Dva pracovněprávní vztahy
v rámci kalendářního měsíce a ZP

Kdy je osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem? Jaké podmínky platí pro přihlašování zaměstnanců pracujících na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr? Jak se posuzuje situace, když je u jednoho zaměstnavatele v jednom kalendářním měsíci současně uzavřena pracovní smlouva a dohoda o provedení práce?

Pro plnění povinností zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Zaměstnání ve zdravotním pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP, mimo výjimek daných zákonem.

Těmito výjimkami jsou zejména situace, kdy se osoba nepovažuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance podle § 5 písm. a) bodů 1. – 7. z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a pojistné zaměstnavatel neodvádí u zúčtovaných plnění, vyjmenovaných v § 3 odst. 2 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Je-li osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem (resp. vznikne-li ve zdravotním pojištění zaměstnání), pak zaměstnavatel:

•    přihlašuje osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance, pokud již přihlášena není, a

•    odvádí pojistné podle zákona, tedy:

-    alespoň z minimálního vyměřovacího základu (což je v roce 2023 hodnota minimální mzdy 17 300 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc), případně alespoň z jeho poměrné části podle § 3 odst. 9 z. č. 592/1992 Sb., například pokud je zaměstnanec nemocen nebo

-    z částky nižší než povinné minimum – v takovém případě však musí mít zaměstnavatel vždy k dispozici doklad, který jej k takovému postupu opravňuje, a ten předloží i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny.

Pro účel dodržení zákonného minima se vždy bere v úvahu příjem na základě pracovní smlouvy bez ohledu na jeho výši, například u dohody o provedení práce pak pouze příjem převyšující 10 000 Kč.

POSTUPY ZAMĚSTNAVATELE - Na období 1. 6. – 20. 6. 2023 byla se zaměstnancem sjednána dohoda o provedení práce (DPP). Od 21. 6. byla uzavřena pracovní smlouva. Pro zaměstnance a pro zaměstnavatele jako plátce pojistného platí povinnost dodržet minimální vyměřovací základ nebo jeho poměrnou část podle § 3 odst. 4, 6, 9 a 10 z. č. 592/1992 Sb.

Jak postupuje zaměstnavatel v následujících situacích z hlediska přihlášení osoby jako zaměstnance a stanovení vyměřovacího základu za měsíc červen?

1)  Příjem na DPP nepřesáhne 10 000 Kč, příjem na základě pracovní smlouvy činí 5 000 Kč.

2)  Příjem na DPP činí 11 000 Kč, u pracovní smlouvy 5 000 Kč.

3)  Příjem na DPP činí 11 000 Kč, u pracovní smlouvy 8 000 Kč.

ad 1) V roce 2023 je osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud u jednoho zaměstnavatele příjem z dohody o provedení práce (jedné či více) převyšuje 10 000 Kč. Také platí, že pro vznik účasti na zdravotním pojištění rozhoduje výhradně výše zúčtovaného příjmu, přičemž není rozhodující, zda zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc, část kalendářního měsíce nebo dokonce jen jeden den.

Z pohledu zdravotního pojištění se tak zaměstnavatel zabývá v červnu pouze příjmem na základě pracovní smlouvy uzavřené od 21. 6. 2023.

S odkazem na ustanovení § 3 odst. 9 písm. a) z. č. 592/1992 Sb. musí být při odvodu pojistného za červen dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za celkem 10 kalendářních dnů trvání zaměstnání v tomto měsíci, což je 5 766,66 Kč [(10 : 30) × 17 300].

To znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 5 766,66 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 779 Kč (5 766,66 ×  0,135). S ohledem na příjem 5 000 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 675 Kč. Jedna třetina (225 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (450 Kč) zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí ještě provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 766,66 Kč, tj. 104 Kč.

Z celkové částky pojistného 779 Kč je zaměstnanci sraženo 329 Kč (225 + 104), zaměstnavatel hradí 450 Kč.

Doplatek 104 Kč platí podle zákona prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec. Na zaměstnavatele by povinnost jeho úhrady přešla pouze za situace, kdyby byl vyměřovací základ nižší z důvodu překážek v práci na straně organizace ve smyslu ustanovení § 207 až § 209 zákoníku práce.

Zaměstnanec je u zdravotní pojišťovny přihlášen kódem „P“ s datem 21. 6. 2023. Tímto nevznikne pojištěnci v měsíci červnu problém, za období 1. 6. – 20. 6. zdravotní pojišťovně nic neoznamuje a ani nedoplácí.

ad 2) Co se týká přihlašování a odhlašování zaměstnanců, má zdravotní pojištění specifickou právní úpravu, zakotvenou v ustanovení § 8 odst. 2 z. č. 48/1997 Sb., u dohod pak v písmenu d) tohoto ustanovení. Zaměstnanec pracující na některou z dohod se přihlašuje u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána.

Protože oba pracovněprávní vztahy na sebe plynule (bez přerušení) navazují, bude zaměstnanec přihlášen kódem „P“ k datu 1. 6., žádné další oznámení se neprovádí. Zaměstnavatel tak neoznamuje zdravotní pojišťovně ukončení dohody o provedení práce k 20. 6. (stejným způsobem postupuje zaměstnavatel i v následující situaci č. 3).

Z pohledu zdravotního pojištění trvá zaměstnání celý kalendářní měsíc. Úhrn příjmů činí 16 000 Kč, zaměstnavatel tak musí provést dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu 17 300 Kč.

Z dosaženého příjmu 16 000 Kč vzniká povinnost odvodu pojistného ve výši 13,5 %, tj. 2 160 Kč. Jednu třetinu z této částky ve výši 720 Kč srazí zaměstnavatel zaměstnanci z platu, zbývající dvě třetiny (tj. 1 440 Kč) uhradí ze svých prostředků. Protože však není v tomto případě zabezpečen odvod pojistného alespoň v minimální zákonné výši, odvede zaměstnavatel ještě doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílu 17 300 – 16 000 = 1 300 ×0,135 = 176 Kč. Zaměstnanci je sraženo 720 + 176 = 896 Kč, zaměstnavatel odvede 1 440 Kč. Za této situace je již zajištěn odvod pojistného ze zákonem stanoveného minima.

Při úhradě doplatku pojistného platí podmínky již výše uvedené.

ad 3) Odvodu pojistného podléhá jak příjem z titulu dohody o provedení práce, tak na základě pracovní smlouvy. Zaměstnavatel přihlásí zaměstnance k datu 1. 6. a odvede pojistné z vyměřovacího základu 19 000 Kč.

Pokud je u téhož zaměstnavatele sjednána pracovní smlouva a některá z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pak se každý – míněno typově odlišný - pracovněprávní vztah posuzuje samostatně.

Zaměstnanci bez minima

Při řešení výše uvedených situací jsme vycházeli z potřeby dodržet při odvodu pojistného zaměstnavatelem minimální vyměřovací základ nebo jeho poměrnou část. Kdyby se však jednalo o zaměstnance, pro kterého neplatí ustanovení o minimálním vyměřovacím základu podle § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb., odvedl by zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu, žádný dopočet by neprováděl.

Takto by zaměstnavatel postupoval u osoby:

a)  s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu;

b)  která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;

c)  která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku,

d)  která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,

e)  za kterou je plátcem pojistného stát,

f)  která je pouze příjemcem odměny pěstouna,

pokud by tyto skutečnosti (samostatně nebo bezprostředně na sebe navazující) trvaly po celé rozhodné období, tj. kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem této zaměstnané osoby je skutečný příjem bez ohledu například na dobu trvání zaměstnání v rámci kalendářního měsíce, období nemoci, případný souběžný výkon samostatné výdělečné činnosti nebo jiného zaměstnání apod.

Z uvedeného tak plyne, že v případě zaměstnance, pro kterého neplatí ve zdravotním pojištění minimum, by vyměřovací základ za měsíc červen činil ve výše řešených situacích:

1)  5 000 Kč

2)  16 000 Kč

3)  19 000 Kč

Takto by zaměstnavatel postupoval tehdy, kdyby byl zaměstnancem například poživatel některého z důchodů, příjemce rodičovského příspěvku nebo podnikatel platící alespoň minimální zálohy, což je v roce 2023 měsíčně částka 2 722 Kč.

Ing. Antonín Daněk