Evidence pracovních úrazů
   – změny

Dne 1. ledna 2026 nabylo účinnosti nové nařízení vlády č. 322/­2025 Sb., o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech a bylo zrušeno nařízení vlády č. 201/­2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. Od harmonizace našeho práva bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s právem Evropské unie je to již třetí nařízení vlády tohoto druhu. Jaké nové povinnosti přináší zaměstnavatelům?

Pracovním úrazem se rozumí pro účely zákoníku práce

poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Pro představu o činnosti, která přímo souvisí s výkonem práce, je možné uvést například názor NS 21 Cdo 1148/­2002: „V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení. Takovými úkony však nejsou cesta do zaměstnání a zpět, stravování, ošetření, popřípadě vyšetření ve zdravotnickém zařízení, ani cesta k nim a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele. Vyšetření ve zdravotnickém zařízení prováděné na příkaz zaměstnavatele nebo vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření při první pomoci a cesta k nim a zpět jsou úkony v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů“. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět. Toto vymezení pracovního úrazu lze nalézt v § 271k odst. 1 až 3 ZP a obsah pojmu plnění pracovních úkolů a přímá souvislost s ním je uveden v § 273 a § 274 ZP. V § 271k odst. 4 ZP je pak uvedeno, že nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené ve zvláštním právním předpisu. Až do přijetí nyní platného zákoníku práce neobsahoval starý zákoník práce definici pojmu pracovní úraz. Významná role v tomto ohledu připadla judikatuře a dnešní vymezení pojmu pracovní úraz tedy můžeme považovat nejen za legální definici, na jejíž podobě se předchozí judikatura významně podílela, ale také za definici, kterou je třeba z pohledu této, byť starší, judikatury stále nahlížet a vykládat.

Dle této judikatury pracovním úrazem není jen tělesné zranění způsobené nenadálým zevním násilím, nýbrž vůbec porušení zdraví, k němuž došlo nezávisle na vůli poškozeného, jestliže toto porušení zdraví bylo způsobeno zevními vlivy, které svou povahou jsou krátkodobé, je-li zaměstnanec při práci, jíž není zvyklý a která je nepřiměřená jeho tělesným možnostem, nucen okamžitým, usilovným vzepětím sil překonávat vnější odpor, a zvýšit tak náhle, neobvykle a nadměrně svou námahu. Tato tělesná námaha musí pak být příčinou následku, o jehož odškodnění jde. Přitom nemusí jít o jedinou příčinu, nýbrž stačí, když jde o jednu z příčin, avšak důležitou, podstatnou a značnou. Zevní vlivy, které působí násilně, si lze představit například jako pád tělesa, atak jiného zaměstnance, zakopnutí s následkem pracovního úrazu, přetržení šlachy v důsledku fyzického vyčerpání při pracovním výkonu apod.

Za pracovní úraz však nelze považovat situaci, kdy dojde k poškození zdraví zaměstnance, který nekoná práci v rámci pokynů nadřízeného zaměstnance a vybočí z plnění pracovních úkolů. Za plnění pokynů zaměstnavatele je však možné však považovat činnost konanou přímo na pokyn zaměstnavatele bez ohledu na to, zda tato činnost je v okruhu rámce a místa výkonu sjednané práce, či nikoli.

Šetření pracovních úrazů

Prvořadou povinností podle § 105 ZP je objasnit příčiny a okolnosti vzniku úrazu, a tato povinnost je uložena nejen zaměstnavateli postiženého zaměstnance, ale i zaměstnavateli, u něhož k pracovnímu došlo. To jsou v praxi zejména ty případy, kdy zaměstnanec vyslaný na služební cestu k jinému zaměstnavateli utrpí při práci u zaměstnavatele pracovní úraz v důsledku porušení bezpečnostního předpisu např. zaměstnancem dotyčného zaměstnavatele.

Znamená to tedy, že i zaměstnavatel, v jehož prostorách nebo na jehož pracovištích došlo k úrazu cizího zaměstnance, musí provádět vyšetřování příčin a okolností vzniku úrazu.

Je proto důležité si uvědomit zásadní princip § 105 ZP, že povinnost vyšetřit příčiny a okolnosti pracovního úrazu není již odvozena pouze z pracovněprávního vztahu zaměstnavatel – zaměstnanec, ale že ji má každý zaměstnavatel, na jehož pracovištích dojde k pracovnímu úrazu.

I pro zaměstnavatele, u něhož došlo k úrazu „cizího“ zaměstnance, platí povinnost vyšetřit příčiny a okolnosti úrazu, vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, které se na jeho pracovištích staly.

Objasnění příčin a okolností vzniku je podstatné zejména proto, že právě na základě výsledků tohoto šetření lze přijmout opatření k zabránění opakování pracovního úrazu, tak jak ukládá § 105 odst. 5 ZP.

Neobjasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu pak může být hodnoceno jako přestupek ve smyslu § 30 odst. 1 písm. j) zákona č. 251/­2005 Sb., o inspekci práce, za nějž lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč, v případě nepřijetí opatření proti opakování pracovního úrazu se jedná o přestupek ve smyslu písm. o) citovaného ustanovení s nejvyšší možnou sazbou pokuty 2 000 000 Kč.

V sedmém odstavci § 105 ZP je obsaženo zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu, kterým vláda stanoví (mimo jiné) způsob vedení evidence úrazů v knize úrazů, ohlašování úrazů, vyhotovování a zasílání záznamu o úrazu a záznamu o úrazu – hlášení změn. Toto zmocnění je od 1. ledna 2026 naplněno nařízením vlády č. 322/­2025 Sb., o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech.

HLAVNÍ ZMĚNA V EVIDENCI PRACOVNÍCH ÚRAZŮ

Od 1. 1. 2026 zaměstnavatelé nově ohlašují pracovní úrazy a zasílají záznamy o pracovních úrazech příslušnému oblastnímu inspektorátu práce nebo příslušnému obvodnímu báňskému úřadu prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce, a to výhradně elektronicky. Portál je dostupný jednoduše přes www.suip.cz, případně na tomto odkazu: https:/­/­www.mpsv.cz/­app/­suip-portal/­. Hlášení pracovních úrazů je již zpřístupněno od 1. 1. 2026.

Přihlašovat se do portálu musí za zaměstnavatele jejich statutární zástupci, a to jednoduše prostřednictvím státních prostředků, bankovní identity, Moje ID nebo I. CA Identity.

Státní prostředky jsou mobilní klíč eGovernmentu, NIA ID, eObčanka.

Bankovní identity se získají přes účty Air-bank, České spořitelny, ČSOB ID, Fio banka, Moneta, Raifeisen bank, Uni Credit Bank, Banka Creditas, MBank.

Statutární zástupce zaměstnavatele může (a mohl již např. v prosinci 2025) v portálu zplnomocnit (přidat) další fyzické osoby k zastupování zaměstnavatele v portálu.

Přístup k elektronickým formulářům a jejich odeslání je zajištěn prostřednictvím přihlášení přes Národní identitní autoritu (NIA). NIA poskytuje jednotné rozhraní pro využití národních elektronických identifikačních prostředků (NIA ID, eObčanka, bankovní identity) a umožňuje jednoznačné ztotožnění uživatele.

NIA již dnes zajišťuje přístup k Registru zastoupení, vedenému podle zákona č. 12/­2020 Sb., o právu na digitální služby.

Pozor – Od 1. 1. 2026 tedy není možné pracovní úrazy ohlašovat prostřednictvím datových schránek, e-mailu či poštovních služeb.

Hlavní důvod, proč nebylo zvoleno podávání hlášení prostřednictvím datových schránek, byl ten, že nový portál SÚIP počítá s vytvořením tzv. klientské zóny. V té bude mít podávající k dispozici:

•    přehled všech historických podání (předchozích záznamů o úrazech),

•    možnost opakovaně pracovat s již odeslaným hlášením,

•    možnost editovat předchozí fáze podání a vytvářet navazující formuláře.

U hlášení pracovního úrazu se typicky jedná o tři na sebe navazující formuláře, které sdílejí společná data. Koncepce klientské zóny umožňuje, aby podávající převzal předvyplněná data z předchozího podání, čímž se významně snižuje administrativní zátěž, zvyšuje konzistence a snižuje chybovost.

Takový proces by při podání přes datovou schránku nebyl technicky realizovatelný, protože datová schránka je jednorázový přenosový kanál bez možnosti řízené editace, verze formulářů a vazeb mezi jednotlivými stadii hlášení.

Po přihlášení do portálu SÚIP budou zaměstnavatelé schopni:

•    ohlásit pracovní úraz na příslušný úřad (oblastní inspektorát práce/­obvodní báňský úřad),

•    vyplnit a zaslat záznam o pracovním úrazu na příslušný úřad (oblastní inspektorát práce/­obvodní báňský úřad),

•    uložit a vytisknout záznam o pracovním úrazu,

•    aktualizovat data v již odeslaném záznamu o pracovním úrazu,

•    mít přehled o všech pracovních úrazech zaměstnavatele na jednom místě.

V závěru formuláře, který bude zaměstnavatel vyhotovovat elektronicky v digitálním portálu Státního úřadu inspekce práce, nebudou podpisy úrazem postiženého zaměstnance, svědků, zástupce zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, zástupce odborové organizace a zaměstnavatele. Naopak bude nutné vyplnit pole identifikující osobu oznamující úraz, a to konkrétně jménem, příjmením, pracovním zařazením.

Povinnost hlásit pracovní úraz mají i další osoby podle § 12 zákona č. 309/­2006 Sb. (zejména OSVČ). Hlášení se bude též provádět dálkovým přístupem prostřednictvím portálu úřadu.

Kategorie pracovních úrazů

Další novinkou nařízení vlády č. 322/­2025 Sb. je, že byla přidána nová kategorie pracovního úrazu, u kterého nebyla způsobena dočasná pracovní neschopnost nebo byla způsobena dočasná pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny. Tyto pracovní úrazy zaměstnavatel eviduje pouze v knize úrazů.

V novém nařízení vlády se v ustanovení § 2 vyjmenovává nové členění pracovních úrazů:

•    smrtelný pracovní úraz, kterým se rozumí takové poškození zdraví, na jehož následky úrazem postižený zaměstnanec nejpozději do 1 roku ode dne, kdy k pracovnímu úrazu došlo, zemřel,

•    závažný pracovní úraz, kterým se rozumí úraz, u kterého trvá hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance více než 5 po sobě jdoucích kalendářních dnů, nebo lze-li vzhledem k povaze zranění takovou dobu hospitalizace předpokládat, nebo životu nebezpečný nebo hromadný pracovní úraz podle jiného právního předpisu upravujícího bezpečnost a ochranu zdraví při práci a bezpečnost provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem,

•    pracovní úraz, u kterého došlo ke zranění zaměstnance s dočasnou pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, přičemž se nejedná o úraz závažný nebo smrtelný,

•    pracovní úraz, u kterého nebyla způsobena dočasná pracovní neschopnost nebo byla způsobena dočasná pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny.

Byla také přidána nová kategorie pracovního úrazu, u kterého nebyla způsobena dočasná pracovní neschopnost nebo byla způsobena dočasná pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny. Tyto pracovní úrazy zaměstnavatel eviduje pouze v knize úrazů.

Smrtelný pracovní úraz je definován pouze pro účely statistického výkaznictví, pro účely tohoto nařízení vlády. Jinak pokud poškozený zemře dva roky po vzniku úrazu a prokáže se, že úmrtí je následkem úrazu, budou pozůstalí odškodněni stejně, jako kdyby poškozený zemřel v den pracovního úrazu.

Hlášení vzniku havárie

Právnická osoba a podnikající fyzická osoba provozující vyhrazená technická zařízení je podle § 22 zákona č. 250/­2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů), povinna bez zbytečného odkladu ohlásit oblastnímu inspektorátu práce příslušnému podle místa, kde k havárii došlo, vznik mimořádné, částečně nebo zcela neovladatelné, časově a prostorově ohraničené události, v jejímž důsledku došlo ke škodě na majetku zjevně přesahující částku 5 000 000 Kč, která vznikla v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení, nebo kdy jsou příčinou vzniku této události vyhrazená technická zařízení. Samotné ohlášení vzniku havárie lze realizovat vůči místně příslušnému OIP prostřednictvím telefonického hovoru, e-mailové korespondence, datové schránky, případně osobně na OIP.

Při ohlašování havárie podle citovaného zákona se nepostupuje podle nařízení vlády č. 322/­2025 Sb.

K obsahu nařízení vlády č. 322/­2025 Sb.

V návaznosti na ze zákoníku práce vyplývající povinnost zaměstnavatele vést evidenci o úrazech v knize úrazů, se v nařízení vlády specifikují pravidla a podmínky vedení této evidence. Jsou upraveny náležitosti této evidence a je stanoveno, že evidence může být vedena jak v elektronické, tak v listinné podobě. Oproti dosavadní právní úpravě již nebude nutné evidovat údaj „počet hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu“, neboť ho lze zjistit z ostatních sledovaných údajů. V souladu se zákoníkem práce je též upravena i situace, kdy dojde k pracovnímu úrazu zaměstnance na pracovišti u jiného zaměstnavatele, pokud byl zaměstnanec vyslán nebo dočasně přidělen. Výslovně se znovu stanoví (stará) povinnost zaměstnavatele oznámit pracovní úraz úrazem postiženého zaměstnance, pokud byl vyslán na pracovní cestu nebo dočasně přidělen k jinému zaměstnavateli, jeho zaměstnavateli. Co se týká evidence úrazu takového zaměstnance, povinnost zaznamenat jeho povinné náležitosti do knihy úrazů mají oba zaměstnavatelé.

V souladu s § 105 ZP se stanoví povinnost zaměstnavatele vydat zaměstnanci potvrzenou kopii nebo výpis údajů o jeho úrazu z knihy úrazů, pokud o to zaměstnanec požádá. V případě smrtelného pracovního úrazu se tyto písemnosti předají rodinným příslušníkům, a to na jejich žádost.

V ustanovení § 4 nařízení vlády se oproti předchozí právní úpravě stanoví povinnost digitalizovat ohlášení pracovního úrazu a zasílání záznamu o pracovním úrazu orgánům inspekce práce a orgánům státní báňské správy. Nově budou tyto úkony vůči těmto orgánům prováděny pouze elektronicky prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce vedeného podle zákona č. 251/­2005 Sb., o inspekci práce.

Jedná se tak o zásadní změnu oproti stávající právní úpravě, která umožňovala i listinnou podobou zasílání záznamu o úrazu. S uvedenou změnou je spojena i další zásadní změna, kterou je zrušení vzorů záznamů o úrazu a záznamů o úrazu – hlášení změn. Stanovení vzorů v podobě formulářů by již s ohledem na vyplňování údajů přímo do portálu, který navíc za zaměstnavatele bude „předvyplňovat“ známé údaje, nebylo nadále relevantní. Nově jsou nařízením vlády stanoveny pouze povinné náležitosti ohlášení pracovního úrazu a záznamů o pracovním úrazu. Tyto náležitosti jsou obsaženy v příloze č. 2 pro ohlášení pracovního úrazu a v příloze č. 3 pro zaslání záznamu o pracovním úrazu. Formát a struktura těchto podání budou zveřejněny Státním úřadem inspekce práce a bude je tedy možné v případě potřeby např. v souvislosti s novými technickými řešeními měnit, aniž by bylo nutné vždy novelizovat nařízení vlády.

Ustanovení § 5 nařízení vlády řeší ohlášení pracovního úrazu různým subjektům, přičemž stanoví, ve kterých případech se pracovní úraz ohlašuje a jakou formou. Náležitosti ohlášení jsou uvedeny v příloze č. 2 nařízení vlády. Ohlášení pracovních úrazů provádí zaměstnavatel vždy bez zbytečného odkladu, jelikož pro další šetření pracovních úrazů je nutné, aby o nich byly příslušné orgány informovány co nejdříve.

Oblastním inspektorátům práce a obvodním báňským úřadům se ohlašují závažné a smrtelné pracovní úrazy, a to prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce bez zbytečného odkladu. Oblastním inspektorátům práce ohlásí zaměstnavatel závažný a smrtelný pracovní úraz, pokud se podle jiného právního předpisu na něj, zaměstnance, fyzickou nebo právnickou osobu anebo na jejich činnost vztahuje působnost orgánů inspekce práce.

Dále se pracovní úrazy hlásí odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práce, pokud u zaměstnavatele působí, a v případě, že zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že byl v souvislosti s pracovním úrazem spáchán trestný čin nebo pokud byl pracovní úraz smrtelný, hlásí se takový pracovní úraz též Policii ČR. V případě smrtelného úrazu má navíc zaměstnavatel povinnost ohlásit ho i zdravotní pojišťovně, u které byl zaměstnanec v době vzniku úrazu pojištěn. Toto ohlášení neprovádí zaměstnavatel prostřednictvím portálu úřadu, ale je možné jej provést elektronicky či v listinné podobě. Je však nutné, aby ohlášení mělo náležitosti uvedené v příloze č. 2.

Ustanovení § 6 o zaslání záznamu o pracovním úrazu oproti stávající právní úpravě doznalo změn zejména ve změně formy zasílání a v termínech, do kdy má zaměstnavatel záznam o pracovním úrazu odeslat. Tato povinnost se netýká pracovních úrazů podle § 2 písm. d), tedy pracovních úrazů, u kterých nebyla způsobena dočasná pracovní neschopnost nebo byla způsobena dočasná pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny. V souvislosti se zavedením digitalizace této agendy, stejně jako u ohlášení pracovního úrazu, dojde-li k pracovnímu úrazu, zaměstnavatel, záznam o pracovním úrazu zašle oblastnímu inspektorátu práce nebo obvodnímu báňskému úřadu elektronicky prostřednictvím portálu, a to nejpozději do 15 pracovních dnů ode dne, kdy se o pracovním úrazu dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl. Oblastním inspektorátům práce zašle zaměstnavatel záznam o pracovním úrazu, pokud se podle jiného právního předpisu na něj, zaměstnance, fyzickou nebo právnickou osobu anebo na jejich činnost vztahuje působnost orgánů inspekce práce.

Jelikož prostřednictvím portálu bude zaslán záznam bez podpisů osob, které se účastní objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu (úrazem postižený zaměstnanec, svědci, zástupce zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, zástupce odborové organizace a zaměstnavatel), upravuje se povinnost zaměstnavatele po odeslání záznamu prostřednictvím portálu zajistit podpisy těchto osob. Podpisy může zaměstnavatel zajistit buď uložením elektronického dokumentu z portálu a následným podepsáním uznávanými elektronickými podpisy, nebo vytisknutím záznamu a podepsáním listiny prostými (fyzickými) podpisy. Dojde tak ke snížení administrativní zátěže a omezení listinné podoby na minimum, resp. k její eliminaci, má-li zaměstnavatel možnost zajistit podepsání elektronickými podpisy.

Takto podepsaný záznam o úrazu musí zaměstnavatel uchovávat po dobu 10 let. Tato lhůta byla stanovena jak s ohledem na potřeby kontrolních orgánů, které vedou řízení o přestupcích, tak též s ohledem na občanskoprávní nároky (nároky na odškodnění, zánik odpovědnosti aj.) a potřeby orgánů činných v trestním řízení pro případ, že by byl v souvislosti s pracovním úrazem spáchán trestný čin. Stanoví se také povinnost zaměstnavatele předat jednu kopii podepsaného záznamu o pracovním úrazu úrazem postiženému zaměstnanci, zástupci zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci a zástupci odborové organizace, pokud u zaměstnavatele působí a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům.

V ustanovením § 7 je stanovena (také stará) povinnost zaměstnavatele zaslat záznam o pracovním úrazu Policii ČR, a to v případě smrtelného pracovního úrazu, nebo když zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že byl v souvislosti s pracovním úrazem spáchán trestný čin. Dále je stanovena povinnost zaslat záznam o pracovním úrazu zdravotní pojišťovně.

Záznamy musí zaměstnavatel zaslat do 15 pracovních dnů ode dne, kdy se o pracovním úrazu dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl.

V ustanovení § 8 se řeší zasílání záznamu o úrazu pojišťovnám. Zaměstnavatel je ze zákona pojištěn pro případ, že se zaměstnanci stane pracovní úraz nebo že zaměstnanec onemocní nemocí z povolání. Pokud se tedy stane zaměstnanci pracovní úraz, stanoví se zaměstnavateli povinnost zaslat elektronicky nebo v listinné podobě pro účely likvidace pojistné události jedno vyhotovení podepsaného záznamu o pracovním úrazu i organizační jednotce pojišťovny, u které byl zaměstnavatel při vzniku pracovního úrazu pro tento účel pojištěn.

RADA!

V neposlední řadě podle ustanovení § 9 v případě, že se v době po zaslání záznamu o pracovním úrazu zaměstnavatel dozví o faktech, která se odlišují od údajů uvedených v původně zaslaném záznamu o pracovním úrazu, aktualizuje v portálu úřadu bez zbytečného odkladu tento záznam a zašle jej prostřednictvím portálu oblastnímu inspektorátu práci či obvodnímu báňskému úřadu. To znamená, že nemusí zasílat další záznam o úrazu – hlášení změn.

JUDr. Eva Dandová