Jak předejít depresi a špatné náladě

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se deprese brzy stane druhou nejčastější příčinou pracovní neschopnosti na světě. Nejen deprese, ale i úzkostná porucha či syndrom vyhoření jsou psychické diagnózy, jejichž výskyt v současné době narůstá a ohrožuje kvalitu života mnoha Slovenkám a Slovákům. Podle stupně jejich závažnosti je možné při depresích či úzkostných poruchách uznání invalidity i ve více než 40 procentech.

 Deprese je duševní stav

charakterizovaný pocity smutku, skleslosti, vnitřního napětí či nerozhodnosti spolu s útlumem a zpomalením duševních a tělesných procesů, ochuzením zájmů a nízkým sebevědomím. Postihuje lidi různě, ale vždy jde o víc než jen krátkodobý pocit „skleslosti“. V důsledku chemických změn v mozku mohou příznaky přetrvávat celé týdny, měsíce nebo roky. Deprese se projevuje kombinací tří skupin příznaků: emočních (citových), kognitivních (rozumových) a tělesných.

Emoční příznaky – smutek, pocity beznaděje a úzkost

jsou zřejmě tradičně nejvíce spojovány s depresí. U tělesných příznaků jde o širokou škálu projevů, které zahrnují problémy se spánkem, změny chuti k jídlu a hmotnosti, sexuální poruchy a bolesti hlavy; všechny jsou pro pacienta velmi obtěžující. Kognitivní příznaky – poruchy pozornosti, paměti, rozhodování a rychlosti myšlení – mohou obzvlášť negativně ovlivňovat každodenní fungování a omezovat pracovní nebo školní výkonnost. Výzkum také ukázal, že kognitivní symptomy, jako jsou problémy se soustředěním, zapomnětlivost nebo nerozhodnost, jsou přítomny během 94 procent času v rámci depresivní epizody. Dokonce i u jedinců, kteří dosáhli remise (tedy u nichž skončila depresivní epizoda), byli kognitivní symptomy stále přítomny průměrně v 39-44 procent času trvání remise.

Příčiny deprese

jsou komplexní, známe některé biologické, psychologické i životní situace, které zvyšují riziko vzniku depresivní poruchy. Typická depresivní epizoda se projevuje minimálně několikatýdenním obdobím, kdy se člověk cítí velmi sklesle, „na dně“, sklíčeně, a navzdory různým podnětům u něj tato nálada přetrvává, nebo se zhoršuje. Druhým klíčovým symptomem je snížená schopnost prožívat radost a spokojenost i z drobností. Už tyto dva symptomy jsou dost tíživé a mohou vést k výrazně snížené kvalitě života i výkonnosti v práci či ve škole. K tomuto stavu se přidružuje mnoho symptomů, jako jsou poruchy spánku, zhoršená schopnost soustředit se a přemýšlet, pocity bezvýznamnosti, viny či hanby, zpomalení a únava či sebevražedné myšlenky nebo jednání.

Depresi u sebe umí člověk velmi dobře zpozorovat, zejména pokud s ní má opakované zkušenosti, a změna jeho stavu se dostaví náhle. Lidé většinou cítí, že s nimi není něco v pořádku a hledají příčinu. Diagnostika je postavena na anamnéze (historii problémů) a zjišťování potíží a symptomů postiženého.

Toto vyšetření by měl provádět psychiatr nebo jiný příslušně vzdělaný odborník z oblasti zdravotnictví. Existují i různé pomůcky – například strukturovaná interview pro zachycení depresivních potíží. Důležité jsou i sebereportující informace a v ideálním případě i informace od blízké osoby. Neexistuje žádný diagnosticky dostatečně spolehlivý biologický test na depresi, tudíž je to o pozorování, získávání informací o symptomatologii průběhu a vývoji onemocnění.

Prevence je nejlepší zbraní proti depresivním stavům

Protože na vzniku takových stavů se podílí i nedostatek určitých živin – minerálních látek a vitaminů, vyplatí se je znát:

Už delší dobu víme, jak důležitou roli hrají střevní bakterie při trávení, že mikrobi v tlustém střevě ovlivňují od alergií přes imunitu i naši hmotnost. Dnes vědci zkoumají, jak důležitý je vliv střevní flóry na náladu a stres. Naše střevní flóra má totiž na naši náladu a stres mnohem větší vliv, než si dokážeme představit. Protože se na vzniku takových stavů spolupodílí i nedostatek probiotických kultur, vyplatí se o tom něco vědět.

Nedávno bylo zjištěno, že muži, kteří díky probiotikům dostali svou střevní mikroflóru do rovnováhy, reagovali v zátěžových testech lépe než muži ve skupině, která dostávala placebo (tablety s neúčinnou látkou). Ti, co měsíc užívali probiotika, byli nejenom soustředěnější a zaměřenější při řešení úkolů, ale v jejich slinách byl nalezen menší podíl stresového hormonu kortizolu. Střevní bakterie hrají podle více zjištění jednoznačnou úlohu při výkyvech nálad. Látka, rozhodující a zodpovědná za naši náladu – serotonin – působící jako „hormon dobré nálady“ i antidepresivum, je produkována ve střevě. Podle některých sledování až v 95 procentech (!) se už nyní dá potvrdit, že i u žen mohou mít probiotické kultury pozitivní psychologický efekt. Tyto nové poznatky jsou jen kouskem skládačky v řadě zajímavých studií o vlivu střevní mikroflóry na naše psychické zdraví a dobrý pocit. Deklaruje to americký vědec David Perlmutter, jehož kniha „Mozek v kondici: Netušená síla střevních mikrobů a cesta ke svěžímu mozku“ se v USA překvapivě stala bestsellerem.

MUDr. Pavel Malovič