12.04.2026

0,00 Kč

i-poradce.cz

INFORMAČNÍ PORTÁL

Slovenský Poradca

Český Poradce

Zákon o inspekci práce
Zákon o jednotném měsíčním
hlášení zaměstnavatele

Inspekce práce

Zákon o daních z příjmů
s komentárom

Zákon
o daních
z příjmů
s komentárom

Daňová přiznání FO a PO za rok 2025
vyplněné vzory

Daňová přiznání
FO a PO
za rok 2025
vyplněné vzory

Daňový řád s komentářem

Daňový řád
s komentářem

ZÁKONY 2026

Zákon o platebním styku po novelách
s komentárom

Zákon
o platebním styku
po novelách
s komentárom

Zákon o zaměstnanosti

Zákon
o zaměstnanosti

Stavební zákon po novelách
s komentářem

Stavební zákon
po novelách
s komentářem

Previous Next

Účetní předpisy neupravují samostatně postup, jak se zachovat ohledně těchto položek. Je tudíž na zvážení účetních jednotek, zda výše uvedené položky mají pro nástupnickou společnost význam a tudíž se budou převádět, nebo ne. Důvody, které vedly zúčastněné účetní jednotky k jejich konečnému rozhodnutí, jak z výše uvedenými položkami naloží, musí uvést v příloze. V případě, že budou převáděny na nástupnickou účetní jednotku, je nutné tyto položky vyjádřit v zahajovací rozvaze.

Ustanovení § 23 odst. 15 zákona o daních z příjmů upravuje také zahrnutí oceňovacího rozdílu k nabytému majetku a goodwillu do základu daně v případě fúze, převodu jmění na společníka a rozdělení obchodní korporace podle zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, kdy u společnosti vznikl oceňovací rozdíl k nabytému majetku či goodwill při nabytí obchodního závodu nebo jeho části koupí před uskutečněním fúze, převodu jmění na společníka nebo před rozdělením obchodní korporace.

V případě, kdy rozdělovaná obchodní korporace zaniká a nebylo dohodnuto, že nástupnická obchodní korporace pokračuje v zahrnování neodepsané části kladného nebo záporného oceňovacího rozdílu k nabytému majetku či goodwillu do základu daně, zahrne ji do základu daně zanikající obchodní korporace. V opačném případě pokračuje v zahrnování kladného nebo záporného oceňovacího rozdílu k nabytému majetku či goodwillu nástupnická obchodní korporace v rozsahu zjištěném podle ekonomicky zdůvodnitelného kritéria.

Pokud rozdělovaná obchodní korporace nezaniká, je kladný nebo záporný oceňovací rozdíl k nabytému majetku či goodwill zahrnován do základu daně rozdělované obchodní korporace a do základu daně nástupnické obchodní korporace pouze v rozsahu zjištěném podle ekonomicky zdůvodnitelného kritéria.

Vyloučení oceňovacího rozdílu u přijímající nebo nástupnické obchodní korporace z daňově uznatelných nákladů vzniklého při nabytí obchodního závodu nebo jeho části jinak než koupí nalezneme v ustanovení § 25 odst. 1 písm. zh) zákona o daních z příjmů. Naproti tomu umožňuje ustanovení § 23 odst. 3 písm. c) bod 4 zákona o daních z příjmů snížit základ daně o částku oceňovacího rozdílu vzniklého jinak než koupí, tj. o částku pasivního oceňovacího rozdílu, který byl zúčtován do výnosů.

Vyloučení goodwillu u přijímající nebo nástupnické obchodní korporace z daňově uznatelných nákladů vzniklého při nabytí obchodního závodu nebo jeho části vkladem nebo přeměnou nalezneme v ustanovení § 25 odst. 1 písm. zi) zákona o daních z příjmů. Naproti tomu umožňuje ustanovení § 23 odst. 3 písm. c) bod 5 zákona o daních z příjmů snížit základ daně o částku záporného goodwillu vzniklého při nabytí vkladem nebo přeměnou, pokud byl podle zákona o účetnictví zúčtován ve prospěch výnosů.

1. Změna oceňovacího rozdílu k nabytému majetku ve vazbě na ocenění jmění znalcem pro účely přeměn

Ve vazbě na ZoPS, týkající se povinnosti ocenění jmění znalcem v tomto zákoně stanovených případech, došlo v účetních předpisech k definici pojmu „rozvahový den pro ocenění“, pro případy, kdy se přecenění jmění promítne v účetnictví. Tímto dnem se rozumí den, k němuž byla sestavena účetní závěrka využitá pro ocenění jmění posudkem znalce pro projekt přeměny obchodní korporace.

Podle ustanovení § 27 ZoÚ se v případech, ve kterých ZoPS ukládá povinnost ocenění jmění při přeměně, ocení majetek a závazky reálnou hodnotou. Prováděcí předpis, kterým je Vyhláška, pak stanoví, ve kterých případech se ocenění použije, stanoví způsob ocenění a stanoví i okamžik účtování o ocenění reálnou hodnotou.

Ustanovení § 54 Vyhlášky dále stanoví, že pokud ZoPS vyžaduje u zanikající obchodní korporace, která je účetní jednotkou, ocenění jmění, použijí tyto účetní jednotky při ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou způsob ocenění podle § 24 odst. 3 písm. a) bodu 1 nebo 2 ZoÚ. Obdobně postupuje k rozhodnému dni, tj. po otevření účetních knih., nástupnická obchodní korporace, která je účetní jednotkou, pokud se rozhodný den shoduje se dnem zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku.

Úpravy prováděné s účinky od rozhodného dne upravuje ustanovení § 54b Vyhlášky.

Mohou nastat následující případy:

-  Rozhodný den se nebude shodovat s datem zápisu přeměny do obchodního rejstříku – v tomto případě bude o ocenění účtovat zanikající účetní jednotka po otevření účetních knih k rozhodnému dni. K datu zápisu do obchodního rejstříku účetní knihy neuzavírá a účetnictví přechází na nástupnickou účetní jednotku. Nástupnická účetní jednotka tak přebírá účtování o oceňovacích rozdílech k datu zápisu do obchodního rejstříku s účinky od rozhodného dne.

-  Rozhodný den je shodný s datem zápisu přeměny do obchodního rejstříku – v tomto případě bude o ocenění jmění účtovat jen nástupnická účetní jednotka.

Z výše uvedeného vyplývá, že znalec využívá pro ocenění jmění poslední účetní závěrku před zpracování projektu přeměny a v konečné účetní závěrce se ocenění reálnou hodnotou nepromítá.

V případě, že se rozhodný den neshoduje se dnem otevření účetních knih, který následuje po rozvahovém dni pro ocenění, postupuje účetní jednotka tak, že využije položku „A.II.2.5. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací“. Tato položka slouží pro vykázání úbytku alikvotních částí nezaúčtovaných oceňovacích rozdílů u majetku a závazků v období ode dne následujícího po rozvahovém dni pro ocenění do rozhodného dne.

Položku využije účetní jednotka, pokud zvolila způsob ocenění podle § 24 odst. 3 písm. a) bod 2 ZoÚ.

Při ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou způsobem ocenění podle § 24 odst. 3 písm. a) bodu 1 ZoÚ o položce „A.II.2.5. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací“ neúčtuje. Pokud však existuje ocenění jmění posudkem znalce k rozhodnému dni a došlo mezi rozvahovým dnem pro ocenění a rozhodným dnem ke změně položky „B.II.3. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku“, účetní jednotka zaúčtuje tuto změnu na příslušný účet vykazovaný v položce „B.II.3. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku“ souvztažně s příslušným účtem vykazovaným v položce „A.II.2.5. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací.

?  Příklad 1

1. Rozvahový den pro ocenění, k němuž byla sestavena účetní závěrka využitá pro ocenění jmění posudkem znalce pro projekt přeměny společnosti, je 31. 12. 2021.

Ocenění jmění znalcem k 31. 12. 2021 je 680. Rozhodný den je 1. 1. 2022. Zápis do obchodního rejstříku je ke dni 1.9. 2022.

Ocenění bylo provedeno k 31.12. 2021, k jeho zaúčtování zanikající účetní jednotkou dojde 1. 1. 2022

a)  § 24 odst. 3 písm. a) bod 1 ZoÚ – zaúčtuje jednotlivé složky nabytého majetku v zůstatkových (účetních) cenách účetní jednotky zanikající nebo rozdělované a současně účtuje o oceňovacím rozdílu k nabytému majetku

b)  § 24 odst. 3 písm. a) bod 2 ZoÚ – zaúčtuje jednotlivé složky nabytého majetku v cenách získaných individuálním přeceněním na základě posudku znalce a současně účtuje o goodwillu k nabytému majetku

2. Rozvahový den pro ocenění, k němuž byla sestavena účetní závěrka využitá pro ocenění jmění posudkem znalce pro projekt přeměny společnosti, je 31. 12. 2021.

Ocenění jmění znalcem k 31. 12. 2021 je 680. Rozhodný den je 1. 9. 2022. Zápis do obchodního rejstříku je ke dni 1.9. 2022.

Ocenění bylo provedeno k 31.12. 2021, k jeho zaúčtování nástupnickou účetní jednotkou dojde 1. 9. 2022

V mezidobí tj. od 1. 1. 2022 do 31. 8. 2022 došlo k prodeji budovy A za 220. Stav bankovního účtu je 220. Zisk z prodeje je 20.

a)  § 24 odst. 3 písm. a) bod 1 ZoÚ – zaúčtuje jednotlivé složky nabytého majetku v zůstatkových (účetních) cenách účetní jednotky zanikající nebo rozdělované a současně účtuje o oceňovacím rozdílu k nabytému majetku

Při ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou způsobem ocenění podle § 24 odst. 3 písm. a) bodu 1 ZoÚ o položce „A.II.2.5. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací“ neúčtuje. (pozn. nelze identifikovat, který oceňovací rozdíl byl ve vztahu k prodeji „spotřebován“)

Pokud však existuje ocenění jmění posudkem znalce k rozhodnému dni a došlo mezi rozvahovým dnem pro ocenění a rozhodným dnem ke změně položky „B.II.3. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku“, účetní jednotka zaúčtuje tuto změnu na příslušný účet vykazovaný v položce „B.II.3. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku“ souvztažně s příslušným účtem vykazovaným v položce „A.II.2.5. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací“.

Ocenění jmění znalcem k rozhodnému dni činí 670.

b)  § 24 odst. 3 písm. a) bod 2 ZoÚ “ zaúčtuje jednotlivé složky nabytého majetku v cenách získaných individuálním přeceněním na základě posudku znalce a současně účtuje o goodwillu k nabytému majetku

Při ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou způsobem ocenění podle § 24 odst. 3 písm. a) bodu 2 ZoÚ se o položce „A.II.2.5. Rozdíly z ocenění při přeměnách společností“ účtuje. (pozn. lze identifikovat, který oceňovací rozdíl byl ve vztahu k prodeji „spotřebován“, v našem případě 20)

2. Převzetí oceňovacího rozdílu k nabytému majetku nebo goodwillu v souvislosti s pachtem obchodního závodu nebo jeho části

Obchodní závod nebo jeho část může být předmětem pachtu. Právní úpravu pachtu obchodního závodu nalezneme v NOZ. Pojmu obchodní závod se dotýká také ZoPS.

Pacht obchodního závodu upravuje NOZ zejména v ustanoveních § 2349–2357.

Je nutné rozlišit smlouvu nájemní, kterou upravuje § 2201 NOZ a smlouvu pachtovní, která je upravena ustanovením § 2332 NOZ. Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné, zatímco právní institut pacht je charakteristický požívacím právem nájemce, tj. s právem užívat věc je spojeno právo brát z ní plody a užitky a nabývat k nim vlastnické právo.

Propachtovatel při pachtu závodu nebo jeho části účtuje o přechodu majetku a dluhů k okamžiku uskutečnění účetního případu. Tímto dnem je v případě, že je pachtýř zapsán ve veřejném rejstříku, den zveřejnění údaje, že uložil doklad o pachtu závodu do sbírky listin podle jiného právního předpisu. Není-li pachtýř zapsán do veřejného rejstříku, jde o den nabytí účinnosti smlouvy o pachtu závodu. Tzn. jde o den nabytí práva k závodu pachtýřem. K tomuto dni přechází na pachtýře majetek a dluhy včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů. K tomuto dni je propachtovatel povinen přenechat svůj závod pachtýři a tento jej převzít. Inventář propachtovaný společně s věcí (v rámci ujednané ceny) zůstává vlastnictvím propachtovatele. Pachtýř udržuje inventář a nahradí jej s péčí řádného hospodáře. Nahradí-li pachtýř věc zapsanou do inventáře v rámci hospodaření s inventářem, nabývá k ní propachtovatel vlastnické právo. Pohledávky a dluhy přecházejí ze zákona a účtuje se o nich jako o prodeji pohledávek a převzetí dluhů, a to ke dni uskutečnění účetního případu, tj. ke dni účinnosti nabytí práva k závodu, jak je uvedeno výše. I když to zákon o účetnictví neukládá, je vhodné, aby propachtovatel sestavil k rozhodnému dni pachtu účetní závěrku a provedl inventarizaci majetku, který je předmětem pachtu závodu, a to zejména z toho důvodu, že dnem nabytí práva k závodu pachtýřem propachtovatel přenechává svůj závod nebo jeho část pachtýři. Pořídí-li strany o předání závodu zápis, uvedou výčet všeho, co propachtovaný závod zahrnuje a co se pachtýři předává, jakož i toho, co chybí, ač to jinak podle smlouvy nebo podle účetních záznamů závod spoluvytváří. Smluvní strany jsou podle účetních předpisů povinny jednoznačně identifikovat majetek a dluhy, které náleží k závodu nebo jeho části a které přecházejí z propachtovatele na pachtýře, tuto povinnost ukládá bod 4. 1. ČÚS č. 011.

Pachtovné může být dohodnuto buďto v konkrétní výši, nebo může být dohodnut způsob určení jeho výše. Výše pachtovného bude pravděpodobně stanovena na základě údajů o souhrnu věcí a dluhů uvedených v účetní evidenci propachtovaného závodu ke dni nabytí práva k závodu a na základě dalších hodnot, pokud nejsou zahrnuty do účetní evidence (může jít o informace podstatně ovlivňující výši sjednaného pachtovného, jako například postavení závodu na trhu, dobré jméno závodu, zadlužení apod.). O výsledek inventarizace se pak upraví hodnota převáděného majetku a dluhů. Určí se, který majetek a dluhy bude z podstaty propachtovaného závodu a z výše pachtu vyloučen proto, že nemůže nebo nebude pachtýřem využit. Inventarizací majetku zahrnutého do pachtu se tak předejde případným problémům při revizi výše sjednaného pachtovného.

Postup účtování skutečností souvisejících s pachtem závodu nebo jeho části v návaznosti na jednotlivá ujednání ve smlouvě o pachtu závodu upravuje ČÚS pro podnikatele č. 011 – operace s podnikem v bodě 4.

     Opravné položky u jednotlivých složek majetku

V případě, že byla k propachtovanému majetku vytvořena v dřívějším období opravná položka z důvodu přechodného snížení jeho hodnoty, jak ukládá ustanovení § 25 odst. 3 zákona o účetnictví a v návaznosti na to ustanovení § 26 odst. 3 zákona o účetnictví, tato opravná položka se v souladu s úpravou v Českém účetním standardu č. 011, č. 005 a 019 rozpustí souvztažně ve prospěch příslušného účtu nákladů.

     Rezervy

U rezerv, které pachtýř využije, je nutno dohodnout, zda souvisejí se závodem a zda se budou převádět, účtuje se o nich na základě ustanovení ve smlouvě. Rezervy podle zvláštních právních předpisů (vykazované v položce „B.I.1. rezervy podle zvláštních právních předpisů“) se nepřevádějí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

V případě, že rezervy převáděny nebudou, postupuje se při jejich zrušení ve prospěch nákladů obdobně jako u opravných položek v souladu s bodem 4. ČÚS č. 011 a v souladu s ustanovením § 57 odst. 2 vyhlášky č. 500/­2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví.

     Oceňovací rozdíl k nabytému majetku či goodwill

vzniklý propachtovateli z předešlých transakcí či vkladů před pachtem závodu nebo jeho části se umožní-li to smlouva o pachtu závodu, převádí na pachtýře. Částka odpisů k danému oceňovacímu rozdílu nebo goodwillu (do nákladů či výnosů) bude u propachtovatele korigovat účet příslušné dlouhodobé pohledávky (příslušný účet účtové skupiny 37 – Jiné pohledávky a závazky.)

Zda zůstane v kompetenci propachtovatele odepisování oceňovacího rozdílu k nabytému majetku či goodwillu záleží na smluvním ujednání. Mohou tedy nastat dva případy účtování a odpisování oceňovacího rozdílu k nabytému majetku či goodwillu, o nichž již účtoval propachtovatel před uzavřením smlouvy o pachtu závodu nebo jeho části:

1. oceňovací rozdíl k nabytému majetku či goodwill bude nadále ve svém majetku evidovat propachtovatel, který je bude i odpisovat,

2. o oceňovacím rozdílu k nabytému majetku či goodwillu bude účtovat a bude je odpisovat pachtýř na základě ujednání ve smlouvě o pachtu závodu nebo jeho části.

     Časové rozlišení

v souladu s bodem 4. 11. ČÚS č. 011 je nutno dohodnout, zda časové rozlišení souvisí se závodem a zda se bude převádět. To v případě, že je pro pachtýře využitelné. V případě, že jeho povaha umožňuje převod na pachtýře a ten je využije, účtuje se o nich na základě ustanovení ve smlouvě obdobně jako o prodeji pohledávek nebo jako o převzetí dluhů, v ostatních případech se účtuje do výsledku hospodaření.

     Dohadné položky

aktivní přecházejí jako pohledávka na pachtýře, dohadné položky pasivní jako závazek, který přebírá pachtýř.

     Propachtovatel vyúčtuje předávaný majetek v závislosti na smluvním ujednání

Přechod vlastnictví k příslušným zásobám bude uskutečněn formou prodeje.

Cenné papíry, pokud budou součástí propachtovaného závodu, přejdou v souladu se smluvním ujednáním a podle smluvního ujednání o nich bude účtováno.

Pohledávky a dluhy přecházejí ze zákona a účtuje se o nich jako o prodeji pohledávek a převzetí dluhů.

Smluvní strany musí ve smlouvě dohodnout, zda propachtovaný majetek bude odepisovat pachtýř nebo propachtovatel.

Pokud je ve smlouvě o pachtu závodu dohodnuto, že propachtovaný dlouhodobý majetek bude odepisovat pachtýř, majetek přenechaný k užívání propachtovatel převede z příslušných účtů účtových skupin 01 – Dlouhodobý nehmotný majetek, 02 – Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný, 03 – Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný, 07 – Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku a 08 – Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku na vrub příslušného účtu účtové skupiny 06 – Dlouhodobý finanční majetek. Pokud jsou k majetku účtovány opravné položky, zruší se vyúčtováním ve prospěch příslušného účtu nákladů. Dále se majetek ze strany Dal příslušného účtu účtové skupiny 06 – Dlouhodobý finanční majetek vyúčtuje na vrub příslušného účtu účtové skupiny 37– Jiné pohledávky a závazky (popřípadě lze účtovat přímo na účet účtové skupiny 37– Jiné pohledávky a závazky). Majetek dále eviduje na podrozvahových účtech bez možnosti odepisování.

V případě veškerého majetku, tj. i neodpisovaného vyplývá pro propachtovatele povinnost jej sledovat na podrozvahových účtech v souladu s bodem 2.3.1 ČÚS č.001, který ukládá tímto způsobem sledovat důležité skutečnosti, jejichž znalost je podstatná pro posouzení majetkoprávní situace účetní jednotky, což vlastnictví propachtovaného majetku zajisté je.

V praxi mohou nastat tří případy sjednání pachtovného:

-  pachtovné je vyšší než odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku,

-  pachtovné je nižší než odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku,

-  pachtovné je sjednané ve výši odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku.

Pokud propachtovatel sjednal s pachtýřem pachtovné vyšší než odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku postupuje se v účetnictví u složek dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku následovně.

Celková částka sjednaná ve smlouvě se rozdělí na příslušné složky a mimo jiné na složku odpovídající:

a)  výši odpisů, o které účtuje propachtovatel ve prospěch příslušného účtu dlouhodobé pohledávky,

b)  pachtovnému, o které účtuje propachtovatel ve prospěch příslušného účtu výnosů.

Pokud propachtovatel sjednal s pachtýřem pachtovné nižší než odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku sníží o částku přijatého pachtovného příslušnou dlouhodobou pohledávku za pachtýřem (příslušný účet účtové skupiny 37 – Jiné pohledávky a závazky) a ke konci rozvahového dne zaúčtuje rozdíl mezi odpisy a částkou přijatého pachtovného na vrub příslušného účtu nákladů a ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 37 – Jiné pohledávky a závazky.

Pokud je sjednané pachtovné ve výši odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku sníží propachtovatel o částku přijatého pachtovného příslušnou dlouhodobou pohledávku za pachtýřem (příslušný účet účtové skupiny 37 – Jiné pohledávky a závazky).

V případě, že majetek bude nadále odepisovat propachtovatel, účtuje o přijatém pachtovném běžným způsobem.

     Pachtýř vyúčtuje propachtovaný majetek v závislosti na smluvním ujednání

Přechod vlastnictví k příslušným zásobám bude uskutečněn formou prodeje a takto o něm bude účtováno.

Cenné papíry, pokud budou součástí propachtovaného závodu, přejdou v souladu se smluvním ujednáním a podle smluvního ujednání o nich bude účtováno.

Pohledávky a dluhy přecházejí ze zákona a účtuje se o nich jako o prodeji pohledávek a převzetí dluhů. Pokud je ve smlouvě o pachtu závodu dohodnuto, že propachtovaný dlouhodobý majetek bude odepisovat pachtýř, vyúčtuje pachtýř majetek přenechaný k užívání na příslušné účty účtové třídy 0 a ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 47 – Dlouhodobé závazky v ocenění majetku u propachtovatele a uvedeném ve smlouvě.

Propachtovatel s pachtýřem sjednal buď pachtovné, které je vyšší, nižší nebo stejné jako odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku.

Pokud propachtovatel sjednal s pachtýřem pachtovné vyšší než odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku postupuje se v účetnictví u složek dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku následovně.

Celková částka sjednaná ve smlouvě se rozdělí na příslušné složky a mimo jiné na složku odpovídající:

a)  výši odpisů (popřípadě částce na budoucí odkoupení majetku), o které se účtuje na vrub příslušného účtu dlouhodobého závazku u pachtýře,

b)  pachtovnému, o kterém pachtýř účtuje na vrub příslušného účtu nákladů.

V případě, kdy bude hrazené pachtovné nižší než (uplatňované) odpisy sníží pachtýř o částku hrazeného pachtovného příslušný dlouhodobý závazek (příslušný účet účtové skupiny 47 – Dlouhodobé závazky) a o rozdíl mezi odpisy a hrazeným pachtovným sníží příslušný dlouhodobý závazek (příslušný účet účtové skupiny 47 – Dlouhodobé závazky) ke konci rozvahového dne do výnosů.

Pokud je sjednané pachtovné ve výši odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku sníží pachtýř o částku hrazeného pachtovného příslušný dlouhodobý závazek (příslušný účet účtové skupiny 47 – Dlouhodobé závazky).

Oceňovací rozdíl k nabytému majetku či goodwill – umožní-li smlouva o pachtu závodu účtovat u pachtýře o oceňovacím rozdílu k nabytému majetku nebo goodwillu vytvořeném propachtovatelem před započetím pachtu závodu, částka odpisů k danému oceňovacímu rozdílu nebo goodwillu (do nákladů či výnosů) bude korigovat účet příslušného dlouhodobého závazku (příslušný účet účtové skupiny 47 – Dlouhodobé závazky).

Rezervy. Pachtýř účtuje o rezervách na základě ustanovení ve smlouvě o pachtu závodu. V případě, že rezervy převáděny nebudou, popřípadě je propachtovatel na majetek, který má v zájmu pachtýř opravovat netvořil, má pachtýř sám možnost v souladu s ustanovením § 7 zákona č. 593/­1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu vytvářet k propachtovanému majetku rezervy na opravy, pokud je smlouvou o pachtu závodu k opravám tohoto majetku smluvně zavázán.

?  Příklad 2

Převzetí oceňovacího rozdílu k nabytému majetku v souvislosti s pachtem části obchodního závodu:

Společnost A s.r.o. propachtuje část obchodního závodu společnosti B s.r.o.

Společnost A s.r.o. propachtuje část závodu za sjednanou cenu: 20 ročně

z toho výše odpisů propachtovaného majetku: 5

z toho čisté pachtovné: 15

Účtování pachtu u propachtovatele A s.r.o.:

*)  ve smyslu ustanovení § 24 odst. 2 písm. s) ZDP je nutné upravit ZD (zvýšit o 50), jmenovitá hodnota pohledávky, popř. pořizovací cena pohledávky je v případě jejího postoupení daňově uznatelným výdajem pouze do výše příjmů z jejího postoupení.

Účtování u pachtýře B s.r.o.:

*)  Nehradí-li propachtovatel pachtýři dluh nebo jeho část zachycený na rozvahových účtech, který přechází na pachtýře je propachtovatel povinen zvýšit o hodnotu převáděného dluhu nebo jeho části základ daně, pokud nebude hodnota dluhu nebo jeho část u propachtovatele zaúčtována ve prospěch výnosů. Toto se nevztahuje na dluhy ze smluvních pokud, úroků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů a dále dluhu, na jehož základě vznikl výdaj (náklad),pokud jde o výdaj na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, dluhu, na jehož základě vznikl výdaj, pokud jde o výdaj na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, který byl zaplacen. Nehradí-li pachtýř propachtovateli závodu hodnotu pohledávky nebo její část, která přechází na pachtýře, je pachtýř povinen zvýšit o hodnotu převáděné pohledávky nebo její části základ daně, pokud nebude tato hodnota pohledávky nebo její část zaúčtovaná u pachtýře ve prospěch výnosů.

V tomto případě došlo k úhradě zápočtem (§ 32b zákona o daních z příjmů).

Ustanovení § 23 odst. 15 zákona o daních z příjmů stanoví, že při pachtu obchodního závodu, jehož propachtovatel odpisoval oceňovací rozdíl k nabytému majetku či goodwill při koupi obchodního závodu, může pachtýř na základě písemné smlouvy s propachtovatelem pokračovat v zahrnování tohoto oceňovacího rozdílu či goodwillu do základu daně obdobně po dobu trvání pachtu. Do základu daně se zahrnuje oceňovací rozdíl, který představuje rozdíl mezi oceněním závodu nabytého koupí a souhrnem ocenění jeho jednotlivých složek majetku v účetnictví prodávajícího sníženým o převzaté dluhy (vztah prodávající – kupující, který je nyní propachtovatel).

Kladný oceňovací rozdíl při koupi závodu se zahrnuje do výdajů (nákladů) rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výši připadající na počet měsíců v příslušném zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání.

Záporný oceňovací rozdíl při koupi závodu je částkou zvyšující výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výši připadající na počet měsíců v příslušném zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, pokud nebyl ve stejné výši podle zákona o účetnictví součástí výnosů. Obdobně se zahrnuje do základu daně i goodwill, který představuje kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním závodu koupí a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté dluhy. V tomto případě se kladný oceňovací rozdíl zahrnuje do daňově uznatelných nákladů rovnoměrně během 180 měsíců, záporný do výnosů.

Výsledek hospodaření lze snížit podle § 23 odst. 3, písm. c) bod 4 zákona o daních z příjmů o oceňovací rozdíl vzniklý jinak než koupí majetku, není-li v zákoně o daních z příjmů stanoveno jinak. Propachtovatel účtoval o oceňovacím rozdílu ve smyslu ustanovení § 24 odst. 3 zákona o účetnictví při nabytí závodu vkladem nebo přeměnou pokud zaúčtoval jednotlivé složky vkládaného majetku v zůstatkových (účetních) cenách vkladatele.

Oceňovací rozdíl je v tomto případě roven rozdílu mezi oceněním závodu jednou částkou pro účely vkladu a souhrnem ocenění jednotlivých složek majetku v účetnictví vkladatele, sníženým o převzaté dluhy (vztah vkladatel – nabyvatel, který je nyní propachtovatel). Aktivní oceňovací rozdíl se ve smyslu ustanovení § 7 vyhlášky č. 500/­2002 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o účetnictví, odpisuje účetně rovnoměrně 180 měsíců od nabytí závodu nebo od rozhodného dne přeměny do nákladů, pasivní oceňovací rozdíl do výnosů. Vyloučení oceňovacího rozdílu u pachtýře z daňově uznatelných nákladů při nabytí závodu jinak než koupí nalezneme v ustanovení § 25 odst. 1 písm. zh) zákona o daních z příjmů. Naproti tomu umožňuje ustanovení § 23 odst. 3 písm. c) bod 4 zákona o daních z příjmů snížit základ daně o částku oceňovacího rozdílu vzniklého jinak než koupí, tj. o částku pasivního oceňovacího rozdílu, který byl zúčtován do výnosů.

Výsledek hospodaření lze snížit podle § 23 odst. 3, písm. c) bod 5 zákona o daních z příjmů o částky ve výši záporného rozdílu mezi oceněním závodu při nabytí vkladem nebo přeměnou a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté dluhy (goodwill), pokud byly v souladu s účetními předpisy zúčtovány ve prospěch výnosů. Propachtovatel účtoval o goodwillu ve smyslu ustanovení § 24 odst. 3 zákona o účetnictví při nabytí závodu vkladem nebo přeměnou pokud zaúčtoval jednotlivé složky vkládaného majetku v cenách získaných dodatečným individuálním přeceněním na základě posudku znalce.

Goodwill je v tomto případě roven rozdílu mezi oceněním závodu jednou částkou pro účely vkladu nebo přeměny a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek souboru majetku, sníženým o převzaté dluhy. Goodwill se ve smyslu zákona o daních z příjmů nepovažuje za nehmotný majetek na rozdíl od účetních předpisů. Ve smyslu ustanovení § 6 vyhlášky č. 500/­2002 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o účetnictví, se goodwill odpisuje účetně rovnoměrně nejpozději do 60 měsíců od nabytí závodu nebo od rozhodného dne přeměny do nákladů, záporný goodwill do výnosů. Zákonem o daních z příjmů je goodwill upraven v ustanovení § 23 odst. 15, vzniká-li při úplatném nabytí majetku. V tomto případě se kladný oceňovací rozdíl zahrnuje do daňově uznatelných nákladů rovnoměrně během 180 měsíců, záporný do výnosů.

Zahrnutí účetních odpisů goodwillu do daňově uznatelných nákladů v ostatních případech (tj. při vzniku goodwillu při bezúplatném nabytí majetku) vylučuje ustanovení § 24 odst. 2 písm. v), umožňující zahrnutí účetních odpisů v některých případech do daňově uznatelných nákladů, kde se přímo uvádí, že toto ustanovení se nevztahuje na goodwill. Vyloučení goodwillu z daňově uznatelných nákladů při nabytí závodu vkladem nebo přeměnou u pachtýře nalezneme také v ustanovení § 25 odst. 1 písm. zi) zákona o daních z příjmů. Naproti tomu umožňuje ustanovení § 23 odst. 3 písm. c) bod 5 zákona o daních z příjmů snížit základ daně o částku záporného goodwillu vzniklého při nabytí vkladem nebo přeměnou, pokud byl podle zákona o účetnictví zúčtován ve prospěch výnosů.

Do základu daně se ve smyslu ustanovení § 23 odst. 15 zákona o daních z příjmů zahrne u pachtýře i neodepsaná část záporného oceňovacího rozdílu při vyřazení poslední složky dlouhodobého nehmotného majetku nebo hmotného majetku jako rozdílu mezi oceněním závodu nabytého koupí a souhrnem ocenění jeho jednotlivých složek majetku v účetnictví prodávajícího sníženým o převzaté dluhy (vztah prodávající – kupující, který je nyní propachtovatel).

Obdobně lze postupovat i u neodepsané části kladného oceňovacího rozdílu. Znamená to, že pachtýř má možnost se rozhodnout, zda uplatní snížení základu daně z titulu odpisu neodepsané části kladného oceňovacího rozdílu. Kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním závodu při koupi a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté dluhy (goodwill) se zahrnuje do základu daně obdobně jako oceňovací rozdíl při koupi závodu.

Dalimila Mirčevská

2023

Poradce č. 3 - Zákon o inspekci práce s komentářem

Vyprodáno

Tištěná + e-verze

175,00 Kč

Elektronická verze

Nepřihlášen

Id

Heslo

Automaticky přihlásit

REGISTRACE

Zapomněl jsem přihlašovací údaje

---

E-SHOP

---

E-mailové noviny

Ukázky zdarma

O Poradci

---

Úplné znění zákonů

Daňové výdaje

Vzory smluv a podání

Vydané publikace

---

Předplatné

---

Zákony 2026

---

Novinky

Aktuální nabídka

---

Kurzy

Měnová kalkulačka

---

Kontakty

Obchodní podmínky

Připomínky