FKSP pro rok 2022

S novým rokem se sestavuje u zaměstnavatelů tzv. „ropo sféry“ fond kulturních a sociálních potřeb. Tam, kde působí odbory, se také vyjednává o benefitech, které se z něj budou zaměstnancům poskytovat. Jaké zásady platí při tvorbě a čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb? Jaké změny nastaly počátkem tohoto roku?

Zaměstnanecké výhody

(ať již poskytované z FKSP nebo ze sociálního fondu) se často mezi personalisty označují jako zaměstnanecké benefity. Zaměstnanecké benefity jsou plnění plynoucí od zaměstnavatele k zaměstnanci vedle mzdy. Na tyto benefity není právní nárok, jsou fakultativní, tedy ne povinné.

Zaměstnavatel je poskytuje na základě svého rozhodnutí buď formou vnitřního předpisu, nebo dohody ve smlouvě, zpravidla ve smlouvě kolektivní, aby tak zaručil shodné podmínky pro určitý benefit všem zaměstnancům, aby nemohlo dojít při jejich individuálním sjednávání v konkrétních pracovních smlouvách k diskriminaci jednotlivých zaměstnanců.

Zaměstnanecké benefity slouží především k posílení pozitivního vztahu zaměstnance k zaměstnavateli, k stabilizaci zaměstnanců, k jejich spokojenosti s pracovními podmínkami u zaměstnavatele. Z toho důvodu jsou velice často předmětem kolektivního vyjednávání a obsahem kolektivních smluv. Zaměstnavatelé si naproti tomu stanoví často jako podmínku pro jejich poskytnutí délku pracovního poměru u zaměstnance.

Ve většině případů však mají zaměstnanecké benefity zvýhodněný daňový a odvodový charakter. Makroekonomové odhadují, že hodnota poskytovaných zaměstnaneckých benefitů činí asi 10 % hrubých příjmů zaměstnanců.

Poskytování zaměstnaneckých benefitů je součástí personální politiky zaměstnavatele, protože přispívá k udržení kvalitních zaměstnanců a ke zvýšení jejich loajality, motivace a produktivity, ke snížení fluktuace. Jsou vlastně investicí do zaměstnance, která se zaměstnavateli vrátí ve větším pracovní nasazení zaměstnance a v odpovědnějším přístupu k zaměstnavateli, jako firmě. Pod tím je třeba rozumět i odpovědnější přístup zaměstnance k ochraně prostředků svěřených mu zaměstnavatelem před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím.

Za zákoníku práce vyplývá, že zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání. Za diskriminaci se nepovažuje rozdílné zacházení, pokud z povahy pracovních činností vyplývá, že toto rozdílné zacházení je podstatným požadavkem nezbytným pro výkon práce; účel sledovaný takovou výjimkou musí být oprávněný a požadavek přiměřený. To pak samozřejmě platí v plné míře i pro poskytování benefitů.

V poslední době se často setkáváme v praxi s kombinací tradičních zaměstnaneckých výhod s novými trendy na trhu práce a ve společnosti. Zaměstnavatelé se zaměřují více na plnění podporující rozvoj zaměstnanců včetně podpory zdravého životního stylu. K tomu využívají především vitamínové balíčky, speciální zdravotní služby, apod. další možností jsou benefity zaměřené na posílení pocitu jistoty a bezpečí zaměstnanců např. formou příspěvku na penzijní nebo zdravotní pojištění.

Pokud jde o formy realizace benefitů, existují v podstatě dvě možnosti:

•    jednotný program pro všechny zaměstnance, tzv. systém, podle kterého všichni zaměstnanci mají nárok na veškeré firmou nabízené benefity a je pouze na nich, jestli je čerpají nebo ne,

•    diferencovaný přístup, tzn. systém „obsahově odlišných balíčků“ zaměstnaneckých výhod pro jednotlivé zaměstnance nebo určité skupiny zaměstnanců, avšak při respektování zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Systém plošné nabídky všech benefitů všem zaměstnancům má poměrně velkou tradici u organizačních složek státu, příspěvkových organizacích a ve státních podnicích, které tvoří FKSP, ale uplatňuje se také u jiných subjektů při čerpání sociálního fondu a jiných obdobných fondů. Má své zastánce i odpůrce. Jeho velkou výhodou je možnost uplatnit při poskytování zaměstnaneckých výhod princip solidarity. Výhodou také je, že všichni zaměstnanci mají nárok na všechny benefity a záleží pouze na nich, zda je čerpají či nikoliv. Určitou nevýhodou je, že pokud firmy poskytují benefity všem zaměstnancům, zpravidla volí spíše levnější benefity a zároveň ty, které jsou úplně nebo alespoň částečně daňově zvýhodněné.

Diferencovaný přístup, pokud je šitý na míru jednotlivým skupinám zaměstnanců může být velice motivační. Průzkumy ukazují, že mladší zaměstnanci upřednostňují individuální rozvoj a benefity, které jim pomáhají slaďovat pracovní a rodinný život, starší zaměstnanci naopak preferují příspěvky na penzijní pojištění a zdravotní péči. Zaměstnanci s nižními příjmy preferují více benefity, které mají blíže k finančním plněním, jako jsou bezúročné půjčky apod. pak je tu celá škála benefitů, které jsou oceňovány všemi zaměstnanci bez rozdílu – úrazové pojištění, příspěvky na dopravu apod.

ZÁKONÍK PRÁCE A FKSP – Podle ustanovení § 225 ZP platí, že odborová organizace spolurozhoduje se zaměstnavatelem, který podle zvláštního právního předpisu (vyhlášky č. 114/­2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb) vytváří fond kulturních a sociálních potřeb, o přídělu do tohoto fondu kulturních a sociálních potřeb a o jeho čerpání. O spolurozhodování odborové organizace se zaměstnavatelem o opatřeních v oblasti pracovněprávní se jedná tehdy, když opatření navrhovaná zaměstnavatelem může zaměstnavatel učinit pouze s předchozím souhlasem odborové organizace, nebo v dohodě s ní. Jedná se o společné rozhodnutí zaměstnavatele a odborové organizace.

Pokud si zaměstnavatel nevyžádá předchozí souhlas odborové organizace, nebo nejedná v dohodě s odborovou organizací, jedná se o postup v rozporu s právními předpisy. Právní úprava právo spolurozhodování odborové organizace u vytvářeného fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen „FKSP“) u některých zaměstnavatelů podle vyhlášky č. 114/­2002 Sb. byla v podstatě beze změny převzata ze starého zákoníku práce.

Vyhláška č. 114/­2002 Sb. upravuje výši tvorby FKSP,

další příjmy a hospodaření s fondem v organizačních složkách státu a ve státních příspěvkových organizacích a příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky.

Vyhláška byla za dobu své platnosti celkem dvanáctkrát měněna.Novela (jedná se o část vyhlášky č. 612/­2020 Sb.), která nabývá účinnosti dne 1. ledna 2022 je v pořadí třináctá.

K 1. lednu 2021 totiž novela provedená vyhláškou č. 612/­2020 Sb. zavedla peněžitý příspěvek na stravování jakožto alternativu (závodního) stravování, resp. stravenek. Příspěvek z FKSP na stravenkový paušál bude moci dosáhnout maximální výše 45 %. Podle dosavadních pravidel si může zaměstnavatel uplatnit jako daňově uznatelný náklad až 55 % ceny jídla nebo poskytnuté stravenky, maximálně však 70 % z hodnoty stravného na pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Zbývající část ceny jídla nebo hodnoty stravenky si sice zaměstnanec doplácí z čisté mzdy, ale na tuto část je umožněno přispět z FKSP. Možnost úhrady příspěvku z FKSP i jeho případnou výši si může každá organizace nastavit ve svých vnitřních pravidlech. I nadále ale tento příspěvek nesmí přesáhnout 45 % příspěvku na stravování.

K datu 1. ledna 2022 přináší vyhláška č. 690/­2020 Sb. další změnu. Zaměstnavatelům se do budoucna umožní hradit z FKSP část příspěvku za své zaměstnance na účet dlouhodobých investic, jehož zavedení přinesla novela podnikání na kapitálovém trhu. Účet dlouhodobých investic bude daňově zvýhodňován podobně jako penzijní či životní pojištění. Zároveň má být jejich alternativou. Jedná se majetkový účet, jehož prostřednictvím bude možné investovat do akcií, dluhopisů, investičních fondů nebo dalších investičních nástrojů a vytvářet si tak úspory na stáří.

Tato změna reagovala na v loňském roce přijatou novou právní úpravu účtu dlouhodobých investic v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu a v návaznosti na ní novou úpravu daňového režimu produktů spoření na stáří obsaženou v novele zákona o daních z příjmů. Tato změna má za cíl zajistit rovnoprávnost mezi poskytováním příspěvku z FKSP na produkty zabezpečení ve stáří, resp. pro stávající účastníky penzijního připojištění, doplňkového penzijního spoření a pro nové účastníky účtu dlouhodobých investic.

OKRUH ZAMĚSTNAVATELŮ, U KTERÝCH SE TVOŘÍ FKSP – FKSP vytváří zaměstnavatel, který je organizační složkou státu, státní příspěvkovou organizací nebo příspěvkovou organizací zřízenou územními samosprávnými celky.

Pokud se týká organizačních složek státu, tak ty definuje § 3 zákona č. 219/­2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Organizačními složkami státu jsou ministerstva a jiné správní úřady státu, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky, Kancelář Veřejného ochránce práv, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky a jiná zařízení, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis anebo tento zákon; obdobné postavení jako organizační složka státu má Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu.

Státní příspěvkové organizace definuje § 54 zákona č. 219/­2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Jedná se o státní příspěvkové organizace zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a dále Konsolidační banku Praha, státní peněžní ústav, a jiné státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních předpisů anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny),jsou právnickými osobami a hospodaří s majetkem. Při tom se řídí zvláštními právními předpisy a těmi ustanoveními tohoto zákona, která se vztahují na organizační složky příslušné hospodařit s majetkem, nejde-li o úkony vyhrazené pouze ministerstvům. Dosavadní pohledávky a jiná majetková práva organizací se pro účely tohoto zákona považují za majetek.

Příspěvkové organizace územních samosprávných celků jsou upraveny v § 27 a násl. zákona č. 250/­2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Podle tohoto zákona platí, že územní samosprávný celek zřizuje příspěvkové organizace pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Zřizovatel vydá o vzniku příspěvkové organizace zřizovací listinu. Příspěvková organizace hospodaří se svěřeným majetkem v rozsahu stanoveném zřizovací listinou.

VÝSE TVORBY FONDU – Jak je všeobecně známo, v roce 2011 bylo Ministerstvu financí uloženo, na základě usnesení vlády č. 563 z 11. 8. 2010 k návrhu příjmů a výdajů rozpočtových kapitol a státních fondů na rok 2011, zpracovat novelu vyhlášky č. 114/­2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, kterou měla být dočasně snížena tvorba základního přídělu do fondu z 2 % na 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy. Navržené opatření na výdajové straně státního rozpočtu mělo za cíl snížit plánovaný schodek státního rozpočtu v roce 2011 na udržitelnější míru a týkalo se tvorby fondu kulturních a sociálních potřeb u organizačních složek státu a u příspěvkových organizací, tzn. výhradně u subjektů z oblasti veřejné správy. Tato opatření znamenala snížení objemu poskytování zaměstnaneckých výhod zaměstnancům těchto dotčených organizací. To však již dnes neplatí. V r. 2015 došlo k přijetí vyhlášky č. 353/­2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 114/­2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.Tato vyhláška navýšila příděl do FKSP pro rok 2016 na 1,5 % a pro rok 2017 a další léta na 2 %.

Z těch všech důvodů pro rok 2022 platí, že základní příděl, kterým je tvořen fond, činí 2 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost.

Podle § 109 ZP plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je:

•    stát,

•    územní samosprávný celek,

•    státní fond,

•    příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů,

•    školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona.

Na základě zákona č. 251/­2021 Sb., kterým se mění zákon č. 248/­2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (novely zákoníku práce) bude dnem 1. ledna 2022 zrušena regionální rada regionu soudružnosti a ustanovení § 109 odst. 3 ZP bude zahrnovat pouze 5 subjektů tzv. „ropo sféry“.

Do ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy se zahrnují všechny složky platu v souladu se zákoníkem práce a nařízením vlády č. 564/­2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Tím se tedy rozumí platový tarif, osobní příplatek, příplatky za vedení, příplatky za zastupování, příplatky za noční práci, příplatky za rozdělenou směnu, příplatky za práci v sobotu a neděli a ve svátek, plat a příplatek za práci přesčas, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí, příplatek za přímou pedagogickou činnost, specializační příplatek pedagogického pracovníka, zvláštní příplatky a odměny, zejména odměny za pracovní pohotovost, a to bez ohledu z jakých zdrojů jsou hrazeny.

Základní příděl, kterým je tvořen fond, činí pro rok 2022 2 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost a dále na odměny a ostatní plnění za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech žákům učilišť.

Další příjmy fondu tvoří:

•    náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu,

•    peněžní a jiné dary určené do fondu.

U příspěvkových organizací jsou příjmem fondu také příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz příspěvková organizace přispívá z fondu.

HOSPODAŘENÍ S FONDEM – Podle vyhlášky č. 114/­2002 Sb. platí, že organizační složka státu a příspěvková organizace sestavuje rozpočet FKSP a stanoví způsob jeho čerpání. Při používání FKSP se postupuje v souladu se schváleným rozpočtem a lze z něj čerpat pouze výdaje podle § 4 až 14 vyhlášky. Spolurozhodování odborové organizace se řídí přímo zákoníkem práce. Tam kde odbory nepůsobí, stanoví zaměstnavatel způsob a čerpání sám, zpravidla vnitřním předpisem.

Stanovit způsob čerpání FKSP znamená nejprve sestavit rozpočet FKSP a následně stanovit způsob čerpání FKSP. V praxi se zpracovávají písemné dokumenty o čerpání FKSP, různě zvané „Zásady čerpání FKSP“, „Pravidla hospodaření s FKSP“ apod.

Zásady čerpání FKSP jsou pro praxi důležitý dokument, protože stanoví rozsah plnění z FKSP, četnost poskytování jednotlivých plnění a konkrétní výši příspěvku pro jednotlivá plnění. Z FKSP lze zásadně poskytovat příspěvky na účely uvedené v § 4 až 14 vyhlášky, nelze je rozšiřovat, lze je pouze zúžit, např. zaměstnavatel se v dohodě s odborovou organizací dohodne, že nebude poskytovat příspěvek na soukromé životní pojištění.

Důležitá je též doba platnosti. Rozhodnutí o tom, zda „Zásady pro čerpání fondu“ platí jen pro daný kalendářní rok nebo na dobu delší, je plně v kompetenci zaměstnavatele. Pokud v průběhu platnosti Zásad pro čerpání fondu vznikne potřeba jejich změny, například zaměstnavatel chce rozšířit okruh plnění, která jsou v souladu s vyhláškou, ale zaměstnavatel je zatím neposkytoval, nic tomu nebrání. U zaměstnavatele, kde působí odborová organizace, lze tak učinit po dohodě s ní, tam kde odbory nepůsobí, rozhoduje zaměstnavatel samostatně a informuje o změně zaměstnance.

Prostředky FKSP se ukládají

na samostatném účtu u bank a poboček zahraničních bank. Převody peněžních prostředků na zálohy na základní příděl do fondu se uskuteční nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž k tvorbě fondu došlo. FKSP se tvoří zálohově. Rozpočet fondu se skládá z příjmové a výdajové části.

Příjmovou část rozpočtu fondu tvoří:

•    zůstatek na samostatném účtu fondu na počátku příslušného kalendářního roku, neboť nevyčerpané prostředky fondu k 31. 12. kalendářního roku nepropadají, ale převádí se do následujícího roku,

•    plánovaný základní příděl do fondu na běžný kalendářní rok,

•    příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, pokud na jejich provoz příspěvková organizace z fondu přispívá (to platí pouze pro příspěvkové organizace),

•    náhrady škod a pojistná plnění vztahující se k majetku pořízenému z fondu,

•    peněžní a jiné dary určené do fondu (od jiných fyzických nebo právnických osob),

•    očekávané splátky půjček v příslušném kalendářním roce.

Výdajovou část rozpočtu tvoří plnění poskytovaná zaměstnancům (příp. bývalým zaměstnancům či rodinným příslušníkům) v souladu se „Zásadami čerpání fondu“.

O přídělu do FKSP a jeho čerpání tj. o rozpočtu a způsobu jeho čerpání spolurozhoduje příslušný odborový orgán podle § 225 ZP. Konkrétní postup při spolurozhodování vyhláška ani zákoník práce nestanoví, je to věcí dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací. Optimální forma spolurozhodování je dohodnout rozpočet a Zásady pro čerpání fondu jako součást kolektivní smlouvy.

Spolurozhodování příslušných odborových orgánů je taková forma vzájemného vztahu mezi odborovými orgány a zaměstnavatele, kdy právní předpis vyžaduje, aby k provedení právního jednání či přijetí jiného opatření zaměstnavatele byl dán souhlas či předchozí souhlas nebo aby opatření bylo učiněno v dohodě s odborovým orgánem. Všechna tato formulační vyjádření mají shodný význam, jde o právní požadavek, aby zaměstnavatel vždy předem získal souhlas odborového orgánu s rozpočtem a způsobem použití prostředků z fondu.

Při realizaci spolurozhodování ve vztahu k fondu v souladu s ustanovením § 225 ZP doporučujeme, aby rozpočet a způsob jeho čerpání byl součástí kolektivního vyjednávání a kolektivní smlouvy. Kolektivní smlouva v případě sporných bodů nemusí být uzavírána jako celek najednou, ale může být uzavírána po částech, na kterých se strany již shodly. Tím by odpadl problém diskusí kolem spolurozhodování, neboť celá kolektivní smlouva je postavena na vzájemném konsenzu čili spolurozhodování.

Prostředky fondu ukládá zaměstnavatel na samostatném účtu u bank a pobočkách zahraničních bank. Výběr peněžního ústavu je plně v kompetenci zaměstnavatele. Prostředky fondu lze ukládat, podle vlastního rozhodnutí, i na více účtů včetně účtů termínovaných.

Fond se tvoří zálohově, tzv. převody základního přídělu do fondu provádí zaměstnavatel během kalendářního roku po částech – formou záloh. Výše zálohy se stanoví jako podíl z ročního plánovaného přídělu z fondu v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Převod peněžních prostředků na zálohy na základní příděl do fondu, z účtu zaměstnavatele na samostatný účet fondu, musí zaměstnavatel uskutečnit nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž byla tvorba fondu účtována. Roční vyúčtování skutečného základního přídělu do fondu se provádí po skončení kalendářního roku v rámci roční účetní uzávěrky.

Z fondu lze přispívat pouze na činnosti, které zaměstnavatel:

•    sám organizuje,

•    spoluorganizuje s jinou právnickou, resp. fyzickou osobou,

•    pořídí od jiné organizační složky státu nebo jiné právnické nebo fyzické osoby.

Současně platí, že:

•    zaměstnancům (důchodcům – bývalým zaměstnancům) a jejich rodinným příslušníkům lze poskytnout příspěvek pouze z toho fondu, ze kterého byla činnost (akce) zcela uhrazena,

•    veškerá plnění z fondu, s výjimkou sociálních výpomocí, sociálních půjček a darů, lze zaměstnancům poskytovat v nepeněžní formě.

Pod pojmem nepeněžní plnění se rozumí taková plnění poskytovaná organizací zaměstnanci, kdy celkové náklady na činnost nebo akci jsou uhrazeny zaměstnavatelem z fondu a zaměstnanci jsou poskytnuty za cenu sníženou o příspěvek z tohoto fondu. Nepeněžním plněním je rozdíl mezi cenou nebo náklady hrazenými organizací z fondu a cenou hrazenou zaměstnancem. To znamená, že nepeněžním plněním je, když celkovou hodnotu rekreace, celkovou cenu vstupenek do divadla, do kina, na rehabilitaci, na ples, celkové náklady na kulturní či sportovní akce apod. hradí zaměstnavatel z fondu. Účetní doklad o zaplacení zní na jméno zaměstnavatele a zaměstnanci (jejich rodinní příslušníci) se účastní těchto činností (akcí) za cenu sníženou o příspěvek. Za příspěvek se považuje i plná úhrada, pokud tak stanoví Zásady čerpání FKSP.

Důležitá je také zásada, že na poskytnutí příspěvku nebo jiné plnění z fondu není právní nárok. Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům, bývalým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům z FKSP pouze taková plnění, která jsou v souladu se schváleným rozpočtem a „Zásadami čerpání FKSP“ u zaměstnavatele.

JUDr. Eva Dandová

§ 225 zákona č. 262/2006 Sb.

Zaměstnavatel, který podle zvláštního právního předpisu vytváří fond kulturních a sociálních potřeb, spolurozhoduje s odborovou organizací o přídělu do tohoto fondu a o jeho čerpání.

§ 4 vyhlášky č. 114/2002 Sb.
citace na straně 66

(1) Z fondu lze přispívat na náklady na provoz mateřské školy podle školského zákona a zařízení poskytujícího služby péče o dítě v dětské skupině, kulturních zařízení, rekreačních zařízení, sportovních a tělovýchovných zařízení, rehabilitačních zařízení včetně masáží a zařízení pro zájmovou činnost organizačních složek státu, státních podniků a příspěvkových organizací (dále jen "zařízení sloužící kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců") a na provoz autobusu, a to v rozsahu, v jakém jsou využívány pro potřeby zařízení sloužícího kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců a rodinných příslušníků.

(2) Z fondu lze přispívat zaměstnancům na:

a) vitaminové prostředky,

b) dioptrické brýle, kontaktní čočky nebo speciální optické pomůcky,

c) preventivní péči na úseku dentální hygieny a zubní prevenci poskytované dentální hygienistkou a preventivní, léčebnou a diagnostickou péči na úseku zubního lékařství včetně ortodontické péče,

d) očkování proti infekčním onemocněním.

(3) Příspěvek podle odstavce 2 lze poskytnout, není-li plnění ani částečně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění nebo jinou osobou na základě povinnosti stanovené jiným právním předpisem. (4) Z fondu lze přispívat na vybavení ke zlepšení pracovních podmínek, na pracovní oděvy a obuv, a to nad povinné vybavení, na jednotné oblečení a na vybavení pro sportovní a zájmovou činnost, které je půjčováno zaměstnancům.

(5) Pokud jsou zařízení sloužící kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců využívána i pro jiné...