14.07.2026
INFORMAČNÍ PORTÁL

Energetický zákon
– novela

Zákon č. 131/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, vnesl do textu energetického zákona 503 změny. Mnohé z nich jsou zásadní, věcně mění text stávajících ustanovení nebo rozšiřují zákon o ustanovení nová. Přidává nové odstavce do stávajících paragrafů, vkládá řadu nových paragrafů. Vydáním tohoto zákona byla zajištěna transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2012/27/EU o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES. Došlo k adaptaci Nařízení č. 1227/2011 o transparentnosti a integritě velkoobchodního trhu s energií a Nařízení č. 347/2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009. Zákon reaguje na skutečný vývoj trhu s elektřinou a s plynem a na rozvoj teplárenství v České republice včetně vztahů mezi jednotlivými účastníky trhu s elektřinou a s plynem a v teplárenství. Upřesnil dosavadní vazby a usnadnil aplikovatelnost, kontrolu a vymahatelnost práv a povinností v jednotlivých energetických odvětvích i ve vazbě na pravomoci orgánů státní správy a jejich kompetence.

Zákon je součástí rekodifikace soukromého práva vyvolané novým občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích. Dostatečně dlouhá legisvakanční doba ode dne vydání zákona (5. června 2015) do 1. ledna 2016, kdy zákon nabude účinnosti, umožní dokonalé seznámení se se změnami, kterými novelizace energetický zákon zasáhla. Účelem reakce na některé dotazy ze současné doby je k tomuto procesu přispět.

Poznámka

Při odkazu na určité ustanovení zákona č. 458/­2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 131/2015 Sb. je v závorce nebo v textu uváděno zpravidla jen označení příslušného paragrafu, odstavce a písmene. Název zákona či jiné právní normy je uveden pouze v případech, kdy se odkaz vztahuje na jiný právní předpis než energetický zákon.

703.   Dosah novelizace

Novelizujícím zákonem bude jistě dotčena řada subjektů v oblasti výroby, distribuce a trhu s energiemi.

Zasáhnou změny i vlastníky a provozovatele fotovoltaických, větrných a malých vodních elektráren?

Dotčenými subjekty jsou především výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů energievýrobci tepla z obnovitelných zdrojů energie. Budou mít povinnost zajistit instalaci měřidel vyrobené elektřiny včetně technologické vlastní spotřeby v případě, že není dosud měřena. Tato měřidla budou povinni na svůj náklad zabezpečit proti neoprávněné manipulaci. V případě výrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla se bude jednat také o povinnost instalovat měřidla pro spotřebu paliva a výrobu tepla. Výjimka bude platit jen pro malé zdroje s technologií, která využívá spalovací motory. Zavedení těchto povinností umožní jednoznačné prokazování, že výroba elektřiny pochází z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla.

Rozhodně ano, zasáhnou i výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů. Proto je zapotřebí nezanedbat seznámení s novelizujícím zákonem a jeho prostudování.

704.   Rozšíření kontrolní pravomoci Energetického regulačního úřadu

Zaměstnanci Energetického regulačního úřadu mají při výkonu dozoru široké pravomoci. Novela energetického zákona je dále zvyšuje.

Jaké povinnosti má a jaká práva může uplatnit kontrolovaný podnikatelský subjekt ve vztahu ke kontrolním zaměstnancům Energetického regulačního úřadu?

Oprávnění Energetického regulačního úřadu při výkonu dozoru v energetických odvětvích jsou novelou energetického zákona skutečně rozšířena. Dosáhne se tím souladu se zákonem č. 255/2012 Sb., kontrolní řád, kterým byl nahrazen zákon č. 552/­1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů (§ 18). Zaměstnanci Energetického regulačního úřadu vykonávající dozor v energetických odvětvích se prokazují služebním průkazem vydaným Energetickým regulačním úřadem. Kontrolovaný podnikatelský subjekt je oprávněn požadovat jeho předložení. Předložení služebního průkazu je okamžikem zahájení kontroly.

Při výkonu kontroly je Energetický regulační úřad oprávněn:

a)  vyžadovat od fyzické osoby, která je v pracovněprávním nebo obdobném vztahu ke kontrolované osobě, objasnění skutečností týkajících se údajů, dokumentů nebo věcí vztahujících se k předmětu kontroly; tato osoba může takové objasnění odepřít jen tehdy, pokud by si tím způsobila nebezpečí stíhání pro trestný čin nebo správní delikt,

b)  vyžadovat od povinné osoby předložení existujících záznamů, zpráv nebo s nimi spojených údajů přenášených prostřednictvím sítě elektronických komunikací, záznamů o telefonních hovorech nebo záznamů dat na paměťových médiích, a týkajících se předmětu kontroly,

c)  pečetit obchodní prostory, popřípadě skříně, schránky nebo obchodní záznamy v nich se nacházející na dobu a v rozsahu nezbytném k provedení kontroly.

Tato ustanovení umožňují získávání důkazů i z jiných, než tištěných podkladů. Manipulace s trhem či předávání důvěrných informací obvykle neprobíhá smluvně, ale pomocí nejrůznějších pokynů předávaných prostředky elektronických komunikací (mail, sms, apod.). Pečetění je oprávněné pouze na dobu nezbytnou k zajištění průběhu kontroly a tak, aby co nejvíce šetřilo práva kontrolované osoby a co nejméně ji zatěžovalo.

Pokud kontrolovaný subjekt neposkytuje potřebnou součinnost, je Energetický regulační úřad za účelem provedení kontroly podle nařízení o velkoobchodním trhu s energií v obchodních prostorách oprávněn zjednat si do obchodních prostor přístup, otevírat uzavřené skříně nebo schránky. Energetický regulační úřad je nově oprávněn zjednat si přístup k obchodním záznamům také jiným způsobem, tzn. jinak než otevřením uzavřené skříně nebo schránky.

Zjednání si přístupu bude činit za součinnosti Policie České republiky. Policie České republiky poskytuje součinnost při provádění úkonů správního orgánu, a to v případech, kdy hrozí, že se někdo pokusí ztížit nebo zmařit provedení úkonu správního orgánu, nebo hrozí‑li nebezpečí osobám nebo majetku.

Námitky proti kontrolnímu zjištění uvedenému v protokolu o kontrole může kontrolovaná osoba podat kontrolnímu orgánu ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, není‑li stanovena v protokolu o kontrole lhůta delší.

Nevyhoví‑li námitkám kontrolované osoby vedoucí kontrolní skupiny nebo kontrolující ve lhůtě 7 dnů ode dne jejich doručení, vyřídí je nadřízená osoba kontrolujícího ve lhůtě 30 dnů ode dne jejich doručení tak, že jim vyhoví, částečně vyhoví, nebo je zamítne.

Ve zvláště složitých případech tak učiní do 60 dnů ode dne doručení námitky. Znalost práv a povinností kontrolujících zaměstnanců Energetického regulačního úřadu je důležitá i pro sebevědomé jednání kontrolovaného subjektu.

705.   Licence k podnikání v energetických odvětvích

Obchodní společnost předpokládá zřízení fotovoltaické elektrárny na střechách několika svých provozoven. Následně chce vstoupit svým podnikáním i do jiných energetických odvětví. Zajímá ji proto, zda jsou některá energetická odvětví, k jejichž provozování licence nejsou zapotřebí.

Na které podnikatelské aktivity v energetických odvětvích je nutné získání licence? Kolik roků vydaná licence platí?

Podnikat v energetických odvětvích na území České republiky mohou fyzické a právnické osoby pouze na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem (§ 3 odst. 3).

Novelou došlo k zjednodušení administrace výroby elektřiny u malých zdrojů, které nejsou předmětem podnikatelské činnosti a jejichž výkon je z hlediska dopadů na distribuční soustavu omezený a slouží převážně pro vlastní spotřebu zákazníka. V tomto případě není výroba elektřiny předmětem podnikání, a proto na ní není vyžadována licence udělená Energetickým regulačním úřadem. Současně její výkon a vliv na elektrizační soustavu je omezený a nevyžaduje přímý dohled a regulaci ze strany státu prostřednictvím licence.

Licence se však vyžaduje na výrobu elektřiny ve výrobnách elektřiny s instalovaným výkonem nad 10 kW určené pro vlastní spotřebu zákazníka, pokud je výrobna elektřiny propojena s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou. Licence je nutná též na výrobu elektřiny ve výrobnách elektřiny s instalovaným výkonem do 10 kW včetně, určené

pro vlastní spotřebu zákazníka, pokud je ve stejném odběrném místě připojena jiná výrobna elektřiny držitele licence.

Změny doby, na kterou bude licence udělována, významně posílí podnikatelské jistoty (§ 4 odst. 1).

Licence se uděluje nejvýše na dobu 25 let na:

–   výrobu elektřiny,

–   výrobu plynu,

–   výrobu tepelné energie.

Licence se uděluje na dobu 5 let na:

–   obchod s elektřinou,

–   obchod s plynem.

Licence se uděluje na dobu neurčitou na:

–   přenos elektřiny,

–   přepravu plynu.

–   distribuci elektřiny,

–   distribuci plynu,

–   uskladňování plynu,

–   rozvod tepelné energie,

–   činnosti operátora trhu.

Přijetí udělování licence u velké části podnikání v energetice na dobu neurčitou přineslo podstatné snížení administrativní zátěže podnikatelským subjektům v energetice při zachování možnosti Energetického regulačního úřadu licenci odejmout.

706.   Regulace cen energií

Obchodní společnost se chce po získání potřebné licence zapojit do podnikání v energetickém odvětví přenosu elektřiny a přepravy plynu. Má připravenou plánovou kalkulaci nákladů na tyto činnosti. S využitím výsledků kalkulace má připravené návrhy cen svých služeb.

Jak postupuje Energetický regulační úřad při regulaci cen, zejména cen souvisejících služeb?

Novelizace energetického zákona zasáhla i § 19a upravující regulaci cen energií a souvisejících služeb.

Při regulaci ceny související služby v elektroenergetice a ceny související služby v plynárenství postupuje Energetický regulační úřad transparentním a předvídatelným způsobem v souladu se zásadami cenové regulace tak, aby regulované ceny pokrývaly:

–   ekonomicky oprávněné náklady na zajištění spolehlivého, bezpečného a efektivního výkonu licencované činnosti,

–   odpisy,

–   přiměřený zisk zajišťující návratnost realizovaných investic do zařízení sloužících k výkonu licencované činnosti,

–   oprávněné náklady na zvyšování energetické účinnosti při výstavbě a provozu přenosové soustavy, přepravní soustavy a distribučních soustav.

To neplatí v případě cen za mezinárodní přepravu plynu, pokud Energetický regulační úřad rozhodne o odlišném postupu tvorby těchto cen založeném na tržním způsobu.

Energetický regulační úřad bere v úvahu:

–   jím schválený plán rozvoje přenosové soustavy,

–   plán rozvoje přepravní soustavy,

–   předvídatelnou budoucí poptávku,

–   požadavky na provozní zabezpečení přenosové soustavy, přepravní soustavy a distribučních soustav,

–   opatření provedená za účelem zajištění bezpečnosti dodávek plynu.

Cenou související služby v elektroenergetice se rozumí cena služby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavy, které zahrnují i cenu za systémové služby, cenu za činnosti operátora trhu včetně poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu a složku ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie. Cenou související služby v plynárenství se rozumí cena služby přepravy plynu nebo služby distribuční soustavy, které zahrnují i cenu za činnosti operátora trhu včetně poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu.

Regulovaným rokem se rozumí kalendářní rok, pro který Energetický regulační úřad rozhoduje o cenách. Regulačním obdobím je časové období vymezené nejméně pěti po sobě následujícími regulovanými roky.

Cenová regulace by měla zejména zajistit odpovídající návratnost vlastních a cizích finančních zdrojů použitých při výkonu licencované činnosti, tedy dosažení takové míry výnosnosti, která je obvyklá u investorů působících v rizikově srovnatelném odvětví.

707.   Možnost odstoupení od smlouvy – zvýhodnění pozice spotřebitele

Novela energetického zákona přináší prý zvýšení ochrany zákazníka při změně dodavatele energií a energetických služeb. Umožňuje prý zabránit následkům unáhleného rozhodnutí.

V jaké lhůtě po změně dodavatele může spotřebitel v roli zákazníka vypovědět smlouvu sjednanou s obchodním zástupcem dodavatele ve svém bytě?

Novela významně posiluje pozici zákazníka při změně dodavatele energií a energetických služeb (§ 11a odst. 3 a odst. 4). V případě smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, kterou při změně dodavatele uzavřel zákazník v postavení spotřebitele s držitelem licence distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory držitele licence, je zákazník oprávněn bez sankce vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou nebo určitou, ve lhůtě do patnáctého dne po zahájení dodávky elektřiny nebo plynu. Lhůta je zachována, je‑li v jejím průběhu výpověď odeslána držiteli licence. Výpovědní doba činí 15 dnů a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi. V případě pochybností, zda skutečně byla smlouva uzavřena distančně nebo mimo obchodní prostory dodavatele, je na držiteli licence, který smlouvu se zákazníkem uzavřel, aby prokázal, že smlouva nebyla uzavřena distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory.

Zákazník dostává novelou energetického zákona možnost rychlého rozvázání obchodního vztahu s novým dodavatelem.

708.   Jistota dodávky energií a energetických služeb při zániku licence jejich dodavatele

Může nastat situace, kdy dodavatel nebude moci plnit povinnosti vyplývající z licence nebo dojde k zániku licence. V takovém případě by dodávka energií a energetických služeb byla ohrožena.

Jak bude taková situace řešena?

Držitel licence je povinen nad rámec své licence převzít povinnost dodávek tepelné energie a povinnosti distribuce elektřiny a distribuce plynu dodavatele, jemuž licence zanikla. Účelem tohoto opatření stanoveného § 12 je zajištění dodávek energií zákazníkovi v případě, kdy držitel licence na distribuci elektřiny nebo distribuci plynu nebo dodavatel tepla přestane vykonávat licencovanou činnost. V takové situaci má Energetický regulační úřad, pokud se jedná o naléhavou potřebu ve veřejném zájmu, možnost rozhodnout o povinnosti jiného držitele licence nad rámec jeho licence. Vlastník dotčeného energetického zařízení, jemuž licence zanikla, je v tomto případě povinen energetické zařízení poskytnout a výkon licencované činnosti umožnit. Protože se jedná o mimořádný prostředek na ochranu dodávek energie zákazníkovi, je možno vydat rozhodnutí na dobu určitou, nejdéle na 12 měsíců. Tím se získá čas na řádné zajištění licencovaných činností pro dotčený okruh zákazníků. Energetický regulační úřad je v případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu oprávněn na návrh vlastníka nebo provozovatele dotčeného energetického zařízení nebo z moci úřední dobu platnosti rozhodnutí prodloužit. Proto, aby dodávky elektřiny, plynu a tepla byly pro zákazníky zajištěny, nemá rozklad proti uvedeným rozhodnutím Energetického regulačního úřadu odkladný účinek.

Energetický regulační úřad svým rozhodnutím přenese licencovanou povinnost dočasně na jiného držitele licence.

709.   Vykazovací povinnost

Obchodní společnost je držitelkou licence na přenos elektřiny, přepravu plynu, uskladňování plynu, distribuci elektřiny a plynu. Sestavuje regulační výkazy a předkládá je Energetickému regulačnímu úřadu.

Znamená pro obchodní společnost novela energetického zákona významné změny vykazovací povinnosti?

Povinnost sestavovat regulační výkazy a předkládat je Energetickému regulačnímu úřadu mají držitelé licence na:

-    přenos elektřiny,

-    přepravu plynu,

-    uskladňování plynu,

-    činnosti operátora trhu,

-    distribuci elektřiny,

-    distribuci plynu,

-    obchod s elektřinou, kteří jsou povinně vykupujícími podle zákona o podporovaných zdrojích energie,

-    výrobu tepelné energie,

-    rozvod tepelné energie, jehož celkový roční objem tržeb za všechny dodávky tepelné energie přesahuje 2 500 000 Kč.

Na žádost Energetického regulačního úřadu je osoba předkládající regulační výkazy povinna předložit jedno vyhotovení regulačních výkazů, ze kterého byly odstraněny údaje mající charakter obchodního tajemství nebo důvěrné informace. Držitel licence na obchod s elektřinou, který je povinně vykupujícím podle zákona o podporovaných zdrojích energie, a držitel licence na činnosti operátora trhu jsou povinni účtovat o nákladech a výnosech a výsledku hospodaření odděleně za činnosti související s podporou elektřiny z podporovaných zdrojů energie. Novela přinesla některé změny ustanovení § 20, který upravuje zpracování a předkládání regulačních výkazů. Jde především o zpřesnění vykazovací povinnosti, nikoli o zásadní změny.

710.   Státní autorizace pro výstavbu výrobny elektřiny

Podnikatel, který je držitelem licence na výrobu elektřiny, hodlá vybudovat novou elektrárnu pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Ví, že k tomu potřebuje státní autorizaci.

Jaké jsou podmínky pro získání státní autorizace pro výstavbu elektrárny?

Novelizací energetického zákona se změnily i podmínky pro získání státní autorizace pro výstavbu výrobny elektřiny (§ 30a).

Státní autorizaci Ministerstvo průmyslu a obchodu udělí jen tehdy, jestliže předpokládaná výrobna elektřiny je v souladu:

-    se státní energetickou koncepcí,

-    s Národním akčním plánem pro energii z obnovitelných zdrojů, pokud jde o výrobu elektřiny z výrobny, která je předmětem podpory podle zvláštních právních předpisů,

-    s územně plánovací dokumentací,

-    se surovinovou politikou státu,

-    s požadavky na energetickou účinnost, bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy, bezpečnost osob a majetku, bezpečnost dodávek elektřiny, očekávanou budoucí poptávku po elektřině, zajištění rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny v České republice,

-    s energetickým posudkem pro zajištění vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla podle zákona o hospodaření energií.

Státní autorizaci na výstavbu výrobny elektřiny bude Ministerstvo průmyslu a obchodu při splnění uvedených podmínek nadále udělovat pro výrobny elektřiny o instalovaném elektrickém výkonu 1 MW a více.

711.   Měření a evidence elektřiny z obnovitelných zdrojů

Podnikatel předpokládá vybudování elektrárny na výrobu elektřiny z biomasy v kombinované výrobě elektřiny a tepla. Bude nárokovat státní podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Jakým způsobem bude muset měřit podporovanou energii – elektřinu a teplo?

Zákon č. 131/2015 Sb., jímž je novelizován energetický zákon, vnesl změny i do zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nový § 11a zavádí povinnost měřit podporovanou energii (elektřinu a tepla), na kterou je nárokována podpora, stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii, a ukládá zajištění těchto měřidel proti neoprávněné manipulaci. Výrobce je povinen na svůj náklad měřit stanoveným měřidlem:

-    za místem odběru vyrobené technologické vlastní spotřeby elektřiny, nebo

-    před místem odběru vyrobené technologické vlastní spotřeby elektřiny.

Uvedená povinnost se nevztahuje na případy, kdy měření zajišťuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy, nebo kdy výrobce zjišťuje vyrobené množství elektřiny z obnovitelných zdrojů výpočtem. Měření technologické vlastní spotřeby elektřiny se nevyžaduje u výroben elektřiny s instalovaným výkonem do 10 kWe včetně.

Výrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla je povinen měřit množství vyrobené elektřiny na svorkách generátoru, užitečné teplo a spotřebované palivo v rozsahu a způsobem podle vyhlášky č. 478/2012 Sb., o vykazování a evidenci elektřiny a tepla z podporovaných zdrojů a biometanu, množství a kvality skutečně nabytých a využitých zdrojů a k provedení některých dalších ustanovení zákona o podporovaných zdrojích energie.

712.   Ochranné pásmo plynárenského zařízení

Obchodní společnost, která je držitelem licence na přepravu plynu, uskladňování plynu a distribuci plynu, připravuje výstavbu potřebných zařízení.

Jaké změny přinesla novela do povinnosti zřízení ochranného pásma?

Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynárenského zařízení měřeno kolmo na jeho obrys, který činí (§ 68):

u plynovodů a plynovodních přípojek o tlakové úrovni do 4 bar včetně, umístěných v zastavěném území obce 1 m na obě strany a umístěných mimo zastavěné území obce 2 m na obě strany,

u plynovodních přípojek nad 4 bar do 40 bar včetně 2 m na obě strany,

u plynovodů nad 40 bar 4 m na obě strany,

u technologických objektů 4 m na každou stranu od objektu,

u zásobníků plynu 30 m vně od jejich oplocení,

u zařízení katodické protikorozní ochrany a vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1 m na obě strany.

V ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, jímž by mohl poškodit plynárenskou soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz. Veškeré činnosti v ochranném pásmu musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení.

Řešení č. 703 až 712 zpracoval Ing. Karel Janda (VIII/2015)

K problematice „Energetický zákon – novela“ jsme publikovali:

-. Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (zák. č. 458/2000 Sb.) – Zákony VI/2015

-. Energetický zákon – novela – měsíčník PVS 8/2015

Knihy lze objednat na www.i‑poradce.cz, e‑mailem: abo@i‑poradce.cz, telefonicky 732 708 627, 732 479 069, faxem: 558 731 128, Po–Pá 9.00–15.00