Jak předcházet infarktu

MUDr. Pavel Malovič

Srdečně-cévní onemocnění jsou nejčastější příčinou úmrtí u nás i ve světě. Světová zdravotnická organizace (WHO) udává, že v roce 2022 zemřelo na srdečně-cévní onemocnění 18,9 milionu lidí, což představuje více než 33 procent z globální statistiky o úmrtích.

ISCHEMICKÁ CHOROBA SRDCE (známá také jako koronární onemocnění srdce, ICHS) je onemocnění, které způsobuje nedostatečné prokrvení srdečního svalu (myokardu). To může nastat kvůli krevní sraženině v srdeční cévě nebo nejčastěji ateroskleróze - tento pojem označuje postupné hromadění tuků nebo tukového plátu (povlaku) na cévních stěnách. Lidově řečeno jde o kornatění cév. Ve většině rozvinutých zemí je ateroskleróza nejčastější příčinou úmrtí a způsobuje většinu srdečních a mozkových příhod. V minulosti byla spojena s vyšším věkem, ale dnes se týká stále většího množství mladších věkových skupin, hlavně mužů po třicítce. U žen se riziko zvyšuje po přechodu. Jedním z mnoha faktorů je nezdravý životní styl.

ICHS se může projevit různými způsoby od bezpříznakové až po náhlou srdeční smrt. V principu ji dělíme na chronické (chronický koronární syndrom) a akutní (akutní koronární syndrom) formy. Při akutní formě ischemické choroby srdce může nastat nestabilní angina pectoris (bolest na hrudníku, neodumírá sval), akutní infarkt myokardu (nastává postupné odumírání svalu), náhlá srdeční smrt. Infarkt myokardu je tedy kritickým vyvrcholením ischemické choroby srdce.

Ve spojení s infarktem se často hovoří o bolesti na hrudníku, ale akutní forma se může projevovat širokou škálou příznaků. Některé z nich můžou dokonce připomínat nachlazení (zejména u žen) či pálení žáhy. Obecně se však akutní infarkt popisuje těmito příznaky: bolest anebo tlak na hrudi, únava, ostrá bolest horní části těla (záda, čelist...), která trvá více než 15 až 20 minut, popřípadě odezní a vrátí se zpět, nezabírají na ni léky proti bolesti, analgetika, dušnost (pocit nedostatku vzduchu) anebo kašel, nevolnost, zvracení, studený pot, úzkost, bušení srdce, otok nohou.

PREVENCE INFARKTU - Lékaři, bohužel, neznají podrobný proces vedoucí ke vzniku infarktu, a proto se mu nedá úplně předcházet. Rizikové faktory, které způsobují ischemickou chorobu srdce, jsou však známy, a proto je prevence zejména v rukou pacientů. Zdravá strava, optimální váha, pravidelný pohyb, vynechání alkoholu a kouření jsou cestou ke zdravému a dlouhému životu, stejně jako pravidelné preventivní prohlídky se zátěžovým EKG testem na cyklistickém ergometru nebo běžeckém pásu. V případě lidí, kteří se léčí na vysoký krevní tlak, cukrovku, nebo mají genetické predispozice k srdečně-cévním onemocněním, by se ještě k výše uvedeným krokům měla přidat pravidelná návštěva kardiologa. „Tak mladý a dostal infarkt,“ diví se blízcí nemocného po srdečním kolapsu. Srdeční infarkt bývá nejednou první, bohužel někdy i definitivní, příznak ischemické choroby. Postižený i celá rodina jsou zaskočeni.

Klíčem k dlouhému životu je změna jídelníčku, dostatek pohybu, ale i odpočinku. Co si dát na talíř pro zdravé srdce? Výživa naší populace není dobrá a charakteristickým znakem je energetická nadměrnost. Jíme mnoho tuků, částečně i bílkovin na úkor sacharidů. Ve struktuře konzumovaných bílkovin převažují živočišné zdroje a chybějí kvalitní rostlinné zdroje - luštěniny. Strava obsahuje málo vitaminů, minerálních látek a vlákniny. Jídla na talířích jsou tedy většinou plné tuku a nevhodný je i jejich výběr. Lidé preferují jídla s vyšším množstvím nasycených mastných kyselin. Výsledkem je zvýšená hladina cholesterolu v krvi, který je označován za hlavního původce aterosklerózy.

Nenasycené mastné kyseliny mají příznivý účinek, protože odbourávají špatný cholesterol. Nacházejí se v rostlinných olejích, ořeších, semenech, rybách a jiných mořských živočiších. Zvýšená opatrnost by měla být před konzumací některých margarínů a potravin z nich vyrobených - tukové pečivo, oplatky, dresinky, sušené polévky či omáčky. Mnoho odborníků je považuje za škodlivější než živočišné nasycené tuky.

RADA!

Dnes se považuje za nejideálnější stravování středomořská kuchyně. Klesá při ní úmrtnost na srdečně-cévní i onkologická onemocnění až o 50 až 60 procent. Základ tvoří jídla z obilovin, těstovin, rýže, luštěnin, zeleninové a rybí polévky.