19.05.2026
INFORMAČNÍ PORTÁL

Hypoteční úvěry

daňové řešení odpočtu úroků

Fyzické osoby mohou využít možnosti odpočtu zaplacených úroků z hypotečního úvěru od základu daně z příjmů v rámci ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění nebo v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušné zdaňovací období. Pro stanovení výše úrokové sazby je vždy důležitá výše repo sazby v daném období. Jaké jsou podmínky uplatnění tohoto odpočtu od základu daně?

Odpočet úroku z hypotečních úvěrů od základu daně z příjmů

Od základu daně z příjmů fyzických osob lze dle § 15 odst. 3 ZDP odečíst částku, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období

•    z úvěru ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru poskytnutého bankou sníženým o státní příspěvek,

•    z úvěru poskytnutého stavební spořitelnou nebo bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem.

Bankou se dle § 21e odst. 1 ZDP rozumí banka včetně zahraniční banky.

Hypotečním úvěrem se podle § 28 odst. 3 zákona č. 190/2004 Sb. o dluhopisech rozumí úvěr, který je alespoň částečně zajištěn zástavním právem k nemovité věci, a to ode dne vzniku právních účinků zástavního práva. Nemovitá věc se musí nacházet na území členského státu EU.

Úvěrem ze stavebního spoření se rozumí úvěr poskytnutý podle zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. Za jiné úvěry poskytnuté stavební spořitelnou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření se podle stanoviska obsaženého v pokynu GFŘ č. D-59 považují např. tzv. překlenovací úvěry. Za jiné úvěry poskytnuté v souvislosti s hypotečním úvěrem lze považovat takové úvěry, které jsou poskytnuty na bytové potřeby, a to bez ohledu na to, zda jsou poskytnuty před poskytnutím hypotečního úvěru (tzv. předhypoteční úvěr) nebo současně, příp. následně s hypotečním úvěrem (tzv. doplňkové úvěry k hypotečním úvěrům). Vždy však musí být z uzavřených smluv na jiné úvěry zřejmá souvislost s hypotečním úvěrem a s předmětnou bytovou potřebou.

Základní podmínkou pro uplatnění odpočtu úroků od základu daně je, že tyto úvěry jsou použity poplatníkem na financování bytových potřeb, pokud se nejedná o bytovou výstavbu, údržbu ani o změnu stavby bytového domu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, prováděnou v rámci činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti nebo pro účely nájmu. Pokud by tedy získaný hypoteční úvěr použil podnikatel podnikající v oblasti stavebních prací k realizaci podnikatelských aktivit v souvislosti např. s výstavbou rodinných domků, zaplacené úroky z tohoto úvěru nebudou u fyzické osoby odpočitatelnou položkou od základu daně z příjmů.

Detailní vymezení bytových potřeb nalezneme v § 4b odst. 1 písm. a) až písm. h) ZDP a podmínky pro uplatnění odpočtu úroků z úvěrů poskytnutých na jednotlivé druhy bytových potřeb vyplývají z § 15 odst. 4 ZDP.

Úhrnná částka úroků, o které je možno snížit základ daně ze všech úvěrů u poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti, nesmí dle § 15 odst. 4 ZDP překročit 150 000 Kč (ke snížení této částky z 300 000 Kč došlo zákonem č. 386/2020 Sb.). Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků.

Pokud došlo k obstarání bytové potřeby financované z úvěrů ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru před 1. 1. 2021, je dle přechodného ustanovení zákona č. 386/2020 Sb. aplikována původní právní úprava v ZDP, a tedy je možné uplatnit i nadále odpočet zaplacených úroků ve výši 300 000 Kč za zdaňovací období.

Pokud dochází k obstarání bytové potřeby financované z těchto úvěrů od 1. 1. 2021, je již možno odečítat ve zdaňovacím období zaplacené úroky z těchto úvěrů pouze do výše 150 000 Kč.

V pokynu D-59 se k výše uvedenému uvádí:

•    Od roku 2021 se postupuje rozdílně při uplatnění úroků z úvěrů na bytové potřeby obstarané před 1. 1. 2021 (staré úvěry) a bytové potřeby obstarané od 1. 1. 2021 (nové úvěry). Pro bytové potřeby obstarané před 1. 1. 2021 platí maximální limit pro uplatnění úroků z úvěrů, o které se snižuje základ daně ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti 300 000 Kč. V případě bytové potřeby obstarané od 1. 1. 2021 platí maximální limit pro uplatnění úroků z úvěrů, o které se snižuje základ daně ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti 150 000 Kč.

•    Při kombinaci starých a nových úvěrů je definován maximální limit pro uplatnění úroků částkou 300 000 Kč, přičemž z nových úvěrů lze do maximálního limitu započítat v úhrnu nejvýše 150 000 Kč, a to i v případě, že úroky jsou děleny na všechny účastníky úvěrové smlouvy.

Úroková sazba
hypotečních úvěrů

Na výši úrokové sazby z hypotečních úvěrů má přímý vliv vývoj repo sazby. Úroková sazba při poskytnutí hypotečních úvěrů byla v září 2024 v rozmezí 5,2 % až 5,7 % p. a., a počátkem roku 2025 činila v průměru 4,8 % p. a. S ohledem na současný pokles repo sazby lze očekávat v průběhu roku 2025 k přiblížení úrokové sazby z hypotečních úvěrů ke 4 % p. a.

Vývoj repo sazby
od roku 2023 do 28. 2. 2025

Období

% p. a.

23. 6. 2022 – 21. 12. 2023

7,00

22. 12. 2023 – 8. 2. 2024

6,75

9. 2. 2024 – 20. 3. 2024

6,25

21. 3. 2024 – 2. 5. 2024

5,75

3. 5. 2024 – 27. 6. 2024

5,25

28. 6. 2024 – 1. 8. 2024

4,75

2. 8. 2024 – 25. 9. 2024

4,50

26. 9. 2024 – 7. 11. 2024

4,25

8. 11. 2024 – 6. 2. 2025

4,00

od 7. 2. 2025

3,75

 

Vezmeme-li pro výpočet výše úroku z nově poskytnutého hypotečního úvěru úrokovou sazbu např. 4,8 % ročně, pak aby výše úroku, kterou lze odečíst za zdaňovací období od základu daně, nepřevýšila stanovenou částku 150 000 Kč, musel by poplatníkovi být poskytnut nový hypoteční úvěr ve výši 3 125 000 Kč. Z poskytnutého hypotečního úvěru ve vyšší úrokové částce nebo při poskytnutí vyšší výše hypotečního úvěru bude moci poplatník uplatnit jako odpočet od základu daně pouze zákonem limitovanou výši úroků 150 000 Kč za zdaňovací období.

Vymezení bytových potřeb
pro účely odpočtu úroků

Zásadní podmínkou pro uplatnění odpočtu úroků je, že tyto úvěry jsou použity na financování bytových potřeb.

Vymezení bytových potřeb pro účely uplatnění odpočtu úroků z úvěrů nalezneme v ustanovení § 4b ZDP.

Bytovou potřebou se pro účely daní z příjmů dle znění § 4b odst. 1 ZDP rozumí:

a)  výstavba bytového domu, rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a změna stavby;

b)  úplatné nabytí pozemku

1)  za předpokladu, že na pozemku bude zahájena výstavba bytové potřeby podle písmene a) do 4 let od okamžiku nabytí pozemku, nebo

2)  v souvislosti s pořízením bytové potřeby uvedené v písmenu c);

Od zdaňovacího období roku 2021 již není rozhodující pro posouzení čtyřletého časového testu pro zahájení výstavby bytové potřeby podle písmene a) okamžik uzavření úvěrové smlouvy, ale okamžik nabytí pozemku. Pro pozemky obstarané před 1. 1. 2021 běží čtyřletá lhůta od uzavření úvěrové smlouvy.

c)  úplatné nabytí bytového domu, rodinného domu, rozestavěné stavby bytového domu nebo rodinného domu, a jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru;

d)  splacení vkladu právnické osobě jejím členem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu;

e)  údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu, bytu v nájmu nebo v užívání nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru;

f)  vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, rodinného domu nebo bytového domu;

g)  úhrada za převod podílu v obchodní korporaci jejím členem uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu;

h)  splacení úvěru nebo zápůjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g), pokud jsou splněny podmínky pro tyto bytové potřeby.

Pokyn D-59 uvádí k § 4b odst. 1 a § 15 odst. 3 a 4 mimo jiné následující:

•    Jedná-li se o úvěr poskytnutý na údržbu a změnu stavby rodinného domu, kdy účastník úvěrové smlouvy není vlastníkem rodinného domu a není schopen prokázat nárok na odpočet úroků z úvěru výpisem z listu vlastnictví podle § 38l odst. 1 písm. e) zákona, pak je třeba za těchto okolností, aby poplatník prokázal alespoň vztah k bytové potřebě – tzn., že je uživatelem takového rodinného domu (rodinný dům užívá k trvalému bydlení).

•    V případě bytové potřeby uvedené v písm. h), splacení úvěru nebo zápůjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g), je rozhodující skutečností pro posouzení maximálního limitu pro uplatnění úroků z úvěrů skutečnost, zda byla bytová potřeba na splacený úvěr nebo zápůjčku obstarána před 1. 1. 2021 nebo od 1. 1. 2021.

•    Obstaráním bytové potřeby formou úplatného nabytí podle písm. b) a c) se rozumí den zápisu vlastnického práva poplatníka do veřejného seznamu (katastru nemovitostí). Právní účinky zápisu nastávají k okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu, nikoliv v den, kdy byla uzavřena kupní smlouva, nebo nemovitou věc kupující zaplatil. Tedy k datu, ke kterému je poplatník zapsán jako vlastník nebo spoluvlastník v katastru nemovitostí.

•    Spotřebitelský úvěr na bydlení poskytnutý bankou, který je zajištěný nemovitou věcí se posuzuje jako úvěr hypoteční. Spotřebitelské úvěry na bydlení poskytnuté „jinou“ finanční institucí (například spořitelní a úvěrní družstvo) než bankou nebo stavební spořitelnou, nemohou být daňově zvýhodněny, nelze z nich úroky uplatnit.

•    Bytem se rozumí označení místa, nikoliv věci, která je způsobilá být předmětem vlastnického práva (taková věc je označena jako jednotka podle § 1158 – § 1222 občanského zákoníku).

•    Poplatník může uplatnit nárok na odpočet úroků ze základu daně za předpokladu, že je účastníkem smlouvy o úvěru a v případě bytové potřeby uvedené v § 4b odst. 1 písm. a) až c) zákona též jejím vlastníkem (spoluvlastníkem). Za účastníky smlouvy o úvěru se považují osoby, které jako dlužníci přejímají práva a povinnosti uvedené ve smlouvě o úvěru, jakož i osoby, které, i když nejsou uvedeny ve smlouvě o úvěru, závazek z úvěru převzaly nebo k závazku z úvěru přistoupily na základě následně uzavřené smlouvy o převzetí dluhu nebo o převzetí závazku. Ve smluvní praxi jsou dlužníci jako strany v úvěrové smlouvě označováni např. též jako spoludlužníci nebo klienti. Nepatří sem ručitelé.

•    Od základu daně poplatníka se odčítá úhrn úroků zaplacených z úvěru ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru ve zdaňovacím období. Přitom není rozhodující, v jaké výši se na úhrnu zaplacených úroků podíleli jednotliví účastníci smlouvy o úvěru.

•    Daňová úleva nenáleží na část úroků z úvěru od banky nebo stavební spořitelny, který je poskytnutý na účely, které nejsou definovány jako bytová potřeba v zákoně, např. na pořízení bytového zařízení, úhradu dlužného nájemného, na úhradu úvěrového pojištění, na náhradu výdajů vynaložených poplatníkem z vlastních zdrojů apod.

Změnou dokončené stavby se podle § 6 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb. (stavební zákon) rozumí:

-   nástavba, kterou se stavba zvyšuje

-   přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou

-   stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby.

Podmínky pro uplatnění odpočtu úroků (§ 15 odst. 4 ZDP)

Použije-li se nebo používá-li se bytová potřeba podle písmene a) až h) nebo její část k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti anebo k nájmu, lze odpočet úroků (z titulu splácení úvěru) od základu daně z příjmů po dobu užívání bytové potřeby k uvedeným účelům uplatnit pouze v poměrné výši. Vzhledem k tomu, že zákon nestanoví, co se rozumí poměrnou částí, lze postupovat např. podle poměru podlahové plochy nebo použít poměr uplatněný při daňovém odpisování nemovité věci.

Pokud jde o předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. a) až c) a e),může být základ daně poplatníka snížen pouze ve zdaňovacím období

•    po jehož celou dobu poplatník předmět bytové potřeby uvedený v písm. a) až c) vlastnil (v roce nabytí vlastnictví postačí, jestliže předmět bytové potřeby poplatník vlastnil ke konci zdaňovacího období),

•    a předmět bytové potřeby uvedený v písm. a), c) a e) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů,

•    a v případě výstavby, změny stavby nebo koupě rozestavěné stavby užíval předmět bytové potřeby k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů po nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí.

Pokud jde o předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. d), f), a g) může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, kdy poplatník byt v nájmu nebo v užívání, jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, rodinný dům nebo bytový dům získaný podle těchto písmen užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů.

Pokud jde o předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. b) (úplatné nabytí pozemku), u něhož nebude splněna podmínka zahájení výstavby bytové potřeby do 4 let od okamžiku nabytí pozemku, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ZDP jsou částky, o které byl v příslušných letech z důvodu zaplacených úroků z úvěrů daňovým subjektem snížen základ daně. Tento příjem dle § 10 ZDP bude zdaněn ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti zániku nároku na odpočet ze základu daně došlo.

Nabytí vlastnického práva k dané nemovitosti (bytový dům, rodinný dům, jednotka) dochází až dnem vkladu nemovitosti do katastru nemovitostí.

Právní účinky zápisu dle § 10 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí nastávají k okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu.

Možnosti uplatnění odpočtu úroků

Odpočet úroků z úvěrů od základu daně za příslušné zdaňovací období uplatní fyzická osoba, která podává daňové přiznání k dani z příjmů, v rámci tohoto daňového přiznání.

U zaměstnance, který učinil prokazatelně prohlášení k dani, plátce daně zohlední odpočet úroků z úvěru ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Průkazní povinnosti zaměstnance vůči svému zaměstnavateli v rámci ročního zúčtování daně jsou obsaženy v § 38k odst. 5 písm. e) ZDP. Podmínkou je, že zaměstnanec učiní prokazatelně do 15. února za uplynulé zdaňovací období písemné prohlášení o tom, v jaké výši byly zaplaceny v uplynulém zdaňovacím období úroky z úvěru ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru anebo z jiného úvěru poskytnutého v souvislosti s těmito úvěry stavební spořitelnou nebo bankou a použitého na financování bytových potřeb v souladu se zněním § 15 odst. 3 a odst. 4 ZDP a dále

•    zda a v jaké výši z takového úvěru uplatňuje současně i jiná osoba nárok na odpočet úroků ze základu daně,

•    že předmět bytové potřeby, na který uplatňuje odpočet úroků z poskytnutého úvěru, je užíván v souladu s § 15 odst. 4 ZDP,

•    že částka úroků, o kterou se snižuje základ daně, v úhrnu u všech účastníků smluv o úvěrech žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti nepřekročila v uplynulém zdaňovacím období 150 000 Kč.

V ustanovení § 38l odst. 1 písm. b) až písm. g) ZDP jsou stanoveny náležitosti prokazování nároku na odpočet úroků z úvěru ze stavebního spoření a úroků z hypotečního úvěru poplatníkem plátci daně (svému zaměstnavateli). Především jde o smlouvu o úvěru a každoročně potvrzení stavební spořitelny o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z úvěru ze stavebního spoření, popřípadě z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo potvrzení banky o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z hypotečního úvěru a snížených o státní příspěvek, popřípadě z jiného úvěru poskytnutého příslušnou bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem. Specifikované doklady v tomto ustanovení jsou rovněž přílohou daňového přiznání poplatníka, které podává v souladu se zněním § 38g ZDP.

Daňový nerezident ČR může ve smyslu znění § 15 odst. 7 ZDP uplatnit odpočet od základu daně podle § 15 odst. 3 a 4 ZDP za příslušné zdaňovací období pouze tehdy, pokud se jedná o poplatníka, který je rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území ČR podle § 22 ZDP činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny anebo z příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.

Příklad 1

Účastníky smlouvy o hypotečním úvěru jsou oba manželé, přičemž zaplacené úroky z tohoto úvěru činí za zdaňovací období 2025 částku 58 000 Kč. Předmětem poskytnutého hypotečního úvěru je výstavba rodinného domu.

Manželé mohou souhrnně uplatnit odpočet od základu daně za rok 2025 ve výši 58 000 Kč. Existují tři možné varianty uplatnění odpočtu úroků od základu daně:

a)  každý z manželů si uplatní rovným dílem odpočet 29 000 Kč od svého základu daně,

b)  manžel si uplatní 58 000 Kč jako odpočet od svého základu daně,

c)  manželka si uplatní 58 000 Kč jako odpočet od svého základu daně.

Pokud uplatní odpočet úroků oba manželé, může dojít k situaci, že oba manželé s příjmy ze závislé činnosti uplatní odpočet v rámci ročního zúčtování daně z příjmů u svých zaměstnavatelů, nebo jeden z manželů uplatní odpočet v rámci daňového přiznání a druhý v rámci ročního zúčtování daně u zaměstnavatele anebo oba manželé uplatní odpočet v rámci podaného daňového přiznání.

Příklad 2

Na základě poskytnutého hypotečního úvěru v říjnu 2025 zakoupil občan v prosinci 2025 novou jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep a komoru (nový byt) a do bytu se s rodinou nastěhoval před vánocemi 2025. Odjel však s rodinou na zájezd do Dubaje, a návrh na vklad do katastru nemovitostí podal až po svém návratu dne 15. 1. 2026.

V daném případě si poplatník nemůže za rok 2025 uplatnit odpočet zaplacených úroků z hypotečního úvěru, protože není splněna podmínka vlastnictví. K nabytí vlastnictví totiž dojde v tomto případě až v roce 2026, kdy je podán návrh na vklad do katastru nemovitostí.

Příklad 3

Občan získal hypoteční úvěr za účelem zakoupení rodinného domu. Po nastěhování spolu se svou rodinou občan v suterénu domu zřídil dílnu, ve které zahájil podnikatelskou činnost. Dle potvrzení hypoteční banky činí zaplacené úroky z poskytnutého úvěru za rok 2025 celkem 49 000 Kč.

Fyzická osoba může uplatnit odpočet zaplacených úroků od základu daně z příjmů pouze v poměrné části dle zvoleného kritéria pro využití bytové potřeby. Vhodným kritériem je podíl podlahové plochy určené k bydlení k celkové podlahové ploše rodinného domu. Tímto procentem vynásobí poplatník částku 49 000 Kč a výslednou výši úroku uplatní jako odpočet od základu daně v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2025.

Příklad 4

Občan uzavřel v roce 2021 smlouvu na poskytnutí hypotečního úvěru za účelem nákupu pozemku. Pozemek zakoupil v září 2022. V květnu 2026 zahájí na pozemku výstavbu rodinného domu, kterou hradí ze svých finančních prostředků.

V daném případě je dodržena podmínka zahájení výstavby bytové potřeby do 4 let od okamžiku úplatného nabytí pozemku. Občan si může zaplacené úroky z úvěru poskytnutého na úplatné nabytí (nákup) pozemku uplatnit jako odpočet od základu daně z příjmů v jednotlivých zdaňovacích obdobích (při splnění zákonem stanovených podmínek).

Příklad 5

Občan v rámci hypotečního úvěru realizuje přístavbu vlastního rodinného domku. Předpokládal, že do přístavby se nastěhuje jeho nemocná babička, aby se o ni mohl postarat. Ještě před dokončením přístavby však babička zemřela, a proto po kolaudaci přístavby se rozhodl občan přistavěné prostory pronajímat. V době zahájení pronájmu ještě není úvěr plně splacen.

Fyzická osoba si nemůže uplatnit zaplacené úroky z hypotečního úvěru poskytnutého na přístavbu bytových prostor, které následně pronajímá, od základu daně z příjmů. Pronajímatel si však může uplatnit jako daňové výdaje k příjmům z nájmu (zdaňované dle § 9 ZDP) úroky z hypotečního úvěru, hrazené vždy v příslušném zdaňovacím období.

Ing. Ivan Macháček

 

ZÁKON č. 586/1992 Sb.
o daních z příjmů

§ 4b

Bytová potřeba

(1) Bytovou potřebou se pro účely daní z příjmů rozumí

a)  výstavba bytového domu, rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a změna stavby,

b)  úplatné nabytí pozemku

1. za předpokladu, že na pozemku bude zahájena výstavba bytové potřeby podle písmene a) do 4 let od okamžiku nabytí pozemku, nebo

2. v souvislosti s pořízením bytové potřeby uvedené v písmenu c),

c)  úplatné nabytí

1. bytového domu,

2. rodinného domu,

3. rozestavěné stavby bytového domu nebo rodinného domu,

4. jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,

d)  splacení vkladu právnické osobě jejím členem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu,

e)  údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu, bytu v nájmu nebo v užívání nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,

f) vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, rodinného domu nebo bytového domu,

g)  úhrada za převod podílu v obchodní korporaci jejím členem uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu,

h)  splacení úvěru nebo zápůjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g), pokud jsou splněny podmínky pro tyto bytové potřeby.

(2) Je-li osvobození příjmu podmíněno použitím získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, je tato podmínka splněna, pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob

a)  použije tyto prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby do konce zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal, nebo

b)  použil částku odpovídající získaným prostředkům na obstarání vlastní bytové potřeby před jejich získáním, nejdříve však ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal.

(3) Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob obdrží příjem, jehož osvobození je podmíněno použitím získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, oznámí správci daně získání těchto prostředků do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém k jejich získání došlo.

(4) Nedojde-li ke splnění podmínky pro osvobození příjmu spočívající v použití získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, je tento příjem příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období bezprostředně následujícím po zdaňovacím období, ve kterém poplatník prostředky získal.

(5) Nedojde-li v případě bytové potřeby uvedené v odstavci 1 písm. b) bodu 1 k zahájení výstavby, je tento příjem příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém marně uplynula lhůta pro zahájení výstavby; pozbyde-li poplatník pozemek před uplynutím lhůty pro zahájení výstavby, je tento příjem příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník tento pozemek pozbyl.

§ 15

Nezdanitelná část základu daně

(3) Od základu daně se odečte částka, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, úrokům z hypotečního úvěru poskytnutého bankou, sníženým o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů, jakož i úvěru poskytnutého stavební spořitelnou, bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem, a použitým na financování bytových potřeb, pokud se nejedná o bytovou výstavbu, údržbu ani o změnu stavby bytového domu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, prováděnou v rámci činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo pro účely nájmu. Použije-li se nebo používá-li se bytová potřeba nebo její část k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, a nebo k nájmu, lze odečet úroků po dobu užívání bytové potřeby k uvedeným účelům uplatnit pouze v poměrné výši.

(4) V případě, že účastníky smlouvy o úvěru na financování bytové potřeby je více zletilých osob, uplatní odpočet buď jedna z nich, anebo každá z nich, a to rovným dílem. Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený ...