Etický kodex a jeho význam ve firmě

Ung. Olga Poniščiaková, PhD.

Každý manažer, který vlastní nebo řídí firmu, vkládá do této činnosti odraz své osobnosti. Uplatňuje určité principy či nepsané normy chování vůči zaměstnancům, obchodním partnerům, vůči všem, kteří mají pro podnik určitou relevanci. Svůj způsob chování se vědomě či podvědomě snaží nabízet i svým spolupracovníkům a oni ho vědomě či nevědomky přebírají. V případě, kdy se ztotožní s určitým souborem obecně uznávaných a uplatňovaných norem, postojů či principů, vzniká nad rámec zákona etický kodex.

ETICKÝ KODEX představuje deklaraci určitého standardu chování v podniku a vnáší do něj etiku v každodenních pracovních aktivitách. Můžeme říci, že tak jako organizační struktura představuje institucionalizaci organizace, tak etický kodex institucionalizaci etiky. Důležitá je i skutečnost, že definuje určitý etický standard, který je od zaměstnanců vyžadován v kontextu jejich profesionálního a pracovního zařazení.

Etický kodex a jeho podoba je dána preferencemi jednotlivých firem a jejich managementu. Vzniká jako výslednice hledání ideálního etického chování. Důvodem je jednak prevence před korupcí, různými skandály či poškozováním zájmů, jednak vytvoření určitého morálního standardu, který zajistí požadovanou úroveň etického chování. Dobře fungující etický kodex splňuje několik funkcí.

Nejdůležitější je regulace chování subjektů a z ní jsou poté odvozeny další: řídicí, preventivní, výchovná, podpůrná, kreativní, antistresová, informativní. Každá funkce přispívá k možnosti určité kategorizace etických kodexů, které v zásadě vytvářejí dvě rozhodující kategorie.

ZÁKLADNÍ TYPY KODEXŮ jsou definovány podle autorů Lukniče dále na podkategorie:

-    aspirační, vyjadřující ideály, které by mohly být v kontextu správného směřování podniku naplněny,

-    výchovné, obsahující přesně vymezené pokyny s velmi detailním návodem, jak postupovat,

-    regulační, vymezené souborem velmi konkrétních pravidel řízení profesionálního chování, sloužící také jako podkladový materiál při řešení případných stížností a sporů.

Kategorizace podle subjektů je podrobnější a má více podkategorií, které se dále člení.

Profesní, vytvořené podle profesí (lékař, právník, manažer, učitel), obsahující obecné principy chování v závislosti na příslušné profesi. Na rozdíl od podnikového etického kodexu, který stanovuje etické normy uvnitř organizace, profesní rámcuje chování komunity v příslušné komunitě.

Jsou na něj kladeny určité požadavky:

-    obecně se v kodexech vyjadřují také morální hodnoty, které jsou stanoveny výše než normy platící pro veřejnost,

-    cílem kodexů by měla být ochrana veřejného zájmu a zájmů příslušné profese jako celku,

-    kodexy nesmějí být samoúčelné, ale musejí odrážet požadavky veřejnosti,

-    kodexy by měly být specifické v závislosti na požadavcích kladených na příslušnou profesi,

-    kodexy by měly být kontrolovatelné.

Oborové, vytvořené podle oborů (pojišťovnictví, bankovnictví, pošta...), jejichž nejdůležitějším posláním je prosazování morálních požadavků v konkurenčním boji.

Podnikové, vytvořené pro potřeby vnitropodnikové regulace a koordinace. Jejich tvorba a výsledná podoba je v rukou vedení podniku. Odrážejí hodnoty osvojené a zažité majitelem podniku, také ty, které sám vyznává, s nimiž je ztotožněn. Funkčnost, efektivita, stabilita a stálost těchto kodexů je závislá na tom, jak jsou spjaty s reálnými, konkrétními problémy či požadavky lidí. Jsou mnohem šířeji koncipovány v kontextu definování nástrojů pro řízení lidí. Mají ambici efektivně řídit formalizaci vztahů, stejně tak napomáhají řešit konfliktní situace a formují návyk sebehodnocení v souladu s etickými normami. Firemní kodexy pomáhají řešit nestandardní konflikty na pracovišti a rámcují maximalizaci procesů.

Eetické kodexy se dají sestavit specialistou nebo právníkem. Postup je standardizován a sestává z několika kroků. Platí však, že při formulování obsahu etického kodexu podniku by měla být respektována zásada postupu od obecného ke konkrétnímu. V první řadě se musí určit cíl. Dá se formulovat jako jasně vymezený závazek podniku k etickému chování a prioritní mravní hodnoty, které chce plnit.

Dále následuje analyzování etické situace v řešeném podniku. Jde o provedení etického auditu, který detailně popisuje etickou situaci v podniku. Dalším krokem je definování způsobu přípravy etického kodexu. V tomto momentu vedení podniku rozhodne, zda se kodex zformuje jako výsledek určité dohody - konsenzu - mezi všemi zainteresovanými stranami, zaměstnanci, nebo zda bude vyjádřením názoru vedení organizace.

V podnikovém kodexu by se měly sladit hodnoty podniku s hodnotami sdílenými vedením, majiteli a rozhodujícími osobami ve firmě, jinak by byl samoúčelný. Je třeba zformulovat konkrétní požadavky na způsoby chování řadových pracovníků, manažerů a řídících pracovníků do podoby určitých zásad. Je to žádoucí, aby neměly pouze popisný, ale kriteriální charakter. Důvodem je možnost kdykoliv posoudit určité konkrétní chování a následně ho odměnit nebo sankcionovat.

Oblasti, které by měly být obsaženy v etickém kodexu, si organizace zvolí podle vlastních preferencí a podmínek. Mohou to být vztahy:

-    se zákazníky, jejich kvalita, hodnoty, dále informace o výrobku a informace o zákaznících,

-    s různými investory, jde o zájmy různých investorů, například akcionářů, deklarace zveřejňování účetních informací,

-    se zaměstnanci, jejich přijímání, zvyšování kvalifikace, odměňování zaměstnanců, pracovní prostředí, sociální a zdravotní zabezpečení a jiné benefity,

-    s dodavateli, jde o možnost domluvy o obchodních podmínkách a o deklaraci informovanosti o dodavatelích,

-    vůči vládě a místním orgánům, v tomto kodexu jde o deklaraci dodržování zákonů a veřejných zájmů,

-    s konkurencí, jde o prohlášení o čestném obchodování a o nezneužívání postavení na trhu,

-    s partnery na mezinárodním trhu, jejich management a respektování mezinárodně schválených kodexů,

-    zaměstnavatele a zaměstnanců o dodržování norem, jakož i o jejich kontrolování.

V SOCIÁLNÍCH SPOLEČENSTVECH je nezbytné formulovat určitá pravidla, nejen ta formální, zákonná, vymezená legislativou, ale i určitá obecně uznávaná pravidla, jejichž součástí jsou etické normy a zásady. Ty regulují chování lidí v různých společenstvech a různých životních či profesních situacích. Právě jim se věnuje vědní disciplína etika, kterou už definovalo mnoho autorů.

V zásadě je to věda o morálce a mravnosti, která se zabývá mezilidskými vztahy i vztahy člověka k sobě samému. Kromě zkoumání vztahů nabízí etika určité praktické resumé v podobě různých návodů, postupů či přístupů chování a reagování lidí v různých sociospolečenstvech - v soukromí, na pracovišti jako i při působení ve veřejném životě.

Je však třeba si uvědomit, že výstupy etiky jako vědní disciplíny nejsou žádnými závaznými zákony, nařízeními či předpisy, pouze návody či doporučeními, jak správně odhalit předpoklady, varianty a důsledky různých způsobů chování. A zejména, snaží se morální principy a hodnoty vnášet do co největšího spektra lidských aktivit.

VÝZNAM ETICKÉHO KODEXU PODNIKU JE NESPORNÝ - Podstata tkví v tom, že objasňuje, jaké chování organizace očekává od zaměstnance v různých situacích. Stejně však deklaruje, že záměrem a očekáváním podniku je nabídnout zaměstnancům etické dimenze své politiky a činnosti a podpořit jejich sdílení zaměstnanci podvědomě, v žádném případě pod tlakem, na sílu.

Přínosem je potom nabídka návodů, jak jednat, a rámcové definování norem pro jednání subjektů, které se jimi mají řídit. Ty potom vědí, co se od nich očekává. Většina kodexů také formuluje všeobecné zásady a hodnoty, ke kterým se zainteresované subjekty hlásí. Efektivita etických kodexů je podmíněna reálností pravidel, které nabízejí, a možností jejich praktického uplatnění.

RADA!

Je jen věcí vedení firmy, věcí majitelů a manažerů, jakou důležitost tvorbě etického kodexu připíšou, jak odhadnou své potřeby a jaký kodex si nakonec vytvoří. Oni jsou totiž těmi, již disponují potřebnými informacemi a umí je adekvátně analyzovat ve vztahu k postavení na trhu, ke specifikaci své produkce, k vlastním očekáváním a rozpoznaným hodnotám morálky. Musejí pamatovat na to, že je to dokument veřejně přístupný a nesporně zvyšující dobré jméno podniku.