Exekuční srážky ze mzdy – změny

Pro rok 2022 se již podruhé mění parametry exekučních srážek ze mzdy. V důsledku valorizace příslušného normativu nákladů na bydlení od 1. 1. 2022 byly zvýšeny nezabavitelné (exekučně nepostižitelné) částky (a také další veličiny potřebné pro výpočet srážek ze mzdy a obdobných příjmů), tedy i nezabavitelné minimum.

Výše příslušného normativu se mění pravidelně, každoročně a v pevném termínu

Proto si odborná a možná i laická veřejnost již zvykla na pravidelnou změnu počátkem nového roku. Životní minimum se však mění nepravidelně a méně často. K jeho zvýšení došlo od 1. 4. 2022. (Znovu nikoliv k 1. lednu, ačkoliv se primárně předpokládá, že k jeho valorizaci má docházet s počátkem nového kalendářního roku.) Proto se nové parametry srážek ze mzdy v praxi uplatnily při zúčtování mzdy za leden 2022, tedy v praxi v únoru 2022, když pro exekuci na mzdu za prosinec 2021, zúčtovanou a vyplácenou v lednu 2022, platila dřívější pravidla (pro rok 2021). Podobně se nejnovější parametry srážek ze mzdy v praxi uplatní v květnu 2022 při zúčtování mzdy za duben 2022.

Další novinkou, a to již od 1. 1. 2022 je, že při výpočtech toho, co připadne oprávněným věřitelům a co zůstane naopak povinnému dlužníkovi v rámci jeho nezabavitelného minima, je nutno nově zohledňovat paušálně stanovenou náhradu nákladů pro plátce mzdy (zaměstnavatele). Jde o marginální částku, ale její srážení mechanismus exekuce na mzdu nebo plat či obdobný příjem pochopitelně ovlivňuje.

Parametry (limity) nejen exekučních srážek ze mzdy pro daný kalendářní rok

odvisí

•    od pravidelně pro každý kalendářní rok s účinností od 1. ledna nově (pro účely státní sociální podpory) vyhlašovaného normativu nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel a 

•    od výše životního minima jednotlivce, které je valorizováno nepravidelně resp. méně často.

Životní minimum jednotlivce bylo zvýšeno k 1. 4. 2022, předtím k 1. 4. 2020. V závislosti na uvedených hodnotách se vypočte výše nezabavitelných částek, které musejí vždy zůstat povinnému dlužníkovi, výše jednotlivých třetin čisté mzdy po odečtení nepostižitelných částek určujících, kolik lze srazit pro přednostní a kolik pro nepřednostní pohledávky (dluhy) nebo kolik naopak musí zůstat povinnému dlužníkovi, jakož i výše částky, nad kterou se sráží povinnému dlužníkovi bez omezení. (Právě součet nezabavitelných částek čili celková – základní nezabavitelná částka a nejméně jedna třetina, popř. i dvě třetiny zbytku čisté mzdy (do určitého limitu), který zbývá po odečtení nezabavitelných částek, je nezabavitelným minimem, které vždy musí zůstat dlužníkovi.)

Stanovení nezabavitelné částky

Nezabavitelnou (exekucí nepostižitelnou) částku na (osobu samotného) povinného (dlužníka) – zaměstnance (popř. osobu pobírající určité peněžité částky – např. stanovené sociální dávky, s nimiž se při exekuci zachází jako se mzdou) stanovíme jako 3/4 součtu částky životního minima jednotlivce, tedy nově (nařízením vlády č. 75/2022 Sb.: v § 1) určené částky 4 250 Kč (oproti dosavadním 3 860 Kč) a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel, a to bez ohledu na to, v jaké obci skutečně povinný (dlužník) žije (a to i když nebydlí v nájemním bytě), která je od 1. 1. 2022 stanovena (nařízením vlády č. 507/2021 Sb.: v § 2 písm. a) na 6 815 Kč – čili jako 3/4 z částky 11 065 Kč (součet částek 4 250 Kč + 6 815 Kč), dosud to byly 3/4 z částky 10 675 Kč. Nezabavitelná částka na povinného tak činí od 1.  4. 2022 8 298,75 Kč (dosud to bylo 8 006,25 Kč).

Nezabavitelnou částku na vyživovanou osobu stanovíme jako 1/3 nezabavitelné částky na povinného, bude tedy činit 2 766,25 Kč (dosud to bylo 2 668,75 Kč).

Na koho lze uplatnit částku na vyživovanou osobu

Na manžela povinného se započítává jedna třetina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. K zápočtu částky na manžela (manželku) není podmínkou, aby žili ve společné domácnosti s povinným. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna třetina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů.

Jedna třetina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí (exekuce) pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Příslušná nezabavitelná částka se tak nezapočítává na osobu, v jejíž prospěch byla nařízena exekuce pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá; je-li však výživné sráženo na základě dohody o srážkách ze mzdy, je třeba příslušnou nezabavitelnou částku na tuto vyživovanou osobu započítat.

Dlužník se musí starat o zachování svého nezabavitelného minima

Aby mohl plátce mzdy (zaměstnavatel) zohlednit při srážkách ze mzdy nebo jiných opatřeních, týkajících se zaměstnancovy mzdy, osoby vyživované povinným, musí povinný plátci doložit, že výživné poskytuje a komu. Sám plátce mzdy není povinen vyživované osoby vyhledávat. Vyživovací povinnost k dítěti se prokazuje rodným listem, u zletilého dítěte je třeba doložit i potvrzení o studiu, případně rozsudek o stanovení vyživovací povinnosti. Existence manželství se prokazuje předložením oddacího listu a čestným prohlášením o tom, že manželství trvá. Obdobně u registrovaného partnerství se plátci předkládá doklad o partnerství vydaný příslušným matričním úřadem. Povinný může mít stanovenou vyživovací povinnost též k rozvedenému manželu, tu prokazuje rozsudkem o stanovení výživného (stejně jako u skončení registrovaného partnerství). Má-li plátce pochybnosti o tom, co všechno zohlednit, může se obrátit na soud s žádostí o určení výše částky, která má být v příslušném výplatním období povinnému sražena.

Součet nezabavitelné částky na povinného a nezabavitelných částek na vyživované osoby

Nezabavitelnou základní (celkovou) částku (určitého povinného) stanovíme jako součet nezabavitelné částky na povinného a všech nezabavitelných částek na vyživované osoby.

Jak počítat a zaokrouhlovat?

Nezaokrouhlují se jednotlivé složky celkové nezabavitelné částky (t.j. nezabavitelné částky na povinného a nezabavitelné částky na vyživované osoby), ale až jejich součet u jednotlivého povinného zaměstnance, tedy (až celková základní) nezabavitelná částka, a to na celé koruny nahoru. Průběžné – případně v průběhu výpočtu resp. stanovení (základní) nezabavitelné částky potřebné – zaokrouhlování na dvě desetinná místa je třeba provádět podle obecných matematických pravidel, nikoliv podle zmíněného pravidla.

Od jaké částky bez omezení?

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, a to ve výši dvojnásobku součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, tedy ve výši dvojnásobku součtu částek 4 250 Kč a 6 815Kč, bude činit nově od 1. 4. 2022 22 130 Kč (dosud to bylo 21 350 Kč).

Pokud jde o konstrukci parametrů srážek ze mzdy v roce 2022, v příspěvku zohledňujeme toliko dvě legislativní opatření, když počítáme

•    se změnou příslušného normativu nákladů na bydlení k 1. 1. 2022, která byla provedena nařízením vlády č. 507/2021 Sb. a

•    se změnou životního minima od 1. 4. 2022 (dle nařízení vlády č. 75/2022 Sb.).

S účinností od 28. ledna 2022 došlo k další změně příslušného normativu pro rok 2022, a to zákonem č. 17/2022 Sb. Částka navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení v Kč pro 1 osobu v bytě užívaném na základě nájemní (a podnájemní) smlouvy, a to toliko pro rok 2022, činí 1 120 Kč. Příslušný normativ tak činí 1 120 Kč + námi uváděných (a původně s účinností od 1. 1. 2022 stanovených) 6 815 Kč, tedy celkem 7 935 Kč! Této hodnotě pochopitelně odpovídají, resp. by odpovídaly zcela jiné parametry srážek ze mzdy – vyšší nezabavitelné částky i vyšší hodnota částky, nad kterou se (po odečtení nezabavitelných částek od zbytku čisté mzdy) sráží bez omezení. A to již od 1. 1. 2022, stejně jako od 1. 4. 2022.

Podle § 4 nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), ve znění pozdějších předpisů, platí, že:

Zvýší-li se částky životního minima nebo normativních nákladů na bydlení, uplatní plátce mzdy nově vypočtenou nezabavitelnou částku a částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, poprvé za výplatní období, do něhož připadne den, od něhož se tyto částky zvyšují. Jestliže by tedy bylo nutno zohlednit (započíst) i druhou změnu normativu nákladů na bydlení pro rok 2022, jejíž účinnost je stanovena k 28. 1. 2022, potom by již pro srážky ze mzdy za měsíc leden 2022, platily vyšší nezabavitelné částky a vyšší částka, nad kterou se sráží bez omezení. Obdobně by byly vyšší tyto částky od 1. 4. 2022 v závislosti na navazující zvýšení životního minima, které ovlivňuje srážky ze mzdy za měsíc duben 2022.

V příspěvku se však přikláníme k výkladovému přístupu některých soudů, které mimořádné a dočasné zvýšení normativu pro účely exekučních srážek ze mzdy resp. oddlužení při insolvenci nezohledňují:

-   Microsoft Word – Opatření IS 10 3 2022 HK.rtf (justice.cz)

-   ffff64ce-aa50-4350-abc5-dce40dd6984f (justice.cz)

Nepočítáme tak se změnou normativu k 28. 1. 2022, ale jen k 1. 1. 2022, jakož i se změnou životního minima k 1. 4. 2022. Domníváme se, že druhé navýšení normativu pro rok 2022 platí pouze pro účely státní sociální podpory. Dlužno však upozornit, že odlišný názor zaujímá Ministerstvo spravedlnosti: R003_metodika_vypoctu_splatek_od_220101.pdf (justice.cz).)

Připomenutí postupu při srážkách čili výpočtového vzorce srážek ze mzdy

(v jehož rámci je třeba po odečtení nezabavitelných částek rozdělit přebývající částku čisté mzdy až do částky, nad kterou se sráží bez omezení, na třetiny), jakož i celkový (další) postup při realizaci srážek ze mzdy.

Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od hrubé mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti a pojistné odvody. Z takto vypočtené čisté mzdy zaměstnance (povinného) se odečte (základní) nezabavitelná částka, která je součtem nezabavitelné částky na samotného povinného (dlužníka) a nezabavitelných částek na jím vyživované osoby.

I tomu největšímu dlužníkovi, na kterého je uvalena i několikerá exekuce srážkami ze mzdy, musí vždy zůstat (a tedy oprávněným věřitelům nikdy nepřipadá) alespoň toto nezabavitelné minimum ve výši součtu nezabavitelných částek (základní nezabavitelná částka), a pokud ještě něco po odečtení nezabavitelných částek z čisté mzdy zůstalo, tak také další částky, jak jsou dále uvedeny (a to jedna nebo dvě třetiny onoho zbytku čisté mzdy převyšujícího základní – celkovou – nezabavitelnou částku).

Počítání po třetinách zbytku čisté mzdy v závislosti na typu dluhu (uspokojované pohledávky)

Pokud zbylá čistá mzda (tzv. výpočtová základna) – po odečtení základní (celkové) nezabavitelné částky – je rovna nebo nižší 22 130 Kč, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách. (Maximální výše jedné třetiny z 22 130 Kč je 7 376,66 Kč. (Dosud činila maximální výše jedné třetiny zbytku čisté mzdy 7 116 Kč z 21 350 Kč). Případný zbytek 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi) náleží povinnému.

Zbytek čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek až do částky, nad kterou se sráží bez omezení (22 130 Kč), se rozdělí na tři třetiny. Částka přesahující hranici 22 130 Kč se srazí bez omezení.

     1. třetina

(zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek) je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje 2. třetina).

     2. třetina

(zbytku čisté mzdy) slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud takové nejsou, vyplatí se povinnému.

     3. třetina

(zbytku čisté mzdy) se vždy vyplatí povinnému.

Pokud 2. třetina nestačí k uspokojení přednostních pohledávek, převádí se část přednostních pohledávek do třetiny 1. Částka zbytku čisté mzdy přesahující částku, nad kterou se sráží bez omezení, tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke 2. třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k 1. třetině.

Součet vypočtené (1.) třetiny, případně dvou třetin (1. a 2.), a částky přesahující částku, nad kterou se sráží bez omezení, je tedy postižitelnou výší příjmu. Nepostižitelnou výší příjmu je tedy součet vypočtené (3.) třetiny, případně dvou třetin (2. a 3.), a (základní) nezabavitelné částky (a případný zbytek 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi).

Přednostní pohledávky a ostatní – nepřednostní pohledávky

Přednostními pohledávkami jsou

a)  pohledávky výživného;

b)  pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví;

c)  pohledávky náhrady újmy, způsobené úmyslnými trestnými činy;

d)  pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,

e)  pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a úrazového pojištění,

f)  pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,

g)  pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,

h)  pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,

i) pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,

j) pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů a od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény,

k)  pohledávky za náhradní výživné.

Ostatní pohledávky jsou nepřednostní.

Postavení přednostní pohledávky má nově (od 1. 1. 2022) i paušální náhrada nákladů pro plátce mzdy.

Plátce mzdy má od 1. 1. 2022 nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy povinného dlužníka. Náhrada je nákladem výkonu rozhodnutí (exekuce) a hradí ji plátci mzdy povinný dlužník.

Paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu činí za 1 kalendářní měsíc, v němž plátce mzdy nebo jiného příjmu provádí srážky ze mzdy nebo jiného příjmu vypláceného jednomu povinnému, 50 Kč; to platí i v případě, že plátce mzdy nebo jiného příjmu provádí srážky z více mezd nebo jiných příjmů, které vyplácí povinnému. Výše paušálně stanovené náhrady nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu však nesmí přesáhnout třetinu částky sražené ze mzdy nebo jiného příjmu povinného zaokrouhlenou na celé koruny nahoru.

(Zbývá-li tedy po odečtení nezabavitelných částek a jedné třetiny zbytku čisté mzdy (po odečtení základní – celkové nezabavitelné částky), v případě, že je sráženo pro přednostní pohledávky, nebo po odečtení nezabavitelných částek a dvou třetin zbytku čisté mzdy, je-li sráženo jen pro nepřednostní pohledávky 150 a více Kč, paušální náhrada činí 50 Kč. Zbývá-li však a je-li sráženo méně, paušální náhrada se snižuje.)

Příklad 1

Po odečtení nezabavitelného minima (nezabavitelných částek a dalších předepsaných částek) od čisté mzdy povinného zaměstnance, zbývá pouhých 100 Kč, z nichž je možno uspokojovat oprávněné věřitele. Paušální náhrada nákladů plátce mzdy pak činí jen 34 Kč a 66 Kč bude sraženo v rámci výkonu rozhodnutí (exekuce).

Jde-li o tzv. mnohočetnou exekuci, tedy provádí-li plátce mzdy zároveň srážky k vydobytí několika pohledávek vůči témuž povinnému, náleží mu náhrada nákladů pouze jednou. Ze sražených částek, které mají být vyplaceny povinnému, plátce mzdy odečte před jejich vyplacením stanovenou náhradu nákladů. Paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy se uspokojuje před všemi ostatními pohledávkami z první třetiny (zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek). Ta je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje druhá třetina). Pohledávka paušálně stanovené náhrady nákladů plátce mzdy je tak prioritní a má přednost před ostatními pohledávkami, avšak jen při srážkách z 1. třetiny zbytku čisté mzdy, ale ne při srážkách z 2. třetiny zbytku čisté mzdy. Může ovšem získat přednostní postavení dokonce i vůči výživnému, které nebylo uspokojeno z 2. třetiny, a jeho pohledávka se převádí k uspokojení do 1. třetiny (zbytku čisté mzdy).

Richard W. Fetter