17.03.2026
INFORMAČNÍ PORTÁL
Evidence pojištěnce
u zdravotní pojišťovny
Osoba s trvalým pobytem na území České republiky musí mít ve zdravotním pojištění průběžně řešen svůj pojistný vztah, kdy rozhodným obdobím je v této souvislosti kalendářní měsíc.
Jestliže občan nevyužije v rámci tohoto kalendářního měsíce ani jednu ze zákonných možností, jak je dále popsáno, a nepřihlásí se sám u zdravotní pojišťovny, pohlíží se na něj jako na osobu bez placení pojistného, kdy nakonec jediným relevantním řešením je zaregistrování takového pojištěnce jako osoby bez zdanitelných příjmů s požadováním platby pojistného ve výši 1 080 Kč měsíčně. Stávající právní úprava nabízí v podstatě tyto možnosti.

1) ZAMĚSTNÁNÍ – pokud je občan – pojištěnec zaměstnán, je povinností zaměstnavatele platit za zaměstnance pojistné podle zákona. Rovněž platí, že zaměstnavatel nemůže nutit zaměstnance k tomu, aby si sám hradil zdravotní pojišťovně jakékoli pojistné, třeba:
  • - v případě poskytnutí neplaceného volna,
  • - při neomluvené absenci nebo
  • - při dopočtu do minimálního vyměřovacího základu.
Nicméně některým povinnostem se zaměstnanec stejně nevyhne, kdy se především jedná o oznamování změny zdravotní pojišťovny svému zaměstnavateli v průběhu zaměstnání v zákonné osmidenní lhůtě a sdělování skutečností rozhodných pro platbu pojistného státem (například přiznání důchodu, zahájení studia, nástup na mateřskou dovolenou apod.).
Vzhledem k tomu, že se občas objeví potřeba již dříve oznámenou změnu zdravotní pojišťovně dodatečně vydokladovat, doporučuji, aby zaměstnavatelé měli především ve svém vlastním zájmu průkazně potvrzeno, že příslušnou změnu zdravotní pojišťovně řádně oznámili.
V případě osobního podání na úřadovně zdravotní pojišťovny je vhodné nechat si potvrdit stejnopis Hromadného oznámení zaměstnavatele, dle povahy případu je někdy lepší zaslat příslušný formulář poštou raději doporučeně, než obyčejně.
Nicméně je vždy na úvaze zaměstnavatele, jaký postup zvolí, neboť každé sdělení, zasílané i obyčejně, by mělo být na zdravotní pojišťovnu řádně doručeno a následně pak touto řádně pořízeno v jejím informačním systému a zaevidováno. Zaměstnanec se nemusí obávat, že mu nebudou poskytnuty hrazené služby v případě, kdy mu jeho zaměstnavatel srazí pojistné a toto neodvede. V tomto případě neexistuje přímá souvislost, naopak se takový zaměstnavatel může velmi záhy ocitnout v centru pozornosti orgánů činných trestním řízení, kdy svým počínáním může naplnit skutkovou podstatu trestného činu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle ustanovení § 241 trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

V souvislosti s oznamováním změn
zdravotní pojišťovna vždy individuálně vyhodnocuje plnění této zákonné povinnosti zaměstnavatelem s tím, že pokud se jedná o nahodilý či jednorázový nedostatek, je tento řešitelný domluvou či vysvětlením, jiný pak bude postup zdravotní pojišťovny za situace, kdy zaměstnavatel opakovaně či soustavně porušuje zákon.
V tomto případě lze zaměstnavateli uložit pokutu až do výše 200 000 Kč, při opakovaném porušení oznamovací povinnosti pak až do výše dvojnásobku uložené pokuty, tedy maximálně do částky 400 000 Kč.
Z praxe však mohu potvrdit, že velká většina zaměstnavatelů si je vědoma této své povinnosti a postupuje podle zákona. Nikdy však není na škodu si ze strany zaměstnavatele čas od času prověřit, zda jsou jeho údaje v souladu s daty evidovanými zdravotní pojišťovnou. Vždy by mělo být společným zájmem zaměstnavatele i zdravotní pojišťovny, aby bylo pojistné za zaměstnance odvedeno podle zákona. Proto je důležité, aby údaje o počtu zaměstnanců souhlasily jak u zaměstnavatele, tak u zdravotní pojišťovny.
Z pohledu zdravotního pojištění však není zaměstnáním například pracovněprávní vztah na dohodu o provedení práce při příjmu nepřevyšujícím 10 000 Kč nebo na dohodu o pracovní činnosti s příjmem do 2 500 Kč.
Jako jediné „zaměstnání“ může být například i placené členství ve výboru Společenství vlastníků bytových jednotek, ovšem případně s potřebou zajištění odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

2) VÝKON SAMOSTATNÉ VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI –
pouze osoby samostatně výdělečně činné platí ve zdravotním pojištění pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného za situace, kdy je tato jejich samostatná výdělečná činnost jediným (hlavním) zdrojem příjmů, v roce 2012 alespoň v částce 1 697 Kč. V případě souběhu zaměstnání s podnikáním je důležité, která činnost je pro pojištěnce hlavním zdrojem jeho příjmů – v této činnosti pak musí být zajištěn odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Je-li samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, není povinností platit zálohy a pojistné se doplácí jednorázovou úhradou do osmi dnů po podání Přehledu za předcházející kalendářní rok. Zálohy na pojistné včetně doplatku je zapotřebí platit včas a ve správné výši, jinak zdravotní pojišťovna vyčíslí dlužné pojistné a návazně doměří i penále.

3) REGISTRACE VE „STÁTNÍ“ KATEGORII – výhodou zařazení pojištěnce mezi osoby, za které platí pojistné stát, je skutečnost, že tyto osoby nemusí platit žádné pojistné (pokud nejsou zaměstnány nebo nepodnikají). Za každého takového pojištěnce obdrží zdravotní pojišťovna prostřednictvím státního rozpočtu České republiky měsíčně částku 723 Kč. V podstatě jedinou povinností pojištěnce (nebo zákonného zástupce – například u nezaopatřených dětí) je prokazatelně vydokladovat zdravotní pojišťovně nárok na registraci v této kategorii, přičemž nelze zapomínat ani na oznámení ukončení tohoto nároku. Příslušné doklady předkládá pojištěnec buď zaměstnavateli, je-li zaměstnán, nebo sděluje zdravotní pojišťovně patřičné skutečnosti osobně.

4) OSOBA BEZ ZDANITELNÝCH PŘÍJMŮ – není-li pojištěnec zařazen v průběhu kalendářního měsíce u zdravotní pojišťovny ani jeden den v některé ze tří výše uvedených kategorií, stává se na tento měsíc osobou bez zdanitelných příjmů s povinností přihlásit se u své zdravotní pojišťovny do této kategorie a zaplatit pojistné ve výši 1 080 Kč.
Je také pravdou, že i když si občan měsíčně uhradí „jen“ 1 080 Kč, má na základě principu solidarity nárok na poskytnutí stejného rozsahu hrzených služeb jako zaměstnanec či podnikatel, kteří mohou měsíčně přispívat do tohoto systému částkami i několikanásobně vyššími.
5) VYNĚTÍ Z ČESKÉHO SYSTÉMU VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ – v souvislosti s řešením pojistného vztahu jsou vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění:
a) Výkon výdělečné činnosti ve smyslu „evropských“ koordinačních nařízení
V rámci států Evropské unie se postupuje podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně prováděcího Nařízení č. 987/2009. Jedním ze základních principů těchto nařízení je pojištění (neboli účast ve všech systémech sociálního zabezpečení) ve státě, na jehož území je vykonávána výdělečná činnost. Současně s živitelem jsou pojištěni i jeho nezaopatření rodinní příslušníci.

b) Dlouhodobý pobyt v zahraničí
O dlouhodobém pobytu v cizině hovoříme tehdy, jsou-li splněny tyto tři podmínky:
  • 1. nepřetržitý pobyt v cizině trvá déle než 6 měsíců,
    2. zdravotní pojištění v cizině trvá po celou dobu pobytu v cizině,
    3. písemné prohlášení o ukončení platby pojistného bylo doručeno zdravotní pojišťovně před dnem ukončení platby pojistného.
Osoba splňující uvedené podmínky je tímto vyňata ze zdravotního pojištění v ČR a současně je povinna odevzdat před odjezdem průkaz zdravotní pojišťovny.
Za osobu dlouhodobě pobývající v cizině
nikdo pojistné v ČR neplatí, současně však tato osoba nemá po uvedenou dobu nárok na úhradu případně poskytnutých hrazených zdravotních služeb českým systémem veřejného zdravotního pojištění.

Povinností osoby, která se vrátila z ciziny, je doložit zdravotní pojišťovně průkazné doklady buď o pojištění z titulu výkonu výdělečné činnosti nebo o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce. Tato povinnost je přímo zásadní, neboť pokud by pojištěnec tento doklad nepředložil, byl by povinen doplatit zdravotní pojišťovně pojistné tak, jako by podle podmínek uvedených v bodech a) nebo b) nepostupoval.

ZÁVĚR –
Někteří zaměstnanci současně podnikají jako osoby samostatně výdělečně činné. V takovém případě se musí tyto osoby přihlásit u zdravotní pojišťovny jako OSVČ (i když je podnikání vedlejším zdrojem jejich příjmů) a při placení pojistného postupovat podle zákona. Je-li zaměstnanec současně OSVČ, musí být z titulu obou těchto činností pojištěn u jedné zdravotní pojišťovny.
Ing. Jiří Hálek
K problematice „Odvody“ jsme publikovali:
    - Zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práceZákony III/2012
    - Zák. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů – Aktualizace I/3

    - měsíčník PaM 10/2012 – Ukončení podnikání a zdravotní pojištění, str. 60
    - měsíčník DaÚ 10/2012 Práce ve svátek, str. 63
    - měsíčník 1000 řešení 9/2012Odpisy, str. 25
    - měsíčník PVS 10/2012 Promíjení odvodů za porušení rozpočtové kázně – nový pokyn, str. 18
    - měsíčník Poradce 2/2013DPH u mank, škod a reklamací, str. 164
Knihy lze objednat na www.i-poradce.cz,e-mailem: abo@i-poradce.cz, telefonicky 732 708 627, 732 479 069
faxem: 558 731 128, Po. – Pát. 9.00-15.00