EET 2.0 – související změny v daních

Poslanecká sněmovna ve středu 15. července 2026 schválila vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, tzv. EET 2.0 (dále jen „ZET“). Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů oproti původnímu EET. Vládní návrh dne 21. července 2026 zamířil k projednání do Senátu, které je na řadě v srpnu. Jaké změny v daních související se zavedením EET 2.0 můžeme očekávat?

EET 2.0 je moderní systém
evidence tržeb

Vychází ze zkušeností z předchozího fungování evidence tržeb i z připomínek podnikatelů. Evidence eviduje podnikatelské příjmy a bude se vztahovat pouze na kontaktní platby, tedy na hotovost, platební karty, QR platby nebo obdobné způsoby úhrady, zatímco platby realizované na dálku bez „fyzického osobního“ kontaktu prodávajícího se zákazníkem jako např. běžné bankovní převody či úhrady faktur se evidovat nebudou. Systém bude pracovat pouze s minimálním rozsahem nezbytných údajů, nezavádí povinný tisk účtenek ani nevyžaduje pořizování nových pokladních zařízení. Nejmenším podnikatelům stát nabídne bezplatnou webovou aplikaci Finanční správy, kterou bude možné využívat prostřednictvím mobilního telefonu, tabletu nebo počítače. Cílem je, aby zavedení systému nepředstavovalo nové náklady ani zbytečnou administrativní zátěž.

Systém evidence tržeb je koncipován jako otevřený, a to z hlediska hardwarového (HW) i softwarového (SW) řešení:

•    SW či HW řešení je oprávněn nabízet kdokoliv,

•    nebudou vyhlašována žádná výběrová řízení na dodavatele SW či HW pro koncová pokladní zařízení,

•    není nutná žádná speciální certifikace pro výrobce či dodavatele nebo jejich produkty, stejně tak servisní firmy nepodléhají certifikaci ani kontrole,

•    je zcela na jednotlivých podnikatelích, jaké zařízení (SW, HW) pro evidenci tržeb zvolí. Lze využít pokladnu, pokladní systém či tablet nebo mobilní telefon. Pokladní zařízení musí být technicky vybaveno tak, aby bylo schopno online prostřednictvím internetu odeslat požadované informace o evidované tržbě do systému Finanční správy ČR.

U EET 2.0 se budou moct evidenci zcela vyhnout některé OSVČ s paušální daní, a to díky tzv. systému EET OFF. Těm nejmenším podnikatelům – poplatníkům v prvním pásmu paušálního režimu, kteří splní zákonem stanovené podmínky, bude umožněno zprostit se evidenční povinnosti, pokud si zvolí zvýšení svých měsíčních paušálních záloh na daň z příjmů (své paušální daně) o nevratnou přirážku ve výši 1 400 Kč. 

K přirážce – a tedy ke zproštění povinnosti evidovat tržby – se může přihlásit poplatník, který:

•    je poplatníkem v prvním pásmu paušálního režimu,

•    jeho příjmy ze samostatné činnosti za bezprostředně předcházející zdaňovací období nepřesahují 1 mil. Kč, a to bez ohledu na to, o jaké jde druhy příjmů z hlediska možnosti uplatnění paušálních výdajů,

•    podá včas správci daně oznámení o tom, že se přihlašuje k přirážce.

Chystané daňové změny

Součástí schváleného návrhu ZET jsou také opatření na podporu gastronomie a zaměstnanců. Návrh ZET snižuje mimo jiné sazbu DPH na nealkoholické nápoje podávané ve stravovacích službách na 12 procent a přinese zkrácení lhůty pro vrácení DPH z nezaplacených faktur. Dále se zavádí osvobození dobrovolného spropitného od daní a odvodů do výše sedmi procent tržeb. Ministerstvo financí zároveň odhaduje, že EET 2.0 přinese veřejným rozpočtům přibližně 14,4 miliardy korun ročně. Tyto prostředky umožní návrat daňových opatření zrušených v minulém volebním období, zejména školkovného a slevy na studenta a dalších změn, jako je zvýšení limitu pro podání přiznání ad. Významnou změnou je také úprava zaměstnaneckých benefitů, a to nejen volnočasových, ale i vybraných zdravotních. Cílem je podpořit motivaci zaměstnanců, jejich zdraví i sladění pracovního a rodinného života a současně omezit zneužívání systému.

Sleva na evidenci tržeb

ZET zavádí v ZDP opětovně slevu na evidenci, která byla zrušena spolu s první EET. Slevu budou moci využít poplatníci daně z příjmů fyzických osob s příjmy ze samostatné činnosti, kterých se evidence týká. Výše slevy na evidenci tržeb bude zpravidla činit 5 000 Kč, ale i méně. Bude záležet na dílčím základu daně poplatníka. Sleva na evidenci tržeb bude totiž limitována výší kladného rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevou na poplatníka.

Jestliže částka 15 % z dílčího základu daně ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP po snížení o základní slevu na poplatníka nedosáhne celých 5 000 Kč, bude výše slevy na evidenci tržeb nižší. Jestliže naopak tato částka převýší 5 000 Kč, bude možno uplatnit slevu na evidenci tržeb v plné výši 5 000 Kč. Jestliže by částka 15 % z dílčího základu daně ze samostatné činnosti byla nižší než výše základní slevy na poplatníka (popř. ve stejné výši), a tedy by rozdíl mezi těmito částkami byl záporný (popř. roven nule), výše slevy na evidenci tržeb bude nulová.

Slevu na evidenci tržeb budou moci poplatníci uplatnit jen jednou, a to v prvním zdaňovacím období, ve kterém podle nového ZET poprvé zaevidují tržbu, kterou budou mít povinnost evidovat. Tímto prvním zdaňovacím obdobím bude s ohledem na účinnost nového ZET zdaňovací období, které začíná dnem 1. ledna 2027.

§ 35be ZDP ve znění účinném od 1. 1. 2027:

Sleva na evidenci tržeb

(1) Výše slevy na evidenci tržeb činí

a)  5 000 Kč,

b)  částku ve výši kladného rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevou na poplatníka, je-li tento rozdíl nižší než 5 000 Kč, nebo

c)  0 Kč, je-li rozdíl mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevou na poplatníka záporný nebo roven nule.

(2) Slevu na evidenci tržeb lze uplatnit pouze v prvním zdaňovacím období, ve kterém poplatník zaevidoval tržbu, kterou má podle zákona upravujícího evidenci tržeb povinnost evidovat.

Příklad 1

Poplatník eviduje v roce 2027 tržby dle zákona o evidenci tržeb a dosáhne dílčího základu daně ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP ve výši 230 000 Kč. Žádné slevy na dani kromě slevy na evidenci tržeb v roce 2027 neuplatní. V jaké výši uplatní slevu na evidenci tržeb?

V daňovém přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období roku 2027 uplatní slevu na evidenci tržeb podle § 35be odst. 1 písm. b) ZDP, a to ve výši 3 660 Kč (230 000 x 15 % – 30 840).

Osvobození spropitného

Návrh ZET zavádí osvobození dobrovolného spropitného od daní a odvodů do výše sedmi procent tržeb. Změna se bude vztahovat pouze na zaměstnance restaurací, kaváren a hospod jako jsou číšníci, servírky, barmani či kuchaři. Osvobození se bude týkat jen zaměstnanců a nikoli podnikatelů. To znamená, že v případě, že spropitné obdrží poplatník při výkonu činnosti, ze které mu plynou příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP, tak toto spropitné nebude od daně a pojistného osvobozeno. Další podmínkou pro osvobození spropitného od daní ze závislé činnosti bude skutečnost, aby služba byla poskytnuta v provozovně stravovacích služeb, která je definována jako provozovna podle živnostenského zákona, v níž je provozována stravovací služba spočívající v přípravě a prodeji pokrmů k přímé spotřebě v této provozovně. Spropitné nebude kromě odvodů povinně podléhat ani EET. 

Nové ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) ZDP, účinné od 1. 1. 2027, zavádí daňové osvobození části spropitného (dýšek). Neznamená však, že zaměstnanec může dostat pouze tuto částku. Ve skutečnosti:

•    výše spropitného není zákonem omezena,

•    zákon omezuje pouze částku, která bude u zaměstnance osvobozena od daně z příjmů,

•    část spropitného nad limit bude běžným zdanitelným příjmem ze závislé činnosti.

Je důležité si uvědomit, že maximální sedmiprocentní limit se počítá z měsíčních příjmů zaměstnavatele ze stravovacích služeb, nikoli z celkových tržeb (výnosů) provozovny nebo z tržeb ponechaných jako spropitné. Spropitným ze stravovacích služeb se pro účely daní z příjmů rozumí spropitné poskytnuté dobrovolně v přímé souvislosti s poskytnutím stravovací služby v provozovně stravovacích služeb. V praxi by mělo vše fungovat tak, že podnikatel provozující stravovací služby v provozovně bude odlišovat spropitné od tržby ve své vlastní evidenci pro účely mzdové agendy. Evidenci spropitného může podnikatel vést i v rámci pokladního systému (EET), ale není to povinnost (záleží na jeho technických podmínkách a možnostech). V souladu s už dnes platnou legislativou musí osvobozené příjmy uvádět na mzdových listech zaměstnanců. Tato interní evidence mu umožní prokázat, že v měsíčním součtu nebyla překročena zákonná hranice 7 % tržeb.

Co jsou „příjmy ze stravovacích služeb“ pro účely zjištění osvobozeného spropitného?

Patří sem zejména příjmy za:

•    konzumaci jídel v restauraci,

•    konzumaci nápojů v restauraci,

•    menu,

•    obědy,

•    dezerty,

•    čepované pivo,

•    víno podávané ke konzumaci v restauraci,

•    kávu,

•    nealkoholické nápoje podávané ke konzumaci na místě.

Jinými slovy vše, co představuje stravovací službu poskytovanou hostovi. Do příjmů ze stravovacích služeb se nezahrnují například:

•    prodej lahvového piva, které si zákazník odnese domů,

•    prodej balené limonády přes ulici,

•    prodej dárkových předmětů,

•    prodej vína v lahvích určených k odnosu,

•    cigarety,

•    tabákové výrobky.

Tyto příjmy nejsou odměnou za poskytnutí stravovací služby a nevychází se z nich pro účely zjištění osvobozeného spropitného. V této souvislosti je třeba upozornit, že jde o nové ustanovení (§ 6 odst. 9 písm. g) ZDP ve znění účinném od 1. 1. 2027), které je účinné od 1. 1. 2027 a v době jeho nabytí účinnosti je možné, že GFŘ vydá k tomuto metodickou informaci nebo jiný výkladový materiál. Ten může upřesnit, co se pro účely tohoto limitu rozumí „měsíčními příjmy ze stravovacích služeb“. Vzhledem k možné praktické významnosti této otázky lze očekávat, že se GFŘ k ní dříve či později vyjádří.

§ 6 odst. 9 písm. g) ZDP ve znění účinném od 1. 1. 2027:

Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny……

spropitné ze stravovacích služeb obdržené zaměstnancem vykonávajícím činnost v provozovně stravovacích služeb, za kterou je poskytování spropitného obvyklé, a to za kalendářní měsíc do výše odpovídající podílu 7 % z měsíčních příjmů ze stravovacích služeb zaměstnavatele a počtu zaměstnanců tohoto zaměstnavatele, kteří za daný kalendářní měsíc obdrželi spropitné ze stravovacích služeb, nebo do výše určené zaměstnavatelem tak, aby úhrn osvobozeného spropitného ze stravovacích služeb zaměstnanců, kteří u něho v daném kalendářním měsíci vykonávají činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, nepřekročil 7 % z jeho měsíčních příjmů ze stravovacích služeb; spropitným ze stravovacích služeb se pro účely daní z příjmů rozumí spropitné poskytnuté dobrovolně v přímé souvislosti s poskytnutím stravovací služby v provozovně stravovacích služeb; provozovnou stravovacích služeb se pro účely daní z příjmů rozumí provozovna podle živnostenského zákona, v níž je provozována stravovací služba spočívající v přípravě a prodeji pokrmů k přímé spotřebě v této provozovně ...

§ 6 odst. 19 ZDP ve znění účinném od 1. 1. 2027:

Pro účely daní z příjmů se za plátce příjmu v podobě spropitného ze stravovacích služeb považuje zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec vykonává činnost, ze které mu plynou příjmy podle odstavce 1 písm. a) až c).

Příklad 2

Restaurace zaměstnává 5 číšníků, měsíční příjmy restaurace v březnu 2027 ze stravovacích služeb činí 3 000 000 Kč. Navíc se v březnu 2027 pro číšníky jako jejich příjem vybralo spropitné poskytnuté dobrovolně v přímé souvislosti s poskytnutím stravovací služby v celkové výši 150 000 Kč. Všichni číšníci v březnu 2027 obdrží z této vybrané částky podíl na spropitném ve stejné výši. Kolik činí podíl na spropitném u každého číšníka v březnu 2027 a je tento příjem osvobozen od daně z příjmů a od odvodů pojistného?

Maximální možná úhrnná částka osvobozeného spropitného představuje v březnu 2027 částku ve výši 210 000 Kč (3 000 000 x 7 %). Pokud zaměstnavatel zvolí rovnoměrné rozdělení mezi číšníky, může být u každého číšníka v měsíci březen osvobozeno až 42 000 Kč (210 000: 5). V březnu 2027 se vybere spropitné poskytnuté dobrovolně jako příjem pro číšníky v celkové výši 150 000 Kč, tzn. podíl na jednoho číšníka je 30 000 Kč (150 000: 5). Tato částka je menší než maximální úhrnná částka osvobozeného spropitného (42 000 Kč), tudíž částka spropitného ve výši 30 000 Kč je v měsíci březen 2027 u každého z číšníků osvobozena od daně z příjmů a od odvodů pojistného.

Snížení sazby DPH
na nealkoholické nápoje

Novelizací zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění od 1. 1. 2027 (dále jen „ZDPH“), kterou způsobí ZET, dojde ke snížení sazby na nealkoholické nápoje ve stravovacích službách na 12 %. Snížená sazba se samozřejmě nebude týkat nealka, které si zákazník vezme s sebou. Sníženou sazbu při prodeji nealka nebudou moci uplatnit ani stánkaři.

Příloha č. 2 k zákonu č. 235/2004 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2026:

Příloha č. 2 k zákonu č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2027:

Zkrácení lhůty pro vrácení DPH z nezaplacených faktur

Další změnou v ZDPH, kromě nižší sazby DPH na nealkoholické nápoje v restauracích, kterou přináší ZET, je zkrácení lhůty pro vrácení DPH z nezaplacených faktur. Dojde ke zkrácení lhůty pro vrácení DPH z nezaplacených faktur ze současných šesti na tři měsíce. Toto opatření se zavádí jako jedno z opatření, které pomůže plátcům získat od státu dříve zpět DPH z plnění, za které nedostali zaplaceno, ačkoli DPH státu odvedli. Jak uvádí důvodová zpráva k ZET, jedná se obvykle o pohledávky, kdy z důvodu hospodárnosti s ohledem na malou výši pohledávky (například pokud jsou náklady na vymáhání vyšší než jednotlivě vymožená pohledávka) věřitel nepřikročí k jejich aktivnímu vymáhání skrze instituty insolvenčního zákona, exekučního řízení apod. (toto aktivní vymáhání upravuje § 46 ZDPH spe­ciálně).

V detailu se jedná o pohledávky, u nichž postačí dvakrát písemně vyzvat dlužníka ke splnění povinnosti uhradit pohledávku ze zdanitelného plnění. Plátci daně budou moci opravit základ daně u těchto pohledávek za nových podmínek. Změna se týká:

•    výše neuhrazené pohledávky (změna g z 10 000 Kč na 20 000 Kč),

•    zkrácení požadované doby jejího neuhrazení (změna g z 6 měsíců na 3 měsíce) a

•    navýšení celkového limitu, který je možné uplatnit v rámci kalendářního roku (změna g 100 000 Kč namísto 20 000 Kč).

§ 46 odst. 1 písm. i) bod 3 ZDPH ve znění účinném do 31. 12. 2026:

Základní ustanovení o opravě základu daně v případě nedobytné pohledávky

Věřitel je oprávněn provést opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, pokud ...

i) věřitel dlužníka alespoň dvakrát písemně vyzval ke splnění povinnosti uhradit pohledávku ze zdanitelného plnění, vynaložil úsilí, které lze rozumně vyžadovat, aby se takové výzvy dostaly do dispozice dlužníka, a

1. jde o pohledávku nepřesahující 10000 Kč včetně daně,

2. jde o pohledávku, která je alespoň 6 měsíců po splatnosti,

3. souhrn pohledávek tohoto věřitele vůči jednomu dlužníkovi, u kterých věřitel provedl opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, nebude přesahovat 20000 Kč včetně daně za kalendářní rok, a

4. nenastala některá ze skutečností podle písmen a) až h).

§ 46 odst. 1 písm. i) bod 3 ZDPH ve znění účinném od 1. 1. 2027:

Základní ustanovení o opravě základu daně v případě nedobytné pohledávky

Věřitel je oprávněn provést opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, pokud ...

i) věřitel dlužníka alespoň dvakrát písemně vyzval ke splnění povinnosti uhradit pohledávku ze zdanitelného plnění, vynaložil úsilí, které lze rozumně vyžadovat, aby se takové výzvy dostaly do dispozice dlužníka, a

1. jde o pohledávku nepřesahující 20 000 Kč včetně daně,

2. jde o pohledávku, která je alespoň 3 měsíce po splatnosti,

3. souhrn těchto pohledávek vůči jednomu dlužníkovi, u kterých tento věřitel uplatnil opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky za zdaňovací období příslušného kalendářního roku, nebude přesahovat 100 000 Kč včetně daně, a

4. nenastala některá ze skutečností podle písmen a) až h). ...

Doprovodné daňové změny

Tyto změny s vlastní evidencí tržeb přímo nesouvisejí, byly však do návrhu zařazeny jako doprovodná opatření, která mají část očekávaných dodatečných příjmů veřejných rozpočtů vrátit zpět daňovým poplatníkům formou daňových úlev a zjednodušení daňové administrativy. Mezi nejvýznamnější patří obnovení slevy na studenta a školkovného, zvýšení limitu pro vznik povinnosti podat daňové přiznání a zrušení zastropování daňového osvobození volnočasových zaměstnaneckých benefitů.

Návrat slevy na studenta
a školkovného

Obnovuje se sleva na studenta ve výši 4 020 Kč ročně a znovu se zavádí sleva za umístění dítěte (školkovné). U školkovného zůstává maximální výše navázána na minimální mzdu, nově se však limit vztahuje na vyživované dítě, nikoliv na jednotlivého poplatníka.

Zvýšení limitu pro povinnost
podat daňové přiznání

Zvyšuje se hranice zdanitelných příjmů, při jejímž překročení vzniká povinnost podat daňové přiznání, z 50 000 Kč na 100 000 Kč ročně. Opatření má snížit administrativní zátěž zejména u osob s drobnými přivýdělky. Od roku 2027 vzroste i limit, do kterého nemusí podávat přiznání zaměstnanec, který má kromě příjmů ze zaměstnání (a příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou) i příjmy podle § 7 až § 10 ZDP. Aktuálně je limit pro příjmy podle § 7 až § 10 ZDP ve výši 20 000 Kč, nově to bude 40 000 Kč.

Zrušení zastropování
volnočasových benefitů

Ruší se limit pro daňové osvobození nepeněžních volnočasových zaměstnaneckých benefitů zavedený konsolidačním balíčkem. Tyto benefity mají být opět osvobozeny od daně z příjmů v plné výši, současně se rozšiřuje osvobození i na vybrané příspěvky zaměstnavatele na zdraví zaměstnancům.

Ing. Pavel Novák