Integrační sociální podnik
Právní řád České republiky doposud regulaci tématu sociálního podnikání, jakož i stanovení práv a povinnosti osob, žádajících o přiznání statusu sociálního podniku a sociálních podniků neobsahuje. Rovněž v právním řádu České republiky zcela absentují jakékoliv formy podpory sociálního podnikání a ty jsou proto realizovány pouze dotačními tituly s rozdílnými definičními znaky pojmu „sociální podnik“.
Zákon o integračním
sociálním podniku
Vláda České republiky na svém zasedání dne 27. března 2024 projednala a schválila návrh zákona o integračním sociálním podniku, který nyní míří k dalšímu legislativnímu projednávání do Parlamentu.
Návrh zákona vymezuje integrační sociální podniky jako zaměstnavatele, zaměřené na zaměstnávání zranitelných skupin zaměstnanců. Dále vymezuje podmínky jejich činnosti a podmínky pro získání statusu integračního sociálního podniku. Nezbytnou součástí návrhu zákona je popis znaků integračního sociálního podniku a stanovení povinnosti vůči společnosti a zaměstnancům z řad znevýhodněných osob. Návrh zákona taktéž umožňuje používat specifické označení „sociální farma“, a to těm integračním sociálním podnikům, které budou současně podnikateli v zemědělství a budou splňovat podmínky dané zákonem.
Jelikož se s navrhovanou právní úpravou navrhuje zakotvit další nástroje podpory integračních sociálních podniků, má být regulační rámec dotvořen přijetím změnového zákona, který novelizuje ustanovení dalších pěti právních předpisů. Jedná se o změny
• zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění p.p.,
• zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, ve znění p.p.,
• zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce ČR a o změně souvisejících zákonů, ve znění p.p.,
• zákona č. 134/2016 Sb., o zdávání veřejných zakázek, ve znění p.p. a
• zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění p.p.
Pomocí tohoto zákona má být dosaženo ucelené podpory dlouhodobě udržitelného rozvoje sociálního podnikání. Nová právní úprava je zaměřena na podporu integračních sociálních podniků a veškerá podpora integračních sociálních podniků nemá za účel zlepšit ekonomickou situaci těchto subjektů, aniž by vytvářely očekávaný přínos pro společnost.
Předkládaný návrh zákona je v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava ČR ve znění p.p. Nezasahuje do žádného základního práva zakotveného Usnesením předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součástí ústavního pořádku ČR a respektuje obecné zásady ústavního pořádku ČR a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu ČR.
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem ČR a je plně slučitelná s právem EU a není v rozporu s žádnými mezinárodními závazky ČR.
Navrhuje se svěřit státní správu v oblasti sociálního podnikání MPSV v návaznosti na čl. 79 Ústavy, zmocňující zákonodárce ke stanovení působnosti ministerstev, a na § 9 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ve znění p.p., který jmenuje MPSV ústředním orgánem státní správy mimo jiné pro oblast zaměstnanosti a sociální politiky.
V souvislosti s navrhovanou právní úpravou lze očekávat, že dojde ke zlepšení zaměstnatelnosti a zvýšení zaměstnanosti osob, které obtížně nacházejí své uplatnění na trhu práce. Přestože bývá v posledních letech v ČR zaznamenávána nízká nezaměstnanost, u osob sociálně vyloučených či sociálním vyloučením ohrožených zůstává podíl dlouhodobě nezaměstnaných, v porovnání s většinovou společností, stále vysoký. Návrh zákona je koncipován jako nástroj ke snížení nezaměstnanosti osob, které jsou z objektivních či subjektivních důvodů na pracovním trhu znevýhodněny.
Ambice navrhovaného zákona však sahá dále, klade si totiž za cíl začlenění tisíců občanů České republiky do společnosti. Okruh těchto osob jako např. osoby bez přístřeší, osoby po výkonu trestu odnětí svobody by se měly tedy přesunout z šedé ekonomiky mezi daňové poplatníky bez negativních sociálních externalit dosavadního způsobu života. Působení integračních sociálních podniků bude mít pozitivní dopad na zaměstnavatele, tím, že budou integrační sociální podniky přivádět na otevřený trh práce v rámci tzv. prostupného modelu zaměstnance s odstraněnými bariérami, které jim v minulosti bránily v začlenění na trh práce. Odstraněním bariér pro vstup na volný trh práce a vyřešením případných sociálních problémů v době trvání pracovního poměru u těchto integračních sociálních podniků dojde ke zlepšení vyhlídek těchto osob na snadný vstup na volný trh práce.
Navrhuje se vymezit předmět
úpravy zákona o integračním sociálním podniku
Mezi stěžejní záležitosti navrhované právní úpravy náleží zejména zakotvení podmínek, za kterých má zaměstnavatel právo na přiznání statusu a upravení podmínek činnosti integračních sociálních podniků. Účelem navrhované právní úpravy je dát právní rámec integračním sociálním podnikům a přispět tím k jejich rozvoji. Návrhem je taktéž upraven jejich registr a právní úprava též zakotvuje motivační příspěvek pro finanční podporu integračních sociálních podniků. Dále zakotvuje legislativní zkratku „integrační sociální podnik“, kterým je zaměstnavatel, kterému byl Ministerstvem práce a sociálních věcí přiznán status integračního sociálního podniku, tj. který splňuje podmínky, za kterých má právo na jeho přiznání.
Další ustanovení upravuje zaměstnávání osob se specifickými potřebami. Je stanoven procentuálně vyjádřený průměrný čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců – osob se specifickými potřebami, které musí integrační sociální podnik zaměstnávat, aby splňoval podmínky pro přiznání statusu integračního sociálního podniku a dále pak též po přiznání statusu. Tento počet byl stanoven v souladu s mezinárodními standardy a obvyklou praxí jednotlivých právních úprav v zemích EU.
Návrh zákona stanoví, že integrační sociální podnik musí zaměstnávat v průměrném čtvrtletím přepočteném počtu nejméně 30 % osob se specifickými potřebami z celkového počtu svých zaměstnanců. Maximální délka doby, po kterou je zaměstnanec pro účely plnění této povinnosti hodnocen jako osoba se specifickými potřebami, činí 2 roky od vzniku pracovního poměru, s výjimkami stanovenými zákonem.
Právní úprava dále stanoví, že integrační sociální podnik musí poskytovat těmto zaměstnancům podporu odpovídající jejich specifickým potřebám. Tuto podporu zaměstnavatel poskytuje zejména za účelem začlenění osob na trh práce, podpory jejich pracovních a sociálních kompetencí, zmírnění jejich nepříznivé situace a případně za účelem stabilního pracovního uplatnění těchto osob. Vzhledem k individualitě sociálních znevýhodnění vydefinované skupiny zaměstnanců se nejeví jako účelné demonstrativně, dvojnásob pak taxativně, definovat konkrétní podporu zaměstnanců v rovině sociální, lze si ovšem představit velmi širokou paletu aktivit k eliminaci negativních sociálních jevů.
Vzhledem k individuálnosti zdravotních a sociálních znevýhodnění a obecnému vymezení podpory zaměstnanců v jejich směřování na trh práce se stanoví integračnímu sociálnímu podniku povinnost zpracovat u vymezených skupin osob vstupní diagnostiku, která má jednak popsat stávající překážky (bariéry) v plnohodnotném výkonu práce zaměstnance a jeho sociální situaci, a rovněž kvantifikovat, jaký je potenciál zaměstnance a jeho sociální situaci, a rovněž kvantifikovat, jaký je potenciál zaměstnance po vyřešení řešitelných problémů a zpracovat individuální plán tohoto zaměstnance, ve kterém bude popsáno, jak dané negativní faktory odbourávat a jakými prostředky problémy řešit. Ačkoliv je zamýšlená doba na adaptaci zaměstnance delší, je nutné stanovit určité časové úseky, po nichž je zaměstnavatel povinen vyhodnotit, zda jsou zvolené prostředky efektivní a zda je dosahováno průběžného cíle. Návrh současně uvádí demonstrativní výčet toho, v čem může podpora spočívat. Kontrolu plnění individuálního plánu provede integrační sociální podnik jednou ročně.
Zaměstnancům, jejichž situace to vyžaduje a kteří spadají do vybrané cílové skupiny je integrační sociální podnik povinen zajistit podporu sociálního pracovníka a zajištění této sociální podpory může být ze strany integračního sociálního podniku zajištěno vícero způsoby. Sociální pracovník může být zaměstnancem sociálního podniku či se může jednat o externího sociálního pracovníka či sociální službu.
Spolupráce sociálního pracovníka se zaměstnancem integračního sociálního podniku, který spadá do vybrané cílové skupiny, přesahuje oblast pracovní a jejím cílem je zlepšení celkové sociální situace zaměstnance i v jiných oblastech např. fyzické i psychické zdraví, bydlení, oddlužení, zvyšování kvalifikace atp. K integraci do společnosti by totiž zaměření na pouhou oblast zaměstnanosti bylo nedostatečné.
Další ustanovení definuje, kdo je osobou se specifickými potřebami. Návrhem zákona má být podporováno zaměstnávání těchto osoby, které mají určité zdravotní nebo sociální znevýhodnění, jež daným osobám brání ve snadném uplatnění na otevřeném trhu práce. U vybraných kategorii osob se specifickými potřebami se navrhuje stanovit povinnost v podobě určité doby v evidenci uchazečů o zaměstnání úřadu práce a taktéž u některých z těchto osob je stanovena povinnost být bezprostředně před uzavřením pracovního poměru se sociálním podnikem v této evidenci. Tato podmínka má zabránit tomu, aby sociální podniky přetahovaly jiným zaměstnavatelům jejich zaměstnance, kteří byli v posledních dvou letech v evidenci uchazečů o zaměstnání.
Kdo je osobou
se specifickými potřebami
Je to fyzická osoba,
a) která byla ke dni bezprostředně předcházejícímu vzniku pracovního poměru u integračního sociálního podniku vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání Úřadu práce České republiky, v posledních 24 měsících před vznikem pracovního poměru u integračního sociálního podniku byl vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání v součtu alespoň 12 měsíců a ke dni vzniku pracovního poměru u integračního sociálního podniku byla současně
1. osobou osobně pečující o fyzickou osobu, která se podle zákona o sociálních službách považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s touto osobou trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby, nebo jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou.
2. osobou, která nedosáhla žádného ze stupňů středního vzdělání,
3. osobou do 2 let po ukončení soustavné přípravy na budoucí povolání, soustavná příprava na budoucí povolání se posuzuje podle § 5 písm. d) zákona o zaměstnanosti,
4. osobou, které byl udělen azyl nebo doplňková ochrana,
5. osobou, proti které je veden výkon rozhodnutí nebo exekuce na peněžité plnění, nebo
6. osobou, která dosáhla alespoň 60 let.
b) která je osobou se zdravotním postižením podle § 67 zákona o zaměstnanosti,
c) které byla v posledních 12 měsících před vznikem pracovního poměru u integračního podniku poskytnuta služba sociální prevence podle zákona o sociálních službách,
d) která byla ke dni vzniku pracovního poměru u integračního podniku osobou bez přístřeší,
e) která je osobou po ukončení výkonu trestu odnětí svobody nebo po propuštění z výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, nebo
f) která je osobou do 10 let po ukončení nařízené ústavní výchovy nebo uložené ochranné výchovy v diagnostickém ústavu, dětském domově, dětském domově se školou nebo výchovném ústavu anebo po ukončení poskytování služeb ve středisku výchovné péče v internátní formě podle zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních.
Integrační sociální podnik, může být současně zaměstnavatelem
na chráněném trhu práce
Tím návrh zákona doplňuje portfolio výhod při zaměstnávání osoby se specifickými potřebami k stávajícím výhodám zaměstnavatele na chráněném trhu práce vůči OZP.
Důvodem pro zařazení osob ve věku 55+ je obtížná situace těchto osob při dojednávání nového zaměstnání a případná rostoucí frustrace v důsledku nezdarů při shánění zaměstnání s rostoucím věkem. U osob v předdůchodovém věku je rovněž zákonem dána podmínka v podobě určité doby v evidenci uchazečů o zaměstnání úřadu práce.
Navrhuje se upravit podmínky, za kterých je možné přiznat zaměstnavateli status integračního sociálního podniku. Vypočtenými podmínkami pro přiznání statusu intergračního sociálního podniku se návrh snaží docílit stavu, kdy integračním sociálním podnikem bude zejména osoba, která vykonává soustavnou hospodářskou činnost nezávisle na státu, zaměstnává osoby se specifickými potřebami v předepsaném počtu, je bezúhonná, sídlící v zemi s transparentním právním řádem a vyspělou mírou právní vymahatelnosti a bez prohřešků na poli odvodů. Rozšířený požadavek na širší okruh bezúhonných osob, kromě samotného integračního sociálního podniku, je pak veden snahou o eliminaci osob v tomto druhu podnikání, které mají ve své minulosti aktivity neslučitelné s podnikáním jako takovým, a sociálním podnikáním dvojnásob. Příslušné ustanovení klade dále důraz na to, aby žadatel o status nebyl v posledních 12 měsících uznán vinným za přestupek v oblastech právní úpravy, jež se obsahově kryjí s cílem tohoto zákona. Předpokladem úspěšného posouzení žádosti o přiznání statusu integračního sociálního podniku je skutečnost, že má příslušný zaměstnavatel sídlo podnikání nebo bydliště na území České republiky, nebo musí na území České republiky vykonávat svou činnost prostřednictvím své pobočky v případě zaměstnavatele, který má sídlo nebo bydliště na území jiného členského státu Evropské unie.
Návrh zákona zakládá příslušnost MPSV v řízení o přiznání statusu integračního sociálního podniku, které je podřízeno režimu správního řízení podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláškou pak MPSV stanoví žádost o přiznání statusu k zajištění administrativní jednoduchosti a přehlednosti, kterou je žadatel o přiznání statusu povinen podat MPSV. Žadatel o přiznání statusu musí MPSV mimo jiné doložit, že zaměstnává stanovený počet osob se specifickými potřebami, a žadatel musí předložit zpracovaný projekt činnosti. V dalších ustanoveních je negativně vymezena podmínka bezúhonnosti tak, že jsou zde uvedeny případy, kdy osoba není považována za bezúhonnou.
Stanoví se povinný rámec projektu činnosti, vzhledem k tomu, že se jedná o dokument zcela zásadní pro posouzení žádosti o přiznání statusu integračního sociálního podniku. Dále musí být podrobně popsán způsob posilování kompetencí zaměstnanců ze skupiny osob se specifickými potřebami, může se jednat např. o aktivity v oblasti navyšování finanční gramotnosti vybraných zaměstnanců, individuální poradenství při organizaci rodinného hospodaření, konzultace při řešení insolvence či pomoci při zhodnocování majetku dluhy ohroženého zaměstnance.
MPSV je povinno vydat rozhodnutí o přiznání statusu integračního sociálního podniku do 60 dnů ode dne zahájení řízení. O změnu projektu činnosti lze požádat prostřednictvím formuláře, jehož podoba bude stanovena vyhláškou. V případě žádosti o změnu je žadatel povinen předložit nový projekt činnosti a odůvodnit MPSV jeho změnu. V případě, že nový projekt činnosti bude splňovat podmínky projektu činnosti podle § 8, schválí MPSV změnu projektu činnosti a zapíše tento projekt činnosti do registru.
Status integračního sociálního podniku může být zrušen MPSV na žádost integračního sociálního podniku nebo z moci úřední, přičemž se současně stanoví obligatorní a fakultativní důvody pro zrušení statusu.
Návrh zákona stanovuje podmínky, za kterých lze získat opětovně status v případě, že byl status integračního sociálního podniku zrušen – opětovné získání statusu je možné nejdříve po uplynutí tří let od nabytí právní moci rozhodnutí o jeho zrušení z moci úřední z obligatorních důvodů. Na základě rozhodnutí o přiznání statusu je příslušný subjekt zapsán do registru integračních sociálních podniků. Ustanovení stanovuje, do kdy musí MPSV osobu do registru zapsat.
Předmětné ustanovení stanoví, že registr obsahuje veřejně přístupnou a neveřejnou část registru a jaké údaje jsou v těchto částech obsaženy. Cílem tohoto ustanovení je zajištění, co největší transparentnosti údajů o subjektech, kterým byl přiznán status integračního sociálního podniku. Tím má být zajištěna maximální míra veřejné kontroly. Očekávaným důsledkem vedení registru je možnost vyhledání integračních sociálních podniků s vhodným zaměřením. To může pomoci vedle potenciálních zaměstnanců rovněž zadavatelům veřejných zakázek i zákazníkům na trhu s odbytem produkce sociálních podniků. Dostatečná informovanost o činnosti integračních sociálních podniků pak přispěje k dalšímu rozvoji sociální ekonomiky. MPSV uveřejňuje údaje obsažené ve veřejně přístupné části registru na svých internetových stránkách. K údajům, které jsou obsaženy v neveřejné části registru, má přístup MPSV, které na základě odůvodněné žádosti udělí v nezbytném rozsahu přístup do neveřejné části registru rovněž jinému orgánu veřejné moci.
MPSV provede výmaz údajů z veřejné část registru bezodkladně, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení statusu nebo ode dne, v němž se dozví o zániku tohoto statusu.
Integrační sociální podnik má
povinnost průběžně evidovat celkový počet všech zaměstnanců
a počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se specifickými potřebami a to v předepsaném členění spolu s dobou jejich předešlého vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání ÚP a dále vést informace o průměrných čtvrtletních přepočtených počtech zaměstnanců a zaměstnanců, kteří jsou osobami se specifickými potřebami.
Návrh zákona ukládá integračnímu sociálnímu podniku zpracovat zprávu o jeho činnosti vztahující se k období, za které je zpráva o činnosti zpracována, přičemž stanoví demonstrativní výčet náležitostí, které má v ní uvádět. Zpráva o činnosti se zpracovává v prvních 3 letech od přiznání statusu za období 1kalendářního roku a po 3 letech od přiznání statusu za období 2 kalendářních let a předkládá ji MPSV prostřednictvím datové schránky do 1. července následujícího kalendářního roku po uplynutí období, za které je zpráva o činnosti zpracována.
Pokud zpráva o činnosti nebude obsahovat všechny povinné náležitosti nebo bude obsahovat chyby, vyzve MPSV integrační sociální podnik k jejímu doplnění.
V zákoně bude zakotven příspěvek pro zaměstnavatele z řad integračních sociálních podniků. Bude se jednat o příspěvek na náklady spojené se zaměstnáváním osob se specifickými potřebami. Tento příspěvek se bude integračnímu sociálnímu podniku kompenzovat zvýšené náklady spojené s pomocí zaměstnancům – osobám se specifickými potřebami s resocializací či řešením jejich konkrétních bariér pro vstup na otevřený trh práce a rovněž má kompenzovat nižší pracovní produktivitu těchto zaměstnanců. Nárok na tento příspěvek bude mít jen ten zaměstnavatel – integrační sociální podnik, který osobu se specifickými potřebami zaměstná v rozsahu alespoň 0,3 stanovené týdenní pracovní doby. Tento příspěvek se nebude vztahovat na všechny osoby se specifickými potřebami, ale jen na zákonem vymezené subkategorie těchto osob.
Zákon rovněž stanoví maximální délku doby čerpání tohoto příspěvku, která činí 2 roky od vzniku pracovního poměru příslušného zaměstnance u integračního sociálního podniku. Příspěvek na náklady bude poskytován ve výši 1 000 Kč za kalendářní měsíc na příslušného zaměstnance a pouze tomu zaměstnavateli – integrační sociální podnik, který splní podmínku bezdlužnosti.
Zákon stanoví příslušnost krajských poboček Úřadu práce ČR k poskytování příspěvku, přičemž místní příslušnost je dána sídlem, resp. bydlištěm integračního sociálního podniku.
Příspěvek bude úřad práce poskytovat zaměstnavateli čtvrtletně zpětně, a to na základě písemné žádosti integračního sociálního podniku, kterou bude muset zaměstnavatel doručit krajské pobočce úřadu práce nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí.
Rozhodnutí o poskytnutí příspěvku na náklady krajská pobočka úřadu práce písemně nevyhotovuje. V případě neposkytnutí příspěvku, pokud nejsou splněny podmínky pro jeho poskytnutí, krajská pobočka úřadu práce žádost zamítne. Navrhuje se také upravit splatnost příspěvku a povinnost integračního sociálního podniku příspěvek za podmínek stanovených zákonem vrátit.
Za úspěšnou pracovní integrací osob se specifickými potřebami vznikne integračnímu sociálnímu podniku nárok na motivační příspěvek, za zákonem stanovených podmínek, mj. pokud integrovaná osoba byla zaměstnána nejméně po dobu 1 roku u integračního sociálního podniku, přičemž maximální délka doby, po kterou je určitý zaměstnanec pro účely poskytování motivačního příspěvku hodnocen, jako integrovaná osoba činí 4 roky od vzniku pracovního poměru u integračního sociálního podniku. Motivační příspěvek se poskytuje integračnímu sociálnímu podniku za období 36 měsíců od uzavření pracovní smlouvy integrované osoby s novým zaměstnavatelem, a to zpětně vždy za uplynulý kalendářní rok. Výše motivačního příspěvku se bude odvíjet od výdělku integrované osoby u nového zaměstnavatele. Konkrétně se bude poskytovat ve výši 11 % ročního vyměřovacího základu integrované osoby u nového zaměstnavatele. Nejméně však může motivační příspěvek činit 80 % měsíční průměrné mzdy v národním hospodářství.
Motivační příspěvek je výdajem
státního rozpočtu
a nepovažuje se za dotaci podle zákona o rozpočtových pravidlech. Pro řízení o motivačním příspěvku a pro řízení o vrácení motivačního příspěvku je příslušná krajská pobočka Úřadu práce, v jejímž obvodu má integrační sociální podnik sídlo nebo bydliště.
Motivační příspěvek se poskytuje na základě žádosti integračního sociálního podniku a žádost o motivační příspěvek lze podat krajské pobočce Úřadu práce nejpozději do 30. dubna následujícího kalendářního roku, za který se o motivační příspěvek žádá.
Krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutí o poskytnutí motivačního příspěvku písemně nevyhotovuje a žádost o poskytnutí motivačního příspěvku zamítne, pokud nejsou splněny stanovené podmínky anebo jsou dány důvody pro její neposkytnutí. Integrační sociální podnik je povinen vrátit motivační příspěvek, jestliže byl vyplacen neprávem a o jeho povinnosti rozhodne krajská pobočka Úřadu práce.
MPSV je oprávněno kontrolovat, zda integrační sociální podnik plní povinnosti podle navrhovaného zákona a rovněž může uložit opatření k odstranění nedostatků zjištěných kontrolou a stanovit přiměřené lhůty k jejich odstranění.
Označení integrační sociální podnik nebo jeho odvozeniny v názvu, na svém výrobku, v reklamě nebo v popisu své činnosti může použít pouze zaměstnavatel se statusem podle návrhu tohoto zákona.
Podle návrhu zákona se dopustí přestupku ten, kdo v rozporu s výše uvedeným použije v názvu, na svém výrobku, v reklamě nebo v popisu své činnosti označení integrační sociální podnik anebo jeho odvozeniny, za co mu lze uložit pokutu do 200 000 Kč.
Dále se integrační sociální podnik dopustí přestupku tím, že nesplní evidenční povinnost podle navrhovaného zákona, za což mu lze uložit pokutu do 10 000 Kč.
Přestupky podle navrhovaného zákona projednává MPSV, které rovněž vybírá pokutu za uvedené přestupky.
Návrh zákona stanoví postup při výpočtu průměrného čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců a zaměstnanců se specifickými potřebami s tím, že do průměrného čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají pouze zaměstnanci v pracovním poměru. Provozuje-li integrační sociální podnik jako zaměstnavatel svou činnost pouze po část kalendářního čtvrtletí, použije se při zjišťování průměrného přepočteného počtu zaměstnanců celková stanovená pracovní doba bez svátků připadající na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu v těch měsících, ve kterých zaměstnavatel činnost vykonával.
Navrhovaný zákon by měl nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2025, s výjimkou ustanovení o právu užívat označení integrační sociální podnik a s tím související ustanovení upravující skutkovou podstatu přestupku a ustanovení upravujícího výši příspěvku na náklady a podmínky jeho poskytování, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2025.
Mgr. Olga Bičáková
