Imunita, vitaminy a výživové doplňky

štít proti nemocem

Obranyschopnost organismu vůči infekčním a jiným onemocněním imunita - je věčným tématem, které s nástupem podzimu nabývá stále většího významu v podnikatelově životě, zejména v období hrozby infekce Covidem-19 nebo chřipkou - případně obou rizik naráz. O co vlastně jde, jak to funguje?

Každý novorozenec si s sebou do života nese určitou dávku vrozené imunity, obranyschopnosti organismu vůči infekcím. V průběhu prvních šesti let života „pochytá“ a „naočkuje se“ mikroorganismy, které ho v běžném životě obklopují. Proto jsou malé děti tak často nemocné. Přirozenou dětskou imunitu však velmi často ohrožuje příliš frekventované podávání antibiotik.

Obranyschopnost se zhoršuje i díky modernímu způsobu života a zhoršenému životnímu prostředí.

Přehnaná hygiena, kontaminace („zašpinění“) prostředí domova antimikrobiálními látkami obsaženými v mycích, čisticích a dezinfekčních prostředcích, zbytky herbicidů a pesticidů v různém ovoci a zelenině spolu s dietními chybami (návštěvami rychlých občerstvení) imunitě neprospívají.

Podnikatelé jsou tak už v mladém věku opakovaně nemocní a unavení „bez příčiny“, což značí jasné příznaky snížené imunity organismu.

Na začátku celé obranné reakce je útok bakterie nebo virů,

které se dovnitř organismu dostanou buď dýchacími cestami, trávicím ústrojím nebo přes poranění na pokožce. Pokud se jim to podaří, pokusí se okamžitě napadnout bílé krvinky, aby jim zabránily rozpoznat jejich přítomnost. Po takovém napadení se v těle jako první aktivuje tzv. nespecifická imunita, která dokáže vetřelce zlikvidovat. Tato reakce je skutečně velmi rychlá a organismus se při ní dokáže zbavit mikrobiálního útočníka v průběhu několika desítek minut. Tělo s ní vystačí například při poranění pokožky, kdy do rány proniknou „běžní“ mikroby, s nimiž si imunitní systém dokáže poradit díky svému genetickému vybavení. Člověk přitom nepozná, že se v jeho těle něco děje, protože kromě bolesti způsobené samotným poraněním nevyvolává taková imunitní reakce žádné „vedlejší účinky“. Na většinu dalších mikrobiálních vetřelců však musí organismus používat zbraně silnějšího kalibru - specifickou imunitní reakci. Ta trvá mnohem déle (více dní) a v průběhu této doby se imunitní systém snaží vytvořit či použít odpovídající protilátku, aby mohl mikroba zlikvidovat. Imunitní reakce probíhá v celém těle.

Vlastní imunitní reakci mají sliznice, ale i jednotlivé orgány

jako mandle, slinivka, kostní dřeň, játra nebo slezina. Pokud se tak nestane a tento typ imunity na mikroba nestačí, rozběhne se už zmíněná specifická imunitní reakce. V těle se v tuto chvíli aktivují takzvané makrofágy, což jsou buňky, které z cizího mikroba vytvoří jakýsi polotovar a ten předloží bílé krvince (konkrétně B-lymfocytu) jako „na talíři“. Ta se ho snaží rozpoznat, zařadit do systému jiných mikrobů, které zná.

B-lymfocytů existuje mnoho skupin,

které si „pamatují“ a mají zakódovány jednotlivé původce nemocí. Pokud je podle svých „detektorů“ (receptorů) rozpozná, začne se množit a tvořit protilátky. Po uzdravení tyto klonové buňky zanikají. Zůstává jen malá část - paměťové buňky, které zajistí rychlejší reakci v případě, že původce onemocnění napadne tělo znovu.

Pokud se organismus z nemoci doopravdy nevyléčí, onemocnění může následně poškodit některé důležité orgány a takto oslabený terén je mnohem méně schopen odolávat náporům dalších infekcí. Roztáčí se tak kolotoč „nikdy nekončícího“ marodění, z něhož se potom tělo vzpamatovává hůř a hůř.

Obranyschopnost svého organismu můžeme posilovat a udržovat

Důležité je otužování pomocí studené sprchy. Aby šok ze studené vody (obzvlášť v zimě) nebyl příliš velký, je třeba její teplotu snižovat opravdu postupně. Sprchování by mělo začínat vždy od nohou směrem k hlavě. Působením studené vody se stáhnou cévy, což má za následek rozproudění krve a zrychlení látkové výměny (metabolismu). Jiným zajímavým prostředkem ke zvyšování obranyschopnosti je sauna, s níž je možné začínat již u tříletých dětí (po lékařském vyšetření).

Člověk je „domovem“ velkého množství mikrobů

z nichž valná většina je důležitá pro jeho zdraví. Pro imunitu jsou podstatné ty, které žijí v trávicím traktu a zejména v tlustém střevu. Z nich jsou nejznámější laktobacily a bifidobakterie. „Civilizované potraviny“, které jsou nějakým způsobem zpracované, jsou však zbaveny všech mikroorganismů a chybějí jim zejména probiotika, živé organismy ovlivňující právě střevní mikroflóru. Právě proto nesmíme zapomínat na konzumaci stravy, která je obsahuje - kefír, kyška, acidofilní mléko, jogurty a jogurtové nápoje. Ale existuje i mnoho dalších látek, které posilují obranyschopnost organismu. Jsou to ještě koenzym Q10 (ubiquinon), L-karnitin, vitaminy C, E, D, vitamin A a jeho provitamin beta-karoten, selen, olej z čajovníku (tea tree oil), houba shiitake (Lentinus edoses), reishi, maitake, čaga, cordyceps, výtažky z jmelí, echinacea, ženšen, eleuterokok, klanopraška - magnolka čínská, malé množství červeného vína, léčebné směsi enzymů a další. Jejich užívání je však vhodné konzultovat se specialistou, aby při samotném dávkování nedocházelo k nežádoucím zkříženým reakcím.

Přirozeně fungující imunitní systém je schopen odhalovat a zneškodňovat útoky nepříjemných infekcí. Proto je vhodné posilovat obranyschopnost nejen během akutního nebezpečí takovýchto útoků, ale po celý rok.

Beta glukan – unikátní přírodní složený cukr (komplexní polysacharid),

vyskytující se zejména v pivovarských kvasnicích, zrnech některých rostlin, mořských řasách a více druzích jedlých hub, u nás především v hlívě ústřičné. Z těchto zdrojů se dá izolovat ve velmi čistém stavu, což se nedá o více imunomodulačních látkách říci. Je schopen velmi aktivně podporovat obranné reakce organismu proti virům, bakteriálním a parazitárním onemocněním a má i další účinky. Dnes je již prakticky nemožné vyhnout se různým typům mírného ozáření a elektronického smogu - ať už se jedná o časté cestování letadly, používání zářících obrazovek počítačů a mobilních telefonů, nebo akceptování lékařských vyšetření. Beta glukan aktivizuje zmiňované makrofágy, které odstraňují z těla ozářené mikročástice, už po sedmi hodinách od jeho užití a funguje i jako antioxidační štít proti fyzickému a psychickému stresu. Jeho užívání aktivuje tvorbu červených krvinek a optimalizuje složení krve i po radiaci a chemoterapii při onkologické léčbě. Beta glukan sehrává významnou úlohu také při snižování nežádoucí vysoké hladiny cholesterolu a triglyceridů v krvi, udržuje optimální hladinu krevního cukru a zlepšuje poúrazové stavy. Je bezpečný, netoxický a nenávykový. Zabraňuje předčasnému stárnutí a zákeřným projevům nepříjemných účinků stresu. Napomáhá snižovat výskyt infarktu srdce a mozku. V případě antibiotické léčby jeho současné podávání zvyšuje její účinky, urychluje ji a zefektivňuje.

Zvláštní kapitolou je působení proti volným radikálům

- nestabilním agresivním molekulám či skupinám atomů, které vznikají přirozeně v organismu fyzicky zatěžovaného jedince jako produkt látkové přeměny (metabolismu). Jejich působení v těle je však za určitých okolností nepřirozené, škodlivé. Zvýšený vznik těchto miniaturních nepřátel bývá zapříčiněn i nadměrným sluněním, pobytem v prostředí s vysokou koncentrací škodlivin (cigaretový kouř, výfukové plyny, výpary chemických látek), nadměrným působením ozónu nebo už uvedeným ozařováním.

Lidé si v těle vytvářejí volné radikály také při zraněních (zejména svalových),

po požití většího množství alkoholu, při zhoršeném prokrvení centrálního nervového systému, vstřebávání hnisavých ložisek, například na kůži a u zubních kořenů. Zvýšená produkce volných radikálů je i při mimořádně intenzivních fyzických aktivitách.

MUDr. Pavel Malovič