Důležitost věkové hranice

ve zdravotním pojištění

Kdy není student nezaopatřeným dítětem, tedy ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát? Má student vyřešené zdravotní pojištění v kalendářním měsíci i tehdy, když dovršení 26 let věku připadne na 1. den tohoto měsíce? Může být student starší 26 let „státním pojištěncem“? Kdo může být osobou celodenně osobně a řádně pečující o dítě (děti)?

Dovršení určitého věku je ve zdravotním pojištění
důležité jak pro pojištěnce, tak pro zaměstnavatele

Dítě soustavně se připravující na budoucí povolání se považuje za nezaopatřené nejdéle do 26. roku věku. Jedinou výjimku představuje splnění podmínek u doktorského studia, kdy nezaopatřeným dítětem může být i student starší 26 let [§ 7 odst. 1 písm. r) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění p.p. – viz dále].

U osoby splňující podmínky celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku rozlišujeme dva aspekty. Pro tuto výdělečně činnou osobu, tedy pro zaměstnance (a pro zaměstnavatele – plátce pojistného) a ani pro OSVČ neplatí ustanovení o minimálním vyměřovacím základu. A pokud tato osoba nemá příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, je za ni plátcem pojistného stát.

Studenti do 26 let věku

Stát je plátcem zdravotního pojištění prostřednictvím státního rozpočtu České republiky za nezaopatřené děti, kdy se nezaopatřenost dítěte posuzuje podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění p.p. Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky a poté, nejdéle však do 26 let věku, jestliže:

a)  se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 12 až § 15 zákona č. 117/1995 Sb.), nebo

b)  se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo

c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Stát je plátcem pojistného na zdravotní pojištění mj. za studenta střední nebo vysoké školy, kdy výjimku či určité specifikum představují například tyto situace:

•    student není nezaopatřeným dítětem v případě dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li po dobu takového studia výdělečně činný podle § 10 zákona o státní sociální podpoře nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,

•    tzv. „poslední prázdniny“ (měsíce červenec a srpen) po ukončení studia na střední škole. V období těchto „posledních prázdnin“, na které již nenavazuje další studium, nelze dítě považovat za nezaopatřené, jestliže:

-    vykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle § 10 zákona o státní sociální podpoře, včetně činnosti vykonávané v zahraničí za účelem dosažení příjmu,

-    mělo po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,

kdy obě výše uvedené skutečnosti, případně na sebe v průběhu kalendářního měsíce navazují tak, že trvají po celý kalendářní měsíc. Do období soustavné přípravy na budoucí povolání, nejdéle však do 26 let věku, se zahrnuje také doba od úspěšného vykonání maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku, t.j. do 30. 6., a doba bezprostředně navazujících školních prázdnin. Po celé toto období je za úspěšného absolventa střední školy plátcem pojistného stát;

•    ukončení studia na vysoké škole. Student, který řádně ukončí studium na vysoké škole (typicky složením státní zkoušky), je ve vazbě na ustanovení § 14 odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb. nezaopatřeným dítětem, tedy ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát:

•    v kalendářním měsíci, v němž řádně ukončil studium na vysoké škole

•    a dále v kalendářním měsíci následujícím po kalendářním měsíci, v němž řádně ukončil studium na vysoké škole při splnění podmínek platných v období posledních prázdnin při skončení studia na střední škole.

Na rozdíl od ukončení studia na střední škole platí uvedené podmínky při skončení vysokoškolského studia kdykoli během roku. Pokud by student řádně ukončil studium na vysoké škole například v měsíci lednu, bude při splnění daných podmínek nezaopatřeným dítětem (t.j. ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát), ještě po celý kalendářní měsíc únor.

Jestliže student pokračuje po ukončení studia na střední škole bez přerušení v dalším studiu na vysoké škole, je nezaopatřeným dítětem od skončení studia na střední škole do dne, kdy se stane studentem vysoké školy (bez ohledu na případnou výdělečnou činnost v tomto období), a dále pak jako student vysoké školy. Zdravotní pojišťovně však nesmí zapomenout oznámit a doložit zahájení studia (zápis ke studiu) na další škole, což je jeho povinností.       

Den, kdy student dovrší
26 let, je posledním dnem ve „státní kategorii“

Kdyby student dovršil 26 let např. dne 1. 10. 2023, byl by ve zdravotním pojištění ještě dne 1. 10. osobou, za kterou platí pojistné stát, a tudíž by mu u zdravotní pojišťovny nevznikl v měsíci říjnu problém. Pokud by však nebyl výdělečně činný a nepatřil by do některé z jiných “státních kategorií“, musel by se jako student přihlásit od listopadu 2023 u zdravotní pojišťovny do kategorie osoba bez zdanitelných příjmů a zaplatil by za listopad a prosinec pojistné 2 336 Kč. Od ledna bude tato platba činit 13,5 % z minimální mzdy platné od 1. 1. 2024.

Studenti starší 26 let věku

S účinností od 1. ledna 2018 došlo ve zdravotním pojištění k rozšíření skupiny „státních pojištěnců“. V § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. bylo doplněno písmeno r), podle kterého je od tohoto data stát plátcem pojistného za osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 písm. a) resp. b) cit. zákona č. 48/1997 Sb. Za dobu uvedeného studia se pro účely tohoto písmena považuje také kalendářní měsíc, v němž osoba ukončila uvedené studium.

Aby mohl být tento student zařazen u zdravotní pojišťovny do kategorie osob, za které platí pojistné stát, nesmí tedy být ve zdravotním pojištění zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

Příklad 1

Student doktorského studia starší 26 let uzavře se zaměstnavatelem pracovněprávní vztah od 1. 3. 2023 do 31. 10. 2023 s měsíčním příjmem 12 000 Kč. Tímto pracovněprávním vztahem může být pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce.

V souvislosti s plněním povinností ve zdravotním pojištění zaměstnavatel:

-    splní oznamovací povinnost, kdy prostřednictvím kódů „P“ (k 1. 3.) a „O“ (k 31. 10.) přihlásí a následně odhlásí osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance,

-    v každém měsíci provede dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu 17 300 Kč,

-    ukončení registrace ve „státní kategorii“ (k 28. 2.) a opětovné zařazení do této kategorie (k 1. 11.) oznamuje zdravotní pojišťovně sám pojištěnec, protože k těmto datům není zaměstnancem zaměstnavatele. Teoreticky i prakticky může zaměstnavatel použít v daných souvislostech kódy „F“ k 28. 2. a „G“ k 1. 11., ze zákona to však není jeho povinnost.

K dopočtu do minima by nebyl důvod například tehdy, kdyby tento student jinak patřil mezi osoby, za které platí pojistné stát (třeba by pobíral některý z důchodů), anebo kdyby současně podnikal a platil by alespoň minimální zálohy jako OSVČ. V takových případech by vyměřovací základ činil 12 000 Kč.

Celodenní osobní
a řádná péče

Podmínka celodenní osobní a řádné péče se považuje za splněnou jen tehdy, pokud:

•    se jedná o osobní, řádnou a celodenní péči, t.j. dítě není svěřeno do péče jiné osobě, třeba i z rodiny, nebo

•    dítě není umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem, nebo

•    dítě předškolního věku není umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která převyšuje 4 hod. denně, nebo

•    dítě plnící povinnou školní docházku není umístěno ve školním zařízení, či jiném obdobném zařízení po dobu přesahující návštěvu školy.

Pokud tato pečující osoba splňuje výše uvedené podmínky celodenní osobní a řádné péče, pak při výkonu výdělečné činnosti neplatí minimální vyměřovací základ:

•    pro zaměstnance a pro zaměstnavatele jako plátce pojistného dle § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p.,

•    pro osobou samostatně výdělečně činnou dle § 3a odst. 3 písm. a) téže právní normy.

Vyměřovacím základem tak je:

•    u zaměstnavatele dosažený příjem zaměstnance za rozhodné období kalendářního měsíce,

•     OSVČ 50 % daňového základu za rozhodné období kalendářního roku.

Plnění oznamovací povinnosti
zaměstnavatelem

Přijme-li zaměstnavatel – hromadný plátce pojistného – do zaměstnání pečující osobu a zúčtuje jí mzdu zakládající účast na zdravotním pojištění,přihlásí se k platbě pojistného za tuto osobu kódem „P“ prostřednictvím formuláře „Hromadné oznámení zaměstnavatele“.

Jestliže je příjem této osoby alespoň na úrovni minimální mzdy, odvádí pojistné z dosaženého příjmu.

Pokud by však příjem hodnoty minima nedosahoval, typicky při zkráceném pracovním úvazku nebo při činnosti na základě některé z dohod, pak si zaměstnavatel musí nechat vystavit od zaměstnance (zaměstnankyně) čestné prohlášení dle dále uvedeného vzoru, ve kterém dotyčná osoba prohlásí, že podmínky celodenní osobní a řádné péče splňuje.

Čestné prohlášení

Čestně prohlašuji, že splňuji podmínky celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, stanovené v § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jako součást tohoto prohlášení přikládám rodný list (rodné listy) mého dítěte ...................., narozeného dne ................. Dále prohlašuji, že tento nárok současně neuplatňuje žádná jiná osoba.

Zaměstnavateli oznámím veškeré změny, které mají vliv na zařazení do této kategorie, a to nejpozději do 8 dnů ode dne této změny.

Příjmení, jméno, adresa trvalého bydliště, podpis

Jestliže pečující osoba nemá v průběhu zaměstnání po celý kalendářní měsíc příjmy ze zaměstnání ani ze své samostatné výdělečné činnosti (např. nemoc, ošetřování dítěte mladšího 10 let nebo jiné fyzické osoby, neplacené volno), sdělí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně a použitím kódu „L“ ji zařadí mezi osoby, za které platí pojistné stát. Jakmile však bude mít tato osoba opět příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro placení pojistného na zdravotní pojištění, provede zaměstnavatel její vyřazení z kategorie osob, za které platí pojistné stát (kód „T“). Například v případě nemoci od 11. 5. do 13. 9. se použije kód „L“ k datu 1. 6. a kód „T“ k datu 31. 8.

Při skončení zaměstnání se zaměstnavatel odhlásí od platby pojistného za tohoto zaměstnance kódem „O“, přičemž v dalším období si tato osoba musí určitým způsobem svůj pojistný vztah řešit. Do „státní kategorie“ lze dle § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 48/1997 Sb. zařadit pečující osobu, která nemá příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti.

ZÁKON č. 48/1997 Sb.
o veřejném zdravotním pojištění

§ 5

Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud

a) je zaměstnancem; za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti podle zvláštního právního předpisu1a), s výjimkou

1. osoby, která má pouze příjmy ze závislé činnosti, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny,

2. žáka nebo studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku,

3. osoby činné na základě dohody o provedení práce, popřípadě více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění (dále jen „započitatelný příjem“); započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o provedení práce se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila,

4. člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu,

5. osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu; započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o pracovní činnosti se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila,

6. dobrovolného pracovníka pečovatelské služby, který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu,

7. člena okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise, který plní úkoly podle volebních zákonů,

b) je osobou samostatně výdělečně činnou, kterou se pro účely zdravotního pojištění rozumí

1. osoba vykonávající činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů,

2. spolupracující osoba osoby podle bodu 1, pokud na ni lze podle zákona o daních z příjmů rozdělovat příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení, ...