EU – pobyt v zahraničí

a podmínky návratu do ČR

Může český občan při pobytu v zahraničí využít průkaz pojištěnce vystavený mu jeho českou zdravotní pojišťovnou? Které podmínky musí pojištěnec splnit, pokud se odhlásí z českého systému veřejného zdravotního pojištění z titulu dlouhodobého pobytu v zahraničí? Kterými doklady lze oznámit období pojištění resp. pobytu v zahraničí?

Jednou z důležitých úředních činností resp. povinností zdravotních pojišťoven je zajistit dostatek zdrojů na úhradu poskytnutých a vykázaných hrazených služeb. Z tohoto důvodu si zdravotní pojišťovny například bedlivě a systematicky hlídají, aby měl každý pojištěnec řádným, tedy zákonným, způsobem řešené své zdravotní pojištění, neboli pojistný vztah.

Účasti v českém systému veřejného zdravotního pojištění ze zákona povinně podléhají především:

•    osoby, které mají na území ČR trvalý pobyt a

•    osoby, které na území ČR trvalý pobyt nemají, pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR.

Samostatnou kapitolu pak představuje posuzování osob ze států, na které se vztahuje působnost koordinačních nařízení EU č. 883/2004 a 987/2009 (viz dále), případně postup podle podmínek daných dvoustrannými mezistátními smlouvami o sociálním zabezpečení. Novelou č. 274/2021 Sb. je s účinností od 2. 8. 2021 pojištěncem podle zákona č. 48/1997 Sb. také například osoba, které bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR za účelem vědeckého výzkumu, které byl udělen azyl nebo doplňková ochrana na území ČR aj.

Řešení pojistného vztahu

Osoba s trvalým pobytem na území ČR je ze zákona povinně účastna českého systému veřejného zdravotního pojištění, což mimo jiné znamená, že musí mít zákonným způsobem řešené pojištění u své zdravotní pojišťovny. Buď je zaměstnána (v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění, tj. s odvodem pojistného zaměstnavatelem) nebo je OSVČ anebo může být zařazena u zdravotní pojišťovny v některé z kategorií osob, za které platí pojistné stát. Pokud nevyužije ani jednu z těchto tří možností, stává se ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů.

S účinností od 1. 1. 2021 má pojištěnec řádně vyřešené své zdravotní pojištění i tehdy, pokud je jako podnikatel činný v režimu paušální daně.

Relevantní možností, jak se zákonnou cestou vyhnout povinnostem v našem systému veřejného zdravotního pojištění a zároveň řešit pojistný vztah, je vynětí z tohoto systému, ke kterému dochází nejčastěji z těchto dvou důvodů:

•    v souvislosti s výkonem výdělečné činnosti v některém ze států EU, Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) nebo ve Švýcarsku ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a prováděcího Nařízení č. 987/2009 – u všech těchto zemí budeme v dalším textu uvádět pojem „členský stát“,

•    na základě dlouhodobého pobytu v zahraničí.

Výkon výdělečné činnosti v zahraničí

Pokud má český občan v úmyslu vycestovat za účelem získání zaměstnání do některého z členských států, ve kterých se postupuje podle výše uvedených koordinačních nařízení EU (anebo začít v tomto státě podnikat), je českým pojištěncem do okamžiku, kdy práci v členském státě získá. V případě potřeby může do doby získání zaměstnání čerpat zdravotní péči v této zemi na základě Evropského průkazu zdravotního pojištění (European Health Insurance Card – EHIC), vystaveného mu českou zdravotní pojišťovnou.

Jakmile začne český pojištěnec vykonávat v členském státě výdělečnou činnost, podléhá právním předpisům (všem systémům sociálního zabezpečení) příslušného státu. Stává se pojištěncem státu, ve kterém pracuje a je mu vystaven místní doklad o nároku na zdravotní péči. V této souvislosti pak přestává být českým pojištěncem a ztrácí nárok na zdravotní péči z titulu EHIC, vystaveného českou zdravotní pojišťovnou. Zahájení výkonu výdělečné činnosti v členském státě je český občan povinen oznámit v zákonné osmidenní lhůtě své dosavadní české zdravotní pojišťovně a současně vrací vystavený český EHIC. Pokud je tedy českému občanovi jednoznačně známo, od kterého data začne vykonávat výdělečnou činnost v zemi s působností „evropských“ nařízení, odhlásí se k příslušnému datu z českého systému zdravotního pojištění.

Po ukončení výdělečné činnosti (tj. zaměstnání nebo podnikání) v členském státě oznamuje český občan své české zdravotní pojišťovně, že již opět podléhá českým právním předpisům, platným v oblasti zdravotního pojištění. Povinnost placení pojistného vzniká dnem návratu z ciziny.

Je-li občan ČR pojištěn z titulu výkonu výdělečné činnosti, t.j. zaměstnání nebo podnikání, v některém z členských států (tedy mimo tzv. třetí země), jsou systémem státu, ve kterém živitel pracuje, kryti i jeho případní nezaopatření rodinní příslušníci.

Dlouhodobý pobyt v zahraničí

V souvislosti se členstvím ČR v EU je zapotřebí si uvědomit, že institut dlouhodobého pobytu v cizině zůstal zachován i po vstupu ČR do Evropské unie k datu 1. 5. 2004.

Otázka vynětí ze zdravotního pojištění v ČR se posuzuje jinak:

•    z titulu účasti občana s bydlištěm v ČR v systémech sociálního zabezpečení (tedy včetně zdravotního pojištění) členského státu – nejčastěji v přímé vazbě na výkon výdělečné činnosti, a to po různě dlouhé období, a jinak

•    z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině, kdy musejí být splněny níže uvedené podmínky stanovené zákonem č. 48/1997 Sb., ve znění p.o.

O dlouhodobém pobytu v cizině dle § 8 odst. 4 cit. právní normy hovoříme tehdy, jsou-li splněny tyto tři podmínky:

1. nepřetržitý pobyt v cizině trvá déle než šest měsíců,

2. zdravotní pojištění v cizině trvá po celou dobu pobytu v cizině,

3. písemné prohlášení o ukončení platby pojistného bylo doručeno zdravotní pojišťovně před dnem ukončení platby pojistného.

Osoba, splňující uvedené podmínky, je tímto vyňata ze zdravotního pojištění v České republice a současně je povinna odevzdat před odjezdem průkaz zdravotní pojišťovny (EHIC).

Za osobu dlouhodobě pobývající v cizině nikdo pojistné v ČR neplatí, současně však tato osoba nemá po uvedenou dobu nárok na poskytování hrazených služeb českým systémem veřejného zdravotního pojištění.

V souvislosti s ukončením účasti ve veřejném zdravotním pojištění zaniká povinnost platit pojistné dnem uvedeným v písemném prohlášení, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy bylo toto prohlášení doručeno zdravotní pojišťovně. Naopak povinnost opětovného placení pojistného vzniká dnem návratu z ciziny. Povinností navrátivší se osoby je dodatečně dokladovat zdravotní pojišťovně uzavřené zdravotní pojištění v cizině a jeho délku. Tato povinnost je přímo zásadní, neboť pokud by pojištěnec tento doklad nepředložil, byl by povinen doplatit zdravotní pojišťovně pojistné tak, jako by podle výše citovaného ustanovení o dlouhodobém pobytu v cizině nepostupoval.

Zákonem č. 200/2015 Sb., který novelizoval mj. zákona č. 48/1997 Sb., došlo s účinností od 1. 9. 2015 ke zpřesnění podmínek při vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění v souvislosti s dlouhodobým pobytu pojištěnce v cizině.

Protože v této souvislosti docházelo v minulém období k určitým interpretačním potížím a různým výkladům, byla s účinností od 1. 9. 2015 přijata novela zmíněného ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., která stanovuje uznání období zdravotního pojištění v cizině pouze tehdy, trvá-li celý kalendářní měsíc. Pokud doklad o zdravotním pojištění v cizině nekryje celou dobu pobytu v cizině, je pojištěnec povinen doplatit zpětně pojistné za každý kalendářní měsíc, ve kterém zdravotní pojištění v cizině netrvalo po celý takový kalendářní měsíc. Na rozdíl od právní úpravy platné do 31. 8. 2015 je v takové situaci pojištěnec zvýhodněn v tom smyslu, že zdravotní pojišťovna u něj nebude za pojištěním nekryté období vymáhat penále, případné dlužné pojistné však musí být uhrazeno.

Nutnost dokladově pokrýt celé období pobytu v zahraničí

Při vynětí ze systému musí český občan po ukončení pobytu v zahraničí (ať už je jeho důvod jakýkoliv) průkazně doložit své české zdravotní pojišťovně dobu výkonu výdělečné činnosti, pojištění nebo bydlení ve smyslu koordinačních nařízení EU, případně období zdravotního pojištění při dlouhodobém pobytu v cizině. Pokud tuto zásadní podmínku nesplní, dojde k situaci, že česká zdravotní pojišťovna neuzná z hlediska řešení pojištění pobyt v zahraničí nebo jeho část. Na příslušnou dobu pak zařadí pojištěnce ve svém informačním systému jako osobu bez zdanitelných příjmů (s pohledávkou na pojistném ve výši 13,5 % z aktuální hodnoty minimální mzdy za každý kalendářní měsíc, ve kterém nebyly zákonné podmínky dodrženy) a bude uplatňovat finanční nároky podle zákona.

Průběh výdělečné činnosti ve státech aplikujících koordinační nařízení EU je nezbytné zpětně doložit pomocí formulářů E 104, S041, E 106, S1, S072 nebo průkazem EHIC. Nelze-li formuláře získat, je možné uznat i jiné doklady, které prokazují účast na sociálním pojištění daného státu.

Například formulář E 104 je vydáván po skončení zaměstnání. Předložením tohoto formuláře pojištěnec v podstatě deklaruje svůj návrat do ČR natrvalo, neboli naopak, tento formulář nemůže pojištěnec mít, pokud je nadále výdělečně činný ve smyslu výše uvedených nařízení EU.