FKSP od roku 2024

Jak vyplývá z čl. CXIII zákona č. 349/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (dále jen „konsolidační balíček“), zrušuje se vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, včetně všech novelizujících vyhlášek. Jedná se o úpravy, které souvisí se změnami v rozpočtových pravidlech. To znamená, že část této právní úpravy se přesouvá do rozpočtových pravidel a dalších právních předpisů a část se bez náhrady ruší. Jaká pravidla platí pro hospodaření s fondem?

V této souvislosti se konsolidačních balíčkem mění následující předpisy:

•    zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech,

•    zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů,

•    zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku,

•    zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích,

•    zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Naopak beze změny zůstávají:

•    vyhláška č. 296/2022 Sb., o nákladech na stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích, ve znění pozdějších předpisů,

•    vyhláška č. 84/2005 Sb., o nákladech na stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky, ve znění pozdějších předpisů.

Ještě doplňme, že důležitá je také novela zákona o daních z příjmů provedená zákonem č. 462/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří, který definuje produkty, na které bude organizace povinna přispívat.

V případě organizačních složek státu, státních příspěvkových organizací a příspěvkových organizací, na které se zejména vztahovala zrušená vyhláška, je nutné se dále řídit rozpočtovými pravidly, obecně ale platí, že snižuje výše přídělu na 1% a nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.

V případě organizačních složek státu je rozhodující úprava § 48 odst. 8 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Přijaté změny představují snížení výše přídělu na 1%, stanovení povinného podílu ve výši 50% na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob a zrušení odkazu na vyhlášku o FKSP.

V případě státních příspěvkových organizací je odpovídající úprava obsažena v § 60 zákona č. 218/2000 Sb., ve kterém byly přijaty totožné změny jako v případě organizačních složek státu.

Současně byly do § 65 promítnuty obecné zásady, které platí pro organizační složky státu i státní příspěvkové organizace, a to:

•    doplnění zdrojů fondu – jsou jimi i splátky zápůjček poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z FKSP a peněžní dary poskytnuté do fondu,

•    dále, že použití fondu kulturních a sociálních potřeb stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis, jedná se tedy o reakci na zrušení FKSP,

•    u příspěvkových organizací jsou příjmem fondu kulturních a sociálních potřeb také příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz příspěvková organizace přispívá z fondu kulturních a sociálních potřeb,

•    a na závěr důraz na to, že na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb není právní nárok.

V případě příspěvkových organizací zřízených ÚSC je potom příslušná úprava § 33 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. I v tomto případě jsou hlavními změnami snížení výše přídělu na 1% a stanovení povinného podílu ve výši 50% na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. Doplněno bylo dále, že zdrojem fondu jsou i splátky zápůjček poskytnutých z fondu, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu, příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz příspěvková organizace přispívá z fondu, a peněžní dary poskytnuté do fondu kulturních a sociálních potřeb, dále, že použití fondu kulturních a sociálních potřeb stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis a na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb není právní nárok.

Jak jsem uvedl, přechodné ustanovení v tomto případě chybí.

Pro úplnost ještě doplňme, že územně samosprávní celky tvořili a nadále tvoří fond dobrovolně, a tak pro ně žádná konkrétní pravidla neplatí, jediné omezení je možné spatřovat v zákoně o daních z příjmů, a případném zdanění na straně zaměstnance.

V případě státních podniků, na které se také povinně vztahovala vyhláška o FKSP, je související úprava obsažena v § 23 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů. I tady je základní změnou snížení výše přídělu do fondu a stanovení povinného podílu na příspěvky na produkty na stáří.

A obdobně je to také v § 18 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro veřejné vysoké školy, v § 27 zákona č. 341/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro veřejné výzkumné instituce, a v § 138 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro školské právnické osoby.

OD ROKU 2024 TEDY PLATÍ, ŽE KONKRÉTNÍ PRAVIDLA PRO HOSPODAŘENÍ S FONDEM budou stanoveny zejména vnitřním předpisem, případně kolektivní smlouvou, pokud je v organizace odborová organizace.

Základní smysl a účel fondu zůstává zachován beze změny – je i nadále vytvářen především k průběžnému zabezpečování sociálních, kulturních a dalších potřeb zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků. Výrazně se mění právní pojetí plnění, na které lze z fondu přispívat. Namísto dosavadní právní úpravy vyhlášky o FKSP, která definovala plnění, na které lze příspěvek z FKSP poskytnout, nově se u části základního přídělu stanoví, na jaké plnění organizace příspěvek poskytnout musí. Zároveň se stanoví rozsah této povinnosti - organizace musí použít na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob, nejméně 50 % ze základního přídělu rozpočtovaného k 1. lednu rozpočtového roku.

Příjmy fondu tvoří:

-    základní příděl ve výši 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, a další vyjmenované složky platu a mezd; pro podrobnější vymezení objemu nákladů je nutno vycházet z vymezení daných pojmů (plat, náhrada platu atd.) v Zákoníku práce. Základní příděl do fondu je tvořen ze všech složek mzdy, tak jak jsou vymezeny v Zákoníku práce (resp. všech složek platu), stejně tak ze všech náhrad platu a náhrad mzdy a odměn,

-    náhrady škod a pojistná plnění (převzato z vyhlášky o FKSP, nic se nemění),

-    peněžní a jiné dary fondu (darovací smlouva a musí být výslovně uvedeno, že dar je určen pro FKSP, jinak nelze zpětně tyto prostředky do fondu převést),

-    splátky zápůjček poskytnutých z FKSP,

-    pouze u příspěvkových organizací – příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz organizace přispívá z fondu.

Výdaje fondu:

-    nejméně 50 % ze základního přídělu se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob, to znamená, že se jedná o úzkou vazbu na ustanovení § 6 odst. 9 písm. m) zákona č. 586/1992 Sb., v účinnosti od roku 2024, poskytovány tak budou příspěvky na produkty vymezené v § 15a za podmínek stanovených v § 15b ZDP; poskytováno může být na více než jeden z uvedených produktů, pokud budou dodrženy podmínky osvobození,

-    zbývající část fondu je určena k „volnému“ využití s tím, že je nutné respektovat sociální a kulturní účel fondu, bude se tedy jednat o příspěvky na zaměstnanecké benefity (zdravotní, rekreační, kulturní, sociální, sportovní, stravování, včetně společných akcí typu Den učitelů, vánoční besídka, společné výjezdy apod.) s tím, že nesmí být překročena 50% hranice základního přídělu a dále je nutné posoudit daňový režim u zaměstnance, zda jsou naplněny podmínky pro osvobození od daně, či zda je nutné příspěvek na straně zaměstnance zdanit a odvést sociální a zdravotní pojištění. Žádná další pravidla pro tuto část stanovena nejsou a rozhodující tedy bude úprava ve vnitřním předpisu nebo kolektivní smlouvě. Nicméně je potřeba doplnit, že prostředků na tyto příspěvky bude výrazně méně, prakticky až 4x méně, než tomu bylo v roce 2023, což danou situaci v podstatě velmi ulehčuje.

Jakým způsobem organizace naloží se volnou částí přídělu, je tedy zcela na jejím uvážení. Rozsah a obsah plnění z volné části přídělu je limitován pouze smyslem a účelem fondu.

Je vhodné doplnit, že již není stanovena povinnost vést samostatný účet, ale samozřejmě lze jenom doporučit jako vhodné řešení pro přehlednost, i když je možné situaci řešit i prostřednictvím samostatné analytiky.

Dále doplňme, že novou právní úpravou se nepřejímají dosavadní požadavky hospodaření obsažené ve vyhlášce o FKSP (zejména § 3 vyhlášky o FKSP). Nově již tedy organizace nejsou povinny např. plnění zcela uhradit. Pokud by však organizace měla zájem setrvat u dosavadní praxe nastavené vyhláškou o FKSP, může pravidla, která ji vyhovovala, promítnout do svého vnitřního předpisu. Veškerá další pravidla, týkající se hospodaření a použití FKSP si účetní jednotka stanoví v kolektivní smlouvě (dohodě) nebo upraví vnitřním předpisem.

Zachována zůstala povinnost zálohového naplňování fondu, periodicita záloh je součástí vnitřní úpravy.

Naopak, právní předpisy již nevymezují, kdo je rodinný příslušník, což by mohlo teoreticky vést k rozšíření okruhu osob, kterým je příspěvek poskytován, nicméně lze předpokládat, že na toto rozšíření nebudou finanční prostředky k dispozici.

Dále je potřeba upozornit, že právní předpisy již nestanoví podmínku, že by se mělo jednat o nepeněžní plnění, nicméně osvobození v zákoně o daních z příjmů jsou tak často nastavena, je tedy vhodné to v pravidlech čerpání zohlednit.

Novou právní úpravu zpravidla doplňují v jednotlivých právních předpisech přechodná ustanovení. Přechodná ustanovení upravují správu zůstatků, které budou ve fondu evidovány k 31. 12. 2023. Konstatuje se, že i ve vztahu k těmto zůstatkům jsou organizace povinny postupovat podle nové právní úpravy. Uvedené nezakládá povinnost použít 50 % zůstatku na produkty spoření na stáří, pouze se za účelem odstranění potenciálních výkladových nejasností staví najisto, že se s případným zůstatkem nebude hospodařit podle vyhlášky o FKSP.

Z přechodných ustanovení také vyplývá, že poplatníci, kteří uzavřeli smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem, o doplňkovém penzijním spoření, o penzijním pojištění nebo o soukromém penzijním pojištění přede dnem nabytí účinnosti návrhu balíčku upravujícího produkty spoření na stáří, mohli pro tyto produkty i nadále využívat takový daňový režim, který byl účinný v okamžiku uzavření smlouvy, včetně výplat z těchto produktů. I na tyto „dříve podporované“ produkty bude tedy možno poskytovat příspěvek z účelově vázané části přídělu.

ZÁVĚR!

Na závěr ještě několik shrnujících poznámek:

•    vnitřní pravidla musí být písemný dokument,

•    nadále je nutné dodržovat princip solidarity a zákaz diskriminace,

•    pravidla je vhodné nastavit co nejjednodušeji a pokud možno jednoznačně,

•    překročení limitů znamená porušení rozpočtové kázně se všemi finančními dopady,

•    odhadovaný základní příděl je nutné stanovit reálně, jinak lze předpokládat, že podhodnocení odhadu k 1. 1. za účelem co největší část převést do „volné“ části fondu, bude kontrolami napadáno,

•    nová úprava umožňuje rozšířit okruh osob, kterým jsou příspěvky poskytovány, ale zřejmě na to nebude dostatek finančních prostředků,

•    v případě produktů na stáří je nutné rozpočítat disponibilní částku tak, aby to vyšlo na všechny zaměstnance, nejenom na ty, kteří mají smlouvy na produkty uzavřené a mají o příspěvek zájem,

•    stávající smlouvy je nutné zkontrolovat, zda splňují nastavené podmínky dle úpravy k 1. 1. 2024.

Ing. Zdeněk Morávek

§ 48 zákona č. 218/2000 Sb.
CItace na straně 99

(1) Organizační složka státu tvoří tyto peněžní fondy:

a) rezervní fond,

b) fond kulturních a sociálních potřeb.

(2) Zdrojem rezervního fondu jsou

a) prostředky poskytnuté ze zahraničí, prostředky poskytnuté územními samosprávnými celky a peněžní dary,

b) odvody neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a), b), g) a h) a penále za prodlení s nimi,

c) příjmy z prodeje majetku, který organizační složka státu nabyla darem nebo děděním s výjimkou majetku nabytého z odúmrti,

d) prostředky poskytnuté z fondu zábrany škod podle zvláštního zákona⁴⁵).

(3) Organizační složka státu člení prostředky v rezervním fondu podle původu, a to na

a) prostředky poskytnuté ze zahraničí, prostředky poskytnuté územními samosprávnými celky a peněžní dary, a to dále na

1. prostředky, které jí byly poskytnuty na určitý účel, a to podle těchto účelů,

2. prostředky, které jí byly poskytnuty bez uvedení účelu,

b) odvody neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a), b), g) a h) a penále za prodlení s nimi; tyto odvody a penále dále člení podle původních účelů; původním účelem se rozumí účel, na který organizační složka státu určila dotace nebo návratné finanční výpomoci, při jejichž používání jejich příjemci porušili rozpočtovou kázeň a za to do jejího rezervního fondu tyto odvody provedli a tato penále zaplatili,

c) příjmy z prodeje majetku, který pro Českou republiku nabyla organizační složka státu darem nebo děděním,

d) prostředky poskytnuté z fondu zábrany škod podle zvláštního zákona.