Jak se soustředit na práci?

Úspěchu v práci i v životě samém lze z dlouhodobého hlediska dosáhnout jen pracovitostí a trpělivostí, tato životní filosofie však musí být doplněna mnohdy až vrcholným soustředěním, neboť roztěkanost či nekoncentrovanost nikdy nemohou přispět k dosažení maxima možného. Ke zdaru díla vede jen plné využití všech schopností jedince v prostoru a čase. Důsledkem nesoustředěnosti jsou chyby, nedostatečně využitý disponibilní prostor pak způsobuje vznik stresových situací.

Vypněte rušivý svět

Nepochybně to znáte. S chutí a elánem se hodláte pustit do uloženého úkolu, když v tom zazvoní telefon, následně přijede kolega s tím, že potřebuje jen drobnou radu či konzultaci, což však z jeho pohledu opravdu spěchá a z minutky se vyklube čtvrthodinový hovor, poté vás něco zaujme ve vaší firemní databázi nebo na internetu, bezděky si vzpomenete, že jste včera nedokončili tu tabulku, i když to vlastně tak nespěchá, zazvoní mobil od manželky nebo dcery atd.

Ocitáte se tak pod vlivem nejrůznějších okolností, které vás pozvolna odvádějí od uvažovaného záměru anebo přinejmenším zkracují časový prostor, který na vyřešení konkrétního úkolu máte. Stupňování či všeliké prolínání těchto okolností vás dostane pod časový tlak, ve kterém se nikdy nepracuje dobře. I když lze vzít v úvahu oprávněnou námitku, že někteří lidé teprve pod obrovským tlakem a přinuceni okolnostmi dokážou ze sebe vymáčknout maximum, ke kterému by za jiných (běžných) poměrů je obklopujících nedospěli. My však budeme vycházet z představy, že v rámci možností chceme mít na práci přiměřený klid. Jak takového stavu dosáhnout?

Pokud to podmínky umožňují, nenechte se rušit. Sdělte podřízeným či kolegům, že pracujete na důležitém zadání, a byli byste velmi rádi, kdybyste mohli pracovat nerušeni. K takovému počínání by však nemělo docházet příliš často, protože součástí každé řídící práce a flexibility vedoucího je i promptní reagování na situace, které mohou kdykoli, a mnohdy zcela neočekávaně, nastat.

Pečlivá příprava

Na řešení závažnějšího úkolu se pečlivě připravte, rozplánujte si harmonogram pracovního dne či týdne tak, aby Vám zbyl potřebný prostor, včetně určité rezervy. Plánování je nutností, ponechávání vývoje věcí příštích improvizaci a nahodilosti není vhodnou alternativou už z toho důvodu, že potřeba operativního řešení vzniklých situací je v práci vedoucího pracovníka jevem celkem běžným, čímž jsou vám však z času, který potřebujete, nepříjemně ukrajovány minuty nebo i hodiny. Abyste mohli úkol v požadovaném množství a kvalitě splnit, musíte zcela přesně vědět, co je po vás požadováno. Proto se ptejte nadřízených, konzultujte, pátrejte po potřebných informacích.

Koncentrace pozornosti

Věcí vás odvádějících od plnění pracovního úkolu je mnoho – šálek kávy s kolegou, neplodná diskuse, rozvažování o nepodstatnostech a podobně. Jste-li účastníky nezáživné porady, pak se podle možností pokuste pracovat na svém. Přehoďte myšlenkovou výhybku a racionálně uvažujte. Soustavně eliminujte nenápadné časožrouty, důsledně si hlídejte vlastní disciplínu a nedovolte sami sobě, abyste nejdůležitější věci řešili na poslední chvíli.

Součástí vašeho pracovního působení je více či méně intenzivní styk s kolegy,

proto se musíte naučit vzájemnému respektu. Ruší vás někdo při realizaci důležité věci a narušuje tak váš pracovní režim? Pak se nebojte požádat dotyčného o strpení či ohleduplnost. A jak se vy chováte ke kolegům, tak se i oni (povětšinou) budou chovat k vám. A zvládejte emoce, protože třeba zlost bývá vždy špatným rádcem.

Dotahujte úkoly do konce

Objevil se na scéně jiný úkol a ten, na kterém pracujete, ještě není hotov? Zmobilizujte síly a dotáhněte do konce vše rozpracované, pokud to jde. Teprve pak můžete s čistým stolem a psychickým uspokojením začít novou práci. Pokud se člověk s odstupem času vrací k rozdělané práci, pak schází myšlenková návaznost, neboli si nemusí vzpomenout na důležité okolnosti, což se nutně může (a mnohdy musí) negativně projevit v kvalitě.