Důchody v souvislostech
zdravotního pojištění

Kolik plateb může zdravotní pojišťovna měsíčně obdržet při výdělečné činnosti poživatele důchodu? V čem spočívají rozdíly mezi řádným a předčasným starobním důchodem? Kdy existuje nárok na odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance?

Za poživatele důchodu platí pojistné stát. To znamená, že tyto osoby jednak mají z titulu pobírání důchodu vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah, jednak nemusejí přispívat žádným platbami do tohoto systému. Jinak je však tomu v případech, kdy jsou poživatelé důchodu zaměstnáni nebo podnikají jako OSVČ.

Jestliže vykonávají výdělečnou činnost, pak pojistné platí:

-    zaměstnavatel za zaměstnanou osobu,

-    poživatel důchodu jako OSVČ – samoplátce.

v obou případech se zvýhodněním, že jak pro zaměstnance (a zaměstnavatele) tak pro OSVČ neplatí z hlediska placení pojistného povinné minimum.

Takže pokud by byl poživatel důchodu ještě zaměstnancem a osobou samostatně výdělečně činnou, pak by mohla zdravotní pojišťovna obdržet za tuto osobu každý měsíc až tři platby (od státu, od zaměstnavatele a zálohu na pojistné od OSVČ).

Podotýkáme, že za poživatele důchodu se pro účely zákona o veřejném zdravotním pojištění považuje osoba i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží.

POŽIVATELÉ DŮCHODU - Podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se z důchodového pojištění poskytují důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí.

U starobního důchodu rozlišujeme důchod:

-    řádný, přiznávaný nejdříve od dovršení důchodového věku a

-    předčasný, přiznávaný před dovršením důchodového věku.

U těchto dvou důchodů platí rozdílná pravidla pro možnost přivýdělku.

Starobní důchody

Z hlediska výkonu výdělečné činnosti a současného vyplácení důchodu platí, že ve srovnání s řádným starobním důchodem je v tomto směru právní úprava u předčasných důchodů mnohem přísnější.

a)  řádný starobní důchod

     Tento důchod se při výdělečné činnosti vyplácí bez ohledu na výši dosahovaného výdělku, druh pracovní činnosti nebo charakter pracovněprávního vztahu.

b)  předčasný starobní důchod.

Do dovršení důchodového věku výplata tohoto důchodu nenáleží, pokud je:

-    vykonávána výdělečná činnost nebo

-    poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci.

Překážkou pro výplatu předčasného starobního důchodu není:

-    výkon zaměstnání nezakládajícího účast na nemocenském pojištění (při příjmu nižším než 4 000 Kč – tzv. zaměstnání malého rozsahu). Pokud je však sjednán příjem v částce 4 000 Kč nebo vyšší, a v některém měsíci je dosažen nižší příjem (například z důvodu čerpání neplaceného volna nebo při dočasné pracovní neschopnosti), nezaniká účast na nemocenském a důchodovém pojištění v tomto měsíci a i při tomto nižším zúčtovaném příjmu nebude v tomto měsíci náležet výplata předčasného starobního důchodu.

-    odměna z dohody o provedení práce (více dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele) maximálně 10 000 Kč za kalendářní měsíc,

-    výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti nezakládající účast na důchodovém pojištění, což je v roce 2023 rozhodná částka 96 777 Kč při výkonu samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok. Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se považuje daňový základ určený podle § 5b odst. 1 z. č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kdy se v zásadě jedná o rozdíl mezi příjmy a výdaji.

Pokud poživatel předčasného starobního důchodu vykonává důchodově pojištěnou činnost (zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost), to znamená, že mu nenáleží výplata předčasného starobního důchodu, vzniká poživateli po skončení výdělečné činnosti nárok na přepočet předčasného starobního důchodu – na základě podané žádosti.

Předčasný starobní důchod s odloženou výplatou

Specifickou zvláštnost představuje možnost podání žádosti o předčasný starobní důchod s odloženou výplatou. Podívejme se v této souvislosti na dotaz z praxe.

Příklad 1

Zaměstnankyně předložila zaměstnavateli potvrzení od okresní správy sociálního zabezpečení, že dne 28. 1. 2023 sepsala žádost o předčasný starobní důchod s požadovaným datem přiznání od 31. 12. 2022 a výplatou od 6. 12. 2025. Zaměstnankyně bude u zaměstnavatele výdělečně činná do 5. 12. 2025. Z pohledu zdravotního pojištění spadá od 31. 12. 2022 zaměstnankyně do kategorie „D“, tj. za kterou odvádí pojistné nejenom zaměstnavatel, ale také stát?

Od data přiznání důchodu, tedy s velkou pravděpodobností od 31. 12. 2022, bude zaměstnankyně ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát. Takže po doručení rozhodnutí o přiznání důchodu oznámí zaměstnavatel kódem „D“ zdravotní pojišťovně přiznání důchodu k datu 31. 12. 2022, tj. počátek povinnosti státu platit pojistné. V této souvislosti doplňujeme, že podle § 7 odst. 1 písm. b) z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se za poživatele důchodu považuje pro účely tohoto zákona osoba i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží.

Invalidní důchody

se při výdělečné činnosti vyplácí bez ohledu na výši dosahovaného výdělku, druh pracovní činnosti, charakter pracovněprávního vztahu nebo rozsah pracovního úvazku.

Vdovské a vdovecké důchody

Ani u těchto důchodů není žádné omezení jejich výplaty při souběhu s výdělečnou činností.

U sirotčích důchodů

registrujeme jedinou výjimku. Výplata sirotčího důchodu nenáleží v případě, že poživatel tohoto důchodu je studentem a jedná se o studium, které má charakter studia dálkového, distančního, večerního a kombinovaného, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné nebo pobírá-li podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, nebo jde o studium za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil.

Přiznání důchodu pojištěnci má ve zdravotním pojištění velký význam, protože přímo ovlivňuje platbu pojistného státem té zdravotní pojišťovně, u které je osoba pojištěna, a rovněž má při placení pojistného vliv na výši vyměřovacího základu zaměstnance, resp. osoby samostatně výdělečně činné.

Podmínky plnění oznamovací povinnosti

Je-li některý z výše uvedených důchodů přiznán zaměstnanci, pak se standardně postupuje tím způsobem, že zaměstnanec oznámí zaměstnavateli tuto skutečnost a současně předloží Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v dané věci, ze kterého je patrné, od kterého dne je důchod přiznán. Datum přiznání důchodu pak zaměstnavatel uvede pod kódem „D“ na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele jako počátek nároku zdravotní pojišťovny na platbu pojistného státem.

Poznámka:

Podotýkáme, že oznámení „státní kategorie“ zdravotní pojišťovně musí mít zaměstnavatel vždy doloženo příslušným dokladem (například potvrzením o studiu, dokladem z Úřadu práce o pobírání rodičovského příspěvku, dokladem o péči o závislou osobu aj.).

Podle zákona přechází na zaměstnance povinnost oznámení této změny ve dvou situacích – když zaměstnavateli tuto skutečnost neoznámí (což bývá častý důvod) a dále tehdy, pokud zjistí, že zaměstnavatel tuto „státní kategorii“ zdravotní pojišťovně nesdělil, i když o ní od zaměstnance věděl. Pro zaměstnavatele (i pro pojištěnce) platí ve zdravotním pojištění osmidenní lhůta pro oznámení skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit pojistné. Zaměstnavatel se o přiznání důchodu dozví od zaměstnance zpravidla později, pak je zapotřebí oznámit vznik nároku na „státní kategorii“ ihned po sdělení zaměstnancem.

S účinností od 1. 1. 2013 jsou „státními pojištěnci“ i příjemci starobní penze na určenou dobu, doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle § 32 zákona o důchodovém pojištění, pokud jsou splněny podmínky stanovené v § 22 odst. 4 nebo § 23 odst. 6 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů.

Povinnost oznámení vzniku a zániku nároku na platbu pojistného státem z tohoto důvodu mají podle zákona č. 427/2011 Sb. penzijní společnosti a pojišťovny. K individuálnímu oznámení tohoto nároku slouží na formulářích zdravotních pojišťoven „Přihláška a evidenční list pojištěnce“ písmeno „M“.

Použití dvou kódů současně

Pokud zaměstnavatel přijímá do zaměstnání poživatele důchodu, oznamuje zdravotní pojišťovně na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele jak nástup zaměstnance do zaměstnání (kódem „P“), tak zároveň skutečnost, že za zaměstnance je plátcem pojistného stát (kódem „D“). Z tohoto důvodu doporučuji zaměstnavateli (mzdové účetní či personalistovi) se dotázat zaměstnance při nástupu do zaměstnání, zda pobírá/nepobírá některý z důchodů. Kopii příslušného rozhodnutí si zaměstnavatel vždy založí ve mzdové evidenci zaměstnance. Pokud dojde v průběhu trvání zaměstnání k odejmutí důchodu zaměstnanci, slouží pro zaměstnavatele k tomuto účelu kód „H“, kterým se tato „státní kategorie“ ukončí.

Vyměřovací základ u osob, za které platí pojistné stát, a odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance

Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za „státní pojištěnce“ současně představuje i výši odpočtu od příjmu zaměstnance za podmínek daných ustanovením § 3 odst. 7 z. č. 592/1992 Sb.

Nárok na uplatnění odpočtu od dosaženého příjmu může použít pouze zaměstnavatel, zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců. U tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod. Nárok na odpočet nemají žádné jiné osoby jako zaměstnanci, za které platí pojistné stát, a ani osoby samostatně výdělečně činné.

Z uvedeného tak vyplývá, že pokud zaměstnavatel i zaměstnanec splňují podmínky dané ustanovením § 3 odst. 7 z. č. 592/1992 Sb., pak zaměstnavatel jako plátce pojistného neodvede žádné pojistné při příjmu poživatele invalidního důchodu od ledna 2023 ve výši maximálně 14 074 Kč.

Závažné pochybení zaměstnavatele

Setkal jsem se v praxi s následující situací. Mzdová účetní před více než dvěma roky obdržela rozhodnutí o přiznání starobního důchodu zaměstnanci, nicméně zaměstnanec nadále pokračoval v práci. Dotyčná účetní se domnívala, že má oznámit vznik nároku na „státní kategorii“ až tehdy, když zaměstnanec skončí zaměstnání a fakticky odejde do starobního důchodu. Jedná se samozřejmě o zásadní omyl, informace o datu přiznání starobního důchodu měla být podána ihned poté, co účetní rozhodnutí obdržela.

SANKCE ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY - Zdravotní pojišťovna je ze zákona povinna uplatňovat vůči každému plátci (tedy vyměřovat a v případě nezaplacení i vymáhat) dlužné pojistné a penále. Naproti tomu pokutu za porušení oznamovací povinnosti (až 200 000 Kč) uložit zaměstnavateli může, ale také nemusí – ze strany zdravotní pojišťovny vždy bude záležet na posouzení závažnosti provinění, jakož i na výši reálné finanční újmy, která jí takto vznikla. Na benevolenci zdravotní pojišťovny v žádném případě nespoléhejte, neboť opožděným oznámením  přiznání důchodu přichází tato instituce v roce 2023 nenávratně o pravidelnou měsíční platbu pojistného od státu, ve výši 1 900 Kč za každou takovou osobu.

Ing. Antonín Daněk

§ 7 zákona č. 48/1997 Sb.
citace na straně 71

(1) Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce:

a) nezaopatřené děti, s výjimkou osob uvedených v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9 nebo 11; nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře;

b) poživatele důchodů z důchodového pojištění, kterým byl přiznán důchod před 1. lednem 1993 podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky a po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky. Za poživatele důchodu se pro účely tohoto zákona považuje osoba podle předchozí věty i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží;

c) příjemce rodičovského příspěvku;

d) ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění;

e) uchazeče o zaměstnání včetně uchazečů o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání;

f)  osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované, a to za podmínky, že nejsou podle potvrzení plátce dávky pomoci v hmotné nouzi v pracovním ani obdobném vztahu ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, nejsou v evidenci uchazečů o zaměstnání a nejde o poživatele starobního důchodu, invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, vdovského nebo vdoveckého důchodu, ani o poživatele rodičovského příspěvku nebo o nezaopatřené dítě,

g) osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), a osoby pečující o tyto osoby , a osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),

h) osoby ve výkonu zabezpečovací detence nebo vazby, osoby ve výkonu trestu odnětí svobody nebo osoby ve výkonu ústavního...