Energetický zákon s komentářem

Energetický zákon

zákon č. 458/2000 Sb., s komentářem

Mgr. Martina Bártová

Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) je základním právním předpisem, který upravuje energetické odvětví v České republice. Zákon nabyl účinnosti dne 1. ledna 2001 a nahradil původní zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci. Do tohoto zákona jsou implementovány jednotlivé právní předpisy Evropské unie, které se dotýkají energetických odvětví. V minulosti to byly například energetické liberalizační balíčky.
Poslední významná novela energetického zákona provedená zákonem č. 131/2015 Sb. nabývá převážně účinnost od 1. 1. 2016. V rámci této novely došlo k upřesnění vztahů mezi účastníky trhu s elektřinou a plynem a v teplárenství, ke zlepšení kontroly a vymahatelnosti práv a povinností. Byla zvýšená ochrana spotřebitele při uzavírání smluv na dodávku elektřiny a plynu, při účtování záloh a plateb cen za služby v energetice atd.

Přehled ustanovení zákona

ČÁST PRVNÍ	PODMÍNKY PODNIKÁNÍ A VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V ENERGETICKÝCH ODVĚTVÍCH
HLAVA I	OBECNÁ ČÁST	§ 1 – 20a	10
HLAVA II	ZVLÁŠTNÍ ČÁST		73
Díl 1	Elektroenergetika	§ 21 – 54	73
Díl 2	Plynárenství	§ 55 – 75	103
Díl 3	Teplárenství	§ 76 – 89	145
HLAVA TŘETÍ	SPRÁVNÍ DELIKTY	§ 90 – 91d	153
HLAVA ČTVRTÁ	zrušena
HLAVA PÁTÁ	SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ	§ 96 – 99	167
ČÁST DRUHÁ	Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky	§ 100	176
ČÁST TŘETÍ	Změna zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen	§ 101	176
ČÁST ČTVRTÁ	Změna živnostenského zákona	§ 102	176
ČÁST PÁTÁ	zrušena
ČÁST ŠESTÁ	Účinnost	§ 104	176

Príloha	Bezpečnostní pásma plynových zařízení		181

Komentář se zaměřuje na vybraná ustanovení zejména v obecné části zákona.

Použité zkratky:

EP = Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v platném znění

ERÚ = Energetický regulační úřad

REMIT = Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1227/2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií

ZÁKON č. 458/2000 Sb.,

o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích

a o změně některých zákonů (energetický zákon)

ve znění

zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb.,
zákona č. 670/2004 Sb. (úplné znění č. 91/2005 Sb.), zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb.,
zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb.
(úplné znění č. 314/2009 Sb.), zákona č. 155/2010 Sb., a zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb.,
zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 104/2015 Sb. a zákona č. 131/2015 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

PODMÍNKY PODNIKÁNÍ A VÝKON
STÁTNÍ SPRÁVY V ENERGETICKÝCH ODVĚTVÍCH

HLAVA I

OBECNÁ ČÁST

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹⁾ a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie^1a) podmínky podnikání a výkon státní správy v energetických odvětvích, kterými jsou elektroenergetika, plynárenství a teplárenství, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené.

border-right:none;padding:9.0pt 0cm 0cm 0cm'>

komentář k § 1

Podmínkami podnikání se pro účely tohoto zákona rozumí zvláštní podmínky stanovené – vzhledem k významu energetického odvětví pro národní hospodářství a obyvatelstvo a k fyzikální podstatě energetických médií – odchylně od obecné úpravy podnikání podle živnostenského zákona a jiných zvláštních předpisů. Zákon nově upravuje i oblast obchodování s energií, pokud příslušný subjekt nevlastní či nemá pronajaté zařízení pro výrobu nebo rozvod energie.

Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), nabyl účinnosti dnem 1.ledna 2001. Tím byl vytvořen právní rámec pro regulaci v energetických odvětvích, pravidla pro uplatňování kompetencí státní správy v těchto odvětvích a stanoven základní rámec a podrobnější pravidla pro podnikání, práva a povinnosti jednotlivých účastníků trhu s elektřinou, trhu s plynem a pro teplárenství. Ustanovení zákona v platném znění jsou v souladu s právem Evropské unie platným v době přijetí zákona a jeho novelizací.

Energetický zákon (dále jen „EZ“) je speciálním právním předpisem (lex specialis) pro oblast energetiky a naplňuje v prostředí České republiky jednotné principy platné v Evropské unii pro energetická odvětví. Jedná se zejména o následující pravidla:

– podnikání v elektroenergetice, plynárenství i teplárenství je možné pouze na základě licence udělované Energetickým regulačním úřadem (ERÚ),

– přístup třetích stran k elektroenergetickým a plynárenským sítím se uskutečňuje na principu regulovaného přístupu, kdy ceny jsou regulovány a vyhlašovány Energetickým regulačním úřadem předem,

– existuje samostatný nezávislý regulátor pro energetická odvětví – Energetický regulační úřad, jehož činnosti nemohou být ovlivňovány vládou, parlamentem ani dalšími subjekty, nezávislost je posílena systémem financování tohoto úřadu,

– trh s elektřinou v ČR je plně otevřen pro všechny zákazníky od 1.ledna 2006,

– trh s plynem v ČR je plně otevřen pro všechny zákazníky od 1.ledna 2007,

– přístup třetích stran k energetickým sítím a zásobníkům plynu je pro všechny účastníky trhu s elektřinou nebo s plynem zaručen za stejných podmínek,

– opatření přijímaná za mimořádných provozních stavů – za stavů nouze v elektroenergetice, plynárenství a teplárenství jsou transparentní a předem stanovená,

– způsob řešení sporů mezi držiteli licenci podle energetického zákona a mezi dalšími účastníky trhu s elektřinou a s plynem,

– univerzální služba formou dodavatele poslední instance pro ochranu zákazníků v případech dodávky elektřiny nebo plynu, kdy zákazníkem sjednaný dodavatel ztratí schopnost plnit své závazky,

– energetický regulační fond na krytí prokazatelné ztráty v oblasti teplárenství,

– organizace trhu s elektřinou a plynem a zúčtování odchylek operátorem trhu,

– institut činností nad rámec licence jako ochrana zákazníků.

Poslední významná novela energetického zákona provedená zákonem č. 131/2015 Sb., která nabývá účinnosti po částech převážně od 1.1. 2016, měla za cíl implementovat směrnici Evropské unie 2012/27/EU, o energetické účinnosti, a adaptovat nařízení č. 243/2013 a č. 1227/2011, jakož i provést úpravy v souvislosti s novým občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích. V rámci této novely došlo k upřesnění vztahů mezi účastníky trhu s elektřinou a plynem a v teplárenství ke zlepšení aplikovatelnosti, kontroly a vymahatelnosti práv a povinností.

Byla zvýšena ochrana spotřebitele při uzavírání smluv na dodávku elektřiny a plynu a při výkonu činností Energetického regulačního úřadu a při účtování záloh a plateb cen za služby v energetice, upravena vyšší ochrana vlastnických práv ve vztahu na podnikatele v energetice a zjednodušeno připojovaní malých „domácích“ zdrojů energie do 10 kW výkonu.

Cílem novely byla vyšší stabilita a předvídatelnost regulačního prostředí v energetice, větší transparentnost procesu regulace v energetických odvětvích, zlepšení podmínek pro zkušební a ověřovací provozy nových energetických zařízení a lepší ochrana konkurenčního prostředí v energetice, jakož i snížení administrativních nároků pro podnikatele v energetice při registraci nových zařízení, která rozšiřují stávající rozsah licencovaných zařízení. V souvislosti s touto novelou EZ byla také přijata velká řada novelizovaných prováděcích právních předpisů k EZ.

§ 2

Vymezení pojmů

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) vymezeným územím území, na němž držitel licence na distribuci elektřiny, distribuci plynu nebo rozvod tepelné energie vykonává licencovanou činnost,

b) kontrolou možnost vykonávat na základě právních nebo faktických skutečností rozhodující vliv na činnost jiné osoby, zejména na základě

1. vlastnického práva nebo práva užívání k obchodnímu závodu kontrolované osoby anebo jeho části, nebo

2. práva anebo jiné právní skutečnosti, které poskytují rozhodující vliv na složení, hlasování a rozhodování orgánů kontrolované osoby,

c) certifikací řízení, v němž se zjišťuje, zda provozovatel přenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavy nebo osoba, která hodlá provozovat přenosovou nebo přepravní soustavu, splňuje podmínky nezávislosti provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy podle tohoto zákona a zda získání nebo výkon kontroly ze strany osoby nebo osob, které mají sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo podnikatelské činnosti ve státě, který není členským státem Evropské unie (dále jen „osoba z třetí země“), nad provozovatelem přenosové nebo přepravní soustavy neohrozí bezpečnost dodávek elektřiny nebo plynu v České republice a Evropské unii,

d) chráněnou informací informace v jakékoliv podobě, která má charakter obchodního tajemství nebo jiná zákonem chráněná informace nebo informace charakteru obchodního, technického nebo finančního získaná při výkonu činnosti držitele licence, která není veřejně dostupná,

(2) Dále se pro účely tohoto zákona rozumí

a) v elektroenergetice

1. distribuční soustavou vzájemně propojený soubor vedení a zařízení o napětí 110 kV, s výjimkou vybraných vedení a zařízení o napětí 110 kV, která jsou součástí přenosové soustavy, a vedení a zařízení o napětí 0,4/0,23 kV, 1,5 kV, 3 kV, 6 kV, 10 kV, 22 kV, 25 kV nebo 35 kV sloužící k zajištění distribuce elektřiny na vymezeném území České republiky, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky včetně elektrických přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,

2. elektrickou přípojkou zařízení, které začíná odbočením od spínacích prvků nebo přípojnic v elektrické stanici a mimo ní odbočením od vedení přenosové nebo distribuční soustavy, a je určeno k připojení odběrného elektrického zařízení,

3. elektrickou stanicí soubor staveb a zařízení elektrizační soustavy, který umožňuje transformaci, kompenzaci, přeměnu nebo přenos a distribuci elektřiny, včetně prostředků nezbytných pro zajištění jejich provozu,

4. elektrizační soustavou vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přenos, transformaci a distribuci elektřiny, včetně elektrických přípojek, přímých vedení, a systémy měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, a to na území České republiky,

5. měřicím zařízením veškerá zařízení pro měření, přenos a zpracování naměřených hodnot,

6. odběrným místem místo, které je připojeno k přenosové nebo k distribuční soustavě a kde je instalováno odběrné elektrické zařízení jednoho zákazníka, včetně měřicích transformátorů, do něhož se uskutečňuje dodávka elektřiny,

7. odchylkou součet rozdílů skutečných a sjednaných dodávek nebo odběrů elektřiny v daném časovém úseku,

8. podpůrnými službami činnosti fyzických či právnických osob, jejichž zařízení jsou připojena k elektrizační soustavě, které jsou určeny k zajištění systémových služeb, a po jejichž aktivaci zpravidla dochází k dodávce regulační energie,

9. přímým vedením vedení elektřiny spojující výrobnu elektřiny, která není připojena k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě, a místo odběru elektřiny, které není elektricky propojeno s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou, nebo elektrické vedení zabezpečující přímé zásobování vlastních provozoven výrobce elektřiny, jeho ovládaných společností nebo zákazníků, a není vlastněno provozovatelem přenosové soustavy ani provozovatelem distribuční soustavy,

10. přenosovou soustavou vzájemně propojený soubor vedení a zařízení 400 kV, 220 kV a vybraných vedení a zařízení 110 kV, uvedených v příloze Pravidel provozování přenosové soustavy, sloužící pro zajištění přenosu elektřiny pro celé území České republiky a propojení s elektrizačními soustavami sousedních států, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky; přenosová soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,

11. regulační energií elektřina zajišťovaná aktivací podpůrných služeb nebo na vyrovnávacím trhu s regulační energií nebo elektřina obstaraná provozovatelem přenosové soustavy v zahraničí,

12. subjektem zúčtování fyzická nebo právnická osoba, pro kterou operátor trhu na základě smlouvy o zúčtování odchylek provádí vyhodnocení, zúčtování a vypořádání odchylek,

13. systémovými službami činnosti provozovatele přenosové soustavy pro zajištění spolehlivého provozu elektrizační soustavy s ohledem na provoz v rámci propojených elektrizačních soustav,

14. typovým diagramem diagram charakterizující roční průběh spotřeby elektřiny u zákazníka, který se používá pro vyhodnocování odchylek,

15. vertikálně integrovaným podnikatelem držitel licencí nebo skupina držitelů licencí na přenos elektřiny, distribuci elektřiny, obchod s elektřinou nebo výrobu elektřiny, nad kterými je tatáž osoba oprávněna nebo jsou tytéž osoby oprávněny, a to přímo nebo nepřímo, vykonávat kontrolu, a z nichž alespoň 1 držitel licence vykonává činnost přenosu elektřiny nebo distribuce elektřiny a alespoň 1 držitel licence vykonává činnost výroby elektřiny nebo obchodu s elektřinou,

16. vyrovnávacím trhem s regulační energií trh s regulační energií vypořádaný a organizovaný operátorem trhu v součinnosti s provozovatelem přenosové soustavy,

17. zákazníkem osoba, která nakupuje elektřinu pro své vlastní konečné užití v odběrném místě,

18. výrobnou elektřiny energetické zařízení pro přeměnu různých forem energie na elektřinu, zahrnující všechna nezbytná zařízení; výrobna elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více, s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,

19. související službou v elektroenergetice služba přenosové soustavy nebo služba distribuční soustavy,

20. službou přenosové soustavy zajišťování přenosu elektřiny, systémových služeb a služeb souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu přenosové soustavy,

21. službou distribuční soustavy zajišťování distribuce elektřiny a služeb souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy,

b) v plynárenství

1. distribuční soustavou vzájemně propojený soubor vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých plynovodů, plynovodních přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy a souvisejících technologických objektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, který není přímo propojen s kompresními stanicemi a na kterém zajišťuje distribuci plynu držitel licence na distribuci plynu; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,

2. hlavním uzávěrem plynu uzavírací armatura odběrného plynového zařízení, která odděluje odběrné plynové zařízení od plynovodní přípojky,

3. měřicím zařízením veškerá zařízení pro měření, přenos a zpracování naměřených hodnot,

4. odběrným místem místo, kde je instalováno odběrné plynové zařízení jednoho zákazníka, do něhož se uskutečňuje dodávka plynu měřená měřicím zařízením,

5. odběrným plynovým zařízením veškerá zařízení počínaje hlavním uzávěrem plynu včetně zařízení pro konečné využití plynu; není jím měřicí zařízení,

6. odchylkou rozdíl skutečných a sjednaných dodávek nebo odběrů plynu za daný celý obchodní den,

7. plynárenskou soustavou vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladnění plynu, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, které slouží k provozování těchto zařízení,

8. plynárenským zařízením zařízení výrobny plynu, přepravní soustavy, distribuční soustavy, zásobníku plynu, těžebního plynovodu a přímého plynovodu,

9. plynem zemní plyn, koksárenský plyn čistý, degazační a generátorový plyn, biometan, propan, butan a jejich směsi, pokud nejsou používány pro pohon motorových vozidel,

10. plynovodem zařízení k potrubní dopravě plynu přepravní nebo distribuční soustavou a přímé a těžební plynovody,

11. plynovodní přípojkou zařízení začínající odbočením z plynovodu distribuční soustavy a ukončené před hlavním uzávěrem plynu; toto zařízení slouží k připojení odběrného plynového zařízení,

12. plynovým zařízením plynárenská zařízení, plynovodní přípojky, které nejsou ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy, odběrná plynová zařízení, zásobníky zkapalněných plynů, plynojemy, plnírny, zkapalňovací a odpařovací stanice,

13. zásobníkem plynu podzemní nebo nadzemní plynové zařízení, včetně souvisejících technologických objektů a systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, sloužící k uskladňování zemního plynu v plynné nebo kapalné formě přímo propojené s plynárenskou soustavou České republiky nebo se zahraniční plynárenskou soustavou; zásobník plynu je zřizován a provozován ve veřejném zájmu,

14. přepravní soustavou vzájemně propojený soubor vysokotlakých plynovodů a kompresních stanic a souvisejících technologických objektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, propojený s plynárenskými soustavami v zahraničí, na kterém zajišťuje přepravu plynu držitel licence na přepravu plynu; přepravní soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,

15. přímým plynovodem plynovod, který není součástí přepravní soustavy nebo distribuční soustavy a který je dodatečně zřízený pro dodávku plynu zákazníkovi, a slouží pouze pro vlastní potřebu zákazníka,

16. rozhodujícím zdrojem plynu stát, na jehož území se vytěžilo více jak 50 % celkové roční spotřeby plynu v České republice,

17. společným odběrným plynovým zařízením odběrné plynové zařízení v nemovitosti vlastníka, jehož prostřednictvím je plyn dodáván zákazníkům v této nemovitosti,

18. subjektem zúčtování fyzická nebo právnická osoba, pro kterou operátor trhu na základě smlouvy o zúčtování odchylek provádí vyhodnocení, zúčtování a vypořádání odchylek,

19. technickým pravidlem pravidlo vyjadřující stav technického poznání a techniky v odvětví plynárenství,

20. těžebním plynovodem plynovod připojující výrobnu plynu k přepravní soustavě nebo distribuční soustavě nebo jinému těžebnímu plynovodu,

21. tlakovou úrovní maximální provozní tlak pro plynová zařízení uvedený v technických normách nebo technických pravidlech,

22. typovým diagramem dodávek diagram charakterizující roční průběh spotřeby plynu u zákazníků, jejichž odběrná místa nejsou vybavena průběhovým měřením, používaný pro vyhodnocování spotřeby,

23. vertikálně integrovaným plynárenským podnikatelem držitel licencí nebo skupina držitelů licencí na přepravu plynu, distribuci plynu, uskladňování plynu, obchod s plynem nebo výrobu plynu, nad kterými je tatáž osoba oprávněna nebo jsou tytéž osoby oprávněny, a to přímo nebo nepřímo, vykonávat kontrolu, a z nichž alespoň 1 držitel licence vykonává činnost přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a alespoň 1 držitel licence vykonává činnost výroby plynu nebo obchodu s plynem,

24. volnou kapacitou rozdíl mezi technickou kapacitou přepravní soustavy nebo distribuční soustavy nebo zásobníku plynu nebo těžebního plynovodu a souhrnem všech smluvně zajišťovaných kapacit v daném časovém období při dodržení smluvních tlaků a kapacit nezbytných pro příslušného držitele licence k zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu příslušného plynárenského zařízení,

25. zákazníkem osoba, která nakupuje plyn pro své vlastní konečné užití v odběrném místě,

26. výrobnou plynu zařízení na výrobu nebo těžbu plynu nebo terminál zkapalněného zemního plynu včetně stavební části a nezbytných pomocných zařízení, kde uskutečňuje svoji činnost držitel licence na výrobu plynu.

27. související službou v plynárenství služba přepravy plynu nebo služba distribuční soustavy,

28. službou přepravy plynu zajišťování přepravy plynu přepravní soustavou, včetně činností souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu přepravní soustavy,

29. službou distribuční soustavy zajišťování distribuce plynu distribuční soustavou, včetně činností souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy,

30. službou uskladňování zajišťování uskladňování plynu, včetně činností souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu plynárenské soustavy provozovatelem zásobníku plynu v jím provozovaném zásobníku plynu,

c) v teplárenství

1. distributorem tepelné energie osoba, která má vlastnické nebo užívací právo k rozvodnému tepelnému zařízení, kterým se tepelná energie dopravuje nebo transformuje a dodává k dalšímu využití jiné fyzické nebo právnické osobě,

2. dodavatelem tepelné energie výrobce nebo distributor tepelné energie, který dodává tepelnou energii jiné osobě,

3. dodávkou tepelné energie dodávka energie tepla nebo chladu k dalšímu využití jinou fyzickou či právnickou osobou; dodávka energie tepla k dalšímu využití se uskutečňuje ve veřejném zájmu,

4. zákazníkem osoba, která nakupuje tepelnou energii pro její konečné využití a odebírá nakoupenou tepelnou energii odběrným tepelným zařízením, které je přímo připojeno k rozvodnému tepelnému zařízení nebo zdroji tepelné energie,

5. odběratelem tepelné energie distributor tepelné energie nebo zákazník,

6. odběrem tepelné energie převzetí tepelné energie od výrobce nebo distributora tepelné energie ke konečné spotřebě nebo dalšímu využití,

7. odběrným místem místo plnění stanovené ve smlouvě o dodávce tepelné energie, v němž přechází tepelná energie z vlastnictví dodavatele tepelné energie do vlastnictví odběratele tepelné energie,

8. odběrným tepelným zařízením zařízení připojené ke zdroji tepelné energie nebo k rozvodnému tepelnému zařízení a určené pro odběr tepelné energie a spotřebu tepelné energie v objektu nebo jeho části,

9. rozvodem tepelné energie doprava, akumulace, přeměna teplonosné látky nebo jejích parametrů a dodávka tepelné energie rozvodným tepelným zařízením,

10. předávací stanicí zařízení pro přeměnu parametrů tepelné energie pro potřeby jednoho nebo více objektů; předávací stanice je samostatnou věcí a není součástí budovy, ve které je umístěna,

11. rozvodným tepelným zařízením zařízení pro dopravu tepelné energie tvořené tepelnými sítěmi, předávacími stanicemi a tepelnými přípojkami; předávací stanice nebo tepelná přípojka jsou částí rozvodného tepelného zařízení v případě, že k nim má distributor tepelné energie vlastnické nebo užívací právo; částí rozvodného tepelného zařízení jsou s ním související řídicí a zabezpečovací systémy a systémy přenosu dat,

12. objektem stavba nebo stavby propojené společným odběrným tepelným zařízením,

13. zdrojem tepelné energie zařízení včetně nezbytných pomocných zařízení a stavebních částí, v němž se využíváním paliv nebo jiné formy energie získává tepelná energie, která se předává teplonosné látce,

14. soustavou zásobování tepelnou energií soustava tvořená vzájemně propojeným zdrojem nebo zdroji tepelné energie a rozvodným tepelným zařízením sloužící pro dodávky tepelné energie pro vytápění, chlazení, ohřev teplé vody a technologické procesy, je-li provozována na základě licence na výrobu tepelné energie a licence na rozvod tepelné energie; soustava zásobování tepelnou energií je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,

15. tepelnou přípojkou část tepelné sítě, která umožňuje dodávku tepelné energie pouze pro jeden objekt.

border-right:none;padding:9.0pt 0cm 0cm 0cm'>

komentář k § 2

Jde o pojmy používané v textu zákona, a které vyplývají ze směrnic Evropské unie.

k odst. 1 písm. a)

Ustanovení definuje pojem „vymezené území“. Jde o jediný zákonný rámec statutu vymezeného území, neboť jiná ustanovení EZ ani související právní předpisy pojem vymezeného území již dále nedefinují, a to ani v souvislosti s ustanoveními o získání licence na distribuci elektřiny, ani v souvislosti s postavením provozovatele distribuční soustavy (elektřiny, plynu) či držitele licence na rozvod tepla. Ustanovení EZ o udělování licencí i platná prováděcí vyhláška (č. 426/2005 Sb., o podrobnostech udělování licencí) řeší pouze stanovení konkrétních věcných dokladů pro určení vymezeného území, ale k definici toho, co vlastně vymezené území je, neuvádí nic.

Ustanovení EZ spojují s pojmem vymezeného území povinnosti provozovatelů distribuční soustavy a držitele licence na rozvod tepla (srov. např. ust. § 25, § 54 a § 59, § 73 EZ), a to zejména ve vztahu k zajišťování spolehlivého provozování, obnovy a rozvoji distribuční soustavy na území vymezeném licencí.

k odst. 1 písm. b)

Pojem „kontrola“ je zde implementací práva Evropské unie ve vztahu k pravidlům ovládání v rámci podnikatelských uskupení. EZ jej v tomto smyslu užívá zejména v ustanoveních o vlastnickém oddělení provozovatele přenosové nebo přepravní soustavy a v ustanoveních o nezávislém provozovateli přepravní soustavy (tzv. ITO). Pojem kontrola zahrnuje omezení vlivu jiných osob na rozhodování orgánů vlastnicky odděleného provozovatele přenosové nebo přepravní soustavy.

k odst. 1 písm. c)

Definice pojmu „certifikace“ vymezuje, že certifikace je řízení vedené Energetickým regulačním úřadem, které osvědčuje, zda vlastnická struktura, popř. organizační uspořádání provozovatele přenosové nebo přepravní soustavy, splňuje předpoklady vymezené v ustanovení § 10a, 10b a 10c EZ, a zda je takový subjekt možné považovat za vlastnicky odděleného provozovatele přenosové nebo přepravní soustavy, resp. za nezávislého provozovatele přepravní soustavy.

k odst. 1 písm. d)

V právní úpravě EZ do 31.12. 2015 nebyla používána jednotná definice zákonem chráněných informací, u kterých je třeba stanovit povinnost mlčenlivosti subjektu, který s takovými informacemi nakládá. Terminologie používala pojmy jako obchodní tajemství, důvěrné informace, utajované skutečnosti či důvěrné informace z obchodního styku podle obchodního zákoníku, což vedlo k výkladovým nejasnostem. EZ nově stanoví nový pojem „chráněná informace“, který používá jednotně u všech příslušných ustanovení, kde stanoví režim ochrany informací. Definice vychází z respektování jiných zákonných povinností mlčenlivosti (obchodní tajemství, jiná zákonem chráněná tajemství – např. chráněné osobní údaje, bankovní tajemství, utajované skutečnosti apod.), ale i obchodně citlivých informací získaných při výkonu povinností držitele licence, resp. informací, které nejsou veřejně přístupné.

Cílem úpravy je zajištění rovného zacházení na trhu s elektřinou a plynem, zejména pak administrativním zamezováním zveřejňování informací, které by mohly narušit podobu hospodářské soutěže v energetických odvětvích. Kritika zavedení definice tohoto pojmu argumentuje snížením transparentního výkonu státní správy Energetického regulačního úřadu (ERÚ).

k odst. 2

Ustanovení obsahuje zákonné odborné definice speciálních pojmů používaných v jednotlivých energetických odvětvích – elektroenergetice, plynárenství a teplárenství, a to jak ve vztahu k technickým, tak obchodním činnostem. Některé tyto pojmy jsou dále definovány také v příslušných ustanoveních EZ (srov. např. § 45 EZ). Další odborné definice speciálních termínů užívaných v jednotlivých energetických odvětvích jsou obsaženy také v příslušných prováděcích právních předpisech k EZ (zejména vyhl. č. 541/2005 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, a vyhl. č. 365/2009 Sb. o Pravidlech trhu s plynem). V praxi bývají tyto termíny vymezeny také v obchodních podmínkách poskytovatelů služeb doplněním smluvní definice těchto odborných termínů, aby se ve vztahu se zákazníkem zabránilo případným výkladovým nejasnostem.

Od 1.1. 2016 dochází k úpravě definic některých pojmů, a to zejména v důsledku transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, např. úprava definice pojmu „zákazníka“ v oblasti elektroenergetiky a plynárenství a doplnění shodné definice pro oblast teplárenství.

V odst. 2 písm. a) – pro oblast elektroenergetiky – došlo k úpravě definic pojmů „zákazníka“ a „odběrného místa“ a k upřesňující úpravě definice „přímého vedení“. Definice odběrného místa pod bodem 6 stanoví, že se jedná o místo připojené k přenosové nebo distribuční soustavě, zatímco definice přímého vedení, bod 9 stanoví, aby se zabránilo záměně s odběrným místem, že jde o vedení elektřiny, kde není ani výrobna, ani místo odběru elektřiny elektricky propojené s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou. Definice pojmu „zákazníka“ – bod 17 upřesňuje, že zákazník je ten, kdo „nakupuje elektřinu pro své vlastní konečné užití v odběrném místě“, tj. vylučuje postavení zákazníka ve vztahu k dodávkám, které neslouží pro vlastní konečnou spotřebu, jakož i dodávkám, které jsou uskutečňovány pouze do předávacích míst. Dále jsou nově zavedeny pojmy „související služba v elektroenergetice“ – bod 19, „služba přenosové soustavy“ – bod 20 a „služba distribuční soustavy“ – bod 21. Služby přenosové soustavy a služby distribuční soustavy jsou služby, které mají primárně sloužit k připravenosti soustav na dodávky elektřiny bez ohledu na aktuální požadavek využívání soustav – přenosové nebo distribučních, tj. nejde pouze o samotnou dopravu elektřiny. Takto široce však byla chápána činnost provozovatelů sítí i za účinnosti předchozí právní úpravy, kdy tyto pojmy nebyly výslovně definovány, resp. povinnost k zajištění řádného a bezpečného chodu sítě v sobě zahrnovala i povinnost provozovatelů k trvalé obnově a rozvoji sítě a v tomto směru jde pouze o doplnění zákona o již zavedenou praxi a užívané terminologie.

K odst. 2 bodu b) – pro oblast plynárenství – byla pro zajištění právní jistoty účastníků trhu s plynem, tj. i provozovatelů plynárenské infrastruktury, provázána definice jednotlivých součástí plynárenské soustavy s pojmy „plynárenské zařízení“ – bod 8 a „plynové zařízení“ – bod 12 tak, aby již nedocházelo k nejasnostem ohledně toho, zda některé zařízení plynárenské soustavy je plynárenským zařízením či nikoli. Byla upravena definice pojmu „plyn“ – bod 9, ze které byl vypuštěn svítiplyn a bioplyn, když podle zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energií a navazující vyhlášky č. 452/2012 Sb., o požadavcích na biometan dodávaný do přepravní soustavy, distribuční soustavy nebo zásobníku plynu, může být do přepravní soustavy, distribuční soustavy nebo zásobníku plynu dodáván biometan s přesně definovaným složením, nikoliv bioplyn, který slouží pro výrobu biometanu nebo pro výrobu elektrické energie či tepla. Svítiplyn již byl v minulosti plně nahrazen zemním plynem, takže v současnosti není dodáván do žádné části distribuční soustavy, natož do přepravní soustavy nebo zásobníku plynu.

Úprava definice pojmu „plynovodní přípojka“ – bod 12 omezuje nově tento pojem pouze na distribuční soustavy, tj. odběrná plynová zařízení připojená k přepravní soustavě budou připojena přímo, nikoli prostřednictvím plynovodní přípojky. Důvodem je zabránění zřizování vysokotlakých plynovodů mimo přepravní soustavu, což ohrožuje bezpečnost a snižuje efektivnost provozu přepravní soustavy, resp. vysokotlaké plynovody již musí být vždy součástí přepravní soustavy a tudíž provozovány výhradě provozovatelem přepravní soustavy.

Definice pojmu „zákazník“ – bod 25, je upravena shodně s oblastí elektroenergetiky tak, aby zákazníkem byla pouze osoba odebírající pro vlastní konečnou spotřebu v odběrném místě. V bodě 27 je nově zaveden pojem „související služba v plynárenství“ a v této souvislosti jsou zaváděny nové pojmy „služba přepravy plynu“ – bod 28 a „služba distribuční soustavy“ – bod 29, které jsou podmnožinami pojmu souvisejících služeb v plynárenství. Služby přepravy plynu a služby distribuční soustavy jsou pak nově popsány jako služby, které mají primárně sloužit k připravenosti soustav na dodávky plynu, bez ohledu na aktuální požadavek využívání soustav. Zajištění přepravy a distribuce plynu je v rámci definice chápáno mnohem šířeji, než jen jako samotná doprava plynu od výrobce ke spotřebě. Obdobně je navržen pojem „služba uskladňování plynu“ – bod 30.

K odst. 2 bodu c) – pro oblast teplárenství – došlo ke zpřesnění a zjednodušení definice „dodavatele tepelné energie“ – bod 2, kterým může být z hlediska energetického zákona pouze její výrobce nebo distributor, tedy držitelé licencí. Vlastníci domů včetně společenství vlastníků jsou dodavateli pouze, když jsou i distributory, v opačném případě se nejedná o licencovanou činnost, kterou upravuje energetický zákon. Proto se tyto osoby z definice vypouštějí. Dále došlo k doplnění dosud chybějící definice „zákazníka“ – bod 4, shodně s oblastí elektroenergetiky a plynárenství, a podle směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti, podle které došlo i k úpravě definice odběratele „odběratele tepelné energie“ – bod 5, kterým je vedle zákazníka i distributor tepelné energie. Dále došlo k formální úpravě některých pojmů, např. nahrazení nejasného pojmu „vnitřní rozvody“ přesným „odběr tepelné energie“ – bod 6, dále k doplnění vyvratitelné právní domněnky o tom, že součástí „rozvodného tepelného zařízení“ – bod 11, jsou i předávací stanice nebo tepelná přípojka, pokud nejsou součástí rozvodného tepelného zařízení, jakož i k doplnění definice, že součástí rozvodného tepelného zařízení je i tepelná přípojka, s tím, že tato přípojka a předávací stanice je částí rozvodného tepelného zařízení pouze, pokud ji vlastní nebo užívá distributor tepelné energie, což je podmínka výkonu licencované činnosti. Dále došlo ke zpřesnění definice pojmu „objekt“ – bod 12 tak, aby byla v souladu s pojmy používanými ve stavebním zákoně, když v případě objektu se může jednat o více staveb, které jsou ve vlastnictví různých osob a používají jedno odběrné tepelné zařízení. Bod 14 nově doplňuje definici pojmu „tepelná přípojka“, který je v energetickém zákoně často používán, a to již v samotném ust. § 2 při vymezení pojmů a na rozdíl od oblasti elektroenergetiky a plynárenství nebyl dosud mezi pojmy výslovně definován.

Vymezení dalších odborných pojmů pro jednotlivé oblasti energetiky doplňují dále příslušné prováděcí předpisy, a to pro oblast elektroenergetiky zejména vyhl. č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, která s účinností od 1.1. 2016 nahrazuje předchozí vyhl. č. 541/2005 Sb., ale i vyhl č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, pro oblast plynárenství je to vyhl č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem, která s účinností od 1.1. 2016 nahrazuje vyhl. č. 365/2009 Sb., a pro oblast teplárenství vyhl. č. 405/2015 Sb., o způsobu dělení nákladů za dodávku tepelné energie při společném měření odebraného množství tepelné energie, která s účinností od 1.1. 2016 nahrazuje vyhl. č. 366/2010 Sb.

§ 3

Podnikání v energetických
odvětvích

(1) Předmětem podnikání v energetických odvětvích je výroba elektřiny, přenos elektřiny, distribuce elektřiny a obchod s elektřinou, činnosti operátora trhu, výroba plynu, přeprava plynu, distribuce plynu, uskladňování plynu a obchod s plynem a výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie.

(2) Přenos elektřiny, přeprava plynu, distribuce elektřiny a distribuce plynu, uskladňování plynu, výroba a rozvod tepelné energie se uskutečňují ve veřejném zájmu. Pro provádění stavby sloužící k vyvedení výkonu z výrobny elektřiny zřizované a provozované ve veřejném zájmu nebo stavby, která je součástí přenosové soustavy, přepravní soustavy, distribuční soustavy, zásobníku plynu, rozvodného tepelného zařízení nebo zdroje tepelné energie připojeného k rozvodnému tepelnému zařízení, lze vlastnické právo ke stavbě, pozemku a zařízení vyvlastnit podle zákona o vyvlastnění.

(3) Podnikat v energetických odvětvích na území České republiky mohou za podmínek stanovených tímto zákonem osoby pouze na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem. Licence se dále vyžaduje na výrobu elektřiny ve výrobnách elektřiny s instalovaným výkonem nad 10 kW určené pro vlastní spotřebu zákazníka, pokud je výrobna elektřiny propojena s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou, nebo na výrobu elektřiny vyrobenou ve výrobnách elektřiny s instalovaným výkonem do 10 kW včetně, určené pro vlastní spotřebu zákazníka, pokud je ve stejném odběrném místě připojena jiná výrobna elektřiny držitele licence.

(4) Licence se nevyžaduje

a) na obchod, výrobu, distribuci a uskladňování koksárenského plynu čistého, degazačního a generátorového plynu, biometanu, propanu, butanu a jejich směsí, pokud se nejedná o distribuci potrubními systémy, k nimž je připojeno více než 50 odběrných míst,

b) na výrobu tepelné energie určené pro jeden objekt jednoho zákazníka.

(5) Fyzické a právnické osoby, jejichž předmětem podnikání je plnění propanu, butanu a jejich směsí do propan-butanových lahví, jsou povinny zajistit pravidelné provádění tlakových zkoušek, kontrolu a opravy jimi vlastněných lahví. Plnit propan, butan a jejich směsi do lahví s nevyhovující periodickou zkouškou, nebo do lahví neodpovídajících technickým požadavkům na lahve určené pro plnění propanu, butanu a jejich směsí podle zvláštních předpisů²⁵⁾ je zakázáno. Plnění propan-butanových lahví bez souhlasu jejich vlastníka se zakazuje.

(6) Fyzické a právnické osoby, jejichž předmětem podnikání je plnění propanu, butanu a jejich směsí do propan-butanových lahví, jsou povinny zajistit pravidelné provádění tlakových zkoušek, kontrolu a opravy jimi vlastněných lahví. Plnění propan-butanových lahví bez souhlasu jejich vlastníka se zakazuje.

border-right:none;padding:9.0pt 0cm 0cm 0cm'>

komentář k § 3

Základním úkolem podnikatelských aktivit v energetických odvětvích je zajištění plynulých a kvalitních dodávek elektřiny, plynu a tepla. Přitom cena nabízené energie musí být přijatelná pro co nejširší okruh zákazníků, pořízení energie a její přeprava do místa spotřeby musí být zajišťována šetrným způsobem vůči životnímu prostředí, bezpečně a spolehlivě.

Některé specifikované činnosti v energetickém odvětví mají nejen strategický význam pro chod národního hospodářství a životní úroveň obyvatelstva, ale jejich narušení může být i příčinou obecného ohrožení. Proto jsou tyto činnosti podřízeny zvláštnímu režimu stanovenému tímto zákonem.

Z působnosti právní úpravy EZ byly vyňaty obchod, distribuce a uskladňování propan-butanu a jeho směsí, pokud se nejedná o distribuci potrubními systémy, a prodej plynu na pohon motorových vozidel. Podnikání v těchto činnostech se tak podřizuje režimu živnostenského zákona.

k odst. 1

Ustanovení vymezují jednotlivé obory podnikání v oblasti energetiky, přičemž veškeré podnikatelské aktivity jsou podmíněny získáním licence od Energetického regulačního úřadu.

k odst. 2

Odst. 2 stanoví, že přenos elektřiny, přeprava plynu, distribuce elektřiny a distribuce plynu, uskladňování plynu, výroba a rozvod tepelné energie se uskutečňují ve veřejném zájmu. Jako službu ve veřejném zájmu, resp. jako tzv. „veřejnou službu“ vnímají tyto činnosti i předpisy práva Evropské unie. Pojem „veřejný zájem“ či pojem „veřejná služba“ (používaný v evropském právu) český právní řád nedefinuje, na což reaguje příslušná judikatura, která stanoví, že není-li pojem veřejného zájmu v žádném právním předpisu definován, je při jeho interpretaci nutno vycházet ze smyslu a účelu zákonné úpravy s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem. Z pohledu právní teorie pak jde o takový zájem, který je obecný a jehož nositeli jsou blíže neurčené, avšak alespoň rámcově determinované okruhy osob či společenství osob jako tzv. veřejnost. Ústavní soud pak ve své judikatuře konstatuje, že veřejným zájmem je především „zájem na kvalitě výkonu … činností“.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES, o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou, ohledně pojmu „veřejná služba“ v souvislosti s elektroenergetikou stanoví, že povinnost veřejné služby podniků působících v elektroenergetice se může týkat „bezpečnosti, včetně zabezpečení dodávek, pravidelnosti, kvality a cen dodávek, jakož i ochrany životního prostředí, včetně energetické účinnosti.“ Dále stanoví, že provozovatel distribuční soustavy odpovídá za „hospodárný způsob provozu, údržby a rozvoje bezpečné, spolehlivé a účinné distribuční soustavy elektřiny ve své oblasti s ohledem na životní prostředí a energetickou účinnost“. Veřejný zájem při provozování daných činností bude dán nejen zájmem na zaručené kvalitě služeb (bezpečnosti a plynulosti dodávek), ale i zájmem konečných odběratelů na hospodárném a efektivním (tedy ekonomicky výhodném) zajištění těchto služeb.

k odst. 3

V odst. 3 je nově zjednodušena výroba elektřiny u malých zdrojů do 10 kW výkonu pro vlastní spotřebu zákazníka, když v takovém případě je vyrobená elektřina spotřebována zákazníkem bez využití přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, to znamená bez dodávky a odběru elektřiny z přenosové nebo distribuční soustavy. Nejedná se proto o podnikání s takto vyrobenou elektřinou a pro takovou výrobu není již třeba být držitelem licence. Současně dochází k explicitnímu definování požadavku na licenci jako podmínky výroby ve zdroji s výkonem přesahujícím 10 kW a to nikoliv z důvodů plnění podmínek pro podnikání, ale z důvodů výkonu státní správy a regulace výroby větších výkonů připojených k přenosové nebo distribuční soustavě, které mohou svojí výrobou ovlivnit ostatní zákazníky či výrobce připojené k této soustavě, i když jejich výroba je určena k vlastní spotřebě a to právě z důvodů galvanického propojení s distribuční nebo přenosovou soustavou a tím k možnému ovlivňování jejího chodu. Ve všech ostatních případech neuvedených jako výjimky v odst. 3 zákona platí základní princip, že podnikání v energetických odvětvích je možné pouze na základě licence udělené ERÚ.

Cílem novely zákonem č. 131/2015 Sb. je umožnit zákazníkovi výrobu elektřiny pro vlastní spotřebu, a proto povoluje zákazníkovi provozovat výrobnu s instalovaným výkonem do 10 kW, pokud je propojena s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou a pokud není ve stejném odběrném místě připojena jiná výrobna elektřiny, bez licence na výrobu elektřiny, a to pouze na základě uzavřené smlouvy o připojení, která zahrnuje i připojení výrobny elektřiny. V takovém případě se na zákazníka dále vztahují práva podle § 23 odst. 1 písm. a) a povinnosti podle § 23 odst. 2 písm. a), c), e), i) a j) EZ.

Původní znění ust. § 3 odst. 3, před novelou zákonem č. 131/2015 Sb., stanovovalo pravidla rozúčtování dodávek. Toto pravidlo, podle kterého se licence podle EZ neuděluje na činnost, kdy zákazník či odběratel poskytuje odebranou elektřinu, plyn nebo tepelnou energii jiné fyzické či právnické osobě prostřednictvím vlastního nebo jím provozovaného odběrného elektrického, plynového nebo tepelného zařízení, přičemž náklady na nákup elektřiny, plynu nebo tepelné energie na tyto osoby pouze rozúčtuje dohodnutým nebo určeným způsobem a nejedná se o podnikání, stále platí, pouze se přemístilo do ust. §§ 28 odst. 1 písm. g), § 62 odst. 1 písm. f) a § 77 odst. 8 energetického zákona.

(3) V případě, že žadatel o udělení licence podle odstavce 1 doloží vlastnické nebo užívací právo k energetickému zařízení, které má sloužit k výkonu licencované činnosti na dobu kratší než je doba platnosti licence stanovená v odstavci 1, licence spojená s tímto zařízením se uděluje nejvýše na dobu trvání vlastnického nebo užívacího práva.

Vzhledem k tomu, že v soustavách zásobování energií jde o různé specifické činnosti, věcně se od sebe lišící, jsou zákonem stanoveny i různé druhy licencí.

Licenci uděluje Energetický regulační úřad, který je podle navrhované úpravy zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, dalším ústředním orgánem státní správy.

Původně se licence udělovala na dobu určitou, a to na dobu 25 let, s výjimkou licence na obchod, která se udělovala na dobu kratší, a to 5 let. Tato úprava zůstává zachována ve vztahu k výrobě a obchodu s tím, že pokud bude doba platnosti omezena jiným způsobem, např. užívacím právem k energetickému zařízení, pak bude licence vydána na dobu kratší. Zákonem č. 131/2015 Sb. však byly pro některé druhy podnikání regulovaných EZ, a to pro infrastrukturní činnosti, stanoveny licence na dobu neurčitou. Jde o licence pro přenos elektřiny, přepravu plynu, distribuci elektřiny, distribuci plynu, uskladňování plynu, rozvod tepelné energie a činnosti operátora trhu. Změna právní úpravy míří ke zlepšení regulatorního rámce ve vztahu k infrastrukturnímu podnikání, které je kapitálově značně náročné z důvodu nákladů souvisejících s provozem a reprodukcí energetických zařízení a dobou návratnosti investic. V důsledku nové úpravy by mělo dojít ke snížení administrativní zátěže na příslušné podnikatelské subjekty v energetice, přičemž však zůstává zachována možnost ERÚ licenci odejmout podle § 10 EZ.

Odst. 2 stanoví pravidlo výlučnosti udělených licencí, a to ve vztahu k přenosu elektřiny a plynu a na činnost operátora trhu. Výlučnost však není stanovena ve vztahu k ostatním infrastrukturním činnostem, což např. ve vztahu k distribuci elektřiny může vyvolávat určité otázky.

Pravidla provozování distribučních soustav, vydávané distributory na základě EZ, totiž mluví o „přirozeném monopolu“ sítí, když uvádí, že „zajištění průhlednosti přirozeného monopolu přenosové soustavy a distribuční soustavy a nediskriminace všech jejich uživatelů je nutné v souvislosti s otevíráním trhu s elektřinou a pro předcházení potencionálním konfliktům mezi jeho účastníky“.

Služba distribuce je zde standardně vnímána jako činnost „přirozeně“ monopolní, tj. činnost, ve které by neměla existovat možnost hospodářské soutěže a i praxe na úrovni regionálních provozovatelů distribučních soustav vnímá vymezené území jako území, na kterém takový provozovatel distribuční soustavy provozuje svoji licencovanou činnost výlučně. Tato výlučnost je však probořena na úrovni lokálních distributorů, resp. na území lokálního distributora a „jeho“ regionálního provozovatele distribuční soustavy. Přitom EZ mezi regionálními a lokálními provozovateli distribučních soustav nijak nerozlišuje, resp. jejich vzájemný vztah (stále) není v EZ nijak upraven. Přitom je vhodné si uvědomit, že za situace, kdy je určité jednání přípustné (či umožněné) u lokálních distributorů, není vyloučeno, aby se ho nemohl dopustit i regionální provozovatel.

(2) Žádá-li o udělení licence právnická osoba, musí podmínky podle odstavce 1 písm. a) a b) splňovat členové statutárního orgánu. Dále je podmínkou pro udělení licence právnické osobě ustanovení odpovědného zástupce.

(3) Fyzická nebo právnická osoba, která žádá o udělení licence, musí prokázat, že má finanční a technické předpoklady k zajištění výkonu licencované činnosti. Fyzická nebo právnická osoba žádající o udělení licence je povinna doložit vlastnické nebo užívací právo k energetickému zařízení, které má sloužit k výkonu licencované činnosti. Není-li žadatel o licence vlastníkem energetického zařízení, je povinen doložit i souhlas vlastníka energetického zařízení s jeho použitím k účelům vymezeným tímto zákonem, a to nejméně po dobu, na kterou má být licence udělena. Finanční předpoklady není povinen prokazovat žadatel o licenci na výrobu elektřiny, pokud bude instalovaný elektrický výkon výrobny elektřiny nižší než 200 kW, nebo žadatel o licenci na výrobu tepelné energie, pokud bude instalovaný tepelný výkon zdroje tepelné energie nižší než 1 MW.

(4) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena

a) pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku,

b) pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním a na který se nevztahuje písmeno a), nebo

c) pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání v energetice, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

(5) Odbornou způsobilostí pro udělení licence podle § 4 odst. 1 se rozumí ukončené vysokoškolské vzdělání technického směru a 3 roky praxe v oboru nebo úplné střední odborné vzdělání technického směru s maturitou a 6 roků praxe v oboru. U výroby elektřiny nebo tepelné energie do instalovaného výkonu výrobny 1 MW včetně a samostatného distribučního zařízení elektřiny nebo rozvodného zařízení tepelné energie s instalovaným výkonem do 1 MW včetně postačuje vyučení v oboru a 3 roky praxe v oboru nebo osvědčení o rekvalifikaci k provozování malých energetických zdrojů nebo obdobné osvědčení vydané v jiném státě. U výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů do instalovaného výkonu výrobny 20 kW není povinnost prokazovat odbornou způsobilost.

(6) Finančními předpoklady se rozumí schopnost žadatele finančně zabezpečit provozování činnosti, na kterou je vyžadována licence, a schopnost zabezpečit závazky nejméně na období 5 let. Finanční předpoklady žadatel nesplňuje, pokud v průběhu uplynulých 3 let soud zrušil konkurs vedený na majetek žadatele proto, že bylo splněno rozvrhové usnesení, nebo soud zamítl insolvenční návrh proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo rozhodl o zrušení konkursu proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující. Žadatel o licenci není finančně způsobilý, jestliže má evidovány nedoplatky na daních, clech a poplatcích, pojistném na sociálním zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistném na všeobecné zdravotní pojištění a na pokutách.

(7) Technické předpoklady se považují za splněné u energetického zařízení, u kterého je osvědčena jeho bezpečnost v rozsahu a za podmínek stanovených právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a v souladu s technickou dokumentací. Pokud je energetické zařízení stavbou, musí žadatel o udělení licence rovněž prokázat, že je oprávněn stavbu užívat nebo jinak provozovat.

(8) K udělení licence na výrobu elektřiny nebo tepla v jaderných zařízeních je nezbytný souhlas Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

(9) Bez licence na výrobu elektřiny, licence na výrobu plynu nebo licence na výrobu tepelné energie může osoba provozovat výrobnu elektřiny, výrobnu plynu nebo zdroj tepelné energie v nezbytném rozsahu přiměřeném technické povaze zařízení za účelem ověření technických předpokladů podle odstavce 7 (dále jen „provoz pro ověření technologie“); podmínkou je připojení výrobny elektřiny v souladu se smlouvou o připojení a sjednání smlouvy, jejímž předmětem je dodávka elektřiny nebo plynu vyrobených v průběhu provozu pro ověření technologie jinému účastníkovi trhu s elektřinou nebo plynem, nebo dodávka tepelné energie odběrateli tepelné energie. Provoz pro ověření technologie a jeho předpokládanou délku osoba oznámí nejméně 30 dnů před zahájením nebo případným prodloužením provozu pro ověření technologie Energetickému regulačnímu úřadu. Provoz pro ověření technologie trvající déle než 1 rok je možný pouze na základě souhlasu uděleného Energetickým regulačním úřadem na žádost osoby provozující výrobnu elektřiny, výrobnu plynu nebo zdroje tepelné energie. Energetický regulační úřad souhlas udělí, pokud žadatel prokáže, že provoz pro ověření technologie delší než 1 rok je nezbytný vzhledem k povaze technologického zařízení, předpokládané složitosti nebo dosavadnímu průběhu provozu pro ověření technologie. Po dobu provozu pro ověření technologie se na osobu provozující výrobnu elektřiny, výrobnu plynu nebo zdroj tepelné energie obdobně použijí ustanovení tohoto zákona, která se vztahují na výrobce elektřiny, výrobce plynu nebo výrobce tepelné energie.

Základním předpokladem udělení licence je splnění podmínek uvedených v tomto zákoně, obdobně jako je tomu v živnostenském zákoně.

Žadatel musí kromě základních podmínek prokázat, že je schopen dlouhodobě financovat své podnikatelské aktivity, že vlastní, nebo má pronajato, technologické zařízení pro plynulé zajištění dodávek.

Vzhledem ke zvýšené míře veřejného ohrožení při neodborném provozování jaderných elektráren je pro udělení souhlasu k výrobě elektřiny v těchto zdrojích nezbytný i souhlas Státního ústavu pro jadernou bezpečnost.

Licence je státním souhlasem k podnikání v energetických odvětvích na dobu určitou. Na vydání licence existuje po splnění zákonných podmínek právní nárok, resp. ERÚ je povinen vydat licenci každému, kdo o to požádá a zákonem dané podmínky pro její udělení splní. Takové zákonné podmínky pro získání licence jsou uvedeny v ust. § 5 EZ.

Za všeobecné předpoklady pro udělení licence podle odst. 1 se považuje dosažení věku 18 let, svéprávnost (dříve úplná způsobilost k právním úkonům), bezúhonnost a odborná způsobilost žadatele o udělení licence nebo ustanoveného odpovědného zástupce.

Podrobné podmínky udělování licencí stanoví prováděcí právní předpis, v platném znění vyhl. č. 426/2005 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích; v průběhu prvních dvou měsíců roku 2016 se očekává vydání nové vyhlášky o podrobnostech udělování licencí v energetických odvětvích, která bude reagovat na novelizovaná pravidla udělování licencí zákonem č. 131/2015 Sb. V případném přechodném období by mělo být postupováno podle stávající platné vyhlášky, avšak s přihlédnutím ke změnám dle účinného energetického zákona. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti novely energetického zákona (tedy v roce 2015) se dokončí podle právních předpisů účinných v době vydání rozhodnutí ERÚ o udělení/změně/zrušení licence, tj. pokud bylo správní řízení ve věci udělení/změny/zrušení licence zahájeno v roce 2015, ale rozhodnutí o udělení/změně/zrušení licence bude vydáno až v roce 2016, musí být splněny podmínky pro udělení/změnu/zrušení licence podle novely zákonem č. 131/2015 Sb. účinné od 1.1. 2016.

V intencích definice požadavku bezúhonnosti podle odst. 4 energetického zákona je tento požadavek vztažen podle odst. 2 na žadatele o licenci – fyzickou osobu, všechny členy statutárního orgánu žadatele o licenci – právnickou osobu, všechny členy statutárního orgánu právnické osoby, která je členem statutárního orgánu jiné právnické osoby, právnickou osobu, která je členem statutárního orgánu jiné právnické osoby, a podle § 6 odst. 2 také na odpovědného zástupce žadatele o licenci.

Podle odst. 3 musí žadatel doložit majetkový vztah k energetickému zařízení, a to na úrovni vlastnického nebo užívacího práva; těmto právním vztahům přitom odpovídá také leasing. Není-li žadatel o licenci vlastníkem energetického zařízení, je povinen doložit i souhlas vlastníka energetického zařízení s jeho použitím k účelu vymezeným tímto zákonem, a to nejméně po dobu, na kterou má být licence udělena.

Předpoklad odborné způsobilosti musí podle odst. 5 splňovat žadatel o licenci. Fyzická osoba, pokud sama nesplňuje podmínky být odpovědným zástupcem, musí odpovědného zástupce ustanovit, právnická osoba musí odpovědného zástupce ustanovit vždy. Odborná způsobilost žadatele nebo odpovědného zástupce se neprokazuje pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů do instalovaného výkonu 20 kW včetně a u licencí pro obchod s elektřinou a pro obchod s plynem. Odborná způsobilost je splněna ukončeným vysokoškolským vzděláním technického směru a min. 3 roky praxe v oboru nebo úplným středním odborným vzděláním technického směru s maturitou a min. 6 lety praxe v oboru; u výroby elektřiny nebo tepelné energie do instalovaného výkonu výroby 1 MW včetně a samostatného distribučního zařízení elektřiny nebo rozvodného zařízení tepelné energie s instalovaným výkonem do 1 MW včetně postačuje vyučení v oboru a min. 3 roky praxe v oboru nebo osvědčení o rekvalifikaci k provozování malých energetických zdrojů nebo obdobné osvědčení, vydané v jiném státě (tuto rekvalifikaci a osvědčení lze získat u Svazu podnikatelů pro využití energetických zdrojů).

Finančními předpoklady se podle odst. 6 rozumí schopnost žadatele finančně zabezpečit provozování činnosti, na kterou je vyžadována licence a schopnost zabezpečit současné i budoucí závazky nejméně na dobu 5 let.

Finanční předpoklady se podle odst. 3 neprokazují u činností: výroba elektřiny, pokud bude instalovaný elektrický výkon zařízení nižší než 200 kW; výroba tepelné energie, pokud je instalovaný tepelný výkon zařízení menší než 1 MW. U výroby elektřiny pro celkový instalovaný elektrický výkon výrobny elektřiny od 200 kW do 1 MW včetně umožňuje Energetický regulační úřad doložit splnění finančních předpokladů prohlášením, jinak se splnění finančních předpokladů prokazuje potvrzením příslušných správních úřadů, ne starším než 3 měsíce od data podání žádosti, a to: finančního úřadu (nedoplatky na daních), celního úřadu (nedoplatky na clech), okresní správy sociálního zabezpečení (nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti), výstupem z insolvenčního rejstříku k prokázání, že v průběhu uplynulých 3 let soud zrušil konkurs vedený na majetek žadatele proto, že bylo splněno rozvrhové usnesení, nebo soud zamítl insolvenční návrh proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo rozhodl o zrušení konkursu proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující – ale jedná-li se o žadatele, který vykonává podnikatelskou činnost, a není zapsán v obchodním rejstříku ani veden v živnostenském nebo obdobném rejstříku, nebo jedná-li se o žadatele, který nevykonává ani v příslušném období nevykonával podnikatelskou činnost, dokládá výše uvedené skutečnosti pouze prohlášením.

Nelze-li doložit splnění finančních předpokladů výše uvedenými potvrzeními (vyjma výstupu z insolvenčního rejstříku), prokazuje se prohlášením žadatele o neevidování nedoplatků na poplatcích a pokutách a nedoplatků na pojistném.

U licencí na obchod s elektřinou, přenos elektřiny, distribuci elektřiny, obchod s plynem, přepravu plynu, uskladňování plynu, distribuci plynu, výrobu tepelné energie (pokud bude instalovaný tepelný výkon výrobny tepla 1 MW a vyšší), rozvod tepelné energie nebo žadatel o licenci na výrobu elektřiny (pokud bude instalovaný elektrický výkon výrobny elektřiny 1 MW a vyšší), se prokazují finanční předpoklady dále:

1. objemem dostupných finančních prostředků měsíčními výpisy z bankovního účtu o počátečních a konečných zůstatcích za období posledního jednoho běžného roku nebo za kratší období, nevykonává-li podnikatelskou činnost po dobu alespoň jednoho roku, nebo vyjádřením banky, u níž má žadatel veden běžný účet, o schopnosti žadatele plnit své finanční závazky a o pohybech na účtu za období posledního jednoho běžného roku nebo za kratší dobu, nevykonává-li podnikatelskou činnost po dobu alespoň jednoho roku, nebo smlouvou o úvěru nebo jinou smlouvou obdobného typu, pokud žadatel nemá dostatečné vlastní zdroje, a splátkovým kalendářem všech dosavadních úvěrů;

2. poslední účetní závěrkou ověřenou auditorem v případě, že žadatel má povinnost zpracovávat audit, včetně její přílohy v plném rozsahu v případě, že žadatel v předcházejícím účetním období vykonával podnikatelskou činnost, případně daňovou evidenci nebo záznamem o příjmech a výdajích podle zákona upravujícího daně z příjmů;

3. údaji o obchodním majetku a čistém obchodním majetku, nevyplývá-li z účetní závěrky, přičemž obchodní majetek se pro účely této vyhlášky vypočte jako součet hmotného majetku, peněžních prostředků v hotovosti a cenin, peněžních prostředků na bankovních účtech, zásob, pohledávek včetně poskytnutých úvěrů a půjček a ostatního majetku; do obchodního majetku se nezahrnuje hodnota závazků včetně přijatých úvěrů a půjček, mzdy a rezervy; žadatel, který vede daňovou evidenci, prokazuje finanční způsobilost obchodním majetkem vypočteným z údajů uvedených v Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za poslední zdaňovací období;

4. podnikatelským plánem obsahujícím popis dlouhodobé schopnosti financování licencované činnosti a předpokládaných nákladů a výnosů z licencované činnosti (není vyžadováno u žádostí o udělení licence na obchod s elektřinou či plynem);

5. příslušným formulářem Energetického regulačního úřadu – Finanční bilance žadatele (není vyžadováno u žádostí o udělení licence na obchod s elektřinou či plynem).

Technické předpoklady se považují za splněné u energetického zařízení, u kterého je osvědčena jeho bezpečnost v rozsahu a za podmínek stanovených právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a v souladu s technickou dokumentací. Pokud je energetické zařízení stavbou, musí žadatel o udělení licence rovněž prokázat, že je oprávněn stavbu užívat nebo jinak provozovat.

Žadatel prokazuje splnění technických předpokladů energetického zařízení dokladem osvědčujícím bezpečnost energetického zařízení, kterým je:

1. u energetických zařízení nově uváděných do provozu zpráva o výchozí revizi energetického zařízení, pokud jiný právní předpis ukládá povinnost nebo technická norma stanoví provedení výchozí revize před uvedením do provozu;

2. u již provozovaných energetických zařízení zpráva o výchozí revizi, pokud nevznikla povinnost provést pravidelnou nebo provozní revizi energetického zařízení, jinak zpráva o pravidelné nebo provozní revizi energetického zařízení, doklad o provedené zkoušce energetického zařízení, pokud jiný právní předpis nebo technická norma neukládá povinnost provedení revize energetického zařízení nebo zkoušek energetického zařízení. Revizní zpráva musí zejména obsahovat: určení druhu revize (výchozí, pravidelná, mimořádná), vymezení rozsahu revidovaného elektrického zařízení, datum zahájení a ukončení revize, vypracování a předání revizní zprávy, jméno a podpis revizního technika s jeho evidenčním číslem, v závěru zprávy o revizi musí být uvedeno, zda elektrické zařízení je z hlediska bezpečnosti schopné provozu; v případě, že byly při revizi zjištěny závady, musí být v revizní zprávě uvedeno, s jakým ustanovením normy nebo jiného předpisu jsou v rozporu (dle zdroje ČSN 331500); (

3. v případě nízkotlaké kotelny zápis o odborné prohlídce kotelny – prohlídku může provádět pouze osoba, která ovládá předpisy pro provoz, obsluhu a údržbu kotelního zařízení a kotelny a předpisy související, například tepelný technik, revizní technik kotlů, energetik. O výsledku prohlídek vyhotoví zápis. Při prohlídkách se zjišťuje zejména stav kotelny, vnější a vnitřní stav kotlů, stav zabezpečovacího zařízení, hořáků, čerpadel, nádrží, zařízení na úpravu vod, zauhlovacího a odpopílkovacího zařízení, kouřových kanálů a komínů.

Doklady prokazující provedení revize, odborné prohlídky nebo zkoušky nebo znalecký posudek nesmějí být ke dni, ke kterému jsou předkládány ERU starší 6 měsíců, pokud zvláštní právní předpis nebo technická norma nestanoví pro jejich provedení jinou lhůtu. Doklady o technických předpokladech musí osvědčovat bezpečnost celého energetického zařízení. U žádosti týkající se energetických zařízení větších výkonů žadatelé prokazují jeho bezpečnost zpravidla několika revizními zprávami.

Pokud jsou v předmětném energetickém zařízení obsaženy výrobky, u kterých byla posouzena shoda podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky (je na nich značka CE), žadatel musí předložit také prohlášení o shodě k těmto zařízením.

Další technické předpoklady vyplývají z povahy energetického zařízení a žadatel je prokazuje také:

1. u vodní elektrárny rozhodnutím o povolení k nakládání s vodami, pokud je podle vodního zákona povolení k nakládání s vodami podmínkou k provozování energetického zařízení;

2. u činností přenosu elektřiny nebo přepravy plynu: soupisem zařízení přenosové nebo přepravní soustavy; žadatel uvede technické údaje o předávacích nebo odběrných místech mezi přenosovou nebo přepravní soustavou a ostatními zařízeními elektrizační nebo plynárenské soustavy, délky vedení zařízení nebo přepravní soustavy a zákresy těchto vedení do katastrální mapy; údaj o propojení přenosové nebo přepravní soustavy se soustavami provozovanými ve státech sousedících s Českou republikou a údaji o připojení přenosové nebo přepravní soustavy k výrobnám elektřiny nebo plynu, distribučním soustavám nebo zásobníkům plynu; žadatel uvede názvy obcí, případně jejich části, názvy a číselné kódy katastrálních území, v nichž se nacházejí místa připojení nebo propojení přenosové nebo přepravní soustavy. Je-li energetické zařízení stavbou podle stavebního zákona, prokazuje žadatel splnění technických předpokladů energetického zařízení dále:

3. u předčasně užívaného energetického zařízení povolením stavebního úřadu k předčasnému užívání stavby před jejím úplným dokončením;

4. u energetického zařízení ve zkušebním provozu: stavebním povolením, pokud provedení zkušebního provozu uložil stavební úřad ve stavebním povolení, rozhodnutím stavebního úřadu, podle kterého lze kolaudační souhlas vydat po provedení zkušebního provozu;

5. u ostatních energetických zařízení nově uváděných do provozu: územním rozhodnutím, pokud se jedná o stavbu nebo zařízení, které nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení, územním souhlasem, pokud se jedná o stavbu nebo zařízení, které nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení, veřejnoprávní smlouvou, pokud se jedná o stavbu nebo zařízení, které nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení, regulačním plánem, pokud se jedná o stavbu nebo zařízení, které nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení, oznámením záměru započít s užíváním stavby stavebnímu úřadu, pokud tento nevydal některý z výše zmíněných dokladů, po 30 dnech žadatel doloží své čestné prohlášení, že stavební úřad užívání stavby nezakázal, kolaudačním souhlasem;

6. u již provozovaného energetického zařízení: územním rozhodnutím, pokud v něm stavební úřad stanoví, že k provedení stavby nebo zařízení nebude vyžadovat ohlášení anebo stavební povolení; územním souhlasem, pokud se jedná o stavbu nebo zařízení, které nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení; oznámením záměru započít s užíváním stavby stavebnímu úřadu, pokud tento nevydal některý z výše zmíněných dokladů, po 30 dnech žadatel doloží své čestné prohlášení, že stavební úřad užívání stavby nezakázal; kolaudačním rozhodnutím nebo kolaudačním souhlasem uděleným podle stavebního zákona, popřípadě dokumentací skutečného provedení stavby nebo zjednodušenou dokumentací; jiným stanoviskem příslušného stavebního úřadu nebo jiným věrohodným způsobem dokládajícím splnění podmínek pro užívání nebo provozování stavby podle stavebního zákona. Všechny předkládané dokumenty stavebních úřadů a jiných správních orgánů musí být předloženy s vyznačenou doložkou nabytí právní moci, pokud je to možné. V případě staveb s instalovaným výkonem do 20 kW s výjimkou stavby vodního díla ERÚ nevyžaduje doložení stavebního povolení nebo ohlášení, není-li ohlášení, stavební povolení či jiný doklad vyžadován stavebním úřadem. V opačném případě je žadatel o udělení licence povinen takový dokument ERÚ předložit. Je-li licence udělena na základě dokumentu stavebního úřadu, který osvědčuje oprávnění žadatele užívat nebo jinak provozovat energetické zařízení a který má omezenou dobu platnosti (např. povolení k předčasnému užívání nebo povolení zkušebního provozu), musí žadatel následně před vypršením povoleného termínu doložit kolaudační souhlas, případně jiný dokument o prodloužení oprávnění užívat nebo jinak provozovat energetické zařízení.

Jde o nově vkládané ustanovení, které řeší situaci, kdy výrobce elektřiny, výrobce plynu nebo výrobce tepelné energie připojuje svou výrobnu, na kterou z důvodů neukončeného kolaudačního řízení podle stavebního zákona ještě nemůže být držitelem licence. Předmětná úprava přebírá prvky již podzákonného uchopení právní úpravy zkušebního provozu pro nově připojovaná odběrná místa zákazníků a tuto úpravu rozprostírá napříč všemi energetickými sektory regulovanými energetickým zákonem. Spočívá v uznání faktu, že výrobna provozována pro ověření technologie není řádným podnikáním, nýbrž účelově vázaným omezeným provozem sloužícím nikoliv k produkci zisku, nýbrž jen k ověření technických parametrů a podmínek jejího provozování, na jejichž základě je následně investorovi udělována licence na výrobu elektřiny, plynu či tepla. Výrobnu ve zkušebním provozu lze tak po připojení k příslušné rozvodné soustavě provozovat, ovšem jen je-li s provozovatelem takové rozvodné soustavy uzavřena příslušná smlouva o podmínkách zkušebního provozu.

Zcela zásadní k umožnění provozu pro ověření technologie je však splnění notifikační povinnosti vůči Energetickému regulačnímu úřadu v dostatečné době před zahájením zkušebního provozu, kdy jsou splněny všechny ostatní podmínky pro realizaci zkušebního provozu, tj. především uzavření shora jmenované smlouvy s provozovatelem nadřízené rozvodné soustavy.

Vzhledem k tomu, že investor je do značné míry produkcí své zkoušené výrobny již na úrovni výrobce elektřiny, je třeba na takového investora obdobně vztáhnout ustanovení o právech a povinnostech vztahujících se na výrobce elektřiny, výrobce plynu, anebo výrobce tepelné energie. Výjimka přímo ze zákona je časově omezena na dobu jednoho roku, která je dostatečná pro naprosto rozhodující většinu výrobních zařízení.

V případě speciálních případů typu velkých a složitých výrobních komplexů jaderných, uhelných nebo paroplynových elektráren velkého výkonu je možný i delší zkušební provoz, ale jen se souhlasem Energetického regulačního úřadu, který ověří důvody a přiměřenost delšího zkušebního provozu.

(1) Odpovědný zástupce, je-li ustanoven, odpovídá za výkon licencované činnosti podle tohoto zákona.

(2) Odpovědný zástupce musí splňovat podmínky pro udělení licence podle § 5 odst. 1.

(3) Je-li držitel licence právnickou osobou, je vždy povinen ustanovit odpovědného zástupce. Je-li držitel licence fyzickou osobou, je povinen ustanovit odpovědného zástupce, nesplňuje-li sám podmínku odborné způsobilosti.

(4) Odpovědným zástupcem právnické osoby nesmí být člen dozorčí rady nebo jiného kontrolního orgánu této právnické osoby.

(5) Ustanovení odpovědného zástupce držitele licence schvaluje Energetický regulační úřad.

(6) Přestane-li v průběhu výkonu licencované činnosti odpovědný zástupce svou funkci vykonávat, nebo přestane-li splňovat podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce, má držitel licence povinnost do 15 dnů navrhnout nového odpovědného zástupce. Do doby schválení nového odpovědného zástupce odpovídá za výkon licencované činnosti držitel licence.

Zavedením institutu odpovědného zástupce je umožněno podnikat všem fyzickým osobám, které nesplňují podmínku odborné způsobilosti, a právnickým osobám.

Nesplňuje-li žadatel o licenci odbornou způsobilosti podle ust. § 5 odst. 5, musí ustanovit odpovědného zástupce; právnická osoba musí podle § 6 odst. 3 odpovědného zástupce ustanovit vždy. Ustanovení odpovědného zástupce držitele licence přitom podle § 6 odst. 5 schvaluje Energetický regulační úřad.

Před 1.1. 2016 byl výkon určité osoby jako odpovědného zástupce omezen pouze na jednoho držitele licence, avšak dle důvodové zprávy k zákonu č. 131/2015 Sb. praxe ukázala, že takové omezení není nutné, resp. v některých případech je naopak vhodné a možné, aby tato osoba byla odpovědným zástupcem pro více držitelů licencí. Proto bylo příslušné ustanovení vypuštěno. Odpovědným zástupcem právnické osoby však nesmí být podle § 6 odst. 4 člen dozorčí rady nebo jiného kontrolního orgánu této právnické osoby. Ukončí-li odpovědný zástupce svou činnost, nebo přestane-li splňovat podmínky pro výkon této funkce, je držitel licence podle § 6 odst. 6 povinen navrhnout nového odpovědného zástupce do 15 dnů od doby, kdy odpovědný zástupce svou činnost ukončil, nebo od okamžiku, kdy odpovědný zástupce přestal splňovat podmínky pro výkon této funkce. Do doby schválení nového odpovědného zástupce odpovídá za výkon licencované činnosti držitel licence.

a) jméno a příjmení, trvalý pobyt, rodné číslo, pokud bylo přiděleno, nebo datum narození; ustanoví-li odpovědného zástupce, též tyto údaje týkající se odpovědného zástupce,

b) předmět a rozsah podnikání, seznam provozoven, u licencí na distribuci a rozvod též vymezené území,

c) obchodní firmu, je-li žadatel zapsán do obchodního rejstříku, a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

d) požadovanou dobu, na kterou má být licence udělena, a navrhovaný termín zahájení výkonu licencované činnosti,

e) u zahraniční fyzické osoby bydliště mimo území České republiky, místo pobytu v České republice, pokud byl povolen, umístění organizační složky v České republice a údaje uvedené podle písmene a) týkající se vedoucího organizační složky; je-li odpovědným zástupcem nebo vedoucím organizační složky osoba s bydlištěm mimo území České republiky, místo jejího pobytu v České republice, pokud na území České republiky pobývá.

a) obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, jméno a příjmení, rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla přidělena, a bydliště osoby nebo osob, které vykonávají funkci člena statutárního orgánu, a způsob, jakým jednají jménem právnické osoby,

b) předmět a rozsah podnikání, seznam provozoven, u licence na distribuci a rozvod též vymezené území,

e) požadovanou dobu, na kterou má být licence udělena, a navrhovaný termín zahájení výkonu licencované činnosti,

f) u zahraniční právnické osoby umístění organizační složky v České republice a údaje uvedené v písmeni a) týkající se vedoucího organizační složky; je-li odpovědným zástupcem nebo vedoucím organizační složky osoba s bydlištěm mimo území České republiky, též místo jejího pobytu v České republice, pokud na území České republiky pobývá.

a) kopie listiny prokazující vznik právnické osoby, není-li tato osoba zapsána ve veřejném rejstříku; zahraniční právnická osoba připojí výpis z obchodního nebo obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla a doklad o provozování obchodního závodu v zahraničí,

b) v případě fyzické osoby, osoby, která je členem statutárního orgánu, a odpovědného zástupce, výpis z cizozemské evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný orgánem státu, jehož je občanem, jakož i státu, kde se naposledy osoba v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu nejméně 6 měsíců; nevydává-li stát takové doklady, pak prohlášení o bezúhonnosti učiněné před příslušným orgánem takového státu; tyto doklady nebo prohlášení nesmí být starší než 6 měsíců,

c) doklady prokazující odbornou způsobilost fyzické osoby a odpovědného zástupce,

e) doklady prokazující vlastnické nebo užívací právo k energetickému zařízení,

f) prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce,

g) u zahraniční fyzické osoby doklady o trvalém pobytu, nejedná-li se o fyzickou osobu, která je občanem členského státu Evropské unie; zahraniční fyzická osoba, která zřizuje na území České republiky organizační složku obchodního závodu, doklad prokazující, že má obchodní závod mimo území České republiky, a doklady o jeho provozování,

a) bezúhonnosti žadatele vyžádá podle zvláštního právního předpisu^1d) výpis z evidence Rejstříku trestů; žádost o vydání výpisu z Rejstříku trestů a výpis z Rejstříku trestů se předává v elektronické podobě, a to prostřednictvím veřejných datových sítí,

b) zápisu do veřejného rejstříku žadatele vyžádá výpis z veřejného rejstříku nebo takovou skutečnost ověří v informačním systému veřejné správy, pokud žadatel tyto doklady k žádosti o udělení licence nebo žádosti o změnu rozhodnutí o udělení licence nepřipojil. Je-li k žádosti o udělení licence požadován výpis z katastru nemovitostí, Energetický regulační úřad si vyžádá výpis z katastru nemovitostí nebo takovou skutečnost ověří v informačním systému veřejné správy, pokud žadatel tyto doklady k žádosti o udělení licence nebo žádosti o změnu rozhodnutí o udělení licence nepřipojil.

(6) Energetický regulační úřad si za účelem prokázání finančních předpokladů, že žadatel nemá evidovány nedoplatky na daních, poplatcích, cle nebo nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, vyžádá od finančního orgánu, orgánu správy sociálního zabezpečení a orgánu celní správy vydání dokladů nebo takovou skutečnost ověří v informačním systému veřejné správy, pokud žadatel tyto doklady k žádosti o udč lení licence nebo žádosti o změnu rozhodnutí o udělení licence nepřipojil.

(7) Žádost o vydání dokladů se předává v elektronické podobě a to prostřednictvím veřejných datových sítí. Finanční orgán, orgán správy sociálního zabezpečení a orgán celní správy vydají vyžádané doklady do 7 dnů ode dne doručení žádosti.

(8) Byla-li licence zrušena podle § 10 odst. 2 písm. b) nebo c) tohoto zákona, lze licenci pro podnikání v témže odvětví takové osobě udělit nejdříve po uplynutí 3 let od právní moci rozhodnutí o zrušení licence.

(9) Žadatel o licenci je povinen neprodleně ohlásit Energetickému regulačnímu úřadu změny údajů uvedených v žádosti o licenci a v dokladech připojených k žádosti o licenci, které nastaly po podání žádosti o licenci.

Jednotná úprava žádosti o udělení licence je zákonem upravena z důvodů sjednocení požadavků na žadatele. Taxativním výčtem náležitostí pak bude zabráněno případné diskriminaci jednotlivých žadatelů.

Ustanovení § 7 závazně vymezuje všechny jednotlivé náležitosti žádosti o licenci, a to z důvodu sjednocení požadavků na žadatele. Novela zákonem č. 131/2015 Sb. přinesla snížení administrativní náročnosti pro žadatele o licenci, když v případě právnické osoby zapsané ve veřejném rejstříku není podle odst. 4 nutno předkládat kopii listiny prokazující vznik takové osoby, když si tuto skutečnost Energetický regulační úřad sám zajistí podle odst. 5, a to shodně jako to dosud činil již ve vztahu k prokázání bezúhonnosti žadatele. Novela zákonem č. 131/2015 Sb. provedla také formulační úpravy příslušných pojmů v souvislosti s novým občanským zákoníkem a korporátním právem.

(1) Osoba, která hodlá podnikat v energetických odvětvích na území České republiky na základě oprávnění k podnikání pro obchod s elektřinou nebo pro obchod s plynem uděleného příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie, musí požádat Energetický regulační úřad o uznání tohoto oprávnění.

(2) Energetický regulační úřad rozhodne o uznání oprávnění podle odstavce 1, jestliže na základě oprávnění vydaného jiným členským státem Evropské unie má žadatel právo vykonávat činnost obchodu s elektřinou nebo obchodu s plynem. Rozhodne-li Energetický regulační úřad o uznání oprávnění k podnikání pro obchod s elektřinou nebo pro obchod s plynem, považuje se osoba oprávněná k podnikání za držitele licence podle tohoto zákona.

(3) Oprávnění podnikat v oblasti obchodu s elektřinou nebo obchodu s plynem v České republice na základě rozhodnutí o uznání oprávnění podle odstavce 2 zaniká, zanikne-li oprávnění vydané v jiném členském státě, nebo rozhodne-li Energetický regulační úřad o zrušení rozhodnutí o uznání takového oprávnění. Pro zrušení rozhodnutí o uznání oprávnění se uplatní ustanovení § 10 odst. 2 písm. b) až d). Osoba podnikající v energetických odvětvích podle odstavce 1 je povinna Energetickému regulačnímu úřadu oznámit zánik předloženého oprávnění.

Navrhované ustanovení upravuje oprávnění osoby podnikat na území České republiky v oblasti obchodu s elektřinou nebo obchodu s plynem na základě oprávnění k podnikání pro obchod s elektřinou nebo plynem uděleného v jiném členském státě Evropské unie.

Institut uznávání oprávnění k podnikání v oblasti obchodu s elektřinou a obchodu s plynem je transpozicí práva Evropské unie, kdy členské státy musí zajistit, aby měli všichni zákazníci připojení k elektroenergetické a plynárenské síti právo na dodávky elektřiny nebo zemního plynu od dodavatele, bude-li s tím dodavatel souhlasit, bez ohledu na to, v jakém členském státě je dodavatel registrován, dodrží-li tento dodavatel příslušná pravidla pro obchodování a vyrovnávání a v souladu s požadavky na bezpečnost dodávek.

Jedná se o speciální úpravu k ustanovení § 3 odst. 3 energetického zákona, který stanoví, že podnikat na území České republiky v energetických odvětvích lze pouze na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem. Avšak i v případech, kdy lze na území České republiky podnikat v činnosti obchodu s elektřinou nebo plynem na základě oprávnění uděleného v jiném členském státě Evropské unie, je nezbytné, aby takové oprávnění Energetický regulační úřad uznal.

(1) Energetický regulační úřad rozhodne o udělení licence na základě splnění podmínek pro její udělení podle § 5. Licence na obchod s elektřinou a obchod s plynem vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.

a) obchodní firmu fyzické nebo právnické osoby, jíž se licence uděluje, zapisuje-li se do obchodního rejstříku; jinak jméno a příjmení, jde-li o fyzickou osobu, nebo název, jde-li o právnickou osobu, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození, sídlo nebo bydliště,

b) předmět a rozsah podnikání; u licencí na distribuci elektřiny, distribuci plynu a rozvod tepelné energie též vymezené území,

c) technické podmínky, které je držitel licence při výkonu licencované činnosti povinen dodržovat,

e) dobu, na kterou je licence udělena, a den vzniku oprávnění k licencované činnosti,

g) seznam provozoven, pro něž se licence uděluje, nebo seznam vymezených území či specifikaci distribučních či rozvodných zařízení, pro něž se licence uděluje,

h) u zahraniční fyzické osoby jméno a příjmení, rodné číslo a identifikační číslo, byla-li přidělena, jinak datum narození, bydliště mimo území České republiky, místo pobytu v České republice, byl-li povolen, umístění organizační složky v České republice, byla-li zřízena, a údaje týkající se odpovědného zástupce, byl-li ustanoven; u zahraniční právnické osoby název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, umístění organizační složky v České republice a údaje týkající se odpovědného zástupce.

(3) Na každé výrobní, přenosové, přepravní, distribuční nebo rozvodné zařízení a na každé zařízení na uskladňování plynu lze vydat pouze jednu licenci.

(4) Vyžádá-li si Energetický regulační úřad u orgánu státní správy nebo od Rejstříku trestů potvrzení nebo jiný doklad podle § 7 odst. 5, ode dne odeslání žádosti do dne doručení potvrzení nebo jiného dokladu, lhůta pro vydání rozhodnutí neběží.

(5) Energetický regulační úřad rozhodne při splnění podmínek podle tohoto zákona o udělení licence zahraniční osobě i před zápisem do obchodního rejstříku.

(6) Na žádost zakladatele, popřípadě orgánu nebo osoby nebo osob, oprávněných podat návrh na zápis české právnické osoby do obchodního rejstříku, rozhodne Energetický regulační úřad o udělení licence před zápisem do tohoto rejstříku, je-li prokázáno, že právnická osoba byla založena.

(7) Nepodá-li osoba uvedená v odstavci 5 nebo 6 návrh na zápis do obchodního rejstříku ve lhůtě 90 dnů od doručení rozhodnutí o udělení licence nebo není-li takovému návrhu vyhověno, platnost rozhodnutí o udělení licence zaniká.

(8) Seznam rozhodnutí o udělení, změně nebo zrušení licence a obsah těchto rozhodnutí s výjimkou chráněných informací uveřejňuje Energetický regulační úřad v Energetickém regulačním věstníku.

Licence může být udělena jen tehdy, pokud příslušná fyzická či právnická osoba splňuje veškeré podmínky v rozsahu stanoveném zákonem v ust. § 5, a pokud tyto předpoklady prokáže v žádosti o udělení licence.

Oprávnění k výkonu licencované činnosti vznikne dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence. Vznik oprávnění může být stanoven i na den pozdější, zejména z důvodů pozdější účinnosti smluv o převodu vlastnických práv k energetickému zařízení nebo v souvislosti s termínem zániku licence předcházejícího provozovatele téhož energetického zařízení, když podle odst. 3 lze pro každé výrobní, přenosové, přepravní, distribuční nebo rozvodné zařízení a na každé zařízení na uskladňování plynu lze vydat pouze jednu licenci. K tomu srovn. výklad k ust. § 4 odst. 2 k výlučnosti udělení (některých) licencí, když EZ v ust. § 8 odst. 2 stanoví, že lze vydat na každé zařízení pouze jednu licenci, avšak shodné pravidlo neváže vždy k vymezenému území. Přinejmenším u provozování služeb všech distribučních sítí by se přitom pro výlučnost nejen ve vztahu k zařízení, ale i k vymezenému území, našla řada důvodných argumentů.

Rozhodnutí o udělení/změně/zrušení licence nabývá právní moci marným uplynutím 15 denní lhůty pro podání opravného prostředku, kterým je rozklad; pokud připadá poslední den, kdy je možné podat rozklad, tj. 15. den na sobotu, neděli či státní svátek, pak se tento den posouvá na příští pracovní den a kdy také rozhodnutí nabývá právní moci. Žadatel se však může písemně nebo ústně do protokolu vzdát práva na podání rozkladu.

Platnost licence je omezena dobou v souladu s ust. § 4 odst. 1 EZ. Licence pro obchod s elektřinou a pro obchod s plynem jsou udělovány na dobu 5 let. Tyto licence lze podle ust. § 9 odst. 6 prodloužit vždy o dalších 5 let, je-li žádost o tuto změnu podána v časovém úseku nejdříve 6 měsíců a nejpozději 90 dní před uplynutím doby, na kterou byla licence udělena.

(1) Držitel licence je povinen neprodleně oznámit Energetickému regulačnímu úřadu změny podmínek pro udělení licence podle § 5 a všechny změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o udělení licence podle § 7, předložit o nich doklady a požádat o změnu rozhodnutí o udělení licence. Povinnost předložit doklady a požádat o změnu podle předchozí věty se nevztahuje na změny již zapsané v základních registrech a na nová energetická zařízení provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy a držitele licence na rozvod tepelné energie, která byla vybudována v rámci území, na nichž je příslušný provozovatel energetického zařízení držitelem odpovídající licence. Provozovatel přenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavy a držitel licence na rozvod tepelné energie oznámí nejpozději do 30. dubna v rámci regulačních výkazů Energetickému regulačnímu úřadu souhrnné změny jím provozovaných energetických zařízení za uplynulý kalendářní rok u nově vybudovaných energetických zařízení, získaných energetických zařízení nebo energetických zařízení, která přestal využívat pro svoji licencovanou činnost, a to včetně odstraněných energetických zařízení na svých vymezených územích. Energetický regulační úřad na základě změn podle předchozí věty zahájí řízení o změně licence z moci úřední.

(2) Na základě žádosti podle odstavce 1 Energetický regulační úřad rozhodne o změně rozhodnutí o udělení licence.

(3) O změnách rozhodnutí o udělení licence může Energetický regulační úřad rozhodnout i z vlastního podnětu v případech, kdy se dozví o skutečnostech, které tuto změnu odůvodňují.

(4) Na rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence se vztahuje ustanovení § 8. V případě rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence na činnosti uvedené v § 3 odst. 2, jehož důsledkem je zmenšení vymezeného území, zúžení seznamu provozoven, pro něž byla licence udělena, nebo omezení rozsahu podnikání, se přiměřeně použijí ustanovení § 10 odst. 4 až 9.

(5) V případě rozšíření počtu provozoven, změny technických parametrů stávajících provozoven nebo změny rozsahu vymezeného území je držitel licence oprávněn zahájit výkon licencované činnosti v těchto provozovnách nebo na vymezeném území dnem právní moci rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence.

(6) Požádá-li držitel licence na obchod s elektřinou nebo plynem nejdříve 6 měsíců a nejpozději 90 dní před uplynutím doby, na kterou byla licence udělena, o její prodloužení, Energetický regulační úřad rozhodne o prodloužení doby, na kterou byla licence udělena, nejvýše však o dobu stanovenou podle § 4 odst. 2. Licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem nezaniká do právní moci rozhodnutí o žádosti o její prodloužení.

(7) Žádost fyzické osoby o prodloužení doby, na kterou byla licence udělena, obsahuje náležitosti podle § 7 odst. 2. Žádost právnické osoby o prodloužení doby, na kterou byla licence udělena, obsahuje náležitosti podle § 7 odst. 3. Doklady podle § 7 odst. 4 se nevyžadují, ledaže si jejich doložení v případě důvodných pochybností o splnění podmínek pro udělení licence Energetický regulační úřad vyžádá. Ustanovení § 7 odst. 5 a 6 se použije obdobně.

Rozhodnutí o udělení licence může být změněno v případě změn podmínek pro udělení licence podle všech změn týkajících se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o udělení licence. Držiteli licence je pro tyto případy uložena oznamovací povinnost.

Držitel licence je podle ust. § 9 energetického zákona povinen neprodleně oznámit změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o udělení licence – předložit o takových změnách doklady a požádat o změnu rozhodnutí o udělení licence. Ustanovení § 9 odst. 1 bylo novelou zákonem č. 131/2015 Sb. upraveno tak, aby došlo ke snížení administrativní náročnosti při změnách licence u stávajících provozovatelů energetických sítí, a to jak na straně poskytovatelů služeb, tak na straně Energetického regulačního úřadu. Provozovatelé energetických sítí nyní mohou jednou ročně, a to vždy do 30. dubna, oznámit regulátorovi jaké změny svých zařízení provedli za uplynulý rok. Tyto změny oznámí souhrnně a tím nemusejí každou změnu oznamovat po jejím provedení v průběhu roku zvlášť. Proto Energetický regulační úřad provádí změnu rozhodnutí o udělení licence také souhrnně a nebude vydávat rozhodnutí o změně rozhodnutí o změně licence pro držitele licence mnohokrát během roku.

V případě rozšíření počtu provozoven, změny technických parametrů stávajících provozoven nebo změny rozsahu vymezeného území je držitel licence podle § 9 odst. 5 oprávněn zahájit výkon licencované činnosti v těchto provozovnách nebo na vymezeném území v daném rozsahu nejdříve dnem nabytí právní moci rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence.

Licence pro obchod s elektřinou a pro obchod s plynem lze podle ust. § 9 odst. 6 prodloužit vždy o dalších 5 let, je-li žádost o tuto změnu podána v časovém úseku nejdříve 6 měsíců a nejpozději 90 dní před uplynutím doby, na kterou byla licence udělena.

a) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého; to neplatí, pokud dědic nebo správce dědictví pokračuje ve výkonu licencované činnosti podle odstavců 8 až 10,

b) zánikem nebo přeměnou právnické osoby, nejde-li o případy podle odstavce 11,

b) porušováním povinností stanovených tímto zákonem ohrožuje život, zdraví nebo majetek osob,

c) při výkonu licencované činnosti závažným způsobem porušuje právní předpisy s touto činností související,

a) její držitel nezahájil výkon licencované činnosti v termínu stanoveném v rozhodnutí o udělení licence, nebo nevykonává licencovanou činnost po dobu delší než 24 měsíců,

b) ohledně majetku držitele licence bylo vydáno rozhodnutí o úpadku nebo byl insolvenční návrh zamítnut proto, že majetek držitele licence nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo držitel licence vstoupil do likvidace,

c) její držitel nezaplatil příspěvek do Energetického regulačního fondu podle § 14,

d) držitel licence řádně neuhradil ani po upozornění regulovanou cenu služby distribuční soustavy, regulovanou cenu služby přenosové soustavy nebo regulovanou cenu služby přepravy plynu příslušnému provozovateli distribuční soustavy, provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli přepravní soustavy.

(4) Požádá-li držitel licence na činnosti uvedené v § 3 odst. 2 o zrušení licence, je povinen pokračovat ve výkonu licencované činnosti po dobu stanovenou Energetickým regulačním úřadem, nejvýše však po dobu 12 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí o zrušení licence. Tuto povinnost nemá, prokáže-li, že není schopen plnit své závazky vyplývající z udělené licence pro překážky, jež nastaly nezávisle na jeho vůli a které není s to vlastními silami překonat.

(5) O zkrácení lhůty uvedené v odstavci 4 a o termínu zrušení licence rozhodne Energetický regulační úřad.

(6) Současně s podáním žádosti o zrušení licence předloží žadatel návrh na řešení vzniklé situace a doklady o tom, že se zamýšleným ukončením své činnosti seznámil všechny dotčené účastníky trhu, se kterými má uzavřené smlouvy podle tohoto zákona.

(7) Energetický regulační úřad stanoví na základě znaleckého posudku úhradu za poskytnutí energetických zařízení.

(8) Zemře-li držitel licence, mohou ve výkonu licencované činnosti pokračovat až do skončení řízení o dědictví

b) dědicové ze závěti a pozůstalý manžel, i když není dědicem, je-li vlastníkem nebo spoluvlastníkem energetického zařízení, které slouží k výkonu licencované činnosti,

c) pozůstalý manžel splňující podmínku uvedenou v písmenu b), pokud ve výkonu licencované činnosti nepokračují dědicové, nebo

d) správce pozůstalosti nebo vykonavatel závěti, pokud byl k výkonu licencované činnosti ustanoven orgánem projednávajícím dědictví.

(9) Pokud osoba nebo osoby pokračují do skončení řízení o dědictví ve výkonu licencované činnosti, jsou povinny oznámit tuto skutečnost Energetickému regulačnímu úřadu písemně ve lhůtě 3 měsíců ode dne smrti držitele licence nebo ode dne prohlášení za mrtvého nebo zahájení řízení o prohlášení za mrtvého. Správce pozůstalosti nebo vykonavatel závěti je povinen oznámit Energetickému regulačnímu úřadu pokračování ve výkonu licencované činnosti ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy se ujme funkce.

(10) Osoba uvedená v odstavci 8 písm. a) až c), která hodlá pokračovat ve výkonu licencované činnosti po skončení řízení o dědictví, oznámí tuto skutečnost Energetickému regulačnímu úřadu ve lhůtě 1 měsíce ode dne právní moci usnesení, jímž bylo řízení o dědictví skončeno, a současně předloží Energetickému regulačnímu úřadu žádost o udělení licence. Do doby vydání rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o žádosti taková osoba pokračuje ve výkonu licencované činnosti na základě rozhodnutí o udělení licence zemřelého držitele licence. Vydáním rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o žádosti o udělení licence zaniká licence udělená zemřelému držiteli licence; je-li rozhodnutím udělena licence pouze na některé z provozoven, vymezená území či distribuční nebo rozvodná zařízení, na která byla udělena licence zemřelému držiteli licence, zaniká licence zemřelého držitele licence pouze v tomto rozsahu.

(11) Při přeměně právnické osoby může právní nástupce držitele licence nebo právnická osoba vzniklá odštěpením pokračovat v provozování licencované činnosti na základě rozhodnutí o udělení licence přeměňované právnické osoby za předpokladu, že do 1 měsíce ode dne právních účinků přeměny oznámí pokračování v licencované činnosti Energetickému regulačnímu úřadu a současně mu předloží žádost o udělení licence na činnost, kterou vykonává na základě rozhodnutí o udělení licence přeměňované právnické osoby. Do doby vydání rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o udělení licence pro přeměněnou právnickou osobu nebo právnickou osobu vzniklou odštěpením pokračuje právní nástupce nebo právnická osoba vzniklá odštěpením ve výkonu licencované činnosti s tím, že datum prvního uvedení výrobny do provozu zůstává zachováno. Vydáním rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o žádosti o udělení licence právnímu nástupci nebo právnické osobě vzniklé odštěpením zaniká licence přeměňované právnické osobě.

Toto ustanovení taxativně vymezuje příčiny zániku licence jak u fyzických, tak u právnických osob.

Ustanovení § 10 odst. 1 obsahuje výčet právních skutečností, na základě kterých dochází ze zákona k zániku licence. Novela zákonem č. 131/2015 Sb. případy zániku licence na podnikání v energetických odvětvích upřesňuje a doplňuje o případ, kdy licenci zruší soud. V případech uvedených v § 10 odst. 2 je Energetický regulační úřad povinen licenci zrušit, v případech uvedených v § 10 odst. 3 licenci zrušit může na základě svého správního uvážení.

V případech ohrožení kontinuity dodávek energie mohou být v souvislosti se zánikem licence uloženy držiteli licence podle § 10 odst. 4 Energetickým regulačním úřadem povinnosti uskutečňovat dodávky ještě nejvýše 12 měsíců od podání žádosti o zrušení licence, přičemž této povinnosti se může držitel licence ve zvláštních případech zprostit, jedná se zejména o případy živelních událostí, katastrof, rozsáhlých havárií apod.

Před novelou zákonem č. 131/2015 Sb. obsahovalo toto ustanovení § 10 odst. 7 také povinnost poskytnout energetické zařízení pro výkon licencované činnosti; tato povinnost byla z tohoto odstavce vyjmuta s tím, že úpravu povinností nad rámec licence upravuje ust. § 12 a současné znění § 10 odst. 7 již pouze zakotvuje způsob stanovení úhrady za poskytnutí energetického zařízení. Držitel licence je podle ust. § 10 odst. 6 povinen předložit návrh na řešení vzniklé situace a seznam dotčených účastníků trhu, přičemž je Energetickému regulačnímu úřadu v této souvislosti povinen doložit doklady o tom, že se zamýšleným ukončením činnosti seznámil všechny dotčené účastníky trhu, se kterými má uzavřené smlouvy podle energetického zákona.

Ust. § 10 odst. 8 až 10 upravuje návaznost pokračování licencované činnosti v případech smrti držitele licence a prodlužuje lhůty k oznámení relevantních skutečností Energetickému regulačnímu úřadu tak, aby byly v praxi proveditelné. Stejně tak je upraveno nově v ust. § 10 odst. 11 oznamování skutečností ve vazbě na pokračování licencované činnosti při přeměně právnické osoby, jehož cílem je primárně zajistit pokračování licencované činnosti odštěpené obchodní společnosti, při převodu jmění na společníka nebo při změně právní formy. V takovém případě může právní nástupce pokračovat v licencované činnosti podle existujícího rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o udělení licence pro původní společnost. Současně je ve vazbě na vznik práv souvisejících s podporou obnovitelných zdrojů explicitně upřesněno, že při přechodu licence se nemění termín původního připojení, který je rozhodující z hlediska vzniku nároků.

(1) Provozovatel přenosové soustavy a provozovatel přepravní soustavy může provozovat přenosovou soustavu nebo přepravní soustavu pouze tehdy, je-li držitelem certifikátu nezávislosti vydaného Energetickým regulačním úřadem.

(2) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy je povinen oznámit Energetickému regulačnímu úřadu každou změnu skutečnosti, o které se dozví a v důsledku které přestal splňovat některou z podmínek nezávislosti podle § 24a odst. 2 nebo § 58a až 58n.

(3) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy je povinen oznámit Energetickému regulačnímu úřadu veškeré okolnosti, které vedou k tomu, že nad ním nabude kontrolu osoba nebo osoby z třetí země, nebo že dojde ke změně osoby nebo osob z třetí země vykonávajících kontrolu nad provozovatelem přenosové soustavy nebo přepravní soustavy, nebo změnu jiných podstatných okolností. O této skutečnosti je Energetický regulační úřad povinen informovat Evropskou Komisi (dále jen „Komise“).

(1) Certifikace se zahajuje na žádost provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy nebo osoby, která hodlá provozovat přenosovou soustavu nebo přepravní soustavu.

a) má-li důvodně za to, že provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy přestal nebo přestane splňovat některou z podmínek nezávislosti podle § 24a odst. 2 nebo § 58a až 58n, nebo

(3) Pokud Energetický regulační úřad neshledá důvody k zahájení certifikace na základě oznámení provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy podle § 10a odst. 2, sdělí to do 30 dnů ode dne, kdy oznámení obdržel, Komisi a provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli přepravní soustavy.

(4) Energetický regulační úřad vyhotoví koncept výrokové části rozhodnutí a odůvodnění a oznámí jej Komisi a účastníkovi řízení. Před oznámením konceptu výrokové části rozhodnutí a odůvodnění Komisi umožní Energetický regulační úřad účastníkovi řízení se k němu vyjádřit. Energetický regulační úřad vyhotoví koncept výrokové části rozhodnutí a odůvodnění do 4 měsíců od

c) obdržení oznámení provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy.

(5) Pokud v certifikaci zahájené na žádost nevyhotoví Energetický regulační úřad koncept výrokové části rozhodnutí a odůvodnění do 4 měsíců ode dne jejího zahájení, platí, že do vydání rozhodnutí žadatel splňuje podmínku pro provozování přenosové nebo přepravní soustavy podle § 10a odst. 1. Pokud v certifikaci zahájené z moci úřední nevyhotoví Energetický regulační úřad koncept výrokové části rozhodnutí a odůvodnění do 4 měsíců od obdržení podnětu Komise nebo od oznámení provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy, platí, že Energetický regulační úřad neprokázal důvody pro zrušení certifikátu nezávislosti. Tuto skutečnost Energetický regulační úřad neprodleně oznámí Komisi a předá jí veškeré použité podklady. Dále se v certifikaci postupuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.

(6) Energetický regulační úřad udělí certifikát nezávislosti, jestliže v certifikaci zahájené na žádost žadatel prokáže, že splňuje podmínky nezávislosti podle § 24a odst. 2 nebo § 58a až 58n.

(7) V certifikaci zahájené z moci úřední Energetický regulační úřad certifikát nezávislosti zruší, pokud se v certifikaci prokáže, že provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy opakovaně závažným způsobem porušil některou z podmínek nezávislosti podle § 24a odst. 2, § 58b až 58m nebo § 58n odst. 2 a opatření uložená Energetickým regulačním úřadem podle tohoto zákona nevedla k nápravě. V opačném případě Energetický regulační úřad certifikaci zastaví. O výsledku řízení informuje Energetický regulační úřad bezodkladně Komisi.

(1) Certifikace provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy kontrolovaného osobou nebo osobami z třetí země se zahajuje na žádost provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy, nad nímž vykonává kontrolu osoba nebo osoby z třetí země, nebo osoby kontrolované osobou nebo osobami z třetí země, která hodlá provozovat přenosovou soustavu nebo přepravní soustavu. Energetický regulační úřad neprodleně informuje o zahájení certifikace Komisi.

(2) Energetický regulační úřad zahájí certifikaci z moci úřední, dozví-li se o skutečnostech, které vedou nebo mohou vést k tomu, že osoba nebo osoby z třetí země získají kontrolu nad provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem přepravní soustavy, a informuje o tom neprodleně Komisi. Pokud Energetický regulační úřad neshledá důvody k zahájení certifikace na základě oznámení provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy podle § 10a odst. 3, sdělí to do 30 dnů ode dne, kdy oznámení obdržel, Komisi a provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli přepravní soustavy.

(3) Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu je podmíněno závazným stanoviskem Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) o tom, zda získání nebo výkon kontroly ze strany osoby nebo osob ze třetí země nad provozovatelem přenosové nebo přepravní soustavy může ohrozit bezpečnost dodávek elektřiny nebo plynu v České republice a Evropské unii. Ministerstvo vydá závazné stanovisko do 2 měsíců ode dne doručení žádosti Energetického regulačního úřadu o jeho vydání. Nevydá-li ministerstvo závazné stanovisko ve lhůtě podle věty druhé, platí, že získání nebo výkon kontroly ze strany osoby nebo osob ze třetí země nad provozovatelem přenosové nebo přepravní soustavy neohrozí bezpečnost dodávek elektřiny nebo plynu v České republice a Evropské unii. Závazné stanovisko ministerstvo vydává na základě posouzení

a) práv a závazků Evropské unie ve vztahu k dané třetí zemi nebo zemím, které vyplývají z mezinárodního práva, včetně dohod uzavřených s jednou nebo několika třetími zeměmi, jichž je Evropská unie smluvní stranou a které upravují bezpečnost dodávek energií,

b) práv a závazků České republiky ve vztahu k dané třetí zemi nebo zemím, které vyplývají z dohod uzavřených s touto třetí zemí nebo zeměmi,

(4) Energetický regulační úřad vyhotoví koncept výrokové části rozhodnutí a odůvodnění do 4 měsíců ode dne zahájení certifikace a oznámí jej Komisi, ministerstvu a účastníkovi řízení. Před oznámením tohoto konceptu Komisi umožní Energetický regulační úřad účastníkovi řízení se k němu vyjádřit. Současně s oznámením konceptu výrokové části rozhodnutí a odůvodnění požádá Energetický regulační úřad Komisi o vydání stanoviska, zda

a) žadatel nebo provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy splňuje podmínky nezávislosti podle § 24a odst. 2 nebo § 58a až 58n,

b) udělení certifikátu nezávislosti neohrozí bezpečnost dodávek elektřiny nebo plynu do Evropské unie.

(5) Nevydá-li Komise stanovisko do 2 měsíců ode dne obdržení žádosti o jeho vydání nebo do 4 měsíců v případě, že Komise požádá o vyjádření Agenturu pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „Agentura“)20), orgány jiných členských států nebo dotčené osoby, platí, že nemá proti konceptu výrokové části rozhodnutí a odůvodnění námitky.

(6) Energetický regulační úřad vydá rozhodnutí ve věci do 2 měsíců ode dne, kdy obdržel stanovisko Komise nebo kdy lhůta pro vydání stanoviska Komise uplynula. Přitom v co největší míře zohlední stanovisko Komise.

(7) Energetický regulační úřad udělí certifikát nezávislosti, jestliže v certifikaci zahájené na žádost žadatel prokáže, že splňuje podmínky nezávislosti podle § 24a odst. 2, § 58b až 58m nebo § 58n odst. 2, a zároveň bylo zjištěno, že získání nebo výkon kontroly ze strany osoby nebo osob ze třetí země nad provozovatelem přenosové nebo přepravní soustavy neohrozí bezpečnost dodávek elektřiny nebo plynu v České republice a Evropské unii.

(8) V certifikaci zahájené z moci úřední Energetický regulační úřad certifikát nezávislosti zruší, pokud se prokáže, že provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy nesplňuje některou z podmínek nezávislosti podle § 24a odst. 2, § 58b až 58m anebo § 58n odst. 2, nebo v důsledku změn osoby anebo osob z třetí země vykonávajících kontrolu nad provozovatelem přenosové soustavy anebo provozovatelem přepravní soustavy, nebo změn jiných podstatných okolností může dojít k ohrožení bezpečnosti dodávek elektřiny nebo plynu v České republice a Evropské unii, jinak Energetický regulační úřad certifikaci zastaví. Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu je podmíněno závazným stanoviskem ministerstva; ustanovení odstavce 3 se použije přiměřeně.

(9) Výrokovou část rozhodnutí Energetického regulačního úřadu a stanovisko Komise uveřejní Energetický regulační úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup a v Energetickém regulačním věstníku. Pokud Energetický regulační úřad rozhodl odlišně od stanoviska Komise, uveřejní rovněž odůvodnění rozhodnutí.

Ustanovení §§ 10a až 10c transponuje do českého právního řádu právo Evropské unie (směrnice 2009/72/ES a 2009/73/ES) a upravuje základní rámec řízení o certifikaci, tj. udělení certifikátu, způsoby jeho zahájení, postup během řízení, povinnosti Energetického regulačního úřadu a lhůty pro vydání rozhodnutí.

Certifikace je správní řízení vedené Energetickým regulačním úřadem, jehož předmětem je posouzení splnění zákonných požadavků na nezávislost provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy. Účelem certifikace je ověření, zda subjekt, který provozuje nebo hodlá provozovat přenosovou nebo přepravní soustavu, splňuje podmínky vlastnického oddělení, nebo – v případě nezávislého provozovatele přepravní soustavy, zda splňuje podmínky stanovené pro nezávislého provozovatele přepravní soustavy. Řízení musí být vedeno s každým provozovatelem přenosové nebo přepravní soustavy bez ohledu na to, který ze tří modelů oddělení předpokládaných směrnicemi je uplatněn.

V České republice vede Energetický regulační úřad řízení jednak s provozovatelem přenosové soustavy a jednak s provozovatelem přepravní soustavy, kdy v prvním případě musí být v tomto řízení prokázáno, že provozovatel přenosové soustavy splňuje všechny zákonné podmínky vlastnického oddělení stanovené § 24a EZ, v případě řízení vedeném s provozovatelem přepravní soustavy se pak bude jednat o prokázání splnění podmínek stanovených §§ 58a až 58l EZ.

V první fázi, kdy se jednalo o první rozhodování o provozovateli přenosové soustavy, tzv. prvotní certifikaci, a to po nabytí účinnosti novely zákonem č. 211/2011 Sb., vedl Energetický regulační úřad certifikaci s provozovatelem přenosové soustavy – společností ČEPS, a.s., a provozovatelem přepravní soustavy – společností Net4Gas, s.r.o., jakožto držiteli příslušných licencí. Následně se řízení o certifikaci musí zahájit při každé významnější změně ve vlastnické či organizační struktuře těchto provozovatelů, a to z úřední povinnosti, na základě oznámení provozovatele soustavy nebo z podnětu Evropské komise.

Certifikace je odborně i časově trvající až 12 měsíců. V řízení zahájeném na žádost rozhodne Energetický regulační úřad o certifikaci, pokud žadatel prokáže splnění podmínek nezávislosti podle energetického zákona. Následně se vede řízení o certifikaci zahájené z moci úřední, které Energetický regulační úřad vede poté, co bylo o certifikaci provozovatele přenosové nebo provozovatele přepravní soustavy již rozhodnuto, pokud nastanou takové okolnosti, na základě kterých bude mít Energetický regulační úřad důvodně za to, že provozovatel přenosové soustavy, resp. provozovatel přepravní soustavy již nadále nesplňuje, případně přestane splňovat některou z podmínek nezávislosti stanovených energetickým zákonem, přičemž provozovatel přenosové soustavy a provozovatel přepravní soustavy je povinen veškeré takové okolnosti, o nichž se dozví, Energetickému regulačnímu úřadu oznámit. Energetický regulační úřad řízení o certifikaci na základě takového oznámení nezahájí, pokud k tomu neshledal důvody. Účelem této zákonné úpravy je zamezit, aby jakékoli oznámení provozovatele přenosové nebo přepravní soustavy, byť nepodstatné, automaticky vedlo k zahájení řízení o certifikaci. Energetický regulační úřad je povinen sdělit tento postup jak provozovateli přenosové nebo přepravní soustavy, který oznámení podal, tak i Komisi Evropské unie. Řízení o certifikaci zahajuje Energetický regulační úřad z moci úřední rovněž z podnětu Komise Evropské Unie.

V řízení o certifikaci zahájeném z moci úřední, které nebylo zastaveno, rozhodne Energetický regulační úřad ve lhůtě do 4 měsíců ode dne obdržení oznámení provozovatele přenosové nebo přepravní soustavy nebo ode dne obdržení podnětu Komise evropské unie, v opačném případě se má za to, že certifikace byla udělena. Energetický regulační úřad rozhodnutí o certifikaci v řízení zahájeném z moci úřední zruší, pokud se v řízení prokáže, že provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy již nadále nesplňuje některou nebo některé ze zákonných podmínek nezávislosti.

Ustanovení § 10c obsahuje speciální úpravu řízení o certifikaci v těch případech, kdy je vlastník přenosové nebo přepravní soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy kontrolován osobou nebo osobami, které mají sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo podnikatelské činnosti ve státě, který není členským státem Evropské unie. Osobám ze státu, který není členským státem Evropské unie, by mělo být dovoleno kontrolovat přenosovou nebo přepravní soustavu nebo provozovatele přenosové nebo přepravní soustavy pouze tehdy, pokud splní požadavky na účinné oddělení, která se uplatňuje uvnitř Evropské unie. Každá přenosová a přepravní soustava má pro rozvoj vnitřního trhu velký význam a jsou proto nezbytné další záruky ohledně zachování bezpečnosti dodávek energie nejen do jednotlivých členských států, ale na území celé Evropské unie s cílem zamezit ohrožení veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti. Řízení o certifikaci je proto rozšířeno i o bezpečnostní aspekt, tj. kromě splnění podmínek stanovených pro vlastnické oddělení, nebo, v případě současného provozovatele přepravní soustavy, podmínek stanovených pro nezávislého provozovatele přepravní soustavy, se posuzuje i to, zda provozování soustavy touto osobou nebude z energetického hlediska bezpečnostním rizikem. Bezpečnost dodávek musí být posuzována na základě faktických okolností každého případu, jakož i práv a povinností vyplývajících z mezinárodního práva, zejména mezinárodních dohod mezi Evropskou unií a dotčeným státem.

Vedle povinnosti oznámit Energetickému regulačnímu úřadu veškeré okolnosti, o kterých se provozovatel přenosové nebo přepravní soustavy dozví a které povedou nebo by mohly vést k tomu, že tento provozovatel již nadále nebude splňovat podmínky nezávislosti podle § 24a nebo §§ 58a až 58m, kterou provozovateli přenosové soustavy a provozovateli přepravní soustavy bude ukládat EZ, bude podle tohoto zákona provozovatel přenosové a provozovatel přepravní soustavy povinen oznámit Energetickému regulačnímu úřadu rovněž veškeré okolnosti, které by mohly vést k tomu, že nad ním nabude kontrolu osoba nebo osoby ze třetí země.

Certifikaci Energetický regulační úřad udělí v případě, že žadatel v řízení o jejím udělení prokáže splnění zákonných podmínek nezávislosti provozovatele přenosové nebo přepravní soustavy a zachování bezpečnosti dodávek elektřiny nebo plynu na dotčených územích. V opačném případě Energetický regulační úřad v řízení zahájeném z moci úřední již dříve udělenou certifikaci provozovatele přenosové nebo přepravní soustavy zruší.

Zákon v případě certifikace podle § 10b upravuje informační povinnost Energetického regulačního úřadu vůči Komisi Evropské unie a dále ukládá Energetickému regulačnímu úřadu povinnost zveřejnit svoje rozhodnutí, stanovisko Komise Evropské unie a odůvodnění svého rozhodnutí v případě, že se od stanoviska Komise Evropské unie liší.

a) vykonávat licencovanou činnost tak, aby byla zajištěna spolehlivá a trvale bezpečná dodávka energie, pokud je mu tato povinnost uložena ve zvláštní části tohoto zákona,

b) předkládat Energetickému regulačnímu úřadu údaje pro rozhodnutí o cenách a údaje pro přípravu a provádění programů zvýšení energetické účinnosti a podporu a sledování energetických služeb a jiných opatření ke zvýšení energetické účinnosti,

c) zajistit, aby k výkonu licencované činnosti byla používána technická zařízení, která splňují požadavky bezpečnosti a spolehlivosti stanovené právními předpisy a technickými normami, v plynárenství i technickými pravidly, která jsou registrována u Hospodářské komory České republiky,

d) zajistit, aby práce spojené s výkonem licencované činnosti byly prováděny osobami s odbornou způsobilostí,

e) poskytovat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu pravdivé a úplné informace a podklady nezbytné pro výkon jejich zákonem stanovených oprávnění a umožnit jim přístup k zařízením, která k výkonu licencované činnosti slouží,

f) vyúčtovávat dodávku elektřiny, plynu, tepelné energie a související službu v elektroenergetice a související službu v plynárenství,

g) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech charakteru obchodního, technického a finančního, o kterých se dozvěděl od svých zákazníků,

h) dodržovat stanovené parametry kvality dodávek a služeb a v případě jejich nedodržení poskytovat náhradu,

i) vykonávat licencovanou činnost tak, aby nedošlo k ohrožení života a zdraví osob, majetku či zájmu na ochranu životního prostředí,

j) při výkonu licencované činnosti uvádět pravdivé a úplné informace o podmínkách dodávek energie,

k) zdržet se všech činností, které mohou bránit poptávce po energetických službách5a) nebo dalších opatřeních zaměřených na zvyšování energetické účinnosti a jejich poskytování nebo které by mohly brzdit rozvoj trhů těchto služeb,

l) zajistit, aby byly splněny povinnosti držitele licence podle tohoto zákona a jiných právních předpisů i v případech, kdy držitel licence zajišťuje výkon činnosti spojené s právy a povinnostmi držitele licence prostřednictvím třetí osoby na základě smluvních vztahů, uzavřených podle obecně závazných právních předpisů,

m) mít k plnění svých práv a povinností k dispozici potřebné lidské, technické a finanční zdroje,

n) předkládat Energetickému regulačnímu úřadu podklady nezbytné pro zpracování čtvrtletních a ročních zpráv o provozu soustav v energetických odvětvích,

o) na žádost zákazníka v postavení spotřebitele zpřístupnit jím určenému poskytovateli energetických služeb údaje z vyúčtování dodávky energie a údaje o jeho spotřebě energie za alespoň 3 předcházející zúčtovací období,

p) nabízet zákazníkům možnost předávání informací o vyúčtování dodávek energie a souvisejících služeb v elektronické podobě a na požádání poskytnout jasné a srozumitelné vysvětlení způsobu, jakým bylo jejich vyúčtování vypracováno,

q) předkládat operátorovi trhu podklady pro zpracování zprávy o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a plynu a o způsobu zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu,

r) poskytnout údaje z evidence technické infrastruktury vedené podle stavebního zákona na žádost osobě, která prokáže právní zájem.

(2) Držitel licence podle § 4 odst. 1 postupuje při výkonu licencované činnosti při řešení mimořádných situací^1e) a krizových situací^1d) podle havarijního plánu a spolupracuje při tom se stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému^1e) a s orgány krizového řízení; havarijní plán je součástí plánu krizové připravenosti^1e).

(3) Držitel licence na výrobu elektřiny, výrobu plynu, obchod s elektřinou nebo obchod s plynem je povinen uchovávat po dobu 5 let údaje o plnění podle smluv uzavřených s účastníky velkoobchodního trhu s elektřinou nebo plynem, s provozovatelem přenosové soustavy, provozovatelem přepravní soustavy nebo s provozovateli zásobníků plynu, jejichž předmětem je dodávka elektřiny nebo plynu nebo deriváty vztažené k elektřině nebo plynu, a na vyžádání těchto orgánů uchovávané údaje poskytovat.

(4) Držitel licence na přenos elektřiny, distribuci elektřiny, přepravu plynu nebo distribuci plynu a držitel licence na činnosti operátora trhu je povinen provést úkony nezbytné k uskutečnění volby nebo změny dodavatele elektřiny nebo plynu, pokud zákazník takové právo uplatní. Uplatněním práva na změnu dodavatele elektřiny nebo plynu v rozporu se sjednanými podmínkami ukončení smlouvy se stávajícím dodavatelem elektřiny nebo plynu není dotčena odpovědnost zákazníka za způsobenou škodu.

Obecná ustanovení EZ uvádí společná práva a povinnosti držitelů licencí. Práva a povinnosti jednotlivých držitelů licencí jsou uvedená ve zvláštních částech tohoto zákona.

Ustanovení obsahuje obecné vymezení základních povinností jednotlivých držitelů licencí, přičemž takové základní povinnosti vyplývají ze specifické odborné povahy jednotlivých licencovaných činností a jejich konkrétního charakteru. Jedná se o povinnosti dle § 11 odst. 1, které se vztahují k výkonu licencované činnosti, jež má být prováděna tak, aby byla především zajištěna spolehlivá a trvale bezpečná dodávka energie, a aby nedošlo k ohrožení života a zdraví osob, majetku či zájmu na ochranu životního prostředí, jakož musí být při ní dodržovány stanovené parametry kvality dodávek a služeb. V ust. § 11 odst. 2 je v této souvislosti zdůrazněna povinnost havarijních plánů pro řešení mimořádných situací.

S uvedenými povinnostmi při výkonu licencované činnosti souvisí i povinnosti držitelů licence zajistit, aby k jejich výkonu byla používána technická zařízení, která splňují požadavky bezpečnosti a spolehlivosti stanovené právními předpisy a technickými normami, jakož i povinnost zajistit, aby práce spojené s výkonem licencované činnosti byly prováděny osobami s odbornou způsobilostí. Stejně tak jsou upraveny základní povinnosti držitelů licencí k součinnosti se státními a správními orgány, tj. Energetickým regulačním úřadem, příslušným ministerstvem, jakož i Operátorem trhu, neboť značná část licencovaných činností je regulována státem.

Mezi základní povinnosti držitelů licenci patří však i povinnosti ve vztahu k jejich smluvním zákazníkům – odběratelům. Blíže jsou takové povinnosti upraveny v ust. § 11a, a to ve vztahu k ochraně zákazníků. Ust. § 11 mezi základní povinnosti držitele licencí však řadí povinnosti ohledně vyúčtování, povinnost zachování mlčenlivosti a transparentnosti poskytování energetických služeb. Novelou zákonem č. 131/2015 Sb. bylo transformováno právo Evropské unie ve vztahu k energetické účinnosti (směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti), kdy v ust. § 11 odst. 1 písm. o) byla vložena povinnost zpřístupnit na žádost zákazníka v postavení spotřebitele údaje z vyúčtování dodávky energie a údaje o jeho spotřebě energie i kterémukoli poskytovateli energetických služeb, jehož takový zákazník určí, a to alespoň za 3 předcházející zúčtovací období. Cílem takové úpravy je naplnění možnosti poskytovat energetické služby všemi dotčenými poskytovateli takových služeb.

Ust. § 11 odst. 4 pak stanoví povinnosti ve vztahu k volné soutěži na trhu s energiemi ohledně realizace změny dodavatele elektřiny nebo plynu, když zakotvuje povinnosti držitelů licence na přenos elektřiny, distribuci elektřiny, přepravu plynu nebo distribuci plynu a držitel licence na činnosti operátora trhu provést úkony nezbytné k uskutečnění volby nebo změny dodavatele elektřiny nebo plynu, pokud zákazník takové právo uplatní. Tj. toto ustanovení vylučuje, aby jakýkoli účastník trhu bránil realizaci práva zákazníka na změnu dodavatele z důvodu, že takový zákazník nemá platně ukončeny své předchozí smluvní závazky s jinými poskytovateli energetických služeb, nebo z důvodu, že by u těchto poskytovatelů měl nějaké nevypořádané nároky.

Řešení takto neukončených smluvních závazků je ponecháno v rovině soukromoprávního vztahu mezi zákazníkem a jeho stávajícím poskytovatelem energetických služeb. Ustanovení odst. 4 pouze deklaruje, že uplatněním práva na změnu dodavatele elektřiny nebo plynu v rozporu se sjednanými podmínkami ukončení smlouvy se stávajícím dodavatelem elektřiny nebo plynu není dotčena odpovědnost zákazníka za způsobenou škodu. Stejně tak nejsou dotčeny ani případné další povinnosti např. k úhradě sankcí či dalších nákladů vyplývajících ze smlouvy se stávajícím poskytovatelem.

(1) Držitel licence na výrobu elektřiny, výrobu plynu, obchod s elektřinou nebo obchod s plynem je povinen uveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup uplatňované podmínky dodávek plynu a ceny za dodávku plynu pro domácnosti a podnikající fyzické osoby s roční spotřebou plynu do 630 MWh, podmínky dodávek elektřiny a ceny za dodávku elektřiny pro domácnosti nebo podnikající fyzické osoby odebírající elektřinu z hladiny nízkého napětí. Zvýšení cen za dodávku elektřiny nebo plynu nebo změny jiných podmínek dodávek elektřiny nebo plynu je držitel licence povinen uveřejnit a oznámit svým zákazníkům způsobem sjednaným ve smlouvě nejpozději třicátý den přede dnem jejich účinnosti. Pokud není způsob oznámení ve smlouvě sjednán, držitel licence oznámí zákazníkovi zvýšení cen za dodávku elektřiny nebo plynu nebo změny jiných podmínek dodávek elektřiny nebo plynu prokazatelným způsobem.

(2) V případě smlouvy o dodávce elektřiny, plynu nebo tepelné energie nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, kterou uzavřel zákazník v postavení spotřebitele s držitelem licence distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory držitele licence, běží čtrnáctidenní lhůta pro odstoupení od smlouvy podle zvláštního zákona¹⁾ ode dne jejího uzavření.

(3) V případě smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, kterou při změně dodavatele uzavřel zákazník v postavení spotřebitele s držitelem licence distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory držitele licence, je zákazník oprávněn bez sankce vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou nebo určitou, ve lhůtě do patnáctého dne po zahájení dodávky elektřiny nebo plynu. Lhůta je zachována, je-li v jejím průběhu výpověď odeslána držiteli licence. Výpovědní doba činí 15 dnů a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi. Tím nejsou dotčena práva a povinnosti zákazníka a držitele licence podle tohoto zákona týkající se sjednané výpovědi smlouvy uzavřené na dobu neurčitou.

(4) V případě pochybností je na držiteli licence, který smlouvu se zákazníkem uzavřel, aby prokázal, že smlouva nebyla uzavřena distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory.

(5) Zvýší-li držitel licence na obchod s elektřinou, obchod s plynem, výrobu elektřiny nebo výrobu plynu cenu za dodávku elektřiny nebo plynu nebo změní-li jiné smluvní podmínky, je zákazník oprávněn bez uvedení důvodu odstoupit od smlouvy do 3 měsíců od data zvýšení ceny nebo změny jiných smluvních podmínek. To neplatí, pokud držitel licence oznámí zákazníkovi zvýšení ceny nebo změnu jiných smluvních podmínek nejpozději třicátý den přede dnem jejich účinnosti a současně zákazníka poučí o jeho právu na odstoupení od smlouvy. V takovém případě je zákazník oprávněn bez uvedení důvodu odstoupit od smlouvy nejpozději desátý den přede dnem zvýšení ceny nebo změny jiných smluvních podmínek. Právo na odstoupení od smlouvy podle tohoto odstavce zákazníkovi nevzniká v případě zvýšení regulované složky ceny, daní a poplatků, a dále v případě změny jiných smluvních podmínek v nezbytném rozsahu z důvodu zajištění souladu s obecně závazným právním předpisem.

(6) Odstoupení podle odstavce 3 je účinné k poslednímu dni kalendářního měsíce, ve kterém bylo doručeno příslušnému držiteli licence, neurčí-li zákazník pozdější den účinnosti odstoupení. Uplatnění práva na odstoupení nesmí být spojeno s žádnými finančními nároky vůči zákazníkovi. Odstoupení, které bylo uskutečněno do 3 měsíců od účinnosti zvýšení ceny nebo změny jiných smluvních podmínek a méně než 10 dnů před koncem daného měsíce, je účinné k poslednímu dni kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém bylo odstoupení doručeno příslušnému držiteli licence.

(7) Pro sjednání zvýšení ceny elektřiny nebo plynu nebo změny jiných smluvních podmínek, ke kterému není podle smlouvy uzavřené se zákazníkem třeba výslovného projevu vůle zákazníka nebo je projev vůle zákazníka spojen s marným uplynutím lhůty, se přiměřeně použijí ustanovení odstavců 3 a 4.

(8) Držitel licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynu nebo obchod s plynem je povinen zákazníkům umožnit neznevýhodňující výběr způsobu platby za dodanou elektřinu nebo plyn.

(9) Uplatňuje-li držitel licence na obchod s elektřinou, obchod s plynem, výrobu elektřiny, výrobu plynu nebo dodavatel tepelné energie zálohové platby na dodávku elektřiny, plynu nebo tepelné energie, stanoví zálohové platby nejvýše v rozsahu důvodně předpokládané spotřeby elektřiny, plynu nebo tepelné energie v následujícím zúčtovacím období.

Ustanovení transponuje právo Evropské unie a zakotvuje specifická ochranná opatření ve vztahu k zákazníkovi.

Ochranu zákazníka stanoví nejen ve vztahu ke spotřebiteli v užším slova smyslu, ale i ve vztahu k podnikatelským subjektům, které jednají mimo svou specializaci. V právní teorii je spotřebitel z povahy svého postavení vždy slabší smluvní stranou, naproti tomu profesionál – dodavatel je fakticky ve smluvním vztahu zvýhodněn, zejména s ohledem na svou větší zkušenost s prodejem, znalost nabízeného výrobku a zpravidla i lepší znalost práva a možnost jednostranně formou formulářů stanovit smluvní podmínky.

Pro odvětví elektroenergetiky a plynárenství by za stávajícího stupně rozvoje tržního prostředí a soutěže bylo plně aplikovatelné širší pojetí pojmu spotřebitele zahrnující i podnikatele, jejichž specializací není podnikání v energetických odvětvích. V tomto smyslu by se tedy jednalo o pojetí spotřebitele jako jakéhokoliv zákazníka, který pořizuje elektřinu nebo plyn především z důvodu její spotřeby. EZ však takto pojem spotřebitele nikde nedefinuje a nový občanský zákoník – zákon č. 89/2012 Sb., v ust. § 419 upravuje pojem spotřebitele tak, že jde o každého člověka, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jedná, čímž reflektuje současný vývoj v oblasti ochrany spotřebitele a důsledně vychází z pojetí spotřebitele jako fyzické osoby (člověka), který jedná mimo rámec své podnikatelské činnosti

Stávající platné ust. § 11a používá pro jednotlivá ochranná opatření pojem „zákazník“ nebo pojem „spotřebitel“. Oba pojmy je třeba vykládat ve smyslu příslušných právních předpisů, a to pojem „zákazník“ podle definice uvedené v ust. § 2 odst. 2 písm. a) EZ, podle kterého je zákazník ten, kdo nakupuje energie pro své vlastní konečné užití v odběrném místě, a pojem „spotřebitel“ ve smyslu definice uvedené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – viz výše. Spotřebitel je v současně platném EZ podřazen pojmu zákazník a tvoří specifickou skupinu zákazníků. EZ v platném znění používá pojem spotřebitel v ust. § 11a pouze v souvislosti s distančním uzavíráním smluv na dálku, s nímž se v praxi výhradně či převážně setkávají domácnosti. Další užití pojmu spotřebitel bylo novelou zákonem č. 131/2015 Sb. zahrnuto do ust. § 11 odst. 1 písm. o) – srovn. výklad k § 11.

Ochranná opatření zahrnutá v § 11a se týkají požadavku na transparentnost smluvních podmínek, obecných informací a mechanismů řešení sporů. Držitel licence na výrobu elektřiny, výrobu plynu, obchod s elektřinou nebo obchod s plynem je podle § 11a odst. 1 povinen uveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup uplatňované podmínky dodávek elektřiny nebo plynu a ceny za dodávku elektřiny nebo plynu pro zákazníky odebírající elektřinu nebo plyn pro spotřebu v domácnosti nebo podnikající fyzické osoby odpovídající kategorii maloodběratelů.

Změny cen za dodávku elektřiny nebo plynu nebo změny jiných podmínek dodávek elektřiny nebo plynu je držitel licence povinen uveřejnit nejpozději 30 dnů přede dnem jejich účinnosti. Novelou zákonem č. 131/2015 Sb. byla v této souvislosti doplněna povinnost držitele licence nejen uveřejnit, ale i změnu podmínek a ceny zákazníkovi oznámit. Tzv. přímé oznámení totiž vyžadují příslušné směrnice Evropské unie (č. 2009/72/EU a č. 2009/73/EU), které obsahují požadavek na adresné a individuálně určené oznámení zákazníkovi, a to bez závislosti na běhu a délce lhůt pro odstoupení. Dosavadní EZ vyžadoval přímé oznámení zákazníkovi pouze v případě zkrácení lhůty pro odstoupení na 10 dnů před nabytím účinnosti avizované změny (viz. § 11a odst. 3 druhá a třetí věta energetického zákona ve znění do 31.12. 2015).

Naopak obecnou povinnost uveřejnit chystanou změnu cen energií či jiných podmínek podle § 11a odst. 1 bylo možno splnit i neadresným sdělením, např. prostřednictvím webových stránek. Volba adresného informování nebo pouhého neadresného sdělení tak náležela dodavatelům. Citované směrnice však vyžadují přímé informování ve všech případech zvýšení „poplatků“ a stávající právní úprava tak uvedené směrnice transformovala nesprávně. Z tohoto důvodu se do § 11a odstavce 1 doplnila povinnost držitele licence oznámit svým zákazníkům změny ceny a jiných podmínek dodávek elektřiny a plynu způsobem sjednaným ve smlouvě. Naplnění této povinnosti však nemusí znamenat, že by zákazník měl obdržet speciální adresný dopis, ale musí si nastavit dostatečně průkazný mechanismus, jak bude takovéto změny podmínek zákazníkovi oznamovat, např. na faktuře. Pokud nebude takový způsob oznamování sjednán ve smlouvě, pak ust. § 11a odst. 1 říká, že se takové oznámení musí dít prokazatelným způsobem.

Ustanovení § 11 odst. 2 a odst. 3 řeší problematiku uzavírání smluv prostřednictvím zprostředkovatelů a z toho vyplývající následky, resp. uzavírání smluv distančním způsobem či mimo obchodní prostory. Ve znění EZ do 31.12. 2015 byla ochrana tzv. uzavírání smluv na dálku stanovena jak pro kategorii spotřebitelů, tak na kategorii podnikajících fyzických osob. Současné znění EZ po novele č. 131/2015 Sb. již ochranu vzhledem k uzavírání smluv na dálku přiznává pouze zákazníkům v postavení spotřebitele, a to v § 11a odst. 2, kde deklaruje oprávnění takového zákazníka odstoupit od smlouvy podle zvláštního právního předpisu, kterým je v tomto případě zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tj. ve lhůtě 14 dnů od uzavření takové smlouvy.

Způsoby, jakými spotřebitel může odstoupení realizovat, jakož i vzájemná práva a povinnosti smluvních stran v případě odstoupení od smlouvy se budou řídit příslušnými ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Dále je pak v ust. § 11a odst. 3 rozšířena lhůta, ve které je zákazník v postavení spotřebitele oprávněn smlouvu vypovědět i po jejím uzavření, a to do 15 dnů od zahájení dodávky (elektřiny či plynu) – jedná se o speciální důvod výpovědi, který je stanoven navíc či vedle smluvních výpovědních důvodů dohodnutých v příslušné smlouvě s konkrétním zákazníkem a který lze využít i tehdy, pokud by jej smlouva výslovně neuváděla. Ust. § 11a odst. 4 pak navíc určuje tzv. důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že smlouva nebyla uzavřena distančním způsobem, když tuto skutečnost musí případně nejen tvrdit, ale i prokázat držitel licence – pokud by tuto skutečnost neprokázal, bude se smlouva za uzavřenou distančním způsobem (v případě sporu) považovat.

Ustanovení § 11 odst. 5 opět transponuje příslušnou právní úpravu Evropské unie, když smyslem této úpravy je umožnit zákazníkovi ukončení smluvního vztahu s poskytovatelem služby (dodávek elektřiny či plynu), pokud je takový dodavatel podle smlouvy uzavřené se zákazníkem oprávněn jednostranně měnit smluvní podmínky, nejčastěji tedy cenu elektřiny či plynu. Dotčené ustanovení proto zakotvuje právo zákazníka odstoupit bez uvedení důvodu od příslušné smlouvy v případě, kdy by držitel licence na výrobu elektřiny, výrobu plynu, obchod s elektřinou nebo licence na obchod s plynem zvýšil cenu za dodávku elektřiny nebo plynu nebo změnil jiné smluvní podmínky, a to:

- do 3 měsíců od účinnosti zvýšení ceny (data změny ceny) nebo změny jiných smluvních podmínek, nebo

- pokud držitel licence oznámí tyto změny zákazníkovi nejpozději 30 dnů přede dnem jejich účinnosti a současně jej poučí o jeho právu na odstoupení od smlouvy, pak nejpozději 10 dnů přede dnem účinnosti zvýšení ceny nebo jiných smluvních podmínek.

Novelou zákonem č. 131/2015 Sb. bylo také výslovně doplněno, že právo na odstoupení od smlouvy se netýká případů zvýšení cen či daní regulovaných či stanovených státem, resp. právo na odstoupení od smlouvy podle odst. 5 zákazníkovi nevzniká v případě zvýšení regulované složky ceny, daní a poplatků. Zároveň takové právo na odstoupení také nevznikne v případě změny jiných smluvních podmínek v nezbytném rozsahu z důvodu zajištění souladu s obecně závazným právním předpisem – důsledky této úpravy a rozsah jeho možné aplikace ze strany držitelů licencí ukáže až praxe.

Ust. § 11a odst. 6 stanoví pravidla účinnosti odstoupení zákazníka a obsahuje zákaz smluvních ujednání, podle kterých by odstoupení od smlouvy bylo podmíněno nebo ztíženo povinností úhrady odstupného, smluvní pokuty nebo jiných smluvních povinností. Odstoupení je účinné k poslednímu dni kalendářního měsíce, ve kterém bylo doručeno příslušnému držiteli licence, neurčí-li zákazník pozdější den účinnosti odstoupení.

Odstoupení, které bylo uskutečněno do 3 měsíců od účinnosti zvýšení ceny nebo změny jiných smluvních podmínek a méně než 10 dnů před koncem daného měsíce, je účinné k poslednímu dni kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém bylo odstoupení doručeno příslušnému držiteli licence.

Vadou ustanovení však je, že novela zákonem č. 131/2015 Sb. vložila do ust. § 11a nové odstavce 2, 3, 4, čímž se ustanovení o právu zákazníka na odstoupení posunulo do odst. 5, přitom však ust. § 11a, které stanoví pravidla účinnosti odstoupení, obsahuje odkaz na původní úpravu v odst. 3, namísto odkazu na odst. 5. Shodnou vadou trpí i ust. § 11a odst. 7, které opět odkazuje na původní odst. 3 a 4, namísto správného odkazu na odst. 5 a 6. Smysl úpravy je však zcela zřejmý a příslušná ustanovení je proto třeba vykládat právě podle jejich smyslu a účelu, tedy tak, jakoby obsahovaly odkazy na správné odstavce § 11a.

V ust. § 11a odst. 8 jde o transpozicí příslušných směrnic Evropské unie, které upravují oblast práva volby způsobu úhrad plateb za dodanou elektřinu nebo plyn, když vyžadují, aby byla zákazníkům poskytována široká nabídka způsobů plateb, přičemž jakýkoli rozdíl v podmínkách musí odrážet náklady dodavatele elektřiny či plynu týkající se různých platebních režimů. Proto má držitel licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynu nebo obchod s plynem povinnost zákazníkům umožnit neznevýhodňující výběr způsobu platby za dodanou elektřinu nebo plyn. Bude-li však zvolený způsob platby spojen s dodatečnými nutnými náklady na straně držitele licence, je držitel licence oprávněn požadovat po zákazníkovi úhradu těchto nákladů.

Ust. § 11a odst. 9 rovněž transponuje příslušné směrnice Evropské unie, které vyžadují, aby systémy placení záloh byly spravedlivé a přiměřeně zohledňovaly pravděpodobnou spotřebu tak, aby se zamezilo předchozí praxi dodavatelů elektřiny či plynu, které smlouva sjednaná se zákazníkem zpravidla opravňovala k jednostrannému stanovení nebo úpravě záloh na platby za dodávku elektřiny či plynu, přičemž v řadě případů výše jednostranně stanovených záloh neodpovídala předpokládané či pravděpodobné spotřebě zákazníka a příjem z uhrazených záloh sloužil k vylepšení cash flow dodavatelů elektřiny či plynu a poškozoval spotřebitele.

Účtuje-li proto držitel licence na obchod s elektřinou, obchod s plynem, výrobu elektřiny nebo výrobu plynu zálohové platby na dodávku elektřiny nebo plynu, je povinen stanovit je v rozsahu spotřeby za předchozí srovnatelné zúčtovací období, nejvýše však v rozsahu důvodně předpokládané spotřeby elektřiny nebo plynu na následující zúčtovací období.

(1) Povinností dodávek tepelné energie a povinností distribuce elektřiny a distribuce plynu nad rámec licence se rozumí převzetí povinností držitele licence, který přestal provádět výkon licencované činnosti, jiným držitelem licence. V případě, kdy držiteli licence zanikne právo užívat dotčené energetické zařízení, rozumí se povinností dodávek tepelné energie, povinností distribuce elektřiny nebo distribuce plynu nad rámec licence pokračování ve výkonu licencované činnosti tímto držitelem licence. Vlastník dotčeného energetického zařízení je v tomto případě povinen energetické zařízení poskytnout a výkon licencované činnosti umožnit.

(2) V případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu vzniká držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie povinnost poskytovat dodávky nad rámec licence na základě rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.

(3) V případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu vzniká držiteli licence na distribuci elektřiny nebo na distribuci plynu povinnost zajišťovat distribuci elektřiny nebo distribuci plynu nad rámec licence na základě rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.

(4) Na návrh vlastníka nebo provozovatele dotčeného energetického zařízení nebo z moci úřední vydá Energetický regulační úřad rozhodnutí podle odstavců 2 a 3 na dobu určitou, nejdéle však na 12 měsíců. Energetický regulační úřad je v případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu oprávněn dobu platnosti rozhodnutí prodloužit na návrh vlastníka nebo provozovatele dotčeného energetického zařízení nebo z moci úřední. Rozklad proti těmto rozhodnutím nemá odkladný účinek.

(5) Prokazatelná ztráta vzniklá držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie převzetím povinnosti dodávek nad rámec licence se hradí z prostředků Energetického regulačního fondu (dále jen „fond“) podle § 14. Prokazatelná ztráta vzniklá držiteli licence na distribuci elektřiny nebo distribuci plynu nebo dodavateli poslední instance je důvodem pro úpravu regulovaných cen.

(6) Vykonává-li držitel licence mimo plnění povinnosti nad rámec licence ještě jinou činnost, je povinen vést samostatné účty vztahující se k plnění povinnosti nad rámec licence odděleně.

Vzhledem k závažnosti důsledků přerušení dodávky energie musí být řešeno i zajištění kontinuity zásobování energií i při ukončení činnosti fyzické či právnické osoby, podnikající v energetických odvětvích. Proto zákon zavádí institut povinnost dodávek nad rámec licence, z něhož vyplývá povinnost držitele licence převzít na základě rozhodnutí regulačního úřadu zásobovací povinnost za držitele licence, který přestává podnikat v energetických odvětvích.

Novelou zákonem č. 131/2015 Sb. došlo k upřesnění příslušných ustanovení na základě zkušeností z jejich praktické aplikace, přičemž princip úpravy zůstává zachován. Povinnosti nad rámec licence se podle odst. 1 vztahují k povinnosti:

- distribuci plynu a mohou zavazovat jak držitele příslušných licencí, tak vlastníka daného energetického zařízení. Primárním účelem je zajištění dodávek energií zákazníkovi v případě, kdy dodavatel tepla, držitel licence na distribuci elektřiny nebo distribuci plynu přestane vykonávat licencovanou činnost. V takovém případě má Energetický regulační úřad, však pouze tehdy, pokud se jedná o naléhavou potřebu ve veřejném zájmu, podle ust. § 12 odst. 2 a 3 možnost rozhodnout o povinnosti nad rámec licence. Protože se jedná o mimořádný prostředek na ochranu dodávek energie zákazníkovi, je podle odst. 4 možno vydat rozhodnutí na dobu určitou, nejdéle na 12 měsíců tak, aby byl dostatek času na řádné zajištění licencovaných činností pro dotčený okruh zákazníků. Právě proto, aby dodávky elektřiny, plynu a tepla byly pro zákazníky zajištěny, nemůže mít podle odst. 4 rozklad proti rozhodnutí Energetického regulačního úřadu odkladný účinek.

V souladu s judikaturou (rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 8. února 2013, sp. zn. 62A 5/2011) musí být pro uložení povinnosti vlastníkovi energetického řízení poskytnout jinému držiteli licence své energetické zařízení pro převzetí povinnosti nad rámec licence splněny obě podmínky, tj.

1. existence veřejného zájmu a naléhavé potřeby pro zajištění těchto činností a současně musí dojít

2. ke zrušení licence nebo oznámení o zahájení řízení o zrušení licence na příslušné činnosti.

Obě tyto podmínky musí být splněny kumulativně. Dále bylo judikováno, že podmínka zrušení licence, event. zahájení řízení o zrušení licence, je naplněná i v případě, že byla licence změněna ve smyslu jejího zúžení, event. zahájeno řízení o změně licence v tomto smyslu.

Podrobnou úpravu pravidel pro způsob výběru držitele licence pro výkon povinnosti nad rámec licence a způsob výpočtu prokazatelné ztráty při plnění povinnosti nad rámec licence stanoví prováděcí právní předpis – vyhláška č. 280/2007 Sb., o provedení ustanovení energetického zákona o Energetickém regulačním fondu a povinnosti nad rámec licence.

(1) Dodavatelem poslední instance uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu, jehož zařízení je připojeno k přenosové nebo k přepravní soustavě, je držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem, který je nebo byl součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, jako je držitel licence na distribuci elektřiny nebo na distribuci plynu ve vymezeném území, kde se nachází odběrné místo.

(2) Dodavatel poslední instance dodává elektřinu nebo plyn zákazníkovi, jehož dodavatel elektřiny nebo plynu pozbyl oprávnění nebo jako subjekt zúčtování nesplňuje finanční podmínky zúčtování odchylek nebo v případě dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nemá zajištěnu související službu v elektroenergetice nebo v případě dodávky plynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu nemá zajištěnu související službu v plynárenství. Tato povinnost vzniká dnem, kdy operátor trhu oznámí dodavateli poslední instance registrační číslo odběrného místa dotčeného zákazníka, v němž nikdo neodpovídá za odchylku, trvá nejdéle 6 měsíců a nevztahuje se na zákazníka, jehož spotřeba plynu za posledních 12 měsíců byla vyšší než 630 MWh.

(3) Dodavatel elektřiny nebo plynu, který pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat elektřinu nebo plyn nebo nemá zajištěnu službu distribuční soustavy, informuje o této skutečnosti neprodleně operátora trhu. Provozovatel distribuční soustavy, uvnitř jehož vymezeného území se nachází odběrné místo, pro které není zajištěna služba distribuční soustavy podle odstavce 2, informuje o této skutečnosti neprodleně operátora trhu.

(4) Zahájení dodávky, výši ceny a ostatní podmínky dodávky je dodavatel poslední instance povinen neprodleně oznámit dotčenému zákazníkovi a provozovateli distribuční soustavy.

(5) V případech dodávky elektřiny nebo plynu dodavatelem poslední instance předá provozovatel distribuční soustavy dodavateli poslední instance identifikační údaje o dotčeném zákazníkovi.

(6) Dodavatel poslední instance není povinen dodávat elektřinu nebo plyn při zjištění neoprávněného odběru v daném odběrném místě.

(7) Dodavatel poslední instance dodává elektřinu nebo plyn po dobu nejdéle 6 měsíců domácnosti, která má nové odběrné místo, do něhož elektřina nebo plyn nebyly ještě dodávány, a to v případě, byl-li o dodávku touto domácností požádán.

(8) Okamžikem zahájení dodávky elektřiny nebo plynu dodavatelem poslední instance jsou ukončeny dodávky elektřiny nebo plynu původním dodavatelem zákazníkovi.

V souladu s příslušnými směrnicemi Evropské unie se proto určuje dodavatel poslední instance, který je povinen dodávat elektřinu a plyn za regulované ceny (univerzální služba).

Původně rozhodoval o dodavateli poslední instance pro určité vymezené území ERÚ na základě veřejné soutěže. Tato úprava platila do roku 2009, kdy byl energetický zákon novelizován další významnou novelou zákonem č. 158/2009 Sb., která zrušila výběr dodavatele poslední instance veřejnou soutěží a určila, že dodavatelem poslední instance je ze zákona obchodník s elektřinou, který vznikl oddělením od původní rozvodné společnosti, jejíž byl součástí (viz. § 12a odst. 1). Zároveň také stanovila povinnost dodávky poslední instance ve vztahu ke všem zákazníkům, vyjma zákazníků, jejichž spotřeba plynu za posledních 12 měsíců byla vyšší než 60 tis. m³ (viz. § 12a odst. 2). Novela zákonem č. 131/2015 Sb. pouze zpřesnila předchozí znění ustanovení.

- zákazníkům, jehož dodavatel elektřiny nebo plynu pozbyl oprávnění nebo

- jako subjekt zúčtování nesplňuje finanční podmínky zúčtování odchylek nebo

- v případě dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nemá zajištěnu související službu v elektroenergetice/v případě dodávky plynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu nemá zajištěnu související službu v plynárenství, a dále také

- zákazníkům – domácnostem, které mají nově zřízené odběrné místo elektřiny nebo plynu, do kterého ještě nikdy nebyly elektřina nebo plyn dodávány a zákazník typu domácnosti o dodávku elektřiny nebo plynu dodavatelem poslední instance výslovně požádá.

Zákon upravuje v ust. § 12a odst. 2 mechanismus dodávky poslední instance a její začátek. Existuje totiž reálná situace, že zákazník se ani o skutečnosti, že jeho dodavatel ztratil schopnost dodávat elektřinu nebo plyn, včas nedozví, a proto mechanismus přechodu na dodavatele poslední instance musí existovat a fungovat téměř automaticky a ze zákona. Doba dodávky dodavatelem poslední instance je omezena na dobu 6 měsíců. Během této doby se zákazník o této skutečnosti dozví a je dostatečně dlouhá k tomu, aby si zákazník sjednal svého řádného dodavatele elektřiny nebo plynu.

Cena dodávek a další smluvní podmínky se řídí obecnými obchodními podmínkami daného dodavatele poslední instance s tím, že má tento dodavatel podle odst. 4 povinnost neprodleně tyto podmínky, jakož i samotné zahájení dodávky, oznámit dotčenému zákazníkovi a provozovateli distribuční soustavy. V odst. 7 je zachován princip, že dodavatel poslední instance nemusí dodávat elektřinu nebo plyn v případě zjištění neoprávněného odběru.

Ustanovení odst. 8 řeší právní účinky zahájení dodávek poslední instance ve vztahu k dosavadnímu dodavateli, a to tak, že okamžikem zahájení dodávek jsou ze zákona ukončeny dodávky od původního dodavatele. To samo o sobě nemusí znamenat zánik platnosti příslušné smlouvy uzavřené s takovým původním dodavatelem, ale zamezuje se tím vzniku jakýchkoli nových závazků zákazníka vůči původnímu dodavateli souvisejících s dodávkou elektřiny od okamžiku takové změny. Tím však nebudou dotčeny případné závazky vyplývající z původního smluvního vztahu s dodavatelem do okamžiku takové změny.

(1) Prostředky určené k úhradě prokazatelných ztrát držitelů licence, kteří plní povinnost dodávky tepelné energie nad rámec licence, vede Energetický regulační úřad na zvláštním běžném účtu. Příjmy účtu tvoří platby povinného subjektu, úroky a úrok z prodlení.

(2) Držitelé licencí podle § 4 odst. 1 písm. a) bodu 3 a § 4 odst. 1 písm. b) bodu 6 jsou povinni finančně přispívat do fondu. Prostředky fondu jsou jinými peněžními prostředky státu a jsou účelově vázány k úhradě prokazatelné ztráty držitele licence plnícího povinnost dodávky tepelné energie nad rámec licence.

(3) Povinnost držitelů licencí k příspěvkům do fondu vznikne, nedosahuje-li výše příspěvků na účtu ke konci zúčtovacího období výše 50 000 000 Kč. Při správě příspěvků Energetický regulační úřad postupuje podle daňového řádu. Vypořádáním přeplatků a nedoplatků, včetně dodatečně vyměřeného příspěvku není dotčena již stanovená výše příspěvků držitelů licencí. Příspěvky do fondu se vyměří za účetní období fondu, ve kterém klesne zůstatek fondu nejméně o 5 000 000 Kč. Přeplatky do výše 100 Kč Energetický regulační úřad nevrací.

(4) Postup pro stanovení výše příspěvku jednotlivých držitelů licence je určen součinem jejich podílu na celkovém ročním objemu dosažených tržeb jimi provozovaných licencovaných činností za uplynulý kalendářní rok a částky vyplývající z odstavce 3 pro příslušný rok. Osvobozeni od povinnosti placení příspěvku jsou ti držitelé licencí, jejichž výše příspěvků nedosahuje 100 Kč. Celková částka, o kterou se tak snížila celková výše tržeb oznámená držiteli licencí, se rozpočítá na držitele licencí, na které se osvobození nevztahuje, a o tento podíl se zvýší vyměřovaný příspěvek, který jsou povinni přispět do fondu.

(5) Podle výsledků vyměřovacích řízení stanoví Energetický regulační úřad výši příspěvku pro jednotlivé držitele licencí a vyrozumí o tom příslušného držitele licence. Držitelé licencí jsou povinni příspěvek do fondu odvést nejpozději do 31. října příslušného kalendářního roku. Zjistí-li Energetický regulační úřad po vyměření příspěvku, že takto stanovený příspěvek je nižší oproti zákonné povinnosti, dodatečně příspěvek vyměří ve výši rozdílu mezi příspěvkem původně vyměřeným a příspěvkem nově stanoveným. Dodatečně vyměřený příspěvek je splatný do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru.

(6) Držitel licence, kterému byla uložena povinnost dodávek tepelné energie nad rámec licence, je povinen předložit Energetickému regulačnímu úřadu nejpozději do 30.června kalendářního roku vyúčtování prokazatelné ztráty vzniklé plněním povinnosti nad rámec licence v uplynulém kalendářním roce. Energetický regulační úřad ověří vyúčtování prokazatelné ztráty a stanoví pro držitele licence výši úhrady této ztráty z finančních prostředků fondu.

(7) Přesáhne-li prokazatelná ztráta držitelů licencí prostředky fondu, může být tento rozdíl hrazen formou návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu splatné nejpozději do konce následujícího kalendářního roku.

(8) Nevyčerpané prostředky fondu se na konci kalendářního roku převádějí do následujícího kalendářního roku.

(9) Držitel licence, kterému byla uložena povinnost dodávek tepelné energie nad rámec licence, odpovídá za použití finančních prostředků fondu na hrazení prokazatelné ztráty a za správnost vyúčtování prokazatelné ztráty za příslušný kalendářní rok.

(10) Došlo-li k čerpání finančních prostředků z fondu na základě nesprávných nebo neúplných údajů držitele licence, je tento držitel licence povinen neoprávněně čerpané nebo zadržené finanční prostředky vrátit nejpozději do 15 dnů ode dne výzvy učiněné Energetickým regulačním úřadem nebo ode dne zjištění příjemcem do fondu. Zároveň je držitel licence povinnen zaplatit úrok z prodlení ve výši 1 promile denně z neoprávněně čerpaných nebo zadržených prostředků, nejvýše však do výše této částky. Úrok z prodlení je příjmem fondu. Energetický regulační úřad může z důvodu zamezení tvrdosti úrok z prodlení snížit nebo prominout. Neoprávněně čerpané nebo zadržené prostředky včetně úrok z prodlení vybírá a vymáhá Energetický regulační úřad.

(11) Energetický regulační úřad je povinen předložit audit fondu a zveřejnit zprávu o hospodaření s prostředky fondu za příslušný kalendářní rok v Energetickém regulačním věstníku. Zprávu o stavu fondu předloží jako přílohu zprávy ke státnímu závěrečnému účtu kapitoly Energetický regulační úřad za příslušný rok zároveň s návrhem rozpočtu fondu na další kalendářní rok.

Fondem je účet zřízený Energetickým regulačním úřadem, který slouží k hrazení nákladů vzniklých držitelů licence pří plnění uložené povinnosti dodávek nad rámec licence.

Ve vztahu k držitelům licence uvedených v ust. § 4 odst. 1 písm. a), b) je v ust. § 14 odst. 2 založena povinnost příspěvku do tohoto fondu. Tato povinnost se nevztahuje na obchodníky s elektřinou a obchodníky s plynem.

Pravidla pro sestavení finančního příspěvku držitelů licencí do fondu a pravidla čerpání finančních prostředků z fondu stanoví prováděcí právní předpis – vyhláška č. 280/2007 Sb., o provedení ustanovení energetického zákona o Energetickém regulačním fondu a povinnosti nad rámec licence. Výši příspěvku pro jednotlivé držitele licencí stanoví Energetický regulační úřad, který o tom vyrozumí příslušného držitele licence.

Držitelé licencí jsou povinni příspěvek do fondu odvést nejpozději do 31. října příslušného kalendářního roku. Povinnost držitelů licencí k příspěvkům do fondu však vznikne pouze tehdy, nedosahuje-li výše příspěvků na účtu ke konci zúčtovacího období zákonem stanovené výše. Např. za rok 2015 nebyl vybírán příspěvek do fondu držitelů licencí v odvětví teplárenství, neboť zůstatek fondu v roce 2014 neklesl pod zákonem stanovený limit.

(1) Držitel licence nebo jiná právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jsou povinni poskytnout ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu na písemnou žádost ve stanovené přiměřené lhůtě úplné, správné a pravdivé podklady a informace nezbytné pro výkon jejich působnosti podle tohoto zákona.

(2) Účastník trhu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího integritu a transparentnost velkoobchodního trhu s energií (dále jen „Nařízení o velkoobchodním trhu s energií“) nebo jiná osoba v pracovněprávním, v obchodním nebo obdobném vztahu k účastníkovi trhu podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií jsou povinni poskytnout ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu na písemnou žádost ve stanovené přiměřené lhůtě úplné, správné a pravdivé podklady a informace nezbytné pro výkon jejich působnosti podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií.

(3) Držitel licence je dále povinen poskytnout Komisi na písemnou žádost ve lhůtě jí stanovené úplné, správné a pravdivé podklady a informace nezbytné pro výkon její působnosti v oblasti certifikace.

(4) Při vyžádání podkladů a informací uvede ministerstvo nebo Energetický regulační úřad právní důvod a účel vyžádání podkladů a informací a poučí o možnosti uložení pokuty v případě jejich neposkytnutí.

Členské státy Evropské unie jsou povinny zajistit, aby regulační orgán členského státu měl právo vyžadovat od elektroenergetických nebo plynárenských podniků jakékoli informace, jež jsou důležité pro plnění jeho úkolů, včetně odůvodnění odmítnutí povolit přístup třetím stranám, a jakékoli informace o opatřeních nezbytných pro posílení sítě.

Kompetence ve vztahu ke Státní energetické inspekci byla z ustanovení vyjmuta novelou zákonem č. 131/2015 Sb., tj. s účinností od 1.1. 2016.

Nejčastěji jde o vyžadování informací a podkladů od držitelů licencí, subjektů poskytujících těmto držitelům licencí subdodavatelské služby, osoby tvořící s těmito držiteli licencí koncerny atd., v omezeném rozsahu i od dalších subjektů. Správní úřad vyžadující poskytnutí informace a podklady je povinen podat písemnou žádost a v ní stanovit povinnému subjektu lhůtu pro poskytnutí informace nebo podkladů, důvod a účel, pro který si informace a podklady vyžaduje a upozornit na skutečnost, že za neposkytnutí informací nebo podkladů může být uložena pořádková pokuta (viz odst. 1 a 4).

Ust. § 15a odst. 2 obsahuje transpozici příslušných ustanovení dotčených směrnic, které vyžadují, aby členské státy upravily i oprávnění Komise vyžadovat od držitelů licence informace a podklady pro její pravomoc v oblasti rozhodování o certifikaci.

Má-li účastník trhu podle čl. 8 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií povinnost oznamovat Agentuře transakce na velkoobchodních trzích s energií, je povinen uchovávat záznamy o transakcích oznámených podle prováděcího nařízení k čl. 8 odst. 2 a 6 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií po dobu 3 let od uskutečnění transakce nebo od přijetí záměru transakci uskutečnit.

Jedná se o adaptaci Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií.

a) vydává státní autorizace na výstavbu výroben elektřiny a na výstavbu vybraných plynových zařízení podle podmínek uvedených ve zvláštní části tohoto zákona,

b) zpracovává státní energetickou koncepci a Národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů,

c) zabezpečuje plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, nebo závazků vyplývajících z členství v mezinárodních organizacích,

1. opatřeních přijatých ke splnění dodávky poslední instance, ochrany zákazníků a ochrany životního prostředí a o jejich vlivu na hospodářskou soutěž,

2. přijatých ochranných opatřeních v případě náhlé krize na trhu s energií, v případě ohrožení bezpečnosti osob a zařízení a ohrožení celistvosti energetických soustav; informuje rovněž všechny členské státy Evropské unie,

3. dovozech elektrické energie z hlediska fyzikálních toků, ke kterým došlo během předchozích 3 měsíců ze třetích zemí, a to jednou za 3 měsíce,

6. roční statistice výkonu v kombinované výrobě a k tomu užitých palivech a o primárních energetických úsporách dosažených uplatněním kombinované výroby elektřiny a tepla z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a z kombinované výroby elektřiny a tepla s nízkou účinností ve vztahu k celkovým kapacitám pro výrobu tepla a elektřiny, kapacit kombinované výroby elektřiny a tepla, paliva pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a výroby tepla a kapacit soustav zásobování tepelnou energií a chlazení ve vztahu k celkové výrobě a kapacitám pro teplo a elektřinu a úspor primární energie dosažených uplatňováním kombinované výroby elektřiny a tepla,

7. schopnosti elektrizační soustavy zajišťovat dodávky pokrývající současnou a předpokládanou poptávku po elektřině,

9. předpokládané rovnováze nabídky a poptávky během období příštích 5 let,

10. vyhlídkách na zabezpečení dodávek elektřiny v období 5 až 15 let ode dne informování Komise,

11. investičních záměrech provozovatele přenosové soustavy a záměrech jiných osob, které jsou mu známy a které se týkají poskytování přeshraniční propojovací kapacity během následujících 5 nebo více kalendářních let,

e) zajišťuje v případě potřeby nabídkové řízení na nové výrobní kapacity a nové skladovací kapacity zásobníku plynu,

f) má právo z důvodů zabezpečení dodávky rozhodnout, aby byla dána přednost připojení výroben elektřiny a plynu, které využívají domácí primární energetické palivové zdroje, do míry nepřesahující v kalendářním roce 15 % celkové primární energie nezbytné na výrobu elektřiny a výrobu plynu,

g) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje a zásadám územního rozvoje,

j) zpracovává analýzy zavedení inteligentních měřicích systémů v oblasti elektroenergetiky a plynárenství,

k) spolupracuje s příslušnými orgány ostatních členských států za účelem zajištění podpory regionální a dvoustranné solidarity pro zajištění bezpečných a spolehlivých dodávek elektřiny a plynu, a to zejména v době stavu nouze nebo jeho předcházení,

1. dodržování požadavků na bezpečnost a spolehlivost elektrizační a plynárenské soustavy a přezkoumává dosažené výsledky,

2. investice do nových kapacit ve vztahu k bezpečnosti dodávek elektřiny a plynu,

3. provádění přijatých ochranných opatření v elektroenergetice, plynárenství a teplárenství v případě předcházení stavu nouze, stavu nouze a odstraňování jeho následků, náhlé krize na trhu s energií, v případě ohrožení bezpečnosti osob a zařízení a ohrožení celistvosti energetických soustav,

m) vydává závazné stanovisko k desetiletému plánu rozvoje přenosové soustavy a k desetiletému plánu rozvoje přepravní soustavy,

n) předává Energetickému regulačnímu úřadu a Státní energetické inspekci informace a údaje nezbytné pro výkon jejich působnosti,

o) je příslušným orgánem k provádění opatření stanovených Nařízením o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu²¹⁾ a Nařízením, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě³⁰⁾,

p) vypracovává a aktualizuje podle rozhodnutí Komise Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů včetně všech souvisejících informací a ve stanoveném termínu předkládá Komisi,

q) provádí výpočet podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie včetně vypracování všech souvisejících informací a předkládá je Komisi,

r) zabezpečuje sjednávání dvoustranných a mnohostranných mezinárodních dohod o statistickém převodu energie z obnovitelných zdrojů nebo o vytvoření společného projektu zabývajícího se využitím energie z obnovitelných zdrojů k dosažení závazného cíle a stanovených cílů včetně vypracování souvisejících informací a jejich předkládání Komisi a spolupracujícímu státu,

s) zveřejňuje informace týkající se jednotlivých forem podpory elektřiny z podporovaných zdrojů a podpory tepla z obnovitelných zdrojů,

t) vypracovává zprávy o pokroku při podporování a využívání energie z obnovitelných zdrojů a z kombinované výroby elektřiny a tepla a ve stanovených termínech je předkládá Komisi,

u) eviduje množství elektřiny z podporovaných zdrojů, biometanu a decentrální výroby elektřiny a množství tepla z obnovitelných zdrojů,

v) zveřejňuje informace o dostupnosti všech obnovitelných zdrojů pro dopravu a jejich výhodách z hlediska ochrany životního prostředí,

w) vydává osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřiny z druhotných zdrojů,

x) je v územním řízení dotčeným orgánem příslušným k vydání závazného stanoviska u staveb zařízení přenosové soustavy elektřiny, staveb zařízení přepravní soustavy plynu, staveb zařízení pro uskladňování plynu a u staveb výroben elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více,

y) vypracovává a do 30. dubna každého roku předává Komisi zprávu o pokroku při plnění vnitrostátních cílů energetické účinnosti,

z) vypracovává a každé 3 roky do 30. dubna daného roku předává Komisi vnitrostátní akční plány energetické účinnosti.

Ust. § 16 zakotvuje působnost a pravomoc Ministerstva průmyslu a obchodu, jakožto ústředního orgánu státní správy pro energetiku. Ministerstvo má ve své kompetenci zejména zpracovávání a předávání zpráv Komisi, včetně zprávy o bezpečnosti dodávek plynu, zpracovávání analýz, zavedení inteligentních měřicích systémů v elektroenergetice a plynárenství, dále má za úkol sledovat dodržování bezpečnosti a spolehlivosti elektrizační a plynárenské soustavy včetně investic do nových výrobních kapacit a přijatá ochranná opatření v elektroenergetice, plynárenství a teplárenství při předcházení stavu nouze, za stavu nouze a při odstraňování následků stavu nouze a v dalších případech. Novelou zákonem č. 211/2011 Sb. byla zakotvena pravomoc ministerstva k vydávání státního souhlasu s výstavbou výroben elektřiny – státní autorizace – a zpracování Národního akčního plánu pro energii z obnovitelných zdrojů.

Ve vztahu k uvedeným pravomocem ministerstva jsou dány povinnosti provozovatele přenosové soustavy a provozovatele přepravní soustavy, kteří zpracovávají podle směrnic Evropské unie a podle ustanovení ve zvláštních částech energetického zákona desetileté plány rozvoje soustavy, které předkládají ministerstvu a které schvaluje Energetický regulační úřad; ke schválení plánu rozvoje je přitom potřebné kladné vyjádření ministerstva.

V intencích požadavku směrnic Evropské unie (2009/72/ES a 2009/73/ES) zajišťuje ministerstvo také mechanismus mimosoudního urovnávání sporů v energetických odvětvích mezi spotřebiteli energie a jejich dodavateli. Řešení těchto sporů spadá od účinnosti novely zákonem č. 211/2011 Sb. do kompetence ERÚ, avšak EZ zakotvuje i nadále pravomoc ministerstva zajišťovat mimosoudní urovnávání sporů v energetických odvětvích, přičemž taková kompetence je dána především ve vztahu k řešení spotřebitelských sporů. Ohledně kompetence ERÚ ve věci řešení sporů mezi účastníky trhu s elektřinou srov. blíže komentář k ust. § 17.

(1) Zřizuje se Energetický regulační úřad jako správní úřad pro výkon regulace v energetice se samostatnou kapitolou státního rozpočtu České republiky.

(3) Při výkonu působnosti postupuje Energetický regulační úřad nezávisle a řídí se pouze zákony a ostatními právními předpisy. Energetický regulační úřad nesmí při výkonu své působnosti přijímat ani vyžadovat pokyny od prezidenta republiky, Parlamentu České republiky, vlády ani od jakéhokoliv jiného orgánu výkonné moci nebo fyzické nebo právnické osoby. Energetický regulační úřad postupuje tak, aby byla zajištěna transparentnost a předvídatelnost výkonu jeho pravomocí.

(4) Energetický regulační úřad zejména chrání oprávněné zájmy zákazníků a spotřebitelů v energetických odvětvích. V působnosti Energetického regulačního úřadu je regulace cen, podpora hospodářské soutěže v energetických odvětvích, výkon dohledu nad trhy v energetických odvětvích, podpora využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie, podpora kombinované výroby elektřiny a tepla, podpora biometanu, podpora decentrální výroby elektřiny a ochrana zájmů zákazníků a spotřebitelů s cílem uspokojení všech přiměřených požadavků na dodávku energií a ochrana oprávněných zájmů držitelů licencí, jejichž činnost podléhá regulaci. Energetický regulační úřad vykonává působnost regulačního úřadu a dotčeného orgánu a je příslušným orgánem podle Nařízení o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou^2a) a Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám^2b), Nařízení o velkoobchodním trhu s energií a regulačním orgánem podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu²¹⁾.

(5) Energetický regulační úřad v mezích své působnosti podporuje rozvoj vnitřního trhu s elektřinou a plynem v rámci Evropské unie a rozvoj regionálních trhů s energií, ve spolupráci s regulačními orgány dalších členských států podporuje koordinované přidělování přeshraničních kapacit, koordinaci tvorby pravidel provozování přenosových soustav v elektroenergetice a přepravních soustav v plynárenství.

c) uložení povinnosti poskytnout v naléhavých případech energetické zařízení pro výkon povinnosti dodávek nad rámec licence,

e) dočasném pozastavení povinnosti umožnit přístup třetích stran podle § 61a,

f) dočasném omezení povinnosti přístupu pro nové plynové zařízení a schválení pravidel pro přidělování a správu kapacity a řízení překročení kapacity nového plynového zařízení podle § 67a,

h) uznání oprávnění k podnikání zahraniční osoby v České republice podle § 7a.

a) rozhoduje spory o uzavření smlouvy podle tohoto zákona mezi držiteli licencí nebo mezi držitelem licence a zákazníkem a spory o omezení, přerušení nebo obnovení dodávek nebo distribuce elektřiny, plynu nebo tepelné energie z důvodu neoprávněného odběru nebo neoprávněné distribuce,

b) rozhoduje spory o splnění povinností ze smluv mezi držiteli licencí nebo mezi držitelem licence a zákazníkem podle tohoto zákona v případech, ve kterých by jinak byla k rozhodnutí sporu dána příslušnost soudu, pokud s pravomocí Energetického regulačního úřadu rozhodovat vzniklý spor souhlasí všichni účastníci řízení,

c) rozhoduje spory o připojení nebo přístupu k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě, přepravní soustavě, zásobníkům plynu a těžebním plynovodům, včetně sporů o přístupu k přeshraniční kapacitě pro přenos elektřiny, přepravu plynu nebo distribuci elektřiny nebo plynu,

d) rozhoduje spory týkající se podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla, elektřiny vyrobené z druhotných energetických zdrojů nebo tepla z obnovitelných zdrojů a spory o výši náhrady při dispečerském řízení výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů energie podle § 26 odst. 6,

e) na návrh zákazníka v postavení spotřebitele odebírajícího elektřinu, plyn nebo tepelnou energii pro spotřebu v domácnosti nebo zákazníka, který je fyzickou osobou podnikající, rozhoduje

1. spory mezi zákazníkem a držitelem licence o splnění povinností ze smluv, jejichž předmětem je dodávka nebo distribuce elektřiny, plynu nebo tepelné energie,

2. o určení, zda právní vztah mezi zákazníkem a držitelem licence, jehož předmětem je dodávka nebo distribuce elektřiny, plynu nebo tepelné energie, vznikl, trvá nebo zanikl, a kdy se tak stalo,

f) vykonává dozor v energetických odvětvích v rozsahu podle § 18 a dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem o ochraně spotřebitele v oblasti podnikání v energetických odvětvích,

g) schvaluje nebo stanovuje Pravidla provozování přenosové soustavy a Pravidla provozování distribučních soustav v elektroenergetice, obchodní podmínky operátora trhu, Řád provozovatele přepravní soustavy, Řád provozovatele zásobníku plynu a Řád provozovatele distribuční soustavy v plynárenství,

h) provádí šetření týkající se fungování trhů s elektřinou nebo plynem a v případě zjištění nedostatků ukládá opatření k zajištění řádného fungování těchto trhů,

i) schvaluje desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy a desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy; schválení desetiletého plánu rozvoje přenosové soustavy nebo desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy je podmíněno závazným stanoviskem ministerstva,

1. uplatňování omezujících nebo nepřiměřených podmínek ve smlouvách na trhu s elektřinou, plynem a v odvětví teplárenství, omezujících nebo vylučujících práva zákazníka,

2. technickou spolupráci mezi provozovateli přenosových nebo přepravních soustav v Evropské unii a ve vztahu k třetím zemím,

3. stav hospodářské soutěže na velkoobchodním a maloobchodním trhu s elektřinou a s plynem,

k) monitoruje a prověřuje podmínky přístupu k zásobníkům plynu a souvisejícím službám,

l) zveřejňuje doporučení ohledně tvorby cen elektřiny a plynu pro domácnosti,

m) zveřejňuje roční zprávu o výsledcích monitorovací činnosti v energetických odvětvích a roční a čtvrtletní zprávu o provozu soustav v energetických odvětvích způsobem umožňujícím dálkový přístup,

n) zveřejňuje přehledy o cenách tepelné energie včetně jejich srovnání, a to v členění podle lokalit a technických parametrů výroby a rozvodu tepelné energie,

o) spolupracuje s regulačními orgány dalších členských států a Agenturou, konzultuje s nimi připravovaná rozhodnutí týkající se přeshraniční a regionální spolupráce a poskytuje jim informace a jinou nezbytnou součinnost pro plnění jejich úkolů,

p) spolupracuje s Komisí a Agenturou, s ministerstvem a jinými správními úřady,

q) spolupracuje s občanskými sdruženími a jinými právnickými osobami založenými za účelem ochrany práv spotřebitelů energií,

r) vyžaduje stanovisko Agentury nebo podává podnět Komisi k přezkoumání rozhodnutí jiných regulačních orgánů členských států Evropské unie, má-li za to, že rozhodnutí jiného regulačního orgánu členského státu Evropské unie není v souladu s předpisy Evropské unie²²⁾ v oblasti vnitřního trhu s elektřinou nebo s plynem,

s) monitoruje a vyhodnocuje dodržování kvality dodávek a služeb v elektroenergetice a plynárenství.

(8) Je-li provozovatel přepravní soustavy součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, Energetický regulační úřad dále

a) sleduje poskytování informací mezi provozovatelem přepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož koncernu, za účelem zjištění, zda provozovatel přepravní soustavy plní povinnosti nezávislého provozovatele přepravní soustavy,

b) sleduje smluvní vztahy mezi provozovatelem přepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož koncernu, včetně průběhu jejich plnění, a vyžaduje záznamy o těchto vztazích,

c) rozhoduje spory mezi provozovatelem přepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem,

d) provádí šetření v objektech, místnostech a dopravních prostředcích, které provozovatel přepravní soustavy a ostatní osoby, které jsou součástí téhož koncernu, užívají při své podnikatelské činnosti (dále jen „obchodní prostory“),

e) schvaluje uzavírání smluv mezi provozovatelem přepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož koncernu,

f) uděluje souhlas s poskytováním služeb provozovatelem přepravní soustavy jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,

g) schvaluje po jednání valné hromady jmenování, volbu a odvolání člena statutárního orgánu a člena dozorčí rady nebo správní rady provozovatele přepravní soustavy a schvaluje uzavření smlouvy o výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady a jiné smlouvy, která upravuje podmínky při výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady, a jejich změny,

h) schvaluje jmenování nebo jiné ustanovení do funkce a odvolání nebo jiné předčasné ukončení výkonu funkce auditora programu rovného zacházení nezávislého provozovatele přepravní soustavy (dále jen „auditor programu“) a schvaluje uzavření, změnu nebo ukončení smlouvy, která upravuje podmínky výkonu funkce auditora programu, nebo smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní vztah auditora programu,

i) schvaluje program rovného zacházení nezávislého provozovatele přepravní soustavy,

j) konzultuje desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy a posuzuje jeho soulad s uplatněnými požadavky na realizaci investic do přepravní soustavy a s plánem rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii,

k) rozhoduje o nařízení změny nebo odstranění vad desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu,

l) sleduje a vyhodnocuje provádění desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy a rozhoduje o uložení opatření k uskutečnění investic do přepravní soustavy.

(9) Energetický regulační úřad vydává Energetický regulační věstník, ve kterém uveřejňuje zejména cenová rozhodnutí. Energetický regulační úřad zabezpečuje vydání Energetického regulačního věstníku prostřednictvím portálu veřejné správy. Dnem zveřejnění v Energetickém regulačním věstníku je den vydání příslušné částky Energetického regulačního věstníku uvedený v jejím záhlaví prostřednictvím portálu veřejné správy.

(10) Energetický regulační úřad předkládá jednou ročně Parlamentu České republiky, vládě, Komisi a Agentuře zprávu o své činnosti a hospodaření. Ve zprávě o činnosti a hospodaření Energetický regulační úřad uvede rovněž opatření přijatá při výkonu činností Energetického regulačního úřadu a dosažené výsledky, výsledky posouzení souladu plánů rozvoje přenosové soustavy a plánů rozvoje přepravní soustavy s plány rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii podle Nařízení o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a výsledky provedených šetření týkajících se fungování trhů s elektřinou a s plynem. Zprávu o své činnosti Energetický regulační úřad zveřejní. Energetický regulační úřad předává jednou ročně Komisi národní zprávu o stavu elektroenergetiky a plynárenství, kterou současně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(11) Energetický regulační úřad reguluje ceny za související službu v elektroenergetice, související službu v plynárenství a ceny elektřiny a plynu dodavatele poslední instance. Energetický regulační úřad je oprávněn na návrh provozovatele přepravní soustavy rozhodnout o odlišném postupu tvorby ceny za mezinárodní přepravu plynu, založeném na tržním způsobu. Energetický regulační úřad dále věcně usměrňuje ceny tepelné energie.

(12) Energetický regulační úřad může kromě činností uvedených v odstavci 11 rozhodnout o regulaci cen dalších činností vykonávaných provozovatelem přenosové soustavy, provozovatelem přepravní soustavy, provozovatelem distribuční soustavy nebo činností operátora trhu, souvisejících s přenosem elektřiny, přepravou plynu, distribucí elektřiny nebo plynu nebo činnostmi operátora trhu, jestliže je to nezbytné k zajištění spolehlivého a bezpečného provozu elektrizační či plynárenské soustavy, zajištění nediskriminačního přístupu účastníků trhu do elektrizační či plynárenské soustavy nebo je-li trh ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže nebo vyžaduje-li to mimořádná tržní situace.

(13) Zaměstnanec zařazený do Energetického regulačního úřadu nebo osoba v jiném právním vztahu k Energetickému regulačnímu úřadu (dále jen „zaměstnanec Energetického regulačního úřadu“), na jehož základě vykonává pro Energetický regulační úřad činnost, při níž se dozví chráněnou informaci, je povinna o nich zachovat mlčenlivost. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního nebo jiného vztahu k Energetickému regulačnímu úřadu. Povinnost mlčenlivosti neplatí, jestliže tyto osoby podávají o takových skutečnostech a údajích svědectví orgánům činným v trestním řízení nebo v řízení před soudem, popřípadě jestliže na výzvu těchto orgánů nebo soudu podávají písemné vyjádření. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není poskytnutí chráněných informací Komisi, Agentuře, regulačním orgánům členských států, ministerstvu, jiným správním orgánům a operátorovi trhu pro účely výkonu jejich působnosti nebo povinností a pro plnění úkolů Energetického regulačního úřadu. V takovém případě je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň ochrany chráněných informací jako předávající.

(14) Energetický regulační úřad předává ministerstvu a Státní energetické inspekci informace a údaje nezbytné pro výkon jejich působnosti.

Protože je dlouhodobým zájmem spotřebitelů, aby byli chráněni před nedostatkem energií, je také v dlouhodobém zájmu spotřebitelů, aby regulační režim umožnil regulovaným společnostem získat kapitál od investorů. V těch oblastech energetických odvětví, kde není možná konkurence, to znamená přesvědčit regulované společnosti o tom, že jim regulační režim umožní přiměřenou míru návratnosti investic. Proto je regulační úřad povinen zajistit, aby v těch oblastech, kde neexistuje konkurence, měly možnosti přiměřenou příležitost pokrýt oprávněné provozní a kapitálové náklady včetně očekávání přiměřené návratnosti investic s ohledem na upravené riziko takovýchto investic.

Regulační úřad má povinnost podporovat konkurenci. Konkurence však bohužel není možná ve všech částech energetiky a obzvláště není možné v oblasti přenosu a přepravy a dodávky do sítí, atd. Aby bylo možno zajistit, že způsob, jakým je uplatňována cenová regulace, vede k vyšší efektivnosti, má regulační úřad právo podporovat efektivitu a hospodárnost výroby, přenosu přepravy a rozvodu elektrické energie, plynu a tepla. Další povinností regulačního úřadu je zajistit uspokojení všech přiměřených požadavků na dodávku energií.

Energetický regulační úřad (ERÚ) byl zřízen 1.ledna 2001, tj. ke dni účinnosti energetického zákona, jako správní úřad pro výkon regulace v energetice.

Úřad sídlí v Jihlavě, dislokované pracoviště má v Praze a Ostravě. Úřad řídí předseda, kterého podle § 17b odst. 2 energetického zákona na dobu 6 let jmenuje prezident republiky na návrh vlády. S účinností od 1. srpna 2011 vláda jmenovala předsedkyní úřadu Ing. Alenu Vitáskovou. Předsedkyni úřadu zastupují místopředsedové, kteří řídí jednotlivé sekce.

Mezi jeho hlavní úkoly patří regulace trhu za účelem nahrazení tržních mechanizmů a ochrany zájmů spotřebitelů i držitelů licencí v těch oblastech energetických odvětví, kde není možná konkurence, dále podpora hospodářské soutěže, podpora využívání podporovaných zdrojů energie a kontrola dodržování podmínek podnikání u držitelů licencí, a tím vytváření předpokladů pro spolehlivost dodávek elektřiny, zemního plynu a tepla.

Ust. § 17 odst. 3 transponuje směrnice Evropské unie 72/2009 ES a 73/2009/ES co do povinnosti členských států zajistit nezávislost a nestrannost regulačního orgánu. Nezávislostí se přitom rozumí nejen nezávislost na podnikatelském sektoru v odvětví elektroenergetiky a plynárenství, ale rovněž funkční nezávislost na jiných orgánech moci výkonné. Za tímto účelem musí být regulační orgán zejména právně odlišný od jakéhokoli jiného veřejnoprávního nebo soukromoprávního subjektu a na něm funkčně nezávislý. Dále jsou v energetickém zákoně zakotvena kritéria nezávislosti ERÚ jako je způsob ustavení předsedy ERÚ, odlišné zajištění financování jeho činnosti oproti jiným správním úřadům a další věci související.

Působnost Energetického regulačního úřadu je naplňována prostřednictvím výkonu pravomocí Energetického regulačního úřadu, které jsou upraveny v ustanovení § 17 odst. 6 až 8 energetického zákona.

V ust. § 17 odst. 6 písm. a) je stanovena působnost ERÚ v oblasti licencí, kde ERÚ vykonává pravomoci v souvislosti s vyřizováním žádostí o udělení licencí, jejich změny a zrušení. K tomu srov. výklad k ust. §§ 3,4.

ERÚ podle ust. § 17 odst. 6 písm. b) a c) také rozhoduje k provedení ustanovení zákona ohledně povinností nad rámec licence o

– uložení povinnosti poskytnout v naléhavých případech energetické zařízení pro výkon povinnosti dodávek nad rámec licence.

Mezi hlavní působnost ERÚ patří podle ust. § 17 odst. 6 písm. d) regulace cen v energetice.

V oblasti elektroenergetiky reguluje ERÚ cenu elektřiny pro konečné zákazníky na základě regulovaných cen, kterými jsou cena za přenos a distribuci elektřiny, cena za systémové služby, cena na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny a cena za činnosti operátora trhu. Neregulovanou složku celkové ceny představuje silová elektřina nabízená jednotlivými dodavateli, tj. obchodníky s elektřinou a výrobci elektřiny. Cena silové elektřiny je smluvní, závisí na zvoleném produktu u dodavatele elektřiny a ERÚ ji nemá možnost ovlivňovat. Uvedená cena se podílí přibližně 40 až 60 procenty na konečné ceně dodávky (v závislosti na napěťové hladině a spotřebě zákazníka). Cenové rozdíly mezi velkými a menšími obchodníky s elektřinou se postupně snižují. Do ceny dodávky elektřiny se od roku 2008 přičítá i ekologická daň z elektřiny podle zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů.

V oblasti plynárenství reguluje ERÚ ceny za přepravu a distribuci plynu, za činnosti operátora trhu a ceny dodávky plynu dodavatele poslední instance. ERÚ nereguluje ceny za služby dodávky obchodníků s plynem a ceny za uskladňování. Zákazníci jsou zařazováni do kategorií – velkoodběratel, střední odběratel, maloodběratel a domácnost – podle účelu využití odebraného plynu a roční spotřeby. Cena dodávky plynu pro kategorii domácnost představuje přibližně 75 procent celkové ceny za sdružené služby dodávky plynu.

V oblasti teplárenství ERÚ určuje podmínky pro kalkulaci a sjednání věcně usměrňované ceny, resp. výši těchto cen úřad přímo nestanovuje nebo neschvaluje. Způsob regulace cen v odvětví teplárenství umožňuje odrážet veškeré technické a jiné specifické podmínky výroby a rozvodu tepelné energie, způsobu získání tepelné energie a její využití, proto se mohou výše cen tepelné energie v jednotlivých lokalitách významně lišit.

Do ceny tepelné energie lze promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady, přiměřený zisk související s procesem výroby a rozvodu tepelné energie a daň z přidané hodnoty. Podmínky pro kalkulaci a sjednání ceny tepelné energie platí pro všechny dodávky tepelné energie. Výroba a rozvod tepelné energie by měly vést k racionalizaci nákladů, vyšší efektivitě a hospodárnosti. V posledních letech docházelo ke zvyšování cen tepelné energie zejména z důvodu zvyšování cen primárních energií, změn v daňovém systému a nutných nákupů emisních povolenek.

Všechny regulované ceny elektřiny jsou každoročně stanoveny v cenovém rozhodnutí ERÚ vydávaném do 30. listopadu kalendářního roku předcházejícímu regulovaný rok, a to s účinností od 1.ledna regulovaného roku.

Působnost ERÚ byla novelou zákonem č. 211/2011 Sb. významně rozšířena ve vztahu k ochraně zájmů zákazníků a spotřebitelů, a to v souvislosti s rozhodováním soukromoprávních sporů mezi účastníky trhu s elektřinou. Podle znění energetického zákona účinného od 1.1. 2016 rozhoduje ERÚ podle ust. § 17 odst. 7, písm. a) až e) následující spory:

a) o uzavření smlouvy podle energetického zákona mezi držiteli licencí nebo mezi držitelem licence a zákazníkem a spory o omezení, přerušení nebo obnovení dodávek nebo distribuce elektřiny, plynu nebo tepelné energie z důvodu neoprávněného odběru nebo neoprávněné distribuce,

b) o splnění povinností ze smluv mezi držiteli licencí nebo mezi držitelem licence a zákazníkem podle energetického zákona v případech, ve kterých by jinak byla k rozhodnutí sporu dána příslušnost soudu, pokud s pravomocí Energetického regulačního úřadu rozhodovat vzniklý spor souhlasí všichni účastníci řízení,

c) o připojení nebo přístupu k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě, přepravní soustavě, zásobníkům plynu a těžebním plynovodům, včetně sporů o přístupu k přeshraniční kapacitě pro přenos elektřiny, přepravu plynu nebo distribuci elektřiny nebo plynu,

d) týkající se podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla, elektřiny vyrobené z druhotných energetických zdrojů nebo tepla z obnovitelných zdrojů a spory o výši náhrady při dispečerském řízení výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů energie podle ust. § 26 odst. 6 energetického zákona,

e) jakož i na návrh zákazníka v postavení spotřebitele odebírajícího elektřinu, plyn nebo tepelnou energii pro spotřebu v domácnosti nebo zákazníka, který je fyzickou osobou podnikající, spory:

1. mezi zákazníkem a držitelem licence o splnění povinností ze smluv, jejichž předmětem je dodávka nebo distribuce elektřiny, plynu nebo tepelné energie,

Podle ust. § 17 odst. 7 písm. b) lze kompetenci ERÚ ohledně rozhodování sporu o splnění povinností ze smluv mezi držiteli licencí nebo mezi držitelem licence a zákazníkem podle energetického zákona založit na základě souhlasu všech účastníků řízení. Taková pravomoc však bude dána pouze tehdy, pokud vysloví souhlas všichni účastníci konkrétního správního řízení, tj. nejedná se o obdobu rozhodčí doložky, která by na základě předchozí dohody (ve smlouvě) zakládala pravomoc zvoleného subjektu (zde ERÚ) rozhodovat veškeré spory mezi účastníky daného smluvního vztahu. Takový postup je potvrzen v ust. § 96 odst. 1, podle kterého je ERÚ výslovně příslušný k rozhodování sporů o právech či povinnostech vyplývajících z právního vztahu podle § 17 odst. 7 písm. b) tehdy, pokud současně s podáním návrhu na rozhodnutí ve sporu nebo ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení oznámení o podání návrhu rozhodovat ve sporu vyjádří odpůrce s pravomocí ERÚ souhlas. Řízení je navíc zahájeno až dnem, v němž je souhlas odpůrce s pravomocí Energetického regulačního úřadu doručen tomuto úřadu. V opačném případě Energetický regulační úřad návrh usnesením odloží.

Správní řízení podle ust. § 17 odst. 7 písm. e) zakotvuje tzv. spotřebitelské spory, které je možné zahájit pouze na návrh zákazníka, když předmětem bude spor o právo nebo povinnost vyplývající z právního vztahu mezi držitelem licence a zákazníkem (např. úhrada smluvní pokuty, vyúčtování, nedoplatky atd.). Ve prospěch zákazníka tak zůstává v jeho moci rozhodnutí, zda podstoupí v dané věci soudní řízení a podá ve věci žalobu, nebo zda se v dané věci obrátí s návrhem na rozhodnutí sporu na ERÚ.

Ve věci rozhodovací pravomoci ERÚ o sporech mezi účastníky trhu s elektřinou bylo rozhodováno v několika kompetenčních sporech.

Ve věci kompetenčního sporu mezi ERÚ a Krajským soudem v Ústí nad Labem, rozhodované zvláštním senátem zřízeným podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, bylo vydáno usnesení čj. Konf. 108/2009 ze dne 13.4. 2010, podle kterého se nelze z konkrétní (rozhodovací) pravomoci ERÚ stanovené energetickým zákonem dovolat další pravomoci ohledně sporů souvisejících. Stejně tak podle usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., ze dne 14.7. 2015, čj. Konf 26/2014-18, může ERÚ spory podle § 17 odst. 7 písm. e) bodu 1, tj. spory mezi zákazníkem a držitelem licence o splnění povinností ze smluv, jejichž předmětem je dodávka nebo distribuce elektřiny nebo plynu, rozhodovat jen tehdy, je-li navrhovatelem zákazník; domáhá-li se svých práv ze smlouvy se zákazníkem držitel licence, je tu založena (pouze) obecná pravomoc soudu ve věci rozhodnout (podle § 7 odst. 1 o. s. ř.).

Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12.12. 2012, čj. 33 Cdo 4179/2011, ve věci pravomoci soudu při rozhodování o neoprávněném odběru energií, bylo judikováno, že je-li rozhodování o věci svěřeno jinému orgánu než soudu, pravomoc soudu ve věci není dána a soud nemůže věc projednat a rozhodnout o ní a že takovým případem je i rozhodování ERÚ ve sporech o omezení nebo přerušení dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie z důvodu neoprávněného odběru.

Ačkoliv z jednotlivých novel energetického zákona je zřetelně patrný záměr zákonodárce rozšiřovat rozhodovací pravomoci ERÚ na úkor obecného soudnictví, soudy při posuzování otázky pravomoci vychází opakovaně z premisy, že výluky z rozhodovací pravomoci obecných soudů ve prospěch správních orgánů je třeba vykládat restriktivně, neboť odnímají soudům jejich nejvlastnější pravomoc – rozhodovat spory ze soukromoprávních vztahů v klasickém nalézacím řízení.

Podle § 17 odst. 7 písm. f) energetického zákona je ERÚ příslušný také k výkonu kontroly v energetických odvětvích a k výkonu dozoru nad dodržováním povinností stanovených zákonem o ochraně spotřebitele v oblasti podnikání v energetických odvětvích, a to v rozsahu podle ust. § 18.

Ust. § 17 odst. 7 písm. h) energetického zákona pak zakotvuje také pravomoc ERÚ provádět šetření týkající se fungování trhů s elektřinou a plynem a rozhodovat o jakýchkoli nutných a přiměřených opatřeních na podporu účinné hospodářské soutěže a zajištění řádného fungování trhu a ukládat tato opatření.

Další významné pravomoci ERÚ jsou dány ve vztahu ke schvalování základních technických dokumentů souvisejících s provozováním dopravních sítí i stanovením fungování trhu s energiemi, a to v ust. § 17 odst. 7 písm. g) ohledně Pravidel provozování přenosové soustavy a Pravidel provozování distribučních soustav v elektroenergetice, obchodních podmínek operátora trhu, Řádu provozovatele přepravní soustavy, Řádu provozovatele zásobníku plynu a Řádu provozovatele distribuční soustavy v plynárenství, jakož i podle ust. § 17 odst. 7 písm. i) ohledně desetiletého plánu rozvoje přenosové soustavy a přepravní soustavy.

Ust. § 17 odst. 8 až 14 stanoví další pravomoci ERÚ ve smyslu směrnice Evropské unie 73/2009/ES týkající se provozovatele přepravní soustavy, jakož i v souvislosti s monitoringem činnosti ERÚ, povinností mlčenlivosti zaměstnanců ERÚ, vydávání Energetického regulačního věstníku a další.

(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu pro výkon jeho působnosti a pro výkon působnosti Energetického regulačního úřadu podle tohoto zákona

e) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

e) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,

h) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.

e) druh a adresa místa pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,

h) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.

(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(6) Ministerstvo a Energetický regulační úřad mohou pro účely ověření poskytnutých údajů a pro plnění úkolů státní správy podle tohoto zákona poskytnuté údaje dále předávat, třídit nebo kombinovat, popřípadě je blokovat, zjistí-li, že poskytnuté údaje nejsou přesné; o zjištění nepřesného údaje Ministerstvo vnitra nebo Policii České republiky neprodleně informují.

(7) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

c) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím Energetického regulačního úřadu v prvním stupni.

(2) Předsedu jmenuje prezident republiky na návrh vlády na funkční období 6 let. Nikdo nemůže být jmenován více než dvakrát za sebou. Předseda se považuje za služební orgán podle zákona o státní službě.

(3) Předseda Energetického regulačního úřadu jmenuje a odvolává místopředsedu Energetického regulačního úřadu. Jmenuje-li předseda více místopředsedů, určí pořadí jejich zastupování. Místopředseda zastupuje předsedu v plném rozsahu v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy není funkce předsedy obsazena, a plní další úkoly podle rozhodnutí předsedy. Místopředsedou může být jmenován pouze ten, kdo splňuje předpoklady pro jmenování předsedou Energetického regulačního úřadu podle odstavce 4.

b) má ukončené vysokoškolské vzdělání technického, ekonomického nebo právnického směru,

c) má nejméně 7 let praxe v oboru energetiky, z toho alespoň 3 roky v řídicí nebo vedoucí funkci,

d) je bezúhonný; za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro

2. nedbalostní trestný čin, jestliže jeho skutková podstata souvisí s výkonem veřejné funkce,

pokud jeho odsouzení pro trestný čin nebylo zahlazeno anebo se na něj z jiného důvodu hledí, jako by nebyl odsouzen,

e) nevykonává funkci nebo činnost neslučitelnou s výkonem funkce předsedy.

(5) Funkce předsedy je neslučitelná s funkcí poslance, senátora, soudce, státního zástupce, člena vlády nebo jinou funkcí ve veřejné správě nebo s členstvím v politické straně nebo politickém hnutí. Předseda dále nesmí být držitelem licence nebo vykonávat jinou podnikatelskou činnost v energetice, nesmí se podílet na podnikání držitele licence nebo jiné osoby působící v oblasti energetiky, být členem jakýchkoli orgánů takové osoby ani poskytovat přímo či zprostředkovaně poradenskou nebo obdobnou činnost držiteli licence nebo jiné osobě působící v oblasti energetiky. Předseda nesmí zastávat jinou placenou funkci, být v pracovním poměru nebo jiném pracovněprávním vztahu ani vykonávat jinou výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké, pokud tato činnost nenarušuje důstojnost nebo neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost Energetického regulačního úřadu.

d) dnem, kdy se předseda ujal funkce nebo zahájil výkon činnosti, která je podle odstavce 5 neslučitelná s funkcí předsedy,

e) dnem nabytí právní moci rozsudku soudu o omezení způsobilosti k právním úkonům nebo rozsudku soudu, kterým byl odsouzen pro některý z trestných činů uvedených v odstavci 4 písm. d), nebo

(7) Prezident republiky předsedu odvolá pouze v případě, nevykonává-li funkci po dobu delší než 6 měsíců nebo narušil-li závažným způsobem nezávislost nebo nestrannost Energetického regulačního úřadu.

(8) Předseda po dobu 1 roku od zániku funkce nesmí být držitelem licence nebo vykonávat jinou podnikatelskou činnost v energetice, nesmí se podílet na podnikání držitele licence nebo jiné osoby působící v oblasti energetiky, být členem jakýchkoli orgánů takové osoby, poskytovat přímo či zprostředkovaně poradenskou nebo obdobnou činnost držiteli licence nebo jiné osobě působící v oblasti energetiky ani být v pracovním poměru nebo jiném pracovním vztahu k držiteli licence nebo jiné osobě působící v oblasti energetiky. V případě porušení zákazu podle předchozí věty je ten, kdo zákaz porušil, povinen uhradit Energetickému regulačnímu úřadu dvojnásobek poskytnutého odchodného nebo pokud mu odchodné nebylo poskytnuto, pak šestinásobek měsíčního platu, který mu náležel v době zániku funkce.

(9) Předseda má nárok na plat, náhradu výdajů a naturální plnění jako prezident Nejvyššího kontrolního úřadu. Předseda má po zániku funkce nárok na odchodné ve výši šestinásobku měsíčního platu, který mu náležel v době zániku funkce. Odchodné je splatné ke dni zániku funkce. Nárok na odchodné nevzniká, pokud byl předseda odvolán z důvodu závažného narušení nestrannosti nebo nezávislosti Energetického regulačního úřadu nebo pokud byl po uplynutí funkčního období znovu jmenován předsedou.

(10) Předseda a místopředseda jsou oprávněni dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.

c) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím Energetického regulačního úřadu v prvním stupni. Předsedu jmenuje prezident republiky na návrh vlády, a to v současné době na funkční období 6 let. Pevně stanovené termíny funkčního období mají předsedu regulačního úřadu činit méně zranitelným vůči politickým tlakům a posilují tak nezávislost regulačního úřadu. Míra snadnosti nebo obtížnosti, s jakou je vláda schopna odvolat předsedu regulačního úřadu, má být jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících nezávislost regulačního orgánu. Pokud by vláda mohla odvolat předsedu regulačního úřadu jenom proto, že se jí nelíbí jedno z jeho rozhodnutí, pak by zde bylo nebezpečí, že členové budou cítit, že na ně vláda vyvíjí tlak a nebudou skutečně nezávislí.

Novelou zákonem č. 131/2015 Sb. dojde k významné novelizaci znění ust. § 17b, který bude mít nově 14 odstavců, a to s odloženou účinností tohoto ustanovení od 1.8. 2017. Základem této novelizace je nahrazení monokratického vrcholového orgánu (předsedy) za kolektivní orgán, a to Radu Energetického regulačního úřadu. Působnost Rady Energetického regulačního úřadu vychází z obdobného uspořádání v sektoru telekomunikací. Členy Rady a předsedu Rady bude jmenovat a odvolávat vláda.

Podle důvodové zprávy k zákonu č. 131/2015 Sb. je změna z monokratického na kolektivní orgán je vyvolána zejména potřebou zajistit, aby v úřadu s tak rozsáhlou mírou nezávislosti na všech ústavních institucích a s tak rozsáhlými pravomocemi v jednom z nejdůležitějších sektorů národního hospodářství byla omezena míra subjektivního řízení a odborných a řídících chyb, které by mohly zásadním způsobem ovlivnit fungování klíčového sektoru. Novelizací zákona v roce 2011 došlo k zásadnímu posílení pravomocí a působnosti úřadu na úkor ostatních článků a k ustavení jeho téměř absolutní nezávislosti na ústavních orgánech, které mají pouze formální kontrolu nad činností úřadu prostřednictvím projednání (ale nikoliv schvalování) výroční zprávy (Poslanecká sněmovna). V takové situaci monokraticky řízený úřad bez zpětné vazby a kontroly ze strany ústavních orgánů je ve svém rozhodování vystaven zvýšenému riziku z možných chyb budoucího předsedy.

Nová právní úprava má uvést systém vedení Energetického regulačního úřadu do souladu s požadavky nezávislosti rozhodování regulačních orgánu podle předpisů EU a přiblížit vedení a rozhodování národního regulačního úřadu standardům zavedeným ve většině členských států EU. Dále má nová právní úprava zajistit takový způsob vedení a rozhodování Energetického regulačního úřadu, které zaručí vyšší nestrannost, nezávislost a transparentnost v rozhodování Energetického regulačního úřadu, a tím i předpoklad pro větší stabilitu v rozhodování tohoto úřadu.

Rada bude rozhodovat o strategii (zásady regulace), schvalovat výroční zprávu a vyjadřovat se nezávazně k některým klíčovým rozhodnutím úřadu. Kromě toho bude mít úlohu jako odvolací orgán s ohledem na výjimečnou rozhodovací prvoinstanční působnost úřadu ve sporech v energetice. Jde tedy s ohledem na výjimečnost kompetencí a rozsahu působnosti úřadu o doplnění nezávislého a monokratického řízení úřadu dozorčím orgánem. Členové rady budou jmenováni vládou České republiky na návrh ministra průmyslu a obchodu.

Spolupráce s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a Českou národní bankou

(1) Energetický regulační úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a Česká národní banka si vzájemně poskytují podněty, informace a jiné formy součinnosti potřebné k plnění svých úkolů. Při předávání informací je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň důvěrnosti jako předávající.

(2) Energetický regulační úřad informuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže o

a) jednáních účastníků trhu, o nichž lze mít důvodně za to, že narušují nebo omezují hospodářskou soutěž nebo k takovému omezení nebo narušení vedou,

b) uplatňování omezujících nebo nepřiměřených podmínek ve smlouvách na trhu s elektřinou, plynem nebo v odvětví teplárenství,

Podle ust. § 17 c se s účinností od 1.1. 2016 doplňuje spolupráce ERÚ, vedle spolupráce s Úřadem na ochranu hospodářské soutěže, o spolupráci s Českou národní bankou. Spolupráce ERÚ s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže je zásadní věcí při výkonu pravomocí ERÚ podle směrnic Evropské unie 2009/72/ES a 2009/73/ES.

(1) Účastníci trhu s elektřinou a účastníci trhu s plynem, kteří v souladu s cenovými předpisy hradí cenu za činnosti operátora trhu, jsou povinni v této ceně hradit zvláštní poplatek. Tento poplatek je příjmem státního rozpočtu, kapitoly Energetický regulační úřad.

(2) Sazbu poplatku v odvětví elektroenergetiky stanoví vláda svým nařízením tak, aby pokrýval náklady na činnosti Energetického regulačního úřadu a činil nejméně 1,70 Kč za měsíc a nejvýše však 2,50 Kč za měsíc na každé odběrné místo zákazníka odebírajícího elektřinu.

(3) Sazbu poplatku v odvětví plynárenství stanoví vláda svým nařízením tak, aby pokrýval náklady na činnosti Energetického regulačního úřadu a činil nejméně 1 Kč/MWh a nejvýše však 1,40 Kč/MWh za množství spotřebovaného plynu.

(4) Roční výše poplatku se stanoví jako násobek sazby podle odstavce 2 a celkového počtu odběrných míst zákazníků odebírajících elektřinu pro odvětví elektroenergetiky a jako násobek sazby podle odstavce 3 a celkové spotřeby plynu pro odvětví plynárenství, a to podle údajů k 31.12. předaných provozovateli soustav operátorovi trhu v České republice za kalendářní rok, který předchází kalendářnímu roku, ve kterém se sestavuje návrh rozpočtové kapitoly Energetický regulační úřad pro následující rozpočtový rok, za kterou účastníci trhu s elektřinou a účastníci trhu s plynem hradí v souladu s cenovými předpisy cenu za zúčtování operátora trhu.

(5) Celkové počty odběrných míst zákazníků odebírajících elektřinu a celkové množství spotřebovaného plynu v České republice podle odstavce 4 uveřejní Energetický regulační úřad do 30.června kalendářního roku formou sdělení ve Sbírce zákonů.

(6) Operátor trhu je v průběhu roku povinen odvádět poplatek na příjmový účet státního rozpočtu do desátého dne kalendářního měsíce ve výši jedné dvanáctiny ročního poplatku stanoveného podle odstavce 3. Rozdíl mezi příjmy a výdaji z poplatku v daném roce se operátorovi trhu zohlední při tvorbě ceny za činnosti operátora trhu.

Ustanovení vychází z jednoho z hlavních cílů 3. energetického balíčku, kterým je posílení nedostatečné nezávislosti regulačních orgánů na vládě, jejich nedostatečných pravomocí a nedostatečné volnosti rozhodování, jež brání účinné regulaci v energetických odvětvích. Nezbytnou podmínkou takové nezávislosti a volnosti při rozhodování je rozpočtová samostatnost Energetického regulačního úřadu.

Novelou zákonem č. 211/2011 Sb. došlo k podstatné změně způsobu financování činnosti Energetického regulačního úřadu, když s účinností od 1.1. 2012 došlo k uložení poplatkové povinnosti ve prospěch kapitoly Energetického regulačního úřadu účastníkům trhu s elektřinou a účastníkům trhu s plynem.

Poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu je od té doby koncipován tak, že je součástí platby za činnosti operátora trhu. Poplatek na činnosti Energetického regulačního úřadu je sice příjmem státního rozpočtu, ale měl by být zakotven v takové výši, aby plně pokryl náklady regulačního úřadu – bez potřeby jeho činnost dotovat ze státního rozpočtu. Podle znění ust. § 17d energetického zákona, platného do 31.12. 2015 byl poplatek na financování činnosti Energetického regulačního úřadu stanoven ve výši 1 Kč/MWh v případě spotřeby plynu a 2 Kč/MWh v případě spotřeby elektřiny, to znamená v závislosti na spotřebovaném množství energie.

Novelou zákonem č. 131/2015 Sb. dochází od 1.1. 2016 ke změně stanovení poplatku tak, že sazbu poplatku nově stanoví vláda svým nařízením. Výše poplatku musí podle ust. § 17d odst. 2 pokrývat náklady na činnosti Energetického regulačního úřadu a činit nejméně 1,70 Kč za měsíc a nejvýše však 2,50 Kč za měsíc na každé odběrné místo zákazníka odebírajícího elektřinu a nejméně 1Kč/MWh a nejvýše však 1,40 Kč/MWh za množství spotřebovaného plynu.

a) organizační strukturu Energetického regulačního úřadu včetně působnosti jednotlivých útvarů,

b) pravomocná rozhodnutí Energetického regulačního úřadu vydaná při výkonu dozoru v energetických odvětvích a dozoru v oblasti ochrany spotřebitele na úseku podnikání v elektroenergetice a plynárenství,

c) další pravomocná rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, pokud mají po právní stránce zásadní význam,

d) výkladová stanoviska Energetického regulačního úřadu k ustanovením právních předpisů v oblasti jeho působnosti, která zohledňuje ve své rozhodovací činnosti,

f) etický kodex zaměstnanců zařazených do Energetického regulačního úřadu.

(2) Energetický regulační úřad je při výkonu své působnosti povinen konzultovat

c) návrh Pravidel provozování přenosové soustavy, Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele zásobníku plynu a obchodních podmínek operátora trhu nebo návrhy jejich změn,

e) další návrhy opatření nebo postupů Energetického regulačního úřadu, pokud povinnost konzultace stanoví tento zákon, jiný právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie nebo pokud tak Energetický regulační úřad rozhodne.

(3) Pro účely konzultací podle odstavce 2 Energetický regulační úřad zřídí a spravuje diskusní místo, kde způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejňuje návrhy opatření, umožňuje předkládání připomínek a uveřejňuje výsledky konzultace. Energetický regulační úřad stanoví pravidla pro vedení konzultací na diskusním místě, pokud nejsou stanovena tímto zákonem, jiným právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie.

(4) Každý, jehož oprávněné zájmy mohou být návrhem podle odstavce 2 písm. a), b) nebo e) nebo plánem podle odstavce 2 písm. d) přímo dotčeny, může u Energetického regulačního úřadu uplatnit připomínky s jejich odůvodněním. Připomínkami, které se návrhu nebo plánu netýkají, připomínkami, které uplatní osoba, jejíž oprávněné zájmy nemohou být návrhem nebo plánem přímo dotčeny, nebo připomínkami bez odůvodnění nebo uplatněnými po lhůtě se Energetický regulační úřad není povinen zabývat.

(5) Připomínky lze uplatnit ve lhůtě 15 dnů ode dne uveřejnění návrhu podle odstavce 2 písm. a), b) nebo e) nebo plánu podle odstavce 2 písm. d). Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je Energetický regulační úřad oprávněn tuto dobu přiměřeně zkrátit. Lhůta k uplatnění připomínek však nesmí být kratší než 5 pracovních dnů.

(6) Výsledky vypořádání připomínek zveřejní Energetický regulační úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 dnů po uplynutí lhůty podle odstavce 5. Energetický regulační úřad může návrh podle odstavce 2 písm. a), b) nebo e) nebo plán podle odstavce 2 písm. d) upravit s přihlédnutím k vyhodnocení připomínek. Pokud by takovou úpravou došlo k podstatné změně návrhu nebo plánu, může Energetický regulační úřad rozhodnout o opakované konzultaci návrhu nebo plánu.

(7) Při konzultaci návrhu zásad cenové regulace se postupuje podle odstavců 8 až 11.

(8) Energetický regulační úřad zveřejní nejpozději 16 měsíců před začátkem regulačního období způsobem umožňujícím dálkový přístup návrh zásad cenové regulace a stanoví lhůtu pro podání připomínek veřejnosti, která nesmí být kratší než 60 dnů. Energetický regulační úřad umožní podávání připomínek prostřednictvím diskusního místa podle odstavce 3. K připomínkám podaným po této lhůtě se nepřihlíží.

(9) Zveřejnění návrhu zásad cenové regulace Energetický regulační úřad oznámí provozovateli přenosové soustavy, provozovateli přepravní soustavy, provozovatelům distribučních soustav a operátorovi trhu, vyzve je k uplatnění připomínek a stanoví lhůtu pro jejich podání, která nesmí být kratší než 60 dnů. K připomínkám podaným po této lhůtě se nepřihlíží.

(10) K projednání připomínek veřejnosti a subjektů podle odstavce 9 uspořádá Energetický regulační úřad do 30 dnů po uplynutí lhůt pro podání připomínek veřejné projednání. Informaci o místu a čase konání veřejného projednání Energetický regulační úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup nejméně 14 dnů před jeho konáním. Veřejného projednání se mohou účastnit subjekty uvedené v odstavci 9 a ten, kdo ve stanovené lhůtě podal k návrhu zásad cenové regulace připomínky. O průběhu veřejného projednání vede Energetický regulační úřad písemný záznam.

(11) Po veřejném projednání připomínek provede Energetický regulační úřad písemné vypořádání připomínek podaných k návrhu zásad cenové regulace a zveřejní jej včetně jeho odůvodnění způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 dnů od uskutečnění veřejného projednání. Součástí písemného vypořádání připomínek je písemný záznam o průběhu veřejného projednání.

(12) Energetický regulační úřad je povinen cenová rozhodnutí vydávaná podle tohoto zákona, s výjimkou věcně usměrňovaných cen tepelné energie, vydat nejpozději do 30.listopadu roku předcházejícího roku, pro který v cenovém rozhodnutí Energetický regulační úřad regulované ceny stanoví. Cenová rozhodnutí týkající se věcně usměrňovaných cen tepelné energie a regulovaných cen podle zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, je Energetický regulační úřad povinen vydat nejpozději do 30. září roku předcházejícího roku, pro který v cenovém rozhodnutí Energetický regulační úřad regulované ceny stanoví.

Ust. § 17e zakotvuje informační a konzultační povinnosti ERÚ. Vzhledem k tomu, že návrhy učiněnými ERÚ jakožto regulátorem v oblasti energetiky mohou být dotčeny oprávněné zájmy účastníků trhu s elektřinou nebo s plynem, doplňuje novela zákonem č. 131/2015 Sb. nová ustanovení, která umožňují těmto dotčeným osobám uplatňovat v rámci konzultací u ERÚ své připomínky. Připomínkové řízení zajišťuje transparentní proces projednávání, ve kterém účastníci mohou uplatnit své námitky a ERÚ musí svůj postup a návrhy obhájit.

(1) Energetický regulační úřad předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky (dále jen „Poslanecká sněmovna“) po projednání ve vládě zprávu o činnosti (§ 17 odst. 10). Na vyžádání je Energetický regulační úřad povinen poskytnout Poslanecké sněmovně vysvětlení a dodatečné informace k obsahu zprávy o činnosti. Projednávání zprávy o činnosti v Poslanecké sněmovně nebo určených orgánech je povinen zúčastnit se předseda Energetického regulačního úřadu.

(2) Projednává-li Poslanecká sněmovna nebo její orgán věc spadající do oblasti působnosti Energetického regulačního úřadu, je oprávněna vyžádat si na jednání účast předsedy Energetického regulačního úřadu. Energetický regulační úřad je povinen poskytnout Poslanecké sněmovně nebo jejímu orgánu k projednávané věci stanovisko a nezbytné informace nebo vysvětlení.

(3) Na vyžádání Poslanecké sněmovny nebo určeného orgánu je Energetický regulační úřad povinen do 30 dnů od vyžádání informovat o připravovaných opatřeních v oblasti regulace a poskytnout k nim nezbytné informace a vysvětlení.

(4) Ustanovením odstavců 2 a 3 není dotčena povinnost mlčenlivosti podle § 17 odst. 13.

Ust. § 17f zakotvuje informační povinnosti ERÚ k Poslanecké sněmovně, a po novele zákonem č. 131/2015 s účinností od 1.8. 2017 také k Senátu, když oba tyto zákonodárné orgány se při projednávání legislativních předpisů tak i některých nelegislativních aktů vlády zabývají energetikou.

Národní registr účastníků trhu podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií (dále jen „registr“) je neveřejným informačním systémem veřejné správy.

Ust. § 17g bylo vloženo novelou zákonem č. 131/2015 Sb. a zakládá existenci národního registru účastníků trhu, jakožto neveřejného informačního systému veřejné správy.

a) tohoto zákona v odvětvích elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství a povinností stanovených zákonem o ochraně spotřebitele v elektroenergetice a plynárenství,

b) zákona o cenách v rozsahu podle zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen,

c) Nařízení o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou, Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a Nařízení o velkoobchodním trhu s energií a přímo použitelných předpisů vydaných na jejich základě nebo k jejich provedení,

d) povinností vyplývajících z rozhodnutí Komise nebo Agentury vydaných na základě právních předpisů podle písmene c) nebo povinností vyplývajících z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu vydaného podle § 18 odst. 3 nebo § 18a odst. 3,

(2) Energetický regulační úřad provádí kontroly z vlastního podnětu nebo na návrh ministerstva. Pokud Energetický regulační úřad vykonal kontrolu na návrh ministerstva, je povinen jej seznámit s výsledky kontroly a předat mu protokol o kontrole.

(3) Energetický regulační úřad na základě zjištění porušení právních předpisů podle odstavce 1 nebo porušení povinností z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu nebo rozhodnutí Komise nebo Agentury ukládá

b) opatření k nápravě, jejichž účelem je odstranění protiprávního stavu, a stanoví přiměřenou lhůtu nebo jiné nutné podmínky k zajištění jejich splnění; povinnosti plynoucí z opatření k nápravě původci protiprávního stavu přecházejí na jeho právního nástupce. Je-li právních nástupců více, odpovídají za splnění povinnosti vyplývající z opatření k nápravě společně a nerozdílně.

(4) Zaměstnanci Energetického regulačního úřadu vykonávající dozor v energetických odvětvích se prokazují služebním průkazem vydaným Energetickým regulačním úřadem.

(5) Při výkonu kontroly podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií je Energetický regulační úřad dále oprávněn

a) vyžadovat od osoby, která je v pracovněprávním nebo obdobném vztahu ke kontrolované osobě, objasnění skutečností týkajících se údajů, dokumentů nebo věcí vztahujících se k předmětu kontroly; tato osoba může takové objasnění odepřít, pokud by si tím způsobila nebezpečí stíhání pro trestný čin nebo správní delikt,

b) vyžadovat od povinné osoby podle zákona o kontrole předložení existujících záznamů, zpráv nebo s nimi spojených údajů přenášených prostřednictvím sítě elektronických komunikací, záznamů o telefonních hovorech nebo záznamů dat na paměťových médiích, a týkajících se předmětu kontroly,

c) pečetit obchodní prostory, popřípadě skříně, schránky nebo obchodní záznamy v nich se nacházející na dobu a v rozsahu nezbytném k provedení kontroly.

(6) Lhůta pro vyřízení námitek kontrolované osoby proti kontrolnímu protokolu nadřízenou osobou kontrolujícího činí 30 dnů a ve zvláště složitých případech 60 dnů ode dne jejich doručení.

(7) Za účelem provedení kontroly podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií na místě v obchodních prostorech jsou zaměstnanci Energetického regulačního úřadu provádějící kontrolu, pokud jim není poskytnuta součinnost, oprávněni zjednat si do těchto prostor a k dokumentům přístup.

Od účinnosti novely zákonem č. 211/2011 Sb. byly přeneseny kontrolní pravomoci podle energetického zákona ze Státní energetické inspekce, která byla kompetentní v této oblasti od účinnosti zákona č. 458/2000 Sb., nově na ERÚ. ERÚ tak vykonává dozor nad dodržováním

- zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v odvětvích elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství,

- zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v elektroenergetice a plynárenství, a

- zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, v rozsahu podle zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen.

Novelou zákonem č. 131/2015 byly doplněny pravomoci ERÚ k dozoru nad dodržováním

- nařízení o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou, Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a Nařízení o velkoobchodním trhu s energií (působnost ERÚ v oblasti dozoru nad dodržováním nařízení REMIT – nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1227/2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií), a

- povinností vyplývajících z rozhodnutí Komise nebo Agentury vydaných na základě právních předpisů a také

Energetický regulační úřad provádí kontroly z vlastního podnětu nebo na návrh ministerstva. Při výkonu kontroly se Energetický regulační úřad řídí zákonem č. 255/2012 Sb., Kontrolní řád, který nahradil zákon o státní kontrole, pokud energetický zákon nestanoví jinak.

V odst. 5 jsou transponovány pravomoci ERÚ ve vztahu k výkonu kontroly podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií (REMIT). Manipulace s trhem či předávání důvěrných informací obvykle neprobíhá smluvně, ale pomocí nejrůznějších pokynů předávaných prostředky elektronických komunikací (mail, sms, apod.). S ohledem na nezbytnost řádného prošetření nezákonných jednání se rozšiřují oprávnění kontrolující osoby i na záznamy, zprávy nebo s nimi spojené údaje přenášené prostřednictvím sítě elektronických komunikací, včetně záznamů o telefonních hovorech. V této souvislosti bude ERÚ také oprávněn pečetit obchodní prostory, popřípadě skříně, schránky nebo obchodní záznamy v nich se nacházející na dobu a v rozsahu nezbytném k provedení šetření, a to za účelem zajištění kontroly samotné, zejména tehdy, kdy kontroly na místě probíhají více dnů. Pečetění musí být však realizováno pouze na dobu nezbytnou k zajištění průběhu kontroly.

V odst. 6 se odchylně od kontrolního řádu stanoví lhůta pro vyřizování námitek. Lhůta pro vyřízení námitek kontrolované osoby proti kontrolnímu protokolu nadřízenou osobou kontrolujícího činí 30 dnů a ve zvláště složitých případech 60 dnů ode dne jejich doručení.

Ustanovení odst. 7 reaguje na nová oprávnění ERÚ podle § 18 odst. 5, když za účelem provedení kontroly podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií v obchodních prostorách zakotvuje oprávnění ERÚ zjednat si do obchodních prostor přístup a otevírat uzavřené skříně nebo schránky. Zjednání si přístupu bude kontrolující činit za součinnosti Policie ČR, když podle § 135 správního řádu poskytuje Policie České republiky součinnost při provádění úkonů správního orgánu, a to v případech, kdy hrozí, že se někdo pokusí ztížit nebo zmařit provedení úkonu správního orgánu, nebo hrozí-li nebezpečí osobám nebo majetku. V případech provádění šetření ERÚ v „obchodních prostorách“, které budou zároveň živnostenskými provozovnami dle živnostenského zákona, bude Policie ČR oprávněna zjednat vstup do této provozovny. Pokud se však nebude jednat o živnostenskou provozovnu, bude policie oprávněna ke zjednání vstupu pouze, pokud je nezbytný pro ochranu života nebo zdraví osob anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejného pořádku a bezpečnosti atd., tedy za účelem odstranění naléhavého nebezpečí.

Šetření týkající se fungování trhů s elektřinou nebo plynem a rozhodování
o uložení opatření

(1) Energetický regulační úřad provádí šetření na trzích s elektřinou nebo plynem za účelem zjištění, zda na těchto trzích existuje účinná hospodářská soutěž.

(2) Pro účely šetření si před jeho zahájením Energetický regulační úřad vyžádá vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ministerstva a České národní banky, je-li to vhodné a účelné.

(3) Je-li výsledkem šetření zjištění, že na trhu s elektřinou nebo plynem neexistuje účinná hospodářská soutěž, a k rozhodnutí ve věci není příslušný Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Energetický regulační úřad rozhodnutím ve správním řízení nebo opatřením obecné povahy uloží opatření, která s přihlédnutím k okolnostem nejlépe povedou k odstranění příčin takového stavu. Energetický regulační úřad uloží opatření podle věty první formou opatření obecné povahy v případě, pokud nelze uložit opatření rozhodnutím konkrétní osobě. Osobami, jejichž práva, povinnosti nebo oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy dotčeny, jsou pouze držitelé licencí a osoby zřízené za účelem organizace burzovních obchodů s elektřinou nebo plynem nebo deriváty vztahujícími se k elektřině nebo plynu.

(4) Pominou-li důvody, pro které Energetický regulační úřad opatření uložil, rozhodne Energetický regulační úřad o jejich změně nebo zrušení, popřípadě stanoví lhůtu, kdy uložená opatření zaniknou.

ERÚ má podle ust. § 18a, vloženého do energetického zákona novelou zákonem č. 211/2011 Sb., pravomoc provádět šetření soutěžních podmínek na trzích s elektřinou nebo plynem za účelem zjištění, zda na těchto trzích existuje účinná hospodářská soutěž nebo zda tyto trhy řádně fungují, a je-li výsledkem, že na trhu s elektřinou nebo plynem neexistuje účinná hospodářská soutěž či z jiného důvodu trh nefunguje řádně, pak rozhodovat podle odst. 3 o uložení opatření, která s přihlédnutím k okolnostem nejlépe povedou k odstranění příčin takového stavu. Jde o transformaci směrnice Evropské unie 2009/72/ES a 2009/73/ES.

Opatření podle § 18a odst. 3 ve formě opatření obecné povahy vydává ERÚ v případech, kdy nefunkčnost trhu není způsobena postavením nebo jednáním konkrétního účastníka trhu, ale vlivem jednání neurčitého okruhu účastníků trhu.

(1) Provádí-li Energetický regulační úřad šetření na trhu s elektřinou nebo plynem, je účastník trhu s elektřinou nebo plynem, fyzická nebo právnická osoba, jejíž předmětem podnikání je plnění propanu, butanu a jejich směsí, a účastník trhu podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií povinen podrobit se šetření Energetického regulačního úřadu v obchodních prostorách.

(2) Byl-li ustanoven nezávislý provozovatel přepravní soustavy, jsou provozovatel přepravní soustavy a další osoby, které jsou součástí téhož koncernu, povinni podrobit se šetření Energetického regulačního úřadu v obchodních prostorách.

(3) V rámci šetření na místě v obchodních prostorách jsou zaměstnanci Energetického regulačního úřadu, případně další Energetickým regulačním úřadem pověřené osoby, oprávněni

b) ověřit, zda se v případě dokumentů a záznamů jedná o obchodní záznamy,

c) nahlížet do obchodních záznamů, které se v obchodních prostorách nacházejí nebo jsou z nich přístupné, bez ohledu na to, v jaké formě jsou uloženy,

d) kopírovat nebo získávat v jakékoli formě kopie nebo výpisy z obchodních záznamů,

e) pečetit obchodní prostory, popřípadě skříně, schránky nebo obchodní záznamy v nich se nacházející na dobu a v rozsahu nezbytném k provedení šetření,

f) požadovat od osob, u kterých šetření probíhá, a osob v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu k nim, případně osob, které byly pověřeny vykonávat v jejich prospěch činnosti související s předmětem šetření, v nezbytném rozsahu součinnost potřebnou k provedení šetření, jakož i vysvětlení k obchodním záznamům.

(4) Osoby, u kterých šetření na místě v obchodních prostorách probíhá, jsou povinny poskytnout Energetickému regulačnímu úřadu při provádění šetření nezbytnou součinnost k výkonu jeho oprávnění podle odstavce 3 a výkon těchto oprávnění strpět.

(5) Za účelem šetření na místě v obchodních prostorách jsou zaměstnanci Energetického regulačního úřadu oprávněni zjednat si do těchto prostor přístup, otevřít uzavřené skříně nebo schránky, popřípadě si jiným způsobem zjednat přístup k obchodním záznamům. Každý, v jehož objektu se takové obchodní prostory nalézají, je povinen strpět šetření v těchto prostorách; nesplní-li tuto povinnost, jsou zaměstnanci Energetického regulačního úřadu oprávněni zjednat si k nim přístup.

(6) Před zahájením šetření na místě v obchodních prostorách písemně sdělí Energetický regulační úřad osobě, v jejíž obchodních prostorách má šetření na místě proběhnout, právní důvod a účel šetření a poučí ji o jejích právech a povinnostech podle tohoto zákona, včetně možnosti uložení pořádkové pokuty.

V souvislosti s oprávněním ERÚ podle § 18a je stanovena v ust. § 18b pravomoc ERÚ vykonávat tzv. šetření na místě v obchodních prostorách, a to u držitelů licence, osob vykonávajících činnosti spojené s právy a povinnostmi držitele licence nebo tvořící s držitelem licence koncern a u osoby zřízené za účelem organizace burzovních obchodů s elektřinou nebo plynem nebo deriváty vztahujícími se k elektřině nebo plynu.

Smyslem institutu šetření na místě v obchodních prostorách je umožnění získat informace nebo podklady, které mohou být použity jako důkazy v případném řízení o spáchání správního deliktu elektroenergetického nebo plynárenského podnikatele, pokud jde o takové závažné správní delikty, jejichž skutková podstata spočívá v porušení povinností týkající se např.

1. nediskriminačního připojení a přístupu do elektroenergetických a plynárenských soustav,

2. znevýhodňování jiných účastníků trhu s elektřinou nebo plynem oproti těm osobám, které tvoří s provozovateli soustav koncern,

3. prosazování zakázaného vlivu ovládající osoby vůči provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy nebo zásobníku plynu, pokud jde o běžný provoz nebo údržbu distribuční soustavy nebo zásahy do rozhodování o výstavbě či modernizaci částí distribuční soustavy,

4. zdržení se takového jednání nebo udělování pokynů ohledně každodenních činností provozovatele přepravní soustavy (tzv. ITO) a provozu přepravní soustavy, kterým by bylo přímo nebo nepřímo ovlivňováno konkurenční chování provozovatele přepravní soustavy, přímo nebo nepřímo ovlivňována příprava a zpracování desetiletého plánu rozvoje soustavy, nebo by jiným způsobem byla ohrožována nezávislost provozovatele přepravní soustavy,

5. zajišťování ochrany skutečností majících povahu obchodního tajemství, které získává při výkonu své činnosti.

Ust. § 18b odst. 3 vymezuje konkrétní oprávnění, která mohou zaměstnanci ERÚ vykonávat v souvislosti s prováděným šetřením.

(1) Při regulaci ceny související služby v elektroenergetice a ceny související služby v plynárenství postupuje Energetický regulační úřad transparentním a předvídatelným způsobem v souladu se zásadami cenové regulace tak, aby regulované ceny pokrývaly ekonomicky oprávněné náklady na zajištění spolehlivého, bezpečného a efektivního výkonu licencované činnosti, dále odpisy a přiměřený zisk zajišťující návratnost realizovaných investic do zařízení sloužících k výkonu licencované činnosti a oprávněné náklady na zvyšování energetické účinnosti při výstavbě a provozu přenosové soustavy, přepravní soustavy a distribučních soustav. To neplatí v případě cen za mezinárodní přepravu plynu, pokud Energetický regulační úřad rozhodne o odlišném postupu tvorby těchto cen založeném na tržním způsobu. Energetický regulační úřad bere v úvahu jím schválený plán rozvoje přenosové soustavy, plán rozvoje přepravní soustavy a předvídatelnou budoucí poptávku a požadavky na provozní zabezpečení přenosové soustavy, přepravní soustavy a distribučních soustav a opatření provedená za účelem zajištění bezpečnosti dodávek plynu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^21).

(2) Cenou související služby v elektroenergetice se rozumí cena služby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavy, které zahrnují i cenu za systémové služby, cenu za činnosti operátora trhu včetně poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu a složku ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie podle zákona o podporovaných zdrojích energie.

(3) Cenou související služby v plynárenství se rozumí cena služby přepravy plynu nebo služby distribuční soustavy, které zahrnují i cenu za činnosti operátora trhu včetně poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu.

(4) Energetický regulační úřad postupuje obdobně podle odstavce 1 věty první při věcném usměrňování ceny tepelné energie. Věcné usměrnění ceny tepelné energie se nevztahuje na stanovení ceny nižší, než je limitní cena, kterou Energetický regulační úřad stanoví prováděcím právním předpisem. Při stanovení limitní ceny podle věty druhé se zohlední úplné náklady včetně nákladů na cizí a vlastní kapitál konkurenčního zdroje vytápění majícího shodný nebo obdobný dopad na životní prostředí.

(5) Ceny dodavatele poslední instance reguluje Energetický regulační úřad formou věcně usměrňovaných cen. V případě, že o to dodavatel poslední instance požádá, Energetický regulační úřad rozhodne o cenách dodavatele poslední instance jako o cenách maximálních.

(6) Při regulaci cen za činnosti operátora trhu a ostatních cen postupuje Energetický regulační úřad tak, aby stanovené ceny byly alespoň nákladové.

(7) Na žádost dodavatele tepelné energie nebo držitele licence na distribuci elektřiny nebo distribuci plynu, jehož distribuční soustava není přímo připojena k přenosové soustavě nebo k přepravní soustavě, může Energetický regulační úřad rozhodnout o odlišném stanovení podmínek pro sjednání ceny tepelné energie nebo stanovení povolených výnosů a proměnných nákladů provozovatele distribuční soustavy. Energetický regulační úřad žádosti zcela nebo zčásti vyhoví, prokáže-li žadatel, že stanovený způsob regulace ceny mu dlouhodobě neumožňuje alespoň pokrytí oprávněných nákladů podle odstavce 1. Po právní moci rozhodnutí, kterým žádosti zcela nebo zčásti vyhoví, Energetický regulační úřad upraví stanovený způsob regulace nebo jeho jednotlivé podmínky nebo stanoví cenu za službu distribuční soustavy v elektroenergetice nebo plynárenství.

(8) Regulovaným rokem se rozumí kalendářní rok, pro který Energetický regulační úřad rozhoduje o cenách. Regulačním obdobím je časové období vymezené nejméně pěti po sobě následujícími regulovanými roky.]

(9) Zásady cenové regulace stanoví postupy regulace cen související služby v elektroenergetice a související služby v plynárenství pro regulační období a způsoby stanovení cen pro provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy a operátora trhu. Energetický regulační úřad zpracovává zásady cenové regulace vždy pro každé regulační období tak, aby vytvořil podmínky pro transparentní, předvídatelné a dlouhodobě stabilní investiční prostředí v odvětví elektroenergetiky a plynárenství.

Ust. § 19a upravuje tzv. regulační rámec, tedy limity výkonu cenově regulačních kompetencí Energetického regulačního úřadu. Zatímco zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, upravuje především formy výkonu cenově regulačních kompetencí, tedy zdali regulovat prostřednictvím úředně stanovených cen, věcného usměrňování cen či časového usměrňování cen, navrhované ustanovení upravuje, jak při uplatňování těchto forem regulace cen postupovat. Protože obdobná úprava v energetickém zákonu dosud chyběla a protože je zároveň nezbytné transponovat ustanovení čl. 6 směrnice 2005/89/ES, podle kterého jsou členské státy povinny vytvořit regulační rámec, který poskytuje provozovatelům přenosových i distribučních soustav investiční signály k rozvíjení jejich soustav tak, aby pokryli předvídatelnou poptávku na trhu, a který usnadňuje údržbu, a v případě nutnosti obnovu jejich soustav, vytváří se tzv. regulační rámec pro všechny činnosti, jejichž výkon podléhá cenové regulaci.

V souladu s ustálenou judikaturou Ústavního soudu je regulace cen i v tržní ekonomice přípustná, pokud existuje obecný zájem na regulaci určitých cen (zpravidla cen tzv. přirozených monopolů), a pokud taková regulace cen nevede dlouhodobě alespoň k návratnosti nákladů na výkon regulované činnosti.

ERÚ musí v rámci své regulační činnosti postupovat tak, aby stanovené ceny pokrývaly náklady na zajištění efektivního výkonu licencované činnosti, dále odpisy a přiměřený zisk zajišťující návratnost realizovaných investic do zařízení sloužících k výkonu licencované činnosti, tedy aby regulované ceny dlouhodobě pokrývaly ekonomicky oprávněné náklady na výkon regulované činnosti a přiměřený zisk. V případě elektroenergetiky zohledňuje ERÚ i předvídatelnou budoucí poptávku a požadavky na provozní zabezpečení přenosové soustavy a distribučních soustav.

Regulace cen přenosu elektřiny, přepravy plynu a distribuce elektřiny nebo plynu je postavena na principu regulace ceny v čase, která musí respektovat dlouhodobé oprávněné náklady vznikající při výkonu regulované činnosti, odpisy a přiměřený zisk. U regulace ostatních činností, které přímo nesouvisejí s přenosem elektřiny, přepravou plynu a distribucí elektřiny nebo plynu, a nemůže tak vycházet z principů dlouhodobé regulace v čase, je třeba zajistit, aby taková regulace vycházela z tržních principů a nenarušovala soutěž na trhu. Jedná se především o regulaci dodávek poslední instance elektřiny a plynu, regulaci ceny plynu používaného na vyrovnávání plynárenské soustavy, regulační energie atd. Tyto ceny je třeba regulovat na bázi tržních nákladů, kdy není vzhledem k povaze těchto činností možné brát v úvahu výkon těchto činností a daných služeb v dlouhodobém časovém horizontu. Základním regulačním rámcem pro tyto činnosti a služby je tak skutečnost, že regulace musí respektovat alespoň nákladovost.

Cenová regulace by měla zajistit odpovídající návratnost vlastních a cizích finančních zdrojů použitých při výkonu licencované činnosti, tedy dosažení takové míry výnosnosti, která je obvyklá u investorů působících v rizikově srovnatelném odvětví. Předpokladem pro dosažení návratnosti finančních zdrojů použitých při výkonu licencované činnosti je přitom mimo jiné pokrytí nákladů, které regulovaný subjekt nese při výkonu licencované činnosti, včetně nákladů vyplývajících z odpisů, tj. trvalého snížení hodnoty dlouhodobého majetku použitého při výkonu licencované činnosti. ERÚ však musí při regulaci cen brát zároveň ohled na účelnost nákladů, čímž by se měli přiměřeně také motivovat držitelé licencí k jejich efektivnímu vynakládání.

Novelou zákonem č. 131/2015 Sb. došlo k rozdělení pravidel regulace cen v energetických odvětvích do dvou částí. Základní princip zakotvuje ust. § 19a odst. 1, který stanoví požadavek na transparentní a předvídatelný postup ERÚ tak, aby regulované ceny pokrývaly ekonomicky oprávněné náklady na zajištění spolehlivého, bezpečného a efektivního výkonu licencované činnosti, dále odpisy a přiměřený zisk zajišťující návratnost realizovaných investic do zařízení sloužících k výkonu licencované činnosti a oprávněné náklady na zvyšování energetické účinnosti při výstavbě a provozu přenosové soustavy, přepravní soustavy a distribučních soustav.

Odst. 2 vymezuje složení cen související služby v elektroenergetice, tzn. jednotlivých složek ceny služby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavy a odst. 3 pak stejně člení i cenu související služby v plynárenství na složky služby přepravy plynu a složky služby distribuční soustavy. Složkou ceny související služby v elektroenergetice je mj. složka na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie podle zákona o podporovaných zdrojích.

Protože se výše uvedené principy vztahují obecně na jakýkoliv výkon cenově regulační kompetence, platí pravidla regulace cen podle odst. 1 i ve vztahu k věcnému usměrňování cen tepelné energie (odst. 4) a regulaci ceny dodavatele poslední instance (odst. 5), který je stanoven na principu věcného usměrnění ceny s tím, že v případě potřeby může dodavatel poslední instance požádat o regulaci ceny jako ceny úředně stanovené.

Regulace cen je také předmětem úpravy vyhlášek o způsobech regulace v energetických odvětvích, kterými jsou s účinností od 1.1. 2016 vyhl. č. 194/2015 Sb. (pro oblast elektroenergetiky a teplárenství), vyhl. č. 195/2015 Sb. (pro oblast plynárenství) a vyhl. č. 196/2015 Sb. (za činnosti operátora trhu v elektroenergetice a plynárenství).

ERÚ také může rozhodnout o výjimkách z obecného systému regulace, neboť i v dobře a spravedlivě nastaveném systému regulace cen se mohou vyskytnout případy, kdy taková regulace nevede k pokrytí ani ekonomicky oprávněných nákladů. Zejména se jedná o situace v oblasti provozování lokálních distribučních soustav, kdy v důsledku neoptimálního složení zákazníků nebo nedostatečného využití soustavy nestačí příjmy z takové činnosti na pokrytí nákladů. Obdobné případy se vyskytují v teplárenství. Nastane-li takový případ, je ERÚ podle ust. § 19a odst. 7, původně podle odst. 5, oprávněn rozhodnout o udělení výjimky z obecného systému regulace dané činnosti a stanovit konkrétní podmínky pro sjednání ceny tepelné energie nebo stanovení povolených výnosů a proměnných nákladů provozovatele distribuční soustavy.

Novela zákonem č. 131/2015 Sb. také stanoví, že regulovaným rokem je kalendářní rok a regulačním obdobím pětileté období. Účinnost tohoto ustanovení o regulovaném roku a regulačním období odsunuta do roku 2019.

(1) Držitel licence na přenos elektřiny, přepravu plynu, uskladňování plynu nebo distribuci elektřiny nebo plynu, k jehož distribuční soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných míst zákazníků nebo jehož distribuční soustava je přímo připojena k přenosové soustavě nebo k přepravní soustavě a držitel licence na činnosti operátora trhu, je povinen uvést v účtovém rozvrhu účty pro účtování o nákladech a výnosech, výsledku hospodaření, aktivech a pasivech odděleně za každou z těchto licencovaných činností. Držitel licence na obchod s elektřinou, který je povinně vykupujícím podle zákona o podporovaných zdrojích energie, a držitel licence na činnosti operátora trhu jsou povinni účtovat o nákladech a výnosech a výsledku hospodaření odděleně za činnosti související s podporou elektřiny z podporovaných zdrojů energie.

(2) Držitel licence na přepravu plynu, uskladňování plynu a distribuci plynu, k jehož distribuční soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných míst zákazníků, je povinen v příloze v účetní závěrce uvést veškeré smluvní vztahy, s výjimkou smluvních vztahů uzavíraných podle tohoto zákona, s vymezením jejich předmětu, uskutečněné s osobou, se kterou držitel licence tvoří holding nebo je součástí téhož holdingu nebo jiného podnikatelského seskupení, a jejichž hodnota převyšuje hodnotu nadlimitní veřejné zakázky^9a).

(3) Držitel licence na distribuci elektřiny nebo plynu, k jehož soustavě je připojeno méně než 90 000 odběrných míst zákazníků nebo jehož distribuční soustava je přímo připojena k přenosové soustavě nebo k přepravní soustavě, a držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie účtuje o nákladech a výnosech a výsledku hospodaření odděleně zvlášť za každou z licencovaných činností v souladu se zvláštním právním předpisem^9b).

(4) Pokud auditor při ověřování účetní závěrky^9b) držitele licence uvedeného v odstavci 1 zjistí křížové subvence mezi jednotlivými licencovanými činnostmi vykonávanými týmž držitelem licence nebo mezi licencovanou činností a jinými podnikatelskými činnostmi vykonávanými týmž držitelem licence, které vedou k diskriminaci, uvede tuto skutečnost ve zprávě auditora.

(5) Vlastník nebo propachtovatel energetického zařízení, který s držitelem licence, který používá k výkonu licencované činnosti toto energetické zařízení, tvoří holding nebo je členem téhož holdingu nebo jiného podnikatelského seskupení, je povinen uvést v účtovém rozvrhu účty pro účtování o nákladech a výnosech z vlastnictví nebo pachtu tohoto energetického zařízení. Takový vlastník nebo propachtovatel energetického zařízení je povinen poskytovat Energetickému regulačnímu úřadu na vyžádání úplné a pravdivé informace a podklady potřebné pro výkon jejich zákonem stanovených oprávnění, umožnit jim nahlížet do účetních a jiných dokladů, pořídit z nich kopie nebo opisy a poskytnout k nim vysvětlení.

(6) Držitel licence na přenos elektřiny, přepravu plynu, uskladňování plynu, činnosti operátora trhu, distribuci elektřiny, distribuci plynu, na obchod s elektřinou, který je povinně vykupujícím podle zákona o podporovaných zdrojích energie, držitel licence na výrobu tepelné energie a držitel licence na rozvod tepelné energie, jehož celkový roční objem tržeb za všechny dodávky tepelné energie přesahuje 2500000 Kč, je povinen sestavovat regulační výkazy a předkládat je Energetickému regulačnímu úřadu. Na žádost Energetického regulačního úřadu je osoba předkládající regulační výkazy povinna předložit jedno vyhotovení regulačních výkazů, ze kterého byly odstraněny údaje mající charakter obchodního tajemství nebo důvěrné informace.

(7) Držitel licence uvedený v odstavci 1 je povinen každoročně předkládat do 30.června Energetickému regulačnímu úřadu ověřenou účetní závěrku a zprávu auditora za předcházející účetní období. Držitel licence na distribuci elektřiny nebo plynu, k jehož soustavě je připojeno méně než 90 000 odběrných míst zákazníků, výrobu nebo rozvod tepelné energie je povinen předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ověřenou účetní závěrku a zprávu auditora za předcházející účetní období pouze na vyžádání.

Směrnice EU stanoví pravidla ohledně rozčlenění a transparentnosti účetnictví elektro-energetických a plynárenských podniků. Možnost, aby regulační úřad vyžadoval vedení doplňkové evidence nákladů a výnosů podle specifických energetických norem, jde dále než požadavky směrnic. Důvodem k tomu, aby regulační úřad mohl vyžadovat vedení těchto dodatečných evidenčních dokladů, je to, že doklady požadované podle směrnic EU nemusí být nejúčelnější z hlediska regulace činností energetických podniků. Pro účely regulace může být vhodnější například evidence založená na stávajících nákladech než na historických nákladech nebo může regulační úřad vyžadovat, aby do evidence byla zahrnuta hodnota majetku, která se používá pro tvorbu cen.

Původně byla tzv. vykazovací povinnost uložena všem regulovaným subjektům, včetně držitelů licence na obchod s elektřinou nebo plynem, kteří vykonávali povinnosti dodavatele poslední instance.

Současně platné ustanovení § 20 stanoví v odst. 1, 2 a 4 příslušné povinnosti při vedení účetnictví držiteli licence na přenos elektřiny, přepravu plynu, uskladňování plynu nebo distribuci elektřiny nebo plynu, k jehož distribuční soustavě je připojeno více než 90000 odběrných míst konečných zákazníků.

Držitel licence na distribuci elektřiny nebo plynu, k jehož soustavě je připojeno méně než 90000 odběrných míst zákazníků nebo jehož distribuční soustava je přímo připojena k přenosové soustavě nebo k přepravní soustavě, a držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie, účtuje podle odst. 3 o nákladech a výnosech a výsledku hospodaření odděleně zvlášť za každou z licencovaných činností v souladu se zvláštním právním předpisem, tj. podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

Novela zákonem č. 131/2015 Sb. stanovila v odst. 6 povinnost sestavovat a předkládat regulační výkazy pro držitele licence na přenos elektřiny, přepravu plynu, uskladňování plynu, činnosti operátora trhu, distribuci elektřiny, distribuci plynu, na obchod s elektřinou, kteří jsou povinně vykupujícími podle zákona o podporovaných zdrojích energie, a držitele licence na výrobu tepelné energie a držitele licence na rozvod tepelné energie, jejichž celkový roční objem tržeb za všechny dodávky tepelné energie přesahuje 2500000 Kč.

Ustanovení odst. 7 pak doplňuje povinnost předkládání ověřené účetní závěrky a zprávy auditora za předcházející účetní období; držitel licence na distribuci elektřiny nebo plynu, k jehož soustavě je připojeno méně než 90000 odběrných míst zákazníků, výrobu nebo rozvod tepelné energie, je pak povinen předkládat ověřenou účetní závěrku a zprávu auditora za předcházející účetní období pouze na vyžádání ERÚ.

S účinností od 1.1. 2016 vstupuje v platnost také nový prováděcí předpis, který stanoví náležitosti a členění regulačních výkazů včetně jejich vzorů, odpisové sazby pro účely regulace, pravidla pro sestavování regulačních výkazů a termíny pro jejich předkládání, a to vyhl. č. 262/2015 Sb., o regulačním výkaznictví, která nahrazuje předchozí vyhl. č. 59/2012 Sb.

(1) Operátor trhu je akciová společnost založená státem, jejíž akcie znějí na jméno.

(2) Stát vlastní akcie operátora trhu, jejichž celková jmenovitá hodnota představuje alespoň 67 % základního kapitálu operátora trhu.

(3) Operátor trhu musí mít ke své činnosti licenci podle § 4 odst. 1 písm. b) bodu 7. Operátor trhu ani právnické osoby, v nichž má operátor trhu majetkový podíl, nesmí být držitelem jiné licence uvedené v § 4. Akcie operátora trhu nesmí být vlastněny držitelem licence uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) a písm. b) bodech 1 až 6 a v § 4 odst. 1 písm. c). Členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady nebo vedoucím zaměstnancem operátora trhu nemůže být fyzická osoba, která je současně členem statutárního orgánu nebo zaměstnancem držitele licence uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) a písm. b) bodech 1 až 6 a v § 4 odst. 1 písm. c).

a) organizovat krátkodobý trh s plynem a krátkodobý trh s elektřinou a ve spolupráci s provozovatelem přenosové soustavy vyrovnávací trh s regulační energií,

b) vyhodnocovat odchylky za celé území České republiky a toto vyhodnocení předávat jednotlivým subjektům zúčtování a provozovateli přenosové nebo přepravní soustavy,

c) na základě vyhodnocení odchylek zajišťovat zúčtování a vypořádání odchylek subjektů zúčtování, které jsou povinny je uhradit,

d) informovat provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavy a provozovatele zásobníků plynu nebo provozovatele distribuční soustavy o neplnění platebních povinností účastníků trhu a subjektů zúčtování vůči operátorovi trhu,

e) zpracovávat a zveřejňovat měsíční a roční zprávu o trhu s elektřinou a měsíční a roční zprávu o trhu s plynem v České republice,

f) zpracovávat a předávat ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, provozovateli přenosové soustavy a provozovateli přepravní soustavy alespoň jednou ročně zprávu o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a plynu a o způsobu zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu,

h) zpracovávat podklady pro návrh Pravidel trhu s elektřinou a Pravidel trhu s plynem a předávat je ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu,

i) zajišťovat a poskytovat účastníkům trhu s elektřinou nebo plynem skutečné hodnoty dodávek a odběrů elektřiny nebo plynu a další nezbytné informace související s vyúčtováním dodávek a odběrů elektřiny nebo plynu a s právem zákazníka na změnu dodavatele,

j) zpracovávat a po schválení Energetickým regulačním úřadem zveřejňovat obchodní podmínky operátora trhu pro elektroenergetiku a pro plynárenství způsobem umožňujícím dálkový přístup,

k) zajišťovat v součinnosti s provozovateli distribučních soustav zpracovávání typových diagramů dodávek, a to na základě údajů od provozovatelů distribučních soustav,

l) na základě údajů předaných provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem přepravní soustavy zajišťovat zúčtování a vypořádání regulační energie nebo vyrovnávacího plynu včetně zúčtování při stavech nouze,

m) účtovat odděleně za činnosti vykonávané v elektroenergetice a v plynárenství,

n) uzavřít smlouvu o zúčtování odchylek a umožnit obchodovat s elektřinou nebo plynem na jím organizovaných trzích každému, kdo o to požádá a splňuje obchodní podmínky operátora trhu pro elektroenergetiku nebo obchodní podmínky operátora trhu pro plynárenství,

o) v případech podle § 12a oznamovat dodavateli poslední instance odběrná místa zákazníků včetně jejich registračních čísel,

p) sledovat množství skladovaného plynu v jednotlivých zásobnících plynu a jejich kapacitu,

q) zpracovávat statistiku dovozu plynu ze zahraničí a jeho vývozu do zahraničí, a statistiku zákazníků, kteří změnili dodavatele plynu,

r) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu alespoň jednou měsíčně zprávu s vyhodnocením dodávek a spotřeb plynárenské soustavy včetně vyhodnocení dovozu plynu do České republiky a vývozu plynu z České republiky,

s) zpracovávat měsíční bilance o plnění bezpečnostního standardu dodávek plynu a předávat je ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu,

t) zpracovávat a vést evidenci výroben elektřiny, kterým provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy stanovil termín a podmínky připojení, a poskytovat evidované údaje ministerstvu a úřadu,

u) hradit výrobcům elektřiny zelený bonus na elektřinu z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla,

v) hradit povinně vykupujícímu rozdíl mezi výkupní cenou a hodinovou cenou a cenu za jeho činnost,

x) vydávat záruky původu elektřiny z obnovitelných zdrojů a elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, zajišťovat jejich evidenci v elektronické podobě a uznávat záruky původu vydané v zahraničí,

y) zpracovávat na základě požadavku ministerstva nebo Energetického regulačního úřadu analýzy týkající se budoucí očekávané spotřeby elektřiny a plynu, vývoje trhu s elektřinou a plynem, způsobů zabezpečení dodávek elektřiny a plynu a rozvoje zdrojů,

z) účastníkům trhu, kteří mají podle čl. 8 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií povinnost oznamovat Agentuře transakce na velkoobchodních trzích s energií, poskytovat na základě smlouvy údaje z evidence o jejich obchodních transakcích včetně příkazů z obchodování, a to nejpozději ke dni vzniku vykazovací povinnosti podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií.

a) na údaje nezbytné pro plnění svých povinností od subjektů zúčtování a registrovaných účastníků trhu s elektřinou nebo trhu s plynem a údaje nezbytné pro zpracování zprávy o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a plynu a o zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu,

b) na naměřené a vyhodnocené údaje od provozovatele přenosové soustavy a provozovatele přepravní soustavy a provozovatelů distribučních soustav a zásobníků plynu a další údaje nezbytné pro plnění svých povinností,

c) zrušit registraci subjektu na zúčtování, který neplní platební povinnosti vůči operátorovi trhu,

d) vyžadovat od plynárenských podnikatelů a obchodníků s plynem údaje pro zpracování bilancí,

e) vyžadovat od plynárenských podnikatelů a obchodníků s plynem jednou až dvakrát ročně údaje ke zpracování kontrolního hodinového odečtu dodávek a spotřeb plynárenské soustavy,

f) vyžadovat od zákazníků s roční spotřebou plynu vyšší než 400 tis. m³ a od obchodníků s plynem informace o změnách dodavatele plynu,

g) vyžadovat od plynárenských podnikatelů a obchodníků s plynem údaje o kapacitách a výkonech jednotlivých částí plynárenské soustavy České republiky,

h) na úhradu složky ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů podle zákona o podporovaných zdrojích energie od účastníků trhu s elektřinou.

(6) Operátor trhu má právo po schválení ministerstvem vykonávat další činnosti, jejichž ceny nepodléhají regulaci.

Operátor trhu v podmínkách vznikajícího trhu s elektřinou v České republice je právnická osoba zajišťující organizaci trhu s elektřinou. Jedná se o akciovou společnost založenou státem. Operátor trhu nesmí být držitelem licence na výrobu elektřiny, přenos a distribuci elektřiny ani na obchod s elektřinou. Jde o subjekt, který je spojen se vznikem nového způsobu obchodování s elektřinou (otevření trhu). Ceny za činnosti operátora trhu a způsob jejich zúčtování stanoví regulační úřad.

Novelou zákonem č. 158/2009 Sb. došlo k rozšíření činnosti Operátora trhu i na oblast plynárenství a z toho důvodu bylo příslušné ustanovení zařazeno do obecné části energetického zákona. Operátor trhu převzal i funkce dosavadního bilančního centra, které zaniklo.

Operátor trhu je na ostatních účastnících trhu s elektřinou a s plynem nezávislá samostatná akciová společnost. Podle odst. 2 stát vlastní akcie operátora trhu, jejichž celková jmenovitá hodnota představuje alespoň 67 % základního kapitálu operátora trhu.

Novela zákonem č. 131/2015 Sb. rozšířila další působnosti operátora trhu a jeho činností, a to v návaznosti na ustanovení zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie. Operátor trhu vydává záruky původu elektřiny z obnovitelných zdrojů, elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a zároveň zajišťuje jejich evidenci. Operátor trhu je také pověřen uznáváním záruk původu, které jsou vydány v zahraničí. Novela také upravuje právo Operátora trhu na získávání údajů nezbytných pro zpracování zprávy o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a plynu a o zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu.

V souladu s harmonizací právního řádu České republiky s legislativou Evropské unie byl v EZ koncipován model trhu s elektřinou, a to především ohledně postupu při výstavbě nové výrobní kapacity a organizaci přístupu třetích stran k sítím.

Pro přístup k soustavě tj. k sítím, byl zvolen princip regulovaného přístupu třetích stran k sítím, zajišťující výrobcům, zákazníkům a obchodníkům přístup jak k přenosové soustavě, tak k distribučním soustavám na základě uzavřených obchodních smluv, a to na základě regulovaných cen stanovovaných ERÚ. Ve výrobě elektřiny a v obchodu s elektřinou zavedl EZ principy soutěžního trhu a volného podnikání podle pravidel stanovených EZ.

Základním předpokladem pro fungování volného trhu bylo také oddělení činností tzv. unbundling, a to tržních činností (výroba elektřiny a obchod s elektřinou) od činností monopolních (tj. přenos elektřiny a distribuce elektřiny). Toto oddělení vedlo po přijetí EZ k vytvoření nových subjektů na trhu, když ze směrnice 2003/54/ES1 vyplynuly požadavky na právní oddělení regulovaných činností přenosu a distribuce elektřiny od ostatních aktivit, výroby a prodeje elektřiny, které nepodléhají regulaci.

Od 1.ledna 2006 byl trh s elektřinou plně liberalizován, když získala právo volby svého dodavatele také poslední skupina zákazníků – domácnosti. Na tzv. otevřeném trhu s elektřinou již nejsou regulovány činnosti, v nichž je možná konkurence, tj. výroba elektřiny, její dovoz a obchod s elektřinou. Regulovány jsou pouze činnosti s monopolním charakterem, mezi něž patří doprava elektřiny od výrobního zdroje prostřednictvím přenosového a distribučního systému ke konečnému zákazníkovi a dále činnosti spojené se zajištěním stabilního energetického systému z technického i obchodního hlediska.

V souladu s požadavky unbundlingu promítnutými do ust. § 25a byli provozovatelé distribučních soustav s více než 90 tisíci odběrateli povinni oddělit činnosti distribuce od ostatních licencovaných činností. V České republice byly povinny provést oddělení distribuce od ostatních licencovaných činností pouze tři největší skupiny podnikající v elektroenergetických odvětvích, a to skupina ČEZ, skupina E.ON a skupina PRE Holding. Zmíněné společnosti provedly unbundling k 1.lednu 2006.

Cenu elektřiny reguluje ERÚ ohledně činností přenosu a distribuce elektřiny, a to na základě regulovaných cen, kterými jsou cena za přenos a distribuci elektřiny, cena za systémové služby, cena na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny a cena za činnosti operátora trhu v elektroenergetice. Neregulovanou složku celkové ceny představuje silová elektřina nabízená jednotlivými dodavateli, tj. obchodníky s elektřinou a výrobci elektřiny. Cena silové elektřiny je smluvní, závisí na zvoleném produktu u dodavatele elektřiny a Energetický regulační úřad ji nemá možnost ovlivňovat. Uvedená cena se podílí přibližně 40 až 60 procenty na konečné ceně dodávky (v závislosti na napěťové hladině a spotřebě zákazníka).

b) mohou přenášet na základě smlouvy odpovědnost za odchylku na jiný subjekt zúčtování odchylek.

(3) Účastník trhu s elektřinou je povinen hradit složku ceny služby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavy na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů podle zákona o podporovaných zdrojích energie. Je-li účastník trhu s elektřinou dlužen z několika závazků složek ceny služby přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, započte se plnění nejprve na závazek úhrady složky ceny služby přenosové soustavy nebo distribuční soustavy na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů podle zákona o podporovaných zdrojích energie.

Na volném (otevřeném) trhu s elektřinou jsou podle ust. § 22 účastníky trhu s elektřinou:

Všichni účastníci trhu s elektřinou, jejichž zařízení jsou připojena k elektrizační soustavě, mají v EZ stanovena obdobná práva a povinnosti ve vztahu k připojení jejich zařízení k síti, a to za podmínek stanovených EZ a jeho prováděcími právními předpisy, a to zejména vyhl. č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, a vyhl. č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, a vyhl. č. 210/2011 Sb., o rozsahu, náležitostech a termínech vyúčtování dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie a souvisejících služeb, jakož i ve vztahu k registraci účastníků trhu u Operátora trhu, organizaci trhu a zúčtování odchylek podle vyhl. č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou.

V souvislosti s novelou zákonem č. 131/2015 Sb. byl doplněn v ust. § 22 nový odst. 3, který výslovně zakotvuje povinnost účastníka trhu s elektřinou hradit složku ceny služby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavy na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů podle zákona o podporovaných zdrojích energie. Přitom je-li účastník trhu s elektřinou dlužen z několika závazků složek ceny služby přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, započte se ve smyslu tohoto ustanovení plnění nejprve na závazek úhrady složky ceny služby přenosové soustavy nebo distribuční soustavy na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů podle zákona o podporovaných zdrojích energie.

a) připojit své zařízení k elektrizační soustavě, pokud splňuje podmínky připojení k přenosové soustavě nebo k distribučním soustavám a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,

b) dodávat elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřiny ostatním účastníkům trhu s elektřinou nebo do jiných států prostřednictvím přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, nebo přímým vedením,

c) dodávat elektřinu vyrobenou ve vlastní výrobně elektřiny pro vlastní potřebu a pro potřebu ovládaných společností, pokud mu to podmínky provozování přenosové soustavy a distribučních soustav umožňují,

d) nabízet a poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy za podmínek stanovených Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,

e) omezit, přerušit nebo ukončit dodávku elektřiny svým zákazníkům při neoprávněném odběru elektřiny,

f) nakupovat elektřinu pro technologickou vlastní spotřebu své výrobny elektřiny.

a) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě,

b) umožnit a uhradit instalaci měřicího zařízení provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena,

c) zpřístupnit měřicí zařízení provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena,

d) instalovat u nově budovaných výroben o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 30 MW a více a provozovat zařízení pro poskytování podpůrných služeb,

e) řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena,

f) předávat operátorovi trhu technické údaje vyplývající ze smluv o dodávce elektřiny prostřednictvím subjektu zúčtování, který převzal odpovědnost za jeho odchylku, nebo přímo, pokud je subjektem zúčtování, údaje k uplatnění ceny za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s elektřinou a další nezbytné informace pro plnění povinností operátora trhu,

g) poskytovat provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena, potřebné údaje pro provoz a rozvoj přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, a operátorovi trhu údaje potřebné pro plnění jejich povinností,

h) předávat provozovateli soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena, informace nezbytné pro dispečerské řízení,

i) dodržovat parametry kvality dodávané elektřiny stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,

j) podílet se na úhradě oprávněných nákladů provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením výrobny elektřiny,

k) informovat účastníky trhu s elektřinou způsobem umožňujícím dálkový přístup

1. o podílu zdrojů elektřiny použitých pro výrobu elektřiny v uplynulém roce,

2. o množství emisí CO₂ a o množství radioaktivního odpadu vyprodukovaného při výrobě elektřiny v uplynulém roce,

l) za účelem zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu elektrizační soustavy, při předcházení stavu nouze a při stavech nouze a za podmínek stanovených Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy, na pokyn provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, nabízet provozně a obchodně nevyužité výrobní kapacity,

m) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na výrobu elektřiny u operátora trhu; zaregistrováním se výrobce elektřiny stává registrovaným účastníkem trhu,

n) dodržovat ustanovení § 30 odst. 2 v případech, kdy dodává elektřinu zákazníkům,

o) poskytovat provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy informace nezbytné pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu a rozvoje elektrizační soustavy,

p) vybavit výrobnu elektřiny s instalovaným výkonem 100 kW a více zařízením umožňujícím dispečerské řízení výrobny elektřiny a udržovat toto zařízení v provozuschopném stavu; tato povinnost se nevztahuje na výrobny elektřiny využívající obnovitelné zdroje elektřiny poprvé uvedené do provozu do roku 2000 o instalovaném výkonu do 10 MW včetně a na průtočné malé vodní elektrárny s instalovaným výkonem do 10 MW včetně,

q) vypracovat havarijní plán do 6 měsíců od udělení licence a dále jej každoročně upřesňovat; při jeho tvorbě a upřesňování spolupracovat s provozovatelem přenosové soustavy nebo s provozovatelem distribuční soustavy, k níž je výrobna elektřiny připojena; tato povinnost se nevztahuje na výrobce elektřiny, jehož výrobna elektřiny má instalovaný výkon nižší než 10 MW,

r) při změně parametrů elektřiny upravit na svůj náklad svá zařízení tak, aby vyhovovala těmto změnám.

(3) Výrobce neodpovídá za odchylku vzniklou v souvislosti s dispečerským řízením výrobny elektřiny podle § 26 odst. 5.

Postavení a práva výrobců elektřiny definuje ust. § 23. Výrobce elektřiny má právo

- připojit své zařízení k elektrizační soustavě, pokud splňuje dané podmínky připojení,

- dodávat, tj. prodávat, elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřiny ostatním účastníkům trhu s elektřinou, zejména obchodníkům a zákazníkům, nebo i do jiných států prostřednictvím přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, nebo po novele zákonem č. 131/2015 Sb. také přímým vedením, tj. bez využití přenosové nebo distribuční soustavy,

- dodávat elektřinu vyrobenou ve vlastní výrobně elektřiny pro vlastní potřebu a pro potřebu ovládaných společností, pokud mu to podmínky provozování přenosové soustavy a distribučních soustav umožňují,

- nabízet a poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, tj. služby spočívající zpravidla v dodávce regulační energie určené k zajištění systémových služeb, tedy činností provozovatele přenosové soustavy pro zajištění spolehlivého provozu elektrizační soustavy s ohledem na provoz v rámci propojených elektrizačních soustav,

- omezit, přerušit nebo ukončit dodávku elektřiny svým zákazníkům při neoprávněném odběru elektřiny, tedy práv obdobných právu obchodníka s elektřinou při dodávce elektřiny zákazníkům, vložených novelou zákonem č. 131/2015 Sb. – k tomu srov. také výklad k neoprávněnému odběru dále,

- nakupovat elektřinu pro technologickou vlastní spotřebu své výrobny elektřiny.

Ust. § 23 odst. 2 písm. f) bylo novelou zákonem č. 131/2015 Sb. upřesněno ohledně zakotvení povinnosti výrobců předávat operátorovi trhu údaje o výrobě elektřiny, přičemž neplnění této povinnosti je správním deliktem podle ust. § 91 odst. 2 písm. c) a je tedy sankcionováno ERÚ. Ustanovení tak řeší problém nevymahatelnosti výkazů a tím i problematiku zpoplatnění systémových služeb a činností operátora trhu.

a) zajišťuje bezpečný, spolehlivý a efektivní provoz, obnovu a rozvoj přenosové soustavy a zajišťuje propojení přenosové soustavy s jinými soustavami, a za tím účelem zabezpečuje podpůrné služby a dlouhodobou schopnost přenosové soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku po přenosu elektřiny, spolupracuje s provozovateli propojených přenosových soustav a spolupracuje na integraci vnitřního evropského trhu s elektřinou,

c) řídí toky elektřiny v přenosové soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi propojenými soustavami ostatních států a ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav v elektrizační soustavě,

d) odpovídá za zajištění systémových služeb pro elektrizační soustavu na úrovni přenosové soustavy,

e) účastní se vyrovnávacího mechanismu a uskutečňuje platby podle vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přenosových soustav v souladu s Nařízením o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a při zachování bezpečnosti a spolehlivosti přenosové soustavy poskytuje přeshraniční přenos elektřiny účastníkům trhu s elektřinou,

f) v případě existujícího či hrozícího nedostatku kapacity přenosové soustavy informuje dotčené účastníky trhu s elektřinou na základě jejich žádosti o důvodech, pro které neuskutečnil přenos elektřiny.

(2) Provozovatel přenosové soustavy nesmí být držitelem jiné licence udělované podle tohoto zákona než licence na přenos elektřiny.

a) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu přenosové soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,

b) obstarávat za nejnižší náklady podpůrné služby a elektřinu pro krytí ztrát elektřiny v přenosové soustavě a pro vlastní potřebu; pro řízení rovnováhy mezi výrobou a spotřebou a pro řízení toků elektřiny podle odstavce 1 písm. c) obstarávat regulační energii,

c) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny účastníkům trhu s elektřinou

1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,

6. při provádění plánovaných prací na zařízení přenosové soustavy nebo v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí,

7. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přenosové soustavy nebo distribuční soustavy,

8. při odběru elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob,

9. při odběru elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch účastníků trhu s elektřinou a zákazník nevybavil tato odběrná zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů, nebo

10. v důsledku omezení nebo přerušení přenosu elektřiny provozovateli propojených přenosových soustav,

d) změnit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny z výroben, přeshraniční výměnu elektřiny a dovoz elektřiny ze zahraničí nebo vývoz elektřiny do zahraničí k zajištění spolehlivého provozu přenosové soustavy

1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,

6. při provádění plánovaných prací na zařízení přenosové soustavy nebo v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí,

7. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přenosové soustavy nebo distribuční soustavy,

8. při dodávce elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob,

9. při dodávce elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou a výrobce nevybavil tato zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů,

10. v důsledku omezení nebo přerušení přenosu elektřiny nebo v důsledku jiných provozních stavů způsobených provozovateli propojených přenosových soustav, nebo

e) v souladu se zvláštním právním předpisem^4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení,

f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním přenosové soustavy,

g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení přenosové soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,

h) vstupovat v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat a vjíždět na nemovitosti, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,

i) pro zajištění integrace vnitřního evropského trhu s elektřinou nabývat vlastnické právo k elektřině,

(4) Provozovatel přenosové soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu^4e), vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh provozovatele přenosové soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části.

(5) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) bodu 6 a písmenu d) bodu 6 je provozovatel přenosové soustavy povinen oznámit započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny způsobem v místě obvyklým, nejméně však 50 dnů předem.

(6) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je provozovatel přenosové soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.

(7) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je právo na náhradu škody vyloučeno. Toto neplatí, nesplní-li provozovatel přenosové soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5 nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil provozovatel přenosové soustavy.

(8) Provozovatel přenosové soustavy je povinen při výkonu oprávnění podle odstavce 3 písm. e) až g) co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

(9) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavy podle odstavce 3 písm. e) a f) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu⁵⁾. Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele přenosové soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.

a) každému, kdo požádá o připojení k přenosové soustavě, stanovit podmínky a termín připojení a poskytnout přenos každému, kdo o to požádá, je připojen a splňuje podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro přenos nebo při ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu přenosové soustavy,

b) zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující podmínky pro připojení jejich zařízení k přenosové soustavě,

c) zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující podmínky pro přenos elektřiny přenosovou soustavou,

d) zajistit zřízení technického dispečinku pro výkon činností podle odstavce 1 písm. c) a d) a zajistit jeho řádnou činnost,

e) zajišťovat měření v přenosové soustavě včetně jejich vyhodnocování a předávat operátorovi trhu naměřené a vyhodnocené údaje a další nezbytné informace pro plnění jeho povinností,

f) zpracovávat a po schválení Energetickým regulačním úřadem zveřejňovat Pravidla provozování přenosové soustavy a vykonávat licencovanou činnost v souladu s těmito pravidly,

g) poskytovat provozovatelům jiných přenosových soustav a provozovatelům distribučních soustav, se kterými je jeho soustava propojena, informace nezbytné k zajištění vzájemné spolupráce při provozu a rozvoji sítí,

h) informovat ministerstvo a Energetický regulační úřad o omezení dovozu nebo vývozu elektřiny,

i) zpracovávat ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav roční přípravu provozu přenosové soustavy, a to zejména rozsah a termíny odstávek zařízení pro přenos a předpokládané omezení přenosu, a zveřejňovat ji,

j) každý druhý rok zpracovávat desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy v rozsahu podle § 58k odst. 3 a po jeho schválení jej zveřejňovat; ustanovení § 58k odst. 10 první věty a § 58l odst. 5 se použije obdobně,

k) průběžně zveřejňovat informace o možnostech přenosu elektřiny přenosovou soustavou způsobem stanoveným v Pravidlech provozování přenosové soustavy,

l) provádět ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav hodnocení provozu přenosové soustavy z technického hlediska,

n) zpracovávat údaje potřebné pro rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o cenách za přenos a o cenách za systémové služby,

o) zajišťovat ochranu chráněných informací, včetně zajištění ochrany údajů předávaných operátorovi trhu,

p) vypracovat havarijní plány do 6 měsíců od udělení licence a dále je každoročně upřesňovat; při jejich tvorbě a upřesňování spolupracovat s provozovateli distribučních soustav, jejichž zařízení je připojeno k přenosové soustavě,

r) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji způsobem umožňujícím dálkový přístup,

s) informovat ministerstvo nejpozději do konce druhého týdne měsíce následujícího po uplynutí čtvrtletí o fyzikálních tocích dovozu elektřiny ze států, které nejsou členy Evropské unie,

t) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu jednou ročně nejpozději do 1. března zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení přenosové soustavy a o opatřeních na pokrytí špičkové spotřeby elektřiny a řešení výpadku výroben elektřiny,

u) poskytovat součinnost operátorovi trhu při organizování vnitrodenního trhu s elektřinou a vyrovnávacího trhu s regulační energií,

v) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na přenos elektřiny u operátora trhu; zaregistrováním se provozovatel přenosové soustavy stává registrovaným účastníkem trhu,

w) poskytovat všem účastníkům trhu s elektřinou informace týkající se provozování přenosové soustavy nezbytné pro řádné fungování trhu s elektřinou; touto povinností není dotčena povinnost provozovatele přenosové soustavy dodržovat mlčenlivost podle písmene o),

x) hradit operátorovi trhu ceny za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s elektřinou,

z) zajistit neznevýhodňující podmínky pro poskytovatele podpůrných služeb.

(1) Provozovatel přenosové soustavy musí být z hlediska své společnické struktury nezávislý na výrobě elektřiny nebo výrobě plynu nebo na obchodu s elektřinou nebo s plynem.

(2) K zajištění nezávislosti provozovatele přenosové soustavy musejí být splněny tyto podmínky nezávislosti:

b) nad provozovatelem přenosové soustavy nebo nad jeho obchodním závodem nevykonává přímo ani nepřímo kontrolu osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo které

1. vykonávají přímo nebo nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem nebo ve vztahu k nim uplatňují jiné právo,

c) ve vztahu k provozovateli přenosové soustavy neuplatňuje jakékoliv jiné právo osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo které

1. vykonávají přímo nebo nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem,

1. sám nebo jednáním ve shodě s jinými osobami nevykonává přímo ani nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny nebo výrobcem plynu nebo nad obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem ani ve vztahu k nim neuplatňuje jiné právo,

2. nevyrábí elektřinu nebo plyn nebo neobchoduje s elektřinou nebo s plynem,

e) členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady nebo správní rady nebo členy jiného orgánu provozovatele přenosové soustavy určeného stanovami není oprávněna jmenovat, volit nebo jinak ustanovit osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo které

1. vykonávají kontrolu nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem nebo ve vztahu k nim uplatňují jiné právo,

f) členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady nebo správní rady nebo členem jiného orgánu provozovatele přenosové soustavy určeného stanovami nesmí být osoba, která je členem dozorčí rady, členem statutárního orgánu nebo členem jiného orgánu společnosti určeného stanovami výrobce elektřiny, výrobce plynu, obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynem.

(3) Je-li osobou nebo jednou z osob podle odstavce 2 písm. b), c) nebo e) Česká republika, územní samosprávný celek nebo jiná osoba veřejného práva, nepovažují se za tutéž osobu dva odlišné státní orgány, orgány územního samosprávného celku nebo jiné osoby veřejného práva, z nichž jedna vykonává kontrolu nebo jiné právo nad provozovatelem přenosové soustavy a druhá vykonává kontrolu nebo jiné právo nad výrobcem elektřiny nebo výrobcem plynu nebo obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem. Státní orgán, orgán územního samosprávného celku nebo jiná osoba veřejného práva, která vykonává kontrolu nebo jiné právo nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem, musí být nezávislá na státním orgánu, orgánu územního samosprávného celku nebo jiné osobě veřejného práva, která vykonává kontrolu nebo jiné právo nad provozovatelem přenosové soustavy.

(4) Podmínky nezávislosti podle odstavce 2 se považují za splněné i tehdy, jestliže se provozovatel přenosové soustavy účastní na založení právnické osoby za účelem provozování přenosových soustav v jednom nebo více státech nebo v takové osobě získá účast, a přenechá takové osobě přenosovou soustavu k jejímu provozování společně s dalšími přenosovými soustavami. To neplatí, pokud by se na podnikání právnické osoby založené za účelem provozování přenosových soustav podle předchozí věty účastnily jiné osoby, které nebyly příslušnými orgány členských států určeny jako vlastnicky oddělení provozovatelé přenosových soustav nebo nezávislí provozovatelé přenosových soustav.

(5) Výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou, výrobce plynu, obchodník s plynem nesmí sám nebo jednáním ve shodě s jinými osobami nabýt ani vykonávat přímou nebo nepřímou kontrolu nad provozovatelem přenosové soustavy, ani ve vztahu k němu vykonávat hlasovací právo spojené s vlastnictvím podílu v provozovateli přenosové soustavy, ustanovovat nebo odvolávat členy dozorčí rady, správní rady nebo členy statutárního orgánu nebo vlastnit většinový podíl.

b) vlastnictví účastnických cenných papírů, jejichž souhrnná jmenovitá nebo účetní hodnota přesahuje 50 % základního kapitálu společnosti,

c) právo jmenovat, volit nebo jinak ustanovit a odvolávat členy dozorčí rady nebo správní rady, členy statutárního orgánu nebo členy jiného orgánu společnosti určeného stanovami,

d) jiné obdobné právo, jehož výkon vyvolává podstatný konflikt zájmů mezi provozováním přenosové soustavy a výrobou elektřiny nebo plynu nebo obchodem s elektřinou nebo plynem.

a) zajišťuje spolehlivé provozování, obnovu, a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí,

c) řídí toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou soustavou ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy.

(2) Provozovatel distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných míst zákazníků, nesmí být souběžným držitelem licence na výrobu elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo obchod s plynem.

a) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu distribuční soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,

b) nakupovat s nejnižšími náklady podpůrné služby a elektřinu pro krytí ztrát elektřiny v distribuční soustavě,

c) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny účastníkům trhu s elektřinou

1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,

5. při provádění plánovaných prací na zařízení distribuční soustavy nebo v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí,

6. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy, nebo přenosové soustavy,

7. při odběru elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob,

8. při odběru elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou a zákazník nevybavil tato odběrná zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů, nebo

9. při odběru elektřiny, kdy zákazník opakovaně bez vážného důvodu neumožnil přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného elektrického zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván.

d) změnit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny z výroben a dovoz elektřiny ze zahraničí nebo vývoz elektřiny do zahraničí s ohledem na spolehlivý provoz distribuční soustavy

1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,

6. při provádění plánovaných prací na zařízení distribuční soustavy nebo v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí,

7. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy nebo přenosové soustavy,

8. při dodávce elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob,

11. neumožnil-li výrobce elektřiny opakovaně bez vážného důvodu přístup k měřicímu zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván,

e) v souladu se zvláštním právním předpisem^4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení distribuční soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení,

f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním distribuční soustavy,

g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení distribuční soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,

h) vstupovat nebo vjíždět v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat nebo vjíždět na nemovitosti, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti.

(4) Provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním, a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu^4e), vydá příslušný příslušný vyvlastňovací úřad na návrh příslušného provozovatele distribuční soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části.

(5) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) bodu 5 a písm. d) bodu 6 je provozovatel distribuční soustavy povinen oznámit započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny způsobem v místě obvyklým nebo s využitím elektronických komunikací a uveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup, nejméně však 15 dnů předem. Ohlašovací povinnost nevzniká při provádění nutných provozních manipulací, při nichž omezení nebo přerušení dodávky elektřiny nepřekročí 20 minut.

(6) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je provozovatel distribuční soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení; v případech uvedených v odstavci 4 písm. c) bodu 4 a písm. d) bodu 5 je povinen obnovit dodávku po úhradě náhrady škody.

(7) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je právo na náhradu škody vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel distribuční soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5 nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil provozovatel distribuční soustavy.

(8) Provozovatel distribuční soustavy je povinen při výkonu oprávnění podle odstavce 3 písm. e) až g) co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim bezprostředně oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

(9) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 3 písm. e) a f) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu⁵⁾. Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele distribuční soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.

a) každému, kdo požádá o připojení k distribuční soustavě, stanovit podmínky a termín připojení a umožnit distribuci elektřiny každému, kdo o to požádá, je připojen a splňuje podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování distribuční soustavy, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro distribuci nebo při ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy nebo přenosové soustavy,

b) na základě žádosti obchodníka s elektřinou nebo výrobce elektřiny přerušit distribuci elektřiny v případě neoprávněného odběru elektřiny,

c) zajišťovat neznevýhodňující podmínky pro připojení zařízení k distribuční soustavě, u zákazníků odebírajících elektřinu ze sítí nízkého napětí, kteří nejsou vybaveni průběhovým měřením, přiřadit odpovídající typový diagram dodávek,

d) zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující podmínky pro distribuci elektřiny distribuční soustavou,

e) zajistit zřízení technického dispečinku pro výkon činností podle odstavce 1 písm. c) v případě, že provozuje zařízení s napětím 110 kV a odpovídat za jeho činnost,

f) zajišťovat měření v distribuční soustavě včetně jejich vyhodnocování a předávat operátorovi trhu naměřené a vyhodnocené údaje a další nezbytné informace pro plnění jeho povinností,

g) zpracovávat a po schválení Energetickým regulačním úřadem zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup Pravidla provozování distribuční soustavy a vykonávat licencovanou činnost v souladu s těmito pravidly,

h) poskytovat provozovateli přenosové soustavy a provozovatelům jiných distribučních soustav, se kterými je jeho soustava propojena, informace nezbytné k zajištění bezpečného a spolehlivého provozu a vzájemné spolupráce,

i) zpracovávat v souladu s dispečerským řádem ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy roční přípravu provozu distribuční soustavy, a to zejména rozsah a termíny odstávek zařízení pro distribuci a předpokládané omezení distribuce, a zveřejňovat ji,

j) každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj distribuční soustavy, a to nejméně na 5 let,

k) průběžně zveřejňovat informace o možnostech distribuce elektřiny v distribuční soustavě způsobem stanoveným v Pravidlech provozování distribuční soustavy,

l) provádět hodnocení provozu distribuční soustavy z technického hlediska,

m) zpracovávat údaje nezbytné pro rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o cenách za distribuci elektřiny,

n) zajišťovat ochranu chráněných informací, včetně zajištění ochrany údajů předávaných operátorovi trhu,

o) vypracovat havarijní plány do 6 měsíců od udělení licence a dále je každoročně upřesňovat; při jejich tvorbě a upřesňování spolupracovat s provozovateli soustav, s jejichž zařízením je jeho zařízení propojeno,

p) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji způsobem umožňujícím dálkový přístup,

r) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k jiné distribuční soustavě, umožnit instalaci měřicího zařízení k měření elektřiny mezi distribučními soustavami, zajistit přístup k tomuto zařízení a podílet se na úhradě oprávněných nákladů provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením svého zařízení k této distribuční soustavě,

s) poskytnout na vyžádání dodavateli poslední instance údaje o zákazníkovi a jeho odběrném místě v rozsahu nezbytném pro zajištění dodávky poslední instance,

t) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k přenosové soustavě, umožnit instalaci měřicího zařízení k měření elektřiny mezi přenosovou a distribuční soustavou, zajistit přístup k tomuto zařízení a podílet se na úhradě oprávněných nákladů provozovatele přenosové soustavy spojených s připojením svého zařízení k přenosové soustavě.

a) informovat ministerstvo nejpozději do konce druhého týdne měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí o fyzikálních tocích dovozu elektřiny ze států, které nejsou členy Evropské unie,

b) zpracovávat a předávat operátorovi trhu údaje z měření pro potřeby tvorby typových diagramů dodávek a potřebné údaje k uplatnění ceny za systémové služby a ceny za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s elektřinou,

c) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu jednou ročně nejpozději do 1. března následujícího kalendářního roku zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení distribuční soustavy,

d) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na distribuci elektřiny u operátora trhu; zaregistrováním se provozovatel distribuční soustavy stává registrovaným účastníkem trhu,

e) řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové soustavy nebo pokyny technického dispečinku provozovatele distribuční soustavy, ke které je jeho soustava připojena, při stavech nouze vyhlášeném tímto provozovatelem nebo při předcházení stavům nouze oznámeném tímto provozovatelem,

f) zajistit přenos elektřiny a v případě provozovatele distribuční soustavy nepřipojené přímo k přenosové soustavě distribuci elektřiny,

g) provést technická opatření k ochraně ptactva na nově instalovaných stožárech venkovního vedení vysokého napětí a při výměně stávajících stožárů,

h) zajišťovat propagaci energetických služeb a jejich nabídky zákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služeb,

i) při změně parametrů elektřiny upravit na svůj náklad svá zařízení tak, aby vyhovovala těmto změnám,

j) zajistit si dodávku elektřiny na krytí ztrát v distribuční soustavě a pro vlastní potřebu,

k) hradit operátorovi trhu ceny za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s elektřinou,

(12) Pokud provozovatel distribuční soustavy, která není přímo připojena k přenosové soustavě, nemá schválena vlastní Pravidla provozování distribuční soustavy, použijí se Pravidla provozování distribuční soustavy provozovatele distribuční soustavy přímo připojené k přenosové soustavě, na jehož vymezeném území se nachází.

(1) Provozovatel distribuční soustavy, je-li součástí vertikálně integrovaného podnikatele, musí být od 1. ledna 2007 z hlediska své právní formy, organizace a rozhodování nezávislý na jiných činnostech netýkajících se distribuce elektřiny. Tento požadavek neznamená požadavek na oddělení vlastnictví majetku.

(2) K zajištění nezávislosti provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 1 se od 1. ledna 2007 uplatní tato minimální kritéria:

a) osoby odpovědné za řízení provozovatele distribuční soustavy se nesmí přímo ani nepřímo podílet na organizačních strukturách vertikálně integrovaného podnikatele, jenž je odpovědný, přímo nebo nepřímo, za běžný provoz výroby elektřiny, přenosu elektřiny a obchod s elektřinou nebo plynem; členem statutárního orgánu nebo vedoucím zaměstnancem provozovatele distribuční soustavy nemůže být fyzická osoba, která je současně členem statutárním orgánem nebo vedoucím zaměstnancem držitele licence na výrobu elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo plynem, který je součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele,

b) musí být přijata veškerá vhodná opatření, aby k profesionálním zájmům člena statutárního orgánu nebo vedoucích zaměstnanců odpovědných za řízení provozovatele distribuční soustavy bylo přihlíženo způsobem, který zajišťuje jejich nezávislé jednání; člen statutárního orgánunebo vedoucí zaměstnanec provozovatele distribuční soustavy nesmí přijímat žádné odměny a jiná majetková plnění od držitelů licence na výrobu elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo plynem v rámci téhož vertikálně integrovaného podnikatele; odměňování člena statutárního orgánu nebo vedoucího zaměstnance provozovatele distribuční soustavy nesmí být závislé na hospodářských výsledcích dosahovaných těmito ostatními držiteli licencí v rámci téhož vertikálně integrovaného podnikatele,

c) provozovatel distribuční soustavy musí disponovat skutečnými rozhodovacími právy ve vztahu k majetku nezbytnému k provozování, údržbě a rozvoji distribuční soustavy, jež jsou nezávislá na vertikálně integrovaném podnikateli; mateřská společnost nesmí udělovat provozovateli distribuční soustavy jakékoliv pokyny ohledně běžného provozu nebo údržby distribuční soustavy, a rovněž nesmí jakýmkoliv jiným způsobem zasahovat do rozhodování o výstavbě či modernizaci částí distribuční soustavy, pokud takové rozhodnutí nejde nad rámec schváleného finančního plánu, či jiného obdobného nástroje; tím není dotčeno oprávnění mateřské společnosti schvalovat roční finanční plán či jiný obdobný nástroj provozovatele distribuční soustavy a schvalovat jeho maximální limity zadlužení.

(3) Provozovatel distribuční soustavy musí přijmout vnitřním předpisem program rovného zacházení k vyloučení diskriminačního chování (dále jen „program rovného zacházení“), kterým stanoví

a) opatření k vyloučení diskriminačního jednání provozovatele distribuční soustavy ve vztahu k účastníkům trhu s elektřinou, kteří nejsou součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele s provozovatelem distribuční soustavy,

b) povinnosti a práva zaměstnanců provozovatele distribuční soustavy ke splnění účelů programu rovného zacházení.

(4) Provozovatel distribuční soustavy jmenuje nebo jinak obsazuje auditora programu. Provozovatel distribuční soustavy je povinen zajistit, aby auditor programu měl vytvořeny podmínky pro nezávislý výkon své funkce, zejména dostatečné pravomoci k plnění své funkce a dostatečné materiální a organizační podmínky. Způsob odměňování auditora programu nesmí být na újmu nezávislého výkonu jeho funkce.

(5) Auditor programu je povinen dohlížet na provádění programu rovného zacházení. Auditor programu zpracovává a předkládá do 30. dubna následujícího kalendářního roku Energetickému regulačnímu úřadu a ministerstvu výroční zprávu o opatřeních přijatých k provádění programu rovného zacházení za uplynulý rok a zároveň ji zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. Provozovatel distribuční soustavy je povinen poskytnout auditorovi programu veškeré informace a podklady nezbytné pro řádný výkon jeho činnosti a poskytnout jinou nezbytnou součinnost. Provozovatel distribuční soustavy je povinen seznámit s programem rovného zacházení členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady nebo správní rady a všechny zaměstnance.

(6) Člen statutárního orgánu nebo vedoucí zaměstnanec provozovatele distribuční soustavy nesmí od 1. ledna 2007 držet podíly převyšující 1 % základního kapitálu v jiné právnické osobě v rámci téhož vertikálně integrovaného podnikatele, která je držitelem licence na výrobu elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo plynem.

(7) Od 1. ledna 2007 nesmí provozovatel distribuční soustavy uzavírat ovládací smlouvy k podrobení jednotnému řízení jiného držitele licence na výrobu elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo plynem ani v takovém řízení podle již uzavřených ovládacích smluv pokračovat.

(8) Pokud je povinnost oddělení činností podle tohoto zákona provedena pachtem obchodního závodu nebo jeho části, je pachtýř povinen převzít propachtovaný obchodní závod nebo jeho část do svého účetnictví. Pokud je povinnost oddělení podle tohoto zákona provedena pachtem jednotlivého majetku, je propachtovatel povinen sdělit pachtýři informace o hodnotě propachtovaného majetku v rozsahu požadovaném Energetickým regulačním úřadem pro účely cenové regulace.

(9) Oddělení podle tohoto zákona není povinen provést vertikálně integrovaný podnikatel, který poskytuje služby pro méně než 90 000 připojených odběrných míst zákazníků.

(10) Provozovatel distribuční soustavy, je-li součástí vertikálně integrovaného podnikatele, musí jednat tak, aby neuvedl v omyl jiného účastníka trhu s elektřinou, pokud se jedná o možnost záměny s obchodníkem s elektřinou nebo s výrobcem elektřiny, který je součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele.

V intencích směrnice Evropské unie 96/92/EC je v ust. § 24 vymezeno postavení, práva a povinnosti provozovatele přenosové soustavy a ust. § 25 provozovatelů distribučních soustav.

Licence na přenos elektřiny je podle ust. § 4 odst. 2 udělována jako výlučná pro celé území České republiky, čímž je založeno také ustanovení pouze jednoho provozovatele přenosové soustavy, kterým je společnost ČEPS, a.s.

Licence na distribuci elektřiny jsou udělovány jednotlivým žadatelům pro jejich vymezená území – k tomu srov. výklad k ust. § 4 odst. 2. V praxi jsou provozovatelé distribučních soustav děleni na regionální provozovatele a lokální distributory – EZ však takové dělení nezakládá, ani je jinak rozdílné postavení nedefinuje, některé povinnosti zakládá pouze ve vztahu k provozovatelům, k jejichž distribuční soustavě je připojeno více, než 90. tis. odběrných míst zákazníků.

Při své činnosti musí provozovatel přenosové soustavy i provozovatelé distribučních soustav postupovat objektivně a nediskriminačně. Hlavní úlohou provozovatele přenosové soustavy a provozovatelů distribučních soustav je zajištění technického řízení soustav tak, aby pokud to technické možnosti dovolí, umožnili realizaci všech obchodních transakcí, které byly mezi účastníky trhu uzavřeny.

Povinností provozovatele přenosové soustavy a provozovatelů distribučních soustav je připojit každého, kdo o to požádá a splňuje připojovací podmínky. Provozovatel přenosové soustavy může odmítnout přístup k soustavě (a přepravu) z důvodu prokazatelného nedostatku přenosové kapacity nebo z důvodu ohrožení spolehlivosti provozu soustavy a v případě ohrožení bezpečnosti osob a majetku.

Přenosová soustava tvoří svou podstatou přirozený monopol. Provozovatel přenosové soustavy zajišťuje služby přenosové soustavy zajišťující její spolehlivý provoz. Z tohoto důvodu zpracovává podklady pro rozhodnutí ERÚ o cenách za služby přenosové soustavy.

Provozovatel distribuční soustavy zajišťuje služby distribuční soustavy (včetně krytí ztrát při distribuci) uživatelům distribuční soustavy a dodává elektřinu chráněným zákazníkům ve své zásobovací oblasti. Provozovatelé jednotlivých distribučních společností zpracovávají podklady pro rozhodnutí ERÚ o cenách za služby distribuční soustavy.

V kompetenci provozovatele přenosové soustavy a provozovatelů distribučních soustav je řízení toků elektřiny v soustavě v reálném čase, příprava provozu a plánování rozvoje soustavy. Provozovatel přenosové soustavy zpracovává a po odsouhlasení ze strany ERÚ vydává a zveřejňuje Pravidla provozování přenosové soustavy, resp. provozovatelé distribučních soustav Pravidla provozování distribučních soustav, která obsahují zejména provozní předpisy a pravidla pro plánování provozu a rozvoje přenosové soustavy, včetně předávání dat a informací. Z důvodu zajištění dispečerského řízení výrobních a přenosových zařízení ve své působnosti zřizuje provozovatel přenosové soustavy technický dispečink.

a) provádí dispečerské řízení přenosu elektřiny v přenosové soustavě a dispečerské řízení zdrojů poskytujících podpůrné služby k zajištění systémových služeb v přenosové soustavě a v distribučních soustavách v součinnosti s provozovatelem distribuční soustavy,

b) zajišťuje dodržování pravidel propojení s elektrizačními soustavami ostatních států včetně rozhodování o využití přeshraničních vedení propojujících přenosovou soustavu s jinými soustavami v zahraničí; při rozhodování o využití přeshraničních vedení propojujících přenosovou soustavu s jinými soustavami v zahraničí musí technický dispečink provozovatele přenosové soustavy přihlížet k technickým omezením přenosové soustavy a propojených soustav v zahraničí,

c) spolupracuje při provádění dispečerského řízení přenosu elektřiny v přenosové soustavě s provozovateli propojených soustav v zahraničí.

(2) Technický dispečink provozovatele distribuční soustavy provádí dispečerské řízení výroben elektřiny a distribuce elektřiny v distribuční soustavě v souladu s § 25 odst. 1 písm. c).

(3) Technické dispečinky provozovatelů distribučních soustav a technický dispečink provozovatele přenosové soustavy jsou povinny spolupracovat a poskytovat si nezbytné údaje pro dispečerské řízení.

a) mezi přenosovou soustavou a distribučními soustavami v reálném čase je technický dispečink provozovatele distribuční soustavy povinen uposlechnout pokynů technického dispečinku provozovatele přenosové soustavy,

b) mezi distribučními soustavami v reálném čase je technický dispečink provozovatele distribuční soustavy, která není přímo připojena k přenosové soustavě, povinen uposlechnout pokynů technického dispečinku provozovatele distribuční soustavy přímo připojené k přenosové soustavě,

c) mezi distribučními soustavami v reálném čase, pokud nejsou ve vztahu podle písmene b), jsou technické dispečinky provozovatelů distribučních soustav povinny vzájemně spolupracovat.

(5) Technický dispečink provozovatele přenosové soustavy a technické dispečinky provozovatelů distribučních soustav jsou v případě ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy a po využití dostupných tržních mechanismů zajišťovaných operátorem trhu a provozovatelem přenosové soustavy oprávněny za účelem odstraňování nevyrovnané bilance elektrizační soustavy nebo její části při dispečerském řízení v nezbytné míře dočasně omezovat výrobu elektřiny ve výrobnách elektřiny. Omezení výroby elektřiny ve výrobnách s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla může být prováděno nejvýše v rozsahu neohrožujícím dodávky tepla.

(6) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy, jehož technický dispečink omezil při dispečerském řízení prováděném mimo stavy nouze nebo předcházení stavu nouze výrobu elektřiny ve výrobně elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, je povinen poskytnout příslušnému výrobci elektřiny náhradu za neodebranou elektřinu ve výši odpovídající celkovému příjmu výrobce po odečtu nákladů za nevyrobenou elektřinu, kterého by dosáhl v případě neomezení výroby. V případě sporu o výši náhrady rozhoduje Energetický regulační úřad.

(7) Účastník trhu s elektřinou, jehož zařízení je připojeno k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě, je povinen předávat technickému dispečinku nezbytné údaje potřebné k dispečerskému řízení.

(8) Dispečerské řízení napětí a jalových výkonů výroben elektřiny prováděné technickým dispečinkem provozovatele přenosové soustavy nebo technickým dispečinkem provozovatele distribuční soustavy se nepovažuje za omezení výroby elektřiny.

a) na uzavření smlouvy o připojení a na připojení svého odběrného elektrického zařízení k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě, pokud splňuje podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy a má k připojení souhlas vlastníka dotčené nemovitosti,

b) nakupovat elektřinu od držitelů licence na výrobu elektřiny a od držitelů licence na obchod s elektřinou, nakupovat elektřinu z jiných států nebo na krátkodobém trhu s elektřinou organizovaném operátorem trhu,

c) na dopravu dohodnutého množství elektřiny do odběrného místa za cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací,

d) na informace o celkové směsi paliv dodavatele a informace o dopadu na životní prostředí,

f) nabízet a poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy za podmínek stanovených Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,

g) poskytovat a rozúčtovat jiné osobě elektřinu odebranou zákazníkem prostřednictvím vlastního nebo jím provozovaného odběrného elektrického zařízení o napětí do 52 kV včetně.

a) řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové soustavy nebo technického dispečinku provozovatele distribuční soustavy, ke které je jeho zařízení připojeno, a Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,

b) umožnit instalaci měřicího zařízení provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy,

c) umožnit přístup k měřicím zařízením provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy,

d) udržovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám,

e) předávat operátorovi trhu technické údaje ze smluv o dodávce elektřiny, pokud je subjektem zúčtování,

f) provádět dostupná technická opatření zamezující ovlivňování kvality elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou,

g) podílet se podle výše odebíraného příkonu na úhradě oprávněných nákladů provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením svého zařízení a se zajištěním požadovaného příkonu,

h) při změně parametrů elektřiny upravit na svůj náklad svá odběrná elektrická zařízení tak, aby vyhovovala těmto změnám,

i) zaregistrovat se u operátora trhu před uskutečněním dodávky elektřiny od jiného výrobce elektřiny nebo obchodníka s elektřinou,

j) uhradit dodavateli poslední instance dodávku elektřiny podle § 12a, a to od okamžiku zahájení této dodávky,

k) při stavebních úpravách distribuční soustavy anebo její části, včetně přípojek, umožnit změnu místa připojení, včetně změny umístění měřicího zařízení na veřejně přístupná místa; dojde-li v důsledku stavebních úprav ke změně umístění měřicího zařízení, považuje se elektrické zařízení za ním za odběrné elektrické zařízení v majetku vlastníka nemovitosti; veškeré náklady na provedené změny hradí provozovatel distribuční soustavy,

l) při uplatnění práva na volbu dodavatele podle odstavce 1 písm. e) dodržovat sjednanou délku výpovědní doby, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou.

(3) Na odběrných elektrických zařízeních, kterými prochází neměřená elektřina, nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy.

(4) Zákazník může provozovat vlastní náhradní zdroj, pokud je propojen s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou, pouze po dohodě s provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy.

(5) Zákazník může provozovat výrobnu elektřiny s instalovaným výkonem do 10 kW, pokud je propojena s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou a pokud není ve stejném odběrném místě připojena jiná výrobna elektřiny, pouze na základě uzavřené smlouvy o připojení, která zahrnuje i připojení výrobny elektřiny. V tomto případě se na zákazníka dále vztahují práva podle § 23 odst. 1 písm. a) a povinnosti podle § 23 odst. 2 písm. a), c), e), i) a j).

(6) V případě provozování výrobny elektřiny podle odstavce 5 je zákazník dále povinen

a) zajistit, aby k výrobě elektřiny byla používána technická zařízení, která splňují požadavky bezpečnosti a spolehlivosti stanovené právními předpisy a technickými normami,

b) zajistit, aby práce spojené s instalací a provozem výrobny elektřiny byly prováděny osobami s odbornou způsobilostí,

c) vyrábět elektřinu tak, aby nedošlo k ohrožení života a zdraví osob, majetku nebo zájmu na ochranu životního prostředí.

(7) Vlastník nemovitosti, do které je zákazníkům dodávána elektřina na základě smlouvy, je povinen

b) udržovat společnou domovní elektrickou instalaci sloužící pro tuto dodávku ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám,

c) poskytovat technické údaje o společné domovní elektrické instalaci držiteli licence na distribuci elektřiny,

d) umožnit držiteli licence na distribuci elektřiny přístup k této společné domovní instalaci.

Po otevření trhu s elektřinou získali všichni zákazníci právo volby svého dodavatele elektřiny a původní dělení zákazníků na tzv. oprávněné zákazníky a chráněné zákazníky již ani současné znění zákon obsahuje.

Zákazník má především právo na uzavření smlouvy o připojení a na připojení svého odběrného elektrického zařízení k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě, pokud splňuje podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy a má k připojení souhlas vlastníka dotčené nemovitosti. K souhlasu vlastníka nemovitosti upravuje ust. § 28 odst. 7 povinnost takového vlastníka dodávku zákazníkům (tj. uživatelům dané nemovitosti) umožnit a souhlas s připojením udělit musí. Dodávky elektřiny je zákazník oprávněn nakupovat, resp. zajistit si nákupem od držitelů licence na výrobu elektřiny a od držitelů licence na obchod s elektřinou, případně nákupem elektřiny z jiných států nebo na krátkodobém trhu s elektřinou organizovaném operátorem trhu.

V souvislosti s právem na svobodnou volbu svého dodavatele EZ výslovně stanoví, že změna dodavatele je pro zákazníka bezplatná. Novela zákonem č. 131/2015 Sb. vložila do EZ také právo zákazníka nabízet a poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy za podmínek stanovených Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy, a poskytovat a rozúčtovat jiné osobě elektřinu odebranou zákazníkem prostřednictvím vlastního nebo jím provozovaného odběrného elektrického zařízení o napětí do 52 kV včetně.

Nově se také umožňuje zákazníkovi vyrábět elektřinu – provozovat výrobnu elektřiny s instalovaným výkonem do 10 kW, i když je propojena s distribuční nebo s přenosovou soustavou, a to bez licence, pouze na základě uzavřené smlouvy o připojení. Vzhledem k tomu, že výrobna elektřiny je propojena s elektrizační soustavou, je nutno pro zákazníka stanovit určitá pravidla – dodržování určitých povinností, které by se jinak vztahovaly na výrobce elektřiny podle § 23. V tomto případě se proto na zákazníka dále vztahují práva podle § 23 odst. 1 písm. a) a povinnosti podle § 23 odst. 2 písm. a), c), e), i) a j).

b) nakupovat elektřinu od držitelů licence na výrobu a od držitelů licence na obchod nebo z jiných států a prodávat ji ostatním účastníkům trhu s elektřinou nebo do jiných států,

c) na poskytnutí informací od operátora trhu nezbytných k vyúčtování dodávek elektřiny zákazníkům, jejichž odběrné místo je registrováno u operátora trhu,

d) ukončit nebo přerušit dodávku elektřiny zákazníkům při neoprávněném odběru elektřiny.

a) řídit se Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribučních soustav,

b) předávat operátorovi trhu technické údaje ze smluv o dodávce elektřiny a další nezbytné informace pro plnění povinností operátora trhu v případě, že je subjektem zúčtování,

d) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji způsobem umožňujícím dálkový přístup,

e) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na obchod s elektřinou u operátora trhu; zaregistrováním se obchodník s elektřinou stává registrovaným účastníkem trhu,

g) zajišťovat propagaci energetických služeb a jejich nabídky zákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služeb,

h) informovat neprodleně operátora trhu a zákazníka o tom, že pozbyl oprávnění nebo možnost uskutečňovat dodávku elektřiny,

i) poskytnout provozovateli distribuční soustavy identifikační údaje o zákazníkovi, jemuž dodává elektřinu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny,

j) poskytovat provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy informace nezbytné pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu,

k) strpět opatření prováděná provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy při předcházení stavu nouze nebo při stavu nouze,

l) zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup Kontrolní seznam evropského spotřebitele energie o právech spotřebitele vypracovaný Komisí a zveřejněný Energetickým regulačním úřadem a informovat své zákazníky o možnosti se s Kontrolním seznamem evropského spotřebitele energie seznámit,

m) sdělit neprodleně na žádost zákazníkovi v postavení spotřebitele, který vypověděl závazek ze smlouvy nebo odstoupil od smlouvy, jejímž předmětem je dodávka elektřiny, datum ukončení dodávky elektřiny,

n) při provádění úkonů nezbytných k uskutečnění volby nebo změny dodavatele elektřiny uvádět pravdivé a úplné informace a na žádost Energetického regulačního úřadu předložit údaje a podklady sloužící k jejich ověření.

Obchodník je podnikající fyzická či právnická osoba, která nakupuje elektřinu za účelem jejího prodeje. Obchodník má za tím účelem podle ust. § 30 odst. 1 právo na poskytnutí přenosu nebo distribuce elektřiny, jakož i právo nakupovat elektřinu od držitelů licence na výrobu a od držitelů licence na obchod nebo z jiných států a prodávat ji ostatním účastníkům trhu s elektřinou nebo do jiných států, a dále i na poskytnutí informací od operátora trhu nezbytných k vyúčtování dodávek elektřiny zákazníkům, jejichž odběrné místo je registrováno u operátora trhu. Vzhledem k tomu, že obchodník s elektřinou nese také závazky za své zákazníky za úhradu služeb přenosové a distribuční soustavy, jakož i za úhradu odchylek a dalších regulovaných činností, dává mu EZ také právo ukončit nebo přerušit dodávku elektřiny zákazníkům při neoprávněném odběru elektřiny – k tomu viz výklad k neoprávněnému odběru dále.

Novelou zákonem č. 131/2015 Sb. je vložena v ust. § 30 odst. 2 písm. d) obchodníkovi s elektřinou nová povinnost ohledně dodržování kvality dodávek a služeb, a to vykazovat úroveň kvality dodávek a služeb ERÚ a zveřejňovat ji způsobem umožňujícím dálkový přístup, čímž má být zajištěna možnost vyhodnocovat kvality dodávek elektřiny. Dále bylo v ust. § 30 odst. 2 písm. m) také doplněna povinnost neprodleně sdělit na žádost zákazníkovi v postavení spotřebitele, který vypověděl závazek ze smlouvy nebo odstoupil od smlouvy, jejímž předmětem je dodávka elektřiny, datum ukončení dodávky elektřiny.

(1) Výstavba výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 1 MW a více je možná pouze na základě udělené státní autorizace na výstavbu výrobny elektřiny (dále jen „autorizace“). Za celkový instalovaný elektrický výkon výrobny elektřiny se považuje součet hodnot instalovaných výkonů výrobních jednotek v místě připojení do elektrizační soustavy.

(2) O udělení autorizace rozhoduje ministerstvo na základě písemné žádosti.

(3) Autorizaci ministerstvo neudělí, pokud předpokládaná výrobna elektřiny není v souladu

b) s Národním akčním plánem pro energii z obnovitelných zdrojů, pokud jde o výrobu elektřiny z výrobny, která je předmětem podpory podle zvláštních právních předpisů,

e) s požadavky na energetickou účinnost, bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy, bezpečnost osob a majetku, bezpečnost dodávek elektřiny, očekávanou budoucí poptávku po elektřině, zajištění rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny v České republice,

f) s energetickým posudkem pro zajištění vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla podle zákona o hospodaření energií.

(4) Autorizaci lze převést na jinou osobu pouze se souhlasem ministerstva za předpokladu splnění ustanovení odstavce 3 a postupem podle § 30b.

a) harmonogram přípravy výstavby výrobny elektřiny obsahující předpokládané termíny vydání rozhodnutí o umístění stavby, stavebního povolení, připojení k přenosové soustavě nebo přepravní soustavě nebo distribuční soustavě elektřiny nebo distribuční soustavě plynu, případně zahájení zkušebního provozu a kolaudačního souhlasu,

b) základní údaje o výrobně elektřiny včetně instalovaného výkonu, druhu výrobny a energetické účinnosti,

e) vyjádření provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy o zajištění systémových služeb a o vlivu na bezpečnost a spolehlivost provozu elektrizační soustavy včetně termínu a podmínek připojení,

f) údaje o charakteru provozu výrobny elektřiny a o předpokládaném ročním využití instalovaného výkonu,

g) vyjádření operátora trhu o vlivu výrobny elektřiny na zajištění rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu a na naplňování cílů Národního akčního plánu pro energii z obnovitelných zdrojů,

h) energetický posudek podle zákona o hospodaření energií v případě výrobny elektřiny o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW s výjimkou výroben elektřiny s dobou ročního provozu nižší než 1500 hodin za rok a jaderných elektráren.

a) základní údaje o výrobně elektřiny včetně instalovaného výkonu, druhu výrobny a energetické účinnosti,

d) podmínky platnosti autorizace, zejména k zajištění podpůrných služeb včetně vlivu výrobny elektřiny na bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy.

(2) Držitel autorizace je povinen bezodkladně oznámit ministerstvu veškeré změny údajů uvedených v žádosti o udělení autorizace či jiné závažné skutečnosti vztahující se k udělené autorizaci.

(3) Na základě oznámení podle odstavce 2 ministerstvo rozhodne z moci úřední o změně rozhodnutí o udělení autorizace.

a) v případě, že držitel autorizace nepožádá o vydání územního rozhodnutí podle zvláštního zákona nejpozději

1. do 3 let od nabytí právní moci rozhodnutí o udělení autorizace u výroben elektřiny s instalovaným výkonem do 100 MW, nebo

2. do 5 let od nabytí právní moci rozhodnutí o udělení autorizace u výroben elektřiny s instalovaným výkonem 100 MW a více,

b) v případě zastavení územního řízení nebo zamítnutí žádosti o vydání územního rozhodnutí dnem nabytí právní moci takového rozhodnutí,

c) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého, pokud držitel autorizace dosud nepožádal o vydání územního rozhodnutí podle zvláštního zákona,

d) vydáním rozhodnutí o úpadku ohledně majetku držitele autorizace nebo jestliže byl insolvenční návrh zamítnut proto, že majetek držitele autorizace nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení včetně vstupu držitele autorizace do likvidace, dnem nabytí právní moci takového rozhodnutí, nebo

Novelou zákonem č. 211/2011 Sb. došlo k transformaci směrnice Evropské unie 2009/72/ES, která ukládá členským státům zavést povolovací řízení na nové elektroenergetické výrobní kapacity. Povolovací řízení se podle EZ uskutečňuje formou udělování státní autorizace na výstavbu výrobny elektřiny, jejíž celkový instalovaný výkon bude 1 MW a vyšší. Bez udělené autorizace nebude výstavba takových výroben elektřiny možná. Autorizace uděluje Ministerstvo průmyslu a obchodu na základě žádosti, které posuzuje podle kritérií uvedených v EZ zahrnujících zejména posouzení souladu záměru výstavby se Státní energetickou koncepcí a s Národním akčním plánem pro energii z obnovitelných zdrojů, jakož nově i v souladu s územně plánovací dokumentací, dále pak podle dopadu na bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy a bezpečnost dodávek elektřiny.

Na rozdíl od licencí není rozhodnutí o autorizaci na výstavbu výrobny elektřiny nárokové. Již udělená autorizace může být převedena na jinou osobu pouze se souhlasem ministerstva postupem podle ust. § 30b. EZ dále konkretizuje náležitosti žádosti o udělení autorizace a obsah rozhodnutí o udělení autorizace a způsoby zániku autorizace.

Vlastník přímého vedení je v případě, že přímé vedení je elektricky propojeno s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou, je povinen

a) provádět dostupná technická opatření zamezující ovlivnění kvality elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou,

b) umožnit při stavech nouze nebo při předcházení stavu nouze využití přímého vedení pro potřeby provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy a řídit se pokyny technického dispečinku.

(1) Elektrická přípojka musí být zřízena a provozována v souladu se smlouvou o připojení a s Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování příslušné distribuční soustavy.

a) v zastavěném území podle zvláštního právního předpisu^4d) provozovatel distribuční soustavy,

b) mimo zastavěné území podle zvláštního právního předpisu^4d), je-li její délka do 50 m včetně, provozovatel distribuční soustavy,

c) mimo zastavěné území podle zvláštního právního předpisu^4d), je-li její délka nad 50 m, žadatel o připojení.

(3) Ostatní elektrické přípojky zřizuje na své náklady žadatel o připojení.

(5) Vlastník elektrické přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života a zdraví osob či poškození majetku.

(6) Provozovatel distribuční soustavy je povinen za úplatu elektrickou přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník písemně požádá.

(7) Při připojení odběrného zařízení pomocí smyčky se nejedná o přípojku.

(8) Elektrická přípojka nízkého napětí slouží k připojení jedné nemovitosti; na základě souhlasu vlastníka přípojky a provozovatele distribuční soustavy lze připojit i více nemovitostí. Elektrická přípojka nízkého napětí končí u venkovního vedení hlavní domovní pojistkovou skříní, u kabelového vedení hlavní domovní kabelovou skříní. Tyto skříně jsou součástí přípojky. Hlavní domovní pojistková skříň, popřípadě hlavní domovní kabelová skříň se umísťuje na objektu zákazníka nebo na hranici jeho nemovitosti.

(9) Není-li na nemovitosti zákazníka zřízena hlavní domovní pojistková skříň, končí venkovní přípojka nízkého napětí posledním kotevním bodem umístěným na této nemovitosti nebo na svorkách hlavního jističe objektu. Tento kotevní bod je součástí přípojky.

(10) Není-li na nemovitosti zákazníka zřízena hlavní domovní kabelová skříň, končí elektrická přípojka nízkého napětí na svorkách hlavního jističe objektu nebo v kabelové skříni uvnitř objektu.

(11) Elektrická přípojka jiného než nízkého napětí končí při venkovním vedení kotevními izolátory na stanici zákazníka, při kabelovém vedení kabelovou koncovkou v odběratelově stanici. Kotevní izolátory a kabelové koncovky jsou součástí přípojky.

(12) Společné domovní elektrické instalace v domech sloužící pro připojení více zákazníků z jedné elektrické přípojky nejsou součástí elektrické přípojky. Společná domovní elektrická instalace je součástí nemovitosti.

Elektrická přípojka slouží k připojení odběrných elektrických zařízení odběratelů na úrovni distribuční soustavy. Ust. § 45 určuje jejího vlastníka elektrické přípojky, což je významné z hlediska úhrady nákladů za zbudování a připojení takové přípojky do soustavy. V původním znění EZ hradil náklady na její zřízení vždy ten, v jehož prospěch byla zřízena, jenž se zároveň stal jejím vlastníkem. S cílem sjednotit náklady zákazníků za připojení odběrných míst ze sítí nízkého napětí, byly tyto náklady převedeny na provozovatele distribučních soustav a stanoveny jako regulované poplatky za připojení v závislosti na požadovaném rezervovaném příkonu nebo výkonu.

Bližší úprava úhrady nákladů na připojení je provedena vyhl. č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě.

K zajištění bezpečnosti osob a majetku zákon ukládá vlastníkům elektrické přípojky povinnost udržovat ji ve stavu, který odpovídá technickým normám a právním předpisům, přitom provozovatel distribuční soustavy má jakožto odborník stanovenou povinnost, pokud o to vlastník elektrické přípojky písemně požádá, pak za úplatu elektrickou přípojku provozovat, udržovat a opravovat elektrickou přípojku.

(1) Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby, nabytí účinnosti veřejnoprávní smlouvy územní rozhodnutí nahrazující nebo právními účinky územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení zařízení elektrizační soustavy do provozu.

(2) Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky.

(3) Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany

(4) V lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení podle odstavce 3 písm. a) bodu 1 a písm. b), c), d) a e), pokud je takový volný pruh třeba; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.

(5) Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do napětí 110 kV včetně a vedení řídicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu; u podzemního vedení o napětí nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu.

(6) Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti

a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m vně od oplocení nebo v případě, že stanice není oplocena, 20 m nebo od vnějšího líce obvodového zdiva,

b) u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m od vnější hrany půdorysu stanice ve všech směrech,

c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m od vnějšího pláště stanice ve všech směrech,

(7) Ochranné pásmo výrobny elektřiny je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými v kolmé vzdálenosti

a) 20 m vně oplocení, nebo v případě, že výrobna elektřiny není oplocena, 20 m od vnějšího líce obvodového zdiva výrobny elektřiny připojené k přenosové soustavě, nebo distribuční soustavě s napětím větším než 52 kV,

b) 7 m vně oplocení, nebo v případě, že výrobna elektřiny není oplocena, 7 m od vnějšího líce obvodového zdiva výrobny elektřiny připojené k distribuční soustavě s napětím nad 1 kV do 52 kV včetně,

c) 1 m vně oplocení výrobny elektřiny s instalovaným výkonem nad 10 kW a připojené k distribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně,

d) v případě, že výrobna elektřiny není oplocena, 1 m od vnějšího líce obvodového zdiva, nebo od obalové křivky vedené vnějšími líci krajních komponentů výrobny elektřiny s instalovaným výkonem nad 10 kW a připojené k distribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně,

e) 1 m od vnějšího líce obvodového zdiva budovy, na které je výrobna elektřiny umístěna, u výroben elektřiny připojených k distribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně s instalovaným výkonem nad 10 kW.

Pro výrobnu elektřiny připojenou k distribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně s instalovaným výkonem do 10 kW včetně se ochranné pásmo nestanovuje.

(8) V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno

a) zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky,

c) provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob,

d) provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.

(9) V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m.

(10) V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t.

(11) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, vlastník příslušné části elektrizační soustavy

a) stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu,

b) udělí písemný souhlas se stavbou neuvedenou v písmenu a) nebo s činností v ochranném pásmu, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.

(12) V ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit elektrizační soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny činnosti tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení.

(13) Fyzické či právnické osoby zřizující zařízení napájená stejnosměrným proudem v bezprostřední blízkosti ochranného pásma s možností vzniku bludných proudů poškozujících podzemní vedení jsou povinny tyto skutečnosti oznámit provozovateli přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavy a provést opatření k jejich omezení.

(14) Vzdálenost mezi nejbližším vodičem nadzemního vedení o napětí vyšším než 52 kV a koncem listu rotoru větrné elektrárny v nejbližší vzdálenosti od vedení musí být v případě, že

a) na vedení není realizováno opatření proti kmitání vodičů nejméně trojnásobkem průměru rotoru,

b) na vedení je realizováno opatření proti kmitání vodičů nejméně rovnající se průměru rotoru nebo výšce větrné elektrárny.

(15) Vzdálenost mezi oplocením elektrické stanice o napětí vyšším než 52 kV a koncem listu rotoru větrné elektrárny v nejbližší vzdálenosti od vedení za bezvětří musí být minimálně rovna výšce větrné elektrárny.

(16) Ochranné pásmo zařízení elektrizační soustavy zaniká trvalým odstraněním stavby na základě příslušného souhlasu nebo povolení v souladu se stavebním zákonem³³⁾.

(1) Přeložkou zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavy se rozumí dílčí změna trasy vedení nebo přemístění některých prvků tohoto zařízení.

(2) Přeložku zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavy zajišťuje jeho vlastník na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal. Provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy je povinen seznámit toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem provedení přeložky a předpokládanými náklady na její provedení. Náklady na provedení přeložky mohou zahrnovat pouze nezbytně nutné náklady.

(3) Vlastnictví zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavy po provedení přeložky se nemění.

(1) Zařízení přenosové soustavy, distribučních soustav a elektrických přípojek může za předpokladu, že neohrozí život, zdraví či majetek osob, křížit pozemní komunikace, dráhy, vodní toky, telekomunikační vedení, veškeré potrubní systémy a ostatní zařízení, při dodržení podmínek stanovených zvláštními právními předpisy nebo být s nimi v souběhu, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. Souběhem se rozumí stav, kdy jedno zařízení zasahuje svým ochranným pásmem do ochranného, případně bezpečnostního pásma druhého zařízení.

(2) Při opravách poruch a při stavebních úpravách zařízení je provozovatel těchto zařízení povinen plně respektovat vyjádření ostatních uživatelů trasy, zejména předepsaný technologický postup při zemních pracích, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků zařízení a nemovitostí.

(1) Měření v přenosové soustavě zajišťuje provozovatel přenosové soustavy a v distribuční soustavě příslušný provozovatel distribuční soustavy. Měřením se zjišťuje množství dodané nebo odebrané činné nebo jalové elektřiny a jeho časový průběh. U zákazníků odebírajících elektřinu ze sítí nízkého napětí může být časový průběh nahrazen typovým diagramem dodávek.

(2) Výrobci elektřiny, provozovatele jiných distribučních soustav a zákazníci jsou povinni na svůj náklad upravit předávací místo nebo odběrné místo pro instalaci měřicího zařízení v souladu se smlouvou o připojení a s podmínkami obsaženými v Pravidlech provozování přenosové soustavy nebo Pravidlech provozování příslušné distribuční soustavy.

(3) Výrobci elektřiny, provozovatele jiných distribučních soustav, zákazníci a obchodníci s elektřinou mohou se souhlasem provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy pro vlastní potřebu a na svůj náklad osadit vlastní kontrolní měřicí zařízení. Toto měřicí zařízení musí být zřetelně označeno.

(4) Výrobci elektřiny, provozovatele jiných distribučních soustav a zákazníci jsou povinni závady na měřicích zařízeních, včetně porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci, které zjistí, neprodleně oznámit provozovateli přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavy. Jakýkoliv zásah do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy se zakazuje.

(5) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy zajistí jednotlivé části měřicího zařízení proti neoprávněné manipulaci.

(6) Výrobci elektřiny, provozovatele jiných distribučních soustav či zákazníci jsou povinni umožnit provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného elektrického zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.

(7) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na svůj náklad zajišťuje instalaci vlastního měřicího zařízení typu stanoveného prováděcím právním předpisem, jeho udržování a pravidelné ověřování správnosti měření a pro účely provedení odečtu, pokud je měřicí zařízení bez napětí, má právo uvést měřicí zařízení pod napětí na nezbytně nutnou dobu. Zákazník má právo na instalaci měřicího zařízení pro měření dodávky elektřiny do svého odběrného místa. Pokud zákazník požádá provozovatele distribuční soustavy o instalaci měřicího zařízení vyššího typu než měřicí zařízení stanoveného typu, provozovatel distribuční soustavy požadované měřicí zařízení instaluje. Zákazník je v takovém případě povinen uhradit provozovateli distribuční soustavy rozdíl nákladů na měřicí zařízení, jeho instalaci, provoz a odečty požadovaného měřicího zařízení oproti měřicímu zařízení stanoveného typu.

(8) Vznikla-li pochybnost o správnosti údajů měření nebo byla-li zjištěna závada na měřicím zařízení, je provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy povinen na základě písemné žádosti dotčeného účastníka trhu s elektřinou do 15 dnů od jejího doručení vyměnit měřicí zařízení a do 60 dnů zajistit ověření správnosti měření.

(9) Je-li na měřicím zařízení, které je ve vlastnictví provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a ověřením správnosti měření provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady ten, kdo písemně požádal o přezkoušení měřicího zařízení a o ověření správnosti měření.

(1) Smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Součástí smlouvy o dodávce elektřiny musí být ujednání o odpovědnosti za odchylku. Smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem musí dále obsahovat

c) délku výpovědní doby, ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou,

d) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,

e) způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,

(2) Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze.

(3) Smlouvou o připojení se zavazuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy připojit k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě zařízení žadatele pro výrobu, distribuci nebo odběr elektřiny a zajistit dohodnutý rezervovaný příkon nebo výkon a žadatel se zavazuje uhradit podíl na oprávněných nákladech na připojení. Smlouva o připojení musí obsahovat technické podmínky připojení zařízení, umístění měřicího zařízení, termíny a místo připojení zařízení. V případě připojení zařízení pro výrobu elektřiny přímo k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě nebo prostřednictvím odběrného místa nebo prostřednictvím jiné výrobny elektřiny musí smlouva obsahovat jeho druh a skutečný instalovaný výkon. Smlouva o připojení zařízení žadatele pro výrobu, distribuci nebo odběr elektřiny k přenosové soustavě a smlouva o připojení zařízení žadatele pro výrobu elektřiny k distribuční soustavě vyžaduje písemnou formu.

(4) Smlouvou o zajištění služby přenosové soustavy se zavazuje provozovatel přenosové soustavy zajišťovat službu přenosové soustavy a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit cenu služby přenosové soustavy. Smlouva o zajištění služby přenosové soustavy musí obsahovat ujednání o závaznosti Pravidel provozování přenosové soustavy, termín zahájení přenosu elektřiny, způsob měření elektřiny a výčet předávacích míst. Smlouva o zajištění služby přenosové soustavy vyžaduje písemnou formu.

(5) Smlouvou o přeshraničním přenosu elektřiny se provozovatel přenosové soustavy zavazuje za podmínek stanovených pro přeshraniční přenosy elektřiny a pravidel spolupráce provozovatelů přenosových soustav přenést pro druhou smluvní stranu do zahraničí nebo ze zahraničí sjednané množství elektřiny a druhá smluvní strana se zavazuje dodržovat podmínky stanovené pro přeshraniční přenosy elektřiny; druhou smluvní stranou může být subjekt zúčtování nebo operátor trhu, nebo zahraniční fyzická nebo právnická osoba, která nenakupuje ani nedodává elektřinu na území České republiky a uzavře s operátorem trhu smlouvu, jejímž předmětem je zúčtování odchylek. Smlouva o přeshraničním přenosu elektřiny vyžaduje písemnou formu.

(6) Smlouvou o zajištění služby distribuční soustavy se zavazuje provozovatel distribuční soustavy zákazníkovi, výrobci elektřiny, obchodníkovi s elektřinou pro dodávku elektřiny zákazníkovi nebo výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo provozovateli distribuční soustavy nepřipojené přímo k přenosové soustavě služby distribuční soustavy zajišťovat službu distribuční soustavy a zákazník, výrobce elektřiny, obchodník s elektřinou nebo provozovatel distribuční soustavy se zavazuje zaplatit cenu služby distribuční soustavy. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy musí obsahovat termín zahájení poskytování služby distribuční soustavy, hodnotu rezervovaného příkonu nebo výkonu sjednanou ve smlouvě o připojení, způsob měření elektřiny a jejího průběhu a výčet odběrných nebo předávacích míst. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy musí dále obsahovat opatření přijímaná při předcházení stavu nouze a ve stavu nouze.

(7) Smlouvou o zúčtování regulační energie se zavazuje operátor trhu finančně vypořádat dodávku regulační energie uskutečněnou v rozsahu určeném provozovatelem přenosové soustavy poskytovateli regulační energie. Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky operátora trhu. Smlouva o zúčtování regulační energie vyžaduje písemnou formu.

(8) Smlouvou o přístupu na organizovaný krátkodobý trh s elektřinou se zavazuje operátor trhu umožnit účastníkovi trhu s elektřinou účast na organizovaném krátkodobém trhu s elektřinou a vypořádávat uskutečněné obchody a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit dohodnutou cenu. Smlouva o přístupu na organizovaný krátkodobý trh s elektřinou vyžaduje písemnou formu.

(9) Smlouvou o přístupu na vyrovnávací trh s regulační energií se zavazuje operátor trhu umožnit účastníkovi trhu s elektřinou bezplatný přístup na vyrovnávací trh s regulační energií a finančně vypořádávat uskutečněné obchody. Smlouva o přístupu na vyrovnávací trh s regulační energií vyžaduje písemnou formu.

(10) Smlouvou o poskytování podpůrných služeb se zavazuje poskytovatel podpůrných služeb dodat sjednané množství podpůrných služeb ve stanovené kvalitě a provozovatel přenosové soustavy se zavazuje zaplatit cenu. Smlouva o poskytování podpůrných služeb vyžaduje písemnou formu.

(11) Smlouvou o zúčtování odchylek se operátor trhu zavazuje vyhodnocovat, zúčtovávat a vypořádávat odchylky subjektu zúčtování a subjekt zúčtování se zavazuje zaplatit regulovanou cenu. Uzavřením smlouvy o zúčtování odchylek se fyzická nebo právnická osoba stává subjektem zúčtování. Smlouva o zúčtování odchylek musí obsahovat ujednání o závaznosti obchodních podmínek operátora trhu a dobu trvání závazku. Smlouva o zúčtování odchylek vyžaduje písemnou formu.

(12) Pokud smlouva uzavřená podle odstavců 1, 2, 4 a 6 neobsahuje některou ze stanovených náležitostí, považuje se za platnou, pokud se zákazník nedovolá její neplatnosti.

Ust. § 50, které upravuje smlouvy uzavírané mezi účastníky trhu s elektřinou a stanoví jejich podstatné náležitosti, prošlo od přijetí EZ četnými novelizacemi, a to ve snaze zpřesnit vymezení příslušných právních vztahů a stanovit jejich právní rámce tak, aby byla jednoznačně a srozumitelně stanovena forma příslušných právních jednání pro jednotlivé druhy smluvních vztahů, které se mohou na trhu s elektřinou vyskytovat.

Současné znění EZ vymezuje 11 typů smluvních vztahů, které mohou být uzavřeny mezi účastníky trhu s elektřinou. Novelizace zákonem č. 131/2015 Sb. upravila příslušná ustanovení tak, aby odpovídala novelizované odborné terminologii a zpřesněnému vymezení regulovaných cen. Novela zákonem č. 131/2015 Sb. stanovila pro některé smluvní typy výslovnou písemnou formu – ve vztahu k zákazníkům, se kterými je uzavíráno největší množství smluv na trhu s elektřinou, se písemná forma bude vztahovat pouze na smlouvu o připojení.

1. smlouva o dodávce elektřiny, kterou uzavírají mezi sebou obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny na straně jedné a jiný účastník trhu s elektřinou na straně druhé, za účelem dodávky tzv. silové elektřiny. Podstatnou náležitostí je závazek účastníka trhu s elektřinou zaplatit za dodávanou elektřinu cenu. Součástí smlouvy o dodávce elektřiny musí být ujednání o odpovědnosti za odchylku. Smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem musí dále obsahovat konkrétní náležitosti, jež jsou stanoveny zejména za účelem ochrany účastníka trhu, který je odběratelem, a to:

c) délku výpovědní doby, ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou,

d) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,

2. smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze.

3. smlouva o připojení, kterou se zavazuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy připojit k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě zařízení žadatele pro výrobu, distribuci nebo odběr elektřiny a zajistit dohodnutý rezervovaný příkon nebo výkon a žadatel se zavazuje uhradit podíl na oprávněných nákladech na připojení. Smlouva o připojení musí obsahovat technické podmínky připojení zařízení, umístění měřicího zařízení, termíny a místo připojení zařízení. V případě připojení zařízení pro výrobu elektřiny přímo k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě nebo prostřednictvím odběrného místa nebo prostřednictvím jiné výrobny elektřiny musí smlouva obsahovat jeho druh a skutečný instalovaný výkon. Smlouva o připojení zařízení žadatele pro výrobu, distribuci nebo odběr elektřiny k přenosové soustavě a smlouva o připojení zařízení žadatele pro výrobu elektřiny k distribuční soustavě vyžaduje písemnou formu;

4. smlouva o zajištění služby přenosové soustavy, kterou se zavazuje provozovatel přenosové soustavy zajišťovat službu přenosové soustavy a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit cenu služby přenosové soustavy. Smlouva o zajištění služby přenosové soustavy musí obsahovat ujednání o závaznosti Pravidel provozování přenosové soustavy, termín zahájení přenosu elektřiny, způsob měření elektřiny a výčet předávacích míst. Smlouva o zajištění služby přenosové soustavy vyžaduje písemnou formu;

5. smlouva o přeshraničním přenosu elektřiny, kterou se provozovatel přenosové soustavy zavazuje za podmínek stanovených pro přeshraniční přenosy elektřiny a pravidel spolupráce provozovatelů přenosových soustav přenést pro druhou smluvní stranu do zahraničí nebo ze zahraničí sjednané množství elektřiny a druhá smluvní strana se zavazuje dodržovat podmínky stanovené pro přeshraniční přenosy elektřiny; druhou smluvní stranou může být subjekt zúčtování nebo operátor trhu, nebo zahraniční fyzická nebo právnická osoba, která nenakupuje ani nedodává elektřinu na území České republiky a uzavře s operátorem trhu smlouvu, jejímž předmětem je zúčtování odchylek. Smlouva o přeshraničním přenosu elektřiny vyžaduje písemnou formu.;

6. smlouva o zajištění služby distribuční soustavy, kterou se zavazuje provozovatel distribuční soustavy zákazníkovi, výrobci elektřiny, obchodníkovi s elektřinou pro dodávku elektřiny zákazníkovi nebo výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo provozovateli distribuční soustavy nepřipojené přímo k přenosové soustavě služby distribuční soustavy zajišťovat službu distribuční soustavy a zákazník, výrobce elektřiny, obchodník s elektřinou nebo provozovatel distribuční soustavy se zavazuje zaplatit cenu služby distribuční soustavy. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy musí obsahovat termín zahájení poskytování služby distribuční soustavy, hodnotu rezervovaného příkonu nebo výkonu sjednanou ve smlouvě o připojení, způsob měření elektřiny a jejího průběhu a výčet odběrných nebo předávacích míst. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy musí dále obsahovat opatření přijímaná při předcházení stavu nouze a ve stavu nouze;

7. smlouva o zúčtování regulační energie, kterou se zavazuje operátor trhu finančně vypořádat dodávku regulační energie uskutečněnou v rozsahu určeném provozovatelem přenosové soustavy poskytovateli regulační energie. Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky operátora trhu. Smlouva o zúčtování regulační energie vyžaduje písemnou formu;

8. smlouva o přístupu na organizovaný krátkodobý trh s elektřinou, kterou se zavazuje operátor trhu umožnit účastníkovi trhu s elektřinou účast na organizovaném krátkodobém trhu s elektřinou a vypořádávat uskutečněné obchody a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit dohodnutou cenu. Smlouva o přístupu na organizovaný krátkodobý trh s elektřinou vyžaduje písemnou formu;

9. smlouva o přístupu na vyrovnávací trh regulační energií, kterou se zavazuje operátor trhu umožnit účastníkovi trhu s elektřinou bezplatný přístup na vyrovnávací trh s regulační energií a finančně vypořádávat uskutečněné obchody. Smlouva o přístupu na vyrovnávací trh s regulační energií vyžaduje písemnou formu;

10. smlouvou o poskytování podpůrných služeb, kterou se zavazuje poskytovatel podpůrných služeb dodat sjednané množství podpůrných služeb ve stanovené kvalitě a provozovatel přenosové soustavy se zavazuje zaplatit cenu. Smlouva o poskytování podpůrných služeb vyžaduje písemnou formu.

11. smlouva o zúčtování odchylek, kterou se operátor trhu zavazuje vyhodnocovat, zúčtovávat a vypořádávat odchylky subjektu zúčtování a subjekt zúčtování se zavazuje zaplatit regulovanou cenu. Uzavřením smlouvy o zúčtování odchylek se fyzická nebo právnická osoba stává subjektem zúčtování. Smlouva o zúčtování odchylek musí obsahovat ujednání o závaznosti obchodních podmínek operátora trhu a dobu trvání závazku. Smlouva o zúčtování odchylek vyžaduje písemnou formu.

Ust. § 50 odst. 12 pak zakotvuje tzv. relativní neplatnost smlouvy o dodávce elektřiny, smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, smlouvy o zajištění služby přenosové soustavy a smlouvy o služby distribuční soustavy, ohledně kterých stanoví, že pokud tyto nebudou obsahovat některou z náležitostí uvedených v EZ, budou se přesto považovat za platné, ledaže se jejich neplatnosti dovolá zákazník.

b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění,

c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán,

d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,

1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily,

2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy,

3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení,

f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy,

g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.

(3) Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

(4) V případě, že při změně dodavatele elektřiny probíhá odběr elektřiny v odběrném místě zákazníka po dobu kratší než 10 pracovních dní bez smluvního subjektu zúčtování evidovaného pro odběrné místo zákazníka, nejedná se o neoprávněný odběr elektřiny a odpovědnost za odchylku nese budoucí subjekt zúčtování.

b) dodávka bez měřicího zařízení, pokud dodávka bez měřicího zařízení nebyla smluvně sjednána,

c) dodávka do té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,

1. které prokazatelně nezaznamenalo dodávku nebo zaznamenalo dodávku nesprávně v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné dodávce změnily,

2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo příslušným provozovatelem distribuční soustavy nebo nesplňuje podmínky obsažené v Pravidlech provozování přenosové soustavy nebo Pravidlech provozování příslušné distribuční soustavy,

e) dodávka v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo zařízení přenosové soustavy.

a) využití služby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavy v rozporu s dispečerským řádem,

b) využití služby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavy vznikající v souvislosti s neoprávněnou dodávkou nebo neoprávněným odběrem elektřiny,

c) využití služby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavy bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.

(2) Při neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny je fyzická nebo právnická osoba, která neoprávněně využívala službu přenosové soustavy nebo službu distribuční soustavy povinna nahradit v penězích vzniklou škodu.

Neoprávněný odběr, neoprávněná dodávka, neoprávněný přenos a neoprávněná distribuce

Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy, neoprávněná dodávka elektřiny do elektrizační soustavy, jakož i neoprávněný přenos elektřiny či neoprávněná distribuce elektřiny jsou EZ zakázány. Skutkové podstaty jednotlivých jednání, která se považují za neoprávněný odběr/dodávku/přenos či distribuci jsou vymezeny v ust. § 51-53, res. lze za ně považovat pouze jednání, které vykazuje dané znaky vymezené EZ.

Postup při přerušení, omezení a obnovení dodávky elektřiny při neoprávněném odběru, neoprávněné distribuci a neoprávněném přenosu je blíže stanoven v ust. § 56 vyhl č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou

Nejčastějším jednáním, ke kterému dochází v souvislosti s dodávkami elektřiny, je neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy, spáchaný konečnými zákazníky, který spočívá v některé z následujících činností:

a) odběru elektřiny bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl, tj. zejména bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka elektřiny,

b) odběru elektřiny při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností, tj. v případě neuhrazených závazků odběratele, nebo i platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené (předchozím) neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění,

c) odběru elektřiny bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán,

d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,

e) odběr elektřiny měřený měřicím zařízením, které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě smluvní strany dodavatele (výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy) v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, nebo i v případě, že měřicí zařízení nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, nebo takové měřicí zařízení prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení,

f) odběr elektřiny v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy,

g) odběru elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek, tj. smlouvy subjektu zúčtování s operátorem trhu, nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování, nejčastěji smlouvy o sdružených službách dodávky, a to po dobu delší než 10 pracovních dní; přitom bylo novelou zákonem č. 131/2015. Sb. z důvodu ochrany zákazníka doplněno, že v případě, kdy by při změně dodavatele elektřiny probíhal odběr elektřiny po dobu kratší než 10 pracovních dní bez smluvního subjektu zúčtování evidovaného pro odběrné místo zákazníka, nejedná se o neoprávněný odběr elektřiny a odpovědnost za odchylku nese budoucí subjekt zúčtování.

V případě neoprávněného odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. EZ přitom v ust. § 51 odst. 3 stanoví, že nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, hradí se škoda určená výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou přitom i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

Podrobný způsob stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, dodávce, přenosu nebo distribuci elektřiny stanoví ust. § 9 vyhl. č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny.

b) opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu¹⁰⁾,

c) havárií nebo kumulace poruch na zařízeních pro výrobu, přenos a distribuci elektřiny,

a způsobuje významný a náhlý nedostatek elektřiny nebo ohrožení celistvosti elektrizační soustavy, její bezpečnosti a spolehlivosti provozu na celém území státu, vymezeném území nebo jeho části.

(2) Předcházení stavu nouze je soubor opatření a činností prováděných v situaci, kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze.

a) vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,

b) oznamuje předcházení stavu nouze nejpozději do 1 hodiny po zahájení činností podle odstavce 2 a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,

b) oznamuje předcházení stavu nouze, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 hodiny po zahájení činností podle odstavce 2 a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,

(5) Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze jsou všichni účastníci trhu s elektřinou povinni podřídit se omezení spotřeby elektřiny nebo změně dodávky elektřiny.

(6) Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze je právo na náhradu škody vyloučeno.

(7) Při stavu nouze a předcházení stavu nouze s výjimkou stavu nouze podle odstavce 1 písm. d) mohou být provozovatelem soustavy využity pro výrobu elektřiny i výrobny elektřiny, které nesplňují limity podle zákona upravujícího oblast ochrany ovzduší^10a).

V souladu s harmonizací právního řádu České republiky s legislativou Evropské unie byl v EZ koncipován také model trhu s plynem, a to v souladu se směrnicemi Evropské unie č. 98/30/EC Evropského parlamentu a Evropské rady o společných pravidlech vnitřního trhu zemního plynu.

Od 1.ledna 2007 získali všichni zákazníci, včetně domácností, právo volby svého dodavatele formou bezplatné změny, a tím i možnost ovlivnit neregulovanou část svých celkových nákladů na dodávku plynu, tj. komodity zemního plynu a služby za jeho uskladňování.

V souladu s legislativou Evropské unie byl od 1.ledna 2007 uskutečněn také v plynárenství tzv. unbundling regionálních plynárenských společností, kdy byly odděleny jednotlivé licencované činnosti tak, aby byla nadále vykonávána činnost distribuce právně samostatnými subjekty a byla zajištěna právní i faktická rozhodovací nezávislost provozovatelů distribučních soustav, která je jedním ze základních předpokladů pro zajištění nediskriminačního chování subjektů.

Trh s plynem a s elektřinou fungují na shodných principech, když v obou případech se jedná o obchodování s energetickou komoditou. Odlišnosti jsou vyvolány různou fyzikální podstatou, když elektřinu nelze skladovat, tj. vyrobenou elektřinu je třeba spotřebovat, na rozdíl od plynu, který lze uskladnit pro budoucí použití. Tím je založena odlišnost v účastnících trhu s plynem a trhu s elektřinou, i ve složení neregulované a regulované ceny.

Na základě EZ reguluje ERÚ v oblasti plynárenství ceny za přepravu a distribuci plynu, za činnosti operátora trhu a ceny dodávky plynu dodavatele poslední instance. ERÚ není oprávněn regulovat ceny za služby dodávky obchodníků s plynem a také nejsou úřadem stanovovány ceny za uskladňování plynu.

Novelou zákonem č. 131/2015 Sb. došlo v EZ v dílu plynárenství především k úpravám příslušných ustanovení s cílem sjednocení úpravy s oborem elektroenergetiky, a to jak z pohledu formální textace EZ, tak z pohledu faktického fungování na obou trzích.

(2) Účastník trhu s plynem s právem regulovaného přístupu k přepravní soustavě nebo distribuční soustavě

b) může přenášet na základě smlouvy odpovědnost za odchylku na jiný subjekt zúčtování odchylek.

(3) Ve stavu nouze vyhlášeném provozovatelem přepravní soustavy se zúčtování odchylek provádí ve zvláštním režimu zúčtování, a to pouze v časovém období, pro které byl stav nouze vyhlášen. Zvláštní režim zúčtování se uplatní pro celou plynárenskou soustavu a pro všechny subjekty zúčtování.

Na volném (otevřeném) trhu s plynem jsou podle ust. § 56 účastníky trhu s plynem:

Všichni účastníci trhu s plynem, jejichž zařízení jsou připojena k soustavě, mají v EZ stanovena obdobná práva a povinnosti ve vztahu k připojení jejich zařízení k plynárenské soustavě a ve vztahu k přístupu k sítím, a to za podmínek stanovených EZ a jeho prováděcími právními předpisy, a to zejména podle vyhl. 62/2011 Sb., o podmínkách připojení k plynárenské soustavě, vyhl. č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu, a vyhl. č. 210/2011 Sb., o rozsahu, náležitostech a termínech vyúčtování dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie a souvisejících služeb, jakož i ve vztahu k registraci účastníků trhu u Operátora trhu, organizaci trhu a zúčtování odchylek podle vyhl. č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem.

a) na zřízení a provozování těžebních plynovodů, na připojení a přístup výrobny plynu nebo těžebního plynovodu k přepravní nebo distribuční soustavě nebo těžebnímu plynovodu jiného výrobce plynu nebo k zásobníku plynu,

b) prodávat plyn vyrobený v jím provozované výrobně plynu ostatním účastníkům trhu s plynem a do jiných států,

c) omezit nebo přerušit provoz výrobny plynu a těžebních plynovodů v nezbytném rozsahu v těchto případech:

1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,

2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku,

3. při vzniku a odstraňování poruch na těžebních plynovodech nebo na zařízeních sloužících pro výrobu nebo těžbu plynu,

4. při provádění plánovaných stavebních úprav a oprav těžebních plynovodů nebo zařízení, sloužících pro výrobu nebo těžbu plynu,

d) na informace od ostatních účastníků trhu s plynem, nezbytné pro plnění svých povinností,

e) omezit, přerušit nebo ukončit dodávku plynu svým zákazníkům při neoprávněném odběru plynu,

f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozováním těžebních plynovodů nebo výrobny plynu a to i v případě stavebních úprav a oprav,

g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz těžebních plynovodů nebo výrobny plynu v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,

h) v souladu se zvláštním právním předpisem^4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech těžební plynovody nebo výrobny plynu.

(2) Výrobce plynu je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. h), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním, příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh výrobce plynu o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části.

(3) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv výrobce plynu podle odstavce 1 písm. f) a g) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu⁵⁾. Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u výrobce plynu do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.

(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) a g) je výrobce plynu povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

(5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) bodu 4 je výrobce plynu povinen písemně oznámit svým zákazníkům započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávky plynu, nejméně však 30 dnů předem.

(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) je výrobce plynu povinen obnovit dodávku plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.

(7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) je právo na náhradu škody vyloučeno. To neplatí, nesplní-li výrobce plynu oznamovací povinnost podle odstavce 5 nebo poruchu prokazatelně zavinil výrobce plynu.

a) uhradit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu nebo jinému výrobci plynu stanovený podíl na oprávněných nákladech na připojení k přepravní soustavě nebo distribuční soustavě nebo těžebnímu plynovodu jiného výrobce plynu nebo k zásobníku plynu,

b) zajistit bezpečný a spolehlivý provoz výrobny plynu a těžebního plynovodu a neznevýhodňující podmínky pro přístup do těžebního plynovodu,

c) poskytovat jinému výrobci plynu nebo provozovateli zásobníku plynu, provozovateli přepravní nebo distribuční soustavy, na kterou jsou jeho těžební plynovody napojeny, informace nutné k zajištění vzájemné provozuschopnosti,

d) zajistit měření plynu dopravovaného jím provozovaným těžebním plynovodem, včetně jeho vyhodnocování a takto vyhodnocené údaje předávat operátorovi trhu a účastníkům trhu s plynem, pro které zajišťuje dopravu plynu těžebním plynovodem,

e) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci výroby plynu, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavy,

f) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na výrobu plynu havarijní plány výroben plynu, zaslat je ministerstvu a každoročně je upřesňovat,

g) zřídit a provozovat technický dispečink, který odpovídá za dispečerské řízení výroby plynu,

j) připojit k těžebnímu plynovodu každého, kdo o to požádá a splňuje podmínky připojení s výjimkou prokazatelného nedostatku volné kapacity; odmítnutí připojení k těžebnímu plynovodu musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno,

k) předávat operátorovi trhu údaje o výši a průběhu dodávky plynu vyplývající ze smluv o dodávce plynu a další nezbytné informace pro plnění povinnosti operátora trhu,

l) dodržovat ustanovení § 61 odst. 2 v případech, kdy dodává plyn zákazníkům,

m) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na výrobu plynu u operátora trhu, zaregistrováním se výrobce plynu stává registrovaným účastníkem trhu,

n) poskytovat provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu, ke které je výrobna plynu připojena, potřebné údaje pro provoz a rozvoj přepravní soustavy, distribuční soustavy nebo zásobníku plynu a operátorovi trhu údaje potřebné pro plnění jejich povinností, zejména hodnoty nezbytné pro vyúčtování plateb za služby operátora trhu,

o) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na výrobu plynu a každý druhý rok do 31. března upřesňovat podklady pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze a zasílat je ministerstvu,

p) každoročně zpracovávat a do 31. března předávat provozovateli přepravní soustavy za účelem zpracování desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy údaje o plánovaném rozvoji kapacity výroby plynu, a to na období nejméně 10 let.

Novelou zákonem č. 131/2015 Sb. byly doplněny v ust. § 57 odst. 8 také další povinnosti výrobce tak, aby byla sjednocena úprava s oborem energetiky, zejména např. o povinnost registrace u operátora trhu, či v souvislosti se zajištěním spolehlivosti a bezpečnosti dodávek plynu.

a) na přístup do zásobníků plynu za podmínek stanovených tímto zákonem pro zajištění rovnováhy mezi množstvím plynu vstupujícím do plynárenské soustavy a množstvím plynu vystupujícím z plynárenské soustavy,

b) na informace od ostatních účastníků trhu s plynem, nezbytné pro plnění svých povinností,

c) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu plynárenské soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,

d) v souladu se zvláštním právním předpisem^4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,

e) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, stavebními úpravami, opravami a provozováním přepravní soustavy,

f) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz přepravní soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,

g) vstupovat v souladu se zvláštními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činnosti a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat a vjíždět do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu i způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,

h) při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynárenská zařízení zákazníků, pro něž přepravuje plyn,

1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,

2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku,

3. při provádění plánovaných stavebních úprav a plánovaných oprav na zařízení přepravní soustavy,

5. při odběru plynu zařízeními, která ohrožují životy, zdraví nebo majetek osob,

7. při odběru plynu, kdy zákazník opakovaně bez vážného důvodu neumožnil přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného plynového zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván, nebo

8. v důsledku omezení nebo přerušení přepravy plynu provozovateli propojených přepravních soustav,

j) nakupovat a prodávat plyn pro krytí ztrát v přepravní soustavě nebo pro vlastní spotřebu nebo pro účely zajištění rovnováhy mezi množstvím plynu vstupujícím a vystupujícím z plynárenské soustavy; toto není považováno za obchod s plynem.

(2) Provozovatel přepravní soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. d), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu^4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele přepravní soustavy o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části.

(3) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přepravní soustavy podle odstavce 1 písm. d) až i) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na jednorázovou náhradu⁵⁾. Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele přepravní soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.

(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. d) až i) je provozovatel přepravní soustavy povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu nebo, není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

(5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) bodu 3 je provozovatel přepravní soustavy povinen oznámit zákazníkům, pro něž přepravuje plyn, započetí a skončení omezení nebo přerušení přepravy plynu, nejméně však 30 dnů předem.

(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je provozovatel přepravní soustavy povinen obnovit přepravu plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.

(7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je právo na náhradu škody vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel přepravní soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5 nebo poruchu prokazatelně zavinil provozovatel přepravní soustavy.

a) zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu a rozvoj přepravní soustavy,

c) připojit k přepravní soustavě každého, kdo o to požádá a splňuje podmínky připojení stanovené provozovatelem přepravní soustavy a stanovit mu termín připojení,

d) poskytnout přepravu plynu každému, kdo o to požádá a splňuje podmínky přístupu k přepravní soustavě s výjimkou prokazatelného nedostatku volné kapacity pro službu přepravy plynu nebo při ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu přepravní soustavy; odmítnutí přístupu třetích stran k přepravní soustavě musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno,

e) zajišťovat neznevýhodňující podmínky pro připojení a přístup třetích stran k přepravní soustavě za podmínek stanovených tímto zákonem,

f) zajišťovat měření plynu v přepravní soustavě včetně vyhodnocování a předávat operátorovi trhu a účastníkům trhu s plynem, kterým poskytuje službu přepravy plynu, naměřené a vyhodnocené údaje,

g) poskytovat provozovatelům distribučních soustav, se kterými je jeho soustava propojena, informace nezbytné k zajištění vzájemné provozuschopnosti soustav,

h) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji způsobem umožňujícím dálkový přístup,

i) zpracovávat a předávat Energetickému regulačnímu úřadu údaje potřebné pro rozhodnutí o cenách za přepravu plynu,

j) vést samostatné účty za službu přepravy plynu, a to pro účely regulace,

k) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci přepravní soustavy, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu,

l) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na přepravu plynu havarijní plán přepravní soustavy, zaslat jej ministerstvu a každoročně jej upřesňovat,

m) oznamovat v dostatečném předstihu účastníkům trhu, jejichž plynárenská zařízení jsou přímo připojena k přepravní soustavě, rozsah a termíny odstávek zařízení pro přepravu plynu a upozorňovat na předpokládané snížení přepravní kapacity,

n) zřídit a provozovat technický dispečink, který zajišťuje dispečerské řízení přepravní soustavy,

p) vytvořit technické podmínky pro zajištění dovozu plynu z různých zdrojů,

s) každoročně zpracovávat desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy v rozsahu podle § 58k odst. 3 a po jeho schválení jej zveřejňovat; ustanovení § 58k odst. 10 první věty a § 58l odst. 5 se použije obdobně,

t) zpracovávat a předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení Řád provozovatele přepravní soustavy, zajistit jeho zveřejnění a vykonávat licencovanou činnost v souladu s Řádem provozovatele přepravní soustavy,

u) vypracovat v součinnosti s provozovateli distribučních soustav a zásobníků plynu havarijní plán plynárenské soustavy, každoročně jej aktualizovat a předkládat ministerstvu,

v) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního roku, zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení přepravní soustavy,

w) budovat dostatečnou přeshraniční kapacitu v souladu s plánem rozvoje přepravní soustavy a zajišťovat standard infrastruktury podle přímo použitelného předpisu Evropské unie²¹⁾,

x) spolupracovat s jinými provozovateli přepravních soustav na regionální úrovni zahrnující dva nebo více členských států za účelem přidělování přepravních kapacit a výměny informací týkajících se bezpečnosti provozování přepravní soustavy,

y) nabízet odděleně vstupní a výstupní kapacitu na jednotlivých vstupních bodech do přepravní soustavy a výstupních bodech z přepravní soustavy,

z) účtovat odděleně platby za vstupní a výstupní kapacitu na jednotlivých vstupních bodech do přepravní soustavy a výstupních bodech z přepravní soustavy,

aa) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na přepravu plynu u operátora trhu, zaregistrováním se provozovatel přepravní soustavy stává registrovaným účastníkem trhu,

bb) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na přepravu plynu a každý druhý rok do 31. března upřesňovat podklady pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze a zasílat je ministerstvu,

cc) hradit operátorovi trhu ceny za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s plynem,

(9) Právnická osoba založená za účelem spolupráce podle odstavce 8 písm. x) je povinna přijmout a provádět vnitřním předpisem program rovného zacházení, pokud se na založení nebo činnosti této právnické osoby účastní provozovatel přepravní soustavy, který je součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele. Ustanovení § 58i a 58j se použijí obdobně.

(1) Na provozovatele přepravní soustavy, který je součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, se dále použijí ustanovení § 58b až 58m o nezávislém provozovateli přepravní soustavy. Tím není dotčeno právo provozovatele přepravní soustavy postupovat podle ustanovení § 58n upravující vlastnické oddělení provozovatele přepravní soustavy.

(2) Vedle ustanovení § 58 se na provozovatele přepravní soustavy, na něhož se nevztahuje odstavec 1, použije ustanovení § 58n.

(1) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy musí mít právní formu akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným nebo evropské společnosti.

(2) Má-li nezávislý provozovatel přepravní soustavy právní formu akciové společnosti,

a) vydává akcie na jméno jako cenný papír nebo akcie na jméno nebo na majitele jako zaknihovaný cenný papír,

b) jeho statutární orgán má nejméně tři členy, přičemž jednání jménem společnosti se uskutečňuje nejméně dvěma členy společně; to neplatí, má-li akciová společnost nebo evropská společnost monistický systém,

c) stanovy vedle obecných náležitostí stanovených zákonem o obchodních korporacích musí obsahovat rovněž úpravu základní organizační struktury, organizačního zajištění vnitřního řídicího a kontrolního systému.

(3) Má-li nezávislý provozovatel přepravní soustavy právní formu společnosti s ručením omezeným,

b) má nejméně 2 jednatele, přičemž k rozhodnutí o obchodním vedení společnosti se vyžaduje souhlas většiny jmenovaných jednatelů a jednání jménem společnosti se uskutečňuje alespoň dvěma jednateli společně,

c) musí upravit základní organizační strukturu, organizační zajištění vnitřního řídicího a kontrolního systému.

Ustanovení členů statutárního orgánu nezávislého provozovatele přepravní soustavy a jejich odvolání

(1) Členy statutárního orgánu jmenuje nebo volí a odvolává dozorčí rada nebo správní rada nezávislého provozovatele přepravní soustavy. Dozorčí rada dále schvaluje uzavření smluv o výkonu funkce člena statutárního orgánu a uzavření jiných smluv, kterými se upravují podmínky při výkonu funkce člena statutárního orgánu.

(2) Funkční období člena statutárního orgánu nezávislého provozovatele přepravní soustavy je 5 let. Stanovy nezávislého provozovatele přepravní soustavy mohou zkrátit délku funkčního období člena statutárního orgánu, nejvýše však o dva roky. Odvolat člena statutárního orgánu před uplynutím funkčního období je možné pouze z důvodu hrubého porušení povinností spojených s výkonem jeho funkce.

(3) Ke jmenování nebo volbě a odvolání člena statutárního orgánu nezávislého provozovatele přepravní soustavy podle odstavce 1 je třeba schválení Energetického regulačního úřadu. Pokud Energetický regulační úřad jmenování nebo volbu člena statutárního orgánu neschválí, taková osoba se členem statutárního orgánu nezávislého provozovatele přepravní soustavy nestane, i když tak rozhodla dozorčí rada nebo správní rada. Pokud Energetický regulační úřad neschválí odvolání člena statutárního orgánu, jeho funkce rozhodnutím dozorčí rady nebo správní rady nezaniká.

(4) Energetický regulační úřad rozhoduje o schválení uzavření smlouvy o výkonu funkce člena statutárního orgánu a uzavření jiné smlouvy, kterou se upravují podmínky při výkonu funkce člena statutárního orgánu podle odstavce 1, a o schválení jejich změn.

(5) Ve smlouvě o výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo v jiné smlouvě, která upravuje podmínky při výkonu funkce člena statutárního orgánu, musí být sjednány podmínky výkonu funkce člena statutárního orgánu, a to včetně odměňování nebo poskytování jiného plnění ve prospěch člena statutárního orgánu nebo podmínek výkonu funkce.

(6) Poskytování jiného plnění ve prospěch členů statutárních orgánů než sjednaného ve smlouvách podle odstavce 5 se zakazuje.

Nezávislost členů statutárních orgánů a zaměstnanců nezávislého provozovatele přepravní soustavy

(1) Členem statutárního orgánu nezávislého provozovatele přepravní soustavy nemůže být osoba, která v posledních 3 letech přede dnem jejího jmenování

a) vykonávala kteroukoli ze srovnatelných funkcí v jiné osobě odlišné od nezávislého provozovatele přepravní soustavy, která je součástí téhož koncernu nebo pro takovou jinou osobu vykonávala jinou práci v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu,

b) vykonávala kteroukoli ze srovnatelných funkcí v jiné osobě odlišné od nezávislého provozovatele přepravní soustavy nebo se účastnila na podnikání osoby, která vstupovala do obchodních vztahů s jinými osobami, které jsou součástí téhož koncernu jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy; obchodním vztahem není nákup plynu pro vlastní spotřebu,

c) vykonávala podnikatelskou činnost, při které přímo či zprostředkovaně vstupovala do obchodních vztahů s jinými osobami odlišnými od nezávislého provozovatele přepravní soustavy, které jsou součástí téhož koncernu jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy; obchodním vztahem není nákup plynu pro vlastní spotřebu,

d) zprostředkovávala nebo obstarávala obchody pro jiné osoby odlišné od nezávislého provozovatele přepravní soustavy, které jsou součástí téhož koncernu jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy.

(2) Omezení podle odstavce 1 se vztahují na nadpoloviční většinu všech členů statutárního orgánu a nadpoloviční většinu všech osob přímo podřízených vedoucím zaměstnancům v záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavy. Ostatními členy statutárního orgánu nebo osobami přímo podřízenými vedoucím zaměstnancům v záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavy nemohou být osoby, které v posledních 6 měsících přede dnem jmenování nebo jiného ustavení do funkce vykonávaly kteroukoli ze srovnatelných funkcí v jiné osobě odlišné od nezávislého provozovatele přepravní soustavy, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo pro takovou osobu vykonávaly jinou práci v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu.

(3) Ustanovení odstavce 1 se obdobně použije pro člena statutárního orgánu nebo osobu přímo podřízenou vedoucím zaměstnancům v záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavy po dobu výkonu jejich funkčního období nebo trvání pracovněprávního vztahu k nezávislému provozovateli přepravní soustavy.

(4) Členové statutárního orgánu, osoby přímo podřízené vedoucím zaměstnancům v záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavy a zaměstnanci nezávislého provozovatele přepravní soustavy se dále nesmí účastnit na podnikání jiné osoby, která je součástí téhož koncernu jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo nabýt vůči takové osobě právo na podíl na zisku či jiné obdobné plnění. Plnění ve prospěch člena statutárního orgánu nebo osoby přímo podřízené vedoucím zaměstnancům v záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavy ani odměna za práci zaměstnanců nezávislého provozovatele přepravní soustavy nesmí jakýmkoli způsobem záviset na hospodářských výsledcích jiných osob než nezávislého provozovatele přepravní soustavy.

(5) Členové statutárního orgánu nebo nebo osoby přímo podřízené vedoucím zaměstnancům v záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavy, jsou povinni se po dobu 4 let ode dne odvolání z funkce nebo pracovního místa nebo jiného ukončení výkonu funkce zdržet

a) výkonu kterékoli ze srovnatelných funkcí v jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy nebo která vykonává kontrolu nad osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo výkonu jiné práce pro takovou osobu v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu,

b) výkonu kterékoli ze srovnatelných funkcí v osobě, která vstupuje do obchodních vztahů s jinými osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo s osobou vykonávající kontrolu nad osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy,

c) účasti jako společník nebo akcionář na podnikání osoby, která vstupuje do obchodních vztahů s jinými osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo s osobou vykonávající kontrolu nad osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy,

d) výkonu podnikatelské činnosti, při které by jako podnikatel vstupoval přímo či zprostředkovaně do obchodních vztahů s jinými osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo s osobou vykonávající kontrolu nad osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy,

e) zprostředkování nebo obstarávání jakýchkoliv obchodů pro jiné osoby, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo pro osobu vykonávající kontrolu nad osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy.

(6) Za obchodní vztah podle odstavců 1 a 5 se nepovažuje smluvní vztah uzavřený podle § 72.

Dozorčí rada nebo správní rada nezávislého provozovatele přepravní soustavy

(1) Do působnosti dozorčí rady nebo správní rady nezávislého provozovatele přepravní soustavy vedle působnosti stanovené zákonem o obchodních korporacích náleží rozhodování o všech záležitostech společnosti, které mají podstatný dopad na hodnotu podílů společníků nezávislého provozovatele přepravní soustavy. Dozorčí rada nebo správní rada zejména

c) schvaluje návrh na rozdělení zisku určeného k výplatě společníkům předkládaný valné hromadě.

(2) Rozhodnutí přijatá dozorčí radou nebo správní radou v rozsahu její působnosti podle odstavce 1 jsou pro členy statutárního orgánu nezávislého provozovatele přepravní soustavy závazná. Dozorčí rada nebo správní rada však nesmí udělovat členu statutárního orgánu pokyny ohledně obchodního vedení společnosti, provozu nebo údržby přepravní soustavy a v záležitostech týkajících se přípravy desetiletého plánu rozvoje soustavy podle § 58k. Ustanovení stanov, kterými se vyhrazuje rozhodování o těchto záležitostech společnosti do působnosti dozorčí rady nebo správní rady, jsou neplatná.

(3) K volbě takového počtu členů dozorčí rady nebo správní rady, který je o jeden nižší než polovina všech členů dozorčí rady nebo správní rady, a k uzavření smluv o výkonu funkce těchto členů dozorčí rady nebo správní rady nebo uzavření jiných smluv, které upravují podmínky při výkonu funkce těchto členů dozorčí rady nebo správní rady, a k jejich změně je třeba schválení Energetického regulačního úřadu. Schválení Energetickým regulačním úřadem podléhá volba těch členů dozorčí rady nebo správní rady nebo v případě evropské společnosti členů správní rady, kteří jsou voleni valnou hromadou.

(4) Pokud Energetický regulační úřad volbu člena dozorčí rady nebo správní rady podle odstavce 3 za podmínek stanovených tímto zákonem neschválí, taková osoba se členem dozorčí rady nebo správní rady nezávislého provozovatele přepravní soustavy nestane, i když tak rozhodla valná hromada nezávislého provozovatele přepravní soustavy.

(5) Je-li složení členů dozorčí rady nebo správní rady v rozporu s odstavcem 3, má se za to, že dozorčí rada, správní rada není schopna plnit funkce dozorčí rady nebo správní rady.

(6) Pro délku funkčního období člena dozorčí rady nebo správní rady, možnost jejího zkrácení prostřednictvím stanov a odvolání člena dozorčí rady nebo správní rady před uplynutím funkčního období platí ustanovení § 58c odst. 2 obdobně.

(7) Pro členy dozorčí rady nebo správní rady, k jejichž volbě je třeba schválení Energetického regulačního úřadu, platí ustanovení § 58d odst. 1, 3 až 6 obdobně.

(8) K odvolání člena dozorčí rady nebo správní rady je třeba schválení Energetického regulačního úřadu. Pokud Energetický regulační úřad odvolání člena dozorčí rady nebo správní rady neschválí, jeho funkce rozhodnutím valné hromady nezaniká.

Řízení o schválení ustavení členů statutárního orgánu a členů dozorčí rady nebo správní rady nezávislého provozovatele přepravní soustavy a jejich odvolání

(1) V řízení o schválení jmenování, volby nebo odvolání člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady nebo schválení uzavření smlouvy o výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady nebo uzavření jiné smlouvy, která upravuje podmínky při výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady, nebo jejich změny vydá Energetický regulační úřad rozhodnutí do 3 týdnů od doručení úplné žádosti.

(2) Pokud Energetický regulační úřad nevydá rozhodnutí ve lhůtě podle odstavce 1, platí, že uplynutím této lhůty Energetický regulační úřad jmenování, volbu nebo odvolání člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady anebo smlouvu podle odstavce 1 schválil.

(3) Energetický regulační úřad neschválí jmenování nebo volbu člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady, u kterého vzhledem k jeho dosavadní odborné činnosti a navrhovaným podmínkám výkonu funkce existují důvodné pochybnosti, zda by vykonával funkci řádně a nezávisle, zejména na jiných zájmech netýkajících se plnění povinností nezávislého provozovatele přepravní soustavy.

(4) Energetický regulační úřad neschválí uzavření smlouvy o výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady nebo uzavření jiné smlouvy, která upravuje podmínky při výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady, nebo jejich změnu tehdy, jestliže s přihlédnutím ke všem okolnostem lze mít za to, že navrhované podmínky výkonu funkce nebo jejich změny neumožní členovi statutárního orgánu nebo členovi dozorčí rady nebo správní rady, aby vykonával funkci řádně a nezávisle.

(5) Energetický regulační úřad odvolání člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady před uplynutím jejich funkčního období neschválí, existují-li důvodné pochybnosti o splnění podmínek pro odvolání z funkce podle tohoto zákona.

(1) Osoba, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, je oprávněna sama nebo prostřednictvím ovládané osoby držet podíl v nezávislém provozovateli přepravní soustavy, jen pokud sama nevyrábí plyn ani neobchoduje s plynem.

(2) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je oprávněn sám nebo prostřednictvím ovládané osoby držet podíl v dceřiné společnosti nebo vůči ní nabýt právo na podíl na zisku či jiné obdobné plnění, jen pokud tato dceřiná společnost nevyrábí plyn, neobchoduje s plynem a nevlastní zařízení na výrobu plynu.

(3) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy rozhoduje nezávisle na jiných osobách, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, o majetku nezbytném k provozu, udržování a rozvoji přepravní soustavy, včetně financování. Provozovatel přepravní soustavy je povinen zajistit dostatečné finanční zdroje pro řádnou a efektivní přepravu plynu. Oprávnění dozorčí rady nebo správní rady podle § 58e tím není dotčeno.

(4) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen nastavit svoji strukturu a organizaci, pravomoci a povinnosti vedoucích členů statutárních orgánů, práva a povinnosti vedoucích zaměstnanců, systém řízení a vnitřní kontroly tak, aby byla zajištěna nezávislost výkonu práv a povinností nezávislého provozovatele přepravní soustavy na ostatních osobách, které jsou součástí téhož koncernu. Vnitřní předpisy podle věty první je nezávislý provozovatel přepravní soustavy povinen předložit Energetickému regulačnímu úřadu bez zbytečného odkladu po jejich přijetí.

(5) Osoba nebo osoby, které jsou součástí téhož koncernu, jsou povinny ve vztahu k nezávislému provozovateli přepravní soustavy zdržet se jednání nebo udělování pokynů ohledně činností nezávislého provozovatele přepravní soustavy a provozu přepravní soustavy, kterým by

a) přímo nebo nepřímo ovlivňovaly chování nezávislého provozovatele přepravní soustavy, které má dopad na soutěž na trhu s plynem,

b) přímo nebo nepřímo ovlivňovaly přípravu a zpracování desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy podle § 58k, nebo

c) jiným způsobem ohrozily nezávislost provozovatele přepravní soustavy anebo plnění jeho povinností.

(6) Uzavření jakékoli obchodní smlouvy mezi nezávislým provozovatelem přepravní soustavy a jinou osobou, která je součástí téhož koncernu, podléhá schválení Energetickým regulačním úřadem. Energetický regulační úřad uzavření smlouvy schválí, pokud provozovatel přepravní soustavy prokáže, že smlouva byla sjednána za podmínek obvyklých v obchodním styku a sjednání smlouvy nemůže vést k porušení povinnosti podle § 58h odst. 9. Pokud nezávislý provozovatel přepravní soustavy uzavře smlouvu s jinou osobou, která je součástí téhož koncernu, v zadávacím řízení podle zákona o veřejných zakázkách, má se za to, že je smlouva sjednána za podmínek obvyklých v obchodním styku.

(7) Ustanovení odstavce 6 se nepoužije pro smlouvy, jejichž předmětem jsou služby podle § 58h odst. 6 a činnosti podle § 58 odst. 1 písm. j).

(8) Provozovatel přepravní soustavy je povinen vést záznamy o obchodních smlouvách uzavřených s jinými osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, a průběhu jejich plnění, a na vyžádání je zpřístupnit nebo poskytnout Energetickému regulačnímu úřadu.

Požadavky na zdroje nezávislého provozovatele přepravní soustavy a jeho samostatnost

(1) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy musí mít dostatečné lidské, technické, materiální a finanční zdroje potřebné pro provádění přepravy plynu a plnění všech souvisejících povinností. Za tímto účelem je nezávislý provozovatel přepravní soustavy povinen zejména:

a) vlastnit přepravní soustavu a další majetek nezbytný pro provádění přepravy plynu, s výjimkou zařízení, pro která byla udělena výjimka podle § 67a,

b) zaměstnávat takový počet zaměstnanců, který umožňuje řádné provádění přepravy plynu,

c) mít v rozsahu schváleném dozorčí radou nebo správní radou přístup k finančním zdrojům osob, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, z nichž plánuje financovat rozvoj nebo obnovu přepravní soustavy, a to v přiměřené lhůtě po podání příslušné žádosti.

(2) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy informuje Energetický regulační úřad o finančních zdrojích, které má k dispozici pro plánovaný rozvoj nebo obnovu přepravní soustavy, a podmínkách jejich využití, a to vždy k 30.červnu kalendářního roku.

a) zastupování nezávislého provozovatele přepravní soustavy navenek včetně jednání vůči Energetickému regulačnímu úřadu,

b) jednání nezávislého provozovatele přepravní soustavy ve všech věcech souvisejících s jeho účastí v Evropské síti provozovatelů přepravních soustav podle Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám,

c) výkon činností spojených s umožněním přístupu do přepravní soustavy,

d) vybírání plateb souvisejících s provozováním přepravní soustavy, včetně plateb za přístup do přepravní soustavy a za pomocné služby, zejména za vyrovnávání odchylek,

f) investiční plánování, zajišťující dlouhodobou bezpečnost a dlouhodobou schopnost přepravní soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku,

g) výkon činností spojených s případnou účastí provozovatele přepravní soustavy v právnické osobě založené společně s jinými provozovateli přepravních soustav, subjekty organizujícími burzy pro obchodování s plynem nebo jinými subjekty za účelem vytváření a rozvoje regionálních trhů nebo jiných činností podporujících liberalizaci trhu s plynem a

h) výkon vnitropodnikových činností včetně právních služeb, vedení účetnictví nebo provozu informačních systémů.

(4) Nezávislému provozovateli přepravní soustavy se zakazuje vykonávat přepravu plynu s využitím služeb jiné osoby, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo jejích zaměstnanců, s výjimkou služeb sloužících k zajištění provozuschopnosti přepravní soustavy zadaných jako veřejná zakázka.

(5) Nezávislému provozovateli přepravní soustavy se zakazuje přidělovat své zaměstnance k výkonu práce k jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele.

(6) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je oprávněn poskytovat služby jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele pouze s předchozím souhlasem Energetického regulačního úřadu. Energetický regulační úřad souhlas udělí, pokud nezávislý provozovatel přepravní soustavy doloží, že

a) poskytování takových služeb nevede k diskriminaci ostatních účastníků trhu s plynem nebo jiných osob, které nejsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,

b) využití služeb je za stejných podmínek dostupné i jiným účastníkům trhu s plynem nebo jiným osobám, které nejsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,

c) poskytování takových služeb nenaruší nebo neomezí hospodářskou soutěž na trhu s plynem ani takové soutěži nebrání.

(7) K posouzení splnění předpokladu podle odstavce 6 písm. c) si Energetický regulační úřad vyžádá vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

(8) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy nesmí svou firmou, ve svých sděleních nebo v rámci uplatňování své ochranné známky jednat tak, aby docházelo k jeho záměně s jinou osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele. Nezávislý provozovatel přepravní soustavy nesmí vykonávat činnost v obchodních prostorách, ve kterých vykonává činnost jiná osoba, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele.

(9) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy musí být informačně oddělen od jiných osob, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele.

(10) Nezávislému provozovateli přepravní soustavy se zakazuje sdílet s jinou osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, bezpečnostní systémy, systémy pro kontrolu přístupu a jiné informační systémy. Tento zákaz se nevztahuje na systémy, jejichž provozovatelem je nezávislý provozovatel přepravní soustavy nebo osoba, která není součástí téhož koncernu jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, a u nichž nezávislý provozovatel přepravní soustavy zajistí, aby při provozu těchto systémů byla dodržována povinnost podle odstavce 9.

(11) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy nesmí využívat službu poskytovatele služeb souvisejících s provozem nebo správou bezpečnostních systémů, systémů pro kontrolu přístupu nebo jiných informačních systémů, jestliže tuto službu stejného poskytovatele užívá jiná osoba, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele. Tento zákaz se nevztahuje na služby, jejichž poskytovatel není součástí téhož koncernu jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, a u nichž nezávislý provozovatel přepravní soustavy zajistí, aby při poskytování těchto služeb byla dodržována povinnost podle odstavce 9.

(12) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen zajistit provedení povinného auditu pouze auditorem, který ve stejném účetním období neprovádí povinné audity jiných osob, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele.

Program rovného zacházení nezávislého provozovatele přepravní soustavy a dohled nad jeho prováděním

(1) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen přijmout vnitřním předpisem program rovného zacházení a zveřejnit jej způsobem umožňujícím dálkový přístup. Program rovného zacházení stanoví

a) opatření k vyloučení diskriminačního jednání nezávislého provozovatele přepravní soustavy ve vztahu k účastníkům trhu s plynem, kteří nejsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele s provozovatelem přepravní soustavy,

b) povinnosti a práva zaměstnanců nezávislého provozovatele přepravní soustavy ke splnění účelů programu rovného zacházení.

(2) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen zajistit řádné provádění programu rovného zacházení.

(3) Program rovného zacházení schvaluje Energetický regulační úřad. Energetický regulační úřad program rovného zacházení schválí, pokud na základě posouzení jeho obsahu má za to, že povede k vyloučení diskriminačního jednání nezávislého provozovatele přepravní soustavy.

(4) Na provádění programu rovného zacházení a na dodržování právních povinností souvisejících s jeho prováděním dohlíží auditor programu.

(1) Auditora programu jmenuje nebo jinak ustanoví a odvolává dozorčí rada nebo správní rada. O uzavření smlouvy, která upravuje podmínky výkonu funkce auditora programu včetně délky funkčního období a podmínky odvolání z funkce, rozhoduje dozorčí rada nebo správní rada. Jmenování nebo jiné ustanovení auditora programu do funkce a jeho odvolání z funkce a uzavření smlouvy podle předchozí věty podléhá schválení Energetickým regulačním úřadem.

(2) Energetický regulační úřad jmenování nebo jiné ustanovení auditora programu neschválí v případě, že auditor programu není odborně způsobilý k výkonu funkce nebo nezávislý na provozovateli přepravní soustavy a jiných zájmech netýkajících se plnění povinností nezávislého provozovatele přepravní soustavy; v případě jmenování nebo jiného ustanovení právnické osoby se má za to, že právnická osoba je odborně způsobilá, pokud podmínku odborné způsobilosti splňuje ustanovený odpovědný zástupce. Energetický regulační úřad neschválí uzavření smlouvy, která upravuje podmínky výkonu funkce auditora programu, pokud navrhované podmínky výkonu funkce neumožní nezávislý výkon jeho funkce na provozovateli přepravní soustavy nebo na jiných zájmech netýkajících se plnění povinností nezávislého provozovatele přepravní soustavy.

(3) Energetický regulační úřad odvolání auditora programu neschválí, existují-li důvodné pochybnosti ohledně splnění podmínek pro odvolání z funkce podle schválené smlouvy, která upravuje podmínky výkonu funkce auditora programu.

(4) Pokud Energetický regulační úřad jmenování nebo jiné ustanovení auditora programu neschválí, platí, že auditor programu nebyl ustaven. Pokud Energetický regulační úřad odvolání auditora programu neschválí, jeho funkce rozhodnutím dozorčí rady nebo správní rady nezaniká.

(5) Pro auditora programu nebo odpovědného zástupce auditora programu, je-li auditor programu právnická osoba, platí ustanovení § 58d odst. 1, 3 až 6 obdobně. Auditor programu, jedná-li se o právnickou osobu, nesmí být součástí téhož koncernu jako provozovatel přepravní soustavy.

b) dohlížet nad plněním povinnosti nezávislého provozovatele přepravní soustavy podle § 58 odst. 8 písm. r) a podle § 58h odst. 9,

c) vyhotovit a zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup výroční zprávu o opatřeních přijatých k provádění programu rovného zacházení a předložit ji Energetickému regulačnímu úřadu a ministerstvu,

d) podávat Energetickému regulačnímu úřadu, nejméně jednou za půl roku, zprávy o provádění programu rovného zacházení a o plnění povinností auditora programu,

e) podávat dozorčí radě nebo správní radě zprávy a doporučení týkající se programu rovného zacházení a jeho provádění,

f) oznámit Energetickému regulačnímu úřadu závažná porušení právních předpisů a vnitřních předpisů upravujících program rovného zacházení a jeho provádění,

g) podávat Energetickému regulačnímu úřadu zprávy o obchodních a finančních vztazích mezi nezávislým provozovatelem přepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,

h) předkládat Energetickému regulačnímu úřadu návrhy předkládané k rozhodnutí dozorčí radě nebo správní radě nezávislého provozovatele přepravní soustavy týkající se desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy a konkrétních investic do soustavy a rozhodnutí dozorčí rady nebo správní rady o těchto návrzích,

i) sledovat dodržování programu rovného zacházení právnické osoby podle § 58 odst. 9.

(7) Pokud ovládající osoba nebo osoby, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, hlasováním na valné hromadě nebo prostřednictvím hlasování členů dozorčí rady nebo správní rady prosadí odmítnutí nebo odložení realizace investice do soustavy, která měla být podle desetiletého plánu rozvoje soustavy podle § 58k realizována v období následujících 3 let, je auditor programu povinen takovou skutečnost oznámit Energetickému regulačnímu úřadu.

(8) Auditor programu má právo účastnit se jednání valné hromady, zasedání členů statutárního orgánu nebo schůze jednatelů, na nichž se rozhoduje o záležitostech náležejících do obchodního vedení, a zasedání dozorčí rady nebo správní rady, popřípadě jiných orgánů zřízených stanovami. Auditor programu je povinen účastnit se jednání a zasedání orgánů společnosti podle věty první, je-li předmětem jednání nebo zasedání orgánů společnosti projednávání a rozhodování o

a) podmínkách přístupu do soustavy podle Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám, zejména pokud jde o tarify, služby přístupu třetích stran, přidělování kapacit a řešení nedostatku kapacity, transparentnost, vyrovnávání a sekundární trhy,

b) opatřeních ohledně provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavy, včetně investic do nových připojení k přepravní soustavě, rozšíření přepravní kapacity a efektivnějšího využití stávající přepravní kapacity přepravní soustavy,

c) pořízení nebo prodeji plynu k zajištění rovnováhy mezi množstvím plynu vstupujícím a vystupujícím z plynárenské soustavy.

(9) Auditor programu má právo nahlížet do všech dokladů a zápisů týkajících se činnosti nezávislého provozovatele přepravní soustavy nezbytných k výkonu jeho funkce. Auditor programu má právo bez předchozího ohlášení vstupovat do všech obchodních prostor nezávislého provozovatele přepravní soustavy. Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen poskytnout auditorovi programu veškeré informace a podklady nezbytné pro řádný výkon jeho funkce a jinou nezbytnou součinnost. Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen seznámit s programem rovného zacházení statutární orgán nebo jeho členy, členy dozorčí rady a všechny zaměstnance.

Desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy
nezávislého provozovatele přepravní soustavy

(1) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen každoročně do 31. října zpracovávat a předkládat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu desetiletý plán rozvoje soustavy.

(2) Při zpracování návrhu desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy vychází nezávislý provozovatel přepravní soustavy z dosavadní a předvídatelné budoucí nabídky plynu a poptávky po něm. Za tímto účelem nezávislý provozovatel přepravní soustavy provede analýzu vývoje výroby, dodávek, dovozu a vývozu plynu, přičemž zohlední plánovaný rozvoj distribučních soustav připojených k přepravní soustavě, plánovaný rozvoj zásobníků plynu a plán rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii podle Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám.

(3) Předmětem desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy jsou opatření přijímaná s cílem zajistit přiměřenou kapacitu přepravní soustavy, aby odpovídala požadavkům nezbytným pro zajištění bezpečnosti dodávek plynu. Desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy

a) uvádí, které části přepravní soustavy je třeba v následujících deseti letech vybudovat nebo rozšířit,

b) vymezuje veškeré investice do přepravní soustavy, o jejichž realizaci nezávislý provozovatel přepravní soustavy rozhodl, a nové investice, které je nutno realizovat v následujících třech letech,

(4) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen konzultovat návrh desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy se stávajícími a případnými budoucími uživateli přepravní soustavy, jejichž oprávněné zájmy mohou být desetiletým plánem rozvoje soustavy přímo dotčeny, a umožnit jim předkládat k návrhu připomínky. O konzultaci vede nezávislý provozovatel přepravní soustavy záznam.

(5) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy předkládá desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy zpracovaný podle odstavců 2 a 3 spolu se záznamem konzultace podle odstavce 4 Energetickému regulačnímu úřadu.

(6) Energetický regulační úřad konzultuje desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy. Za tímto účelem jej bez zbytečného odkladu po jeho obdržení zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejméně na 10 pracovních dnů. Oznámení o zveřejnění vyvěsí Energetický regulační úřad na úřední desce spolu s uvedením, kde je možné se s desetiletým plánem rozvoje přepravní soustavy seznámit a do kdy je možné uplatnit připomínky.

(7) Stávající nebo případný budoucí uživatel přepravní soustavy, jehož oprávněné zájmy mohou být desetiletým plánem rozvoje přepravní soustavy přímo dotčeny, může u Energetického regulačního úřadu uplatnit k desetiletému plánu rozvoje přepravní soustavy připomínky s jejich odůvodněním. Připomínkami, které se desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy netýkají nebo které uplatní osoba, jejíž oprávněné zájmy nemohou být desetiletým plánem rozvoje přepravní soustavy přímo dotčeny, nebo připomínkami bez odůvodnění nebo uplatněnými po lhůtě se Energetický regulační úřad nezabývá. Výsledky vypořádání připomínek zveřejní Energetický regulační úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(8) Energetický regulační úřad posuzuje soulad desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy s požadavky na realizaci investic do přepravní soustavy uplatněnými v konzultačním procesu podle odstavců 6 a 7 a soulad s plánem rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii podle Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám. Při posuzování souladu desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy s plánem rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii může Energetický regulační úřad konzultovat desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy s Agenturou.

(9) Nezahrnuje-li desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy opodstatněné požadavky na realizaci investic do přepravní soustavy, je-li v rozporu s plánem rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii nebo trpí-li jinými vadami, může Energetický regulační úřad provozovateli přepravní soustavy nařídit, aby desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy změnil nebo odstranil vady, a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu. Rozhodnutí o nařízení změny desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy nebo odstranění jiných vad obsahuje odůvodnění a je prvním úkonem v řízení.

(10) Nerozhodne-li Energetický regulační úřad o nařízení změny desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy nebo odstranění jiných vad do 2 měsíců ode dne jeho předložení Energetickému regulační úřadu, platí, že desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy je úplný a bez vad. Po dobu vedení konzultace s Agenturou podle odstavce 8 lhůta neběží.

Opatření k uskutečnění investic podle
desetiletého plánu rozvoje přepravní
soustavy nezávislého provozovatele přepravní soustavy

(1) Energetický regulační úřad sleduje a vyhodnocuje provádění desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy.

(2) Pokud nezávislý provozovatel přepravní soustavy neuskuteční investici do přepravní soustavy, která měla být podle desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy uskutečněna ve stanoveném termínu podle § 58k odst. 3 písm. c) a je stále relevantní podle aktuálního plánu rozvoje přepravní soustavy, může Energetický regulační úřad rozhodnout o

a) nařízení uskutečnění této investice ve lhůtě stanovené Energetickým regulačním úřadem,

b) provedení výběrového řízení na poskytnutí úvěru pro financování investice do přepravní soustavy a stanovení podmínek tohoto řízení nebo o provedení emise dluhopisů nezávislého provozovatele přepravní soustavy a stanovení podmínek takové emise,

c) nařízení navýšení základního kapitálu nezávislého provozovatele přepravní soustavy a stanovení podmínek navýšení základního kapitálu; ustanovení zákona o obchodních korporacích o přednostním právu akcionáře na upsání nových akcií se nepoužijí.

(3) Energetický regulační úřad uloží taková opatření podle odstavce 2, která s přihlédnutím k okolnostem jsou přiměřená a nejlépe povedou k uskutečnění investice do přepravní soustavy. Podle povahy věci může Energetický regulační úřad rozhodnout o uložení jednoho opatření nebo uložení více opatření současně.

(4) Energetický regulační úřad opatření podle odstavce 2 neuloží, pokud nezávislý provozovatel přepravní soustavy prokáže, že uskutečnění investice brání překážka, jež nastala nezávisle na vůli nezávislého provozovatele přepravní soustavy a nezávislý provozovatel přepravní soustavy vyvinul veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby k uskutečnění investice došlo.

(5) Náklady vzniklé nezávislému provozovateli přepravní soustavy v souvislosti s uskutečněním investice v souladu s desetiletým plánem rozvoje přepravní soustavy se považují za náklady na zajištění efektivního výkonu licencované činnosti podle tohoto zákona.

Připojení k přepravní soustavě nezávislého provozovatele přepravní soustavy

(1) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen připojit k přepravní soustavě zařízení jiné přepravní soustavy, distribuční soustavy, zásobník plynu nebo odběrné plynové zařízení, jestliže žadatel uplatnil požadavek na realizaci investice do přepravní soustavy při přípravě desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy nebo konzultaci vedené Energetickým regulačním úřadem a investice vyvolaná připojením do přepravní soustavy je v desetiletém plánu rozvoje přepravní soustavy zahrnuta. Ustanovení tohoto zákona o právu nezávislého provozovatele přepravní soustavy odmítnout připojení do přepravní soustavy se nepoužijí.

(2) Povinnost připojení podle odstavce 1 zaniká, pokud uskutečnění investice do přepravní soustavy brání překážka, pro kterou není Energetický regulační úřad oprávněn uložit nezávislému provozovateli přepravní soustavy opatření k uskutečnění investic podle desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy.

(3) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro zvyšování přepravní kapacity z důvodu zvýšení výkonu připojeného zařízení.

(1) Provozovatel přepravní soustavy, který není součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, musí být z hlediska své společnické struktury nezávislý na výrobě elektřiny nebo výrobě plynu nebo na obchodu s elektřinou nebo s plynem.

(2) K zajištění nezávislosti provozovatele přepravní soustavy musí být splněny tyto podmínky nezávislosti:

b) nad provozovatelem přepravní soustavy nebo nad jeho obchodním závodem nevykonává přímo ani nepřímo kontrolu osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo které

1. vykonávají přímo nebo nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem nebo ve vztahu k nim uplatňují jakékoliv jiné právo,

c) ve vztahu k provozovateli přepravní soustavy neuplatňuje jakékoliv jiné právo osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo které

1. vykonávají přímo nebo nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem,

1. sám nebo jednáním ve shodě s jinými osobami nevykonává přímo ani nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny nebo plynu nebo nad obchodníkem s elektřinou nebo plynem ani ve vztahu k nim neuplatňuje jakékoli jiné právo,

2. nevyrábí elektřinu nebo plyn nebo neobchoduje s elektřinou nebo s plynem, ani není vlastníkem výrobny elektřiny nebo plynu,

e) členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady, členy správní rady nebo členy jiného orgánu provozovatele přepravní soustavy určeného stanovami není oprávněna jmenovat, volit nebo jinak ustanovit osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo které

1. vykonávají kontrolu nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem nebo ve vztahu k nim uplatňují jakékoli jiné právo,

f) členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady, členem správní rady nebo členem jinéhom orgánu provozovatele přepravní soustavy určeného stanovami není osoba, která je členem dozorčí rady, členem statutárního orgánu, členem správní rady nebo členem jiného orgánu společnosti určeného stanovami výrobce elektřiny, výrobce plynu, obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynem.

(4) Podmínky nezávislosti podle odstavce 2 se považují za splněné i tehdy, jestliže se provozovatel přepravní soustavy účastní na založení právnické osoby za účelem provozování přepravních soustav v jednom nebo více státech nebo v takové osobě získá účast a přenechá takové osobě přepravní soustavu k jejímu provozování společně s dalšími přepravními soustavami. To neplatí, pokud by se na podnikání právnické osoby založené za účelem provozování přepravních soustav podle předchozí věty účastnily jiné osoby, které nebyly příslušnými orgány členských států určeny jako vlastnicky oddělení provozovatelé přepravních soustav, nezávislí provozovatelé soustav nebo nezávislí provozovatelé přepravních soustav.

(5) Výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou, výrobce plynu, obchodník s plynem nesmí sám nebo jednáním ve shodě s jinými osobami vykonávat přímou nebo nepřímou kontrolu nad provozovatelem přepravní soustavy, ani ve vztahu k němu vykonávat hlasovací právo spojené s vlastnictvím podílu provozovatele přepravní soustavy, ustanovovat nebo odvolávat členy dozorčí rady, členy správní rady, členy statutárního orgánu nebo vlastnit většinový podíl.

b) vlastnictví účastnických cenných papírů, jejichž souhrnná jmenovitá nebo účetní hodnota přesahuje 50 % základního kapitálu společnosti,

c) právo jmenovat, volit nebo jinak ustanovit a odvolávat členy dozorčí rady nebo správní rady, členy statutárního orgánu nebo členy jiného orgánu společnosti určeného stanovami,

d) jiné obdobné právo, jehož výkon vyvolává podstatný konflikt zájmů mezi provozováním přenosové soustavy a výrobou elektřiny nebo plynu nebo obchodem s elektřinou nebo plynem.

a) na připojení k přepravní soustavě nebo k jiné distribuční soustavě, pokud jsou splněny podmínky připojení,

b) na informace od ostatních účastníků trhu s plynem nezbytné pro plnění svých povinností,

c) na přístup do přepravní soustavy, jiné distribuční soustavy a zásobníků plynu za podmínek stanovených tímto zákonem a pro zajištění rovnováhy mezi množstvím plynu vstupujícího do distribuční soustavy a množstvím plynu vystupujícího z distribuční soustavy,

d) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu distribuční soustavy a k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů,

e) v souladu se zvláštním právním předpisem^4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,

f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, stavebními úpravami, opravami a provozováním distribuční soustavy a plynovodních přípojek,

g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů, ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz distribuční soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,

h) vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činnosti a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu i způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,

i) při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynová zařízení zákazníků, pro něž provádí distribuci plynu,

j) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu v těchto případech:

1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,

2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku,

3. při provádění plánovaných stavebních úprav, přeložek a plánovaných oprav na zařízení distribuční soustavy,

4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy,

5. při odběru plynu zařízeními, která ohrožují životy, zdraví nebo majetek osob,

6. při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při neoprávněné přepravě plynu,

8. v důsledku omezení nebo přerušení přepravy plynu provozovatelem přepravní soustavy,

9. v případě dodávky plynu z výroben plynu, která by ohrožovala bezpečný a spolehlivý provoz plynových zařízení,

k) nakupovat plyn pro krytí ztrát v distribuční soustavě nebo pro vlastní spotřebu; toto není považováno za obchod s plynem,

l) uzavřít hlavní uzávěr plynu při odvracení nebezpečí bezprostředního ohrožení života.

(2) Provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; toto neplatí, pokud vlastníkem dotčeného plynárenského zařízení není provozovatel distribuční soustavy; v takovém případě plní tuto povinnost vlastník plynárenského zařízení. V případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele distribuční soustavy o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části.

(3) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 1 písm. e) až i) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu⁵⁾. Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele distribuční soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.

(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. d) až i) je provozovatel distribuční soustavy povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

(5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. j) bod 3 je provozovatel distribuční soustavy povinen oznámit účastníkům trhu, pro něž provádí distribuci plynu, započetí a skončení omezení nebo přerušení distribuce plynu, nejméně však 15 dnů předem, pokud se s dotčenými účastníky trhu nedohodne na lhůtě kratší. Plánované stavební úpravy, přeložky a opravy v období od 1. září do 31. května následujícího kalendářního roku lze provádět výhradně po písemném oznámení dotčeným zákazníkům.

(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. j) bodě 6 je provozovatel distribuční soustavy povinen obnovit distribuci plynu nejpozději po úhradě náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem nebo neoprávněnou distribucí bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.

(7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. j) je právo na náhradu škody vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel distribuční soustavy oznamovací povinnost podle odstavce 5 nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil provozovatel distribuční soustavy.

a) zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí,

c) uhradit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli jiné distribuční soustavy stanovený podíl na oprávněných nákladech na připojení k přepravní nebo distribuční soustavě,

d) připojit k distribuční soustavě každého, kdo o to požádá a splňuje stanovené podmínky, a oznámit termín, kdy bude možné žádosti o připojení k distribuční soustavě vyhovět; pokud není připojení možné z důvodů na straně provozovatele distribuční soustavy, oznámit žadateli důvody nemožnosti připojení,

e) poskytnout službu distribuční soustavy každému, kdo o to požádá, je připojen a splňuje podmínky připojení a podmínky stanovené Řádem provozovatele distribuční soustavy, s výjimkou prokazatelného nedostatku volné kapacity zařízení pro distribuci plynu nebo při ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy nebo přepravní soustavy; odmítnutí služby distribuční soustavy musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno,

f) zajistit neznevýhodňující podmínky pro připojení a přístup třetích stran k distribuční soustavě za podmínek stanovených tímto zákonem,

g) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu dodržování úrovně kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji způsobem umožňujícím dálkový přístup,

h) poskytovat provozovateli přepravní soustavy a provozovatelům distribučních soustav, provozovatelům zásobníků plynu a výrobcům plynu informace nezbytné k zajištění vzájemné provozuschopnosti,

i) zajišťovat měření plynu v distribuční soustavě, včetně vyhodnocování a předávat operátorovi trhu a účastníkům trhu s plynem, který poskytuje službu distribuční soustavy, naměřené a vyhodnocené údaje,

j) zpracovávat a předávat Energetickému regulačnímu úřadu údaje potřebné pro rozhodnutí o cenách za distribuci plynu,

k) vést samostatné účty za službu distribuční soustavy pro účely regulace,

l) poskytnout službu distribuční soustavy pro provozovatele distribuční soustavy nepřipojené přímo k přepravní soustavě,

m) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci distribuční soustavy, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavy,

n) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na distribuci plynu havarijní plány distribuční soustavy, zaslat ministerstvu a každoročně je upřesňovat,

o) oznamovat rozsah a termíny odstávek zařízení distribuční soustavy a upozorňovat na snížení distribuční kapacity,

p) zřídit a provozovat technický dispečink, který zajišťuje dispečerské řízení distribuční soustavy,

q) zřídit a provozovat místa pro sledování kvality plynu, pokud nebudou pro sledování kvality plynu dostačovat místa zřízená a provozovaná provozovatelem přepravní soustavy,

r) poskytnout na vyžádání dodavateli poslední instance údaje o zákazníkovi a jeho odběrném místě v rozsahu nezbytném pro zajištění dodávky poslední instance,

t) každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj distribuční soustavy, a to na období nejméně 5 let,

u) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k jiné distribuční soustavě,

v) zajišťovat ochranu chráněných informací včetně zajištění ochrany údajů předávaných operátorovi trhu,

w) zpracovávat a předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení Řád provozovatele distribuční soustavy, zajistit jeho zveřejnění a vykonávat licencovanou činnost v souladu s Řádem provozovatele distribuční soustavy,

x) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního roku, zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení distribuční soustavy,

y) zajišťovat propagaci energetických služeb a jejich nabídky zákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služeb,

z) na základě žádosti obchodníka s plynem nebo výrobce plynu přerušit v případě neoprávněného odběru dodávku plynu,

aa) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na distribuci plynu u operátora trhu; zaregistrováním se provozovatel distribuční soustavy stává registrovaným účastníkem trhu,

bb) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na distribuci plynu a každý druhý rok do 31. března upřesňovat podklady pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze, zasílat je ministerstvu,

cc) každoročně zpracovávat a do 31. března předávat provozovateli přepravní soustavy údaje o plánovaném rozvoji kapacity souborů předávacích míst mezi distribuční a přepravní soustavou v členění potřebném pro zpracování desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy,

ee) zpracovávat a předávat operátorovi trhu údaje z měření pro potřeby tvorby typových diagramů dodávek.

(9) V případě, že provozovatel distribuční soustavy, která není přímo připojena k přepravní soustavě, nemá schválený vlastní Řád provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 8 písm. w), použije se Řád provozovatele distribuční soustavy přímo připojené k přepravní soustavě, na jehož vymezeném území se nachází.

(1) Provozovatel distribuční soustavy, je-li součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, musí být od 1. ledna 2007 z hlediska své právní formy, organizace a rozhodování nezávislý na jiných činnostech netýkajících se distribuce plynu, přepravy plynu a uskladňování plynu. Tento požadavek neznamená požadavek na oddělení vlastnictví majetku.

(2) K zajištění nezávislosti provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 1 se od 1. ledna 2007 uplatní tato minimální kritéria:

a) osoby odpovědné za řízení provozovatele distribuční soustavy se nesmí přímo ani nepřímo podílet na organizačních strukturách vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, jenž je odpovědný, přímo nebo nepřímo, za běžný provoz výroby plynu a obchod s plynem nebo elektřinou; statutárním orgánem nebo jeho členem, prokuristou nebo vedoucím zaměstnancem provozovatele distribuční soustavy nemůže být fyzická osoba, která je současně statutárním orgánem nebo jeho členem, prokuristou nebo vedoucím zaměstnancem držitele licence na výrobu plynu, obchod s plynem nebo s elektřinou, který je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,

b) musí být přijata veškerá vhodná opatření, aby k profesionálním zájmům statutárního orgánu nebo jeho člena, prokuristy nebo vedoucích zaměstnanců odpovědných za řízení provozovatele distribuční soustavy bylo přihlíženo způsobem, který zajišťuje jejich nezávislé jednání; statutární orgán nebo jeho člen, prokurista nebo vedoucí zaměstnanec provozovatele distribuční soustavy nesmí přijímat žádné odměny a jiná majetková plnění od držitelů licence na výrobu plynu, obchod s plynem nebo elektřinou v rámci téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele; odměňování statutárního orgánu nebo jeho člena, prokuristy nebo vedoucího zaměstnance provozovatele distribuční soustavy nesmí být závislé na hospodářských výsledcích dosahovaných těmito ostatními držiteli licencí v rámci téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,

c) provozovatel distribuční soustavy musí disponovat skutečnými rozhodovacími právy ve vztahu k majetku nezbytnému k provozování, údržbě a rozvoji distribuční soustavy, jejichž výkon je nezávislý na vertikálně integrovaném plynárenském podnikateli; mateřská společnost nesmí udělovat provozovateli distribuční soustavy jakékoliv pokyny ohledně běžného provozu nebo údržby distribuční soustavy, a rovněž nesmí jakýmkoliv jiným způsobem zasahovat do rozhodování o výstavbě či modernizaci částí distribuční soustavy, pokud takové rozhodnutí nejde nad rámec schváleného finančního plánu, či jiného obdobného nástroje; tím není dotčeno oprávnění mateřské společnosti schvalovat roční finanční plán či jiný obdobný nástroj provozovatele distribuční soustavy a schvalovat jeho maximální limity zadlužení.

(3) Provozovatel distribuční soustavy musí přijmout vnitřním předpisem program rovného zacházení, kterým stanoví

a) opatření k vyloučení diskriminačního jednání provozovatele distribuční soustavy ve vztahu k účastníkům trhu s plynem, kteří nejsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele s provozovatelem distribuční soustavy,

b) povinnosti a práva zaměstnanců provozovatele distribuční soustavy ke splnění účelů programu rovného zacházení.

(4) Provozovatel distribuční soustavy jmenuje nebo jinak ustanoví auditora programu. Provozovatel distribuční soustavy je povinen zajistit, aby auditor programu měl vytvořeny podmínky pro nezávislý výkon své funkce, zejména dostatečné pravomoci k plnění své funkce a dostatečné materiální a organizační podmínky. Způsob odměňování auditora programu nesmí být na újmu nezávislého výkonu jeho funkce.

(5) Auditor programu je povinen dohlížet na provádění programu rovného zacházení. Auditor programu zpracovává a předkládá do 30. dubna následujícího kalendářního roku Energetickému regulačnímu úřadu a ministerstvu výroční zprávu o opatřeních přijatých k provádění programu rovného zacházení za uplynulý rok. Výroční zprávu zároveň zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Provozovatel distribuční soustavy je povinen poskytnout auditorovi programu veškeré informace a podklady nezbytné pro řádný výkon jeho činnosti a jinou nezbytnou součinnost. Provozovatel distribuční soustavy je povinen seznámit s programem rovného zacházení statutární orgán nebo jeho členy, členy dozorčí rady a všechny zaměstnance.

(6) Provozovatel distribuční soustavy nesmí od 1. ledna 2007 držet podíly v jiné právnické osobě, která je držitelem licence na výrobu plynu, obchod s plynem nebo elektřinou.

(7) Statutární orgán nebo jeho člen, prokurista nebo vedoucí zaměstnanec provozovatele distribuční soustavy nesmí od 1. ledna 2007 držet podíly převyšující 1 % základního kapitálu v jiné právnické osobě v rámci téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, která je držitelem licence na výrobu plynu, obchod s plynem nebo s elektřinou.

(8) Od 1. ledna 2007 nesmí provozovatel distribuční soustavy uzavírat ovládací smlouvy k podrobení jednotnému řízení jiného držitele licence na výrobu plynu, obchod s plynem nebo elektřinou ani v takovém řízení podle již uzavřených ovládacích smluv pokračovat.

(9) Pokud je povinnost oddělení činností podle tohoto zákona provedena pachtem obchodního závodu nebo jeho části, je pachtýř povinen převzít propachtovaný obchodní závod nebo jeho část do svého účetnictví. Pokud je povinnost oddělení podle tohoto zákona provedena pachtem jiného majetku, je propachtovatel povinen sdělit pachtýři informace o hodnotě propachtovaného majetku v rozsahu požadovaném Energetickým regulačním úřadem pro účely cenové regulace.

(10) Oddělení činností podle tohoto zákona není vyžadováno u vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, který poskytuje služby pro méně než 90 000 připojených zákazníků.

(11) O možnosti zahrnutí prokazatelných minimálních oprávněných nákladů vzniklých držiteli licence na distribuci plynu v souvislosti s plněním povinnosti oddělení provozovatele distribuční soustavy do regulovaných cen může rozhodnout Energetický regulační úřad.

(12) Provozovatel distribuční soustavy, je-li součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, musí jednat tak, aby neuvedl v omyl jiného účastníka trhu s plynem, pokud se jedná o možnost záměny s obchodníkem s plynem nebo s výrobcem plynu, který je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele.

a) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu zásobníku plynu a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,

b) v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,

c) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozováním zásobníku plynu,

d) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz zásobníku plynu v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,

e) vstupovat v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva spravedlnosti a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,

f) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu činnosti spojené s uskladňováním plynu v těchto případech:

1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,

2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku,

3. při provádění plánovaných rekonstrukcí a plánovaných oprav na zařízení pro uskladňování plynu,

4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních pro uskladňování plynu,

g) připojit své zařízení k přepravní soustavě nebo k distribuční soustavě za stanovených podmínek připojení,

h) nakupovat plyn pro krytí vlastních ztrát v zásobníku plynu nebo pro vlastní spotřebu nebo za účelem vytváření a udržování základní náplně zásobníku plynu a prodávat plyn v rozsahu povinností uložených tímto zákonem; toto není považováno za obchod s plynem,

i) na informace nezbytné pro plnění svých povinností od ostatních účastníků trhu s plynem.

(2) Provozovatel zásobníku plynu je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. b), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu^4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele podzemního zásobníku plynu o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části.

(3) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele zásobníku plynu podle odstavce 1 písm. a) až e) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele zásobníku plynu do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.

(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až e) je provozovatel zásobníku plynu povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost bezprostředně vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

(5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) bodu 3 je provozovatel zásobníku plynu povinen písemně oznámit zákazníkům, pro něž uskladňuje plyn, započetí a skončení omezení nebo přerušení činností spojených s uskladňováním plynu, nejméně však 30 dnů předem.

(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) je provozovatel zásobníku plynu povinen obnovit činnosti spojené s uskladňováním plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.

(7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) je právo na náhradu škody vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel zásobníku plynu oznamovací povinnost podle odstavce 5 nebo poruchu prokazatelně zavinil provozovatel zásobníku plynu.

a) zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu a rozvoj zásobníku plynu,

c) uhradit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy stanovený podíl na oprávněných nákladech na připojení svého zařízení k této soustavě,

d) poskytovat provozovateli přepravní nebo provozovateli distribuční soustavy, na kterou jsou jeho zařízení pro uskladňování plynu napojena, informace nutné k zajištění vzájemné provozuschopnosti,

f) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci kapacit a výkonů zásobníku plynu, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavy,

g) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na uskladňování plynu havarijní plán zásobníku plynu podle tohoto zákona, zaslat jej ministerstvu a každoročně upřesňovat,

h) zveřejňovat rozsah a termíny odstávek zařízení pro uskladňování plynu a upozorňovat na předpokládané snížení uskladňovací kapacity,

i) zřídit a provozovat technický dispečink, který odpovídá za dispečerské řízení zásobníku plynu,

j) zajistit neznevýhodňující podmínky pro přístup do zásobníku plynu za podmínek stanovených tímto zákonem a umožnit přístup k podzemnímu zásobníku plynu každému, kdo o to požádá a splňuje podmínky připojení a podmínky stanovené Řádem provozovatele zásobníku plynu, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku volné kapacity zařízení pro uskladňování plynu nebo při ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu zásobníků plynu; případné odmítnutí přístupu k zásobníku plynu musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno,

k) prodat plyn účastníka trhu s plynem, nebyl-li takto uskladněný plyn z důvodů na straně tohoto účastníka trhu s plynem vytěžen ze zásobníku plynu do zániku závazku podle smlouvy o uskladnění plynu; toto není považováno za obchod s plynem,

m) každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj zásobníku plynu, a to na období nejméně 5 let,

o) zpracovávat a předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení Řád provozovatele zásobníku plynu, po schválení zajistit jeho zveřejnění a vykonávat licencovanou činnost v souladu s Řádem provozovatele zásobníku plynu,

p) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního roku, zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení zásobníku plynu,

q) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup,

r) zveřejňovat informace týkající se provozování zásobníku plynu, jež jsou nezbytné pro účinnou hospodářskou soutěž a účinné fungování trhu s plynem a které nejsou předmětem obchodního tajemství; tím není dotčena povinnost podle písmene n),

s) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na provozování zásobníku plynu u operátora trhu; zaregistrováním se provozovatel zásobníku plynu stává registrovaným účastníkem trhu,

t) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na uskladňování plynu podklady pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze, zaslat je ministerstvu a každý druhý rok je upřesňovat,

u) každoročně zpracovávat a do 31. března předávat provozovateli přepravní soustavy za účelem zpracování desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy údaje o plánovaném rozvoji provozního objemu a maximálního vtláčecího a těžebního výkonu zásobníku plynu, a to na období nejméně 10 let.

(1) Provozovatel zásobníku plynu, pokud je součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, musí být z hlediska své právní formy, organizace a rozhodování nezávislý na jiných činnostech netýkajících se přepravy, uskladňování a distribuce plynu. Tento požadavek neznamená požadavek na oddělení vlastnictví majetku.

(2) K zajištění nezávislosti provozovatele zásobníku plynu podle odstavce 1 se uplatní tato minimální kritéria:

a) osoby odpovědné za řízení provozovatele zásobníku plynu se nesmí přímo ani nepřímo podílet na organizačních strukturách vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, jenž je odpovědný, přímo nebo nepřímo, za běžný provoz výroby plynu a obchod s plynem nebo elektřinou; statutárním orgánem nebo jeho členem, prokuristou nebo vedoucím zaměstnancem provozovatele zásobníku plynu nemůže být fyzická osoba, která je současně členem statutárního orgánu nebo vedoucím zaměstnancem držitele licence na výrobu plynu, obchod s plynem nebo s elektřinou, který je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,

b) musí být přijata veškerá vhodná opatření, aby k profesionálním zájmům člena statutárního orgánu nebo vedoucích zaměstnanců odpovědných za řízení provozovatele zásobníku plynu bylo přihlíženo způsobem, který zajišťuje jejich nezávislé jednání; člen statutárního orgánu nebo vedoucí zaměstnanec provozovatele zásobníku plynu nesmí přijímat žádné odměny a jiná majetková plnění od držitelů licence na výrobu plynu, obchod s plynem nebo elektřinou v rámci téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele; odměňování člena statutárního orgánu nebo vedoucího zaměstnance provozovatele zásobníku plynu nesmí být závislé na hospodářských výsledcích dosahovaných těmito ostatními držiteli licencí v rámci téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,

c) provozovatel zásobníku plynu musí disponovat skutečnými rozhodovacími právy ve vztahu k majetku nezbytnému k provozování, údržbě a rozvoji zásobníku plynu, jejichž výkon je nezávislý na vertikálně integrovaném plynárenském podnikateli; mateřská společnost nesmí udělovat provozovateli zásobníku plynu jakékoliv pokyny ohledně běžného provozu nebo údržby zásobníku plynu, a rovněž nesmí jakýmkoliv jiným způsobem zasahovat do rozhodování o výstavbě či modernizaci částí zásobníku plynu, pokud takové rozhodnutí nejde nad rámec schváleného finančního plánu, či jiného obdobného nástroje; tím není dotčeno oprávnění mateřské společnosti schvalovat roční finanční plán či jiný obdobný nástroj provozovatele zásobníku plynu a schvalovat jeho maximální limity zadlužení.

(3) Provozovatel zásobníku plynu musí přijmout vnitřním předpisem program rovného zacházení, kterým stanoví

a) opatření k vyloučení diskriminačního jednání provozovatele zásobníku plynu ve vztahu k účastníkům trhu s plynem, kteří nejsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele s provozovatelem zásobníku plynu,

b) povinnosti a práva zaměstnanců provozovatele zásobníku plynu za splnění programu rovného zacházení.

(4) Provozovatel zásobníku plynu jmenuje nebo jinak ustanoví auditora programu. Provozovatel zásobníku plynu je povinen zajistit, aby auditor programu měl vytvořeny podmínky pro nezávislý výkon své funkce, zejména dostatečné pravomoci k plnění své funkce a dostatečné materiální a organizační podmínky. Způsob odměňování auditora programu nesmí být na újmu nezávislého výkonu jeho funkce.

(5) Auditor programu je povinen dohlížet nad prováděním programu rovného zacházení. Auditor programu zpracovává a předkládá do 30. dubna následujícího kalendářního roku Energetickému regulačnímu úřadu a ministerstvu výroční zprávu o opatřeních přijatých k provádění programu rovného zacházení za uplynulý rok. Výroční zprávu zároveň zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Provozovatel zásobníku plynu je povinen poskytnout auditorovi programu veškeré informace a podklady nezbytné pro řádný výkon jeho činnosti a jinou nezbytnou součinnost. Provozovatel zásobníku plynu je povinen seznámit s programem rovného zacházení členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady nebo správní rady a všechny zaměstnance.

Provozovatel přepravní soustavy, provozovatelé distribučních soustav, provozovatelé zásobníku plynu

V intencích směrnice Evropské unie 96/92/EC je v ust. § 57 vymezeno postavení, práva a povinnosti provozovatele přepravní soustavy, v ust. § 59 provozovatelů distribučních soustav a v ust. § 60 provozovatelů zásobníku plynu.

Licence na přepravu plynu je podle ust. § 4 odst. 2 udělována jako výlučná pro celé území České republiky, čímž je založeno také ustanovení pouze jednoho provozovatele přepravní soustavy, kterým je NET4GAS, s.r.o. Licence na distribuci plynu a na uskladňování plynu jsou udělovány jednotlivým žadatelům pro jejich vymezená území.

Provozovatelé distribučních plynárenských soustav jsou v praxi děleni na regionální provozovatele a lokální distributory – EZ však takové dělení, obdobně jako v elektroenergetice, však výslovně nezakládá a ani jinak jejich rozdílné postavení nedefinuje. Novela zákonem č. 131/2015 Sb. ale např. upravila v ust. § 59 odst. 9 právo tzv. lokálního distributora, tj. provozovatele distribuční soustavy, která není přímo připojena k přepravní soustavě, aby v případě, že tento provozovatel nemá schválený vlastní Řád provozovatele distribuční soustavy podle § 59 odst. 8 písm. w), použil Řád provozovatele distribuční soustavy přímo připojené k přepravní soustavě, na jehož vymezeném území se takový lokální distributor nachází.

Základní práva a povinnosti provozovatele přepravní soustavy a provozovatelů distribučních soustav jsou EZ stanovena především s ohledem na zajištění provozu a rozvoje přepravní a distribuční soustavy, jejich propojení s jinými soustavami, přepravy plynu na základě uzavřených smluv, jakož i stanovení nediskriminačních podmínek pro připojení k soustavám a zajištění vstupu do soustavy. Za EZ definovaných podmínek mají provozovatelé možnost odmítnout přístup do přepravní/distribuční soustavy či omezit nebo přerušit přepravu/distribuci plynu. Základní práva a povinnosti provozovatele zásobníku plynu jsou pak EZ stanovy s důrazem na zajištění provozu podzemního zásobníku plynu.

Novelou zákonem č. 131/2015 Sb. došlo ke zpřesnění oprávnění provozovatele přepravní soustav, aby byla utvrzena jeho veřejnoprávní oprávnění založená EZ a nastaven jejich jednotný výklad. Dále byla sjednocena úprava s oborem elektroenergetiky ohledně povinnosti provozovatelů vykazovat dodržování kvality dodávek a služeb ERÚ a zveřejňovat ji na svých internetových stránkách, dále ohledně povinnosti provozovatele přepravní soustavy a provozovatele zásobníku plynu k zaregistrování se u operátora trh, jakož byly stanoveny povinnosti ve vztahu k registraci odběrných a předávacích míst.

c) na přístup do těžebního plynovodu, přepravní soustavy, distribučních soustav, zásobníků plynu za podmínek stanovených tímto zákonem,

d) ukončit nebo přerušit dodávku plynu zákazníkovi při neoprávněném odběru plynu,

e) na poskytnutí informací od operátora trhu, provozovatele přepravní soustavy a provozovatelů distribučních soustav nezbytných k vyúčtování dodávek plynu zákazníkům, jejichž odběrné plynové zařízení je připojeno k přepravní nebo distribuční soustavě,

f) na poskytnutí nezbytných informací pro plnění svých povinností od ostatních účastníků trhu s plynem,

g) na využití služby přepravy plynu nebo služby uskladňování nebo služby distribuční soustavy pro dodávku sjednaného množství plynu zákazníkovi.

a) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou obchodní bilanci, a to včetně údajů o vývozech plynu z České republiky a dovozech plynu do České republiky s uvedením zdrojů plynu, vyhodnocovat je a předávat společně s měsíčními údaji o počtech svých zákazníků s roční spotřebou nižší než 4200 MWh, kteří změnili dodavatele plynu operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavy,

b) řídit se v případě vyhlášení stavu nouze pokyny dispečinků příslušných provozovatelů,

c) dodržovat rovnováhu mezi množstvím plynu, který je mu do plynárenské soustavy dodáván, a množstvím plynu, který z plynárenské soustavy odebírá,

d) zajistit zákazníkům, kterým dodává plyn, jeho bezpečnou a spolehlivou dodávku při dodržení bezpečnostního standardu,

e) poskytovat provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu informace nezbytné pro zajištění provozu a rozvoje plynárenské soustavy,

h) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup,

i) předávat operátorovi trhu nezbytné informace pro plnění povinností operátora trhu podle § 20a,

j) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na obchod s plynem u operátora trhu; zaregistrováním se obchodník s plynem stává registrovaným účastníkem trhu,

k) zajišťovat propagaci energetických služeb a jejich nabídky zákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služeb,

l) zajistit svým zákazníkům informaci, způsobem umožňujícím dálkový přístup, o Kontrolním seznamu evropského spotřebitele energie vypracovaném Komisí a zveřejněném Energetickým regulačním úřadem,

m) sdělit neprodleně na žádost zákazníkovi, který vypověděl závazek ze smlouvy nebo odstoupil od smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu, datum ukončení dodávky plynu podle této smlouvy,

n) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na obchod s plynem podklady pro analýzu rizik pro zpracování plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze, zaslat je ministerstvu a každý druhý rok je upřesňovat,

p) při provádění úkonů nezbytných k uskutečnění volby nebo změny dodavatele plynu uvádět pravdivé a úplné informace a na žádost Energetického regulačního úřadu předložit údaje a podklady sloužící k jejich ověření.

Obchodník s plynem je podnikající fyzická či právnická osoba, která nakupuje plyn za účelem jeho dalšího prodeje ostatním účastníkům trhu s plynem. Obchodník s plynem má zákonem stanovené povinnosti řídit se Dispečerským řádem a předávat potřebné údaje Ústřednímu plynárenskému dispečinku. Obchodník s plynem má podle ust. § 61 odst. 1 nakupovat plyn a prodávat jej ostatním účastníkům trhu s plynem, jakož i nakupovat plyn z jiných států a prodávat plyn do jiných států, dále na přístup do těžebního plynovodu, přepravní soustavy, distribučních soustav, zásobníků plynu za podmínek stanovených EZ, na poskytnutí informací od operátora trhu, provozovatele přepravní soustavy a provozovatelů distribučních soustav nezbytných k vyúčtování dodávek plynu zákazníkům, jejichž odběrné plynové zařízení je připojeno k přepravní nebo distribuční soustavě, i na poskytnutí nezbytných informací pro plnění svých povinností od ostatních účastníků trhu s plynem, dále pak také na využití služby přepravy plynu nebo služby uskladňování nebo služby distribuční soustavy pro dodávku sjednaného množství plynu zákazníkovi. Vzhledem k tomu, že obchodník s plynem nese také závazky za své zákazníky za úhradu služeb přepravní a distribuční soustavy, jakož i za dalších regulovaných činností, dává mu EZ také právo ukončit nebo přerušit dodávku elektřiny zákazníkům při neoprávněném odběru plynu – k tomu viz výklad k neoprávněnému plynu dále.

Novelou zákonem č. 131/2015 Sb. je vložena, obdobně jako v oboru elektroenergetiky, v ust. § 61 odst. 2 písm. h) obchodníkovi s plynem nová povinnost ohledně dodržování kvality dodávek a služeb, a to vykazovat úroveň kvality dodávek a služeb ERÚ a zveřejňovat ji způsobem umožňujícím dálkový přístup, čímž má být zajištěna možnost vyhodnocovat kvality dodávek plynu. Dále byla v ust. § 61 odst. 2 písm. m) také doplněna povinnost neprodleně sdělit na žádost zákazníkovi v postavení spotřebitele, který vypověděl závazek ze smlouvy nebo odstoupil od smlouvy, jejímž předmětem je dodávka elektřiny, datum ukončení dodávky elektřiny.

Cílem je posílit postavení zákazníka v případě změny dodavatele tím, že si zákazník či jeho zástupce bude oprávněn prověřit přesné datum ukončení smluvního vztahu s dodavatelem podle konkrétního požadavku. Povinnosti při uzavírání smlouvy se spotřebitelem podle nového občanského zákoníku tím nejsou nijak dotčeny. Dále bylo vloženo nové ust. § 61 odst. 2 písm. n) ohledně povinnosti obchodníka s plynem vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na obchod s plynem podklady pro analýzu rizik pro zpracování plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze, zaslat je Ministerstvu průmyslu a obchodu a každý druhý rok je upřesňovat, a v ust. § 61 odst. 2 písm. o) byla vložena povinnost obchodníka s plynem hradit cenu za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s plynem (vyhl. č. 349/2015 Sb.).

(1) Mohou-li obchodníkovi s plynem v důsledku použití ustanovení tohoto zákona, které se týkají povinnosti držitele licence na výrobu plynu, přepravu plynu, distribuci plynu, uskladňování plynu, umožnit přístup třetích stran k zařízením, na kterých vykonává licencovanou činnost, vzniknout závažné ekonomické problémy, jež mají původ v jím uzavřené smlouvě, ve které se obchodník s plynem zavazuje uhradit nasmlouvané množství plynu bez ohledu na to, jestli je skutečně odebral (dále jen „smlouva odeber nebo plať“), má právo podat Energetickému regulačnímu úřadu žádost o vydání rozhodnutí o dočasném pozastavení povinnosti provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy, provozovatele podzemního zásobníku plynu nebo výrobce umožnit přístup třetích stran do přepravní soustavy, distribuční soustavy, zásobníku plynu nebo do těžebního plynovodu (dále jen „dočasné pozastavení“).

a) obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím statutárním orgánu, u fyzické osoby jméno a příjmení, nebo obchodní firmu, rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla přidělena, nebo datum narození, a bydliště,

b) označení zařízení nebo určení vymezeného území, pro něž je vydání rozhodnutí o dočasném pozastavení požadováno, rozsah, v jakém je pro označené zařízení nebo vymezené území vydání rozhodnutí o dočasném pozastavení požadováno a požadovanou dobu platnosti rozhodnutí o dočasném pozastavení,

d) specifikaci ekonomických a finančních problémů, které pro žadatele o dočasné pozastavení vyplývají nebo by mohly vyplynout ze smlouvy odeber nebo plať,

e) popis kroků, které žadatel o dočasné pozastavení učinil před podáním žádosti, aby snížil nebo odvrátil nebezpečí ekonomických a finančních problémů, které pro něj vyplývají nebo by mohly vyplynout ze smlouvy odeber nebo plať.

(3) Žadatel o dočasné pozastavení je povinen předložit Energetickému regulačnímu úřadu písemnou žádost podle odstavce 2 nejpozději 4 měsíce před požadovaným termínem uplatnění dočasného pozastavení. U každé smlouvy odeber nebo plať může Energetický regulační úřad po posouzení žádosti rozhodnout o dočasném pozastavení pouze jednou. Vzniknou-li však nebo mohou-li vzniknout závažné ekonomické nebo finanční problémy jiného charakteru, jež mají původ v téže smlouvě odeber nebo plať, pro kterou bylo dočasné pozastavení již uděleno, může Energetický regulační úřad rozhodnout o dočasném pozastavení pro jednu smlouvu odeber nebo plať i vícekrát.

(4) Na udělení dočasného pozastavení není právní nárok. Energetický regulační úřad při posuzování žádosti přihlíží vždy k těmto kritériím:

b) závažnosti hospodářských a finančních obtíží, kterým žadatel o dočasné pozastavení čelí,

c) cíli dosáhnout konkurenčního prostředí na trhu s plynem v České republice, skutečnému stavu hospodářské soutěže na tomto trhu a vlivu, který by případné rozhodnutí o dočasném pozastavení mělo na otevírání trhu s plynem v České republice,

e) datu podpisu a podmínkám dotčené smlouvy odeber nebo plať, včetně rozsahu, v němž tato smlouva pamatuje na možné změny na trhu s plynem v České republice,

f) krokům žadatele o dočasné pozastavení vedoucím k odvrácení nebezpečí ekonomických a finančních problémů, vyplývajících ze smlouvy odeber nebo plať,

g) rozsahu, v němž v době uzavírání smlouvy odeber nebo plať mohl žadatel o dočasné pozastavení předpokládat vznik závažných ekonomických nebo finančních problémů z ní vyplývajících,

h) stupni technického a funkčního propojení dotčené soustavy nebo zásobníku plynu nebo těžebního plynovodu s ostatními částmi plynárenské soustavy České republiky,

i) stanoviskům ministerstva, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a provozovatelů dotčených soustav, zásobníků plynu a těžebních plynovodů, kteří jsou neopomenutelnými účastníky správního řízení ve věci dočasného pozastavení.

(5) Rozhodnutí o udělení dočasného pozastavení musí mít formu správního rozhodnutí a musí obsahovat zejména:

a) obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím statutárním orgánu, u fyzické osoby jméno a příjmení nebo obchodní firmu, rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla přidělena, nebo datum narození, a bydliště,

(6) Rozhodnutí o udělení dočasného pozastavení oznamuje Energetický regulační úřad účastníkům řízení a Komisi.

(7) Požádá-li Komise do 8 týdnů ode dne doručení rozhodnutí o udělení dočasného pozastavení o jeho změnu nebo zrušení, Energetický regulační úřad takové rozhodnutí o udělení dočasného pozastavení zruší nebo změní. Při zrušení nebo změně rozhodnutí dbá Energetický regulační úřad na to, aby práva nabytá v dobré víře byla co nejméně dotčena.

a) připojení svého odběrného plynového zařízení k přepravní nebo distribuční soustavě při dodržení podmínek připojení, pokud má k připojení souhlas vlastníka dotčené nemovitosti,

c) využití služby přepravy plynu nebo služby distribuční soustavy ve svém odběrném místě za cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací, pokud to technické podmínky přepravní nebo distribuční soustavy umožňují,

e) přístup do přepravní soustavy, distribuční soustavy, k zásobníku plynu za podmínek stanovených tímto zákonem,

f) poskytovat jiné osobě odebraný plyn, a to prostřednictvím vlastního nebo jím provozovaného odběrného plynového zařízení; náklady na nákup plynu na tyto osoby pouze rozúčtuje dohodnutým způsobem.

a) uhradit výrobci plynu nebo provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy stanovený podíl na oprávněných nákladech na připojení,

b) umožnit instalaci měřicího zařízení provozovateli přepravní nebo distribuční soustavy, ke které je připojen,

c) zajistit přístup k měřicím zařízením provozovateli příslušné soustavy, ke které je připojen,

d) řídit se pokyny technických dispečinků provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy nebo výrobce plynu, k jehož zařízení je plynové zařízení zákazníka připojeno, a Řádem provozovatele přepravní soustavy nebo Řádem provozovatele distribuční soustavy,

e) předávat operátorovi trhu měsíční údaje o dodávce plynu, kterou si zajišťuje v zahraničí nebo u výrobce plynu,

f) udržovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob, a v případě zjištění závady tuto bez zbytečného odkladu odstranit,

g) při stavebních úpravách distribuční soustavy nebo její části včetně přípojek umožnit změnu místa připojení, včetně změny umístění hlavního uzávěru plynu a měřicího zařízení a při změně tlakové úrovně distribuční soustavy i osazení regulátoru tlaku plynu na veřejně přístupná místa; dojde-li v důsledku stavebních úprav ke změně umístění hlavního uzávěru plynu, považuje se plynové zařízení za ním za odběrné plynové zařízení v majetku vlastníka nemovitosti. Náklady na provedené změny hradí provozovatel distribuční soustavy,

h) v případě, že si zajišťuje dodávku plynu sám a nejedná se o domácnost, poskytovat provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu informace nezbytné pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu plynárenské soustavy,

i) uhradit dodavateli poslední instance dodávku plynu podle § 12a, a to od okamžiku zahájení této dodávky

j) při uplatnění práva na volbu dodavatele dodržovat sjednanou délku výpovědní doby, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou.

a) dodržovat rovnováhu mezi množstvím plynu, které si do plynárenské soustavy dodává, a množstvím plynu, které z plynárenské soustavy odebírá,

b) předávat operátorovi trhu nezbytné informace pro plnění povinnosti operátora trhu podle § 20a.

(4) Vlastník nemovitosti, do které je zákazníkům v této nemovitosti dodáván plyn na základě smlouvy, je povinen

b) udržovat společné odběrné plynové zařízení sloužící pro tuto dodávku ve stavu, který odpovídá právním předpisům, technickým normám a technickým pravidlům a umožňuje bezpečnou a spolehlivou dodávku plynu tak, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob a v případě zjištění závady tuto neprodleně odstranit,

c) umožnit provozovateli distribuční soustavy přístup k odběrnému zařízení nacházejícímu se v nemovitosti vlastníka, kterým prochází neměřený plyn.

(5) Společné odběrné plynové zařízení pro dodávku plynu v jedné nemovitosti je součástí této nemovitosti.

(6) Vlastník odběrného plynového zařízení připojeného k těžebnímu plynovodu, přepravní soustavě nebo distribuční soustavě je v případě ukončení provozu tohoto odběrného plynového zařízení povinen uhradit příslušnému provozovateli těžebního plynovodu, provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy veškeré náklady prokazatelně vzniklé v souvislosti s odpojením odběrného plynového zařízení od těžebního plynovodu, přepravní soustavy nebo distribuční soustavy.

Po otevření trhu s plynem získali všichni zákazníci právo volby svého dodavatele plynu a původní dělení zákazníků na tzv. oprávněné zákazníky a chráněné zákazníky již ani současné znění EZ neobsahuje.

Zákazník má především právo na připojení svého odběrného plynového zařízení k přepravní nebo distribuční soustavě při dodržení podmínek připojení, pokud má k připojení souhlas vlastníka dotčené nemovitosti, přičemž podle odst. 4 má vlastník nemovitosti povinnost dodávku zákazníkům umožnit. Vlastník nemovitosti je podle odst. 4 písm. e) po novele zákonem č. 131/2015 Sb. povinen umožnit provozovateli distribuční soustavy přístup k odběrnému zařízení nacházejícímu se v nemovitosti vlastníka, a to v celém rozsahu takového zařízení, kterým prochází neměřený plyn, čímž má být zajištěno snadnější zjišťování neoprávněného odběru plynu.

Dále má zákazník podle ust. § 62 odst. 1 také právo na volbu a bezplatnou změnu dodavatele plynu, na využití služby přepravy plynu nebo služby distribuční soustavy ve svém odběrném místě za cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací, pokud to technické podmínky přepravní nebo distribuční soustavy umožňují, na zřízení přímého plynovodu za podmínek stanovených tímto zákonem, na přístup do přepravní soustavy, distribuční soustavy, k zásobníku plynu za podmínek stanovených EZ, jakož i poskytovat jiné osobě odebraný plyn, a to prostřednictvím vlastního nebo jím provozovaného odběrného plynového zařízení, přičemž náklady na nákup plynu na tyto osoby pouze rozúčtuje dohodnutým způsobem.

(1) Bezpečný a spolehlivý provoz plynárenské soustavy zajišťují dispečinky plynárenských podnikatelů.

(2) Dispečinky plynárenských podnikatelů jsou povinny vzájemně spolupracovat a poskytovat nezbytné údaje pro dispečerské řízení.

(3) Při stavech nouze na celém území státu a činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku jsou pokyny dispečinku provozovatele přepravní soustavy nadřazeny pokynům dispečinků provozovatelů distribučních soustav a provozovatelů zásobníků a dispečinků výrobců plynu. Pokyny dispečinku provozovatele místně příslušné distribuční soustavy, ke které je připojeno více než 90 000 zákazníků, jsou nadřazeny pokynům dispečinku provozovatelů distribučních soustav, pokynům dispečinku provozovatelů zásobníků plynu a pokynům dispečinku výrobců plynu na tuto soustavu připojených.

(1) Zákazníkovi je možné dodávat plyn přímo z přepravní soustavy nebo výrobny plynu nebo z plynárenského zařízení mimo plynárenskou soustavu České republiky, a to přímým plynovodem.

(2) Zákazník je oprávněn zřizovat přímé plynovody pouze tehdy, pokud mu byl odmítnut přístup k distribuční soustavě nebo přepravní soustavě.

a) umožnit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy instalovat měřicí zařízení a uhradit náklady na tuto instalaci,

c) zajistit provoz, údržbu a opravy přímého plynovodu tak, aby se nestal příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob.

(1) Plynovodní přípojka musí být zřízena a provozována v souladu se smlouvou o připojení.

(2) Náklady na zřízení plynovodní přípojky hradí ten, v jehož prospěch byla zřízena. Vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení.

(3) Vlastník plynovodní přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy buď držitelem licence na distribuci plynu nebo oprávněnou osobou²⁹⁾ podle zákona o státním odborném dozoru nad bezpečností práce tak, aby se nestala příčinou ohrožení života, zdraví nebo majetku osob. Splnění této povinnosti musí vlastník na vyžádání prokázat provozovateli distribuční soustavy, k jehož zařízení je přípojka připojena; vlastník ani jím zmocněná osoba na plynovodní přípojce nesmí provádět žádné zásahy bez vědomí tohoto provozovatele a musí zajistit splnění povinností vyplývajících z § 68 odst. 4 a § 69 odst. 3 tohoto zákona a ze zvláštního právního předpisu.

(4) Provozovatel distribuční soustavy, k jehož distribuční soustavě je plynovodní přípojka připojena, je povinen za úplatu plynovodní přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud jej o to její vlastník písemně požádá.

Plynovodní přípojka musí být podle ust. § 66 odst. 1 zřízena a provozována v souladu se smlouvou o připojení. Na rozdíl od elektroenergetiky hradí náklady na zřízení plynovodní přípojky vždy pouze ten, v jehož prospěch byla zřízena; ten je také vlastníkem takové přípojky. Vlastník plynovodní přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy buď držitelem licence na distribuci plynu, nebo oprávněnou osobou tak, aby se nestala příčinou ohrožení života, zdraví nebo majetku osob.

Novela zákonem č. 131/2015 Sb. stanovila vlastníku přípojky novou povinnost prokázat na vyžádání provozovateli distribuční soustavy, k jehož zařízení je přípojka připojena, že má řádný provoz, údržbu a opravy přípojky zajištěny, přičemž vlastník ani jím zmocněná osoba na plynovodní přípojce nesmí provádět žádné zásahy bez vědomí tohoto provozovatele a musí zajistit splnění povinností souvisejících s ochranným a bezpečnostním pásmem podle ust. § 68 odst. 4 a § 69 odst. 3 EZ.

Plynovodní přípojka není pro připojení k přepravní soustavě nezbytná vždy, neboť ust. § 58m EZ dává provozovateli přepravní soustavy povinnost připojit odběrné plynové zařízení bez možnosti odmítnutí žádosti, jestliže žadatel uplatní požadavek na zahrnutí investice související s jeho připojením do desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy. S ohledem na to došlo k vypuštění povinnosti provozovatele přepravní soustavy provozovat na žádost vlastníka plynovodní přípojku v § 66 odst. 4.

(1) Výstavba vybraných plynových zařízení je možná pouze na základě státní autorizace (dále jen „autorizace“), o jejímž udělení rozhoduje ministerstvo. Na přeložku vybraného plynového zařízení nebo při jeho stavební úpravě, při které nedochází ke změně technických parametrů, se autorizace nevyžaduje.

c) plynovody spojující plynárenskou soustavu se zahraničními plynárenskými soustavami,

(3) Autorizace je nepřenosná na jinou právnickou či fyzickou osobu a uděluje se na dobu uvedenou v žádosti, maximálně však na 5 let ode dne udělení s možností jejího prodloužení na základě žádosti držitele. Žádost o prodloužení platnosti autorizace je nutné podat nejméně 6 měsíců před skončením její platnosti.

(4) Na udělení autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízení není právní nárok. Při udělování autorizace se posuzuje zejména efektivnost a hospodárnost dostupných energetických zdrojů a význam projektu pro vnitřní trh s plynem¹¹⁾.

(5) Písemná žádost o udělení autorizace, kterou předkládá ministerstvu žadatel o udělení autorizace, musí obsahovat

e) stanovisko Ministerstva životního prostředí, že vybrané plynové zařízení odpovídá, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, zákonu o posuzování vlivů na ochranu životního prostředí,⁸⁾

f) stanovisko příslušného provozovatele přepravní soustavy nebo distribuční soustavy, že jsou dohodnuty podmínky připojení k této soustavě,

g) prokázání odmítnutí přístupu do přepravní soustavy nebo distribuční soustavy v případě výstavby přímého plynovodu,

h) doklady prokazující finanční předpoklady k výstavbě vybraného plynového zařízení,

i) u plynovodů spojujících plynárenskou soustavu se zahraničními plynárenskými soustavami doklady prokazující zajištění obousměrné kapacity nebo odůvodněnou žádost o udělení výjimky z tohoto požadavku.

(6) Finančními předpoklady je schopnost fyzické či právnické osoby žádající o udělení autorizace zabezpečit řádné zahájení a dokončení výstavby vybraného plynového zařízení a schopnost zabezpečit plnění z toho plynoucích závazků.

(7) Finanční předpoklady se prokazují zejména obchodním majetkem a objemem dostupných finančních prostředků, účetní závěrkou ověřenou auditorem včetně její přílohy v plném rozsahu v případě, že fyzická nebo právnická osoba v předchozím účetním období vykonávala podnikatelskou činnost.

(8) Držitel autorizace je povinen bezodkladně písemně oznámit ministerstvu veškeré změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení autorizace či jiné závažné údaje vztahující se k autorizaci.

(9) Na základě oznámení podle odstavce 8 ministerstvo rozhodne z moci úřední o změně rozhodnutí o udělení autorizace.

(10) Rozhodnutí o udělení autorizace musí mít formu správního rozhodnutí a musí obsahovat zejména

a) uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud nedošlo na základě žádosti držitele autorizace k jejímu prodloužení,

b) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého držitele autorizace,

c) vydáním rozhodnutí o úpadku ohledně majetku držitele autorizace nebo byl insolvenční návrh zamítnut proto, že majetek držitele autorizace nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení,

e) na základě žádosti držitele autorizace o zrušení udělené autorizace,

f) rozhodnutím ministerstva o odnětí autorizace pro závažné neplnění podmínek pro udělení této autorizace včetně vstupu držitele autorizace do likvidace.

Již EZ v původním znění zaváděl státní autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízení, a to v souladu energetickou legislativou Evropské unie. O jejich udělení rozhoduje za obdobných podmínek jako pro výstavby nové elektroenergetické výrobní kapacity Ministerstvo průmyslu a obchodu – k tomu srov. výklad k ust. § 30a až 30d.

(1) V případě výstavby části přepravní soustavy, která má sloužit výhradně k propojení přepravní soustavy se zahraniční přepravní soustavou nebo propojení zahraničních přepravních soustav mezi sebou (dále jen „propojovací plynovod“), výstavby zásobníku plynu nebo v případě podstatného zvýšení přepravní nebo skladovací kapacity již provozovaného propojovacího plynovodu nebo zásobníku plynu může Energetický regulační úřad rozhodnout o dočasném omezení povinnosti umožnění připojení k takovému zařízení, umožnění přístupu k soustavě za regulované ceny, plnění povinností provozovatele přepravní soustavy podle § 58a až 58n tohoto zákona nebo omezení povinnosti umožnění přístupu do zásobníku plynu za podmínek stanovených tímto zákonem (dále jen „dočasné omezení“). Dočasné omezení se může vztahovat k celé kapacitě nebo pouze části kapacity plynového zařízení, které je předmětem posuzování. Energetický regulační úřad informuje Komisi o podání žádosti o výjimku a předá kopii žádosti o výjimku pořízenou neprodleně poté, co žádost o výjimku Energetickému regulačnímu úřadu došla.

(2) Součástí žádosti o dočasné omezení je návrh pravidel pro přidělování a správu kapacity a řízení překročení kapacity plynového zařízení.

(3) Návrh pravidel pro přidělování a správu kapacity a řízení překročení kapacity plynového zařízení lze podat Energetickému regulačnímu úřadu též samostatně před podáním žádosti o dočasné omezení. Pokud Energetický regulační úřad schválí návrh pravidel pro přidělování a správu kapacity a řízení překročení kapacity plynového zařízení před podáním návrhu na dočasné omezení a žadatel uskuteční nabídku plynového zařízení v souladu s rozhodnutím Energetického regulačního úřadu nejpozději 3 měsíce před podáním návrhu na dočasné omezení, ustanovení odstavce 2 se nepoužije. V takovém případě je součástí žádosti o dočasné omezení vyhodnocení výsledků nabídky kapacity plynového zařízení. Při rozhodování o schválení pravidel pro přidělování a správu kapacity a řízení překročení kapacity plynového zařízení před podáním návrhu na dočasné omezení se ustanovení odstavce 4 použije přiměřeně.

a) výstavba propojovacího plynovodu nebo zásobníku plynu nebo podstatné zvýšení jejich kapacit povede ke zlepšení hospodářské soutěže v oblasti plynárenství a ke zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek plynu,

b) riziko spojené s investicí je takové, že k investici by bez udělení výjimky nedošlo, zejména existuje-li důvodná obava, že by bez dočasného omezení nemohlo být v přiměřeném časovém období dosaženo návratnosti investice,

c) vlastníkem propojovacího plynovodu nebo zásobníku plynu bude fyzická nebo právnická osoba, která není zároveň provozovatelem některé z propojovaných soustav nebo provozovatelem soustavy, do které má být zásobník plynu připojen,

e) dočasným omezením nedojde k ohrožení nebo omezení hospodářské soutěže v oblasti plynárenství nebo řádného fungování a rozvoje vnitřního trhu s plynem a rovněž nedojde k ohrožení bezpečnosti a spolehlivosti provozování soustavy nebo soustav, ke kterým má být propojovací plynovod nebo zásobník plynu připojen.

(5) Energetický regulační úřad návrh podle odstavce 2 rozhodnutím v části věci schválí, jestliže navržená pravidla pro přidělování a správu kapacity a pro řízení překročení kapacity plynového zařízení neznevýhodňujícím způsobem umožní

a) zájemcům o kapacitu plynového zařízení o tuto kapacitu žádat a rezervovat ji, a to včetně kapacity plynového zařízení pro vlastní potřebu,

c) uživatelům plynového zařízení obchodovat s kapacitami na sekundárním trhu s kapacitou.

(6) Na žádost žadatele Energetický regulační úřad řízení o dočasném omezení přeruší na dobu nezbytně nutnou k uskutečnění nabídky kapacity plynového zařízení zájemcům a vyhodnocení jejího výsledku podle pravidel schválených podle odstavce 5.

(7) Energetický regulační úřad rozhodne o dočasném omezení na základě posouzení splnění předpokladů podle odstavce 4, posouzení potřeby výstavby propojovacího plynovodu nebo zásobníku plynu pro rozvoj plynárenské soustavy, výsledků nabídky kapacity plynového zařízení podle odstavce 6, a v případě propojovacích plynovodů rovněž na základě výsledků projednání žádosti o dočasné omezení s věcně příslušnými orgány členských států, k jejichž přepravní soustavě má být propojovací plynovod připojen nebo jejichž přepravní soustavy má propojovací plynovod propojit. Přitom může zohlednit stanovisko Agentury. Podmínkou pro vydání rozhodnutí, kterým Energetický regulační úřad žádosti o dočasné omezení vyhoví, je souhlasné stanovisko ministerstva ohledně bezpečnosti a spolehlivosti dodávek plynu v České republice. Ministerstvo vydá stanovisko do 20 dnů ode dne obdržení žádosti.

(8) Nachází-li se příslušný propojovací plynovod, který je předmětem jednoho stavebního projektu, na území více než jednoho členského státu, Energetický regulační úřad konzultuje žádost o dočasné omezení se všemi dotčenými regulačními orgány, a

a) pokud regulační orgány dosáhly shody ohledně posouzení žádosti o dočasné omezení do 6 měsíců ode dne, kdy ji obdržel poslední z nich, Energetický regulační úřad rozhodne o žádosti a o rozhodnutí informuje Agenturu,

b) pokud regulační orgány dotčených států dosáhly dohody ohledně posouzení žádosti o dočasné omezení do 6 měsíců ode dne, kdy ji obdržel poslední z nich, nebo pokud regulační orgány dotčených států požádají Agenturu o rozhodnutí ve věci, Energetický regulační úřad žádost o dočasné omezení postoupí Agentuře.

(9) Po dobu konzultací s dotčenými regulačními orgány lhůty pro vydání rozhodnutí neběží. Energetický regulační úřad může společně s ostatními regulačními orgány dotčených států požádat Agenturu o prodloužení lhůty podle odstavce 8 písm. a), nejvýše však o 3 měsíce.

(10) Energetický regulační úřad v rozhodnutí o dočasném omezení stanoví dobu trvání dočasného omezení a výši kapacity, na niž se dočasné omezení nevztahuje. Je-li to důvodné s ohledem na velikost dodatečné kapacity, která má být vybudována, nebo změnu velikosti stávající kapacity, časový horizont projektu a podmínky na trhu s plynem v České republice, stanoví Energetický regulační úřad rovněž podmínky přístupu k propojovacímu plynovodu.

(11) Pokud Energetický regulační úřad rozhodne o dočasném omezení, je povinen neprodleně předat Komisi stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí včetně shrnutí případu. Vyžádá-li si Komise doplňující informace nebo podklady a Energetický regulační úřad takové informace nebo podklady ve lhůtě stanovené Komisí neposkytne, má se za to, že Energetický regulační úřad stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o žádosti o dočasné omezení Komisi nepředal, ledaže před uplynutím takové lhůty došlo k jejímu prodloužení na základě dohody Komise a Energetického regulačního úřadu nebo Energetický regulační úřad před uplynutím lhůty Komisi sdělí, že se stejnopisem písemného vyhotovení rozhodnutí předal všechny informace a podklady nezbytné pro rozhodnutí Komise, a tuto skutečnost doloží.

(12) Rozhodne-li Komise ve lhůtě 2 měsíců od obdržení stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí nebo ve lhůtě prodloužené podle odstavce 11, že má být rozhodnutí o dočasném omezení změněno, Energetický regulační úřad provede nové řízení a vydá nové rozhodnutí ve věci. Rozhodne-li Komise ve lhůtě podle věty první o tom, že má být rozhodnutí o dočasném omezení zrušeno, Energetický regulační úřad rozhodnutí o dočasném omezení zruší. Lhůta pro vydání nového rozhodnutí ve věci nebo zrušení rozhodnutí o dočasném omezení je 1 měsíc od doručení rozhodnutí Komise.

(13) Rozhodnutí o dočasném omezení pozbývá platnosti, jestliže stavba propojovacího plynovodu nebo zásobníku plynu nebo zvýšení jejich kapacity nebyla zahájena do 2 let ode dne, kdy Komise udělila souhlas s rozhodnutím Energetického regulačního úřadu o dočasném omezení. Byla-li stavba zahájena v době podle věty první, pozbývá rozhodnutí o dočasném omezení platnosti, jestliže do 5 let ode dne, kdy Komise udělila souhlas s rozhodnutím Energetického regulačního úřadu o dočasném omezení, nebyl propojovací plynovod nebo zásobník plynu nebo jejich změna uvedeny do provozu. To neplatí, pokud Komise rozhodne o prodloužení doby platnosti souhlasu s rozhodnutím Energetického regulačního úřadu s dočasným omezením.

(14) Energetický regulační úřad může zrušit rozhodnutí o dočasném omezení, pokud žadatel o dočasné omezení neplní podmínky, které Energetický regulační úřad v rozhodnutí o dočasném omezení stanovil. Řízení o zrušení rozhodnutí o dočasném omezení může Energetický regulační úřad zahájit do 1 roku od zjištění skutečností podle věty první, nejpozději však do 5 let, kdy k těmto skutečnostem došlo.

(1) Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení plynárenského zařízení do provozu.

(2) Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynárenského zařízení měřeno kolmo na jeho obrys, který činí:

a) u plynovodů a plynovodních přípojek o tlakové úrovni do 4 bar včetně, umístěných v zastavěném území obce 1 m na obě strany a umístěných mimo zastavěné území obce 2 m na obě strany,

b) u plynovodů a plynovodních přípojek nad 4 bar do 40 bar včetně 2 m na obě strany,

g) u zařízení katodické protikorozní ochrany a vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1 m na obě strany.

(3) V ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit plynárenskou soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení.

(4) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, fyzická nebo právnická osoba provozující příslušnou plynárenskou soustavu nebo přímý plynovod, těžební plynovod, plynovodní přípojku nebo zásobník plynu

a) stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu,

b) udělí písemný souhlas se stavební činností, umísťováním staveb, neuvedených v písmenu a), zemními pracemi, zřizováním skládek a uskladňováním materiálu v ochranném pásmu; souhlas musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.

(5) V lesních průsecích udržuje provozovatel přepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavy, provozovatel zásobníku plynu na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit; provozovatel zásobníku plynu dále na vlastní náklad udržuje volný prostor pozemku o poloměru 15 m od osy ústí sondy zásobníku plynu.

(6) Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu ve volném pruhu pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu, vlastní telekomunikační sítě nebo plynovodní přípojky a ve volném prostoru pozemku o poloměru 15 m od osy ústí sondy zásobníku plynu lze pouze na základě souhlasu provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy, provozovatele zásobníku plynu nebo provozovatele přípojky.

(7) Ochranné pásmo plynárenského zařízení zaniká trvalým odpojením zařízení od plynárenské soustavy nebo odstraněním stavby.

(1) Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví, bezpečnosti a majetku osob. Bezpečnostní pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby, nebo dnem nabytí právní moci územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení plynového zařízení do provozu.

(2) Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys.

(3) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo zdraví osob, lze v bezpečnostním pásmu

a) realizovat veřejně prospěšnou stavbu, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v bezpečnostním pásmu, jen na základě podmínek stanovených fyzickou nebo právnickou osobou, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení,

b) umístit stavbu, neuvedenou v písmenu a), pouze po předchozím písemném souhlasu fyzické nebo právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení.

(5) Bezpečnostní pásmo plynového zařízení zaniká trvalým odpojením zařízení od plynárenské soustavy nebo trvalým ukončením provozu plynového zařízení nebo odstraněním stavby.

(1) Přeložkou plynárenských zařízení se pro účely tohoto zákona rozumí dílčí změna trasy plynovodu nebo přípojky či přemístění plynárenského zařízení nebo některých jeho prvků.

(2) Přeložky zajišťuje vlastník plynárenského zařízení na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, pokud se smluvně nedohodnou jinak. Vlastník plynárenského zařízení je povinen seznámit toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem provedení přeložky a předpokládanými náklady na její provedení. Náklady na provedení přeložky mohou zahrnovat pouze nezbytně nutné náklady.

(3) Vlastnictví plynárenského zařízení se po provedení přeložky nemění.

(2) Provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni vybavit měřicím zařízením odběrná místa zákazníků připojená k jimi provozované soustavě a předávací místa mezi jimi provozovanou soustavou a jinou distribuční soustavou. Provozovatel přepravní soustavy je dále povinen vybavit měřicím zařízením předávací místa zásobníků plynu. Výrobce plynu je povinen vybavit měřicím zařízením předávací místa mezi výrobnou plynu a přepravní soustavou, distribuční soustavou nebo zásobníkem plynu, těžebním plynovodem jiného výrobce a odběrná místa zákazníků připojená k jím provozovanému těžebnímu plynovodu.

(3) Způsob měření a typ měřicího zařízení určuje provozovatel přepravní nebo distribuční soustavy, ke které je plynové zařízení připojeno, s výjimkou předávacích míst zásobníků plynu, kde je určuje provozovatel přepravní soustavy, předávacích míst výrobny plynu připojené k zásobníku plynu, kde je určuje provozovatel zásobníku plynu, a odběrných míst zákazníků připojených k těžebnímu plynovodu, kde je určuje výrobce plynu.

(4) Zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni na svůj náklad upravit odběrné nebo předávací místo pro instalaci měřicího zařízení v souladu se smlouvou o připojení a s podmínkami obsaženými v Řádu provozovatele přepravní soustavy nebo v Řádu provozovatele distribuční soustavy. V odůvodněných případech při změně měřicího zařízení jsou zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav povinni upravit odběrné nebo předávací místo pro instalaci nového měřicího zařízení v přiměřené lhůtě stanovené provozovatelem přepravní soustavy, provozovatelem distribuční soustavy nebo výrobcem plynu.

(5) Jakýkoliv zásah do měřicího zařízení bez souhlasu toho, kdo určuje způsob měření a typ měřicího zařízení, se zakazuje.

(6) Zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Výrobci plynu jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu, k jehož zařízení je výrobna plynu připojena, kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení jeho kontroly nebo odečtu.

(7) Ten, kdo určuje způsob měření a typ měřicího zařízení, má právo jednotlivé části měřicího zařízení zajistit proti neoprávněné manipulaci. Zjistí-li zákazník, výrobce plynu, provozovatel zásobníku plynu nebo provozovatel distribuční soustavy porušení měřicího zařízení nebo jeho zajištění, je povinen neprodleně to oznámit tomu, kdo určuje způsob měření a typ měřicího zařízení.

(8) Ten, kdo je povinen vybavit odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením, zajišťuje instalaci měřicího zařízení na svůj náklad a na svůj náklad jej udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření.

(9) Má-li zákazník, provozovatel zásobníku plynu nebo provozovatel distribuční soustavy pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí závadu na měřicím zařízení, má právo nechat jej přezkoušet. Stejné právo má provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojena výrobna plynu. Ten, kdo odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, je povinen na základě jejich písemné žádosti do 15 dnů od jejího doručení vyměnit měřicí zařízení nebo zajistit ověření správnosti měření.

(10) Je-li na měřicím zařízení zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a ověřením správnosti měření podle odstavce 8 ten, kdo odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady ten, kdo o ověření správnosti měření požádal.

(11) Na odběrném plynovém zařízení před měřicím zařízením nebo na těžebním plynovodu za měřicím zařízením nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího písemného souhlasu provozovatele přepravní nebo distribuční soustavy, ke které je odběrné plynové zařízení nebo těžební plynovod připojen.

(12) U zákazníků, jejichž roční odběr plynu na jednom odběrném místě nepřesáhne 2100 MWh, je časový průběh měření, pokud nemají instalováno průběhové měření, nahrazen typovým diagramem dodávek.

(1) Smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu. Součástí smlouvy o dodávce plynu musí být ujednání o odpovědnosti za odchylku. Smlouva o dodávce plynu se zákazníkem musí dále obsahovat

c) délku výpovědní doby, ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, se zákazníkem, jehož roční odběr plynu v jednom odběrném místě nepřesahuje 4200 MWh,

d) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,

e) způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek,

(2) Smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem.

(3) Smlouvou o připojení se zavazuje výrobce plynu, provozovatel přepravní soustavy nebo distribuční soustavy nebo zásobníku plynu připojit k jím provozovanému těžebnímu plynovodu, přepravní nebo distribuční soustavě nebo zásobníku plynu zařízení žadatele pro výrobu, distribuci plynu, uskladnění plynu nebo odběr plynu a zajistit požadovanou kapacitu a žadatel se zavazuje uhradit podíl na oprávněných nákladech na připojení. Smlouva o připojení musí dále obsahovat technické podmínky, termín a místo připojení zařízení a umístění měřicího zařízení.

(4) Smlouvou o dopravě plynu těžebním plynovodem se zavazuje výrobce plynu dopravit pro jiného výrobce plynu, obchodníka s plynem nebo zákazníka sjednané množství plynu a výrobce plynu, obchodník s plynem nebo zákazník se zavazuje zaplatit dohodnutou cenu. Smlouva o dopravě plynu těžebním plynovodem musí dále obsahovat dobu trvání závazku, velikost kapacity, výčet předávacích míst, způsobu měření dopravovaného plynu a způsobu úhrady plateb za dopravu plynu.

(5) Smlouvou o poskytnutí služby přepravy plynu se zavazuje provozovatel přepravní soustavy poskytovat službu přepravy plynu pro účastníka trhu s plynem nebo zahraniční fyzickou nebo právnickou osobu a tento účastník trhu s plynem nebo zahraniční fyzická nebo právnická osoba se zavazuje zaplatit za službu přepravy plynu regulovanou cenu nebo cenu stanovenou na základě schváleného tržního způsobu stanovení ceny za mezinárodní přepravu plynu. Smlouva o poskytnutí služby přepravy plynu musí dále obsahovat ujednání o závaznosti Řádu provozovatele přepravní soustavy, dobu trvání závazku, určení vstupních a výstupních bodů přepravní soustavy, velikost přepravní kapacity, termín zahájení přepravy plynu a způsob měření plynu. Smlouva o poskytnutí služby přepravy plynu se zákazníkem musí dále obsahovat

c) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany provozovatele přepravní soustavy nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,

(6) Smlouvou o zajištění služby distribuční soustavy se zavazuje provozovatel distribuční soustavy zajišťovat zákazníkovi, obchodníkovi s plynem, výrobci plynu nebo provozovateli distribuční soustavy služby distribuční soustavy a v případě provozovatele distribuční soustavy nepřipojené přímo na přepravní soustavu poskytnout službu distribuční soustavy, ke které je distribuční soustava připojena, a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací za služby distribuční soustavy. Výrobce plynu nebo obchodník s plynem zajišťuje služby distribuční soustavy zákazníkovi nebo výrobci s plynem, se kterým má uzavřenu smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, vlastním jménem a na vlastní účet. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy musí obsahovat ujednání o závaznosti Řádu provozovatele distribuční soustavy, dobu trvání závazku, termín zahájení distribuce plynu, velikost rezervované kapacity, výčet předávacích nebo odběrných míst, způsob měření distribuce plynu a jejího průběhu. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy se zákazníkem musí dále obsahovat

b) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany provozovatele distribuční soustavy nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,

(7) Smlouvou o uskladňování plynu se zavazuje provozovatel zásobníku plynu uskladnit pro účastníka trhu s plynem nebo zahraniční fyzickou či právnickou osobu dohodnuté množství plynu a účastník trhu s plynem nebo zahraniční fyzická či právnická osoba se zavazuje zaplatit za uskladnění dohodnutou cenu. Smlouva o uskladňování plynu musí obsahovat ujednání o závaznosti Řádu provozovatele zásobníku plynu, době trvání smlouvy, velikosti skladovací kapacity, provozní objem, denní vtláčecí výkon a těžební výkon. Smlouva o uskladňování plynu se zákazníkem musí dále obsahovat

b) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany provozovatele zásobníku plynu nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,

(8) Smlouvou o zúčtování odchylek se operátor trhu zavazuje vyhodnocovat, zúčtovávat a vypořádávat odchylky subjektu zúčtování a subjekt zúčtování se zavazuje platit cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Uzavřením závazku o zúčtování odchylek se fyzická nebo právnická osoba stává subjektem zúčtování. Smlouva o zúčtování odchylek musí obsahovat ujednání o závaznosti obchodních podmínek operátora trhu a dobu trvání závazku. Smlouva o zúčtování odchylek vyžaduje písemnou formu.

(9) Pokud smlouva uzavřená podle odstavců 1, 2 a 4 až 7 neobsahuje některou ze stanovených náležitostí, považuje se za platnou, pokud se zákazník nedovolá její neplatnosti.

Ust. § 72, které upravuje smlouvy uzavírané mezi účastníky trhu s plynem a stanoví jejich podstatné náležitosti, prošlo od přijetí EZ četnými novelizacemi, a to ve snaze zpřesnit vymezení příslušných právních vztahů a stanovit jejich právní rámce tak, aby byla jednoznačně a srozumitelně stanovena forma příslušných právních jednání pro jednotlivé druhy smluvních vztahů, které se mohou na trhu s plynem vyskytovat.

Současné znění EZ vymezuje 8 typů smluvních vztahů, které mohou být uzavřeny mezi účastníky trhu s plynem. Novelizace zákonem č. 131/2015 Sb. upravila příslušná ustanovení tak, aby odpovídala novelizované odborné terminologii a zpřesněnému vymezení regulovaných cen. Na rozdíl od oboru elektroenergetika stanovila novela zákonem č. 131/2015 Sb. výslovnou písemnou formu pouze pro smlouvu o zúčtování odchylek. Rozdíl vyniká zejména ve vztahu k povinné písemné formě smlouvy o připojení mezi účastníky trhu s elektřinou, když písemná forma smlouvy o připojení pro účastníky trhu s plynem stanovena není, ačkoli bude, shodně jako u elektroenergetiky, obsahovat významné základní technické podmínky odběru, navíc podle ust. § 66 odst. 1 musí být podle smlouvy o připojení zřízena a provozována plynovodní přípojka, což by povinnou písemnou formu této smlouvy odůvodňovalo.

1. smlouva o dodávce plynu, kterou se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem (nejčastěji jinému obchodníkovi) plyn a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu. Součástí smlouvy o dodávce plynu musí být ujednání o odpovědnosti za odchylku. Smlouva o dodávce plynu se zákazníkem musí dále povinně obsahovat následující náležitosti, sloužící zejména ochraně strany odběratele:

d) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,

e) způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek,

2. smlouva o sdružených službách dodávky plynu, kterou se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem

3. smlouva o připojení, kterou se zavazuje výrobce plynu, provozovatel přepravní soustavy nebo distribuční soustavy nebo zásobníku plynu připojit k jím provozovanému těžebnímu plynovodu, přepravní nebo distribuční soustavě nebo zásobníku plynu zařízení žadatele pro výrobu, distribuci plynu, uskladnění plynu nebo odběr plynu a zajistit požadovanou kapacitu a žadatel se zavazuje uhradit podíl na oprávněných nákladech na připojení. Smlouva o připojení musí dále obsahovat technické podmínky, termín a místo připojení zařízení a umístění měřicího zařízení.

4. smlouva o dopravě plynu těžebním plynovodem, kterou se zavazuje výrobce plynu dopravit pro jiného výrobce plynu, obchodníka s plynem nebo zákazníka sjednané množství plynu a výrobce plynu, obchodník s plynem nebo zákazník se zavazuje zaplatit dohodnutou cenu. Smlouva o dopravě plynu těžebním plynovodem musí dále obsahovat dobu trvání závazku, velikost kapacity, výčet předávacích míst, způsobu měření dopravovaného plynu a způsobu úhrady plateb za dopravu plynu.

5. smlouva o poskytnutí služby přepravy plynu, kterou se zavazuje provozovatel přepravní soustavy poskytovat službu přepravy plynu pro účastníka trhu s plynem nebo zahraniční fyzickou nebo právnickou osobu a tento účastník trhu s plynem nebo zahraniční fyzická nebo právnická osoba se zavazuje zaplatit za službu přepravy plynu regulovanou cenu nebo cenu stanovenou na základě schváleného tržního způsobu stanovení ceny za mezinárodní přepravu plynu. Smlouva o poskytnutí služby přepravy plynu musí dále obsahovat ujednání o závaznosti Řádu provozovatele přepravní soustavy, dobu trvání závazku, určení vstupních a výstupních bodů přepravní soustavy, velikost přepravní kapacity, termín zahájení přepravy plynu a způsob měření plynu. Smlouva o poskytnutí služby přepravy plynu se zákazníkem musí dále obsahovat:

6. smlouva o zajištění služby distribuční soustavy, kterou se zavazuje provozovatel distribuční soustavy zajišťovat zákazníkovi, obchodníkovi s plynem, výrobci plynu nebo provozovateli distribuční soustavy služby distribuční soustavy a v případě provozovatele distribuční soustavy nepřipojené přímo na přepravní soustavu poskytnout službu distribuční soustavy, ke které je distribuční soustava připojena, a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací za služby distribuční soustavy. Výrobce plynu nebo obchodník s plynem zajišťuje služby distribuční soustavy zákazníkovi nebo výrobci s plynem, se kterým má uzavřenu smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, vlastním jménem a na vlastní účet. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy musí obsahovat ujednání o závaznosti Řádu provozovatele distribuční soustavy, dobu trvání závazku, termín zahájení distribuce plynu, velikost rezervované kapacity, výčet předávacích nebo odběrných míst, způsob měření distribuce plynu a jejího průběhu. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy se zákazníkem musí dále obsahovat:

7. smlouva o uskladňování plynu, kterou se zavazuje provozovatel zásobníku plynu uskladnit pro účastníka trhu s plynem nebo zahraniční fyzickou či právnickou osobu dohodnuté množství plynu a účastník trhu s plynem nebo zahraniční fyzická či právnická osoba se zavazuje zaplatit za uskladnění dohodnutou cenu. Smlouva o uskladňování plynu musí obsahovat ujednání o závaznosti Řádu provozovatele zásobníku plynu, době trvání smlouvy, velikosti skladovací kapacity, provozní objem, denní vtláčecí výkon a těžební výkon. Smlouva o uskladňování plynu se zákazníkem musí dále obsahovat:

8. smlouva o zúčtování odchylek, kterou se operátor trhu zavazuje vyhodnocovat, zúčtovávat a vypořádávat odchylky subjektu zúčtování a subjekt zúčtování se zavazuje platit cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Uzavřením smlouvy o zúčtování odchylek se fyzická nebo právnická osoba stává subjektem zúčtování. Smlouva o zúčtování odchylek musí obsahovat ujednání o závaznosti obchodních podmínek operátora trhu a dobu trvání závazku. Smlouva o zúčtování odchylek vyžaduje písemnou formu.

Ust. § 72 odst. 9 pak zakotvuje tzv. relativní neplatnost smlouvy o dodávce plynu, smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, smlouvy o dopravě plynu těžebním plynovodem a smlouvy o uskladňování plynu, ohledně kterých stanoví, že pokud tyto nebudou obsahovat některou z náležitostí uvedených v EZ, budou se přesto považovat za platné, ledaže se jejich neplatnosti dovolá zákazník.

b) opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu¹⁰⁾,

c) havárií na zařízeních pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladňování plynu,

a způsobuje významný a náhlý nedostatek plynu nebo ohrožení celistvosti plynárenské soustavy, její bezpečnosti a spolehlivosti provozu na celém území státu, vymezeném území nebo jeho části.

(2) Předcházení stavu nouze je soubor činností prováděných v situaci, kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze. Skládá se ze dvou fází, a to z včasného varování, kdy existují takové informace, že může nastat stav nouze, a z výstrahy, kdy skutečně ke zhoršení zásobování zákazníků dochází, avšak není ještě nutné přistoupit k plošnému omezení spotřeby.

b) oznamuje předcházení stavu nouze, nejpozději do 1 hodiny po zahájení činností podle odstavce 2 a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,

(5) Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze jsou všichni účastníci trhu s plynem povinni podřídit se omezení spotřeby plynu nebo změně dodávky plynu.

(6) Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze je právo na náhradu škody vyloučeno.

(7) Dojde-li v důsledku stavu nouze k nevyrovnané bilanci, zejména při rozsáhlých haváriích zařízení pro jeho výrobu, přepravu, distribuci a uskladnění, jsou plynárenští podnikatelé, jejichž technické podmínky to umožňují, povinni podílet se na odstranění havárií a obnovení dodávek, a to bez ohledu na smlouvy uzavřené mezi účastníky trhu s plynem.

(8) Plynárenští podnikatelé jsou povinni bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze zahájit likvidaci následků v souladu s havarijními plány.

(9) Odstranění havárií a obnovení dodávek plynu v případě stavu nouze vyhlášeném pro celé území státu koordinuje provozovatel přepravní soustavy a v případě vyhlášení stavu nouze pro část území státu provozovatel distribuční soustavy.

(1) Obchodník s plynem nebo výrobce plynu je povinen zajistit bezpečnostní standard požadované dodávky plynu při dodávce zákazníkům podle přímo použitelného předpisu Evropské unie²¹⁾, přičemž část bezpečnostního standardu stanovená prováděcím právním předpisem se zajišťuje uskladněním plynu v zásobnících na území členského státu Evropské unie tak, aby byly zajištěny bezpečné a spolehlivé dodávky plynu do České republiky. Tuto povinnost může obchodník s plynem nebo výrobce plynu zajistit prostřednictvím jiného účastníka trhu s plynem.

(2) Obchodník s plynem nebo výrobce plynu, na kterého se vztahuje povinnost zajistit bezpečnostní standard dodávky plynu podle odstavce 1, prokazuje bezpečnostní standard na daný měsíc vždy od prvého dne tohoto měsíce a předkládá údaje o rozsahu bezpečnostního standardu a o způsobu jeho zajištění vždy do patnáctého dne následujícího měsíce operátorovi trhu a Energetickému regulačnímu úřadu. Povinnost předložit údaje o rozsahu a způsobu zajištění bezpečnostního standardu se vztahuje na obchodníka s plynem podle odstavce 1 věty první i na účastníky trhu s plynem, prostřednictvím kterých je povinnost podle odstavce 1 zajišťována.

Neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava,
neoprávněná distribuce a neoprávněné
uskladnění plynu

b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění,

c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán,

d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřený plyn,

1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele nebo obchodníka s plynem, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti nebo příslušenství nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily,

2. které nebylo připojeno plynárenským podnikatelem nebo jehož připojení jím nebylo schváleno,

f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém plynovodu či na zařízení distribuční soustavy, zařízení přepravní soustavy, zařízení pro výrobu nebo těžbu plynu nebo zařízení pro uskladňování plynu,

g) odběr plynu bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.

(2) V případě, že při změně dodavatele plynu probíhá odběr plynu v odběrném místě zákazníka po dobu kratší než 10 pracovních dnů bez smluvního subjektu zúčtování evidovaného pro odběrné místo zákazníka, nejedná se o neoprávněný odběr plynu a odpovědnost za odchylku nese budoucí subjekt zúčtování.

a) využití služby přepravy plynu bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl,

b) využití služby přepravy plynu při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností,

c) využití služby přepravy plynu uskutečněné v rozporu s podmínkami obsaženými v Řádu provozovatele přepravní soustavy.

a) využití služby distribuční soustavy bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl,

b) využití služby distribuční soustavy při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností,

c) využití služby distribuční soustavy uskutečněné v rozporu s podmínkami obsaženými v Řádu provozovatele distribuční soustavy,

d) využití služby distribuční soustavy bez umožnění přístupu k měřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného plynového zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.

a) uskladnění bez uzavřené smlouvy na uskladnění plynu nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou na uskladnění plynu,

b) uskladnění při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností.

(6) Neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynu se zakazují.

(7) Při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu.

(8) Při neoprávněné přepravě plynu, neoprávněné distribuci plynu nebo uskladnění plynu je osoba, která neoprávněně využívá službu přepravy plynu, službu distribuční soustavy nebo uskladnění plynu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu.

Neoprávněný odběr plynu, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce elektřiny a neoprávněné uskladnění plynu jsou EZ zakázány. Skutkové podstaty jednotlivých jednání, která se považují za neoprávněný odběr/dodávku/přenos či distribuci jsou vymezeny v ust. § 74, res. lze za ně považovat pouze jednání, které vykazuje dané znaky vymezené EZ.

Postup při přerušení, omezení a obnovení dodávky plynu při neoprávněném odběru, neoprávněné distribuci a neoprávněné přepravě je blíže stanoven v ust. § 119 a § 120 vyhl. č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem. K povinnosti náhrady škody při zjištění neoprávněného odběru srov. výklad k ust. § 51-53.

Podrobný způsob stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, dodávce, přenosu anebo distribuci plynu stanoví ust. § 9 vyhl. č. 108/2011 Sb., měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu.

Česká republika patří k zemím s vysokým zastoupením dálkového zásobování tepelnou energií. Soustavy zásobování tepelnou energií pokrývají významnou část potřeby tepelné energie obyvatel a různých podnikatelských i nepodnikatelských subjektů. Teplárenství je velmi různorodé odvětví, a to jak ve způsobu výroby tepelné energie, rozsahu tepelného zařízení, tak i ve velikosti jednotlivých teplárenských společností, přičemž umožňuje efektivní využití primární energie a začlenění obnovitelných zdrojů energie v městských oblastech. Dodávky tepelné energie jsou zpravidla určeny pro určitý region či lokalitu a technologie pro jejich výrobu a rozvod mnohdy odrážejí specifické podmínky dané lokality. Soustavy zásobování tepelnou energií mají proto obecně charakter přirozených lokálních monopolů a neexistuje tedy otevřený trh s teplem. Podle EZ jsou dodávky tepelné energie uskutečňovány ve veřejném zájmu.

Ceny tepelné energie jsou regulovány způsobem věcného usměrňování cen, když ERÚ určuje závazné podmínky pro kalkulaci a sjednání ceny tepelné energie, a to s účinností od 1.1. 2016 podle vyhl. č. 194/2015 Sb., o způsobu regulace cen a postupech pro regulaci cen v elektroenergetice a teplárenství. Dodavatel tepelné energie kalkuluje cenu tepelné energie v souladu s platnými cenovými předpisy, tj. v souladu se zákonem č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, a s cenovým rozhodnutím ERÚ pro příslušný kalendářní rok. Do ceny tepelné energie lze promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady, přiměřený zisk související s procesem výroby a rozvodu tepelné energie a daň z přidané hodnoty.

Novelou zákonem č. 131/2015 Sb. došlo zejména ke sjednocení úpravy podmínek a formulací ustanovení oboru teplárenství s oborem elektroenergetiky a plynárenství, a to tam kde případné rozdíly nebyly důvodné.

(1) Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie je povinen, pokud mu odběratel tepelné energie poskytne nezbytné technické údaje, uzavřít smlouvu o dodávce tepelné energie, na základě které zajistí dodávku tepelné energie každému, kdo

a) o to požádá a dodávka tepelné energie je v souladu s územní energetickou koncepcí¹¹⁾,

b) má rozvodné tepelné zařízení nebo tepelnou přípojku a odběrné tepelné zařízení, které zajišťují hospodárnost, bezpečnost a spolehlivou dodávku nebo spotřebu v souladu s technickými a bezpečnostními předpisy,

c) splňuje podmínky týkající se místa, způsobu a termínu připojení stanovené držitelem licence.

(2) Dodávat tepelnou energii jiné fyzické nebo právnické osobě lze pouze na základě smlouvy o dodávce tepelné energie nebo jako plnění poskytované v rámci smlouvy jiné. Dodavatel tepelné energie je povinen vyúčtovat dodávku tepelné energie v souladu s prováděcím právním předpisem.

(3) Smlouva o dodávce tepelné energie musí obsahovat pro každé odběrné místo

a) výkon, množství, časový průběh odběru tepelné energie a místo předání,

b) základní parametry dodávané a vracené teplonosné látky, kterými jsou teplota a tlak,

c) místo a způsob měření a náhradní způsob vyhodnocení dodávky tepelné energie, dojde-li k poruše měřicího zařízení nebo při jeho pravidelném ověřování, a dohodu o přístupu k měřicím a ovládacím zařízením,

d) cenu tepelné energie stanovenou v místě měření, termíny a způsob platby za odebranou tepelnou energii včetně záloh,

e) při společném měření množství odebrané tepelné energie na přípravu teplé vody pro více odběrných míst způsob rozdělení nákladů za dodávku tepelné energie na jednotlivá odběrná místa včetně získávání a ověřování vstupních údajů pro toto rozdělování,

f) v případě, že z odběrného místa jsou zásobovány tepelnou energií nebo teplou vodou objekty nebo části objektů různých vlastníků, kteří uzavírají smlouvu o dodávce tepelné energie, způsob rozdělení nákladů mezi ně.

(4) Dodavatel tepelné energie má právo přerušit nebo omezit dodávku tepelné energie v nezbytném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu v těchto případech:

a) při bezprostředním ohrožení zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,

b) při stavech nouze nebo činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku,

c) při provádění plánovaných stavebních úprav, oprav, údržbových a revizních prací a při připojování nového odběrného místa, pokud jsou oznámeny nejméně 15 dní předem,

e) při havarijním přerušení či omezení nezbytných provozních dodávek teplonosné látky nebo paliv a energií poskytovaných jinými dodavateli tepelné energie,

g) při vzniku a odstraňování havárií a poruch na zařízeních pro rozvod a výrobu tepelné energie na dobu nezbytně nutnou,

h) jestliže odběratel tepelné energie používá zařízení, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob nebo ovlivňují kvalitu dodávek v neprospěch dalších odběratelů tepelné energie,

a) v souladu se zvláštním právním předpisem^4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech rozvodná tepelná zařízení, stavět podpěrné body a přetínat tyto nemovitosti potrubními trasami,

b) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozem rozvodných tepelných zařízení,

c) odstraňovat porosty ohrožující provoz rozvodných tepelných zařízení, pokud tak neučinil po předchozím upozornění a stanovení rozsahu vlastník dotčené nemovitosti,

d) vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat na nemovitosti, kde jsou umístěna zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,

e) vyžadovat zabezpečení ochrany rozvodných tepelných zařízení při provádění prací ohrožujících jejich bezpečný provoz; v případě poškození žádat náhradu veškerých nákladů spojených s neprodleným provedením oprav a uvedení do provozu,

f) na náhradu škody při nedodržení základních parametrů dodávky tepelné energie podle odstavce 3 písm. b),

g) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu tepelných sítí a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů.

(6) V případech uvedených v odstavci 4 je právo na náhradu škody vyloučeno. Toto neplatí, nesplní-li dodavatel tepelné energie oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 4 písm. c) nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil dodavatel tepelné energie.

(7) Držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 5 písm. a), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; to neplatí, pokud držitel licence na rozvod tepelné energie není vlastníkem dotčeného rozvodného tepelného zařízení; v takovém případě plní tuto povinnost vlastník rozvodného tepelného zařízení. V případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu^4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele rozvodného tepelného zařízení o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části.

(8) Držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen při výkonu oprávnění podle odstavce 5 písm. a) až d) co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup nebo vjezd na jejich nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do původního stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

(9) Držitel licence na výrobu tepelné energie a držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen

a) provádět činnosti spojené s udělenou licencí a vyžadující odbornou způsobilost podle zvláštních právních předpisů pouze kvalifikovanými pracovníky,

b) zřizovat, provozovat a udržovat zařízení pro dodávky tepelné energie tak, aby splňovala požadavky stanovené pro zajištění bezpečného, hospodárného a spolehlivého provozu,

c) poskytovat na vyžádání pověřeným pracovníkům ministerstva, Energetického regulačního úřadu pravdivé informace nezbytné pro výkon jejich práv a povinností a umožnit jim přístup k zařízením, která k výkonu licencované činnosti slouží,

d) bilancovat pro každou teplonosnou látku výrobu, náklady, ztráty, vlastní spotřebu a dodávky odděleně pro výrobu tepelné energie a rozvod tepelné energie a poskytovat údaje pro účely regulace podle tohoto zákona a statistiky,

e) stanovit podmínky připojení k rozvodnému tepelnému zařízení nebo zdroji tepelné energie,

f) v případech podle odstavce 4 obnovit dodávku tepelné energie bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu přerušení či omezení,

g) vypracovat havarijní plán pro předcházení a řešení stavů nouze s výjimkou soustav zásobování tepelnou energií do výkonu 10 MW do 6 měsíců po obdržení licence.

(10) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv držitele licence na rozvod tepelné energie podle odstavce 5 písm. a) nebo b) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu⁵⁾. Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u držitele licence na rozvod tepelné energie do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.

(11) Rozvodné tepelné zařízení nebo jeho část může za předpokladu, že neohrozí jejich spolehlivost nebo bezpečnost provozu nebo že neohrozí život, zdraví či majetek osob, křížit pozemní komunikace, dráhy, vodní toky, telekomunikační vedení, veškeré potrubní systémy a ostatní zařízení nebo s nimi být v souběhu, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. Souběhem je, když jedno zařízení zasahuje svým ochranným pásmem do ochranného, případně bezpečnostního pásma druhého zařízení. Při opravách poruch a při stavebních úpravách zařízení je provozovatel rozvodného tepelného zařízení povinen respektovat vyjádření ostatních uživatelů trasy, zejména předepsaný technologický postup při zemních pracích tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků.

Ust. § 76 vymezuje postavení dodavatelů tepla, kterými jsou držitel licence na výrobu nebo licence na rozvod tepelné energie. Pokud odběratel tepelné energie poskytne dodavateli nezbytné technické údaje, je dodavatel povinen uzavřít s ním smlouvu o dodávce tepelné energie, na základě které zajistí dodávku tepelné energie, pokud žadatel splňuje podmínky týkající se místa, způsobu a termínu připojení stanovené držitelem licence.

Dodávat tepelnou energii jiné fyzické nebo právnické osobě lze podle odst. 2 pouze na základě smlouvy o dodávce tepelné energie nebo jako plnění poskytované v rámci smlouvy jiné. Dodavatel tepelné energie je povinen vyúčtovat dodávku tepelné energie v souladu s prováděcím právním předpisem, tj. v platném znění podle vyhl. č. 210/2011 Sb., o rozsahu, náležitostech a termínech vyúčtování dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie a souvisejících služeb a s účinností od 1.1. 2016 také podle vyhl. č. 405/2015 Sb., o způsobu dělení nákladů za dodávku tepelné energie při společném měření odebraného množství tepelné energie.

Smlouva o dodávce tepelné energie musí obsahovat pro každé odběrné místo:

1. výkon, množství, časový průběh odběru tepelné energie a místo předání,

2. základní parametry dodávané a vracené teplonosné látky, kterými jsou teplota a tlak,

3. místo a způsob měření a náhradní způsob vyhodnocení dodávky tepelné energie, dojde-li k poruše měřicího zařízení nebo při jeho pravidelném ověřování, a dohodu o přístupu k měřicím a ovládacím zařízením,

4. cenu tepelné energie stanovenou v místě měření, termíny a způsob platby za odebranou tepelnou energii včetně záloh,

5. při společném měření množství odebrané tepelné energie na přípravu teplé vody pro více odběrných míst, způsob rozdělení nákladů za dodávku tepelné energie na jednotlivá odběrná místa včetně získávání a ověřování vstupních údajů pro toto rozdělování,

6. v případě, že z odběrného místa jsou zásobovány tepelnou energií nebo teplou vodou objekty nebo části objektů různých vlastníků, kteří uzavírají smlouvu o dodávce tepelné energie, způsob rozdělení nákladů mezi ně.

Shodně jako účastníci trhu s elektřinou a plynem na straně dodavatelů mají podle odst. 4 také dodavatelé tepelné energie právo přerušit nebo omezit dodávku tepla za zákonem stanovených podmínek.

Novelou zákonem č. 131/2015 Sb. došlo v odst. 7 k upřesnění textu ohledně věcných břemen k cizí nemovitosti. Pokud není provozovatel rozvodného tepelného zařízení zároveň vlastníkem zařízení, nemůže pro jeho umístění a provozování zřizovat věcné břemeno, to může učinit pouze vlastník. Proto bylo doplněno, že povinnost dodavatele zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části neplatí, pokud držitel licence na rozvod tepelné energie není vlastníkem dotčeného rozvodného tepelného zařízení; v takovém případě plní tuto povinnost vlastník rozvodného tepelného zařízení.

(1) Odběratel tepelné energie má právo na připojení ke zdroji tepelné energie nebo rozvodnému tepelnému zařízení v případě, že

b) má zřízenou tepelnou přípojku a odběrné tepelné zařízení v souladu s technickými předpisy,

c) splňuje podmínky týkající se výkonu, místa, způsobu, základních parametrů teplonosné látky a termínu připojení stanovené dodavatelem, a

d) dodávka tepelné energie je v souladu se schválenou územní energetickou koncepcí.¹¹⁾

(2) Odběratel tepelné energie má právo na náhradu škody při nedodržení základních parametrů dodávky tepelné energie. Právo na náhradu škody je vyloučeno v případech podle § 76 odst. 4.

(3) Oznámí-li dodavatel tepelné energie odběrateli tepelné energie změnu teplonosné látky nebo jejích parametrů vyžadující úpravu odběrného tepelného zařízení nebo rozvodného tepelného zařízení, má odběratel tepelné energie právo od smlouvy o dodávkách tepelné energie odstoupit s účinky k oznámenému termínu změn. Změnu teplonosné látky nebo jejích parametrů vyžadující úpravu odběrného tepelného zařízení nebo rozvodného tepelného zařízení je povinen dodavatel tepelné energie oznámit písemně nejméně 12 měsíců předem. Neodstoupí-li odběratel tepelné energie od smlouvy o dodávce tepelné energie, je povinen upravit na svůj náklad odběrné tepelné zařízení nebo rozvodné tepelné zařízení tak, aby odpovídalo oznámeným změnám. Odběratel tepelné energie je dále povinen na svůj náklad upravit odběrné tepelné zařízení pro instalaci měřicího zařízení v souladu s technickými podmínkami výrobce měřicího zařízení po předchozím projednání s dodavatelem tepelné energie.

(4) Odběratel tepelné energie může zřídit a provozovat náhradní nebo jiný zdroj tepelné energie, který je propojen s rozvodným tepelným zařízením nebo může ovlivnit jeho provoz, teplonosnou látku v rozvodném tepelném zařízení nebo její parametry, pouze po písemné dohodě s držitelem licence na rozvod tepelné energie.

(5) Změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění může být provedena pouze na základě stavebního řízení se souhlasem orgánů ochrany životního prostředí a v souladu s územní energetickou koncepcí. Veškeré vyvolané jednorázové náklady na provedení těchto změn a rovněž takové náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení včetně odstranění tepelné přípojky nebo předávací stanice uhradí ten, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje.

(6) Vlastníci nemovitostí, v nichž je umístěno rozvodné tepelné zařízení nebo jeho část nezbytná pro dodávku třetím osobám, jsou povinni tuto dodávku umístění a provozování tohoto zařízení nadále strpět.

(7) Na odběrném tepelném zařízení nebo jeho částech, kterými prochází neměřená tepelná energie, je zakázáno provádět jakékoliv úpravy bez souhlasu držitele licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie. Odběratel tepelné energie je na žádost dodavatele tepelné energie povinen umožnit přístup k částem odběrného tepelného zařízení, kterými prochází neměřená tepelná energie.

(8) Zákazník má právo poskytovat jiné osobě odebranou tepelnou energii, a to prostřednictvím vlastního nebo jím provozovaného odběrného tepelného zařízení; náklady na nákup tepelné energie na tyto osoby pouze rozúčtuje dohodnutým způsobem.

Odběratel tepelné energie má podle ust. § 77 odst. 1 právo na připojení ke zdroji tepelné energie nebo rozvodnému tepelnému zařízení v případě, že:

2. má zřízenou tepelnou přípojku a odběrné tepelné zařízení v souladu s technickými předpisy,

3. splňuje podmínky týkající se výkonu, místa, způsobu, základních parametrů teplonosné látky a termínu připojení stanovené dodavatelem, a

4. dodávka tepelné energie je v souladu se schválenou územní energetickou koncepcí podle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií.

Obdobně jako v oboru elektroenergetiky a plynárenství stanoví EZ, a to v ust. § 77 odst. 6 povinnosti vlastníků nemovitostí, v nichž je umístěno rozvodné tepelné zařízení nebo jeho část nezbytná pro dodávku třetím osobám, strpět umístění a provozování tohoto zařízení.

Novelou zákonem č. 131/2015 Sb. byla v odst. 1 ohledně zákazu provádět jakékoli úpravy na odběrném tepelném zařízení nebo jeho částech, kterými prochází neměřená tepelná energie, bez souhlasu držitele licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie, doplněna povinnost odběratele tepelné energie na žádost dodavatele tepelné energie umožnit přístup k částem odběrného tepelného zařízení, kterými prochází neměřená tepelná energie, a to za účelem zjišťování případných neoprávněných odběrů. Zároveň byl vložen nový odst. 8 a v reakci na novelu ust. § 3 odst. 3 doplněno právo zákazníka poskytovat jiné osobě odebranou tepelnou energii, a to prostřednictvím vlastního nebo jím provozovaného odběrného tepelného zařízení, přičemž náklady na nákup tepelné energie na tyto osoby se pouze rozúčtují dohodnutým způsobem.

(1) Povinností dodavatele tepelné energie je dodávku tepelné energie měřit, vyhodnocovat a vyúčtovat odběrateli tepelné energie podle skutečných parametrů teplonosné látky a údajů měřicího zařízení, které na svůj náklad osadí, zapojí, udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření v souladu se zvláštním právním předpisem¹²⁾. Odběratel tepelné energie má právo na ověření správnosti odečtu naměřených hodnot. V případě, že předávací stanice slouží pro dodávku tepelné energie pouze pro jeden objekt, lze instalovat měření¹²⁾ tepelné energie na vstupu nebo na výstupu z této předávací stanice.

(2) Vznikla-li pochybnost o správnosti údajů měření nebo byla-li zjištěna závada na měřicím zařízení, je dodavatel tepelné energie povinen na základě písemné žádosti zákazníka do 30 dnů ověřit správnost měření a v případě zjištěné závady měřicí zařízení vyměnit. Zákazník je povinen poskytnout k výměně měřicího zařízení nezbytnou součinnost. Je-li zjištěna závada měřicího zařízení, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a výměnou dodavatel tepelné energie. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady zákazník. Toto ustanovení se použije obdobně též na dodávky tepelné energie distributorům tepelné energie, pokud smlouva o dodávce tepelné energie nestanoví jinak.

(3) Jakýkoli zásah do měřicího zařízení bez souhlasu dodavatele tepelné energie se zakazuje.

(4) Dodavatel tepelné energie má právo měřicí zařízení osadit a zajistit proti neoprávněné manipulaci a provádět pravidelné odečty naměřených hodnot, odběratel tepelné energie je povinen to umožnit. Zjistí-li odběratel tepelné energie porušení měřicího zařízení nebo jeho zajištění, je povinen to neprodleně oznámit dodavateli tepelné energie.

(5) Odběratel tepelné energie je v případech společné dodávky tepelné energie do více odběrných míst povinen poskytnout dodavateli tepelné energie údaje ze stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo údaje ze zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a další údaje potřebné pro rozdělování nákladů na vytápění a dodávku teplé vody.

(1) Předávací stanici určenou pro odběr tepelné energie pouze pro jeden objekt nebo tepelnou přípojku zřizuje na vlastní náklady odběratel tepelné energie, není-li dohodnuto jinak.

(2) Vlastníkem tepelné přípojky nebo předávací stanice je ten, kdo ji zřídil, není-li dohodnuto jinak.

(3) Opravy a údržbu tepelné přípojky nebo předávací stanice zajišťuje na své náklady její vlastník.

(4) Dodavatel tepelné energie je povinen za úhradu předávací stanici určenou pouze pro jeden objekt nebo tepelnou přípojku udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník písemně požádá.

Novela zákonem č. 131/2015 Sb. tepelnou přípojkou v ust. § 2 odst. 2 písm. c) nově definuje i tepelnou přípojku a předávací stanice, přičemž tepelnou přípojkou je část tepelné sítě, která umožňuje dodávku tepelné energie pouze pro jeden objekt a předávací stanice je zařízení pro přeměnu parametrů tepelné energie pro potřeby jednoho nebo více objektů. Předávací stanici určenou pro odběr tepelné energie pouze pro jeden objekt nebo tepelnou přípojku zřizuje podle ust. § 79 na vlastní náklady odběratel tepelné energie, tj. nejčastěji osoba, která má vlastnické nebo užívací právo k rozvodnému tepelnému zařízení, není-li dohodnuto jinak. Stejně tak vlastníkem tepelné přípojky nebo předávací stanice je podle odst. 2 ten, kdo ji zřídil, není-li dohodnuto jinak.

(1) Přeložkou rozvodného tepelného zařízení se rozumí dílčí změna trasy vedení či přemístění některého souboru nebo prvku tohoto zařízení.

(2) Přeložky rozvodných tepelných zařízení zajišťuje jejich vlastník na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, pokud nedojde k jiné dohodě. Vlastník rozvodného tepelného zařízení je povinen seznámit toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem provedení přeložky a náklady na její provedení. Náklady na provedení přeložky mohou zahrnovat pouze nezbytně nutné náklady.

(3) Vlastnictví rozvodného tepelného zařízení se po provedení přeložky nemění.

(1) Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví, bezpečnosti a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie do provozu.

(2) Ochranné pásmo je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení a vodorovnou rovinou, vedenou pod zařízením pro výrobu nebo rozvod tepelné energie ve svislé vzdálenosti, měřené kolmo k tomuto zařízení a činí 2,5 m.

(3) U předávacích stanic, které jsou umístěny v samostatných budovách, je ochranné pásmo vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5 m kolmo na půdorys těchto stanic a vodorovnou rovinou, vedenou pod těmito stanicemi ve svislé vzdálenosti 2,5 m.

(4) V ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie nebo omezit nebo ohrozit jeho bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie. Pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud se prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu, stanoví provozovatel tohoto zařízení podmínky. Ostatní stavební činnosti, umisťování staveb, zemní práce, uskladňování materiálu, zřizování skládek a vysazování trvalých porostů v ochranných pásmech je možno provádět pouze po předchozím písemném souhlasu provozovatele tohoto zařízení. Podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby nebo souhlas, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen, se připojují k návrhu regulačního plánu nebo návrhu na vydání územního rozhodnutí nebo oznámení záměru v území o vydání územního souhlasu; orgán, který je příslušný k vydání regulačního plánu nebo územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, podmínky nepřezkoumává.

(5) Prochází-li zařízení pro rozvod tepelné energie budovami, ochranné pásmo se nevymezuje. Při provádění stavebních činností musí vlastník dotčené stavby dbát na zajištění bezpečnosti tohoto zařízení.

(6) Vlastníci nemovitostí jsou povinni umožnit provozovateli zařízení přístup k pravidelné kontrole a provádění nezbytných prací na zařízení pro rozvod tepelné energie umístěném v jejich nemovitostech. Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, je provozovatel zařízení před zahájením prací povinen vlastníka nebo správce nemovitosti o rozsahu a době trvání prací informovat a po ukončení prací uvést dotčené prostory do původního stavu, a není-li to s ohledem na povahu provedených prací možné, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání nemovitosti.

(7) Ochranné pásmo zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie zaniká trvalým odstraněním stavby na základě příslušného souhlasu nebo povolení v souladu se stavebním zákonem³³⁾.

(1) Stavem nouze je stav, který vznikl v soustavě zásobování tepelnou energií v důsledku

b) opatření státního orgánu za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu10),

h) a způsobuje významný a náhlý nedostatek tepelné energie nebo ohrožení celistvosti soustavy zásobování tepelnou energií, její bezpečnosti a spolehlivosti provozu.

(2) Předcházení stavu nouze je soubor činností prováděných v situaci, kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze.

(3) Při předcházení stavu nouze a při stavu nouze jsou držitelé licence na rozvod tepelné energie a odběratelé tepelné energie povinni se podřídit omezení spotřeby tepelné energie bez ohledu na uzavřené smlouvy. Držitelé licence na rozvod tepelné energie mohou v nezbytném rozsahu využívat zařízení odběratelů tepelné energie.

(4) Stav nouze a jeho ukončení pro celé území státu vyhlašuje ministerstvo, pro jeho část krajský úřad nebo Magistrát hlavního města Prahy prostřednictvím sdělovacích prostředků nebo jiným vhodným způsobem. Orgán, který stav nouze vyhlásil, je povinen neprodleně informovat Ministerstvo vnitra a příslušné hasičské záchranné sbory krajů o předpokládaném trvání omezení dodávek tepelné energie.

(5) U tepelných sítí zásobovaných z více než 50 % z jednoho zdroje je držitel licence na rozvod tepelné energie povinen přezkoumat účinky výpadku tohoto zdroje a podle výsledku zřídit vstupy do tepelné sítě pro připojení náhradních zdrojů.

(6) Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze je právo na náhradu škody vyloučeno.

Neoprávněný odběr tepelné energie a neoprávněná dodávka
tepelné energie

a) odběr tepelné energie bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl,

b) odběr tepelné energie při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem tepelné energie, které nejsou splněny ani po upozornění,

c) připojení nebo odběr tepelné energie z té části odběrného tepelného zařízení nebo rozvodného tepelného zařízení, kterou prochází neměřená tepelná energie,

1. nezaznamenalo odběr tepelné energie nebo zaznamenalo odběr tepelné energie nesprávně ke škodě dodavatele tepelné energie v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo jeho součástí či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě tepelné energie změnily,

2. nebylo osazeno dodavatelem tepelné energie, nebo jehož osazení jím nebylo schváleno,

3. vykazuje chyby měření ve prospěch odběratele tepelné energie a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci, nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení,

e) odběr tepelné energie v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na rozvodném tepelném zařízení,

f) odběr tepelné energie bez umožnění přístupu k měřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného tepelného zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odpojení měřicího zařízení, přestože byl odběratel tepelné energie k umožnění přístupu alespoň 15 dnů předem písemně vyzván.

(2) Neoprávněnou dodávkou tepelné energie je dodávka tepelné energie do rozvodného tepelného zařízení provozovaného držitelem licence na rozvod tepelné energie bez smlouvy o dodávce tepelné energie nebo v rozporu s ní nebo bez písemného souhlasu tohoto držitele licence.

(3) Neoprávněný odběr a neoprávněná dodávka tepelné energie se zakazuje.

(4) Při neoprávněném odběru tepelné energie je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá tepelnou energii, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonu spotřebičů tepla a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelně nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru tepelné energie.

Úprava neoprávněného odběru a dodávky tepla je obdobná úpravě v elektroenergetice a plynárenství; pro výpočet náhrady škody zde platí vyhl. č. 478/2006 Sb., o způsobu výpočtu škody vzniklé držiteli licence neoprávněným odběrem tepla.

Řízení vedená před ERÚ jsou správní řízení před ústředním orgánem státní správy v oblasti energetiky, vedená v rámci působnosti a rozhodovací pravomoci ERÚ vymezené v ust. § 17. Nestanoví-li EZ pro některé postupy výslovnou úpravu, použijí se podpůrně ustanovení zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, jakožto obecného právního předpisu pro postupy ve veřejné správě. V případě odlišné právní úpravy v EZ a správním řádu se v rámci působnosti ERÚ dle EZ použije přednostně úprava uvedená v EZ.

Ust. §§ 90 až 91d vymezuje jednotlivé správní delikty. Správní delikt je protiprávní jednání, jehož znaky jsou stanoveny příslušným zákonem (v oblasti energetiky to je EZ), za které ukládá správní orgán (v oblasti energetiky ERÚ) zákonem stanovenou sankci. Správní delikty jsou jak přestupky, tak jiné správní delikty právnických osob, resp. fyzických osob podnikajících. Ust. § 90 definuje přestupky fyzických osob, ust. § 91, § 91a, § 91b pak správní delikty držitelů licencí a správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob, a to včetně sankcí za porušení příslušných povinností daných EZ. Sankcí za porušení povinností dle EZ je pokuta, o jejímž uložení a výši rozhoduje ERÚ, jakožto správní orgán. Při ukládání pokut je ERÚ oprávněn modulovat výši pokuty tak, aby byla zcela přiměřenou míře a významu chráněného společenského zájmu, upraveného v EZ a zároveň ji bylo možné považovat za odstrašující a mohla tak plnit jak represivní, tak preventivní funkci. Při ukládání pokut musí ERÚ přihlédnout k následujícím skutečnostem:

a) zda není dán důvod liberace, že účastník řízení za spáchaný správní delikt neodpovídá, neboť prokázal, že vynaložil veškeré úsilí, které by bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránil, dále

b) s přihlédnutím k závažnosti správního deliktu, tj. zejména způsobu jeho spáchání a jeho následkům, době trvání a okolnostem, za kterých byl spáchán, jakož i k

Novela zákonem č. 131/2015 Sb. také rozšířila výčet správních deliktů zejména ve vztahu k nařízení REMIT a doplnila tak nové skutkové podstaty protiprávního jednání.

a) podniká v energetických odvětvích bez licence nebo bez oprávnění k podnikání uznaného Energetickým regulačním úřadem podle § 7a,

b) poskytuje odebranou elektřinu, plyn nebo tepelnou energii jiné fyzické či právnické osobě v rozporu s § 3 odst. 3 nebo poruší zákaz stanovený v § 3 odst. 6,

c) jako vlastník energetického zařízení neumožní určenému držiteli licence výkon licencované činnosti podle § 12 odst. 1,

d) nepředá nezbytné údaje potřebné k dispečerskému řízení podle § 26 odst. 6,

e) poruší některou z povinností stanovených v § 22 odst. 3, § 28 odst. 2 písm. a) až f), h), j), k) nebo v § 28 odst. 7 nebo některou z povinností stanovených v § 62 odst. 2 písm. b) až i) nebo v § 62 odst. 4,

f) provede zásah na odběrném elektrickém zařízení, kterým prochází neměřená elektřina, bez souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy v rozporu s § 28 odst. 3 nebo provede zásah na odběrném plynovém zařízení před měřicím zařízením bez předchozího písemného souhlasu provozovatele přepravní nebo distribuční soustavy v rozporu s § 71 odst. 11,

g) provozuje vlastní náhradní zdroj bez dohody s provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy v rozporu s § 28 odst. 4 nebo provozuje výrobnu elektřiny, která je propojena s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou v rozporu s § 28 odst. 5 nebo 6,

h) jako provozovatel přímého vedení nebo přímého plynovodu poruší některou z povinností stanovených v § 43 nebo § 65 odst. 3,

i) nezajistí provoz, údržbu nebo opravy elektrické nebo plynovodní přípojky podle § 45 odst. 5 nebo § 66 odst. 3 nebo nezajistí jako vlastník opravy nebo údržbu tepelné přípojky nebo předávací stanice podle § 79 odst. 3,

j) jako vlastník či uživatel nemovitosti neumožní provozovateli přenosové soustavy, provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy výkon činností v ochranném pásmu podle § 46 odst. 4 nebo § 68 odst. 5 nebo jako vlastník nemovitosti neumožní provozovateli zařízení přístup k zařízení pro rozvod tepelné energie podle § 87 odst. 6,

k) poruší některý ze zákazů stanovených v § 46 odst. 8, 9, 10 nebo v § 68 odst. 3 nebo 5,

l) nesplní některou z povinností stanovených v § 46 odst. 12 nebo 13 nebo § 68 odst. 5 nebo umístí stavbu v ochranném pásmu v rozporu s ustanoveními § 68 odst. 4 nebo provede jinou činnost v ochranném pásmu v rozporu s ustanoveními § 68 odst. 4 nebo vysadí trvalé porosty v rozporu s ustanoveními § 68 odst. 6 nebo umístí stavbu v bezpečnostním pásmu v rozporu s ustanoveními § 69 odst. 3,

m) poruší zákaz neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny uvedený v § 53 odst. 3 nebo zákaz neoprávněné přepravy plynu nebo neoprávněné distribuce plynu uvedený v § 74 odst. 6,

n) neupraví odběrné místo pro instalaci měřicího zařízení podle § 49 odst. 2 nebo podle § 71 odst. 4,

o) neoznámí provozovateli přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy zjištěné závady na měřicím zařízení nebo zajištění proti neoprávněné manipulaci neprodleně po jejich zjištění podle § 49 odst. 4 nebo podle § 71 odst. 7 nebo neoznámí zjištěné porušení měřicího zařízení nebo jeho zajištění podle § 78 odst. 4,

p) zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy v rozporu s § 49 odst. 4, § 71 odst. 5 nebo zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu dodavatele tepelné energie v rozporu s § 78 odst. 3,

q) neumožní provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného elektrického zařízení podle § 49 odst. 6 nebo provozovateli přepravní nebo distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení podle § 71 odst. 6 nebo neumožní dodavateli tepelné energie osazení měřicího zařízení nebo přístup k němu podle § 78 odst. 4 nebo neumožní dodavateli tepelné energie přístup k částem odběrného tepelného zařízení, kterými prochází neměřená tepelná energie, podle § 77 odst. 7,

r) nepodřídí se omezení spotřeby elektřiny, plynu nebo změně dodávek elektřiny nebo plynu podle § 54 odst. 5 nebo § 73 odst. 5 nebo se nepodřídí omezení spotřeby tepelné energie podle § 88 odst. 3,

s) vysadí trvalé porosty bez souhlasu provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přípojky v rozporu s § 68 odst. 6,

t) neupraví odběrné tepelné zařízení nebo rozvodné tepelné zařízení při změně teplonosné látky nebo jejích parametrů nebo neupraví odběrné tepelné zařízení pro instalaci měřicího zařízení po předchozím projednání s dodavatelem tepelné energie podle § 77 odst. 3,

u) zřídí a provozuje náhradní či jiný zdroj tepelné energie, který je propojen s rozvodným tepelným zařízením, nebo může ovlivnit provoz tohoto zařízení, teplonosnou látku v rozvodném tepelném zařízení nebo její parametry bez písemné dohody s držitelem licence na rozvod tepelné energie v rozporu s § 77 odst. 4.

v) jako vlastník nemovitosti nestrpí umístění nebo provozování rozvodného tepelného zařízení nebo jeho části podle § 77 odst. 6,

w) provede úpravy na odběrném tepelném zařízení nebo jeho částech, kterými prochází neměřená dodávka tepelné energie, bez souhlasu držitele licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie v rozporu s § 77 odst. 7,

x) poruší zákaz stanovený v § 87 odst. 4 nebo provádí v ochranných pásmech činnosti bez předchozího písemného souhlasu provozovatele zařízení, které slouží pro výrobu či rozvod tepelné energie v rozporu s § 87 odst. 4,

y) jako vlastník dotčené stavby při provádění stavebních činností nezajistí bezpečnost zařízení pro rozvod tepelné energie podle § 87 odst. 5,

z) jako člen statutárního orgánu, člen dozorčí rady nebo správní rady nebo zaměstnanec přímo podřízený vedoucímu zaměstnanci v záležitostech týkajících se provozu, údržby nebo rozvoje přepravní soustavy se účastní na podnikání jiné osoby, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo nabude vůči takové osobě právo na podíl na zisku nebo jiné obdobné plnění v rozporu s § 58d odst. 4 nebo poruší povinnost uvedenou v § 58d odst. 5, nebo

aa) jako auditor programu poruší některou z povinností auditora programu stanovených v § 25a odst. 5, § 58d odst. 4 nebo 5, § 58i odst. 4, § 58j odst. 6 až 8, § 59a odst. 5 nebo § 60a odst. 5.

a) neposkytne v případech společné dodávky tepelné energie do více odběrných míst dodavateli tepelné energie údaje ze stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo ze zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění nebo další údaje potřebné pro rozdělování nákladů na vytápění a dodávku teplé vody v rozporu s § 78 odst. 5,

c) jako člen statutárního orgánu nebo vedoucí zaměstnanec provozovatele distribuční soustavy poruší zákaz v § 25a odst. 6 nebo v § 59a odst. 7,

d) neposkytne ministerstvu nebo Energetickému regulačnímu úřadu ve stanovené přiměřené lhůtě požadované podklady nebo informace podle § 15a odst. 2,

e) manipuluje nebo se pokusí o manipulaci s trhem v rozporu s čl. 5 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,

f) použije důvěrné informace v rozporu se zákazem podle čl. 3 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,

g) nezajistí zveřejnění důvěrné informace podle čl. 4 bodu 3 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,

h) neoznámí podezření podle čl. 15 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,

i) znemožní nebo závažně ztíží výkon dozoru podle § 18 odst. 1 tím, že neumožní Energetickému regulačnímu úřadu výkon jeho oprávnění podle § 18 odst. 5 nebo nesplní některou z povinností podle kontrolního řádu,

j) neumožní Energetickému regulačnímu úřadu výkon jeho oprávnění podle § 18b nebo neposkytne Energetickému regulačnímu úřadu součinnost, ač je k tomu podle tohoto zákona povinen.

(3) Fyzická osoba se jako zaměstnanec Energetického regulačního úřadu nebo po skončení pracovněprávního nebo jiného vztahu k Energetickému regulačnímu úřadu dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle § 17 odst. 13.

(4) Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. a) až y) nebo odstavci 2 písm. c) nebo odstavci 3 se uloží pokuta až do výše 100000 Kč. Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. z) nebo aa) se uloží pokuta až do výše 500000 Kč. Za přestupek uvedený v odstavci 2 písm. a), b), d) až h) se uloží pokuta až do výše 50 000 Kč. Za přestupek uvedený v odstavci 2 písm. i) až k) se uloží pokuta až do výše 1000000 Kč.

Novelou zákonem č. 131/2015 Sb. se rozšířila působnost EZ i na fyzické nepodnikající osoby, a to s cílem sjednotit právní režim trestání shodných jednání a vyloučit ve vztahu k fyzickým nepodnikajícím osobám použití kontrolního řádu.

ERÚ ukládá za spáchání přestupků pokuty až do výše uvedené v ust. § 90 odst. 4, v rozmezí od 100 tis. až do 1 mil. Kč. Ve věcech řízení o přestupcích postupuje ERÚ ve věcech výslovně neupravených EZ podpůrně také podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění.

a) nenavrhne nového odpovědného zástupce ve stanovené lhůtě podle § 6 odst. 6,

b) neoznámí neprodleně změny podmínek pro udělení licence nebo změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o udělení licence, nepředloží o nich doklady nebo neoznámí nejpozději do 30. dubna Energetickému regulačnímu úřadu souhrnné změny svých energetických zařízení za uplynulý kalendářní rok u nově vybudovaných nebo získaných energetických zařízení na svých vymezených územích nebo nepožádá o změnu rozhodnutí o udělení licence podle § 9 odst. 1,

d) neuveřejní stanoveným způsobem a ve stanovené lhůtě uplatňované podmínky dodávek plynu nebo elektřiny nebo ceny za dodávku plynu nebo elektřiny podle § 11a odst. 1 nebo neumožní neznevýhodňující výběr způsobu platby za dodanou elektřinu nebo plyn podle § 11a odst. 6,

e) neposkytne ministerstvu nebo Energetickému regulačnímu úřadu ve stanovené lhůtě požadované podklady nebo informace podle § 15a odst. 1 nebo neposkytne Komisi ve stanovené lhůtě požadované podklady nebo informace podle § 15a odst. 3,

f) poruší některou z povinností podle § 20 odst. 1 až 3 nebo podle § 20 odst. 6 nebo 7,

g) poruší některý ze zákazů uvedených v § 53 odst. 3 nebo v § 74 odst. 6, nebo

i) nevede samostatné účty vztahující se k povinnosti nad rámec licence podle § 12 odst. 6,

j) nepředloží regulační výkazy podle § 20 odst. 6 ve struktuře, obsahu a termínech stanovených prováděcím právním předpisem,

l) při uplatňování záloh za dodávky elektřiny, plynu nebo tepelné energie nestanovil jejich výši nejvýše v rozsahu důvodně předpokládané spotřeby elektřiny, plynu nebo tepelné energie v následujícím zúčtovacím období podle § 11a odst. 7.

(2) Držitel licence na výrobu elektřiny se dopustí správního deliktu tím, že

a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3,

b) omezí, přeruší nebo ukončí dodávku elektřiny v rozporu s § 23 odst. 1 písm. e),

c) poruší některou z povinností uvedených v § 23 odst. 2 písm. a) až i) nebo písm. k) až r),

d) poruší některý ze zákazů uvedených v § 24a odst. 5 nebo v § 58n odst. 5,

e) nepředá nezbytné údaje potřebné k dispečerskému řízení podle § 26 odst. 6,

f) neoznámí ministerstvu změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení autorizace podle § 30c odst. 2,

g) neupraví na svůj náklad předávací místo pro instalaci měřicího zařízení podle § 49 odst. 2,

h) neoznámí provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy zjištěné závady na měřicím zařízení nebo zajištění proti neoprávněné manipulaci neprodleně po jejich zjištění podle § 49 odst. 4 nebo zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové nebo distribuční soustavy v rozporu s § 49 odst. 4,

i) neumožní provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení podle § 49 odst. 6, nebo

j) nepodřídí se omezení spotřeby elektřiny nebo změně dodávky elektřiny podle § 54 odst. 5.

(3) Držitel licence na přenos elektřiny se dopustí správního deliktu tím, že

a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3,

b) provozuje přenosovou soustavu, aniž by byl držitelem certifikátu nezávislosti, podle § 10a nebo nesplní oznamovací povinnost podle § 10a odst. 2 nebo 3,

c) neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny podle § 24 odst. 5 nebo neobnoví dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení, podle § 24 odst. 6,

d) poruší některou z povinností uvedených v § 24 odst. 1 písm. a), c), d), e) nebo f) nebo odst. 10 písm. a) až d), f) až l), o), s), t) nebo w) až z),

e) poruší některou z povinností uvedených v § 24 odst. 10 písm. e), m), n), p), r), u) nebo v),

g) při výkonu činností technického dispečinku provozovatele přenosové soustavy poruší některou z povinností technického dispečinku provozovatele přenosové soustavy uvedených v § 26 odst. 1, 3 nebo 5,

h) neseznámí toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem jejího provedení nebo předpokládanými náklady na její provedení podle § 47 odst. 2,

i) nezajistí na svůj náklad instalaci vlastního měřicího zařízení, jeho udržování nebo pravidelné ověřování správnosti měření podle § 49 odst. 7,

j) nevymění měřicí zařízení nebo nezajistí ověření správnosti měření podle § 49 odst. 8,

k) poruší některou z povinností při stavu nouze uvedených v § 54 odst. 3,

l) překročí některé z oprávnění uvedených v § 24 odst. 3 písm. c) nebo d), nebo

m) nesplní některou z povinností provozovatele přenosové soustavy podle Nařízení o podmínkách pro přístup k sítím pro přeshraniční obchod s elektřinou nebo podle přímo použitelného předpisu vydaného na jeho základě nebo k jeho provedení.

(4) Držitel licence na distribuci elektřiny se dopustí správního deliktu tím, že

a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3,

b) nepředá dodavateli poslední instance identifikační údaje podle § 12a odst. 5,

c) neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny podle § 25 odst. 5 nebo neobnoví dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení, podle § 25 odst. 6,

d) poruší některou z povinností uvedených v § 25 odst. 1 písm. a) nebo c), 10 nebo 11,

e) poruší některé z kritérií nebo poruší některou z povinností uvedených v § 25a odst. 2,

f) poruší některou z povinností uvedených v § 25a odst. 3 nebo 4, nebo neposkytne auditorovi programu informace nebo podklady nebo jinou nezbytnou součinnost nebo neseznámí s programem rovného zacházení členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady nebo správní rady nebo zaměstnance podle § 25a odst. 5,

g) jako nájemce nepřevezme propachtovaný obchodní závod nebo jeho část do svého účetnictví nebo nesdělí pachtýři informace o hodnotě propachtovaného majetku v rozporu s § 25a odst. 8,

i) při výkonu činností technického dispečinku provozovatele distribuční soustavy poruší některou z povinností technického dispečinku provozovatele distribuční soustavy uvedených v § 26 odst. 2 až 5,

j) poruší povinnost vůči vlastníku elektrické přípojky uvedenou v § 45 odst. 6,

k) neseznámí toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem jejího provedení nebo předpokládanými náklady na její provedení podle § 47 odst. 2,

l) neupraví na svůj náklad předávací místo pro instalaci měřicího zařízení podle § 49 odst. 2,

m) neoznámí provozovateli přenosové soustavy nebo jinému provozovateli distribuční soustavy zjištěné závady na měřicím zařízení nebo zajištění proti neoprávněné manipulaci neprodleně po jejich zjištění podle § 49 odst. 4 nebo zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo jiného provozovatele distribuční soustavy v rozporu s § 49 odst. 4,

n) neumožní provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení podle § 49 odst. 6,

o) nezajistí na svůj náklad instalaci vlastního měřicího zařízení, jeho udržování a pravidelné ověřování správnosti měření podle § 49 odst. 7,

p) nevymění měřicí zařízení nebo nezajistí ověření správnosti měření podle § 49 odst. 8,

q) poruší některou z povinností při stavu nouze uvedených v § 54 odst. 4, nebo

r) překročí některé z oprávnění uvedených v § 25 odst. 3 písm. b) až d).

(5) Držitel licence na obchod s elektřinou se dopustí správního deliktu tím, že

a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3,

b) jako dodavatel poslední instance nedodá elektřinu podle § 12a odst. 2 nebo 7 nebo neoznámí dotčenému zákazníkovi nebo provozovateli distribuční soustavy zahájení dodávky, výši ceny nebo jiné podmínky dodávky podle § 12a odst. 4,

c) poruší některý ze zákazů uvedených v § 24a odst. 5 nebo v § 58n odst. 5,

e) přeruší nebo ukončí dodávku elektřiny zákazníkovi v rozporu s § 30 odst. 1 písm. d).

a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3,

b) omezí, přeruší nebo ukončí dodávku plynu v rozporu s § 57 odst. 1 písm. e),

c) omezí nebo přeruší provoz výrobny plynu nebo těžebních plynovodů v rozporu s § 57 odst. 1 písm. c),

d) neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení dodávky plynu podle § 57 odst. 5 nebo neobnoví dodávku plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení, podle § 57 odst. 6,

e) poruší některou z povinností uvedených v § 57 odst. 8 písm. b) až p),

f) poruší některý ze zákazů uvedených v § 24a odst. 5 nebo v § 58n odst. 5,

g) při výkonu činností technického dispečinku poruší některou z povinností uvedenou v § 64 odst. 2,

h) neoznámí ministerstvu změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení autorizace podle § 67 odst. 8,

i) neseznámí toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem jejího provedení nebo předpokládanými náklady na její provedení podle § 70 odst. 2,

j) neupraví na svůj náklad předávací místo pro instalaci měřicího zařízení podle § 71 odst. 4 nebo zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy v rozporu s § 71 odst. 5,

k) neumožní provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení podle § 71 odst. 6,

l) nepodřídí se omezení spotřeby plynu nebo změně dodávky plynu podle § 73 odst. 5,

m) nepodílí se na odstranění havárií nebo obnovení dodávek podle § 73 odst. 7 nebo bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze nezahájí likvidaci následků podle § 73 odst. 8,

n) nezajistí bezpečnostní standard dodávky plynu podle § 73a odst. 1 nebo nepředá operátorovi trhu a Energetickému regulačnímu úřadu údaje o rozsahu a způsobu zajištění bezpečnostního standardu podle § 73a odst. 2, nebo

o) nesplní některou z povinností výrobce plynu podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu.

(7) Držitel licence na přepravu plynu se dopustí správního deliktu tím, že

a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3,

b) provozuje přepravní soustavu, aniž by byl držitelem certifikátu nezávislosti podle § 10a odst. 1, nebo nesplní oznamovací povinnost podle § 10a odst. 2 nebo 3,

c) neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení přepravy plynu podle § 58 odst. 5 nebo podle § 58 odst. 6 neobnoví přepravu plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení,

d) poruší některou z povinností uvedených v § 58 odst. 8 písm. a) až e), g), m) nebo n), r) až t), v), w) nebo aa) až dd),

e) poruší některou z povinností uvedených v § 58 odst. 8 písm. f), h) až l), o) až q), u), x), y) nebo z),

g) při výkonu činností technického dispečinku poruší některou z povinností uvedenou v § 64 odst. 2,

h) neoznámí ministerstvu změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení autorizace podle § 67 odst. 9,

i) neseznámí toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem jejího provedení nebo předpokládanými náklady na její provedení podle § 70 odst. 2,

j) nevybaví zákazníka, jehož odběrné plynové zařízení je připojeno k přepravní soustavě, měřicím zařízením podle § 71 odst. 2,

k) nezajistí instalaci vlastního měřicího zařízení, jeho udržování nebo pravidelné ověřování správnosti měření podle § 71 odst. 8,

l) nevymění měřicí zařízení nebo nezajistí ověření správnosti měření podle § 71 odst. 9,

m) poruší některou z povinností při stavu nouze uvedených v § 73 odst. 3,

n) nepodílí se na odstranění havárií nebo obnovení dodávek podle § 73 odst. 7 nebo bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze nezahájí likvidaci následků podle § 73 odst. 8,

o) nekoordinuje odstranění havárií nebo obnovení dodávek plynu v případě stavu nouze vyhlášeného pro celé území státu podle § 73 odst. 9,

p) překročí některé z oprávnění uvedených v § 58 odst. 1 písm. h) nebo i),

q) nesplní některou z povinností provozovatele přepravní soustavy podle Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám nebo podle přímo použitelného předpisu vydaného na jeho základě nebo k jeho provedení, nebo

r) nesplní některou z povinností provozovatele přepravní soustavy podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu.

(8) Je-li provozovatel přepravní soustavy součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, dopustí se držitel licence na přepravu plynu dále správního deliktu tím, že

b) nevydá akcie na jméno jako cenný papír nebo akcie na jméno nebo na majitele jako zaknihovaný cenný papír podle § 58b odst. 2 písm. a), nezřídí statutární orgán podle § 58b odst. 2 písm. b) nebo nevydá stanovy podle § 58b odst. 2 písm. c),

c) nezřídí dozorčí radu podle § 58b odst. 3 písm. a), nejmenuje stanovený počet jednatelů podle § 58b odst. 3 písm. b) nebo neupraví základní organizační strukturu, organizační zajištění vnitřního řídícího a kontrolního systému podle § 58b odst. 3 písm. c),

e) poskytne plnění ve prospěch člena statutárního orgánu v rozporu s § 58c odst. 6,

f) jmenuje nebo zvolí členem statutárního orgánu osobu v rozporu s § 58d odst. 1 nebo 2,

g) zvolí členem dozorčí rady, k jehož volbě je třeba schválení Energetického regulačního úřadu, nebo zaměstnává v pracovněprávním vztahu na pozici přímo podřízené vedoucímu zaměstnanci ve výkonné řídící funkci v nejvyšší linii řízení v záležitostech týkajících se provozu, údržby nebo rozvoje přepravní soustavy, osobu, která nesplňuje podmínky podle § 58d odst. 1 až 3,

h) poskytne ve prospěch, člena statutárního orgánu, člena dozorčí rady nebo správní rady, k jehož volbě je třeba schválení Energetického regulačního úřadu, nebo zaměstnance přímo podřízeného vedoucímu zaměstnanci ve výkonné řídící funkci v nejvyšší linii řízení provozovatele přepravní soustavy v záležitostech týkajících se provozu, údržby nebo rozvoje přepravní soustavy plnění v rozporu s § 58d odst. 4,

j) sám nebo prostřednictvím ovládané osoby drží podíl v dceřiné společnosti, která vyrábí plyn, obchoduje s plynem nebo vlastní zařízení na výrobu plynu, nebo vůči takové dceřiné společnosti nabude právo na podíl na zisku nebo jiné obdobné plnění v rozporu s § 58g odst. 2,

m) poruší některý ze zákazů uvedených v § 58h odst. 4, 5, 10 nebo 11 nebo některou z povinností uvedených v § 58h odst. 9 nebo 12,

n) poskytne službu jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, v rozporu s § 58h odst. 6,

o) jedná v rozporu s § 58h odst. 8 nebo vykonává činnost v obchodních prostorách, ve kterých vykonává činnost jiná osoba, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, v rozporu s § 58h odst. 8,

p) nepřijme program rovného zacházení nebo jej nezveřejní podle § 58i odst. 1 nebo nezajistí řádné provádění programu rovného zacházení podle § 58i odst. 2,

q) nejmenuje nebo jinak neustanoví do funkce auditora programu podle § 58j odst. 1 nebo jmenuje nebo jinak ustanoví do funkce auditora programu osobu, která nesplňuje podmínky podle § 58d odst. 1,

r) neposkytne auditorovi programu informace nebo podklady nebo jinou nezbytnou součinnost nebo neseznámí s programem rovného zacházení statutární orgán nebo jeho členy, členy dozorčí rady nebo zaměstnance podle § 58j odst. 8 nebo 9,

s) nezpracuje nebo nepředloží ministerstvu nebo Energetickému regulačnímu úřadu desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy podle § 58k odst. 1, nebo

t) nepřipojí k přepravní soustavě zařízení jiné přepravní soustavy, distribuční soustavy, zásobníku plynu nebo odběrné plynové zařízení podle § 58m odst. 1,

(9) Držitel licence na distribuci plynu se dopustí správního deliktu tím, že

a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3,

b) nepředá dodavateli poslední instance identifikační údaje podle § 12a odst. 5,

c) neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení distribuce plynu podle § 59 odst. 5 nebo neobnoví distribuci plynu bezprostředně po odstranění příčin podle § 59 odst. 6,

d) poruší některou z povinností uvedených v § 59 odst. 8 písm. a), b), d) až y) nebo z) až ff),

e) poruší některé z kritérií nebo poruší některou z povinností uvedených v § 59a odst. 2,

f) poruší některou z povinností uvedených v § 59a odst. 3 nebo 4, nebo neposkytne auditorovi programu informace nebo podklady nebo jinou nezbytnou součinnost nebo neseznámí s programem rovného zacházení členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady nebo správní rady nebo zaměstnance podle § 59a odst. 5,

g) jako nájemce nepřevezme propachtovaný obchodní závod nebo jeho část do svého účetnictví nebo nesdělí pachtýři informace o hodnotě propachtovaného majetku v rozporu s § 59a odst. 9,

i) při výkonu činností technického dispečinku poruší některou z povinností uvedenou v § 64 odst. 2,

j) neprovozuje, neudržuje nebo neopraví plynovodní přípojku na žádost jejího vlastníka podle § 66 odst. 4,

k) neoznámí ministerstvu změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení autorizace podle § 67 odst. 8,

l) neseznámí toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem jejího provedení nebo předpokládanými náklady na její provedení podle § 70 odst. 2,

m) nevybaví všechny zákazníky, jejichž odběrné plynové zařízení je připojeno k jím provozované soustavě, měřicím zařízením podle § 71 odst. 2,

n) nezajistí instalaci vlastního měřicího zařízení, jeho udržování nebo pravidelné ověřování správnosti měření podle § 71 odst. 8,

o) nevymění měřicí zařízení nebo nezajistí ověření správnosti měření podle § 71 odst. 9,

p) poruší některou z povinností při stavu nouze uvedených v § 73 odst. 4,

q) nepodílí se na odstranění havárií nebo obnovení dodávek podle § 73 odst. 7 nebo bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze nezahájí likvidaci následků podle § 73 odst. 8,

r) nekoordinuje odstranění havárií nebo obnovení dodávek plynu v případě stavu nouze vyhlášeného pro část území státu podle § 73 odst. 9,

s) překročí některé z oprávnění uvedených v § 59 odst. 1 písm. i), j) nebo l), nebo

t) nesplní některou z povinností provozovatele distribuční soustavy podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu,

(10) Držitel licence na uskladňování plynu se dopustí správního deliktu tím, že

a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3,

b) neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení činností spojených s uskladňováním plynu podle § 60 odst. 5 nebo neobnoví činnosti spojené s uskladňováním plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení, podle § 60 odst. 6,

c) poruší některou z povinností uvedených v § 60 odst. 8 písm. a), b) nebo d) až u),

d) poruší některé z kritérií nebo poruší některou z povinností uvedených v § 60a odst. 2,

e) poruší některou z povinností uvedených v § 60a odst. 3 nebo 4, nebo neposkytne auditorovi programu informace nebo podklady nebo jinou nezbytnou součinnost nebo neseznámí s programem rovného zacházení členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady nebo správní rady nebo zaměstnance podle § 60a odst. 5,

f) při výkonu činností technického dispečinku poruší některou z povinností uvedenou v § 64 odst. 2,

g) neoznámí ministerstvu změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení autorizace podle § 67 odst. 8,

h) neupraví na svůj náklad předávací místo pro instalaci měřicího zařízení podle § 71 odst. 4 nebo zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přepravní nebo distribuční soustavy v rozporu s § 71 odst. 5,

i) neumožní provozovateli přepravní nebo distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení podle § 71 odst. 6,

j) nepodřídí se omezení spotřeby plynu nebo změně dodávky plynu podle § 73 odst. 5,

k) nepodílí se na odstranění havárií nebo obnovení dodávek podle § 73 odst. 7 nebo bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze nezahájí likvidaci následků podle § 73 odst. 8,

l) omezí nebo přeruší činnosti spojené s uskladňováním plynu v rozporu s § 60 odst. 1 písm. f),

m) nesplní některou z povinností provozovatele zásobníku plynu podle Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám nebo podle přímo použitelného předpisu vydaného na jeho základě nebo k jeho provedení, nebo

n) nesplní některou z povinností provozovatele zásobníku plynu podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu.

(11) Držitel licence na obchod s plynem se dopustí správního deliktu tím, že

a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3,

b) jako dodavatel poslední instance nedodává plyn podle § 12a odst. 2 nebo 7 nebo neoznámí dotčenému zákazníkovi nebo provozovateli distribuční soustavy zahájení dodávky, výši ceny nebo ostatní podmínky dodávky podle § 12a odst. 4,

c) poruší některý ze zákazů stanovených v § 24a odst. 5 nebo § 58n odst. 5,

e) nezajistí bezpečnostní standard dodávky plynu podle § 73a odst. 1 nebo nepředá operátorovi trhu a Energetickému regulačnímu úřadu údaje o rozsahu a způsobu zajištění bezpečnostního standardu podle § 73a odst. 2,

f) omezí nebo přeruší dodávku plynu zákazníkovi v rozporu s § 61 odst. 1 písm. d), nebo

g) nesplní některou z povinností obchodníka s plynem podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu.

(12) Držitel licence na výrobu tepelné energie nebo licence na rozvod tepelné energie se dopustí správního deliktu tím, že

a) neuzavře smlouvu o dodávce tepelné energie, ačkoli mu odběratel poskytne nezbytné technické údaje, nebo nezajistí dodávku tepelné energie podle § 76 odst. 1,

d) neměří, nevyhodnocuje nebo neúčtuje dodávku tepelné energie podle skutečných hodnot teplonosné látky nebo údajů měřicího zařízení nebo neosadí, nezapojí nebo neudržuje měřicí zařízení nebo pravidelně neověřuje správnost měření podle § 78 odst. 1,

e) neověří správnost měření nebo nevymění měřicí zařízení podle § 78 odst. 2,

f) neseznámí toho, kdo potřebu přeložky vyvolal se způsobem jejího provedení nebo náklady na její provedení, podle § 86 odst. 2,

g) neinformuje vlastníka nebo správce nemovitosti o rozsahu nebo době trvání provádění nezbytných prací na zařízení pro rozvod tepelné energie podle § 87 odst. 6,

h) nepodřídí se omezení spotřeby tepelné energie při předcházení stavu nouze nebo při stavu nouze podle § 88 odst. 3, nebo

i) nepřezkoumal účinky výpadku zdroje nebo nezřídil vstupy do tepelné sítě pro připojení náhradních zdrojů podle § 88 odst. 5.

(13) Držitel licence na činnosti operátora trhu se dopustí správního deliktu tím, že poruší některou z povinností podle § 20a odst. 3.

a) 100000000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem přepravní soustavy za poslední ukončené účetní období, jde-li o správní delikt uvedený v odstavci 3 písm. b), d), nebo m), odstavci 7 písm. b), d), q) nebo r), nebo odstavci 8,

b) 50000000 Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého držitelem licence za poslední ukončené účetní období, jde-li o správní delikt uvedený v odstavci 2, 3 písm. a), c), e) až l), odstavci 4 až 6, odstavci 7 písm. a), c), e) až p) nebo odstavci 9 až 11,

c) 15000000 Kč, jde-li o správní delikt uvedený v odstavci 1 nebo odstavci 12.

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) podniká v energetických odvětvích bez licence nebo bez oprávnění k podnikání uznaného Energetickým regulačním úřadem podle § 7a nebo neoznámí Energetickému regulačnímu úřadu zánik oprávnění podle § 7a odst. 3,

b) poskytuje odebranou elektřinu, plyn nebo tepelnou energii jiné osobě v rozporu s § 3 odst. 3,

d) jako vlastník energetického zařízení neumožní určenému držiteli licence výkon licencované činnosti podle § 12 odst. 1,

e) neposkytne ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu nebo Státní energetické inspekci ve stanovené lhůtě požadované podklady nebo informace podle § 15a odst. 1,

f) jako vlastník nebo propachtovatel energetického zařízení nevede v účtovém rozvrhu účty pro účtování o nákladech a výnosech z vlastnictví nebo pachtu energetického zařízení podle § 20 odst. 5,

g) neposkytne operátorovi trhu údaje nezbytné pro plnění jeho povinností nebo neposkytne informace o změnách dodavatele plynu podle § 20a odst. 5 písm. a) nebo f) nebo nepředá nezbytné údaje potřebné k dispečerskému řízení podle § 26 odst. 6,

i) poruší některou z povinností stanovených v § 28 odst. 2 písm. a) až f), h), j), k) nebo odst. 7 nebo některou z povinností stanovených v § 62 odst. 2 písm. b) až i), v § 62 odst. 3 nebo 4,

j) provede zásah na odběrném elektrickém zařízení, kterým prochází neměřená elektřina, bez souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy v rozporu s § 28 odst. 3 nebo provede zásah na odběrném plynovém zařízení před měřicím zařízením bez předchozího písemného souhlasu provozovatele přepravní nebo distribuční soustavy v rozporu s § 71 odst. 11,

k) v rozporu s § 28 odst. 5 nebo 6 provozuje výrobnu elektřiny, která je propojena s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou,

l) jako vlastník přímého vedení nebo provozovatel přímého plynovodu poruší některou z povinností stanovených v § 43 nebo § 65 odst. 3 nebo jako vlastník příslušné části elektrizační soustavy nebo osoba provozující plynárenské zařízení bezdůvodně nestanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby nebo neudělí bezdůvodně písemný souhlas s jinou stavbou nebo stavební nebo jinou činností v ochranném pásmu podle § 46 odst. 11 nebo § 68 odst. 4,

m) nezajistí provoz, údržbu nebo opravy elektrické nebo plynovodní přípojky podle § 45 odst. 5 nebo § 66 odst. 3 nebo nezajistí jako vlastník opravy nebo údržbu tepelné přípojky nebo předávací stanice podle § 79 odst. 3,

n) jako vlastník či uživatel nemovitosti neumožní provozovateli přenosové soustavy, provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy výkon činností v ochranném pásmu podle § 46 odst. 4 nebo § 68 odst. 5 nebo jako vlastník nemovitosti neumožní provozovateli zařízení přístup k zařízení pro rozvod tepelné energie podle § 87 odst. 6,

o) poruší některý ze zákazů stanovených v § 46 odst. 8, 9, 10 nebo § 68 odst. 3 nebo 5,

p) nesplní některou z povinností stanovených v § 46 odst. 12 nebo 13 nebo § 68 odst. 5 nebo umístí stavbu v ochranném pásmu v rozporu s ustanoveními § 68 odst. 4 nebo provede jinou činnost v ochranném pásmu v rozporu s ustanoveními § 68 odst. 4 nebo vysadí trvalé porosty v rozporu s ustanoveními § 68 odst. 6 nebo umístí stavbu v bezpečnostním pásmu v rozporu s ustanoveními § 69 odst. 3,

q) neupraví odběrné místo pro instalaci měřicího zařízení podle § 49 odst. 2 nebo § 71 odst. 4,

r) neoznámí provozovateli přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy zjištěné závady na měřicím zařízení nebo zajištění proti neoprávněné manipulaci neprodleně po jejich zjištění podle § 49 odst. 4 nebo § 71 odst. 7 nebo neoznámí zjištěné porušení měřicího zařízení nebo jeho zajištění podle § 78 odst. 4,

s) zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy v rozporu s § 49 odst. 4, § 71 odst. 5 nebo zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu dodavatele tepelné energie v rozporu s § 78 odst. 3,

t) neumožní provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného elektrického zařízení podle § 49 odst. 6 nebo provozovateli přepravní nebo distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení podle § 71 odst. 6 nebo neumožní dodavateli tepelné energie osazení měřicího zařízení a přístup k němu podle § 78 odst. 4 nebo neumožní dodavateli tepelné energie přístup k částem odběrného tepelného zařízení, kterými prochází neměřená tepelná energie, podle § 77 odst. 7,

u) poruší zákaz neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny uvedený v § 53 odst. 3 nebo zákaz neoprávněné přepravy plynu nebo neoprávněné distribuce plynu uvedený v § 74 odst. 6,

v) nepodřídí se omezení spotřeby elektřiny, plynu nebo změně dodávek elektřiny nebo plynu podle § 54 odst. 5 nebo § 73 odst. 5 nebo se nepodřídí omezení spotřeby tepelné energie podle § 88 odst. 3,

w) vysadí trvalé porosty bez souhlasu provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přípojky v rozporu s § 68 odst. 6,

x) neupraví odběrné tepelné zařízení nebo rozvodné tepelné zařízení při změně teplonosné látky nebo jejích parametrů nebo neupraví odběrné tepelné zařízení pro instalaci měřicího zařízení po předchozím projednání s dodavatelem tepelné energie podle § 77 odst. 3,

y) zřídí a provozuje náhradní či jiný zdroj tepelné energie, který je propojen s rozvodným tepelným zařízením nebo může ovlivnit provoz tohoto zařízení, teplonosnou látku v rozvodném tepelném zařízení nebo její parametry bez písemné dohody s držitelem licence na rozvod tepelné energie v rozporu s § 77 odst. 4,

z) jako vlastník nemovitosti nestrpí umístění nebo provozování rozvodného tepelného zařízení nebo jeho části podle § 77 odst. 6.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí správního deliktu tím, že

a) provede úpravy na odběrném tepelném zařízení nebo jeho částech, kterými prochází neměřená dodávka tepelné energie, bez souhlasu držitele licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie v rozporu s § 77 odst. 7,

b) poruší zákaz stanovený v § 87 odst. 4 nebo provádí v ochranných pásmech činnosti bez předchozího písemného souhlasu provozovatele zařízení, které slouží pro výrobu či rozvod tepelné energie v rozporu s § 87 odst. 4,

c) jako vlastník dotčené stavby při provádění stavebních činností nezajistí bezpečnost zařízení pro rozvod tepelné energie podle § 87 odst. 5,

d) neposkytne v případech společné dodávky tepelné energie do více odběrných míst dodavateli tepelné energie údaje ze stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo ze zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a další údaje podle § 78 odst. 5,

e) jako člen statutárního orgánu provozovatele distribuční soustavy poruší zákaz v § 25a odst. 6 nebo v § 59a odst. 6,

f) znemožní nebo závažně ztíží výkon dozoru podle § 18 odst. 1 tím, že neumožní Energetickému regulačnímu úřadu výkon jeho oprávnění podle § 18 odst. 5 nebo nesplní některou z povinností podle kontrolního řádu,

g) neumožní Energetickému regulačnímu úřadu výkon jeho oprávnění podle § 18b nebo neposkytne Energetickému regulačnímu úřadu součinnost, ač je k tomu podle tohoto zákona povinen.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že jako auditor programu poruší některou z povinností auditora programu stanovených v § 25a odst. 5, § 58i odst. 8 až 10, § 59a odst. 5 nebo § 60a odst. 5.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dodavatel tepelné energie, který není držitelem licence na výrobu tepelné energie nebo licence na rozvod tepelné energie, dopustí správního deliktu tím, že

a) omezí nebo přeruší dodávku tepelné energie v rozporu s § 76 odst. 4 písm. i),

b) neprovozuje, neudržuje nebo neopravuje tepelnou přípojku na žádost jejího vlastníka podle § 79 odst. 4,

c) nedodává tepelnou energii na základě smlouvy nebo nevyúčtuje dodávku tepelné energie podle § 76 odst. 2,

d) v rozporu s § 11a odst. 7 při uplatňování záloh za dodávky tepelné energie nestanovil jejich výši nejvýše v rozsahu důvodně předpokládané spotřeby tepelné energie v následujícím zúčtovacím období,

e) neměří, nevyhodnocuje nebo nevyúčtuje dodávku tepelné energie podle skutečných hodnot teplonosné látky nebo údajů měřicího zařízení nebo neosadí, nezapojí nebo neudržuje měřicí zařízení nebo pravidelně neověřuje správnost měření podle § 78 odst. 1.

(5) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že neposkytne Energetickému regulačnímu úřadu vysvětlení, nepředloží požadované doklady nebo se neúčastní jednání nebo neumožní Energetickému regulačnímu úřadu nahlédnout do svých obchodních záznamů podle § 96a, je-li účastníkem sporu rozhodovaného Energetickým regulačním úřadem.

(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako účastník trhu podle Nařízení REMIT²⁶⁾ dopustí správního deliktu tím, že

a) neposkytne ministerstvu nebo Energetickému regulačnímu úřadu ve stanovené lhůtě požadované podklady nebo informace podle § 15a odst. 2,

b) poruší povinnost uloženou opatřením obecné povahy podle § 18a odst. 4,

c) manipuluje nebo se pokusí o manipulaci s trhem v rozporu s čl. 5 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,

d) použije důvěrné informace v rozporu se zákazem podle čl. 3 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,

e) nezveřejní nebo neposkytne důvěrné informace podle čl. 4 bodu 3 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,

f) neposkytne záznamy nebo informace podle čl. 8 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,

g) provádí transakce bez registrace podle čl. 9 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,

h) neoznámí podezření podle čl. 15 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,

(7) Za správní delikt uvedený v odstavcích 1 až 4 se uloží pokuta do 15000000 Kč s výjimkou správního deliktu podle odstavce 1 písm. v) a odstavce 6, kdy lze uložit pokutu až do 50 000000 Kč s výjimkou správního deliktu podle odstavce 2 písm. f) nebo g), kdy lze uložit pokutu až do výše 1000000 Kč. Za správní delikt uvedený v odstavci 5 lze uložit pokutu až do výše 1000000 Kč.

Správní delikty osoby, která je součástí vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského
podnikatele nebo koncernu

(1) Osoba, která je součástí vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele nebo koncernu, se dopustí správního deliktu tím, že

a) sama nebo prostřednictvím ovládané osoby drží podíl v provozovateli přepravní soustavy a současně vyrábí plyn nebo obchoduje s plynem v rozporu s § 58g odst. 1,

b) nezdrží se jednání nebo udělování pokynů ohledně každodenních činností provozovatele přepravní soustavy a provozu přepravní soustavy v rozporu s § 58g odst. 5,

c) jako mateřská společnost udělí provozovateli distribuční soustavy pokyn ohledně běžného provozu nebo údržby distribuční soustavy nebo jiným způsobem zasáhne do rozhodování o výstavbě či modernizaci částí distribuční soustavy v rozporu s § 25a odst. 2 písm. c) nebo § 59a odst. 2 písm. c), nebo

d) jako mateřská společnost v rozporu s § 60a odst. 2 písm. c) udělí provozovateli zásobníku plynu pokyn ohledně běžného provozu nebo údržby zásobníku plynu nebo jiným způsobem zasáhne do rozhodování o výstavbě či modernizaci částí zásobníku plynu.

(2) Za správní delikt uvedený v odstavci 1 písm. a) nebo b) se ukládá pokuta až do výše 100000000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého osobou, která je součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele nebo koncernu společně s provozovatelem přepravní soustavy, za poslední ukončené účetní období. Za správní delikt uvedený v odstavci 1 písm. c) nebo d) se ukládá pokuta až do výše 50000000 Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého osobou, která je součástí vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele nebo koncernu společně s provozovatelem distribuční soustavy nebo zásobníku plynu, za poslední ukončené účetní období.

Ust. § 91 vymezuje jednotlivé správní delikty držitelů licenci, přičemž některé delikty jsou společné všem držitelům licence a některé se vztahují k charakteru dané licence a pouze na držitele licence pro daný obor činnosti.

Jakýkoli držitel licence podle EZ se dopustí správního deliktu tím, že:

- nenavrhne nového odpovědného zástupce ve stanovené lhůtě podle § 6 odst. 6,

- neoznámí neprodleně změny podmínek pro udělení licence nebo změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o udělení licence, nepředloží o nich doklady nebo neoznámí nejpozději do 30. dubna Energetickému regulačnímu úřadu souhrnné změny svých energetických zařízení za uplynulý kalendářní rok u nově vybudovaných nebo získaných energetických zařízení na svých vymezených územích nebo nepožádá o změnu rozhodnutí o udělení licence podle § 9 odst. 1,

- neuveřejní stanoveným způsobem a ve stanovené lhůtě uplatňované podmínky dodávek plynu nebo elektřiny nebo ceny za dodávku plynu nebo elektřiny podle § 11a odst. 1 nebo neumožní neznevýhodňující výběr způsobu platby za dodanou elektřinu nebo plyn podle § 11a odst. 6,

- neposkytne ministerstvu nebo Energetickému regulačnímu úřadu ve stanovené lhůtě požadované podklady nebo informace podle § 15a odst. 1 nebo neposkytne Komisi ve stanovené lhůtě požadované podklady nebo informace podle § 15a odst. 3,

- poruší některou z povinností podle § 20 odst. 1 až 3 nebo podle § 20 odst. 6 nebo 7,

- poruší některý ze zákazů uvedených v § 53 odst. 3 nebo v § 74 odst. 6, nebo

- nevede samostatné účty vztahující se k povinnosti nad rámec licence podle § 12 odst. 6,

- nepředloží regulační výkazy podle § 20 odst. 6 ve struktuře, obsahu a termínech stanovených prováděcím právním předpisem,

- při uplatňování záloh za dodávky elektřiny, plynu nebo tepelné energie nestanovil jejich výši nejvýše v rozsahu důvodně předpokládané spotřeby elektřiny, plynu nebo tepelné energie v následujícím zúčtovacím období podle § 11a odst. 7.

Porušení jednotlivých povinností držitelů licencí v jednotlivých oborech činnosti jsou vymezena v ust. § 91 v odst. 2 až 13.

Ust. § 91a vymezuje správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob, přičemž za jednotlivé správní delikty je ERÚ oprávněn ukládat pokuty až do výše 50. mil. Kč.

Ust. § 91b upravuje speciální skutkovou podstatu správních deliktů osoby, která je součástí vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele nebo koncernu.

Ust. § 91c, které upravovalo pořádkové pokuty, bylo novelou zákonem č. 131/2015 Sb. zrušeno. Pořádková pokuta, jakožto druh správní sankce, má být toliko zajišťovacím opatřením, jehož účelem je donutit povinnou osobu ke splnění porušení procesní povinnosti, nikoli druhem sankce za správní delikt. Ukládání pořádkových pokut ve věcech správního řízení vedené před ERÚ se bude řídit ust. § 62 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění.

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení povinnosti zabránila.

(2) Při stanovení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům, době trvání a okolnostem, za kterých byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Energetický regulační úřad. Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu a jejich správu vykonává Energetický regulační úřad podle daňového řádu.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt přechází na kteréhokoliv jejího právního nástupce; tím není dotčena odpovědnost původní právnické osoby, pokud v důsledku přeměny nezanikla.

(7) Má-li zaniklá právnická osoba více právních nástupců, odpovídá za správní delikt každý z nich. Při výměře pokuty se přihlédne též k tomu, v jakém rozsahu přešly na právního nástupce výnosy, užitky a jiné výhody ze spáchaného správního deliktu, a k tomu, pokračuje-li některý z právních nástupců v činnosti, při které byl správní delikt spáchán.

(8) Zanikla-li právnická osoba, která správní delikt spáchala, až po nabytí právní moci rozhodnutí, jímž jí byla za tento správní delikt uložena pokuta, přechází povinnost tuto pokutu zaplatit na právního nástupce zaniklé právnické osoby. Je-li právních nástupců více, odpovídají za zaplacení pokuty společně a nerozdílně.

Ust. § 91d výslovně upravuje tzv. liberační důvody za jednání právnických osob a ve smyslu ust. § 91d odst. 5 také podnikajících fyzických osob, tj. důvody, pro které zaniká odpovědnost osoby za správní delikt. Osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení povinnosti zabránila. Při stanovení výše pokuty právnické osobě, resp. podnikající fyzické osobě, musí ERÚ přihlédnout k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům, době trvání a okolnostem, za kterých byl spáchán.

Odpovědnost právnické osoby, resp. podnikající fyzické osoby, za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

U přestupku fyzických nepodnikajících osob se použije úprava zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění, podle kterého nelze přestupek projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok. Běh lhůty pro projednání přestupku se přitom přerušuje zahájením řízení o přestupku, jakož i vydáním rozhodnutí o přestupku, jímž je obviněný z přestupku uznán vinným.

Podle odst. 4 správní delikty projednává v prvním stupni ERÚ. Podle ust. § 152 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, je proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, tj. zde ERÚ, možno podat jako opravný prostředek rozklad. O rozkladu rozhoduje vedoucí ústředního správního úřadu, tj. předseda ERÚ, a to na návrh tzv. rozkladové komise Rozkladová komise musí mít nejméně 5 členů, které jmenuje předseda ERÚ a většinu členů komise tvoří odborníci, kteří nejsou zaměstnanci ERÚ.

Dojde-li k zániku právnické osoby, odpovídají za správní delikt spáchaný takovou osobou každý z jejich právních nástupců.

Novelou zákonem č. 131/2015 Sb. byly přesunuty kompetence Státní energetické inspekce do zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů, a to vzhledem k tomu, že Státní energetická inspekce bude kontrolovat pouze povinnosti vyplývající ze zákona o hospodaření energií.

Jedná se o společná ustanovení, zahrnující postup podle správního řádu a zejména v oblasti Energetického regulačního úřadu.

(1) Energetický regulační úřad je příslušný k rozhodování sporů o právech či povinnostech vyplývajících z právního vztahu podle § 17 odst. 7 písm. b) tehdy, pokud současně s podáním návrhu na rozhodnutí ve sporu nebo ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení oznámení o podání návrhu rozhodovat ve sporu vyjádří odpůrce s pravomocí Energetického regulačního úřadu souhlas. Řízení je zahájeno dnem, v němž je souhlas odpůrce s pravomocí Energetického regulačního úřadu doručen tomuto úřadu. V opačném případě Energetický regulační úřad návrh usnesením odloží.

(2) V řízeních vedených Energetickým regulačním úřadem nepoužije se ustanovení správního řádu o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu. Při vedení sporných správních řízení ve smyslu § 141 správního řádu a řízení schvalovacích a o stanovení řádu ve smyslu § 97a činí lhůta pro vydání rozhodnutí 4 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců. Lhůta pro vydání rozhodnutí ve sporu zahájeném na návrh zákazníka v postavení spotřebitele činí 90 dnů, ve zvláště složitých případech 120 dnů.

(3) Rozhoduje-li Energetický regulační úřad spor o uzavření nebo změnu smlouvy, jejímž předmětem je připojení nebo přístup k přenosové soustavě, přepravní soustavě nebo distribuční soustavě, těžebnímu plynovodu nebo zásobníku plynu nebo o uzavření jiné smlouvy podle § 17 odst. 7, rozhodne Energetický regulační úřad o úpravě vzájemných práv a povinností stran sporu. Při rozhodování dbá, aby nedošlo k založení nerovnováhy v právech a povinnostech stran sporu.

(4) V řízeních vedených Energetickým regulačním úřadem jsou při nahlížení do spisu zákonem vyloučeny chráněné informace. Spis musí zahrnovat vedle listin obsahujících takové skutečnosti i listiny, ze kterých byly chráněné informace odstraněny, případně dostatečně podrobný výpis, který chráněné informace neobsahuje. Na žádost Energetického regulačního úřadu je osoba, které ochrana těchto skutečností svědčí, povinna vedle listin obsahujících takové skutečnosti předložit i listiny, ze kterých byly takové skutečnosti odstraněny, případně pořídit z takových listin dostatečně podrobný výtah, který takové skutečnosti neobsahuje.

(5) Smlouvy upravené tímto zákonem se v ostatním řídí právní úpravou závazků a úpravou smluvních typů jim nejbližších podle občanského nebo obchodního zákoníku, pokud z tohoto zákona nebo povahy věci nevyplývá něco jiného.

(6) Dodavatel paliva, energie a surovin, které jsou nezbytné pro plnění povinnosti nad rámec licence, je povinen v rozsahu požadovaném dodavatelem nad rámec licence pokračovat v plnění smluv uzavřených s držitelem licence i vůči dodavateli nad rámec licence po dobu vykonatelnosti rozhodnutí o uložení povinnosti nad rámec licence, pokud dodavatel nad rámec licence plní závazky vzniklé z těchto smluv od právní moci rozhodnutí o uložení povinnosti nad rámec licence.

(7) Povinnost vyplývající z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle § 12 odst. 2 nebo 3, povinnost vyplývající z opatření uloženého rozhodnutím Energetického regulačního úřadu podle § 18a odst. 3 nebo § 58l odst. 2 přechází na právního nástupce. Povinnost vyplývající z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle § 10 odst. 7 nebo § 12 odst. 7 tohoto zákona přechází podle povahy na právního nástupce nebo na nabyvatele energetického zařízení, k němuž je rozhodnutí Energetického regulačního úřadu vázáno. Je-li právních nástupců nebo nabyvatelů energetického zařízení více, odpovídají za splnění povinnosti společně a nerozdílně.

(8) Dozor nad dodržováním tohoto zákona, zákona o hospodaření energií a zákona o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů v objektech důležitých pro obranu státu provádí Ministerstvo obrany, v objektech sloužících k plnění úkolů Ministerstva vnitra, Policie České republiky, Policejní akademie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační služby a v objektech organizačních složek státu a příspěvkových organizací zřízených Ministerstvem vnitra provádí Ministerstvo vnitra, v objektech Ministerstva spravedlnosti provádí Ministerstvo spravedlnosti. Při výkonu dozoru postupuje Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti podle § 18 tohoto zákona a v případě uložení pokuty podle hlavy třetí tohoto zákona nebo podle hlavy páté zákona o hospodaření energií nebo podle hlavy desáté zákona o podporovaných zdrojích energie.

(8) Na oprávnění k cizím nemovitostem, pokud jde o energetická zařízení, jakož i omezení jejich užívání, které se nezapisovalo podle předchozích právních předpisů do veřejného seznamu, se nevztahuje zásada přednosti věcného práva k cizím nemovitostem zapsaného do veřejného seznamu před věcným právem, které není z veřejného seznamu zřejmé. V případě zápisu takového oprávnění k cizím nemovitostem do veřejného seznamu se při stanovení jeho pořadí vychází z okamžiku, kdy takové oprávnění k cizím nemovitostem vzniklo.

(9) Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání vzniklá podle předchozích právních úprav nebo z věcného břemene vzniklá podle tohoto zákona přechází na nového držitele licence provozujícího příslušnou soustavu, zařízení nebo jejich část, na které se daná oprávnění vztahují.

(10) Kdo nabude vlastnické právo k nemovitosti, k níž se vztahuje oprávnění k cizím nemovitostem, které vzniklo na základě zákona, přejímá i povinnosti odpovídající tomuto oprávnění.

Ust. § 96 bylo novelou zákonem č. 211/2011 Sb. významně doplněno o nová ustanovení upravující pravidla rozhodování v řízeních před ERÚ.

V odst. 1 je výslovně doplněna úprava rozhodování sporů podle ust. § 17 odst. 7 písm. b), a to ohledně požadavku na souhlas všech účastníků daného sporného řízení, který teprve zakládá pravomoc ERÚ tyto spory rozhodovat. ERÚ je příslušný k rozhodování sporů o právech či povinnostech vyplývajících z právního vztahu podle § 17 odst. 7 písm. b) pouze tehdy, pokud současně s podáním návrhu na rozhodnutí ve sporu nebo ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení oznámení o podání návrhu rozhodovat ve sporu vyjádří odpůrce s pravomocí ERÚ souhlas. Řízení je zahájeno až dnem, v němž je souhlas odpůrce s pravomocí ERÚ doručen tomuto úřadu. V opačném případě ERÚ návrh usnesením odloží. Touto výslovnou úpravou jsou tedy vyloučena předchozí smluvní ujednání, zahrnutí např. do všeobecných obchodních podmínek či v jiné formě, o pravomoci ERÚ rozhodovat tyto spory.

Podle ust. § 96 odst. 2 se v řízeních vedených před ERÚ nepoužije ustanovení správního řádu o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu. Novelou zákonem č. 131/2015 Sb. došlo také k prodloužení lhůty pro sporná správní řízení, když správní řád jako obecně použitelná procesní norma není v otázce lhůt pro vydání rozhodnutí koncipován pro správní řízení úzce odborná, ale zejména pro jednoduché správně právní postupy, které nevyžadují dlouhého časového údobí. Správní řízení vedená před ERÚ se však meritorně zpravidla zabývají velmi složitými otázkami, a to nejen právního, ale i technického charakteru. Především řízení schvalovací a o stanovení řádu podle ustanovení § 97a jsou spojena zejména s odborným posouzením technických parametrů, které si často vyžaduje delší časový úsek. Účastníci řízení mají právo sice podle ust. § 71 odst. 1 správního řádu, aby bylo rozhodnutí vydáno bez zbytečného odkladu, avšak takto obecně stanovená lhůta je do značné míry individuální v závislosti na jednotlivých případech. Zákonodárce v ust. § 96 odst. 2 stanovil, že při vedení sporných správních řízení ve smyslu § 141 správního řádu a řízení schvalovacích a o stanovení řádu ve smyslu § 97a činí lhůta pro vydání rozhodnutí 4 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců. Lhůta pro vydání rozhodnutí ve sporu zahájeném na návrh zákazníka v postavení spotřebitele činí 90 dnů, ve zvláště složitých případech 120 dnů.

Ust. § 96 odst. 3 upravuje rozhodování ERÚ ohledně sporu o uzavření nebo změnu smlouvy, jejímž předmětem je připojení nebo přístup k přenosové soustavě, přepravní soustavě nebo distribuční soustavě, těžebnímu plynovodu nebo zásobníku plynu nebo o uzavření jiné smlouvy podle § 17 odst. 7, když zakládá pravomoc ERÚ rozhodnout o úpravě vzájemných práv a povinností stran sporu. Při rozhodování přitom dbá, aby nedošlo k založení nerovnováhy v právech a povinnostech stran sporu.

Ust. § 96 odst. 4 novelizuje zákonem č. 131/2015 Sb. pravidla při nahlížení do spisu, při kterém jsou zákonem vyloučeny chráněné informace. Spis musí zahrnovat také listiny, ze kterých byly chráněné informace odstraněny, případně dostatečně podrobný výpis, který chráněné informace neobsahuje. Na žádost ERÚ je osoba, které ochrana těchto skutečností svědčí, povinna vedle listin obsahujících takové skutečnosti předložit i listiny, ze kterých byly takové skutečnosti odstraněny, případně pořídit z takových listin dostatečně podrobný výtah, který takové skutečnosti neobsahuje.

Ust. § 96 odst. 5 zakotvuje použití občanského zákoníku per analogiam na smlouvy uzavírané podle příslušných ustanovení EZ. Ve věcech, které EZ výslovně neupravuje, se použije právní úprava závazků a smluvních typů, které jsou danému smluvnímu vztahu nejbližší podle občanského nebo obchodního zákoníku, pokud z EZ nebo povahy věci nevyplývá něco jiného. Ponechání odkazu na již zrušený obchodní zákoník, tj. zákon č. 591/1991 Sb., je odůvodněn skutečností, že právní vztahy uzavřené před účinností nového občanského zákoníku, se dále převážně řídí dosavadními právními předpisy platnými v době uzavření příslušného smluvního vztahu

Ust. § 96 odst. 6 a odst. 7 doplňuje ustanovení § 12 ohledně povinnosti nad rámec licence. Dodavatel paliva, energie a surovin, které jsou nezbytné pro plnění povinnosti nad rámec licence, je povinen v rozsahu požadovaném dodavatelem nad rámec licence pokračovat v plnění smluv uzavřených s držitelem licence i vůči dodavateli nad rámec licence po dobu vykonatelnosti rozhodnutí o uložení povinnosti nad rámec licence, pokud dodavatel nad rámec licence plní závazky vzniklé z těchto smluv od právní moci rozhodnutí o uložení povinnosti nad rámec licence.

Novela zákonem č. 131/2015 Sb. vložila nová ust. odst. 8 až 10, a to v reakci na nový občanský zákoník tak, aby byla zajištěna účinnost oprávnění k cizím nemovitostem a omezení jejich užívání, která se podle právních předpisů platných pro energetiku nezapisovala do veřejného seznamu, a to zejména proto, aby nedošlo k ohrožení provozu elektrizační soustavy a bezpečný a spolehlivý provoz přenosové soustavy, přepravní soustavy a distribučních soustav v elektroenergetice a v plynárenství. Na oprávnění k cizím nemovitostem, pokud jde o energetická zařízení, jakož i omezení jejich užívání, které se nezapisovalo podle předchozích právních předpisů do veřejného seznamu, se proto nevztahuje zásada přednosti věcného práva k cizím nemovitostem zapsaného do veřejného seznamu před věcným právem, které není z veřejného seznamu zřejmé.

V případě zápisu takového oprávnění k cizím nemovitostem do veřejného seznamu se při stanovení jeho pořadí vychází z okamžiku, kdy takové oprávnění k cizím nemovitostem vzniklo. Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání vzniklá podle předchozích právních úprav nebo z věcného břemene vzniklá podle tohoto zákona, přechází na nového držitele licence provozujícího příslušnou soustavu, zařízení nebo jejich část, na které se daná oprávnění vztahují. Dále je výslovně upraveno, že kdo nabude vlastnické právo k nemovitosti, k níž se vztahuje oprávnění k cizím nemovitostem, které vzniklo na základě zákona, přejímá i povinnosti odpovídající tomuto oprávnění.

V průběhu řízení o rozhodnutí sporu je Energetický regulační úřad oprávněn vyžadovat od účastníků řízení předložení veškerých důkazů na podporu jejich tvrzení, a to včetně podání ústního vysvětlení. Účastník řízení je povinen na výzvu a ve lhůtě stanovené Energetickým regulačním úřadem

a) poskytnout vysvětlení, předložit požadované doklady vztahující se k předmětu sporu a účastnit se jednání,

b) umožnit Energetickému regulačnímu úřadu nahlédnout do svých obchodních záznamů, které se týkají vedeného sporu.

V průběhu řízení o rozhodnutí sporu je ERÚ oprávněn vyžadovat od účastníků řízení předložení veškerých důkazů na podporu jejich tvrzení, a to včetně podání ústního vysvětlení. Účastník řízení je povinen na výzvu a ve lhůtě stanovené ERÚ

– poskytnout vysvětlení, předložit požadované doklady vztahující se k předmětu sporu a účastnit se jednání,

– a umožnit Energetickému regulačnímu úřadu nahlédnout do svých obchodních záznamů, které se týkají vedeného sporu.

(1) V řízení podle § 17 odst. 7 písm. e) má podání návrhu na rozhodnutí sporu tytéž právní účinky, jako kdyby byla v téže věci podána žaloba u soudu.

(2) V řízení podle § 17 odst. 7 písm. e) je návrh nepřípustný, jestliže

a) ve věci samé již rozhodl soud nebo řízení ve věci samé bylo před soudem zahájeno, nebo

Ustanovení § 96b upravuje procesní ustanovení ve vztahu k řízení podle § 17 odst. 7 písm. e), podle kterého má podání návrhu na rozhodnutí sporu tytéž právní účinky, jako kdyby byla v téže věci podána žaloba u soudu, přičemž návrh je nepřípustný, jestliže:

– ve věci samé již rozhodl soud nebo řízení ve věci samé bylo před soudem zahájeno, nebo

Přezkum souladu rozhodnutí Energetického regulačního úřadu s předpisem Evropské unie

(1) Rozhodne-li Komise o tom, že rozhodnutí vydané Energetickým regulačním úřadem je v rozporu s předpisem Evropské unie²²⁾, provede Energetický regulační úřad přezkumné řízení a vydá rozhodnutí do 2 měsíců ode dne, kdy Komise takové rozhodnutí vydala. Energetický regulační úřad o vydání rozhodnutí informuje bez zbytečného odkladu Komisi.

(2) Pro přezkoumání souladu rozhodnutí vydaného Energetickým regulačním úřadem s předpisem Evropské unie platí obdobně ustanovení správního řádu o přezkumném řízení s tím, že Energetický regulační úřad není vázán lhůtami pro vydání usnesení o zahájení přezkumného řízení a pro vydání rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení.

Ustanovení upravuje postup, když Evropská komise rozhodne, že rozhodnutí vydané ERÚ je v rozporu s předpisem Evropské unie

(1) Energetický regulační úřad vymáhá ukládáním donucovacích pokut splnění

a) povinnosti pokračovat ve výkonu licencované činnosti po dobu stanovenou v rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle § 10 odst. 4,

b) povinnosti poskytnout energetické zařízení držiteli licence pro výkon povinnosti nad rámec licence podle rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle § 12 odst. 1,

c) povinnosti poskytovat dodávky tepelné energie nad rámec licence nebo distribuci elektřiny nebo distribuci plynu nad rámec licence podle rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle § 12 odst. 2 nebo 3,

d) povinnosti vyplývající z opatření k nápravě nebo podmínek stanovených k zajištění splnění opatření k nápravě uložených rozhodnutím Energetického regulačního úřadu podle § 18 odst. 3,

e) povinnosti vyplývající z opatření uloženého rozhodnutím Energetického regulačního úřadu podle § 18a odst. 3 nebo § 58l odst. 2,

f) povinnosti vyplývající z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, Komise nebo Agentury vydaného podle Nařízení o podmínkách přístupu do sítě pro příhraniční obchod s elektřinou nebo Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám nebo podle přímo použitelného předpisu vydaného na jejich základě nebo k jejich provedení nebo splnění povinnosti vyplývající z rozhodnutí ministerstva vydaného podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu.

(3) Donucovací pokuty lze ukládat opakovaně. Výše jednotlivé donucovací pokuty ukládané

b) držiteli licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie nebo jiné právnické osobě nebo fyzické osobě podnikající nesmí přesahovat 1000000 Kč,

c) jinému držiteli licence neuvedenému v písmeni b) nesmí přesahovat 5000000 Kč.

Donucovací pokuty jsou prostředek, který je správní orgán oprávněn použít pro vynucení splnění povinnosti tím, komu byla správním rozhodnutím uložena, pokud tuto povinnost nesplní dobrovolně. Některé povinnosti však není možné vykonat náhradním výkonem ani přímým vynucením, např. pokračovat ve výkonu licencované činnosti. Pro takové případy je založena možnost ukládání donucovacích pokut, které jsou nepřímým vynucováním splnění uložené povinnosti.

Ust. § 96d specifikuje jednotlivé případy, kdy ERÚ může donucovací pokuty pro splnění daných povinností uložit. Výše jednotlivé donucovací pokuty ukládané však nesmí přesahovat:

b) u držitele licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie nebo u jiné právnické osoby nebo fyzické osoby částku 1000000 Kč, a

c) u jiného držitele částku 5000000 Kč. Donucovací pokuty lze přitom ukládat opakovaně.

(1) Řízení o schválení Pravidel provozování přenosové soustavy, Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele zásobníku plynu, obchodních podmínek operátora trhu nebo jiných obdobných podmínek či postupů, jejichž schválení Energetickým regulačním úřadem ukládá právní předpis, nebo jejich změn (dále jen „řád“) se zahajuje na žádost držitele licence. Řízení o stanovení řádu se zahajuje z moci úřední.

(2) Účastníkem řízení je držitel licence, jehož řád je předmětem řízení.

(3) Dostane-li se schválený řád vlivem změny právní úpravy do rozporu s právním předpisem, je držitel licence povinen předložit do 3 měsíců od nabytí účinnosti takového právního předpisu Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení návrh nového řádu nebo návrh změny schváleného řádu, kterým se rozpor s právním předpisem odstraní. V ostatních případech je držitel licence povinen návrh nového řádu nebo návrh změny schváleného řádu předložit nejméně 3 měsíce přede dnem navrhované účinnosti nového řádu nebo změny schváleného řádu. To neplatí v případech podle § 25 odst. 12 nebo podle § 59 odst. 9.

(4) Nepředloží-li držitel licence Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení návrh řádu ve lhůtě stanovené tímto zákonem nebo ve lhůtě podle odstavce 3 a nejde-li o případy podle § 25 odst. 12 nebo podle § 59 odst. 9, Energetický regulační úřad vyzve držitele licence k jeho předložení a stanoví přiměřenou lhůtu. Po marném uplynutí lhůty stanovené ve výzvě Energetický regulační úřad zahájí řízení o stanovení řádu.

(5) Pokud zvláštní právní předpis ukládá projednání návrhu řádu s dotčenými osobami, musí držitel licence projednání a jeho výsledky doložit současně s návrhem řádu na jeho schválení. Pokud držitel licence nedoloží projednání návrhu řádu a jeho výsledky ani po zahájení řízení ve lhůtě stanovené Energetickým regulačním úřadem, postupuje Energetický regulační úřad podle odstavce 6.

(6) Energetický regulační úřad po zahájení řízení zveřejní návrh řádu způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejméně na 10 pracovních dnů, není-li právním předpisem stanovena jiná lhůta. Oznámení o zveřejnění vyvěsí Energetický regulační úřad na úřední desce spolu s uvedením, o jaký návrh se jedná, kde je možné se s ním seznámit a do kdy je možné uplatnit připomínky. To neplatí v případě, kdy držitel licence projednal návrh řádu s dotčenými osobami podle odstavce 5 věty první.

(7) Každý, jehož oprávněné zájmy mohou být schválením nebo stanovením řádu přímo dotčeny, může u Energetického regulačního úřadu uplatnit připomínky s jejich odůvodněním. Připomínkami, které se návrhu řádu netýkají, připomínkami, které uplatní osoba, jejíž oprávněné zájmy nemohou být schválením řádu přímo dotčeny, nebo připomínkami bez odůvodnění nebo uplatněnými po lhůtě se Energetický regulační úřad nezabývá. Výsledky vypořádání připomínek zveřejní Energetický regulační úřad před vydáním rozhodnutí způsobem umožňujícím dálkový přístup. Energetický regulační úřad může návrh řádu upravit s přihlédnutím k vyhodnocení připomínek. Pokud by takovou úpravou došlo k podstatné změně návrhu řádu, může Energetický regulační úřad rozhodnout o opakovaném zveřejnění návrhu řádu podle odstavce 6.

(8) Na postup Energetického regulačního úřadu podle odstavce 6 a uplatňování připomínek a jejich vypořádání podle odstavce 7 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Po dobu zveřejnění návrhu řádu způsobem umožňujícím dálkový přístup neběží lhůta pro vydání rozhodnutí. V řízení o schválení návrhu řádu se § 45 odst. 4 správního řádu nepoužije.

(9) Energetický regulační úřad návrh řádu, popřípadě návrh řádu upravený podle odstavce 7 schválí, není-li v rozporu s právním předpisem a pokud schválením návrhu řádu nedojde k založení značné nerovnováhy v právech a povinnostech účastníků trhu, jinak návrh řádu zamítne. V případě, kdy návrh řádu nebyl zcela nebo zčásti schválen, může Energetický regulační úřad stanovit řád nebo jeho část v řízení zahájeném z moci úřední.

(10) V řízení o stanovení řádu postupuje Energetický regulační úřad tak, aby stanovením řádu nedošlo k založení značné nerovnováhy v právech a povinnostech účastníků trhu. Stanovený řád je držitel licence povinen bez zbytečného odkladu zveřejnit.

ERÚ má kompetenci schvalovat Pravidla provozování přenosové soustavy, Pravidla provozování distribuční soustavy, Řád provozovatele přepravní soustavy, Řád provozovatele distribuční soustavy, Řád provozovatele zásobníku plynu a obchodní podmínky operátora trhu. Příslušné ustanovení upravuje pravidla řízení schvalovacího a řízení o stanovení řádu.

(1) Fyzické či právnické osoby, které podnikají v energetických odvětvích podle dosavadních předpisů, musí do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona požádat o udělení licence, jinak jejich oprávnění k podnikání zaniká.

(2) Ochranná pásma stanovená v elektroenergetice a teplárenství podle dosavadních právních předpisů se nemění po nabytí účinnosti tohoto zákona. Výjimky z ustanovení o ochranných pásmech udělené podle dosavadních právních předpisů zůstávají zachovány i po dni účinnosti tohoto zákona.

(3) Bezpečnostní pásma plynových zařízení stanovená podle dosavadních právních předpisů a předchozí písemné souhlasy se zřízením stavby v těchto pásmech zůstávají zachovány i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(4) Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání, která vznikla před účinností tohoto zákona, zůstávají nedotčena.

(5) Pokud fyzické či právnické osoby provádějící nákup, prodej a skladování uhlovodíkových plynů v tlakových nádobách, včetně jejich dopravy, nepožádají o vydání živnostenského oprávnění na tuto činnost do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jejich oprávnění k podnikání zaniká.

(9) Při změně napětí elektřiny, při změně tlaku nebo druhu plynu a při změně teplonosné látky nebo jejích parametrů zahájené před dnem nabytí účinností tohoto zákona se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

(10) O autorizaci na výstavbu musí požádat každá fyzická či právnická osoba, která požádá o územní rozhodnutí na novou výstavbu po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(11) Inspekce podle zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., je Státní energetickou inspekcí podle tohoto zákona.

(12) Řízení o uložení pokuty zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

Ust. § 98 uvádí příslušná přechodná ustanovení, která upravují vztah nové právní úpravy k dřívější (dosavadní) právní úpravě a k právním vztahům podle ní vzniklým, a to v zájmu právní jistoty a ochrany práv v dobré víře nabytých na základě předchozí právní úpravy. Pokud má nová právní úprava svými účinky zasáhnout do právních vztahů vzniklých na základě dosavadní právní úpravy, je třeba, aby návrh právního předpisu obsahoval přechodná ustanovení, která budou způsob a důsledky takového střetu řešit. Přechodná ustanovení zásadně nelze novelizovat.

a) druhy měřicích zařízení, umístění měřicích zařízení a způsoby a podmínky jejich instalace, způsoby vyhodnocování a určení množství odebrané elektřiny nebo plynu v případě závady měřicího zařízení a způsob stanovení výše náhrady skutečně vzniklé škody a způsob určení výše náhrady škody, nelze-li zjistit skutečně vzniklou škodu při neoprávněném odběru, dodávce, přenosu nebo distribuci elektřiny a při neoprávněném odběru, dodávce, uskladňování, přepravě nebo distribuci plynu a neoprávněném odběru tepelné energie, termíny a rozsah předávání údajů operátorovi trhu potřebných pro plnění jeho povinností,

b) způsoby dispečerského řízení, rozsah a postup při dispečerském řízení výroben elektřiny, pravidla spolupráce technických dispečinků, termíny a rozsah údajů předávaných provozovateli přenosové soustavy, přepravní soustavy, provozovateli zásobníku plynu nebo provozovateli distribuční soustavy pro dispečerské řízení, přípravu provozu přenosové nebo přepravní soustavy nebo distribuční soustavy a pro provoz a rozvoj elektrizační nebo plynárenské soustavy, vyhodnocování provozu elektrizační a plynárenské soustavy a způsob využívání zařízení pro poskytování podpůrných služeb, způsob a postup stanovení neodebrané elektřiny a náhrady za neodebranou elektřinu při dispečerském řízení podle § 26 odst. 5 a požadavky na technické vybavení výroben elektřiny pro účely dispečerského řízení, při případném omezování výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů přihlédnout k technické a organizační náročnosti regulace jednotlivých typů obnovitelných zdrojů,

c) způsoby tvorby bilancí plynárenské soustavy, postupy pro sledování kapacit a výkonů v plynárenské soustavě a termíny a rozsah údajů včetně technicko-provozních údajů předávaných účastníky trhu s plynem operátorovi trhu a ministerstvu pro tvorbu bilancí, strategií a sledování kapacit a výkonů v plynárenské soustavě,

d) náležitosti žádosti o udělení, změnu, prodloužení a zrušení autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízení včetně vzorů žádostí a podmínky pro posuzování těchto žádostí,

e) opatření a postupy vykonávané při předcházení stavu nouze, při stavu nouze a při odstraňování následků stavu nouze, způsob vyhlašování stavu nouze a oznamování předcházení stavu nouze a postupy při omezování výroby elektřiny, spotřeby elektřiny, plynu a tepla včetně regulačního, vypínacího a frekvenčního plánu, bezpečnostní standard požadované dodávky plynu a obsahové náležitosti havarijních plánů, způsob zajištění bezpečnostních standardů plynu, obsahové náležitosti podkladů pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze podle přímo použitelného předpisu Evropské unie a termíny pro jejich zaslání ministerstvu,

f) způsob a postup registrace technických pravidel v plynárenství u Hospodářské komory České republiky,

g) rozsah a termíny předávání údajů o dodávce tepelné energie dodavateli tepelné energie ze stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo údajů ze zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a dalších údajů potřebných pro rozdělování nákladů na vytápění a dodávku teplé vody a způsob dělení nákladů za dodávku tepelné energie při společném měření odebíraného množství tepelné energie pro více odběrných míst nebo v případě, že z odběrného místa jsou zásobovány tepelnou energií objekty nebo části objektů různých vlastníků, kteří uzavírají smlouvu o dodávce tepelné energie, a kdy nedojde k dohodě o způsobu rozdělení nákladů,

h) vzory žádostí o udělení autorizace na výstavbu výrobny elektřiny a postup ministerstva při jejich posuzování.

a) způsoby prokazování finančních a technických předpokladů a odborné způsobilosti pro jednotlivé druhy licencí, způsoby určení vymezeného území a provozovny, prokázání vlastnického nebo užívacího práva k užívání energetického zařízení, náležitosti prohlášení odpovědného zástupce, a vzory žádostí k udělení, změně a zrušení licence a žádostí o uznání oprávnění k podnikání uděleného v jiném členském státě Evropské unie,

b) obsahové náležitosti Pravidel provozování přenosové soustavy, Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele zásobníku plynu a obchodních podmínek operátora trhu,

c) požadovanou kvalitu dodávek a služeb v elektroenergetice a plynárenství, výši náhrad za její nedodržení, postupy a lhůty pro uplatnění nároku na náhradu, postupy a lhůty pro zveřejňování a vykazování dodržování kvality dodávek a služeb,

d) postup stanovení výše finančního příspěvku držitelů licence do fondu, postup čerpání finančních prostředků z fondu, způsob výpočtu prokazatelné ztráty při plnění povinností nad rámec licence a doklady, kterými musí být výpočty prokazatelné ztráty doloženy a vymezeny,

e) náležitosti a členění regulačních výkazů včetně jejich vzorů, odpisové sazby pro účely regulace a pravidla pro sestavování regulačních výkazů a termíny pro jejich předkládání,

f) způsob regulace cen v energetických odvětvích, postupy pro regulaci cen a termíny a rozsah údajů předávaných držiteli licencí pro rozhodnutí o cenách, stanovení limitní ceny pro věcné usměrňování cen v teplárenství, přípravu a provádění programů zvýšení energetické účinnosti, podporu a sledování energetických služeb a jiných opatření ke zvýšení energetické účinnosti,

g) podmínky připojení výroben elektřiny, výroben plynu, distribučních soustav, zásobníků plynu a odběrných míst zákazníků k elektrizační nebo plynárenské soustavě, způsob stanovení podílu nákladů spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu nebo výkonu elektřiny nebo plynu a pravidla pro posuzování souběžných požadavků na připojení,

1. podmínky přístupu k přenosové soustavě a k distribučním soustavám, rozsah zveřejňovaných informací pro umožnění přístupu k přenosové a k distribuční soustavě a způsoby řešení nedostatku kapacit v elektrizační soustavě,

2. termíny pro předkládání žádostí o uzavření smluv na trhu s elektřinou a termíny uzavírání smluv a jejich registrace u operátora trhu,

4. rozsah a termíny předávání údajů pro vyhodnocování odchylek a vyúčtování dodávek elektřiny, postupy pro vyhodnocování, zúčtování a vypořádání odchylek, včetně zúčtování a vypořádání regulační energie ve stavu nouze a při předcházení stavu nouze,

5. postupy pro obstarávání regulační energie a způsoby zúčtování regulační energie,

6. pravidla organizace krátkodobého trhu s elektřinou a vyrovnávacího trhu a způsoby jejich vypořádání,

7. pravidla tvorby, přiřazení a užití typových diagramů dodávek elektřiny,

8. termíny a postup při volbě a změně dodavatele elektřiny včetně registrace odběrných a předávacích míst,

9. postup při přerušení, omezení a obnovení dodávky elektřiny při neoprávněném odběru, neoprávněné distribuci a neoprávněném přenosu,

10. postup při zajištění dodávky elektřiny dodavatelem poslední instance,

11. skladbu ceny služby přenosové soustavy, skladbu ceny služby distribuční soustavy a ostatních regulovaných cen v elektroenergetice a způsob a termíny předávání údajů mezi účastníky trhu s elektřinou pro vyúčtování regulovaných cen a způsob a termíny účtování a hrazení regulovaných cen mezi účastníky trhu s elektřinou,

1. pravidla přístupu k přepravní soustavě, k distribučním soustavám a k zásobníku plynu, rozsah zveřejňovaných informací pro umožnění přístupu k přepravní soustavě, distribuční soustavě a podzemnímu zásobníku plynu a způsoby řešení nedostatku kapacit v plynárenské soustavě,

2. termíny pro předkládání žádostí o uzavření smluv na trhu s plynem a termíny uzavírání smluv,

4. rozsah a termíny předávání údajů pro vyhodnocování odchylek a vyúčtování dodávek plynu a ostatních služeb, postupy pro vyhodnocování, zúčtování a vyrovnávání odchylek a zúčtování a vypořádání vyrovnávacího plynu ve stavu nouze a při předcházení stavu nouze,

6. postup provozovatele zásobníku plynu při prodeji nevytěženého plynu z zásobníku plynu po zániku smlouvy o uskladňování plynu,

9. termíny a postup při volbě a změně dodavatele plynu včetně registrace odběrných a předávacích míst,

10. postup při přerušení, omezení a obnovení dodávky plynu při neoprávněném odběru, neoprávněné distribuci a neoprávněné přepravě,

12. skladbu ceny služby přepravy plynu, skladbu ceny služby distribuční soustavy a ostatních regulovaných cen v plynárenství a způsob a termíny předávání údajů mezi účastníky trhu s plynem pro vyúčtování regulovaných cen a způsob a termíny účtování a hrazení regulovaných cen mezi účastníky trhu s plynem,

j) rozsah, náležitosti a termíny vyúčtování dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie a souvisejících služeb v elektroenergetice a souvisejících služeb v plynárenství,

k) rozsah uchovávaných údajů o plnění podle smluv na dodávky elektřiny nebo plynu nebo jejich derivátů,

l) náležitosti žádosti o schválení jmenování, volby a odvolání členů statutárního orgánu nebo členů dozorčí rady nebo správní rady nezávislého provozovatele přepravní soustavy, náležitosti žádosti o schválení jmenování nebo jiného ustanovení do funkce a odvolání z funkce auditora programu nezávislého provozovatele přepravní soustavy a způsoby prokazování odborné způsobilosti auditora programu,

m) náležitosti a členění výkazů nezbytných pro zpracování zpráv o provozu soustav v energetických odvětvích, včetně termínů, rozsahu a pravidel pro sestavování výkazů,

n) náležitosti zpráv o kvalitě a úrovni údržby zařízení v elektroenergetice a v plynárenství, včetně termínů, rozsahu a pravidel pro sestavování zpráv,

o) vzor průkazu zaměstnance zařazeného do Energetického regulačního úřadu.

Ust. § 98a uvádí příslušná zmocňovací ustanovení ve vztahu k pravomoci Ministerstva průmyslu a obchodu a Energetického regulačního vydávat podzákonné právní předpisy – vyhlášky.

1. Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci.

2. Článek V zákona č. 83/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění některých dalších zákonů.

Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky

Zákon č. 309/2002 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. (Nelze již zapracovat.)

Zákon č. 211/2011 Sb. nabyl účinnosti dnem 18.srpna 2011, s výjimkou § 17d, který nabyl účinnosti dnem 1.ledna 2012.

Zákon č. 165/2012 Sb. nabyl účinnosti dnem 30. května 2012, s vyjímkou ustanovení § 24 odst. 10, § 25 a § 32, která nabyli účinnost dne 1.ledna 2013.

Zákon č. 131/2015 Sb. nabývá účinnosti dnem 1.ledna 2016, s výjimkou § 17b, § 17f, které nabývají účinnosti dnem 1. srpna 2017, § 24 odst. 10 písm. y), § 25 odst. 11 písm. l), § 58 odst. 8 písm. dd), které nabývají účinnosti dnem 1.ledna 2020, a s výjimkou § 19a odst. 8, který nabývá účinnosti dnem 1.ledna 2019.

1. Ochranná a bezpečnostní pásma plynových zařízení stanovená podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a předchozí písemné souhlasy se zřízením stavby v těchto pásmech zůstávají zachovány i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Ochranná pásma výroben elektřiny stanovená podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a předchozí písemné souhlasy se zřízením stavby v těchto ochranných pásmech zůstávají zachovány i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Vláda jmenuje ke dni 1.srpna 2017 členy Rady, a to tak, že jednoho člena jmenuje na funkční období 1 roku, jednoho člena jmenuje na funkční období 2 let, jednoho člena na funkční období 3 let, jednoho člena na funkční období 4 let a jednoho člena na funkční období 5 let.

4. Smlouva o přenosu elektřiny uzavřená podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za smlouvu o zajištění služby přenosové soustavy podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Smlouva o přepravě plynu uzavřená podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za smlouvu o poskytnutí služby přepravy plynu podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Smlouva o distribuci elektřiny a smlouva o distribuci plynu uzavřená podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za smlouvu o zajištění služby distribuční soustavy podle § 50 odst. 6 nebo podle § 72 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Smlouva o dodávce elektřiny a smlouva o dodávce plynu uzavřená podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za smlouvu o dodávce elektřiny podle § 50 odst. 1 a smlouvu o dodávce plynu podle § 72 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

8. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny a smlouva o sdružených službách dodávky plynu uzavřená podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny podle § 50 odst. 2 a smlouvu o sdružených službách dodávky plynu podle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

9. Smlouva o připojení uzavřená podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za smlouvu o připojení podle § 50 odst. 3 nebo podle § 72 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

10. Není-li ve smlouvě o distribuci elektřiny sjednané podle § 50 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, obsaženo ujednání o hodnotě rezervovaného příkonu v odběrném nebo předávacím místě, stává se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona součástí závazku podle smlouvy o distribuci elektřiny ujednání o hodnotě rezervovaného příkonu ve výši sjednané pro odběrné nebo předávací místo ve smlouvě o připojení sjednané podle § 50 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo není-li smlouva o připojení sjednaná, ve výši hodnoty rezervovaného příkonu sjednané ve smlouvě mezi provozovatelem distribuční soustavy a žadatelem o připojení, jejímž předmětem byla rezervace příkonu v odběrném místě, sjednané podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 458/2000 Sb. Je-li ve smlouvě o distribuci elektřiny sjednané podle § 50 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, obsaženo ujednání o hodnotě rezervovaného příkonu v odběrném nebo předávacím místě v jiné výši než ve výši sjednané ve smlouvě o připojení podle § 50 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo v jiné smlouvě sjednané mezi provozovatelem distribuční soustavy a žadatelem o připojení podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 458/2000 Sb., platí věta první obdobně.

11. Licence na přenos elektřiny, přepravu plynu, distribuci elektřiny, distribuci plynu, uskladňování plynu, rozvod tepelné energie a činnosti podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za licence na přenos elektřiny, přepravu plynu, distribuci elektřiny, distribuci plynu, uskladňování plynu, rozvod tepelné energie a činnosti operátora trhu udělené na dobu neurčitou podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

12. Výrobce plynu, provozovatel přepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavy a provozovatel zásobníku plynu vypracují podklady pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze podle § 57 odst. 8 písm. o), § 58 odst. 8 písm. bb), § 59 odst. 8 písm. b) a § 60 odst. 8 písm. t) zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a zašlou je ministerstvu do 6 měsíců po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Obchodník s plynem vypracuje podklady pro analýzu rizik podle § 61 odst. 2 písm. n) zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a zašle je ministerstvu do 6 měsíců po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

Seznam platných prováděcích právních předpisů k energetickému zákonu:

- vyhl. č. 405/2015 Sb., o způsobu dělení nákladů za dodávku tepelné energie při společném měření odebraného množství tepelné energie

- vyhl č. 196/2015 Sb., o způsobu regulace cen a postupech pro regulaci cen za činnosti operátora trhu v elektroenergetice a plynárenství

- vyhláška č. 195/2015 Sb., o způsobu regulace cen a postupech pro regulaci cen v plynárenství

- vyhl. č. 194/2015 Sb., o způsobu regulace cen a postupech pro regulaci cen v elektroenergetice a teplárenství

- vyhl. č. 452/2012 Sb., o náležitostech žádosti o udělení, změnu, prodloužení a zrušení autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízení včetně vzorů žádostí a podmínkách pro posuzování těchto žádostí

- vyhl. č. 30/2012 Sb., o náležitostech žádostí o schválení jmenování, volby, jiného ustanovení do funkce a odvolání orgánů nezávislého provozovatele přepravní soustavy

- vyhl. č. 387/2012 Sb., o státní autorizaci na výstavbu výrobny elektřiny

- vyhl. č. 345/2012 Sb., o dispečerském řízení plynárenské soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení

- vyhl. č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu

- vyhl. č. 210/2011 Sb., o rozsahu, náležitostech a termínech vyúčtování dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie a souvisejících služeb

- vyhl. č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny

- vyhl. č. 62/2011 Sb., o podmínkách připojení k plynárenské soustavě a o změně vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 251/2001 Sb., kterou se stanoví Pravidla provozu přepravní soustavy a distribučních soustav v plynárenství

- vyhl. č. 108/2011 Sb., měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu

- vyhl. č. 401/2010 Sb., o obsahových náležitostech Pravidel provozování přenosové soustavy, Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele podzemního zásobníku plynu a obchodních podmínek operátora trhu

- vyhl. č. 80/2010 Sb., o stavu nouze v elektroenergetice a o obsahových náležitostech havarijního plánu

- vyhl. č. 79/2010 Sb., o dispečerském řízení elektrizační soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení

- vyhl. č. 19/2010 Sb., o způsobech tvorby bilancí a rozsahu předávaných údajů v plynárenství operátorovi trhu

- vyhl. č. 280/2007 Sb., o provedení ustanovení energetického zákona o Energetickém regulačním fondu a povinnosti nad rámec licence

- vyhl. č. 545/2006 Sb., o kvalitě dodávek plynu a souvisejících služeb v plynárenství, ve znění vyhlášky č. 396/2011 Sb.

- vyhl. č. 478/2006 Sb., o způsobu výpočtu škody vzniklé držiteli licence neoprávněným odběrem tepla

- vyhl. č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, ve znění pozdějších předpisů

- vyhl. č. 540/2005 Sb., o kvalitě dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice, ve znění vyhlášky č. 41/2010 Sb.

- vyhl. č. 426/2005 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů

- vyhl. č. 225/2001 Sb., kterou se stanoví postup při vzniku a odstraňování stavu nouze v teplárenství

- Důvodová zpráva k zákonu č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13.července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13.července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách a o zrušení směrnice Rady 93/76/EHS.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/89/ES ze dne 18.ledna 2006 o opatřeních pro zabezpečení dodávek elektřiny a investic do infrastruktury.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES.

1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13.července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13.července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13.července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 617/2010 ze dne 24.června 2010 o povinnosti informovat Komisi o investičních projektech do energetické infrastruktury v rámci Evropské unie a o zrušení nařízení (ES) č. 736/96.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října 2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek plynu a o zrušení směrnice Rady 2004/67/ES.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií.]

1) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

1d) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

1e) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

2) Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

2a) Nařízení o podmínkách pro přístup k sítím pro přeshraniční výměny elektrické energie.

2b) Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám.

4a) Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů).

4c) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

4d) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

4e) Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).

5) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb.Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích.

Vyhláška č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích.

5a) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.

7) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

8) § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.

9b) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

10a) Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

11) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.

14) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů.

20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13.července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů.

21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října 2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek plynu a o zrušení směrnice Rady 2004/67/ES.

23) § 12 odst. 2 písm. b) zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

24) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Mezinárodní dohoda o přepravě nebezpečných věcí po silnici (ADR) v platném znění.

28) Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

29) § 6c zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů.

30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.

33) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění.

46) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon o daních z příjmů
s komentárom

Daňová přiznání FO a PO za rok 2025
vyplněné vzory

Daňový řád s komentářem

ZÁKONY 2026

Zákon o platebním styku po novelách
s komentárom

Zákon o zaměstnanosti

Stavební zákon po novelách
s komentářem

Vyprodáno

120,00 Kč

Zákon o daních z příjmůs komentárom

Daňová přiznání FO a PO za rok 2025vyplněné vzory

Daňový řád s komentářem

ZÁKONY 2026

Zákon o platebním styku po noveláchs komentárom

Zákon o zaměstnanosti

Stavební zákon po novelách s komentářem

Vyprodáno

120,00 Kč

Zákon o daních z příjmů
s komentárom

Daňová přiznání FO a PO za rok 2025
vyplněné vzory

Zákon o platebním styku po novelách
s komentárom

Stavební zákon po novelách
s komentářem