Hromadné propouštění
z pohledu zdrav. pojištění
Kdy se jedná o hromadné propouštění zaměstnanců? Na jakém principu jsou založeny veřejně prospěšné práce? Jaké zásady platí ve zdravotním pojištění u příjmů zúčtovaných po skončení zaměstnání?
HROMADNÝM PROPOUŠTĚNÍM se rozumí skončení pracovních poměrů v období 30 kalendářních dnů na základě výpovědí daných zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce nejméně:
a) 10 zaměstnancům u zaměstnavatele zaměstnávajícího od 20 do 100 zaměstnanců,
b) 10 % zaměstnanců u zaměstnavatele zaměstnávajícího od 101 do 300 zaměstnanců, nebo
c) 30 zaměstnancům u zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 300 zaměstnanců.
Před dáním výpovědí jednotlivým zaměstnancům je zaměstnavatel povinen o svém záměru včas, nejpozději 30 dnů předem, písemně informovat odborovou organizaci a radu zaměstnanců. Současně je povinen informovat mj. o důvodech hromadného propouštění, o počtu a profesním složení zaměstnanců, kteří mají být propuštěni, o době, v níž se má hromadné propouštění uskutečnit, jakož i o odstupném, popřípadě dalších právech propuštěných zaměstnanců.
Role úřadu práce
Před tím, než dá zaměstnavatel při plánovaném hromadném propouštění výpovědi jednotlivým zaměstnancům, musí o svém záměru písemně informovat příslušnou Krajskou pobočku Úřadu práce podle místa činnosti firmy. Jakmile úřad práce takovou informaci obdrží, je připraven být nápomocen zaměstnancům ještě v době, než k takovému propouštění reálně dojde. Může zřídit mobilní poradenské středisko buď přímo v podniku nebo na určeném kontaktním pracovišti příslušné Krajské pobočky Úřadu práce a může tak průběžně radit zaměstnancům, kterých se propouštění týká, jak mohou dále postupovat. Pracovníci Úřadu práce tak mohou s těmito osobami projednat jejich situaci, seznámit je s nabídkou volných pracovních míst nebo pomoci s výběrem vhodného rekvalifikačního programu. Součástí této výpomocné a poradenské činnosti je i podání informace o sociálních dávkách a zákonných podmínkách nutných pro jejich přiznání. Činnost Úřadu práce však není zaměřena výhradně pouze na zaměstnance, ale předmětem jeho působení je součinnost jak se zaměstnavatelem, tak s kraji či orgány obecní samosprávy. Jednou z možností, jak zmírnit v daném regionu dopad hromadného propouštění, je výkon veřejně prospěšných prací. Jedná se o pracovní příležitosti časově omezené, spočívající zejména v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních institucí. Vytváří je zaměstnavatel nejdéle na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně, k pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání.
HROMADNÉ PROPOUŠTĚNÍ OVLIVŇUJE z pohledu zdravotního pojištění jak samotného zaměstnavatele, tak především zaměstnance. Zaměstnavatel řeší určité situace, bezprostředně související s ukončením pracovního poměru zaměstnanců. Propuštění zaměstnanci pak musejí v dalším období postupovat v souladu s platnou právní úpravou tak, aby jim ve zdravotním pojištění nevznikl problém. V takové situaci může i zaměstnavatel (mzdová účetní či personalista) propouštěným zaměstnancům poradit, jaké mají ve zdravotním pojištění povinnosti resp. možnosti, které jsou v dalším textu podrobně rozebrány.
Odstupné
Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně:
a) 1násobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,
b) 2násobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,
c) 3násobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky.
V těchto případech se jedná o situace, kdy se zaměstnavatel ruší či přemísťuje anebo se stal zaměstnanec nadbytečným, kdy každá z těchto situací může být důvodem pro hromadné propouštění.
V ustanovení § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb.,
o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je deklarováno, že do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnují odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytovaná na základě zvláštních (obecně závazných) právních předpisů, tedy i podle zákoníku práce. Odstupné je poskytováno podle § 67 zákoníku práce a toto plnění není od daně osvobozeno. Jelikož je však taxativně vyjmenováno mezi příjmy, které se do vyměřovacího základu zaměstnance nezahrnují, pojistné se neodvádí, třebaže se toto plnění zdaňuje. Podotýkám, že pojistné se z odstupného neplatí pouze tehdy, je-li zúčtováno za podmínek stanovených zákoníkem práce, případně dalšími souvisejícími právními předpisy.
Vzhledem k tomu, že zákoník práce stanoví v souvislosti s odstupným minimální násobky průměrného výdělku, nebudou odvodu pojistného podléhat ani vyšší násobky zúčtované podle zákoníku práce.
Příklad
Zaměstnanec se stal nadbytečným, proto s ním zaměstnavatel rozvázal v rámci hromadného propouštění pracovní poměr výpovědí podle § 52 písm. c) zákoníku práce a zúčtoval mu odstupné ve výši pětinásobku průměrného výdělku.
Zákoník práce hovoří v ustanovení § 67 odst. 1 o tom, že dochází-li k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší zaměstnanci při skončení pracovního poměru odstupné podle délky trvání pracovního poměru ve výši nejméně jedno – až trojnásobku průměrného výdělku. Protože se připouští odstupné i ve vyšším počtu násobků průměrného výdělku, nezahrnuje se celková zúčtovaná částka odstupného do vyměřovacího základu zaměstnance.
ODVOD POJISTNÉHO A ODHLÁŠENÍ ZAMĚSTNANCŮ - Za kalendářní měsíc, ve kterém dochází k rozvázání pracovního poměru, musí být zaměstnavatelem odvedeno za zaměstnance pojistné podle zákona, tedy i s ohledem na minimální vyměřovací základ, případně na jeho poměrnou část. Propouštění zaměstnanci jsou v daném měsíci započítáváni do celkového počtu zaměstnanců i v případě, kdyby zaměstnání netrvalo po celý tento měsíc. K odhlášení zaměstnanců se ve lhůtě do osmi dnů standardně použije kód „O“ na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele.
PŘÍJEM ZÚČTOVANÝ PO SKONČENÍ ZAMĚSTNÁNÍ – Do vyměřovacího základu se zahrnují i příjmy zúčtované zaměstnanci po skončení zaměstnání. Tato problematika je upravena v § 3 odst. 4 z. č. 592/1992 Sb., kdy se do vyměřovacího základu zaměstnance rovněž zahrnují příjmy podle odstavců 1 – 3 této právní úpravy, zúčtované zaměstnanci po skončení zaměstnání. Obzvláštní pozornost je zapotřebí věnovat příjmům, dodatečně zúčtovaným na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, ať už dohoda účast na zdravotním pojištění založila nebo nezaložila.
Zásady platné u příjmů zúčtovaných po skončení zaměstnání:
1) Pojistné se odvádí, výjimku představuje pouze plnění zúčtované poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání podle § 3 odst. 2 písm. f) z. č. 592/1992 Sb.,
2) pojistné se nedopočítává do minimálního vyměřovacího základu – osoba již není zaměstnancem,
3) tuto osobu neuvádí zaměstnavatel v měsíci zúčtování odměny do Přehledu (již není zaměstnancem),
4) k datu 1. 1. lze standardní cestou změnit zdravotní pojišťovnu, proto by si měli zaměstnatelé pohlídat, aby bylo pojistné za leden (případně další měsíce) odvedeno správné zdravotní pojišťovně.
Zaměstnanci – řešení pojistného vztahu
Z pohledu zaměstnance je ve zdravotní pojištění lepší skončit zaměstnání například 3. 6. (jak je dále uvedeno), než 31. 5. Totiž při skončení zaměstnání 3. 6. je třemi dny zaměstnání vyřešen celý kalendářní měsíc červen, za zbývajících 27 kalendářních dnů tohoto měsíce se nic nedoplácí.
Skončí-li v důsledku hromadného propouštění pracovněprávní vztah k poslednímu dni kalendářního měsíce, musí si pojištěnec již od následujícího měsíce řešit pojištění u své zdravotní pojišťovny, kdy v úvahu přicházejí zejména tyto alternativy:
I. Pojištěnec současně vykonává další výdělečnou činnost
1) Pojištěnec má současně ještě jiné zaměstnání, například pracuje na dohodu o pracovní činnosti s příjmem 6 000 Kč.
V takovém případě se toto („vedlejší“) zaměstnání stane „hlavním“. Pokud by se na zaměstnance vztahovala povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, provedl by zaměstnavatel dopočet do zákonného minima podle § 3 odst. 10 z. č. 592/1992 Sb.
2) Pojištěnec při zaměstnání podnikal jako OSVČ, jeho samostatná činnost byla vedlejším zdrojem příjmů.
Podnikatelská činnost se tak stane (nebude-li ukončena či přerušena) jediným zdrojem příjmů s povinností placení alespoň minimálních záloh 1 752 Kč. Kdyby bylo zaměstnání ukončeno například k 31. 5., musela by být záloha zaplacena již za červen (nejpozději do 8. 7. připsáním platby na účet zdravotní pojišťovny).
II. Pojištěnec další výdělečnou činnost nevykonává a skončí zaměstnání k datu 3. 6. 2014
1) Ještě v měsíci červnu se nemusí svojí situací ve zdravotním pojištění zabývat, ovšem v průběhu července, nejpozději dne 31. 7., musí nastoupit do zaměstnání zakládajícího účast na zdravotním pojištění. V tomto případě je odvod pojistného podle zákona zajištěn v měsících červnu i červenci jednotlivými zaměstnavateli.
2) Rozhodne se zahájit podnikání. Tento krok však musí učinit taktéž nejpozději dne 31. 7. s tím, že ještě za červenec musí být zaplacena záloha alespoň 1 752 Kč.
Pokud by období mezi ukončením zaměstnání a zahájením určité formy výdělečné činnosti trvalo nejméně jeden celý kalendářní měsíc, musel by se pojištěnec na tento měsíc přihlásit u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů a zaplatit pojistné 1 148 Kč.
3) Má-li pojištěnec souběžný nárok na některou ze „státních kategorií“, bude mít i pro další období kryté zdravotní pojištění. Například se jedná o poživatele důchodu, studenty, osoby pečující o závislou osobu a další – blíže viz ustanovení § 7 odst. 1 z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
4) Nebude-li pojištěnec od některého dne kalendářního měsíce července zaměstnán, nezačne-li v tomto měsíci podnikat a ani nebude mít nárok na zařazení do některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát (viz předcházející bod), bude od července osobou bez zdanitelných příjmů.
5) Poslední možností řešení pojistného vztahu je vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění, a to nejčastěji z těchto dvou důvodů:
a) Výkon výdělečné činnosti ve smyslu „evropských“ nařízení.
V rámci států Evropské unie včetně Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska se postupuje podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně prováděcího Nařízení č. 987/2009. Jedním ze základních principů těchto nařízení je pojištění (neboli účast ve všech systémech sociálního zabezpečení) ve státě, na jehož území je vykonávána výdělečná činnost.
b) Dlouhodobý pobyt v zahraničí.
O dlouhodobém pobytu v cizině hovoříme tehdy,
jsou-li splněny tyto tři podmínky:
1. nepřetržitý pobyt v cizině trvá déle než 6 měsíců,
2. zdravotní pojištění v cizině trvá po celou dobu pobytu v cizině,
3. písemné prohlášení o ukončení platby pojistného bylo doručeno zdravotní pojišťovně před dnem ukončení platby pojistného.
Osoba splňující uvedené podmínky je tímto vyňata ze zdravotního pojištění v ČR a současně je povinna odevzdat před odjezdem průkaz zdravotní pojišťovny. Za osobu dlouhodobě pobývající v cizině nikdo pojistné v ČR neplatí, současně však tato osoba nemá po uvedenou dobu nárok na úhradu případně poskytnutých hrazených služeb českým systémem veřejného zdravotního pojištění.
V souvislosti s ukončením účasti ve veřejném zdravotním pojištění zaniká povinnost platit pojistné dnem uvedeným v písemném prohlášení, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy bylo toto prohlášení doručeno zdravotní pojišťovně. Naopak povinnost opětovného placení pojistného vzniká dnem, ke kterému se pojištěnec po návratu z ciziny znovu přihlásil u své zdravotní pojišťovny.
Povinností osoby, která se vrátila z ciziny, je doložit zdravotní pojišťovně průkazné doklady buď o pojištění z titulu výkonu výdělečné činnosti nebo o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jejich délce. Tato povinnost je přímo zásadní, neboť pokud by pojištěnec tento doklad nepředložil, byl by povinen doplatit zdravotní pojišťovně pojistné tak, jako by podle podmínek uvedených v bodech a) nebo b) nepostupoval.
ZÁVĚR - Pokud by pojištěnec neměl řádně řešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah a ani by si neplatil pojistné jako samoplátce, stal by se dlužníkem. V této souvislosti je zapotřebí si uvědomit, že povinností zdravotních pojišťoven je příslušné pohledávky uplatňovat, tedy vyměřovat, a v případě jejich nezaplacení vymáhat.
Ing. Antonín Daněk
