Insolvenční zákon
po novele

Dne 1. 7. 2017 vstupuje v účinnost rozsáhlá novela insolvenčního zákona. Jedná se o zákon č. 64/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Dle důvodové zprávy k novele insolvenčního zákona mezi hlavní cíle novely patří tyto:

–   změna systému přidělování insolvenčních věcí v oblasti oddlužení,

–   posílení dohledu nad výkonem funkce insolvenčního správce,

–   zvýšení transparentnosti insolvenčního řízení, omezení administrativních úkonů insolvenčních soudů a posílení doručování dokumentů do datových schránek,

–   regulace subjektů poskytujících služby související s institutem oddlužení,

–   intenzivnější ochrana před šikanózními insolvenčními návrhy.

Změna systému přidělování insolvenčních věcí v oblasti oddlužení

Novela mění systém ustanovování insolvenčních správců do jednotlivých insolvenčních řízení. Nově seznam insolvenčních správců je veden pouze podle obvodů krajských soudů, a to zvlášť pro insolvenční správce odborně zaměřené na řešení úpadku dlužníka oddlužením, a zvlášť pro insolvenční správce odborně zaměřené na řešení úpadku dlužníka konkursem. Pokud má insolvenční správce v obvodu jednoho krajského soudu sídlo a jednu nebo více provozoven, zapisuje se do obecné části seznamu insolvenčních správců vždy pouze sídlo. To platí pro odborné zaměření insolvenčního správce pro konkurs i pro oddlužení. Nemá-li insolvenční správce v obvodu jednoho krajského soudu sídlo, ale má zde jednu nebo více provozoven, zapíše se do obecné části seznamu insolvenčních správců pouze ta provozovna, u které insolvenční správce připojí prohlášení o odborném zaměření na řešení úpadku dlužníka konkursem, resp. oddlužením jako první v pořadí.

Posílení dohledu nad výkonem funkce insolvenčního správce

Novela má za cíl upravit dohled nad insolvenčními správci. Novela insolvenčního zákona zakotvuje dohledovou pravomoc ministerstva.

Zvýšení transparentnosti insolvenčního řízení, omezení administrativních úkonů insolvenčních soudů a posílení doručování dokumentů do datových schránek

K uvedeným cílům novela směřuje těmito změnami:

–   zavedením strojově čitelných (vybraných) podání insolvenčních správců a preferencí podání pouze prostřednictvím datových schránek;

–   přenosem části agendy týkající se řízení, v němž je úpadek dlužníka řešen oddlužením, z insolvenčních soudů na insolvenční správce;

–   zavedením opatření na eliminaci střetů zájmů v insolvenčním řízení, a to zákazem hlasování pro věřitele dotčené střetem zájmů, zavedením povinnosti dokládat vlastnickou strukturu u věřitelů postoupených pohledávek;

–   zavedením opatření pro eliminaci zbytečných průtahů v insolvenčním řízení nahrávajících nelegitimním praktikám založeným na manipulaci s místní příslušností soudů, a to nově stanovením místní příslušnosti dle sídla dlužníka – podnikatele zapsaného v obchodním rejstříku – k datu šesti měsíců před zahájením insolvenčního řízení a stanovením povinnosti soudu postupovat v řízení i před konečným vyřešením otázky místní příslušnosti.

Regulace subjektů poskytujících služby související s institutem oddlužení

Novela zpřísňuje podmínky poskytování služeb v oblasti oddlužení tak, aby byly služby (týkající se typicky sepisování insolvenčních návrhů obvykle přímo spojených s návrhem na povolení oddlužení) poskytovány výlučně kvalifikovanými osobami. Novela zavádí povinné zastoupení dlužníka při podání návrhu na povolení oddlužení advokátem, notářem, insolvenčním správcem nebo osobou, která disponuje akreditací vydanou ministerstvem spravedlnosti, přičemž akreditace se bude udělovat pouze neziskovým subjektům.

Intenzivnější ochrana před šikanózními insolvenčními návrhy

Novela zavádí tzv. „předběžné posouzení věřitelského návrhu“, které spočívá v tom, že dospěje-li insolvenční soud ohledně insolvenčního návrhu podaného proti dlužníkovi k závěru, že zde existuje nejistota o zneužití práv insolvenčního navrhovatele na úkor jiného soutěžícího subjektu v pozici dlužníka, popřípadě nejistota ohledně jiného nedostatku insolvenčního návrhu, který je důvodem pro odmítnutí insolvenčního návrhu podaného věřitelem pro jeho zjevnou bezdůvodnost, může rozhodnout o tom, že se tento insolvenční návrh ani jiné dokumenty ve spisu, včetně vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, v insolvenčním rejstříku nezveřejňují, a to až do uplynutí sedmidenní lhůty, která počíná běžet od okamžiku, kdy byl insolvenční návrh soudu doručen.

Jana Strachoňová Drexlerová

_{367. Určování místně příslušného soudu}

Novela insolvenčního zákona změnila určování místně příslušného soudu ve věci dlužníka, který je zapsán v obchodním rejstříku.

K jakému soudu správně podat insolvenční návrh?

Dle ust. § 7b odst. 1 insolvenčního zákona pro insolvenční řízení je příslušný soud, v jehož obvodu je obecný soud dlužníka. Věcně příslušný je krajský soud. Novelou je doplněno, že pro insolvenční řízení proti dlužníku, který je zapsán v obchodním rejstříku, je příslušný soud, v jehož obvodu byl obecný soud dlužníka ke dni, který předchází o 6 měsíců okamžik zahájení insolvenčního řízení; není-li takový soud, je příslušný obecný soud dlužníka. Novela insolvenčního zákona se tak snaží zabránit účelovým změnám sídla podnikatele tak, že fixuje místní příslušnost insolvenčního soudu na obecný soud, v jehož obvodu měl dlužník zapsaný do obchodního rejstříku sídlo ke dni, který o šest měsíců předchází okamžik zahájení insolvenčního řízení.

Pokud je insolvenční návrh podán proti dlužníku – nepodnikateli – nebo proti dlužníku, který je podnikatelem nezapsaným v obchodním rejstříku, místně příslušným k insolvenčnímu řízení je insolvenční soud, v jehož obvodu je obecný soud dlužníka ke dni zahájení insolvenčního řízení. Obecný soud dlužníka nedefinuje insolvenční zákon, ale občanský soudní řád. Zjednodušit lze tak, že obecným soudem fyzické osoby je okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a obecným soudem fyzické osoby, která je podnikatelem, a právnické osoby je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo.

_{368. Povinné použití datové schránky}

Podání v rámci insolvenčního řízení lze činit v elektronické podobě do datové schránky. Otázkou je, zda když má osoba  zřízenou datovou schránku, musí přihlášku pohledávky podat datovou schránkou.

Jaké je správné řešení?

Nově osoby, kterým se podle zvláštního právního předpisu povinně zřizuje datová schránka, činí podání včetně příloh v elektronické podobě do datové schránky soudu nebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem. Není-li v odůvodněných případech možné učinit podání elektronicky, lze je výjimečně a s uvedením důvodu učinit v listinné podobě.

Osoby, které nemají datové schránky zřizované bez žádosti, postupují podle požadavků obecně kladených na podání občanským soudním řádem. Rovněž osoby, které sice mají zřízenou datovou schránku, avšak tato jim byla zřízena na základě jejich žádosti, nebudou povinny činit podání do datové schránky nebo v elektronické podobě s uznávaným elektronickým podpisem.

_{369. Posouzení platební neschopnosti}

Novela insolvenčního zákona doplňuje dosavadní pojetí úpadku ve formě platební neschopnosti pro podnikatele vedoucí účetnictví, a to zavedením tzv. mezery krytí.

Co znamená mezera krytí?

Novela insolvenčního zákona doplnila ust. § 3 insolvenčního zákona o nový odstavec 3, dle kterého se má za to, že dlužník, který je podnikatelem a vede účetnictví, je schopen plnit své peněžité závazky, jestliže rozdíl mezi výší jeho splatných peněžitých závazků a výší jeho disponibilních prostředků („mezera krytí“) stanovený ve výkazu stavu likvidity podle prováděcího právního předpisu představuje méně než desetinu výše jeho splatných peněžitých závazků, anebo pokud výhled vývoje likvidity sestavený podle prováděcího právního předpisu osvědčuje, že mezera krytí klesne v období, na které se výhled vývoje likvidity sestavuje, pod jednu desetinu výše jeho splatných peněžitých závazků.

Mezera krytí je tedy rozdíl mezi výší splatných peněžitých závazků a výší disponibilních příjmů. Podnikatel není v úpadku, pokud tzv. mezera krytí v rozhodném období bude nižší než desetina výše jeho splatných závazků.

_{370. Přechod nebo převod přihlášené pohledávky}

V průběhu insolvenčního řízení může dojít k převodu nebo přechodu přihlášené pohledávky z původního věřitele na nabyvatele pohledávky.

Jak postupovat v daném případě?

Nastane-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod přihlášené pohledávky z původního věřitele na nabyvatele pohledávky, aniž původní věřitel ztrácí způsobilost být účastníkem řízení, insolvenční soud rozhodne, že místo tohoto věřitele vstupuje do insolvenčního řízení nabyvatel jeho pohledávky. Učiní tak na základě návrhu věřitele, který lze podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis, a po písemném souhlasu nabyvatele jeho pohledávky. Novela insolvenčního zákona doplnila, že se prostřednictvím formuláře zasílá také návrh věřitele – nabyvatele přihlášené pohledávky – na vstup do insolvenčního řízení namísto původního věřitele ve smyslu ust. § 18 insolvenčního zákona. O návrhu rozhodne insolvenční soud do 3 pracovních dnů ode dne, kdy mu takový návrh došel.

Nerozhodne-li insolvenční soud v uvedené lhůtě, má se po uplynutí této lhůty za to, že insolvenční soud vydal rozhodnutí, jímž návrhu vyhověl. Insolvenční soud návrh v třídenní lhůtě odmítne, zamítne, nebo mu vyhoví. Marným uplynutím stanovené lhůty nastane fikce pozitivního rozhodnutí o takovém návrhu.

_{371. Ochrana proti šikanózním věřitelským návrhům}

Insolvenční soud zveřejňuje insolvenční návrh v insolvenčním rejstříku. Novela insolvenčního zákona od 1. 7. 2017 přináši změny ve zveřejňování podaného insolvenčního návrhu v insolvenčním rejstříku.

O jaké změny se jedná?

Dle nového znění ust. § 100a odst. 1 insolvenčního zákona má-li insolvenční soud důvodné pochybnosti o důvodnosti insolvenčního návrhu podaného věřitelem, rozhodne, že insolvenční návrh ani jiné dokumenty v insolvenčním spise se v insolvenčním rejstříku nezveřejňují. To učiní neprodleně, nejpozději do konce nejblíže následujícího pracovního dne po podání insolvenčního návrhu. Proti takovému rozhodnutí není odvolání přípustné, rozhodnutí se pouze poznamená do spisu a tímto nabývá právní moci. V odůvodnění rozhodnutí insolvenční soud stručně uvede důvody, pro které se insolvenční návrh ani jiné dokumenty v insolvenčním spise nezveřejňují v insolvenčním rejstříku. Neshledá-li insolvenční soud důvod k rozhodnutí o nezveřejnění, učiní o tom záznam do spisu. Účelem je zabránit tomu, aby v důsledku šikanózního insolvenčního návrhu byl dlužník v očích veřejnosti diskreditován. V souvislosti s uvedeným je novelizováno také znění ust. § 101 insolvenčního zákona. Zahájení insolvenčního řízení oznámí insolvenční soud vyhláškou, kterou zveřejní nejpozději do 2 hodin poté, kdy mu došel insolvenční návrh podaný dlužníkem nebo kdy byl učiněn záznam do spisu podle ust. § 100a odst. 5 insolvenčního zákona (tj. záznam, že nejsou důvody k nezveřejnění). Soudu je tak nově dána možnost pro detailnější prozkoumávání insolvenčního návrhu, aniž by byl dlužník vystaven negativním důsledkům zveřejnění skutečnosti, že je proti němu vedeno insolvenční řízení. Dle ust. § 101 odst. 3 insolvenčního zákona v případě, že rozhodne insolvenční soud podle ust. § 100a odst. 1 insolvenčního zákona o nezveřejnění a neodmítne-li insolvenční návrh pro zjevnou bezdůvodnost, oznámí zahájení insolvenčního řízení vyhláškou, kterou spolu s insolvenčním návrhem a jinými dokumenty v insolvenčním spise zveřejní v insolvenčním rejstříku nejpozději do 2 hodin po zahájení úředních hodin nejbližšího pracovního dne insolvenčního soudu poté, co uplynula lhůta podle ust. § 128a odst. 1 insolvenčního zákona (7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán).

Insolvenční soud tak může 7denní lhůtu, která počala běžet doručením insolvenčního návrhu soudu, využít k tomu, aby se ujistil v domněnce, že byl insolvenční návrh podán zjevně bezdůvodně a jako takový jej odmítnul, nebo se přesvědčil o tom, že insolvenční návrh nemá vady. Je-li ve výše popsané sedmidenní lhůtě insolvenční návrh odmítnut pro zjevnou bezdůvodnost, je vyloučeno oznámení o zahájení insolvenčního řízení na základě zjevně bezdůvodného insolvenčního návrhu v insolvenčním rejstříku.

_{372. Požadavek na doložení skutečného majitele věřitele postoupené pohledávky}

Novela insolvenčního zákona zavádí povinnost věřitele, který nabyl pohledávku v posledních 6 měsících před zahájením insolvenčního řízení nebo po jeho zahájení, doložit informaci o tom, kdo je jeho skutečným majitelem.

Koho se povinnost týká?

Věřitel, který nabyl pohledávku v posledních 6 měsících před zahájením insolvenčního řízení nebo po jeho zahájení, bude muset doložit informaci o tom, kdo je jeho skutečným majitelem. Povinnost doložit svého skutečného majitele dopadá pouze na osoby, které se staly věřiteli pohledávek za dlužníkem v době bezprostředně předcházející zahájení insolvenčního řízení nebo po jeho zahájení.

Věřitelé, na které se ustanovení vztahuje, se od ostatních věřitelů odlišují tím, že do postavení věřitele vstupují dobrovolně na základě smlouvy o postoupení pohledávky, a to v období šesti měsíců před zahájením insolvenčního řízení, tedy v situaci, kdy zpravidla vědí, že dlužník čelí finančním potížím, a jeho úpadek mohou očekávat. Nové pravidlo umožní insolvenčnímu soudu odhalit případy, kdy věřitel v zájmu zajištění plurality věřitelů, resp. vytvoření předpokladů prohlášení úpadku dlužníka, účelově postupuje své pohledávky nebo jejich části na jiné osoby. Dle nového znění ust. § 177 odst. 2 insolvenčního zákona věřitel, který nabyl pohledávku postoupením nebo obdobným způsobem po zahájení insolvenčního řízení anebo v posledních 6 měsících před zahájením insolvenčního řízení, doloží v příloze přihlášky pohledávky čestné prohlášení, v němž uvede informaci o tom, kdo je jeho skutečným majitelem podle zvláštního zákona (zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu), a důvod, pro který se podle zvláštního zákona taková osoba považuje za skutečného majitele.

Uvedené povinnosti se nevztahují na případ, kdy se na obchod podle zvláštního zákona, z něhož pohledávka věřitele vznikla, uzavřený mezi povinnou osobou podle zvláštního zákona a věřitelem, nevztahuje povinnost provést kontrolu klienta podle zvláštního zákona. Věřitel nemá povinnost ani v případě, kdy je hodnota plnění z právního jednání učiněného mezi věřitelem a jinou než povinnou osobou, z něhož pohledávka věřitele vznikla, nižší než 10 000 eur. Dokud věřitel povinnost nesplní, nesmí vykonávat hlasovací práva spojená s pohledávkou.

_{373. Omezení hlasovacích práv u věřitelů tvořících koncern s dlužníkem a osob dlužníkovi blízkých}

Novela insolvenčního zákona omezuje hlasovací práva věřitelů, kteří s dlužníkem tvoří koncern anebo jsou osobou dlužníkovi blízkou. Osoba blízká dlužníkovi je zároveň věřitel.

Může osoba blízká vykonávat veškerá práva věřitele?

Dle novelizovaného znění ust. § 53 odst. 1 insolvenčního zákona věřitel, který s dlužníkem tvoří koncern anebo je osobou dlužníkovi blízkou, nesmí na schůzi věřitelů v žádných záležitostech hlasovat, nestanoví-li zákon jinak. Věřitel nesmí také hlasovat ve vlastních věcech, tj. těch kterých se účastní nebo kterých je nebo má být stranou, které se týkají:

a)  nabývání majetku anebo jiného plnění z majetkové podstaty,

b)  právního jednání ohledně práva, které je anebo může být součástí majetkové podstaty,

c)  incidenčního sporu, nebo

d)  rozhodnutí o hlasovacím právu.

Věřitel nesmí hlasovat v těchto věcech také v případě, že se týkají osoby, která je osobou věřiteli blízkou anebo s ním tvoří koncern.

_{374. Výše odměny, kterou mohou za své služby požadovat kvalifikované subjekty}

Dle platných právních předpisů je advokát oprávněn vyúčtovat si za sepsání a podání návrhu na oddlužení odměnu. Otázkou je, v jaké výši je oprávněn si advokát vyúčtovat odměnu za sepsání a podání návrhu na oddlužení.

Jaké je správné řešení?

Novela insolvenčního zákona omezuje výši odměny, kterou mohou za své služby požadovat kvalifikované subjekty. Osobě dle ust. § 390a odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona, která sepsala a za dlužníka podala návrh na povolení oddlužení anebo také insolvenční návrh, náleží odměna, jejíž maximální výše činí 4 000 Kč bez DPH a v případě společného oddlužení manželů 6 000 Kč bez DPH, přičemž v odměně je zahrnuta také náhrada nákladů vynaložených v souvislosti se sepsáním a podáním návrhů.

Za sepsání a podání návrhu na povolení oddlužení anebo také insolvenčního návrhu a další činnosti s tím nezbytně spojené, zejména poradu s klientem a odstranění vad návrhu, jiné plnění osobě nenáleží. Zároveň je stanoveno, že osoba, která sepsala a za dlužníka podala návrh na povolení oddlužení anebo také insolvenční návrh, může odměnu uplatnit pouze v insolvenčním řízení ve lhůtě podle ust. § 136 odst. 3 insolvenčního zákona a tato pohledávka se považuje za pohledávku postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou.

_{375. Záloha na náklady insolvenčního řízení}

Podmínkou projednání věřitelského insolvenčního návrhu je zaplacení zálohy na náklady řízení ve stanovené výši.

Jaká je výše zálohy na náklady insolvenčního řízení?

Dosud insolvenční zákon stanovil pouze jednotně, že výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50 000 Kč. Novela insolvenčního zákona přinesla změnu. Dle novely, pokud je podán insolvenční návrh věřitele proti právnické osobě, která je podnikatelem, je navrhovatel povinen složit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50 000 Kč, a je-li podán insolvenční návrh věřitele proti právnické osobě, která není podnikatelem, nebo proti fyzické osobě, zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10 000 Kč.

To neplatí, je-li insolvenčním navrhovatelem zaměstnanec nebo bývalý zaměstnanec dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích, je-li insolvenčním navrhovatelem spotřebitel, jehož pohledávka spočívá v nároku vyplývajícím ze spotřebitelské smlouvy, u těchto osob nevzniká povinnost zaplatit zálohu na náklady řízení.

_{376. Splatnost zálohy na náklady insolvenčního řízení}

Insolvenční zákon stanoví, do kdy musí být insolvenčním navrhovatelem zaplacena záloha na náklady insolvenčního řízení.

Bude nezaplacení zálohy na náklady řízení důvodem, pro který insolvenční soud insolvenční návrh odmítne jako zjevně bezdůvodný?

Dle novelizovaného znění ust. § 108 odst. 1 insolvenčního zákona je záloha splatná spolu s podáním insolvenčního návrhu.

Nezaplacení zálohy na náklady řízení je jedním z důvodů, pro které insolvenční soud insolvenční návrh odmítne jako zjevně bezdůvodný. Dle novelizovaného znění ust. § 128a odst. 2 písm. d) insolvenčního zákona insolvenční návrh je zjevně bezdůvodný zejména tehdy, jestliže záloha na náklady insolvenčního řízení splatná s podáním insolvenčního návrhu nebyla věřitelem, který insolvenční návrh podal, řádně a včas zaplacena.

Vzhledem k možnosti okamžité kontroly splnění této povinnosti zaplatit uvedenou zálohu v rámci předběžného posouzení insolvenčního návrhu lze očekávat, že nezaplacení zálohy vzbudí v insolvenčním soudu důvodnou pochybnost o důvodnosti insolvenčního návrhu, takže insolvenční soud rozhodne podle ust. § 100a odst. 1 insolvenčního zákona.

_{377. Napadnutí smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu}

Dle insolvenčního zákona lze platnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení majetku náležejícího do majetkové podstaty prodejem mimo dražbu, napadnout.

Jak se lze bránit zpeněžení majetku dlužníka prodejem mimo dražbu?

Dosavadní právní úprava umožňovala napadnout platnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení majetku náležejícího do majetkové podstaty mimo dražbu, bezvýjimečně ve lhůtě 3 měsíců. Nebylo nijak rozlišováno, zda byl nabyvatel v dobré víře. Nebyl-li nabyvatel v dobré víře, není ale legitimní důvod k tomu, aby zákon poskytoval ochranu smlouvě, kterou byl nezákonným způsobem vyveden majetek z majetkové podstaty, zamezujícím poškozeným věřitelům v možnosti napadnout její platnost. Lze přitom považovat za pravděpodobné, že případní poškození nebudou schopni získat dostatek podkladů pro podání žaloby a prokázání nedostatku dobré víry na straně nabyvatele ve lhůtě tří měsíců.

Novelizované znění § 289 odst. 3 insolvenčního zákona proto stanoví, že platnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu, lze napadnout žalobou podanou u insolvenčního soudu i po uplynutí lhůty 3 měsíců, nebyl-li nabyvatel v dobré víře.

_{378. Odvolávání insolvenčních správců}

Insolvenční zákon umožňuje věřitelům odvolat z funkce insolvenčním soudem ustanoveného insolvenčního správce.

Jak se po novele insolvenčního zákona mění možnost odvolat insolvenčního správce?

Novela insolvenčního zákona upravuje možnost odvolání insolvenčního správce v insolvenčním řízení při oddlužení s cílem zamezit odvolávání insolvenčních správců za účelem ovládnutí insolvenčního řízení jedním věřitelem, který obvykle úzce spolupracuje s konkrétním insolvenčním správcem.

Novelou insolvenčního zákona bylo doplněno znění ust. § 29 odst. 1 insolvenčního zákona tak, že je-li způsobem řešení úpadku oddlužení, je pro usnesení věřitelů, že insolvenčním soudem ustanoveného insolvenčního správce odvolávají z funkce a že ustanovují nového insolvenčního správce, nutné, aby pro ně hlasovala nadpoloviční většina všech věřitelů přihlášených ke dni předcházejícímu konání schůze věřitelů, jejichž pohledávky počítané podle výše zároveň činí nadpoloviční většinu přihlášených pohledávek.

_{379. Regulace subjektů poskytujících služby související s institutem oddlužení}

Novela insolvenčního zákona výrazným způsobem omezuje subjekty, které mohou poskytovat služby související s oddlužením.

Kdo je dle novely insolvenčního zákona oprávněn sepsat a podat návrh na oddlužení?

Dle nového znění ust. § 390a insolvenčního zákona musí být návrh na povolení oddlužení sepsán a za dlužníka podán:

a)  advokátem, notářem, soudním exekutorem, insolvenčním správcem, nebo

b)  akreditovanou osobou (akreditovanou osobou je právnická osoba, které byla rozhodnutím ministerstva udělena akreditace pro poskytování služeb v oblasti oddlužení).

Zároveň dále insolvenční zákon stanoví, že uvedená povinnost neplatí, pokud je dlužníkem fyzická osoba, která má právnické nebo ekonomické vzdělání v magisterském studijním programu nebo vykonala zkoušku insolvenčního správce, nebo je-li dlužníkem právnická osoba a jedná-li za ni osoba uvedená v ust. § 21 občanského soudního řádu, která má právnické nebo ekonomické vzdělání v magisterském studijním programu nebo vykonala zkoušku insolvenčního správce.

V případě porušení uvedených ustanovení, když fyzická osoba jinému dlužníku sepíše návrh na povolení oddlužení, případně insolvenční návrh, nebo jej v jeho zastoupení podá nebo mu poskytne jiné služby s tím související, se dopustí přestupku tím, že neoprávněně poskytuje jinému služby v oblasti oddlužení, a za tento přestupek lze uložit pokutu do 500 000 Kč. Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že poskytuje služby v oblasti oddlužení bez akreditace, a za tento správní delikt se uloží pokuta do 500 000 Kč.

_{380. Rozšíření forem oddlužení}

Oddlužení lze provést zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře.

Je možné oddlužení řešit zároveň prodejem nemovitosti i splátkami?

Novela rozšířila možnosti formy oddlužení, a to o kombinaci splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty nebo její části, navrhne-li to insolvenční správce a dlužník výslovně prohlásí, že s tím souhlasí.

Dle § 398 odst. 1 insolvenčního zákona oddlužení lze provést zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře. Novelou bylo doplněno, že na základě výslovného prohlášení dlužníka lze k návrhu insolvenčního správce provést oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty nebo její části.

_{381. Požadavek na prokázání splatné pohledávky ze strany insolvenčního navrhovatele}

Dle novely insolvenčního zákona v některých případech musí insolvenční navrhovatel prokázat svoji splatnou pohledávku.

Kdo a jakým způsobem musí prokazovat své splatné pohledávky?

Dle novelizovaného znění insolvečního zákona v případě věřitelských insolvenčních návrhů bude insolvenční navrhovatel, pokud vede účetnictví, povinen svou tvrzenou pohledávku vůči právnické osobě doložit, a to buď uznáním dluhu s ověřeným podpisem dlužníka, vykonatelným rozhodnutím, notářským či exekutorským zápisem se svolením k vykonatelnosti, nebo potvrzením auditora, soudního znalce či daňového poradce o tom, že o dané pohledávce účtuje. Nově je tedy požadováno, aby věřitel, který podává insolvenční návrh proti právnické osobě, prokázal svoji splatnou pohledávku za dlužníkem jedním z uvedených způsobů. Zavedením této povinnosti má být zabráněno tomu, aby insolvenční návrh podával věřitel na základě smyšlených pohledávek. Nedoložení pohledávky způsobem stanoveným v zákoně má za následek zamítnutí insolvenčního návrhu.

Povinnost doložit splatnou pohledávku uvedeným způsobem dopadá pouze na věřitele

–   který vede účetnictví nebo daňovou evidenci ve smyslu zákona o daních z příjmů,

–   který je insolvenčním navrhovatelem a 

–   jehož insolvenční návrh směřuje proti dlužníku – právnické osobě.

Uvedená povinnost se nevztahuje na věřitele, kteří nevedou účetnictví nebo daňovou evidenci. Požadavek doložit pohledávku podle ust. § 105 odst. 1 insolvenčního zákona se uplatní jen tehdy, jestliže touto pohledávkou věřitel osvědčuje splnění podmínek insolvenčního řízení, resp. dokládá insolvenční návrh. Uvedeným způsobem však není třeba prokazovat pohledávku, kterou věřitel přihlašuje v již probíhajícím řízení.

_{382. Řešení dlužníkova úpadku konkursem}

Insolvenční soud poté, kdy rozhodne o návrhu na povolení oddlužení tak, že jej odmítne nebo zamítne nebo oddlužení neschválí nebo schválené oddlužení ruší, rozhoduje o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Musí vždy soud po neúspěšném oddlužení následně vyhlásit konkurs?

Novela insolvenčního zákona omezuje možnosti insolvenčního soudu rozhodnout o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem poté, co vydal rozhodnutí, kterým návrh na povolení oddlužení odmítne nebo zamítne, rozhodnutí, kterým oddlužení neschválí, nebo rozhodnutí, kterým se schválené oddlužení ruší, pouze na určité případy, a to tehdy, bude-li to vhodné, přínosné. Tímto by mělo být zamezeno finančně a administrativně náročnému vedení tzv. prázdných konkursů s výjimkou případu, kdy dlužník na řešení svého úpadku konkursem trvá a složí insolvenčnímu soudu jistotu, jíž se pokryjí náklady konkursu. Dle ust. § 396 odst. 1 insolvenčního zákona, pokud insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, může současně rozhodnout o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem pouze tehdy, jestliže

–   insolvenční řízení bylo zahájeno na základě věřitelského insolvenčního návrhu a majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů postačující,

–   insolvenční řízení bylo zahájeno insolvenčním návrhem dlužníka a majetek v majetkové podstatě postačuje k uspokojení věřitelů a 

–   insolvenční řízení inicioval insolvenčním návrhem dlužník, majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů dlužníka zcela nepostačující, dlužník však na řešení svého úpadku konkursem trvá a zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, stanovil-li mu soud povinnost k její úhradě.

V situaci, kdy je zřejmé, že by šlo o tzv. prázdný konkurs, nejeví se jako hospodárné nejprve připustit, aby insolvenční soud rozhodnul o řešení úpadku dlužníka konkursem a vzápětí svým dalším rozhodnutím zrušil konkurs pro nedostatek majetku. Proto se stanoví, že je-li majetek dlužníka k uspokojení věřitelů zcela nepostačující, insolvenční soud o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem nerozhodne a insolvenční řízení zastaví. To však neplatí, jestliže dlužník navzdory tomu trvá na tom, aby byl způsobem řešení jeho úpadku konkurs, a zaplatí soudem vyměřenou zálohu na náklady insolvenčního řízení.

Řešení č. 367 až 382 zpracovala Jana Strachoňová Drexlerová (V/2017)

K rubrice Insolvenční zákon jsme publikovali:

Insolvenční zákon (č. 182/2006 Sb.) – Aktualizace II/1

Občanský soudní řád (č. 99/1963 Sb.) – Zákony II/A

Novela insolvenčního zákona – Poradce 10/2017

Insolvenční zákon – DaÚ 6/2017