Investiční pobídky

aktivní politika zaměstnanosti

Zákon o zaměstnanosti definuje aktivní politiku zaměstnanosti jako souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a Úřad práce ČR, které podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty.

Mezi nástroje, jimiž je realizována aktivní politika zaměstnanosti, patří také investiční pobídky. Investiční pobídky v gesci Generálního ředitelství Úřadu práce ČR jsou poskytovány na základě zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, na základě zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Výši hmotné podpory na jedno nově vytvořené pracovní místo a výši hmotné podpory na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců v závislosti na typu investiční akce a na situaci na trhu práce, vyjádřeným podílem nezaměstnaných osob nebo dalšími ukazateli, okruh osob, které mohou být umístěny na podpořených nových pracovních místech, formu poskytnutí hmotné podpory a regiony, do kterých lze podporu poskytovat stanoví vláda svým nařízením č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek.

Generální ředitelství ÚP ČR má v gesci dvě formy pobídek, tj. hmotnou podporu vytváření nových pracovních míst a hmotnou podporu rekvalifikace nebo školení zaměstnanců a zajišťuje poskytování hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst a hmotnou podporu rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek.

Formy investičních pobídek

Investiční pobídky jsou nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti, kterým se u zaměstnavatele, kterému bylo vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídky podle zákona o investičních pobídkách, hmotně podporuje vytváření nových pracovních míst a rekvalifikace nebo školení zaměstnanců na nových pracovních místech.

Školením se pro účely investičních pobídek rozumí teoretické a praktické vzdělávání, získávání znalostí a dovedností pro pracovní zařazení zaměstnanců, které odpovídají požadavkům stanoveným zaměstnavatelem. Školení může být zajišťováno i zaměstnavatelem.

Hmotná podpora na vytváření nových pracovních míst může být poskytnuta zaměstnavateli, který vytvoří nová pracovní místa v územních oblastech ČR, mimo hlavního města Prahy. Do celkového počtu nově vytvořených míst se zahrnují místa vytvářená po dni předložení záměru získat investiční pobídky.

Hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců může být poskytnuta zaměstnavateli na částečnou úhradu nákladů, které budou na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců na nových pracovních místech skutečně vynaloženy.

Podmínka pro poskytnutí hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst, platí i pro poskytnutí hmotné podpory na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců. Do celkového počtu rekvalifikovaných nebo školených zaměstnanců se zahrnují zaměstnanci rekvalifikovaní nebo školení po dni předložení záměru získat investiční pobídky.

Kdy nelze hmotnou podporu
poskytnout

Úřad práce neposkytne hmotnou podporu na vytváření nových pracovních míst nebo hmotnou podporu rekvalifikace nebo školení zaměstnanců na nových pracovních místech zaměstnavateli po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) zákona o zaměstnanosti.

Podle zákona o zaměstnanosti se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že umožní výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1 nebo 2 a podle § 5 písm. e) bodu 3, za co ji lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč. Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se přestupku dopustí tím, že možní výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1 nebo 2 a podle § 5 písm. e) bodu 3, za co ji lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč, nejméně však ve výši 50 000 Kč a uložit zákaz činnosti, a to nejdéle na 2 roky.

Co se rozumí
nelegální prací

Pro účely zákona o zaměstnanosti se nelegální prací rozumí práce, která má znaky závislé práce podle § 2 odst. 1 zákoníku práce a je konána

1)  fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah, to neplatí, pokud výkon této práce mimo pracovněprávní vztah umožňují jiné právní předpisy,

2)  práce vykonávaná cizincem v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle tohoto zákona vyžadováno, nebo v rozporu se zaměstnaneckou kartou, kartou vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrou kartou vydanými podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky nebo bez některé z těchto karet; to neplatí v případě výkonu jiné práce podle § 41 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, nebo

3)  práce vykonávaná cizincem pro právnickou nebo fyzickou osobu bez platného oprávnění k pobytu na území ČR, je-li podle zákona o pobytu cizinců na území ČR vyžadováno.

Pro posouzení toho, zda se jedná o nelegální práci, není podstatná délka výkonu této práce. Závislá práce musí být vykonávána v pracovněprávním vztahu založeném pracovní smlouvou nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Závislou prací dle zákoníku práce se rozumí práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.

Nová pracovní místa – pro koho jsou vytvářena

Novými pracovními místy se rozumí pracovní místa vytvořená zaměstnavatelem na základě dohody sjednané podle § 111 odst. 6 zákona o zaměstnanosti, na nichž jsou umístěni

a)  státní občané ČR,

b)  státní příslušníci jiného členského státu Evropské unie nebo jejich rodinní příslušníci, nebo

c)  dlouhodobě pobývající rezidenti v Evropské unii na území ČR podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území ČR, a tyto osoby mají u zaměstnavatele sjednán pracovní poměr na dobu neurčitou.

Počet nových pracovních míst v případě zavádění výroby nebo vybudování technologického centra se zjišťuje podle počtu zaměstnanců v místě realizace investiční akce k datu, které bylo podle dohody stanoveno pro vytvoření nových pracovních míst.

Počet nových pracovních míst v případě rozšíření výroby nebo rozšíření technologického centra se zjišťuje jako rozdíl mezi počtem zaměstnanců v místě realizace investiční akce k datu, které bylo podle dohody stanoveno pro vytvoření pracovních míst, a průměrným počtem zaměstnanců v místě realizace investiční akce k datu, které bylo podle dohody stanoveno pro vytvoření pracovních míst, a průměrným počtem zaměstnanců v místě realizace investiční akce za období 12 kalendářních měsíců předcházejících předložení záměru získat investiční pobídku zaměstnavatelem.

Výše hmotné podpory
poskytované Úřadem práce

1)  Výše hmotné podpory zaměstnavateli na vytváření nových pracovních míst v rámci investičních pobídek v případě investiční akce v technologickém centru činí 200 000 Kč na jedno nové pracovní místo zřízené v územní oblasti, kterou se rozumí území okresu, v němž je investiční akce umístěna.

2)  Hmotná podpora zaměstnavateli na vytváření nových pracovních míst v rámci investičních pobídek v případě investiční akce ve výrobě se poskytuje, pokud průměrný podíl nezaměstnaných osob v územní oblasti dosáhne alespoň výše 7,5 % a její výše činí

a)  300 000 Kč na jedno nové pracovní místo zřízené ve zvýhodněné průmyslové zóně schválené vládou podle zákona o investičních pobídkách,

b)  200 000 Kč na jedno nové pracovní místo zřízené v územní oblasti s podílem nezaměstnaných osob nejméně o 50 % vyšším, než je průměrný podíl nezaměstnaných osob v ČR.

Hmotná podpora se poskytuje na nová pracovní místa zřízená za podmínek uvedených v dohodě sjednané podle § 111 odst. 6 zákona o zaměstnanosti. Průměrným podílem nezaměstnaných osob se rozumí průměrný podíl nezaměstnaných osob za ukončené kalendářní pololetí bezprostředně předcházející datu předložení záměru zaměstnavatele získat investiční pobídky podle zákona o investičních pobídkách.

Hmotná podpora na jedno pracovní místo bude poskytována až pro územní oblasti s podílem nezaměstnaných osob nad 50 % průměru v České republice, tj. pro územní oblasti s podílem nezaměstnaných osob pouze nad 25 % průměru České republiky se již hmotná podpora na pracovní místa poskytovat nebude.

Tato úprava reflektuje smysl a cíl zákona o investičních pobídkách, tedy zaměřit se na hmotnou podporu projektů s vyšší přidanou hodnotou, a proto se stanoví, aby u projektů s nižší přidanou hodnotou byla hmotná podpora poskytována jen do nejvíce nezaměstnanosti postižených regionů.

Výše hmotné podpory rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek v případě investiční akce v technologickém centru činí 50 % z nákladů na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců v územní oblasti; na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců se podpora neposkytuje v hlavním městě Praze.

Výše hmotné podpory na rekvalifikace nebo školení zaměstnanců závisí na typu investiční akce – v případě technologických center se stanoví výše hmotné podpory bez vazby na podíl nezaměstnaných osob. Zároveň se stanoví, že hmotnou podporu rekvalifikace nebo školení v rámci investičních pobídek nelze poskytnout v případě investiční akce v technologickém centru v hlavním městě Praze.

Hmotná podpora rekvalifikace
nebo školení zaměstnanců

v rámci investičních pobídek v případě investiční akce ve výrobě se poskytuje, pokud průměrný podíl nezaměstnaných osob v územní oblasti dosáhne alespoň výše 7,5 %, a její výše činí

a)  v územní oblasti s podílem nezaměstnaných osob nejméně o 50 % vyšším, než je průměrný podíl nezaměstnaných osob v ČR, 50 % z nákladů na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců.

b)  v územní oblasti s podílem nezaměstnaných osob nejméně o 25 % vyšším, než je průměrný podíl nezaměstnaných osob v ČR, 25 % z nákladů na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců.

V případě investiční akce ve výrobě se hmotná podpora poskytuje, jestliže průměrný podíl nezaměstnaných osob v územní oblasti (okrese) dosáhne alespoň výše 7,5 % a dále je výše hmotné podpory i nadále stanovena v závislosti na podílu nezaměstnaných osob v územní oblasti (okrese) v porovnání s průměrným podílem nezaměstnaných osob v ČR.

Při stanovení výše hmotné podpory rekvalifikace nebo školení se vychází z předpokládaných nákladů uvedených v dohodě sjednané podle § 111 odst. 7 zákona o zaměstnanosti. Jestliže v době podání žádosti o hmotnou podporu organizaci určené podle zákona o investičních pobídkách je žadatelem       

•    malý podnik, navyšuje se výše hmotné podpory o 20 procentních bodů,

•    střední podnik, navyšuje se výše hmotné podpory o 10 procentních bodů.

V případě rekvalifikace nebo školení zaměstnanců se zdravotním postižením nebo znevýhodněných zaměstnanců se výše hmotné podpory navyšuje o 10 procentních bodů, nejvýše však na 70 % z nákladů na rekvalifikaci nebo školení těchto zaměstnanců.

Dohoda o poskytnutí hmotné
podpory na vytváření nových pracovních míst

musí obsahovat

a)  identifikační údaje účastníků dohody,

b)  počet nových pracovních míst, která budou vytvořena,

c)  datum, do kterého budou místa obsazena dohodnutým počtem zaměstnanců,

d)  druhy nákladů, na jejichž úhradu lze hmotnou podporu použít,

e)  výši a termín poskytnutí hmotné podpory,

f)  způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,

g)  způsob a termín zúčtování hmotné podpory,

h)  závazek zaměstnavatele vrátit hmotnou podporu nebo její poměrnou část, pokud hmotnou podporu nevyčerpá v dohodnutém termínu, nebo pokud mu byla jeho zaviněním poskytnuta neprávem nebo v částce vyšší, než náležela, lhůtu a podmínky vrácení hmotné podpory,

i) závazek zaměstnavatele neprodleně vrátit hmotnou podporu v případě, že mu byla poskytnuta v období 12 měsíců přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e), a lhůtu a podmínky vrácení hmotné podpory a

j) ujednání o vypovězení dohody.

Dohoda o poskytnutí hmotné podpory rekvalifikace nebo školení zaměstnanců na nových pracovních místech obsahuje

a)  identifikační údaje účastníků dohody,

b)  počet zaměstnanců, kteří budou zařazeni do rekvalifikace nebo školení,

c)  obsah rekvalifikace nebo školení, způsob a dobu jejich zabezpečení,

d)  předpokládanou výši nákladů na rekvalifikaci nebo školení,

e)  datum, do kterého bude dohodnutý počet zaměstnanců rekvalifikován nebo školen,

f)  druhy nákladů, na jejichž úhradu lze hmotnou podporu použít,

g)  výši a termín poskytnutí hmotné podpory,

h)  způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,

i) způsob a termín zúčtování hmotné podpory,

j) závazek zaměstnavatele vrátit hmotnou podporu nebo její poměrnou část, pokud hmotnou podporu nevyčerpá v dohodnutém termínu nebo pokud mu byla jeho zaviněním poskytnuta neprávem nebo v částce vyšší, než náležela, a lhůty a podmínky vrácení hmotné podpory,

k)  závazek zaměstnavatele neprodleně vrátit hmotnou podporu v případě, že mu byla poskytnuta v období 12 měsíců přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) zákona o zaměstnanosti, a lhůtu a podmínky vrácení hmotné podpory a

l) ujednání o vypovězení dohody.

Závazky zaměstnavatele sjednané v dohodě o poskytnutí hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst a v dohodě o poskytnutí hmotné podpory rekvalifikace nebo školení zaměstnanců na nových pracovních místech musí být splnění do uplynutí tří let, v případě strategické investiční akce do uplynutí čtyř let, od vydání rozhodnutí o příslibu investiční pobídky podle zákona o investičních pobídkách.

Hmotná podpora investičních
pobídek je účelově určena

Hmotná podpora na vytváření nových pracovních míst a hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců na nových pracovních místech jsou účelově určeny a nemohou tedy být použity na jiný účel, než je uvedený v dohodě o jejich poskytnutí. Zaměstnavateli, kterému byla poskytnuta hmotná podpora na základě rozhodnutí o příslibu investiční pobídky, nelze po dobu účinnosti dohod sjednaných s Úřadem práce poskytnout další příspěvek z prostředků aktivní politiky zaměstnanosti na stejný účel, na jaký byla poskytnuta hmotná podpora.

Generální ředitelství Úřadu práce kontroluje plnění dohod o poskytnutí hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpory na rekvalifikaci nebo školení.

Nedodržení podmínek sjednaných v dohodě nebo nevrácení hmotné podpory ve stanoveném termínu je porušením rozpočtové kázně a bude postihováno odvodem za porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu, tj. zákona č. 218/2000 Sb.

Mgr. Olga Bičáková

ZÁKON č. 435/2004 Sb.,
o zaměstnanosti

Citace na str. 76

§ 5

Vymezení některých pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a)  identifikačními údaji

1. u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, státní občanství, rodné číslo nebo datum a místo narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno, bydliště osoby,

2. u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo, identifikační číslo osoby,

3. u fyzické osoby, která je podnikatelem, obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 8)

4. u zahraniční osoby údaje uvedené pod bodem 2 nebo 3 a umístění organizační složky v České republice,

b)  bydlištěm

1. u státního občana České republiky adresa místa trvalého pobytu na území České republiky nebo adresa místa, kde se na území České republiky obvykle zdržuje,

2. u cizince, který je občanem Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem anebo rodinným příslušníkem občana České republiky, adresa trvalého nebo přechodného pobytu na území České republiky, a pokud takový pobyt nemá, adresa místa, kde se na území České republiky obvykle zdržuje,

3. u cizince, který není občanem Evropské unie ani jeho rodinným příslušníkem ani rodinným příslušníkem občana České republiky, adresa místa trvalého pobytu na území České republiky, 3)

4. u cizince, který není občanem Evropské unie ani jeho rodinným příslušníkem ani rodinným příslušníkem občana České republiky, a který je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání na pracovní pozici vyžadující vysokou kvalifikaci (dále jen „modrá karta“), vydaným podle jiného právního předpisu, adresa uvedená jako místo pobytu v agendovém informačním systému cizinců,

c)  vážnými důvody spočívající v

1. nezbytné osobní péči o dítě ve věku do 4 let,

2. nezbytné osobní péči o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV ...