3.Finanční majetek
z účetního hlediska

Ing. Zdenka Cardová

vymezení finančního majetku a jeho umístění v rozvaze, pravidla pro ocenění finančního majetku, finanční majetek ve směrné účtové osnově pro podnikatele, krátkodobý finanční majetek, dlouhodobý finanční majetek, přesuny mezi cennými papíry, deriváty,
vnitřní předpis o finančním majetku, finanční majetek v účetní závěrce.

Peníze – zřejmě jako první nás napadnou, pokud hovoříme o finančním majetku. Peníze jsou jistě tím významným impulzem při každém podnikání, i když mnohdy nejsou největší položkou majetku v konkrétní firmě. Není třeba zpravidla držet vysoký stav peněžních prostředků. Peníze používáme k podnikatelské činnosti (obchodní, výrobní apod.), ale také peníze ukládáme do jiného finančního majetku.
V účetnictví někdy hovoříme o základním koloběhu majetku, který stručně nazýváme „od peněz k penězům“. Účetnictví není založeno na peněžní bázi, tj. na zaznamenání účetních případů na základě příjmů a výdajů. Účetnictví tak, jak ho v současné době známe je založeno na zaznamenání účetních případů v době, kdy se staly (bez ohledu na to, zda jsou spojeny s příjmem nebo výdajem peněz); konkrétní účetní případy se zaznamenávají do období, s nímž věcně a časově souvisí. Přesto peněžní toky jsou při podnikání zásadní.
Finanční majetek nejsou tedy jenom peníze; v účetnictví řadíme mezi finanční majetek i takový majetek, do kterého vkládáme peněžní prostředky (krátkodobě nebo dlouhodobě) a očekáváme jejich zhodnocení.

1. Základní vymezení finančního majetku a jeho umístění v rozvaze

Účetní předpisy dělí finanční majetek na dlouhodobý a krátkodobý.
Dlouhodobým se rozumí takový majetek, kde doba použitelnosti, popřípadě sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu je delší než jeden rok.
Krátkodobým se rozumí takový majetek, kde doba použitelnosti, popřípadě sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu je do jednoho roku včetně.
Pokud s ohledem na charakter majetku objektivně nelze použít uvedená hlediska členění, je rozhodující záměr účetní jednotky, projevený při jejich pořízení.

Základní skupiny aktiv

Rozvaha k datu 31.12.20xx (tis.Kč)

	Běžné období			Minulé období
	Brutto	Korekce	Netto	Netto
AKTIVA CELKEM
A. Pohledávky za upsaný základní kapitál
B. Dlouhodobý majetek
B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek
B.II. Dlouhodobý hmotný majetek
B.III. Dlouhodobý finanční majetek
C. Oběžná aktiva
C.I. Zásoby
C.II. Dlouhodobé pohledávky
C.III. Krátkodobé pohledávky
C.IV. Krátkodobý finanční majetek
D. Časové rozlišení

Položka B.III. Dlouhodobý finanční majetek se dále člení na:

Položka C.IV. Krátkodobý finanční majetek se dále člení na:

Základní skupiny pasiv

Rozvaha k datu 31. 12. 20xx (tis.Kč)

	Běžné období	Minulé období
PASIVA CELKEM
A. Vlastní kapitál
A.I. Základní kapitál
A.II. Kapitálové fondy
A.III. Fondy ze zisku
A.IV. Výsledek hospodaření minulých let
A.V. Výsledek hospodaření běžného období
B. Cizí zdroje
B.I. Rezervy
B.II. Dlouhodobé závazky
B.III. Krátkodobé závazky
B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci
C. Časové rozlišení

Položka A.I. Vlastní kapitál se dále člení na:

Položky finančního majetku jsou umístěny v rozvaze zejména na straně aktiv (v majetku firmy), na straně pasiv se zaznamenávají (se znaménkem minus) vlastní akcie a vlastní obchodní podíly, které mohou společnosti za určitých podmínek odkupovat a po určitou dobu držet. Pohled na umístění finančního majetku v aktivech je z pozice investora (pořizovatele) finančního majetku. Pokud bychom se podívali na finanční majetek z pozice emitenta, potom musíme zaměřit pozornost na rozvahové položky na straně pasiv.
V položkách vlastního kapitálu jsou zahrnuty emitované akcie a obchodní podíly a dále emisní ážio (rozdíl mezi jmenovitou hodnotou akcií a jejich emisním kurzem) a v položkách cizích zdrojů, konkrétně dlouhodobých a krátkodobých závazcích, jsou zahrnuty i vydané dluhopisy a směnky k úhradě. V konkrétních příkladech uvedených v dalším textu se zaměříme na finanční majetek zejména z pohledu investora a v některých i z pohledu emitenta.
Zůstaňme ještě u rozvahy a podívejme se (zatím pouze stručně) na oceňování finančního majetku. Finanční majetek je specifickým majetkem z pohledu oceňování, jako jeden z mála je možný přeceňovat (nejen k rozvahovému dni, ale i častěji), a to i směrem nahoru, tedy zvýšit jeho ocenění. U většiny majetku zůstává v rozvaze (v brutto sloupci) jeho původní (historická) cena. Pokud je třeba v rozvaze poukázat na přechodné snížení ocenění konkrétního majetku, potom se zpravidla vyjádří jeho snížení (ve sloupci korekce) formou opravné položky k tomuto majetku. Zvýšit ocenění majetku zpravidla není možné. Jednou z mála výjimek, kdy je možné zvýšit ocenění majetku v rozvaze v brutto sloupci, jsou právě některé položky finančního majetku. A obdobně můžeme v brutto sloupci i snížit ocenění tohoto majetku; proto zpravidla v rozvaze ve sloupci korekce nebývá u finančního majetku (dlouhodobého ani krátkodobého) žádný údaj. Uveďme dále stručně závazná pravidla oceňování finančního majetku.

2. Základní pravidla pro ocenění finančního majetku

Dle zákona o účetnictví (§ 24) se majetek a závazky oceňují:

ad a) K okamžiku uskutečnění účetního případu (§ 25) se oceňují:

Pořizovací cenou se rozumí cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související.
Reprodukční pořizovací cenou se rozumí cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje.
Ustanovení zákona o účetnictví (ještě v § 25) umožňuje:
U stejného druhu cenných papírů se za způsob ocenění (zejména při jejich úbytku) považuje i ocenění cenou, která vyplyne z ocenění jejich úbytků cenou zjištěnou váženým aritmetickým průměrem nebo způsobem, kdy první cena pro ocenění přírůstku majetku se použije jako první cena pro ocenění úbytku majetku (FIFO).

Ad b) K rozvahovému dni (ke dni sestavení účetní závěrky (§ 27) se oceňují:

Cenné papíry v průběhu držby (zejména k rozvahovému dni, ale i častěji) se oceňují reálnou hodnotou s výjimkou:

Podle zákona o účetnictví se jako reálná hodnota použije:

Tržní hodnotou se rozumí hodnota, která je vyhlášena na tuzemské či zahraniční burze nebo na jiném regulovaném trhu. Pokud je majetek veden na tuzemské burze cenných papírů, rozumí se tržní hodnotou zavírací cena vyhlášená burzou cenných papírů v pracovní den, ke kterému se ocenění provádí. V případě, že majetek není veden na tuzemské burze cenných papírů a je kótován na zahraničních burzách cenných papírů, rozumí se tržní hodnotou nejvyšší cena ze zavíracích cen, které bylo dosaženo na schválených trzích zahraničních burz cenných papírů v pracovní den, ke kterému se ocenění provádí.
V případě jiného regulovaného trhu než burzy se rozumí tržní hodnotou cena platná v den, ke kterému se ocenění provádí. Pokud v den, ke kterému se ocenění provádí, uvedené trhy nepracují, použije se cena vyhlášená na nich poslední pracovní den, který předchází okamžiku ocenění; není-li známa ani tato cena, postupuje se dále podle věty druhé.

Cenné papíry a podíly neoceňované reálnou hodnotou

Dluhopisy a ostatní cenné papíry s pevným výnosem, na něž se nevztahuje ustanovení o ocenění reálnou hodnotou, se ocení ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, pořizovací cenou zvýšenou nebo sníženou o úrokové výnosy nebo náklady.

Podíly oceněné ekvivalencí

Podíl, který představuje účast s rozhodujícím nebo podstatným vlivem, může být oceněn ekvivalencí (protihodnotou); použije-li účetní jednotka uvedený způsob ocenění, je povinna jej použít pro ocenění všech takových podílů.

Finanční majetek v cizí měně

Finanční účty v cizích měnách se v účetnictví vedou v českých korunách i v cizích měnách.
Základní právní vymezení souvislostí s cizí měnou jsou uvedena v zákoně o účetnictví, kterým je stanovena povinnost vést účetnictví v české měně, tudíž veškerá aktiva i pasiva v cizí měně je třeba přepočítat na měnu českou.
Zákon o účetnictví (§ 24) stanoví dva okamžiky pro přepočet cizí měny na českou, kterými jsou den uskutečnění účetního případu a konec rozvahového dne.

K okamžiku uskutečnění účetního případu připouští zákon o účetnictví variantní možnosti používání kurzů pro přepočet cizí měny na českou:

K rozvahovému dni se nepřepočítávají veškerá aktiva a pasiva, ale pouze zákonem vyjmenovaná, kde je povinnost souběžného vedení české i cizí měny. Která to jsou?
V případě pohledávek a závazků, podílů na obchodních společnostech, cenných papírů a derivátů, cenin, pokud jsou vyjádřeny v cizí měně, a cizích měn, jsou účetní jednotky povinny použít současně cizí měnu; tato povinnost platí i u opravných položek, rezerv a technických rezerv, pokud majetek a závazky, kterých se týkají, je vyjádřen v cizí měně (§ 4).
Účetnictví se vede v peněžních jednotkách české měny a v případech výše stanovených se vede současně i v cizích měnách.

3. Finanční majetek ve směrné účtové osnově pro podnikatele

Majetek, který podle účetních předpisů souhrnně nazýváme finanční majetek, se tedy dělí na dvě základní skupiny:

Uvedené dvě skupiny se dělí podle směrné účtové osnovy na několik podskupin:

Krátkodobý finanční majetek

Ve směrné účtové osnově jsou uvedeny u krátkodobého finančního majetku ještě dvě specifické položky – převody mezi finančními účty (účtová skupina 26) a opravné položky ke krátkodobému finančnímu majetku (účtová skupina 29).

Dlouhodobý finanční majetek (účtová skupina 06)

Ve směrné účtové osnově jsou uvedeny u dlouhodobého majetku ještě tři specifické položky, které souvisí s dlouhodobým finančním majetkem – pořizovaný dlouhodobý finanční majetek (účtová skupina 04), poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek (účtová skupina 05) a opravné položky k dlouhodobému finančnímu majetku (účtová skupina 09).
S finančním majetkem souvisí i účtové skupiny finančních nákladů (zejména účtová skupina 56 a 57) a finančních výnosů (zejména účtová skupina 66 a 67).
Podrobnější členění na syntetické a analytické účty je plně v kompetenci každé firmy. Možné varianty uvedeme na příkladech. Dále již podrobně k jednotlivým skupinám finančního majetku.

4. Krátkodobý finanční majetek

Charakteristickým rysem krátkodobého finančního majetku (účtovaného v účtové třídě 2) je zejména:

4.1 Peníze (pokladna, ceniny)

Rozvahová položka peníze (účtová skupina 21) obsahuje zejména peníze v pokladně a ceniny, popřípadě peníze na cestě vztahující se k této položce.
V účtovém rozvrhu podnikatelů jsou zpravidla zařazeny dva syntetické účty:

211 – Pokladna
213 – Ceniny.

Účtuje se zde:

Součástí pokladní hotovosti jsou nasáčkované výplaty, depozita, pokud nebyly ve výplatní den předány příjemcům.
Stav peněz v pokladně nelze nahrazovat stvrzenkami či úpisy.
Peníze v hotovosti svěřené pracovníkům k použití na předem stanovené účely a šeky vydané k použití se účtují jako pohledávky za zaměstnanci, popřípadě společníky.
Na analytických účtech se vede stav a pohyb valut, šeků, poukázek k zúčtování znějících na cizí měnu odděleně podle jednotlivých měn.

Příklad 1

Příklad 2

Účetní případ	MD	D
Nákup (v hotovosti)
materiálu k okamžité spotřebě	501	211
materiálu, zboží na sklad (způsob A)	11x	211
materiálu (způsob B)	501	211
zboží (způsob B)	504	211
služeb	518	211
Prodej (v hotovosti)
materiálu	211	642
zboží	211	604
služeb	211	602
odvod hotovosti do banky nebo převod do jiné pokladny	261	211
příjem hotovosti při výběru z banky nebo z jiné pokladny	211	261
Inkaso obchodních pohledávek a úhrady závazků v hotovosti
inkaso pohledávky	211	31x
úhrada závazku	32x	211
přijatá záloha	211	324
poskytnutá záloha – provozní	314	211
poskytnutá záloha – na zásoby	15x	211
poskytnutá záloha – na dlouhodobý majetek	05x	211

Příklad 3

Účetní případ	MD	D
Zaměstnanci
vyplacená záloha na pracovní cestu, nákup	335	211
vrácená záloha na pracovní cestu, nákup	211	335
vyúčtování cestovních náhrad	512	333
výplata cestovních náhrad	333	211
vyúčtování nákupů	5xx	211
výplata mezd	331	211
Společníci
vyplacená záloha na pracovní cestu, nákup	355	211
vrácená záloha na pracovní cestu, nákup	211	355
vyúčtování cestovních náhrad	512	365
výplata cestovních náhrad	365	211
vyúčtování nákupů	5xx	211
výplata mezd	366	211

Příklad 4

Účetní případ	MD	D
Příjem daru v hotovosti	211	413
Poskytnutí daru v hotovosti	543	211

Vhodné analytické účty je třeba zajistit u pokladny, dále u pohledávek za konkrétními zaměstnanci a společníky, zásob i služeb, obchodních pohledávek a závazků.

Valutové pokladny

Vzhledem k tomu, peníze se v účetnictví vedou v českých korunách i v cizích měnách, je třeba rozhodnout, jakým způsobem se bude zaznamenávat souběžná evidence české a cizí měny.
Důvodem souběžné evidence české a cizí měny je, že peníze patří mezi vyjmenovaný majetek, který se přepočítává pro potřeby účetnictví dvakrát – nejenom ke dni uskutečnění účetního případu (pohybu peněz), ale také k rozvahovému dni.

Příklad 5

Souběžná evidence české a cizí měny
Varianta a):
Účetní software umožňuje účtování obou měn (české i cizí) v hlavní knize.
Varianta b):
V hlavní knize je účtováno pouze v české měně, cizí měna je uváděna a sledována pouze v konkrétním dílčím deníku (pokladní deník).
Varianta c):
V hlavní knize je účtováno pouze v české měně, cizí měna je ve vyjmenovaných případech evidována ručně.
Vždy je třeba oddělit korunovou pokladnu od pokladen v cizí měně, tj. valutových pokladen. U pokladen v cizí měně (oddělené pokladny podle jednotlivých měn) se prvotně vystavují pokladní doklady a sleduje se celá evidence v příslušné cizí měně (§ 4 odst. 12 zákona o účetnictví). Následně se provádí přepočet na měnu českou.
V průběhu období používáme pro přepočet měn kurzy v souladu s vnitřním firemním předpisem (tímto předpisem je z možných variant, které nabízí zákon o účetnictví, vybrán závazný postup) a ve specifických případech se řídíme dalšími zákony, které pravidla přepočtu jednoznačně vymezují. K dalším zákonům, které řeší přepočet cizí měny na českou, patří zákoník práce. Použití kurzů dle zákoníku práce:

Uvedené kurzy jsou určeny pro výpočty nároků (případně závazků) zaměstnance při zahraničních pracovních cestách. Pro účtování se používá kurzů platných pro pokladní (i bankovní) operace. Případné kurzové rozdíly jsou zaúčtovány podle standardních pravidel.

Pro účely zákona o omezení plateb se platba v české nebo jakékoliv cizí měně přepočte na měnu EURo směnným kurzem devizového trhu vyhlášeným ČNB a platným ke dni provedení platby.
V průběhu období jsou kurzové rozdíly účtovány na vrub nebo ve prospěch finančních nákladů nebo výnosů, souvztažnými účty jsou příslušné účty pohledávek, závazků, peněz na cestě.
Na konci účetního období nejsou možné žádné varianty. Okamžik uskuteční pro účtování kurzových rozdílů je rozvahový den a k tomuto dni je třeba použít aktuální kurz devizového trhu vyhlášený ČNB. Kurzové rozdíly jsou účtovány na vrub nebo ve prospěch finančních nákladů nebo výnosů, tj. na vrub účtu 563 – Kurzové ztráty nebo ve prospěch účtu 663 – Kurzové zisky, souvztažnými účty jsou příslušné analytické účty valutových pokladen.
Vnitřním předpisem o přepočtu cizí měny na českou je třeba rozhodnout zejména o:

Příklad 6

Účetní případ	MD	D
Převod (prodej) valut – výdej z valutové poklady	261	211.51
Příjem na korunový účet z valutové pokladny	221.1	261
Kurzový rozdíl – kurz v pokladně vyšší než v bance	563	261
Kurzový rozdíl – kurz v pokladně nižší než v bance	261	663
Převod (nákup) valut – výběr z korunového účtu	261	221.1
Příjem z korunového účtu do valutové pokladny	211.51	261
Kurzový rozdíl – kurz v pokladně vyšší než v bance	261	663
Kurzový rozdíl – kurz v pokladně nižší než v bance	563	261
Poskytnutí zálohy zaměstnanci	335	211.51
Vrácení zálohy zaměstnancem	211.51	335
Poskytnutí zálohy společníkovi	355	211.51
Vrácení zálohy společníkem	211.51	355
Výplata cestovních náhrad zaměstnanci	333	211.51
Výplata cestovních náhrad společníkovi	365	211.51
Závazky – předpis závazku	0x,1x,5x..	321, 379
Úhrada závazku – v hotovosti z valutové pokladny	321, 379	211.51
Kurzový rozdíl při úhradě – kurz předpisu závazku byl vyšší	321, 379	663
Kurzový rozdíl při úhradě – kurz předpisu závazku byl nižší	563	321, 379
Pohledávky – předpis pohledávky	311, 378	6x
Inkaso pohledávky – v hotovosti – příjem do valutové pokladny	211.51	311, 378
Kurzový rozdíl při inkasu – kurz přepisu pohledávky byl vyšší	563	311, 378
Kurzový rozdíl při inkasu – kurz přepisu pohledávky byl nižší	311, 378	663
Vyúčtování kurzových rozdílů při uzavírání účetních knih – přepočet kurzem ČNB k rozvahovému dni
– kurzový zisk	211.51	663
– kurzová ztráta	563	211.51

Příklad 7

Účetní případ	Kč	MD	D
Výdej z valutové poklady – pevný kurz	24 105	261	211.51
Příjem na devizový účet – aktuální kurz	24 490	221.2	261
Kurzový rozdíl při převodu peněz	385	261	663

Příklad 8

Účetní případ	Kč	MD	D
Výdej z valutové poklady – aktuální kurz	24 490	261	211.51
Příjem na devizový účet – aktuální kurz	24 490	221.2	261
Kurzový rozdíl při převodu peněz nevznikl

Účtování kurzových rozdílů k rozvahovému dni

K datu uzavírání účetních knih je nutné provést přepočet cizích měn na devizových účtech i ve valutových pokladnách na měnu českou. Zde existuje pouze jediná varianta – použití aktuálního kurzu ČNB k rozvahovému dni.

Příklad 9

Účetní případ	Kč	MD	D
Kurzový rozdíl	81	211.51	663

Inventarizace pokladní hotovosti

Rozdíly vzniklé při inventarizaci pokladní hotovosti (v české i v cizích měnách) se považují za schodek, popřípadě přebytek. Pokud je zjištěn schodek na hotovosti, potom je zpravidla předepsán odpovědné osobě. Finanční náklad (účet 569) je do výše úhrady daňově účinným nákladem.

Příklad 10

Účetní případ	MD	D
Inventarizace
schodek na hotovosti dle inventarizačního zápisu	569	211
pohledávka za odpovědnou osobou	335	668
úhrada schodku odpovědnou osobou	211	335
přebytek pokladní hotovosti dle inventarizačního zápisu	211	668

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat (dle § 252 a násl. zákoníku práce).
Byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dohoda o odpovědnosti), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, odpovídá za schodek vzniklý na těchto hodnotách.

Dohoda o odpovědnosti musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.

Zaměstnanec se zprostí odpovědnosti zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, zejména, že mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat.

Dohoda o odpovědnosti zaniká dnem skončení pracovního poměru nebo dnem, kdy bylo odstoupení od této dohody doručeno zaměstnavateli, není-li v odstoupení od této dohody uveden den pozdější.
Inventarizace se provádí

Na pracovištích, kde pracují zaměstnanci se společnou odpovědností, se inventarizace provádí při uzavření dohod o odpovědnosti se všemi společně odpovědnými zaměstnanci, při zániku všech těchto dohod, při výkonu jiné práce, při převedení na jinou práci nebo na jiné pracoviště nebo přeložení všech společně odpovědných zaměstnanců, při změně na pracovním místě vedoucího zaměstnance nebo jeho zástupce a na žádost kteréhokoliv ze společně odpovědných zaměstnanců při změně v jejich kolektivu, popřípadě při odstoupení některého z nich od dohody o odpovědnosti.
Jestliže zaměstnanec se společnou odpovědností, jehož pracovní poměr skončil, nebo který vykonává jinou práci, nebo který byl převeden na jinou práci, nebo který byl převeden na jiné pracoviště nebo přeložen, nepožádá zároveň o provedení inventarizace, odpovídá za případný schodek zjištěný nejbližší inventarizací na jeho dřívějším pracovišti. Jestliže zaměstnanec, který je zařazován na pracoviště, kde pracují zaměstnanci se společnou odpovědností, nepožádá zároveň o provedení inventarizace, odpovídá, pokud od dohody o odpovědnosti neodstoupil, za případný schodek zjištěný nejbližší inventarizací.

Účtuje se zde o stavu a pohybu cenin (například poštovní známky, kontrolní pásky určené ke značení lihu, dálniční nálepky, kolky, telefonní a ostatní karty, mají-li hodnotu, ze které bude moci být po vydání do užívání čerpáno) před jejich vydáním. Jako ceniny se účtují i zakoupené stravenky do provozoven veřejného stravování apod. Ceniny svěřené pracovníkům k použití na předem stanovené účely se účtují jako pohledávky za zaměstnanci, popřípadě společníky.

Příklad 11

Příklad 12

Účetní případ	Kč	MD	D
Nákup cenin – kolků (výdajový pokladní doklad)	10 000	213	211
Výdej kolků do užívání	5 000	538	213
Nákup cenin – známek (výdajový pokladní doklad)	500	213	211
Výdej známek do užívání	100	518	213
Nákup cenin – telefonních karet (výdajový pokladní doklad)	2 000	213	211
Výdej telefonních karet do užívání	1 000	518	213

Další použitý syntetický účet
538 – Ostatní daně a poplatky
Rozdíly vzniklé při inventarizaci cenin se považují za schodek, popřípadě přebytek.

Příklad 13

Účetní případ	MD	D
Inventarizace
schodek na ceninách dle inventarizačního zápisu	569	213
pohledávka za odpovědnou osobou	335	668
úhrada schodku na ceninách odpovědnou osobou	213	335
přebytek cenin dle inventarizačního zápisu	213	668

Příklad 14

Účetní případ	Kč	MD	D
1. Doklad (faktura) za nákup stravenek:
– celkový závazek	6 144		321
– jmenovitá hodnota stravenek	6 000	213
– provize – z toho 55 %	66	518D
– provize – z toho 45 %	54	518N
– nárok na odpočet DPH z provize	24	343
2. Výdej stravenek zaměstnancům – z toho 55 % – z toho 45 %	6 000 3 300 2 700	527 548	213
3. Úhrada stravenek zaměstnanci	2 700	211	648

Účetní případ	Kč	MD	D
1. Doklad (faktura) za nákup stravenek:
– celkový závazek	6 144		321
– jmenovitá hodnota stravenek	6 000	213
– provize – z toho 55 %	66	518D
– provize – z toho 45 %	54	518N
– nárok na odpočet DPH z provize	24	343
2. Výdej stravenek zaměstnancům (společníkům) – z toho 55 % – z toho 45 %	6 000 3 300 2 700	527 335	213
3. Úhrada stravenek zaměstnanci (v hotovosti, z mezd)	2 700	211,331	335

Pokladní agenda a její celková
organizace

V současné době neexistuje žádný předpis, který by stanovil, že pokladnu musí vést odlišný člověk od toho, který o ní účtuje (toto omezení platilo do konce roku 1991; čili v dobách, kdy majitelem podniků byl stát). V současné době je tedy v kompetenci každé firmy (majitele), jak rozhodne o personálním obsazení pokladny.
Jaké jsou základní činnosti vymezené firmou pro funkci pokladní a jaká další rozhodnutí je třeba při organizaci pokladní agendy zejména zajistit?
Pokladní vede evidenci o pohybu peněžních prostředků v hotovosti a cenin.
Například: vede pokladní (evidenční) knihy a to pro každou měnu a druh cenin zvlášť; knihy jsou průpisové, přičemž kopie odevzdává pokladní spolu s pokladními doklady do účtárny.
Pokladní zhotovuje pokladní doklady, odpovídá za jejich formální správnost a zajišťuje jejich průběžné číslování.
Forma pokladních dokladů není závazně předepsána (i zde záleží na firemním rozhodnutí).
Například: Pokladní doklad musí být označen názvem účetní jednotky, a musí obsahovat identifikaci osoby, která hotovost nebo ceninu přijala, stručný popis účetní operace, datum vystavení pokladního dokladu, podpis příjemce hotovosti a podpis pokladní (pokladní ověřuje formální správnost pokladních dokladů). Pokladní nesmí vystavit pokladní doklad bez schválení věcné správnosti prvotního dokladu, na základě kterého pokladní doklad vystavuje. Osoby odpovědné za schvalování věcné správnosti prvotních dokladů a jejich podpisové vzory je třeba v každé firmě vymezit vnitřním předpisem. Číslování pokladních dokladů je zpravidla stanoveno podle jednotlivých pokladních knih.
Pokladní ověřuje výši plateb v hotovosti.
Zákonem č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti (platný od 1. 7. 2004), byla zavedena povinnost pro fyzické i právnické osoby s místem trvalého pobytu nebo se sídlem na území ČR (jakož i pro pobočky nebo organizační složky zahraničních osob zřízených na území ČR) provádět vzájemné platby, jejichž výše překračuje limit 15 000 EUR, bezhotovostně. Povinnost se vztahuje i na platby do zahraničí. Povinnost se nevztahuje na vyjmenované tituly v citovaném zákoně – zejména platby daní a poplatků, cla, výplaty mezd, platby důchodů, platby určené k úschově peněz notářem, platby pojistného a výplat pojistného plnění ze soukromého pojištění, vklady nebo výběry hotovosti na vlastní nebo na cizí účet.
Do limitu 15 000 EUR se započítávají všechny platby v české i v cizí měně, provedené týmž poskytovatelem platby témuž příjemci platby v průběhu jednoho kalendářního dne.

Platba v české nebo jakékoliv cizí měně se přepočte na měnu EUR směnným kurzem devizového trhu vyhlášeným ČNB a platným ke dni provedení platby.
Pokladní zajišťuje doplňování (z banky) a odvody hotovosti (do banky).
Například: Doplňování pokladní hotovosti a cenin zajišťuje pokladní v hodinách před otevřením pokladny na základě předpokládaných výdajů; je vhodné stanovit pro ostatní útvary firmy, aby v případě, že předpokládají pro daný den výdaje v hotovosti, které překračují běžnou úroveň, předaly požadavek například nejpozději 1 hodinu před odvodem do banky.
Odvod hotovosti do banky nad pokladní limit (který záleží výhradně na vnitřním rozhodnutí firmy) zajišťuje pokladní zpravidla po uzavření pokladny a zjištění hotovosti.
S fyzickým pohybem peněz souvisí i rozhodnutí firmy o přesunech hotovosti (použití speciálního kufříku, doprovod členů firemní ochranky apod.).
K rozhodnutím firmy patří určení pokladních hodin pro zaměstnance pro příjem a výdej peněžních prostředků a cenin.
Například: Pokladní hodiny jsou denně od 10:00 do 15:00 s výjimkou výplatních dnů, kdy pokladna zajišťuje pouze výplatu mezd.
K povinnostem pokladní patří i předání pokladních dokladů spolu s kopiemi listů z pokladních (evidenčních) knih do účtárny ve stanovených termínech k jejich zaúčtování.

Archivace pokladní agendy

Zákon o účetnictví vymezuje pro archivaci účetních dokladů a knih 5 let (počínaje koncem účetního období, kterého se týkají).
Zároveň však stanoví povinnost respektovat při archivaci i jiné zákony, kde je zpravidla povinnost archivace delší (například daňové doklady pro účely DPH 10 let; mzdová agenda pro účely důchodů 30 let).

Směnárenská činnost

Směnárenská činnost je specifickou oblastí manipulace s peněžními prostředky v cizí měně.
Jak stanovit pravidla pro přepočet cizí měny na českou?
Při směnárenské činnosti účtujeme o nákupu a prodeji valut a zpravidla i o poplatcích za výměnu. Zisk při směnárenské činnosti je vytvářen kurzovými rozdíly při nákupu a prodeji valut a případnými poplatky za výměnu. Nezbytnou nutností je vedení valutové pokladny pro každou měnu samostatně.
Účtování případných kurzových rozdílů je vždy výsledkové.
Vnitřním předpisem je třeba vždy stanovit pevná pravidla pro přepočet cizí měny na českou, tj. nejenom uplatnění směnných kurzů vyhlašovaných ČNB jako běžných či stálých kurzů s uvedením termínů jejich změn, ale i konkrétní postup, tzn., v kterém okamžiku budeme kurzový rozdíl zjišťovat a účtovat o něm.
Při oceňování ke dni uskutečnění účetního případu máme v podstatě tři možnosti:

Při účetní závěrce se vždy zjišťují a vyúčtují kurzové rozdíly ve valutových pokladnách a na devizových účtech ke konci rozvahového dne při přepočtu kurzem ČNB. Tyto rozdíly se účtují vždy výsledkově.
Při směnárenské činnosti účtujeme o nákupu a prodeji valut a zpravidla i o poplatcích za výměnu. Při přepočtu cizí měny na českou k datu pohybu měny je nutné vnitřním předpisem rozhodnout o použití kurzu (denní kurz ČNB, pevný kurz nebo kurz, za který byly tyto hodnoty koupeny nebo prodány).

Příklad 15

Účetní případ	MD	D
1. Pořízení valut z korunové pokladny – výdej	261	211.1
– příjem do valutové pokladny (kurz pokladny)	211.51	261
2. Kurzový rozdíl – ztráta	563	261
3. Poplatky	568	211.1

Účetní případ	MD	D
1. Prodej valut (kurz směnárníka)	211.1	211.51
2. Poplatek	211.1	602
3. Kurzový rozdíl (kurz směnárníka – kurz pokladny)	211.51	663

Účetní případ	MD	D
1. Nákup valut (kurz směnárníka)	211.51	211.1
2. Kurzový rozdíl (kurz směnárníka – kurz pokladny)	211.51	663

4.2 Účty v bankách a převody mezi účty

Položka – bankovní účty – obsahuje zejména peněžní zůstatky na bankovních účtech, popřípadě peníze na cestě vztahující se k této položce. Účtuje se zde na základě oznámení banky o přijatých nebo provedených platbách (bankovní výpisy). Vklady nebo výběry peněz v hotovosti a převody mezi bankovními účty lze účtovat prostřednictvím účtu peněz na cestě (261) ; tento účet jsme používali již u převodů hotovosti.
Prostřednictvím účtu 221-Bankovní účty se účtuje o stavu a pohybu peněžních prostředků účetní jednotky u bank; jde například o běžný účet, vkladový účet, devizový účet. Analytické účty se vedou podle jednotlivých účtů otevřených v bankách účetní jednotce. Bankovní účty mají zpravidla aktivní zůstatek. Pasivní zůstatek může být ke konci rozvahového dne vykázán u běžného účtu, pokud je to bankou umožněno. V rozvaze je pak pasivní zůstatek vykazován jako přijatý krátkodobý bankovní úvěr.

Příklad 16

Účetní případ	MD	D
Inkaso pohledávky	221	311,315,378
Přijatá záloha	221	324
Poskytnutí úvěru s převodem na běžný účet	221	261
Převody peněžních prostředků
– příjem	221	261
– odvod	261	221
Splátka úvěru	261,231,461	221
Bankovní poplatky	568	221
Vyúčtování přijatých úroků	221	662

Devizové bankovní účty

Kurzové rozdíly vznikající při ocenění peněžních prostředků k okamžiku uskutečnění účetního případu a ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, se účtují na vrub účtu finančních nákladů nebo ve prospěch účtu finančních výnosů. Při postupném splácení pohledávek a závazků a při pohybech na účtech v účtových skupinách 21, 22 a 26 lze vyúčtovat na vrub účtu finančních nákladů a ve prospěch účtu finančních výnosů až ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka.

Příklad 17

Text	EUR	Kč	MD	D	Zůstatek 46(1)
10. 9. Poskytnutí úvěru – výpis z úvěrového účtu	100 000	2 473 500	261	461	2 473 500
10. 9. Výpis z devizového účtu	100 000	2 473 500	221.2	261
10. 10. Splátka – výpis z úvěrového účtu	10 000	244 300	461	261	2 229 200
10. 10. Výpis z devizového účtu	10 000	244 300	261	221.2
10. 11. Splátka – výpis z úvěrového účtu	10 000	245 300	461	261	1 983 900
10. 11. Výpis z devizového účtu	10 000	245 300	261	221.2
10. 12. Splátka (10. 12.) – výpis z úvěrového účtu	10 000	249 550	461	261	1 734 350
10. 12. Výpis z devizového účtu	10 000	249 550	261	221.2
31. 12. Přepočet úvěrového účtu*)		19 850	563	461	1 754 200

Při postupném vzniku závazku z úvěru nebo půjček, například v rámci smluvního úvěrového rámce, a následném postupném splácení uvedených závazků, lze použít pro vyčíslení kurzových rozdílů metodu FIFO nebo vážený aritmetický průměr kurzů za období poskytování úvěru nebo půjčky. Postup stanoví účetní jednotka ve svém vnitřním předpisu.

Devizový kontokorentní účet

Situace na devizovém kontokorentním účtu je stejná jako na běžném devizovém účtu, to znamená, že v průběhu účetního období nevznikají kurzové rozdíly. Devizový kontokorentní účet je vlastně běžný devizový účet, který může mít kreditní zůstatek. Povinností je přepočítat zůstatek účtu k rozvahovému dni aktuálním kurzem ČNB k tomuto dni. V případě pasivního zůstatku účtu se jeho stav uvede v účetní závěrce jako krátkodobý úvěr.

Příklad 18

Účetní případ	MD	D
Vyúčtování kurzových rozdílů při uzavírání účetních knih – přepočet kurzem ČNB k rozvahovému dni.
– kurzový zisk	221.2	663
– kurzová ztráta	563	221.2

Při použití platební karty k devizovému účtu je při čerpání souvztažným účtem zpravidla účet pohledávky vůči společníkovi, případně vůči zaměstnanci. Případný kurzový rozdíl se účtuje proti účtu pohledávek.

Příklad 19

Účetní případ	MD	D
Poskytnutí platební karty zaměstnanci
Na základě výpisu z devizového účtu – výběr	335.1	221.2
Po předložení dokladu zaměstnancem – za ubytování	512	335.1
Poskytnutí platební karty společníkovi s.r.o.
Na základě výpisu z devizového účtu – výběr	355.1	221.2
Po předložení dokladu – občerstvení obchodního partnera	513	355.1

V případě, že pro přepočet cizí měny na českou byly použity stejné kurzy, kurzové rozdíly nevznikají. Pokud je vyúčtování například zahraniční pracovní cesty v jiném kurzu, než v jakém byl proveden přepočet výběru z devizového účtu, vzniká kurzový rozdíl (souvztažným účtem je účet pohledávek vůči společníkovi).

4.3 Krátkodobý finanční majetek

Analytické účty se vedou zejména podle:

Cenné papíry

Na cenné papíry se vztahuje zejména zákon o cenných papírech (č. 591/1992 Sb.). Cenné papíry jsou zejména:

Cenný papír může mít formu cenného papíru na doručitele, na řad nebo na jméno. Zákonem je možné určit, že lze cenný papír vydat jen v některé z uvedených forem.

Akcie (v souladu s § 155 obchodního zákoníku):

Akcie mohou být vydány v souladu se zvláštním zákonem v listinné podobě (listinné akcie), nebo v zaknihované podobě (zaknihované akcie).

Akcie musí obsahovat:

Listinná akcie musí obsahovat i číselné označení a podpis člena nebo členů představenstva, kteří jsou oprávněni jménem společnosti jednat k datu emise. Zaknihovaná akcie musí obsahovat číselné označení v případech, kdy to stanoví zákon.
Akcie téže společnosti mohou mít různou jmenovitou hodnotu, pokud zvláštní zákon nestanoví něco jiného.
Je-li vydáno více druhů akcií, musí akcie obsahovat označení druhu a listinné akcie musí obsahovat i určení práv s nimi spojených alespoň odkazem na stanovy. Akcie, s nimiž nejsou spojena žádná zvláštní práva (kmenové akcie), nemusí označení druhu obsahovat.
Akciová společnost musí zacházet za stejných podmínek se všemi akcionáři stejně. Jiné druhy akcií, než které upravuje zákon, nesmějí být vydávány.

Akcie může znít na jméno nebo na majitele.
Jestliže společnost vydala akcie na jméno, vede seznam akcionářů, v němž se zapisuje označení druhu a formy akcie, její jmenovitá hodnota, firma nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je akcionářem, popřípadě číselné označení akcie a změny těchto údajů.
Společnost je povinna každému svému akcionáři na jeho písemnou žádost a jen za úhradu nákladů vydat opis seznamu všech akcionářů, kteří jsou vlastníky akcií na jméno, nebo požadované části seznamu, a to nejpozději do sedmi dnů od doručení žádosti. Vydala-li společnost zaknihované akcie, mohou stanovy určit, že seznam akcionářů nahrazuje evidence zaknihovaných cenných papírů vedená podle zvláštního právního předpisu. Stanovy mohou omezit, nikoliv však vyloučit, převoditelnost akcií na jméno.
Akcie na majitele je neomezeně převoditelná. Práva spojená s listinnou akcií na majitele vykonává ten, kdo ji předloží, nebo ten, kdo prokáže písemným prohlášením osoby, která vykonává úschovu nebo uložení podle zvláštního právního předpisu, že akcie je pro něho uložena podle zvláštního právního předpisu.
Rozhodující pro správné účtování z pozice investora je jeho záměr při pořízení akcií. Akcie mohou být pořízeny za účelem dlouhodobého držení; může se přitom jednat o rozhodující, podstatný nebo menšinový vliv ve společnosti; akcie mohou být pořízeny za účelem krátkodobého držení (k obchodování).

Pokud upisovatel nesplatil celý emisní kurz upsané akcie před zápisem společnosti do obchodního rejstříku (nesplacená akcie), vydá společnost bez zbytečného odkladu po tomto zápisu upisovateli zatímní list nahrazující všechny jím upsané a nesplacené akcie jednoho druhu.

Zatímní list obsahuje:

Zatímní list je cenným papírem na řad, se kterým jsou spojena práva vyplývající z akcií, které zatímní list nahrazuje, a povinnost splatit jejich emisní kurz. Jestliže vlastník zatímního listu převede zatímní list na jinou osobu před splacením emisního kurzu nesplacených akcií, ručí za splacení zbytku emisního kurzu. Zní-
-li zatímní list nebo jeho rubopis na jméno několika osob, jsou tyto osoby zavázány ke splacení nesplaceného emisního kurzu akcií, které tento zatímní list nahrazuje, společně a nerozdílně.
Na zatímní list se použijí obdobně ustanovení o akciích na jméno. Pokud zatímní list nahrazuje nesplacené akcie na jméno, jejichž převoditelnost je podle stanov společnosti omezena, je stejným způsobem omezena i převoditelnost zatímního listu.
Představenstvo vyzve bez zbytečného odkladu po splacení emisního kurzu nesplacených akcií akcionáře, aby předložil zatímní list k výměně za akcie, nebo na jeho žádost zatímní list za akcie vymění. Pokud bude splacen emisní kurz jen některých nesplacených akcií, vymění společnost zatímní list za akcie, jejichž emisní kurz byl splacen, a za nový zatímní list o jmenovité hodnotě tvořené součtem dosud nesplacených akcií, které nový zatímní list nahrazuje.

Jestliže při zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií, jejichž převoditelnost není omezena, upisovatel zcela splatil emisní kurz akcie, může společnost před zápisem zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku vydat poukázky na akcie, rozhodla-li o tom valná hromada. Poukázky na akcie lze vydat i pouze k některým upsaným akciím, rozhodne-li tak valná hromada a nebude-li to v rozporu s jiným ustanovením obchodního zákoníku.
Poukázka na akcie je cenný papír na doručitele, se kterým jsou spojena veškerá práva upisovatele. S jednou poukázkou na akcie jsou spojena práva vyplývající z upsání jedné akcie, nerozhodne-li valná hromada u listinných poukázek na akcie, že s jednou poukázkou na akcie mohou být spojena práva vyplývající z upsání více akcií.
Poukázky na akcie mají stejnou podobu jako akcie, které za ně mají být vyměněny, nerozhodne-li valná hromada o vydání listinných poukázek na akcie i v případě zaknihované podoby upisovaných akcií.
V poukázce na akcie musí být uvedeno:

Podílový list je cenný papír, který představuje podíl podílníka na majetku v podílovém fondu a se kterým jsou spojena další práva plynoucí z tohoto zákona nebo statutu.
Podílový list obsahuje:

Podílové listy stejného podílového fondu a stejné jmenovité hodnoty zakládají stejná práva podílníků. Převod podílového listu na řad je účinný ve vztahu k investiční společnosti zápisem do seznamu podílníků vedeného investiční společností.

Dluhopis je zastupitelný cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení dlužné částky a povinnost emitenta toto právo uspokojit. Dluhopis může být vydán v listinné nebo zaknihované podobě. Emisí dluhopisů se rozumí soubor dluhopisů vydávaných na základě týchž emisních podmínek a majících stejné datum emise a stejné datum splatnosti. Dluhopisům téže emise se přidělí stejné identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů (ISIN), je-li přidělováno, nebo jiný údaj identifikující dluhopis.
Dluhopisem vydávaným v České republice se rozumí dluhopis, který byl v listinné podobě předán nebo v zaknihované podobě zapsán v evidenci podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu na účet prvnímu nabyvateli na území České republiky.
Kupóny jsou cenné papíry na doručitele, které lze vydávat pro účely uplatnění práva na výnos z dluhopisu. Listinné kupóny se vydávají v kupónovém archu.
Emitentem může být právnická osoba.Emitentem může být též fyzická osoba, která je bankou s místem podnikání na území státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, a která na území České republiky podniká na základě jednotné bankovní licence podle zvláštního právního předpisu, upravujícího činnost bank.
Emitent může vydat dluhopisy, pokud Česká národní banka schválí emisní podmínky dluhopisů. Emitent se sídlem nebo bydlištěm v České republice, který vydává dluhopisy v zahraničí, je povinen nejpozději k datu emise dluhopisů informovat Českou národní banku o místu vydání, objemu emise a dále o formě a podobě dluhopisů, jejich výnosu a splatnosti.

Emitent se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, který vydává dluhopisy v České republice, je povinen nejpozději k datu emise dluhopisů informovat Českou národní banku o objemu emise a dále o formě a podobě dluhopisů, jejich výnosu a splatnosti.

Akciová společnost je oprávněna vydat pro uplatnění přednostního práva cenné papíry označené jako opční listy. Opční listy lze vydávat pouze jako cenné papíry na doručitele. Opční list může být vydán buď v listinné, nebo zaknihované podobě.
V opčním listu musí být uvedeno:

Opční list vydaný v listinné podobě musí obsahovat i datum emise, podpis nebo podpisy členů představenstva oprávněných jednat jménem společnosti a číselné označení akcie nebo dluhopisu, k nimž byl vydán.

Pokud vydala společnost opční listy v zaknihované podobě, podá osobě, která vede evidenci zaknihovaných cenných papírů, příkaz k vydání cenných papírů, bylo-li přednostní právo včas uplatněno a bez zbytečného odkladu po splnění podmínek pro vydání těchto cenných papírů, a současně podá příkaz ke zrušení opčních listů, z nichž bylo přednostní právo uplatněno. Po uplynutí lhůty pro vykonání přednostního práva podá společnost příkaz ke zrušení opčních listů, z nichž nebylo přednostní právo uplatněno.

Cestovní šek je cenným papírem, který opravňuje osobu v něm uvedenou k přijetí částky v něm určené při jeho předložení k výplatě, a to podle podmínek stanovených výstavcem šeku.
Osoba, která cestovní šek vydala, je povinna cestovní šek proplatit nebo obstarat jeho proplacení.
Cestovní šek musí obsahovat:

Obsahuje-li cestovní šek příkaz k placení, musí obsahovat i označení osoby, které je příkaz určen. Není-li v cestovním šeku uvedeno označení oprávněné osoby, může proplacení šeku požadovat, kdo šek předloží. Cestovní šek lze vystavit i na jinou než českou měnu. Při předložení cestovního šeku je proplácející osoba oprávněna požadovat průkaz totožnosti předkladatele a jeho kontrolní podpis na cestovním šeku. Proplacení šeku musí být na něm potvrzeno podpisem oprávněné osoby.
Na cestovní šek se nevztahují právní předpisy upravující směnky a šeky. Více je uvedeno v samostatných kapitolách ke směnkám.

Podle smlouvy může být dopravce povinen vydat odesílateli při převzetí zásilky k přepravě náložný list. Náložný list je listina, s níž je spojeno právo požadovat na dopravci vydání zásilky v souladu s obsahem této listiny. Dopravce je povinen zásilku vydat osobě oprávněné podle náložného listu, jestliže mu tato osoba náložný list předloží a potvrdí na něm převzetí zásilky.
Náložný list může znít na doručitele, na jméno určité osoby nebo na její řad.
Práva z náložného listu na doručitele se převádějí předáním náložného listu osobě, která má tato práva nabýt. Práva z náložného listu na jméno lze převést na jinou osobu podle ustanovení o postoupení pohledávky. Práva z náložného listu vystaveného na řad oprávněné osoby lze převést vyplněným nebo nevyplněným rubopisem. Není-li v náložném listu uvedeno, na čí řad je vydán, platí, že je vydán na řad odesílatele.
Dopravce je povinen v náložném listu uvést:

Byl-li náložný list vydán ve více stejnopisech, vyznačí se jejich počet na každém z nich. Po vydání zásilky oprávněné osobě na jeden stejnopis pozbývají ostatní stejnopisy platnosti.

Skladovatel je povinen věc převzít při jejím předání ukladatelem a převzetí zboží písemně potvrdit. Potvrzení o převzetí věci ke skladování může mít povahu cenného papíru, s nímž je spojeno právo požadovat vydání skladované věci (skladištní list).
Skladištní list může znít na doručitele nebo na jméno. Zní-li na doručitele, je skladovatel povinen vydat zboží osobě, která skladištní list předloží. Zní-li na jméno, je povinen věc vydat osobě v skladištním listu uvedené. Skladištní list na jméno může oprávněná osoba převádět rubopisem na jiné osoby, pokud v něm není převod vyloučen. O rubopisu platí obdobně předpisy upravující směnky.
Skladištní list musí obsahovat alespoň:

Jestliže skladištní list neobsahuje jméno osoby, na jejíž řad je vydán, považuje se za vystavený na řad ukladatele.

Není-li uvedena lhůta, na kterou se smlouva uzavírá, má se za to, že se uzavírá na dobu neurčitou. Ukladatel může požadovat kdykoli vydání věci a je povinen zaplatit skladné za dobu, kdy věc byla skladována. Vyzvednutím věci smlouva zaniká.

Skladovatel je oprávněn smlouvu vypovědět jednoměsíční výpovědí. Výpovědní lhůta začíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena ukladateli.

Zemědělský skladní list je listinný cenný papír na řad, převoditelný rubopisem a předáním, představující vlastnické a zástavní právo k uskladněnému zboží. Provozovatel zemědělského veřejného skladu je právnická osoba se sídlem v České republice, které bylo uděleno povolení podle tohoto zákona.
Provozováním zemědělského veřejného skladu je přijímání zboží do hromadné nebo individuální úschovy, vždy odděleně od vlastního zboží provozovatele, a s tím spojené vystavování zemědělských skladních listů k tomuto zboží, vzorkování, ošetřování, vydávání a prodej skladovaného zboží podle tohoto zákona.
Ministerstvo zemědělství uděluje povolení k provozování zemědělského veřejného skladu, vykonává státní dozor a ukládá případné sankce.
Ukladatel je osoba, která předá zboží ke skladování v zemědělském veřejném skladu a jíž provozovatel vystaví zemědělský skladní list.
Druh zboží, ke kterému je možno vystavit zemědělský skladní list podle tohoto zákona, určí ministerstvo vyhláškou, která zároveň stanoví podmínky jakosti uskladňovaného zboží.

V průběhu pořizování cenných papírů lze složky pořizovací ceny (kupní cena, poplatky a provize makléřům, poradcům, burzám) účtovat na účet 259-Pořizovaný krátkodobý finanční majetek.

Příklad 20

Účetní případ	MD	D
Pořízení cenných papírů a podílů koupí	259	379
Náklady související s pořízením (poplatky, provize, …)	259	379
Pořízení cenných papírů a podílů v hotovosti	259	211
Převod do krátkodobého finančního majetku	25x	259

Používaný syntetický účet 251 – Majetkové cenné papíry k obchodování.

Majetkové cenné papíry k obchodování jsou cenné papíry, které jsou drženy za účelem provádění transakcí na veřejném trhu (například tuzemských a zahraničních burzách) s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů v krátkodobém horizontu (maximálně však ročním).
Při nákupu jsou tyto cenné papíry oceněny pořizovací cenou, k datu účetní závěrky (ale je možné i častěji) se oceňují reálnou hodnotou. Jak již bylo uvedeno v kapitole o oceňování, jedná se zejména o tržní hodnotu, která je vyhlášena na tuzemské či zahraniční burze nebo jiném regulovaném trhu.

Příklad 21

Účetní případ	MD	D
Pořízení cenných papírů k obchodování – přímý nákup	251	379

Český účetní standard pro podnikatele č. 008, bod 2.2.2.:

Změna reálné hodnoty majetkových cenných papírů k obchodování se za­účtuje ve prospěch, respektive na vrub, příslušného účtu finančního majetku; při úbytku hodnoty souvztažně s příslušným účtem účtové skupiny 56 – Finanční náklady vykazovaným v položce „L. Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů“ výkazu zisku a ztráty v druhovém členění, respektive v položce „G. Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů“ výkazu zisku a ztráty v účelovém členění; při přírůstku hodnoty souvztažně s příslušným účtem účtové skupiny 66 – Finanční výnosy vykazovaným v položce „IX. Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů“ výkazu zisku a ztráty v druhovém členění, respektive v položce „VI. Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů“ výkazu zisku a ztráty v účelovém členění.

Příklad 22

Účetní případ	MD	D
Změna reálná hodnoty cenných papírů – snížení	564	251
Změna reálná hodnoty cenných papírů – zvýšení	251	664

Příklad 23

Účetní případ	tis.Kč	MD	D
Stav majetkových cenných papírů k obchodování	600	251
1) Změna reálná hodnoty cenných papírů – snížení	100	564	251
2) Změna reálná hodnoty cenných papírů – zvýšení*)	160	251	664
3a) Prodej – úbytek z majetkového účtu	660	561	251
3b) Prodejní cena	700	378	661

Dle vyhlášky § 60 odst. 3:
Kurzové rozdíly z cenných papírů a podílů se při ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, neúčtují samostatně na příslušné účty nákladů a výnosů, ale jsou součástí ocenění reálnou hodnotou nebo ocenění ekvivalencí, ať je účtována výsledkově nebo rozvahově. Pokud není cenný papír nebo podíl oceněn reálnou hodnotou (například nelze reálnou hodnotu zjistit) nebo ekvivalencí, pak se kurzové rozdíly účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 41.

Příklad 24

Účetní případ	EUR	Kurz	Kč	MD	D
Pořízení akcií k obchodování	10 000	25,450	254 500	251	221
Ocenění 100 akcií reálnou hodnotou 100 x 103 x 25 = 257 500 Kč			3 000	251	664

Účetní případ	EUR	Kurz	Kč	MD	D
Pořízení akcií k obchodování	10 000	25,450	254 500	251	221
Kurzový rozdíl 254 500 – 250 000 Kč			4 500	414	251

Používaný syntetický účet 252 – Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly.
Někteří akcionáři zpravidla prosazují své krátkodobé zájmy maximalizací zisku někdy i na úkor dlouhodobé udržitelnosti firmy. Management spolu s ostatními akcionáři naproti tomu prosazují nové investice, které dočasně značně utlumí ziskovost firmy a tedy i dividend. Jednou z možností prosazení nových záměrů může být i vykoupení akcií od akcionářů nesouhlasících se strategickým investičním záměrem firmy.
K nabývání vlastních zatímních listů a akcií uveďme vybraná ustanovení obchodního zákoníku (§ 161 a násl.):
Společnost nesmí upisovat vlastní akcie. Společnost může nabývat vydané zatímní listy nebo akcie, jen pokud to zákon dovoluje.
Společnost může sama nebo prostřednictvím jiné osoby jednající vlastním jménem na účet společnosti nabývat své vlastní akcie, jen byl-li zcela splacen jejich emisní kurz a jen

Představenstvo je povinno seznámit nejbližší valnou hromadu s důvody a účelem uskutečněných nákupů, s počtem a jmenovitou hodnotou nabytých akcií, s jejich podílem na základním kapitálu společnosti a s cenou, která za ně byla zaplacena. Takto nabyté akcie je společnost povinna zcizit do 18 měsíců od jejich nabytí.

Ustanovení v odstavci a) se nevztahuje na nabytí akcií, jež nabývá společnost nebo jiná osoba jednající vlastním jménem na účet společnosti za účelem jejich prodeje zaměstnancům podle § 158. Takto nabyté akcie je společnost povinna zcizit nejpozději do 12 měsíců od jejich nabytí.
Za splnění povinností v odstavcích b) a c) odpovídá představenstvo.
Společnost může nabývat vlastní akcie i bez splnění podmínek výše uvedených, nabývá-li je

Akcie a zatímní listy nabyté podle odstavce písm. b) až e) je společnost povinna zcizit do tří let ode dne jejich nabytí.
I bez splnění podmínek výše uvedených může společnost nabýt vlastní akcie bezúplatně.
Akcie a zatímní listy takto nabyté je společnost povinna zcizit do 18 měsíců od jejich nabytí.
Jestliže společnost vlastní akcie nebo zatímní listy ve výše uvedených lhůtách nezcizí, je povinna bez zbytečného odkladu o jejich jmenovitou hodnotu snížit základní kapitál. Nesplní-li společnost povinnost snížit základní kapitál, může ji soud i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci.

Příklad 25

Účetní případ	MD	D
Nákup vlastních akcií (od akcionářů, společníků, zaměstnanců)	252	221
Snížení základního kapitálu	411	419
Zničení vlastních akcií ve jmenovité hodnotě	419	252
Zúčtování rozdílu (jmenovitá hodnota – cena pořízení) – vyšší proti účtům vlastního kapitálu	4xx	252
Prodej – úbytek	561	252
Prodej – výnos	378	661

Vlastní akcie v rozvaze

V rozvahové položce základní kapitál na straně pasiv se uvádí i vlastní akcie a vlastní obchodní podíly se znaménkem minus.
„Zaměstnanecké akcie“

Počínaje rokem 2001 byly novelou č. 370/2000 Sb., obchodního zákoníku zrušeny jako zvláštní druh akcií zaměstnanecké akcie. Obchodní zákoník umožňuje, aby zaměstnanci nabývali akcie společnosti za zvýhodněných podmínek (§ 158 obchodního zákoníku), nejedná se však o zvláštní druh akcií.

Příklad 26

Používaný syntetický účet 253 – Dlužné cenné papíry k obchodování.

Dlužným cenným papírem je cenný papír úvěrové povahy, například:

Dlužný cenný papír k obchodování je cenný papír, který je držen za účelem dosahování zisků v krátkodobém horizontu.

Dlužný cenný papír k obchodování
je cenný papír, který je držen
za účelem dosahování zisků
v krátkodobém horizontu.

Český účetní standard pro podnikatele č. 008 bod 2.2.3.
Změny reálných hodnot dluhových cenných papírů určených k obchodování se účtuje podle následujících pravidel:

Příklad 27

Účetní případ	MD	D
Stav dluhových cenných papírů k obchodování – kupónových dluhopisů	253
Změna reálná hodnoty uvedených cenných papírů – snížení	566	253
Změna reálná hodnoty uvedených cenných papírů – zvýšení	253	666
Diskontované cenné papíry: – změna v ocenění reálnou hodnotou je součástí úrokového výnosu	253	666
Prodej – úbytek	561	253
– výnos	378	661

Kurzové rozdíly z cenných papírů a podílů se při ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, neúčtují samostatně na příslušné účty nákladů a výnosů, ale jsou součástí ocenění reálnou hodnotou nebo ocenění ekvivalencí, ať je účtována výsledkově nebo rozvahově.
Jak je tomu u dluhových cenných papírů?
Pokud není cenný papír nebo podíl oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, pak se kurzové rozdíly účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 41.
Pokud není dluhový cenný papír oceněn reálnou hodnotou nebo se podle zákona o účetnictví reálnou hodnotou neoceňuje, pak se kurzový rozdíl účtuje na vrub finančních nákladů a ve prospěch finančních výnosů.
Mezi dlužné cenné papíry (jak je uvedeno v přehledu) patří i směnky.

Směnka

Směnka je cenný papír, který je sepsán v přesně stanovené podobě a poskytuje majitelům právo požadovat ve stanovenou dobu zaplacení peněžních částek na směnkách uvedených.
Zákon směnečný a šekový (č. 191/1950 Sb., ve znění pozdějších předpisů) rozlišuje dva druhy směnek:

Směnka vlastní obsahuje:

Při porovnání náležitostí je i zřejmé, čím se v zásadě obě směnky liší:

Základní vztahy směnky vlastní a směnky cizí:

Směnka vlastní:

Směnka cizí:

Do doby splacení eskontované
směnky směnečným dlužníkem trvá
závazek prodávajícího vůči bance.

Směnka je dlužným cenným papírem. Pro správné zařazení záleží na úmyslu firmy při jejím pořízení. Pokud je její splatnost kratší než 12 měsíců, stává se krátkodobým finančním majetkem. Jestliže firma pořídí tuto směnku s úmyslem ji vlastnit až do dne splatnosti, stává se směnka dlužným cenným papírem drženým do splatnosti.
Český účetní standard pro podnikatele č. 008 Operace s cennými papíry a podíly člení doporučené postupy účtování směnek do čtyř částí:

Směnky jako cenné papíry

O směnkách jako o dlužných cenných papírech se účtuje v účtových skupinách 06 – Dlouhodobý finanční majetek a 25 – Krátkodobé cenné papíry a krátkodobý finanční majetek.

Příklad 28

Účetní případ	tis.Kč	MD	D
Pořízení směnky (krátkodobé držení), včetně souvisejících nákladů	750	259	379
Zařazení na majetkový účet	750	253	259
Úhrady z běžného účtu za pořízení (včetně souvisejících nákladů)	750	379	221

Směnky jsou v aktivech oceněny pořizovací cenou. Postup účtování je shodný pro všechny dlužné cenné papíry.

Směnky jako platební prostředky

Pořizovací cenou tohoto cenného papíru u věřitele je hodnota pohledávky. Hodnota cenného papíru se zvyšuje o alikvotní úrokový výnos.

Příklad 29

Účetní případ	tis.Kč	MD	D
Stav pohledávky	2 000	311
1) Úhrada pohledávky směnkou (krátkodobá pohledávka):
a) pohledávka	2 000	253	311
b) úrok	200	253	662
2) Proplacení směnky na běžný účet	2 200	221	253

U dlužníka se o těchto směnkách účtuje na příslušných účtech účtových skupin 32 – Závazky (krátkodobé) a 47 – Dlouhodobé závazky.

Příklad 30

Účetní případ	tis.Kč	MD	D
Stav závazku	2 000		321
1) Úhrada závazku směnkou (krátkodobý závazek):
a) závazek	2 000	321	322
b) úrok	200	562	322
2) Proplacení směnky z běžného účtu	2 200	322	221

Při eskontu směnky bankou se směnka převede na příslušný účet účtové skupiny 31 – Pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé) v ocenění směnečnou sumou (jmenovitou hodnotou), vzniklý rozdíl bude zaúčtován ve věcné a časové souvislosti ve prospěch výnosů. Do doby splacení eskontované směnky směnečným dlužníkem trvá závazek prodávajícího vůči bance. O tomto závazku se účtuje ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 23 – Krátkodobé bankovní úvěry, jde-li o závazek dlouhodobý, účtuje se ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 46 – Dlouhodobé bankovní úvěry.

Příklad 31

Účetní případ	tis.Kč	MD	D
Stav – směnka (směnečná pohledávka)	2 200	253
1) Předložení směnky bance k eskontu	2 200	313	253
2a) Poskytnutí eskontního úvěru	2 200	261	232
2b) Přijetí peněz z eskontního úvěru na běžný účet	1 900	221	261
2c) Diskont (úrok) banky = 300 tis. Kč	300	562	261
3) Dlužník směnku proplatil oznámení banky o úhradě směnky dlužníkem (splacení eskontního úvěru)	2 200	232	313
Postup v případě, že by dlužník směnku neproplatil:
3a) Dlužník směnku neproplatil vrácení směnky	2 200	253	313
3b) Úhrada eskontního úvěru z běžného účtu	2 200	261	221
3c) Vyrovnání eskontního úvěru	2 200	232	261

Směnky jako zajišťovací prostředky

O směnkách jako o zajišťovacích prostředcích se účtuje na podrozvahových účtech.

Ručení pozdějším majitelům směnky

Ručení pozdějším majitelům směnky, které vzniklo z titulu převodů (indosamentu) směnky, s výjimkou eskontu, se účtují na podrozvahových účtech, a to od okamžiku převodu do dne vyinkasování směnky. Ručení se snižují o splacené částky při částečném splácení.

Vlastní dluhopisy

Používaný syntetický účet 256 – Vlastní dluhopisy.
Společnost může mít v držení vlastní dluhopisy (může se jednat o neprodaný zbytek z emise dluhopisů nebo je může získat nákupem na sekundárním trhu).

Příklad 32

Účetní případ	MD	D
1. Ukončení emise – stažení vlastních neprodaných dluhopisů	255	375
2. Zpětný odkup vlastních dluhopisů	255	379
3. Snížení emise dluhopisů o neprodané*)	241	255
4. Prodej dluhopisů – úbytek	561	255
výnos	378	661
příjem na běžný účet	221	378

Podívejme se v případě vlastních dluhopisů, jak vypadá situace v pozici emitenta (dlužníka).

Příklad 33

Účetní případ	MD	D
1. Emise krátkodobých dluhopisů (ve jmenovité hodnotě)	375	241
2. Emise krátkodobých dluhopisů (nižší emisní kurz než jmenovitá hodnota) – emisní kurz	375	241
úrok v běžném období	562	241
úrok v příštím období	381	241
3. Předložení dluhopisu k proplacení – jmenovitá hodnota	241	379
úroky (v případě emisní kurz=jmenovitá hodnota)	562	379
4. Snížení emise dluhopisů o neprodané	241	255

Používaný syntetický účet 256 – Dlužné cenné papíry se splatností do jednoho roku držené do splatnosti.
Cenným papírem drženým do splatnosti se rozumí cenný papír se stanovenou splatností, u něhož má účetní jednotka zřejmý úmysl a schopnost držet jej do splatnosti a nerozhodne se jej klasifikovat jako cenný papír oceňovaný reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů nebo jako realizovatelný cenný papír.
Dlužné cenné papíry se splatností do jednoho roku držené do splatnosti jsou při nákupu oceněny pořizovací cenou; k datu účetní závěrky se nepřeceňují na reálnou hodnotu.
V souladu se zákonem o cenných papírech (č. 591/1992 Sb.), je že pro uplatnění práva na výnos z dluhopisu nebo podílového listu (ale také akcie a zatímního listu) lze vydávat kupóny jako cenné papíry na doručitele.
U dluhopisů můžeme rozlišit:

Listinné kupóny se vydávají v kupónovém archu. Součástí kupónového archu může být talón, z něhož plyne právo na vydání nového kupónového archu. Talón není cenným papírem.
Kupón musí obsahovat údaje o

Kuponové dluhopisy dělíme na tři základní kategorie (v závislosti na jejich pořizovací ceně):

V případě krátkodobých
cenných papírů, které se oceňují
reálnou hodnotou, se opravná
položka netvoří.

Dluhopis nad pari – pořizovací cena dluhopisu je vyšší než jeho jmenovitá hodnota; rozdíl mezi pořizovací cenou a jmenovitou hodnotou se nazývá prémie (v závislosti na čase se rozpouští do nákladů).
Dluhopis v pari – pořizovací cena dluhopisu je rovna jeho jmenovité hodnotě.
Dluhopis pod pari – pořizovací cena dluhopisu je nižší než jeho jmenovitá hodnota; rozdíl mezi jmenovitou hodnotou a pořizovací cenou se nazývá diskont (v závislosti na čase se rozpouští do výnosů).

Příklad 34

Účetní případ	Kč	MD	D
1a) Nákup dluhopisu (čistá pořizovací cena) 120 000 – (9 000 : 12) x 3 měsíce = 117 750	117 750	256.10	221
1b) Předplacený kupon (9 000 : 12) x 3 = 2 250	2 250	256.20	221
2a) Zaúčtování ročního kuponu (9 000 : 12) x 7 = 5 250	5 250	256.20	662
2b) Rozpuštění prémie (17 750 : 9) x 7 = 13 806 (Výpočet celkové prémie 117 750 – 100 000 = 17 750)	13 806	566	256.10
Následující období (2011):
1a) Zaúčtování kuponu (9 000 : 12) x 2 = 1 500	1 500	256.20	662
1b) Rozpuštění prémie (17 750 : 9) x 2 = 3 944	3 944	566	256.10
1c) Úhrada za dluhopis – jmenovitá hodnota	100 000	221	256.10
1d) Úhrada za dluhopis – kupon	9 000	221	256.20

Příklad 35

Účetní případ	Kč	MD	D
Nákup dluhopisu	100 000	259	221
Zaplacená provize obchodníkovi	10 000	259	221
Převod dluhopisu do majetku firmy	110 000	256	259
Výnos za období běžného roku (3 měsíce)	24 000	256	666
Následující období
Vyúčtování výnosu (2 měsíce)	16 000	256	666
Úhrada dluhopisu	150 000	221	256

Ostatní realizovatelné cenné papíry

Používaný syntetický účet 257 – Ostatní realizovatelné cenné papíry.
Mezi ostatní realizovatelné cenné papíry řadíme například opční listy, které jsou drženy (krátkodobě) do dne uplatnění práva opce. Opční listy (v souladu s obchodním zákoníkem) jsou definovány jako cenné papíry, které nesou právo na přednostní odkup emitovaných akcií. Mezi ostatní cenné papíry můžeme řadit i neregistrované dluhopisy nebo směnky určené k prodeji.
Změna reálné hodnoty se u těchto cenných papírů neúčtuje výsledkově, ale rozvahově (ve prospěch nebo na vrub účtu 414).

Příklad 36

Účetní případ	MD	D
Pořízení cenného papíru	257	379
Odpis opčního listu při uplatnění práva, nebo v momentě vypršení lhůty pro uplatnění tohoto práva	568	257
Změna reálné hodnoty uvedených cenných papírů – snížení	414	257
Změna reálné hodnoty uvedených cenných papírů – zvýšení	257	414
Prodej cenného papíru – tržba	378	661
Úbytek cenného papíru při prodeji	561	257

Opravné položky ke krátkodobému finančnímu majetku

Používaný syntetický účet 291 – Opravná položka ke krátkodobému finančnímu majetku.
Na tomto účtu se zachycuje (ve výjimečných případech) přechodné snížení krátkodobého finančního majetku.

Příklad 37

Účetní případ	MD	D
Tvorba opravné položky při přechodném snížení ocenění majetku	579	291
Zúčtování opravné položky	291	579

V případě krátkodobých cenných papírů, které se oceňují reálnou hodnotou, se opravná položka netvoří (snížení ocenění se přímo promítá v ocenění reálnou hodnotou).

5. Dlouhodobý finanční majetek

5.1 Podíly

Podíl (v souladu s § 61 ObchZ):
Podíl představuje účast společníka ve společnosti a z ní plynoucí práva a povinnosti. Každý společník může mít pouze jeden podíl ve společnosti, ledaže jde o akciovou společnost. Podíl ve společnosti nemůže být představován cenným papírem, ledaže jde o akciovou společnost. Podíl se zpravidla oceňuje mírou účasti společníka na čistém obchodním majetku společnosti, jež připadá na jeho podíl.
Rozhodující vliv (v souladu s § 66a ObchZ):
Ovládající osobou je osoba, která fakticky nebo právně vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na řízení nebo provozování podniku jiné osoby (ovládaná osoba). Je-li ovládající osobou společnost, jde o společnost mateřskou a společnost jí ovládaná je společností dceřinou. Nepřímým vlivem se rozumí vliv vykonávaný prostřednictvím jiné osoby či jiných osob.
Není-li prokázáno, že jiná osoba disponuje stejným nebo vyšším množstvím hlasovacích práv, má se za to, že osoba, která disponuje alespoň 40 % hlasovacích práv na určité osobě, je ovládající osobou.
Pokud vlastní firma více než 50 % akcií jednoho emitenta, potom se jedná o majetkovou účast s rozhodujícím vlivem. V případě, že firma vlastní alespoň 40 % akcií jednoho emitenta, potom v souladu s obchodním zákoníkem se jedná o majetkovou účast s rozhodujícím vlivem, za předpokladu, že jiná firma nedrží vyšší podíl.
Podstatný vliv (v souladu s § 22 zákona o účetnictví)
Podstatným vlivem se rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování podniku podle zvláštního právního předpisu, jenž není rozhodující; není-li prokázán opak, považuje se za podstatný vliv dispozice nejméně s 20 % hlasovacích práv.

5.2 Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek

Používaný syntetický účet 043 – Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek.
Pořízení dlouhodobého finančního majetku je možné účtovat přímo na majetkové účty v účtové skupině 06. Zpravidla však se pořízení majetku účtuje prostřednictvím účtu v účtové skupině 04, používaný účet je 043 – Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek.
Ocenění cenných papírů a podílů je podle zákona o účetnictví a vyhlášky pořizovací cenou (včetně emisního ážia); jsou-li však cenné papíry a podíly nabyty protihodnotou za nepeněžitý vklad vložený do obchodní společnosti nebo družstva, postupuje se jinak (viz příklad uvedený dále). Podíl je tedy oceněn podle způsobu jeho pořízení.
Na tomto účtu se účtuje cena pořízení cenných papírů a podílů a dále náklady s pořízením tohoto majetku související.

Příklad 38

Účetní případ	MD	D
Pořízení cenných papírů a podílů koupí	043	379
Náklady související s pořízením (poplatky, provize, …)	043	379
Pořízení cenných papírů a podílů v hotovosti	043	211

Pořízení podílů a cenných papírů nákupem se oceňuje pořizovací cenou, tj. cenou, za kterou byl pořízen včetně nákladů souvisejících s jeho pořízením. K těmto souvisejícím nákladům patří například poplatky makléřům, poradcům, burzám; a naopak k těmto souvisejícím nákladům nepatří zejména úroky z úvěrů na pořízení podílů a náklady spojené s držbou podílu.

Příklad 39
Základní souvztažnosti při pořízení podílů a cenných papírů (dlouhodobé povahy) – bezplatně (darem)

Účetní případ	MD	D
Pořízení cenných papírů a podílů bezplatně (darem)	043	413

Podíly a cenné papíry pořízené darem se oceňují reprodukční pořizovací cenou (tj. cenou, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje).

Příklad 40

Účetní případ	MD	D
Převod pořízeného majetku do dlouhodobého finančního majetku	06x	043

Podíly pořízené protihodnotou za nepeněžitý vklad vložený do obchodní společnosti nebo družstva u vkladatele je zůstatková (účetní) cena nepeněžitého vkladu v obchodní společnosti nebo družstvu. Příklad bude uveden dále.

Podle § 59 obchodního zákoníku musí být nepeněžitý vklad u nabyvatele oceněn na základě posudku zpracovaného znalcem. Zpravidla se vklad oceňuje reprodukční pořizovací cenou (s výjimkou případů, kdy je vklad oceněn podle společenské smlouvy, zakladatelské smlouvy nebo zakladatelské listiny jinak).

5.3 Podíly – ovládaná osoba

Používaný syntetický účet 061 – Podíly – ovládaná osoba.
Na tomto účtu se zaznamenávají akcie a podíly s rozhodujícím vlivem na řízení (nebo provozování společnosti jiné osoby, která je osobou ovládanou) a jsou pořízeny za účelem dlouhodobého držení.

Příklad 41

Účetní případ	MD	D
1. Přímý nákup cenných papírů na finančním trhu (v hotovosti)	061	211

Podíl je oceněn pořizovací cenou.

Na příkladu akciové společnosti uvedeme podíly z pozice emitenta i z pozice investora (pořízení podílu protihodnotou).
Akciová společnost – v pozici emitenta akcií – vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku.
V souladu s obchodním zákoníkem (§ 162):
Společnost může být založena jedním zakladatelem, je-li zakladatel právnickou osobou, jinak dvěma nebo více zakladateli. Soustředění akcií v rukou jedné osoby nezakládá neplatnost společnosti, ani není důvodem pro zrušení společnosti soudem.
Zakládají-li společnost dva nebo více zakladatelů, uzavřou zakladatelskou smlouvu. Jediný zakladatel zakládá společnost zakladatelskou listinou.
Základní kapitál společnosti založené s veřejnou nabídkou akcií musí činit alespoň 20 000 000 Kč, nestanoví-li zvláštní právní předpis vyšší částku. Základní kapitál společnosti založené bez veřejné nabídky akcií musí činit alespoň 2 000 000 Kč.
Jestliže zvyšuje společnost, jejíž základní kapitál je nižší než 20 000 000 Kč, základní kapitál veřejnou nabídkou, musí jej zvýšit nejméně na 20 000 000 Kč.
Český účetní standard pro podnikatele č. 012 Změny základního kapitálu:
K datu zápisu do obchodního rejstříku se sestavuje zahajovací rozvaha, která obsahuje:

Akciová společnost (vkladatel) – v pozici investora – po zápisu do obchodního rejstříku, kdy dojde k výměně potvrzení o převzetí vkladu za akcie nebo zatímní listy, účtuje na vrub příslušného účtu cenných papírů a podílů a ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 36-Závazky ke společníkům, k účastníkům sdružení a ke členům družstva celkovou hodnotu upsaného vkladu; zároveň odúčtuje zůstatek analytického účtu v účtové skupině 37-Jiné pohledávky a závazky (tj. již odúčtovaná aktiva ve prospěch nabyvatele) na vrub příslušného účtu účtové skupiny 36-Závazky ke společníkům, k účastníkům sdružení a ke členům družstva.

Příklad 42

Účetní případ	tis. Kč	MD	D
Úpis peněžního vkladu do dceřiné společnosti před zápisem do obchodního rejstříku (výpis z bankovního účtu)	3 000	378	221
Upsaný vklad – zápis do obchodního rejstříku	3 000	043	367
Výměna potvrzení o převzetí vkladu za akcie	3 000	367	378
Převod účasti na majetkový účet	3 000	061	043

Podíl pořízený protihodnotou za nepeněžitý vklad vložený do obchodní společnosti nebo družstva u vkladatele je zůstatková (účetní) cena nepeněžitého vkladu v obchodní společnosti nebo družstvu. Tato zůstatková (účetní) cena se zvyšuje o daň z přidané hodnoty, pokud zákon o dani z přidané hodnoty považuje tento vklad za zdanitelné plnění.
Pokud by účetní cena vkladu (s ohledem na závazky současně přecházejícími) dosáhla záporných hodnot, je na účtech cenných papírů a podílů nulové ocenění a rozdíl je zúčtován do výnosů (cenný papír a podíl je účtován na podrozvahových účtech).

Ocenění podílů (rozhodující vliv) v období jejich držby

Podíly v ovládaných osobách a podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem lze k okamžiku sestavení účetní závěrky ocenit ekvivalencí (protihodnotou). Metoda ekvivalence je založena na tom, že ocenění majetkové účasti má odrážet velikost vlastního kapitálu společnosti, v níž má účetní jednotka majetkovou účast, a to úměrně míře této účasti. Použije-li účetní jednotka metodu ekvivalence, je povinna ji použít pro ocenění všech takových podílů.

Příklad 43

Účetní případ	MD	D
1. Ocenění ekvivalencí – snížení	414	061AÚ
2. Ocenění ekvivalencí – zvýšení	061AÚ	414

Změna ocenění se vždy sleduje na samostatném analytickém účtu. Důvod samostatného sledování oceňovacích rozdílů na majetkovém účtu uvedeme dále v souvislosti s prodejem podílu.

Příklad 44

Účetní případ	tis. Kč	MD	D
Stav podílu na počátku účetního období	3 200	061.1
Ocenění ekvivalencí – zvýšení	1 600	061.2	414

Na dalším příkladu ukážeme postup, kdy podíl účetní jednotky na ztrátách vlastněné společnosti byl vyšší než hodnota účasti (případně byl stejný).

Příklad 45

Účetní případ	tis. Kč	MD	D
Stav podílu na počátku účetního období	1 400	061.1
Ocenění ekvivalencí – snížení	1 400	414	061.2

Prodej podílu oceněného ekvivalencí

Při prodeji (nebo jiném úbytku) podílu se zúčtovaný rozdíl (414-Oceňovací rozdíl) zruší souvztažně s analytickým účtem konkrétního podílu (06xAÚ). Čili na vrub nákladů se účtuje pouze cena podílu, za kterou byl prvotně pořízen (nabývací cena podílu). Toto je základní důvod, proč se sledují změny ocenění na samostatném analytickém účtu.

Příklad 46

Účetní případ	tis. Kč	MD	D
Stav podílu na počátku – 80 % podíl ve společnosti F	1 600	061.1
Ocenění ekvivalencí – zvýšení	800	061.2	414
Následující období:
Prodej celého podílu	2 500	378	661
Vyřazení	1 600	561	061.1
Zúčtování oceňovacího rozdílu (který hodnotu zvyšoval)	800	414	061.2
Úhrada kupní ceny	2 500	221	378

Daňové souvislosti řeší § 24 odst. 2 písm. w) zákona o daních z příjmů (z. č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů):
Nabývací cena akcie, nabývací cena podílu na společnosti s ručením omezeným nebo (u komanditistů) na komanditní společnosti anebo na družstvu při prodeji je daňově uznatelným nákladem, a to jen do výše příjmů (výnosů) z prodeje této akcie nebo tohoto podílu. Výsledek každého prodeje se posuzuje samostatně, tj. individuálně u každé operace (u každého prodeje), nikoliv kumulovaně za celé období. Zisk je součástí celkového základu daně a každá jednotlivě vzniklá ztráta je daňově neúčinná v běžném zdaňovacím období, a nelze ji uplatnit v obdobích následujících.

Kurzové rozdíly z cenných papírů a podílů se při ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, neúčtují samostatně na příslušné účty nákladů a výnosů, ale jsou součástí ocenění ekvivalencí. Pokud není podíl oceněn ekvivalencí, pak se kurzové rozdíly účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 41.
Kurzové rozdíly nevznikají při splácení peněžitých vkladů do obchodních společností a družstev.

5.4 Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem

Používaný syntetický účet 062 – Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem
Jak bylo uvedeno – podstatným vlivem se rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování podniku podle zvláštního právního předpisu, jenž není rozhodující; není-li prokázán opak, považuje se za podstatný vliv dispozice nejméně s 20 % hlasovacích práv.

Příklad 47

Účetní případ	MD	D
1. Přímý nákup cenných papírů na finančním trhu (převodem z účtu)	062	221

Příklad 48

Účetní případ	tis. Kč	MD	D
Úpis peněžního vkladu do společnosti před zápisem do obchodního rejstříku (výpis z bankovního účtu)	7 000	378	221
Upsaný vklad – zápis do obchodního rejstříku	7 000	043	367
Výměna potvrzení o převzetí vkladu za akcie	7 000	367	378
Převod účasti na majetkový účet	7 000	062	043

Ocenění podílů (podstatný vliv) v období jejich držby

Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem lze k okamžiku sestavení účetní závěrky ocenit ekvivalencí (protihodnotou). Metoda ekvivalence (shodně jako u podílů s rozhodujícím vlivem) je založena na tom, že ocenění majetkové účasti má odrážet velikost vlastního kapitálu společnosti, v níž má účetní jednotka majetkovou účast, a to úměrně míře této účasti. Použije-li účetní jednotka metodu ekvivalence, je povinna ji použít pro ocenění všech takových podílů.

Příklad 49

Účetní případ	MD	D
1. Ocenění ekvivalencí – snížení	414	062AÚ
2. Ocenění ekvivalencí – zvýšení	062AÚ	414

Příklad 50

Účetní případ	tis.Kč	MD	D
Stav podílu na počátku účetního období	7 000	062.1
Ocenění ekvivalencí – zvýšení	700	062.2	414

Postup, kdy podíl účetní jednotky na ztrátách vlastněné společnosti byl vyšší než hodnota účasti (případně byl stejný), je shodný jako v příkladu uvedeném u podílů s rozhodujícím vlivem. Majetková účast je v rozvaze oceněna nulou a vedena na podrozvahových účtech. Informace je nutné podat v příloze účetní závěrky.

Prodej podílu oceněného ekvivalencí

Při prodeji (nebo jiném úbytku) podílu se zúčtovaný rozdíl (414-Oceňovací rozdíl) zruší souvztažně s analytickým účtem konkrétního podílu (06xAÚ).

Příklad 51

Účetní případ	tis. Kč	MD	D
Stav podílu na počátku – 35 % podíl ve společnosti	7 000	062.1
Ocenění ekvivalencí – zvýšení	700	062.2	414
Následující období:
Prodej celého podílu	8 500	378	661
Vyřazení	7 000	561	062.1
Zúčtování oceňovacího rozdílu (který hodnotu zvyšoval)	700	414	062.2
Úhrada kupní ceny	8 500	221	378

I u podílů ve společnostech pod podstatným vlivem nejsou (v případě podílů v cizí měně) kurzové rozdíly účtovány výsledkově, ale jsou buď:

Při splácení peněžitých vkladů do obchodních společností a družstev kurzové rozdíly nevznikají.

5.5 Realizovatelné cenné papíry a podíly

Používaný syntetický účet 063 – Realizovatelné cenné papíry a podíly

Na účet realizovatelných cenných papírů a podílů se zaznamenávají cenné papíry a podíly pořízené za účelem dlouhodobého držení. Tyto cenné papíry nezakládají ani podstatný, ani rozhodující vliv (zakládají majetkovou účast do 20 % podílu na základním kapitálu).

Příklad 52

Účetní případ	MD	D
1. Přímý nákup cenných papírů na finančním trhu (převodem z účtu)	063	221

Příklad 53

Pořízení podílu protihodnotou
Akciová společnost X vkládá do společnosti Y pozemek v účetním ocenění 1mil. Kč (jedná se o 10 % podíl na společnosti Y).

Účetní případ	tis. Kč	MD	D
Úpis peněžního vkladu do společnosti před zápisem do obchodního rejstříku	1 000	378	031
Upsaný vklad – zápis do obchodního rejstříku	1 000	043	367
Výměna potvrzení o převzetí vkladu za akcie	1 000	367	378
Převod účasti na majetkový účet	1 000	063	043

Ocenění podílů, které nezakládají ani podstatný, ani rozhodující vliv v období jejich držby

V souladu s vyhláškou (§ 51) lze tyto cenné papíry a podíly ocenit reálnou hodnotou.
Změny reálných hodnot ostatních cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou (realizovatelné cenné papíry) se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 41.
Je-li prokázáno, že došlo ke znehodnocení (snížení hodnoty) těchto cenných papírů, které je pravděpodobně trvalé, zaúčtuje se znehodnocení bez zbytečného odkladu na příslušné účty finančních nákladů. Výše tohoto znehodnocení odpovídá kladnému rozdílu mezi oceněním realizovatelného cenného papíru při jeho nabytí a stávající reálnou hodnotou se zohledněním předchozích ztrát ze znehodnocení.
Pokud následně po zaúčtování znehodnocení na účty finančních nákladů dojde k prokazatelnému zvýšení reálné hodnoty realizovatelných dluhových cenných papírů, je zvýšení reálné hodnoty zaúčtováno nejvýše ve výši zaúčtovaného znehodnocení podle předchozí věty na účty finančních výnosů.

Příklad 54

Účetní případ	tis. Kč	MD	D
Prodej celého podílu	1 100	378	661
Vyřazení	1 000	561	063
Úhrada kupní ceny	1 100	221	378

5.6 Dlužné cenné papíry držené do splatnosti

Používaný syntetický účet 065 – Dlužné cenné papíry držené do splatnosti.
Cenným papírem drženým do splatnosti se rozumí cenný papír, který je finančním aktivem se stanovenou splatností, u něhož má účetní jednotka zřejmý úmysl a schopnost držet jej do splatnosti a nerozhodne se jej klasifikovat jako cenný papír oceňovaný reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů nebo jako realizovatelný cenný papír. Účetní jednotka nemá prokazatelnou schopnost držet cenný papír do splatnosti, jestliže nemá finanční zdroje pro držení cenného papíru až do splatnosti nebo podléhá právnímu nebo jinému omezení, které by mohlo zmařit její záměr držet cenný papír do splatnosti.

Směnky

Stručné uvedení směnek bylo uvedeno v kapitole o krátkodobém finančním majetku.
Směnka je dlužným cenným papírem; pokud je její splatnost delší než 12 měsíců, stává se dlouhodobým finančním majetkem.
Český účetní standard pro podnikatele č. 008 Operace s cennými papíry a podíly člení doporučené postupy účtování směnek do čtyř částí:

Směnky jako cenné papíry

O směnkách jako o dlužných cenných papírech se účtuje v účtových skupinách 06 – Dlouhodobý finanční majetek a 25 – Krátkodobé cenné papíry a krátkodobý finanční majetek.

Příklad 55

Účetní případ	tis.Kč	MD	D
1a) Pořízení směnky (dlouhodobé držení)	3 000	043	379
1b) Související náklady (poplatky poradcům, burzám,..)	300	043	379
1c) Zařazení na majetkový účet	3 300	065	043
1d) Úhrady z běžného účtu za pořízení (včetně souvisejících nákladů)	3 300	379	221

Směnky jsou v aktivech oceněny pořizovací cenou. Postup účtování je shodný pro všechny dlužné cenné papíry.

Směnky jako platební prostředky
Pořizovací cenou tohoto cenného papíru u věřitele je hodnota pohledávky. Hodnota cenného papíru se zvyšuje o alikvotní úrokový výnos.

Příklad 56

Účetní případ	tis.Kč	MD	D
Stav pohledávky	5 000	311
1. Úhrada pohledávky směnkou (dlouhodobá pohledávka):
a) pohledávka	5 000	065	311
b) úrok	500	065	665
2. Proplacení směnky na běžný účet	5 500	221	065

U dlužníka se o těchto směnkách účtuje na příslušných účtech účtových skupin 32 – Závazky (krátkodobé) a 47 – Dlouhodobé závazky.

Příklad 57

Účetní případ	tis.Kč	MD	D
Stav závazku	5 000		321
1. Úhrada závazku směnkou (dlouhodobý závazek):
a) závazek	5 000	321	478
b) úrok	500	562	478
2. Proplacení směnky z běžného účtu	5 500	478	221

Při eskontu směnky bankou se směnka převede na příslušný účet účtové skupiny 31 – Pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé) v ocenění směnečnou sumou (jmenovitou hodnotou), vzniklý rozdíl bude zaúčtován ve věcné a časové souvislosti ve prospěch výnosů. Do doby splacení eskontované směnky směnečným dlužníkem trvá závazek prodávajícího vůči bance. O tomto závazku se účtuje ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 23 – Krátkodobé bankovní úvěry, jde-li o závazek dlouhodobý, účtuje se ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 46 – Dlouhodobé bankovní úvěry.

Příklad 58

Účetní případ	tis.Kč	MD	D
Stav – směnka (směnečná pohledávka)	5 500	065
1) Předložení směnky bance k eskontu	5 500	313	065
2a) Poskytnutí eskontního úvěru	5 500	261	461
2b) Přijetí peněz z eskontního úvěru na běžný účet	4 750	221	261
2c) Diskont (úrok) banky = 750 tis. Kč (časově rozlišen na účetní období)	750	562	261
3) Dlužník směnku proplatil oznámení banky o úhradě směnky dlužníkem (splacení eskontního úvěru)	5 500	461	313
V případě, že dlužník směnku neproplatil
3a) Dlužník směnku neproplatil vrácení směnky	5 500	065	313
3b) Úhrada eskontního úvěru z běžného účtu	5 500	261	221
3c) Vyrovnání eskontního úvěru	5 500	461	261

Směnky jako zajišťovací prostředky

O směnkách jako o zajišťovacích prostředcích se účtuje na podrozvahových účtech.

Ručení pozdějším majitelům směnky

Ručení pozdějším majitelům směnky, které vzniklo z titulu převodů (indosamentu) směnky, s výjimkou eskontu, se účtují na podrozvahových účtech, a to od okamžiku převodu do dne vyinkasování směnky. Ručení se snižují o splacené částky při částečném splácení.
Uveďme dále několik poznámek k vyměnitelným a prioritním dluhopisům v souladu s obchodním zákoníkem (§ 160):
Pokud tak určují stanovy společnosti, může společnost na základě usnesení valné hromady vydat dluhopisy, s nimiž je spojeno právo na jejich výměnu za akcie společnosti (vyměnitelné dluhopisy) nebo přednostní právo na upisování akcií (prioritní dluhopisy), pokud současně rozhodne o podmíněném zvýšení základního kapitálu.
Usnesení valné hromady musí být přijato alespoň dvěma třetinami hlasů přítomných akcionářů, pokud stanovy nevyžadují vyšší počet hlasů, a musí obsahovat

Pokud společnost vydala vyměnitelné nebo prioritní dluhopisy v zaknihované podobě, může výměnné nebo přednostní právo vykonat osoba, která je uvedena v evidenci zaknihovaných cenných papírů v den, kdy toto právo mohlo být vykonáno poprvé (rozhodný den).

K tomu, aby bylo přednostní právo z prioritních dluhopisů vydaných v zaknihované podobě samostatně převoditelné, se vyžaduje vydání opčního listu.
Akcionáři společnosti mají přednostní právo na získání vyměnitelných a prioritních dluhopisů.
Podmíněné zvýšení základního kapitálu v souladu s obchodním zákoníkem (§ 207).
Pokud se valná hromada usnesla na vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, přijme současně usnesení o zvýšení základního kapitálu v rozsahu, v jakém mohou být uplatněna výměnná práva z vyměnitelných dluhopisů nebo přednostní práva z prioritních dluhopisů.
Částka podmíněného zvýšení základního kapitálu nesmí přesáhnout polovinu základního kapitálu, jež je ke dni usnesení valné hromady o vydání dluhopisů zapsána v obchodním rejstříku.
Představenstvo společnosti je povinno podat návrh na zápis usnesení valné hromady o podmíněném zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku do 30 dnů ode dne, kdy valná hromada toto usnesení přijala. Vydávání vyměnitelných a prioritních dluhopisů nemůže začít dříve, než bude usnesení valné hromady zapsáno do obchodního rejstříku a zveřejněno.
Výměnné právo se uplatňuje u společnosti doručením písemné žádosti o výměnu dluhopisů za akcie společnosti. Doručení žádosti o výměnu dluhopisů za akcie společnosti nahrazuje upsání a splacení akcií. Přednostní právo se vůči společnosti uplatňuje upsáním akcií společnosti.
Společnost vydá akcie v rozsahu uplatněných výměnných a přednostních práv až po zápisu zvýšení základního kapitálu v obchodním rejstříku.

5.7 Půjčky a úvěry – ovládaná nebo ovládající osoba, podstatný vliv

Používaný syntetický účet 066 – Půjčky a úvěry – ovládaná nebo ovládající osoba, podstatný vliv
Na tomto účtu se zaznamenávají zejména poskytnuté dlouhodobé půjčky a úvěry ovládaným osobám a účetním jednotkám pod podstatným vlivem, poskytnuté dlouhodobé půjčky a úvěry mezi ovládanými osobami a účetními jednotkami pod podstatným vlivem a poskytnuté dlouhodobé půjčky a úvěry ovládajícím osobám a účetním jednotkám uplatňujícím podstatný vliv.
Půjčky poskytnuté ve skupině se sledují samostatně zejména z důvodu konsolidace účetní závěrky (kde se všechny vzájemné pohledávky a závazky mezi podniky ve skupině vylučují).

Příklad 59

Účetní případ	MD	D
Poskytnutí dlouhodobé půjčky (podniku ve skupině)	066	221
Výnosové úroky – předpis (časová souvislost s obdobím)	066	665
Vrácení dlouhodobé půjčky (včetně úroků)	221	066

V případě předpisu úroků koncem účetního období, které budou placeny až v následujícím období, je vhodné zaznamenat z tohoto titulu krátkodobou pohledávku k podniku ve skupině (účet 351-Pohledávky k podnikům ve skupině).

5.8 Ostatní půjčky a úvěry

Používaný syntetický účet 067 – Ostatní půjčky a úvěry.
Na tomto účtu se zaznamenávají zejména poskytnuté dlouhodobé půjčky a úvěry jiným subjektům než podnikům ve skupině.

Příklad 60
Poskytnutí dlouhodobé půjčky

Účetní případ	MD	D
Poskytnutí dlouhodobé půjčky (mimo skupinu podniků)	067	221
Výnosové úroky – předpis (časová souvislost s obdobím)	067	665
Vrácení dlouhodobé půjčky (včetně úroků)	221	067

Na tento účet se zaznamenává i majetková účast na podnikání jiných obchodních společností založená na smlouvě o tichém společenství (která má charakter dlouhodobé půjčky).

Příklad 61

Účetní případ	MD	D
Vklad – peníze	067	221
pozemek	067	031
Předpis podílu na zisku	378	665
Výplata podílu na zisku	221	378
Vrácení vkladu – peníze	221	067
pozemek	031	667

5.9 Jiný dlouhodobý finanční majetek

Používaný syntetický účet 069 – Jiný dlouhodobý finanční majetek.

Tato rozvahová položka obsahuje zejména ostatní dlouhodobé cenné papíry, jako nakoupené obligace, pokladniční poukázky, vkladové listy; dále drahé kovy a kameny, případně předměty z drahých kovů a kamenů, pokud nejsou vykazovány v dlouhodobém hmotném majetku nebo v zásobách.
Jiným dlouhodobým finančním majetkem jsou i dlouhodobé termínované vklady.

Příklad 62

Účetní případ	MD	D
Převod peněz z běžného účtu na termínovaný vklad (s výpovědní lhůtou delší než 1 rok) – výpis z běžného účtu	261	221
Příjem peněžních prostředků na termínovaný vklad	069	261
Předpis úroků (časová souvislost s obdobím)	069	665

Tento účet se používá i při účtování o převodu majetku na základě smluv o nájmu podniku nebo jeho části (podle § 488b).

Příklad 63

Účetní případ	MD	D
Převod hmotného majetku v pořizovací ceně	069	02x,03x
Oprávky k tomuto majetku	08x	069
Pohledávka za nájemcem ve výši zůstatkové ceny	374	069

Český účetní standard pro podnikatele č. 011 Operace s podnikem doporučuje postup při účtování při nájmu podniku nebo jeho části:
Smluvní strany musí jednoznačně identifikovat majetek a závazky, které náleží k podniku nebo jeho části a které podle ustanovení obchodního zákoníku přecházejí z pronajímatele na nájemce.
Pokud je ve smlouvě o nájmu podniku dohodnuto, že najatý dlouhodobý majetek bude odpisovat nájemce, majetek přenechaný k užívání pronajímatel převede z příslušných účtů účtových skupin 01-Dlouhodobý nehmotný majetek, 02-Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný, 03-Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný, 07-Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku a 08-Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku na vrub příslušného účtu účtové skupiny 06-Dlouhodobý finanční majetek (069). Pokud jsou k majetku účtovány opravné položky, zruší se vyúčtováním ve prospěch příslušného účtu nákladů. Dále se majetek ze strany Dal příslušného účtu účtové skupiny 06-Dlouhodobý finanční majetek vyúčtuje na vrub příslušného účtu účtové skupiny 37-Jiné pohledávky a závazky (příslušný účet účtové skupiny 06-Dlouhodobý finanční majetek není nutno použít, lze účtovat přímo na příslušný účet účtové skupiny 37-Jiné pohledávky a závazky), majetek přenechaný k užívání nájemce vyúčtuje na příslušné účty účtové třídy 0 a ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 47-Dlouhodobé závazky v ocenění majetku u pronajímatele a uvedeném ve smlouvě.
Další postup je uveden v citovaném ustanovení standardu.

5.10 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek

Používaný syntetický účet 053 – Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek
Na tento účet se zaznamenávají dlouhodobé i krátkodobé zálohy poskytnuté na pořízení dlouhodobého finančního majetku.

Příklad 64

Účetní případ	MD	D
Poskytnutí zálohy na nákup cenného papíru (dlouhodobého)	053	221
Pořízení cenného papíru (sekundární trh)	043	379
Převod cenného papíru na majetkový účet	06x	043
Zúčtování poskytnuté zálohy	379	053
Případný nedoplatek	379	221
Vrácení případného přeplatku	221	053

5.11 Opravná položka k poskytnutým zálohám na dlouhodobý finanční majetek a opravná položka k dlouhodobému finančnímu majetku

Na těchto účtech se zachycuje přechodné snížení příslušných položek dlouhodobého finančního majetku.

Příklad 65

Účetní případ	MD	D
Tvorba opravné položky při přechodném snížení ocenění majetku	579	095
Zúčtování opravné položky	095	579

Příklad 66

Účetní případ	MD	D
Tvorba opravné položky při přechodném snížení ocenění majetku	579	096
Zúčtování opravné položky	096	579

V případě cenných papírů a podílů, které se oceňují reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, se opravná položka netvoří (snížení ocenění se přímo promítá v ocenění reálnou hodnotou nebo ekvivalencí).

6. Přesuny mezi cennými papíry

Z dosud uvedeného je zřejmé, že původní záměr firmy při nákupech cenných papírů nemusí vždy odpovídat následující skutečnosti. Jaká jsou pravidla mezi přesuny cenných papírů a podílů?
Český účetní standard pro podnikatele č. 008 Operace s cennými papíry a podíly stanoví:
Při přesunech mezi jednotlivými skupinami cenných papírů se postupuje podle Českého účetního standardu pro finanční instituce č. 108 Cenné papíry, není-li zákonem, vyhláškou č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo Českými účetními standardy pro podnikatele stanoveno jinak.
Český účetní standard pro finanční instituce č. 108 Cenné papíry stanoví:
Přesuny z dluhových cenných papírů pořízených v primárních emisích neurčených k obchodování do cenných papíru oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů nejsou přípustné.
Pro přesuny mezi cennými papíry oceňovanými reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů, realizovatelnými cennými papíry a cennými papíry drženými do splatnosti platí následující ustanovení:

Ustanovení podle písm. d) se nevztahuje na případy:

Při přesunu cenného papíru ze skupiny realizovatelných cenných papírů do skupiny cenných papírů držených do splatnosti se reálná hodnota k okamžiku přesunu považuje za novou naběhlou hodnotu, která je dále zvyšována o nabíhající úrokové výnosy. Změny reálné hodnoty zachycené ke dni přesunu v rozvaze (účtová skupina 56) zůstanou v rozvaze a odúčtovány budou až při prodeji, v případě dluhového cenného papíru budou odúčtovány postupně po dobu do splatnosti takového cenného papíru. Při přesunu cenného papíru ze skupiny cenných papírů držených do splatnosti do skupiny realizovatelných cenných papírů je cenný papír k okamžiku přesunu oceněn reálnou hodnotou se současným zachycením rozdílu z ocenění způsobem, kterým se zachycují změny reálné hodnoty realizovatelných cenných papírů. Pokud je k přesunovanému cennému papíru zařazenému do skupiny cenných papírů držených do splatnosti vytvořena opravná položka, je před přesunem zrušena zúčtováním na účet cenných papírů držených do splatnosti.
Při přesunu (reklasifikaci) cenných papírů mezi skupinami cenných papírů může účetní jednotka postupovat podle Mezinárodních účetních standardů (IAS) 39 a (IFRS) 7 upravených právem ES ve znění Nařízení Komise (ES) č. 1126/2008 respektive č. 1004/2008, včetně povinnosti týkající se zveřejňování informací v příloze účetní závěrky. Použitím Mezinárodních účetních standardů (IAS) 39 a (IFRS) 7 při přesunu (reklasifikaci) cenných papírů mezi skupinami cenných papírů nejsou dotčeny povinnosti účetní jednotky stanovené zákonem o účetnictví, jeho prováděcími vyhláškami a zvláštními právními předpisy. Okamžikem přesunu (reklasifikaci) cenných papírů mezi skupinami je okamžik rozhodnutí účetní jednotky o tomto přesunu (reklasifikaci).

7. Deriváty

O derivátech se v souvislosti s finančním majetkem zmíníme pouze okrajově.
Český účetní standard pro finanční instituce č. 110 Deriváty vymezuje pojem derivát:
Derivátem se pro účely účetnictví rozumí finanční nástroj (finančním nástrojem se rozumí jakákoliv právní skutečnost, na jejímž základě vzniká finanční aktivum jednoho subjektu a finanční závazek nebo kapitálový nástroj jiného subjektu) současně splňující tyto podmínky:

Za deriváty se nepovažují například:

Deriváty zahrnují pevné termínové operace a opční kontrakty.
Pevnými termínovými operacemi se rozumí forwardy, futures a swapy.
Deriváty se člení na deriváty k obchodování a deriváty zajišťovací.
Z hlediska podkladových nástrojů se deriváty člení na deriváty úrokové, měnové, akciové, komoditní a úvěrové a jejich kombinace.
O derivátech se účtuje na podrozvahových i rozvahových účtech od okamžiku jejich sjednání do okamžiku posledního vypořádání, ukončení, uplatnění, prodeje nebo zpětného nákupu.
Na podrozvahových účtech se účtují od okamžiku sjednání derivátu pohledávky a závazky z úrokových, měnových, akciových, komoditních a úvěrových derivátů v hodnotě podkladového nástroje.
O reálných hodnotách derivátů se účtuje na rozvahových účtech.

Účetní případ	MD	D
Zvýšení reálné hodnoty	373	667
Snížení reálné hodnoty	567	373

Pohledávky a závazky z pevných termínovaných operací se účtují v okamžiku sjednání na podrozvahových účtech.
V okamžiku realizace se odúčtuje z rozvahy reálná hodnota derivátového kontraktu, a dále pohledávky a závazky z podrozvahových účtů.

8. Vnitřní předpis k finančnímu majetku

Vnitřní předpis, který má souvislost s cennými papíry a podíly, by měl obsahovat zejména:
Výše uvedená pravidla vymezují základní rámec účtování a vykazování cenných papírů a podílů. Interně je třeba stanovit – zejména:
Způsob stanovení reálné hodnoty cenných papírů; změny reálné hodnoty podle jednotlivých druhů finančního majetku a způsob účtování.
Rozhodnutí o ocenění ekvivalencí podle jednotlivých druhů podílů, způsob účtování (vedení analytických účtů, případná evidence na podrozvahových účtech); pravidla doložení účetních závěrek ovládaných a řízených společností.
Pokud nebyl cenný papír nebo podíl oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, uvedení důvodů a případnou výši opravné položky.
Pravidla účtování kurzových rozdílů u cenných papírů a podílů v cizí měně.

Pravidla při přesunech cenných papírů.
Pravidla uvedení informací o cenných papírech a podílech v příloze účetní závěrky.

9. Finanční majetek v účetní závěrce

Na úvodních stránkách textu jsme představili základní strukturu rozvahy na straně aktiv, abychom vymezili umístění finančního majetku mezi rozvahovými položkami; na straně pasiv jsme uvedli pouze jednu položku.
Podívejme se dále na souvislosti finančního majetku s:

Příklad 68

Část výkazu zisku a ztráty (druhové členění) v plném rozsahu:

VI.	Tržby z prodeje cenných papírů a podílů	661
J.	Prodané cenné papíry a podíly	561
VII.	Výnosy z dlouhodobého finančního majetku	součet VII.
VII. 1.	Výnosy z podílů v ovládaných a řízených osobách a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem	665A
2.	Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů	665A
3.	Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku	665A
VIII.	Výnosy z krátkodobého finančního majetku	666
K.	Náklady z finančního majetku	566
IX.	Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů	664, 667A
L.	Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů	564, 567A
M.	Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti	+/– 574, 579
X.	Výnosové úroky	662
N.	Nákladové úroky	562
XI.	Ostatní finanční výnosy	663, 667A, 668
O.	Ostatní finanční náklady	563, 567A, 568, 569
XII.	Převod finančních výnosů	– 698
P.	Převod finančních nákladů	– 598
*	Finanční výsledek hospodaření

Položka – Výnosy z dlouhodobého finančního majetku – obsahuje zejména dividendy, podíly na zisku, úrokové výnosy u dluhových cenných papírů ve věcné a časové souvislosti, u dluhopisů s pevnou úrokovou sazbou držených do splatnosti, rozdíl mezi pořizovací cenou bez kuponu a jmenovitou hodnotou dluhopisu ve věcné a časové souvislosti, u dluhopisů, jejichž úrokový výnos je stanoven rozdílem mezi jmenovitou hodnotou a nižším emisním kurzem, rozdíl mezi pořizovací cenou a jmenovitou hodnotou.
Položka – Náklady z finančního majetku – obsahuje například u dluhopisů s pevnou úrokovou sazbou držených do splatnosti rozdíl mezi pořizovací cenou bez kuponu a jmenovitou hodnotou ve věcné a časové souvislosti.

Závěrem textu o finančním majetku je vhodné zařadit i kapitolu o účetním výkazu, který se zabývá tokem peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů.
Přehled o peněžních tocích je v současné době nepovinnou součástí účetní závěrky podnikatelských subjektů. Jeho základním úkolem je informovat o pohybu peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů za určitý časový interval. Čili zjistit „kde firma peníze získává a kde je utrácí“.
Za peněžní prostředky se považují peníze v hotovosti včetně cenin (účtová skupina 21), peněžní prostředky na účtu včetně přečerpání běžného účtu (účtová skupina 22), případně účtová skupina 26.
Peněžními ekvivalenty se rozumí krátkodobý likvidní finanční majetek, který je snadno a pohotově směnitelný za předem známou částku peněžních prostředků a u tohoto majetku se nepředpokládají významné změny hodnoty v čase. Za peněžní ekvivalenty se považují například dlouhodobé peněžní úložky s nejvýše tříměsíční výpovědní lhůtou a likvidní cenné papíry k obchodování na veřejném trhu.
Položky zahrnované do peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů (nebo uplatňovanou zásadu přijatou pro určování obsahu peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů) je třeba uvést v příloze v účetní závěrce (pokud přehled sestavujeme).
Převody v rámci jednotlivých položek peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů se nepromítají do přehledu o peněžních tocích.
Při sestavování přehledu je třeba nejen podchytit přehled operací, jimiž se stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na jedné straně zvýšil a na druhé straně snížil, ale také každý tento pohyb zatřídit do tří oblastí:

Peněžní toky z provozních, investičních nebo finančních činností se uvádějí v přehledu o peněžních tocích nekompenzované. Případné výjimky z tohoto ustanovení je třeba uvést v příloze.
Provozní činností se rozumí základní výdělečné činnosti účetní jednotky a ostatní činnosti účetní jednotky, které nelze zahrnout mezi investiční nebo finanční činnosti.
Investiční činností se rozumí pořízení a prodej dlouhodobého majetku, popřípadě činnost související s poskytováním úvěrů, půjček a výpomocí, které nejsou považovány za provozní činnost.
Finanční činností se rozumí taková činnost, která má za následek změny ve velikosti a složení vlastního kapitálu a dlouhodobých, popřípadě i krátkodobých závazků.
Peněžní toky z provozní činnosti se (v souladu s vyhláškou) vykazují buď přímou, nebo nepřímou metodou.
Přímou metodou se vykazují vhodně zvolené a uspořádané skupiny peněžních příjmů a výdajů, například v návaznosti na členění ve výkazu zisku a ztráty.
Nepřímou metodou se upravuje výsledek hospodaření o:

Za nepeněžní transakce v provozní činnosti se považují transakce, které ovlivňují výsledek hospodaření, avšak nemají přímý vliv na přírůstek nebo úbytek peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů. Nepeněžní transakce zahrnují zejména odpisy, tvorbu a čerpání rezerv a opravných položek.
Nepeněžní transakce v investiční a finanční činnosti se vylučují z přehledu o peněžních tocích.
Peněžní toky spojené s peněžními transakcemi, které tvoří mimořádný výsledek hospodaření, peněžní toky spojené s inkasem a vyplacením úroků a dividend nebo podílů na zisku a platby daně z příjmů se uvádějí v přehledu o peněžních tocích v samostatných položkách.
Příjmy a výdaje související s mimořádnými účetními transakcemi a platby daně z příjmů se přiřadí v rámci praktických možností k provozní, investiční nebo finanční činnosti. V případě, že je nelze přiřadit, uvedou se v provozní činnosti.
Peněžní toky související s přijatými a vyplacenými úroky, s výjimkou kapitalizovaných úroků, a s přijatými dividendami, popřípadě podíly na zisku se zahrnou do provozní činnosti.
Peněžní toky související s přijatými úroky a přijatými dividendami nebo podíly na zisku mohou být alternativně vykazovány v rámci investiční činnosti a peněžní toky související s vyplacenými úroky, s výjimkou kapitalizovaných, mohou být alternativně zahrnuty do finanční činnosti. Peněžní toky související s vyplacenými kapitalizovanými úroky se zahrnují do investiční činnosti a vykazují se v rámci této činnosti jako samostatná položka nebo jako informace v příloze.
Vyplacené dividendy nebo podíly na zisku se zahrnou do finanční činnosti. V případech, ve kterých účetní jednotka pouze přerozděluje mezi společníky přijaté dividendy nebo podíly na zisku, se uvádějí tyto platby v rámci provozní činnosti.

Příklad 69

Přehled o peněžních tocích (cash flow)
P. Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na začátku účetního období	12 747

Peněžní toky z hlavní výdělečné činnosti (provozní činnosti)
Z.	Účetní zisk nebo ztráta z běžné činnosti před zdaněním	15 796
A.1.	Úpravy o nepeněžní operace	-86
A.1.1.	Odpisy stálých aktiv (+) s výjimkou zůstatkové ceny prodaných stálých aktiv a dále umořování oceňovacího rozdílu k nabytému majetku a goodwillu (+/–)	1 371
A.1.2.	Změna stavu opravných položek, rezerv	-1 278
A.1.3.	Zisk (ztráta) z prodeje stálých aktiv (–/+), [vyúčtování do výnosů (–), do nákladů (+)]	-7
A.1.4	Výnosy z dividend a podílů na zisku
A.1.5	Vyúčtované nákladové úroky (+) s výjimkou kapitalizovaných úroků, a vyúčtované výnosové úroky (–)	-172
A.1.6	Případné úpravy a ostatní nepeněžní operace
A.*	Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním, změnami pracovního kapitálu a mimořádnými položkami	15 710

A.2.	Změna stavu nepeněžních složek pracovního kapitálu	1 185
A.2.1.	Změna stavu pohledávek z provozní činnosti (+/–), aktivních účtů časového rozlišení a dohadných účtů aktivních	326
A.2.2.	Změna stavu krátkodobých závazků z provozní činnosti (+/–), pasivních účtů časového rozlišení a dohadných účtů pasivních	-1 727
A.2.3.	Změna stavu zásob (+/–)	2 586
A.2.4.	Změna stavu krátkodobého finančního majetku nespadajícího do peněžních prostředků a ekvivalentů
A.**	Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním a mimořádnými položkami	16 895

Účetní jednotka si pro účely sestavení přehledu o peněžních tocích nepřímou metodou vymezí pohledávky a závazky, které se vztahují k provozní činnosti.

A.3.	Vyplacené úroky s výjimkou kapitalizovaných úroků (–)	-490
A.4.	Přijaté úroky (+)	662
A.5.	Zaplacená daň z příjmů za běžnou činnost a za doměrky daně za minulá období (–)	-6 078
A.6.	Příjmy a výdaje spojené s mimořádnými účetními případy, které tvoří mimořádný výsledek hospodaření včetně uhrazené splatné daně z příjmů z mimořádné činnosti	162
A.7.	Přijaté dividendy a podíly na zisku
A.***	Čistý peněžní tok z provozní činnosti	11 151

Peněžní toky z investiční činnosti
B.1	Výdaje spojené s nabytím stálých aktiv	-2 864
B.2	Příjmy z prodeje stálých aktiv	7
B.3	Půjčky a úvěry spřízněným osobám
B.***	Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti	-2 857

Výdaje spojené s nabytím aktiv dlouhodobé povahy můžeme zjistit

Peněžní toky z finančních činností
C.1.	Dopady změn dlouhodobých závazků, popř. takových krátkodobých závazků, které spadají do oblasti finanční činnosti (např. některé provozní úvěry) na peněžní prostředky a ekvivalenty	-4 132
C.2.	Dopady změn vlastního kapitálu na peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty	-26
C.2.1.	Zvýšení peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů z titulu zvýšení základního kapitálu, emisního ážia, event. rezervního fondu včetně složených záloh na toto zvýšení (+)	76
C.2.2.	Vyplacení podílu na vlastním kapitálu společníkům (–)
C.2.3.	Další vklady peněžních prostředků společníků a akcionářů (+)
C.2.4.	Úhrady ztráty společníky (+)
C.2.5.	Přímé platby na vrub fondů (–)
C.2.6.	Vyplacené dividendy nebo podíly na zisku včetně zaplacené srážkové daně vztahující se k těmto nárokům a včetně finančního vypořádání se společníky v. o. s. a komplementáři u komanditních společností (–)	-102
C.***	Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti	-4 158

C.1. = Změna stavu dlouhodobých, popřípadě i krátkodobých závazků zahrnuje zejména závazky z titulu půjček, úvěrů, finančního leasingu včetně úvěrů a půjček k účetním jednotkám v rámci konsolidačního celku a k ostatním spřízněným osobám s výjimkou závazků z pořízení dlouhodobého majetku.
C.2. = Dopady změn vlastního kapitálu na peněžní prostředky C.2. = C.2.1. až C.2.6.

F.	Čisté zvýšení, resp. snížení peněžních prostředků	4 136
R.	Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na konci období	16 883

Výše uvedený doporučený přehled se v naší současné praxi (zejména u menších a středních firem) příliš nepoužívá. To však neznamená, že firma nesleduje toky peněz! Naopak, každá firma zpravidla velmi pečlivě sleduje příjmy a výdaje, ale v jiném uspořádání, než je výše uvedeno.
Vysledovat jakýkoliv přehled o peněžních tocích není v účetnictví úplně jednoduchou záležitostí. Účetnictví není založeno na peněžní bázi (na příjmech a výdajích), ale na nákladech a výnosech, na jejich věcné a časové souvislosti.
Přehled o peněžních tocích je v (historickém) pořadí třetím účetním výkazem. Tím dokládá mimo jiné i významnost položky peníze.

V souladu s § 39 vyhlášky:
V příloze uvede účetní jednotka obchodní firmu a sídlo účetních jednotek, v nichž má účetní jednotka podstatný vliv nebo rozhodující vliv, s uvedením výše podílu na základním kapitálu těchto obchodních společností nebo družstev. Uvádějí se také případné dohody mezi společníky, které zakládají rozhodovací práva bez ohledu na výši podílu na základním kapitálu u těchto obchodních společností nebo družstev. Účetní jednotka uvede také výši vlastního kapitálu a výši účetního výsledku hospodaření za poslední účetní období těchto obchodních společností nebo družstev s ohledem na § 19 odst. 6 zákona*). Účetní jednotka rovněž uvede obchodní firmu nebo název, sídlo a právní formu každé z účetních jednotek, v níž je účetní jednotka společníkem s neomezeným ručením. Účetní jednotka uvede dále, zda byly uzavřeny ovládací smlouvy nebo smlouvy o převodech zisku a jaké povinnosti z nich vyplývají.

*) Informace v účetní závěrce musí být spolehlivé, srovnatelné, srozumitelné a posuzují se z hlediska významnosti.

Informace se považuje za spolehlivou, jestliže splňuje požadavek věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky, a je-li úplná a včasná.
Informace je včasná, je-li získána ve správném čase z hlediska její významnosti a nákladů na její získání, pokud tyto náklady nepřevýší přínosy plynoucí z této informace.
Informace je srovnatelná, jestliže splňuje následující požadavky:
Účetní jednotka je povinna použít účetní metody způsobem, který vychází z předpokladu, že bude nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a že u ní nenastává žádná skutečnost, která by ji omezovala nebo jí zabraňovala v této činnosti pokračovat i v dohledné budoucnosti. V případě, že účetní jednotka má informaci o tom, že u ní taková skutečnost nastává, je povinna použít účetní metody způsobem tomu odpovídajícím, přičemž informaci o použitém způsobu je povinna uvést v příloze v účetní závěrce.
Uspořádání a označování položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty a jejich obsahové vymezení a způsoby oceňování použité v jednom účetním období nesmí účetní jednotky změnit v následujícím účetním období. Účetní jednotky mohou uvedené uspořádání a označování a obsahové vymezení a způsoby oceňování změnit zcela nebo zčásti mezi jednotlivými účetními obdobími jen z důvodů změny předmětu podnikání nebo jiné činnosti anebo z důvodů zpřesnění věrného zobrazení nebo zkvalitnění vypovídací schopnosti účetní závěrky, přičemž informaci o každé takové změně s jejím řádným zdůvodněním jsou povinny uvést v příloze v účetní závěrce.
Účetní jednotky jsou povinny v příloze účetní závěrky vždy uvést informaci o použitých účetních metodách, popřípadě o odchylkách od těchto metod s jejich řádným zdůvodněním a s uvedením jejich vlivu na majetek a závazky, finanční situaci a výsledek hospodaření účetní jednotky.

Informace se považuje za významnou (závažnou), jestliže by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek nebo rozhodování osoby, která tuto informaci využívá (uživatel). Informace je srozumitelná, jestliže splňuje požadavky stanovené zákonem o účetnictví.

V příloze uvede účetní jednotka výši půjček, úvěrů, s uvedením úrokové sazby a hlavních podmínek, poskytnutá zajištění a ostatní plnění jak v peněžní, tak v nepeněžní formě osobám, které jsou statutárním orgánem, členům statutárních nebo jiných řídících a dozorčích orgánů včetně bývalým osobám a členům těchto orgánů v úhrnné výši odděleně za jednotlivé kategorie osob.
Informace o aplikaci obecných účetních zásad, o použitých účetních metodách, způsobech oceňování a odpisování, jejichž znalost je významná pro posouzení finanční, majetkové situace a výsledku hospodaření účetní jednotky a pro analýzu údajů obsažených v rozvaze (bilanci) a ve výkazu zisku a ztráty.
Informace o odchylkách od metod použitých dříve s uvedením jejich vlivu na majetek a závazky, na finanční situaci a výsledek hospodaření účetní jednotky
Podle principu významnosti způsob stanovení opravných položek a oprávek k majetku s uvedením zdroje informací pro stanovení výše opravných položek a oprávek, způsob uplatněný při přepočtu údajů v cizích měnách na českou měnu a způsob stanovení reálné hodnoty příslušného majetku a závazků podle zákona, popis použitého oceňovacího modelu při ocenění reálnou hodnotou, změny reálné hodnoty včetně změn v ocenění podílu ekvivalencí podle jednotlivých druhů finančního majetku a způsob jejich zaúčtování, pro každý druh derivátů údaje o rozsahu a podstatě, včetně hlavních podmínek a okolností, které mohou ovlivnit výši, časový průběh a určitost budoucích peněžních toků a tabulku s uvedením změn reálné hodnoty během účetního období na příslušném účtu v účtové skupině 41.

Pokud nebyly majetek a závazky oceněny reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, uvede účetní jednotka důvody a případnou výši opravné položky.

V další části přílohy uvede účetní jednotka počet a jmenovitou hodnotu nebo ocenění vydaných akcií během účetního období, u každého druhu akcií zvlášť; obdobně se postupuje u změn podílů. Dále účetní jednotka uvede informaci o vyměnitelných dluhopisech nebo podobných cenných papírech nebo právech s vyznačením jejich počtu a rozsahu práv, která zakládají. Významné položky zvýšení nebo snížení u jednotlivých složek vlastního kapitálu účetní jednotka popíše v příloze.
Místo přílohy v účetní závěrce je významné a nezastupitelné. Minimálně požadované informace jsou důležité pro celkové posouzení konkrétní firmy.

Závěr

Finanční majetek v účetnictví je velmi pestrý. Poukázali jsme na peněžní operace i peněžní toky; čili účtování o stavu a pohybu peněz a v závěru i zhodnocení na příkladu přehledu o peněžních tocích, kde se peníze ve firmě tvoří a kde je naopak firma utrácí.
V úvodu jsme rovněž uvedli, že pokud hovoříme o finančním majetku, nejedná se pouze o peníze, ale i o další majetkové složky, zejména cenné papíry, podíly atd., od kterých očekáváme zhodnocení vložených prostředků.
Podívali jsme se na finanční majetek zejména z pohledu investora, ale na několika příkladech jsme ukázali i pohled emitenta.

K problematice jsme publikovali: