Duševní zdraví manažera

Mgr. Monika Jakubíková, Ph.D.

Duševní zdraví manažera je determinováno mnoha sociálními, psychologickými a biologickými faktory. Vychází z vrozených predispozic, osobnostních charakteristik, ale i vlivu sociálního prostředí. Z toho pro praxi vyplývá, že rizikových i protektivních faktorů duševního zdraví může být mnoho a vždy záleží na individuálním kontextu daného jedince.

Pozice manažera

je pozice mimořádně stresující, jelikož často je nutné pracovat pod tlakem, na optimální výkon téměř nikdy není dostatek času, pracovní tempo je často neúměrné, k rozhodování není vždy dostatek podkladů, do pracovního výkonu vstupuje velké množství rušivých elementů, které mají na výkon práce negativní vliv. Emoční zátěž manažerské práce je spojena zejména s prací s lidmi, z nutnosti skrývat v práci různé pocity, ovládat se, vystupovat sebevědomě a rozhodně a z dalších obecně emočně náročných situací při práci s podřízenými, nadřízenými a klienty. Jako rizikový faktor se také jeví nepřehledné situace, nejasná pracovní náplň, očekávání nadřízených či pociťovaný nedostatek schopností a zdrojů při práci. Naopak, v porovnání s podřízenými manažera je protektivním faktorem pro duševní zdraví vyšší míra autonomie, tedy to, že manažer má více věcí pod kontrolou a má rozhodovací pravomoci, může si práci více než oni organizovat sám.

Problematickým pro duševní zdraví manažera se jeví velké množství práce a neúměrně dlouhá pracovní doba, není neobvyklé pracovat deset a více hodin denně a v práci pokračovat i doma a také přes víkendy, objem práce je těžko předvídatelný, což může na podvědomé úrovni způsobovat další stresovou zátěž. Důsledkem je nevyváženost pracovního a soukromého života, které se do značné míry překrývají, a kdy nedochází k dostatečnému odpočinku.

CHRONICKÝ STRES je možné z fyziologického hlediska chápat jako reakci těla, kdy nějaký podnět aktivuje nervový systém, který následně aktivuje tělesné systémy, které jsou stimulovány k tvorbě hormonů. Zvyšuje se hladina cukru v těle, zrychluje se metabolismus a tělo se připravuje na zátěž. Při krátkodobém stresu se hormony po stresující události vracejí na normální hodnoty, pokud se však stres stává chronickým, což je u manažerů častým jevem, i hladina těchto hormonů vykazuje dlouhodobě vyšší hodnoty, což s sebou přináší mnoho negativních důsledků pro organismus manažera i pro jeho psychiku. Chronický stres se promítá do tělesných procesů (například ukládání tuků), kognitivních procesů (potíže se soustředěním), afektivních změn (úzkost, deprese), ale také změn v chování (užívání návykových látek k odbourání stresu). Stres v manažerské práci je způsoben zejména nepřiměřenými požadavky, časovým deficitem, množstvím problémových situací, překážkami při plnění úkolů a rozhodování. Na tělesné úrovni můžeme na člověku ve stresu vidět různé tiky, napětí v oblasti šíje, nadměrné pocení, ztrátu chuti k jídlu, nespavost či podráždění. Důsledkem dlouhodobého stresu může být například syndrom vyhoření.

SYNDROM VYHOŘENÍ je obvyklým jevem právě na manažerských pozicích a je důsledkem nerovnováhy v životě. Vychází z chronického pracovního stresu a jsou pro něj typické vyčerpání, únava, zhoršená koncentrace, zapomnětlivost, negativní pocity vůči práci, kolegům, podřízeným, klientům, cynismus, pocity vlastní neschopnosti, snížená produktivita, pesimismus, pocit odcizení od ostatních lidí. Manažer se stává apatickým, dochází ke snížené aktivitě a útlumu, případně je nadměrně podrážděný i při minimálních podnětech, přidávají se pocity ztráty smyslu, motivace, vlastní bezcennosti a neschopnosti. Souvisejí s ním i různé psychosomatické poruchy, bolesti zad, trávicí potíže, vysoký tlak, oslabení imunitního systému a častější nemocnost. Vyhoření nepřichází náhle, je důsledkem dlouhotrvajícího životního stylu, proto ani jeho léčba a regenerace manažera, který trpí vyhořením, nebude rychlá, spíše je třeba počítat s měsíci až roky. Je třeba ihned zareagovat, aby nedošlo k úplnému zhroucení organismu, je třeba vzít si delší dovolenou, snížit pracovní úvazek či dokonce úplně změnit zaměstnání. Samotný odpočinek nepomůže, pokud po návratu do práce budou opět přítomny klíčové spouštěče vyhoření. Je proto třeba změnit celkový přístup k práci a k sobě samému.

SEBEPOZNÁNÍ manažera je podstatné při předcházení stresu, souvisí také s jeho dalším seberozvojem. Pokud je člověk schopen sám sebe realisticky zhodnotit, podívat se na sebe poměrně objektivně, umí se také přijmout se všemi svými vlastnostmi, nechybí mu schopnost sebepřijetí a dokáže potom snadněji akceptovat i ostatní lidi, své podřízené. Čím více pozná sám sebe, tím lépe bude schopen poznávat i lidi ve svém týmu a zlepšovat v něm vzájemné vztahy. Pokud manažer není spokojen sám se sebou, obvykle není spokojen ani s lidmi ve svém pracovním kolektivu. Pokud neví, jak se sebepoznáváním pracovat, je možné využít pomoc psychologa nebo kouče a posouvat se dále s podporou externího odborníka. K sebepoznání pomáhá i fenomén všímavosti (mindfulness), který pomůže člověku plně prožívat přítomnost a také zvyšuje odolnost vůči stresu. Všímavosti je také možné naučit se na různých kurzech, které jsou v současnosti v nabídce různých lektorů.

MEZILIDSKÉ VZTAHY - Dobré vztahy na pracovišti, podpora kolegů a nadřízených sehrávají v duševním zdraví manažera velmi důležitou roli. Konfliktní vztahy či šikanování na pracovišti souvisejí se zvýšeným stresem, depresivními a úzkostnými symptomy. Šikanování se může projevit intrikami v pracovním kolektivu, pomlouváním, záměrným jednáním s cílem poškodit druhého, jeho pověst, sebevědomí či sebeúctu a může k němu docházet i ze strany podřízených směrem k manažerovi. Stejně tak může docházet k bossingu, kdy nadřízený zneužívá svého mocenského postavení a znepříjemňuje manažerovi fungování na pracovišti. Dobré mezilidské vztahy ovlivňují to, jak se člověk bude vyrovnávat s náročnými situacemi. Jsou významným prediktorem životní pohody člověka a jeho schopnosti odolávat stresu. Nedostatek sociální opory výrazně snižuje kvalitu života. Mnoho manažerů má málo vztahů nebo jsou v nedostatečné kvalitě, neboť rodinu a přátele zanedbává na úkor práce.

SPRÁVNÁ ŽIVOTOSPRÁVA - K udržení duševní pohody manažera patří vhodné návyky v oblasti životosprávy. Je nutné klást důraz na správnou výživu a pitný režim během dne, dostatečný spánek, rovnováhu mezi aktivitou a odpočinkem. Při správné životosprávě se manažer lépe vyrovnává s tělesnými i psychickými nároky, které jsou na něj v práci kladeny. Je třeba všímat si už prvních příznaků únavy a reagovat na ně, jde například o sníženou pozornost v práci, ospalost, špatnou koordinaci pohybů, zhoršené vidění. Unavený člověk je podrážděný, dělá více chyb a také negativním způsobem ovlivňuje své okolí. Potřeba spánku je u člověka individuální, průměr se pohybuje mezi 7-9 hodinami spánku denně. Spánek je ovlivňován množstvím faktorů, které jsou příčinou jeho snížené kvality. Manažeři často řeší technické souvislosti spánku, jako je kvalita matrace, teplota v místnosti, osvětlení a podobně, ale neuvažují nad silou psychologických faktorů jako nejistota, napětí z práce, pracovní problémy, pracovní stres, které, pokud nejsou eliminovány, spánek nebude kvalitní. K nesprávné životosprávě, která zhoršuje kvalitu spánku, patří kofeinové nápoje, které si někteří dopřávají i po obědě a večer před spaním, kouření či sklenička alkoholu, po níž mají pocit, že snadněji usnou. Kromě spánku v noci jsou na manažerské pozici důležité i přestávky během dne, pravidelný příjem kvalitní stravy a dodržování pitného režimu. Během přestávky je třeba se projít, změnit polohu těla, jít na čerstvý vzduch a podobně. Tyto pauzy v práci však mnoho manažerů podceňuje a pod tlakem množství úkolů je vynechává, nevěnuje jim žádnou pozornost, stravuje se ve spěchu, dohání to potom večer po příchodu domů. Jiní naopak jídlem zahánějí stres a dopracují se až k obezitě, neboť kromě nadměrného příjmu jídla mají i nedostatek pohybu, čas tráví sezením v kanceláři či za volantem služebního automobilu.

RELAXACE - Naučit se relaxovat je pro člověka na exponované pozici, jako je ta manažerská, mimořádně důležité. Jednoduchá dechová cvičení jsou snadno dostupným nástrojem pro zvládání stresu i během běžného pracovního dne. Nejjednodušším způsobem, jak začít relaxovat, je najít si na internetu videa, případně audionahrávky s řízenou relaxací, kde se člověk naučí relaxaci prostřednictvím mluvených instrukcí a relaxační hudby. Čím déle člověk cvičí relaxační cvičení, tím lépe si uvědomuje svůj emoční a fyzický stav, tedy napětí v jednotlivých částech svého těla, a také dokáže toto napětí rychleji eliminovat.

POHYB - S psychickou pohodou manažera souvisí i jeho fyzická kondice. Nejde o to vrcholově sportovat, ale věnovat se alespoň všeobecně dostupnému pohybu, jaký manažerovi umožňuje jeho zdravotní stav či věk. Kladný vliv pohybové aktivity má své opodstatnění při zlepšování a udržování duševního zdraví, zlepšování kvality spánku, zvyšování odolnosti vůči stresu, ale také v prevenci různých civilizačních onemocnění. Pohyb, ať už jde o jednoduché vycházky a turistiku, jízdu na kole, nebo pravidelné sportovní aktivity na náročné úrovni, má v životě manažera své potřebné místo a měl by si na něj najít čas.

Cvičení snižuje hladinu stresových hormonů, a naopak zvyšuje hladinu endorfinů, které zlepšují náladu a dodávají energii. Fyzická námaha odpoutá pozornost od problémů a negativních emocí. Při sportu také člověk nabírá a zpevňuje svalovou hmotu, takže se zlepšuje jeho síla, rovnováha či mobilita. Ten, kdo pravidelně sportuje, má obvykle také lepší vytrvalost při dosahování cílů, což je pro manažerskou funkci vysoce efektivní.