Jedna z povinností zdravotních pojišťoven

Čas od času se mezi veřejností objeví názor, že není bezpodmínečně nutné hradit pojistné či zálohy na pojistné u OSVČ, jelikož se zdravotní pojišťovny některými svými pohledávkami nezabývají, anebo zkrátka se spolehnout na to, že kapacitně „nestihnou“ patřičné kroky učinit. Obojí pohled je samozřejmě mylný. Pro uplatňování nároků zdravotních pojišťoven (a také plátců pojistného) jsou určeny lhůty promlčecí a prekluzivní. V čem se tyto lhůty liší? Kdy může být důležitá úhrada dlužného pojistného v plné výši? A uplatňují zdravotní pojišťovny vůči dlužníkům všechny pohledávky bez výjimky?

Plátci pojistného
ve zdravotním pojištění

Ve zdravotním pojištění evidujeme (mimo státu) tyto plátce pojistného:

a)  hromadní plátci pojistného, tedy zaměstnavatelé (platící pojistné za sebe a za své zaměstnance)

b)  samoplátci, mezi které řadíme:

•    osoby samostatně výdělečně činné

•    soby bez zdanitelných příjmů

Uplatňuje zdravotní pojišťovna dlužné pojistné a penále vůči všem dlužícím subjektům anebo
si může vybírat?

V ustanovení § 8 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je uvedeno, že nezaplatí-li plátce pojistného pojistné ve stanovené výši a včas, je příslušná zdravotní pojišťovna povinna vymáhat na dlužníkovi jeho zaplacení včetně penále. Tato povinnost se nevztahuje na situace, kdy:

•    nelze vymáhat nedoplatky pojistného, jejichž výše v úhrnu nepřesahuje u jednoho plátce pojistného a jedné pojišťovny 200 Kč (§ 15 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a

•    se penále nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu 200 Kč za jeden kalendářní rok – viz § 18 odst. 4 zákona č. 592/1992 Sb.

Zdravotní pojišťovna si nemůže selektivně vybrat, vůči kterému plátci pohledávky na pojistném a na penále uplatňovat bude, a vůči kterému nikoli.

Desetiletá promlčecí doba
– do konce roku 2025

Promlčení je soukromoprávní institut, díky kterému dochází k oslabení subjektivního práva v důsledku marného uplynutí času, tzv. promlčecí doby. Podstata oslabení spočívá v tom, že pokud je promlčení u soudu namítnuto, promlčí se nárok z práva vyplývající a soud nemůže promlčenou pohledávku přiznat. Aby mohlo dojít k promlčení, musí být tedy splněny dvě skutečnosti, a sice uplynutí doby a neuplatnění práva. Jinak také řečeno, promlčením právo jako takové nezaniká, jen se oslabuje nárok na jeho vymáhání.

Promlčení však nemůžeme zaměňovat s prekluzí, která naopak představuje úplný zánik subjektivního práva a soud k ní musí přihlížet ze své úřední povinnosti.

Základní povinností uvedených skupin plátců pojistného ve zdravotním pojištění je platit pojistné (zálohy na pojistné u OSVČ):

•    včas (připsáním platby na účet zdravotní pojišťovny nejpozději 20. dne následujícího kalendářního měsíce u zaměstnavatele a nejpozději 8. dne následujícího kalendářního měsíce u samoplátců). Pokud připadne poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo státní svátek, lze úhradu provést ještě nejbližší příští pracovní den;

•    ve správné výši (s přihlédnutím k minimálním hodnotám platným pro zaměstnavatele i pro OSVČ)

•    na správný účet (určený pro hromadné, resp. individuální platby pojistného),

•    pod správným variabilním symbolem (identifikační číslo, rodné číslo nebo číslo přidělené zdravotní pojišťovnou).

Pokud plátce neuhradí platbu zákonem mu uloženou, případně ji uhradí opožděně anebo v nižší částce, než jak je stanoveno, bude se zdravotní pojišťovna nepochybně dříve či později domáhat svých zákonných nároků. Tyto nároky na pohledávky vzniklé do konce roku 2025 jsou ve smyslu zákona uplatňovány v režimu desetileté promlčecí doby.

Šestiletá lhůta pro předepsání a vymáhání pojistného – od 1. 1. 2026

Za účelem sjednocování zákonných lhůt v oblasti zdravotního pojištění se sociálním zabezpečením a s daňovými předpisy byla od 1. 1. 2026 v případě předepsání pojistného nahrazena desetiletá promlčecí doba, platná do konce roku 2025, lhůtou v délce šesti let, která je prekluzivní. To znamená, že po uplynutí lhůty šesti let, pokud nebyl proveden úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření, dochází k zániku práva pojistné předepsat. Byl-li však proveden úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření, plyne nová lhůta pro předepsání pojistného ode dne, kdy se o tom plátce pojistného dozvěděl.

Obdobně jako byla zkrácena doba možnosti u práva předepsat dlužné pojistné podle § 16 odstavce 1 zákona č. 592/1992 Sb., byla zkrácena dle odst. 2 i doba pro právo vymáhat pojistné. Avšak na rozdíl od předepsání pojistného, kdy se jedná o lhůtu prekluzivní, se v případě vymáhání pojistného jedná o lhůtu promlčecí, a to jak v případě dlužného pojistného vyměřeného platebním výměrem, tak výkazem nedoplatků. Promlčecí doba neběží po dobu řízení u soudu podle jiného právního předpisu, po dobu provádění exekuce, po dobu přihlášení pohledávky na nedoplatku pojistného do insolvenčního řízení a po dobu povolení splátek pojistného podle § 15a cit zákona.

Pokud plátce pojistného namítne promlčení dlužného pojistného, zdravotní pojišťovna k námitce promlčení přihlédne. Promlčením práva rozumíme zásadní oslabení nároku věřitele (zdravotní pojišťovny), a i když právo jako takové nezaniká a dlužník může pořád svůj dluh splnit, může se plnění vyhnout právě tím, že pokud ho věřitel bude žalovat, uplatní u soudu námitku promlčení. V takovém případě nemůže soud žalobě věřitele vyhovět.

Právo vymáhat pojistné zaniká uplynutím 20 let od právní moci platebního výměru, jímž bylo vyměřeno, nebo vykonatelnosti výkazu nedoplatků, jímž bylo předepsáno. Je-li pojistné zajištěno zástavním právem, které se zapisuje do příslušného veřejného registru, zaniká právo vymáhat pojistné uplynutím 30 let po tomto zápisu.

Pokud právo předepsat a vymáhat dlužné pojistné nebo nárok na vracení přeplatku vznikl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se podle zákona č. 592/1992 Sb. ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Dle novelizovaného § 19 zákona č. 592/1992 Sb. platí, že pokud jde o splatnost penále, způsob jeho placení, předepsání, vymáhání, promlčení, povolení splátek penále, přechod povinnosti platit penále, ručení za dlužné penále a vracení přeplatku na penále, postupuje se stejně jako u pojistného.

Dlužné pojistné a penále

Je pravdou, že informační systémy zdravotních pojišťoven (případně v součinnosti s jinými úřady a institucemi) kvalifikovaně umožňují evidovat a následně vyčíslit příslušnou pohledávku.

Jestliže plátce dluh neuhradí po obdržení zaslaného vyúčtování pojistného dobrovolně, zahájí zdravotní pojišťovna v předmětné záležitosti správní řízení a následně vystaví platební výměr. Alternativně může využít i institut výkazu nedoplatků. Proti rozhodnutí o námitkách proti výkazu nedoplatků vydanému podle § 53 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. nelze podat odvolání.

Z dlužné částky pojistného běží penále, jehož sazba je aktuálně stanovena podle předpisů práva občanského o výši úroků z prodlení.

Pokud plátce uznává dlužné pojistné co do důvodu a výše, měl by toto ve svém vlastním zájmu urychleně zaplatit, popřípadě se domluvit se zdravotní pojišťovnou na splátkovém kalendáři (i při splátkách pojistného však penále nadále běží při sazbě výše uvedené). Zaplacení dlužné částky pojistného má totiž dvě výhody – jednak dnem úhrady dluhu na pojistném v plné výši přestává běžet penále, jednak je zaplacení dlužné částky pojistného nezbytným předpokladem pro rozhodování o odstranění tvrdosti ve věci prominutí dlužného penále, pokud si plátce tuto žádost podá.

Úřední a kontrolní činnost
zdravotních pojišťoven

U všech plátců zdravotní pojišťovny průběžně prověřují, zda je pojistné (záloha na pojistné u OSVČ) zaplaceno včas a ve správné výši. Veškeré úkony provádějí zdravotní pojišťovny se zřetelem na výše uvedené doby či lhůty pro uplatňování svých pohledávek. To znamená, že pokud zdravotní pojišťovna učiní v roce 2026 tzv. kvalifikovaný úkon (například provede u zaměstnavatele kontrolu, zašle podnikateli vyúčtování pohledávek a plateb), pak po dobu dalších šesti let nehrozí zánik práva tyto pohledávky předepsat.

Zdravotní pojišťovny kontrolují přímo zaměstnavatele, kdy na základě předložených dokladů primárně prověřují, zda bylo pojistné za zaměstnance odvedeno za příslušný kalendářní měsíc včas a ve správné výši. Alternativní formu představují u zaměstnavatelů kontroly formou zaslaného vyúčtování pohledávek a plateb. Zejména v prvním pololetí roku zpracovávají zdravotní pojišťovny Přehledy podané osobami samostatně výdělečně činnými a následně pak rozesílají vyúčtování jakožto prvotní úkon, ze kterého vyplynou případné závazky, resp. pohledávky obou stran, tedy OSVČ i zdravotních pojišťoven. A patřičná část pozornosti je věnována i osobám bez zdanitelných příjmů, tedy pojištěncům, kteří si taktéž platí pojistné sami. V zorném poli zdravotních pojišťoven je však v podstatě každý jejich pojištěnec, který musí mít řádně vyřešený svůj pojistný vztah.

Neuplatňované pohledávky

Nastane-li u zdravotní pojišťovny v rámci vymáhacího řízení situace, kdy je její pohledávka nedobytná, může zdravotní pojišťovna u plátce evidované dlužné pojistné, penále, pokutu nebo přirážku k pojistnému odepsat.

Některé zdravotní pojišťovny se věnují i otázce efektivity vymáhání pohledávek, kdy se vychází ze zásady, že pokud by náklady na vymáhání nízkých částek převýšily konečný výtěžek, pak se od vymáhání takových pohledávek upouští. Zpravidla bývá stanovena hraniční částka, do které se pohledávky nevymáhají, nicméně i v této oblasti mají zdravotní pojišťovny své interní postupy.

Pokutou rozumíme
 majetkovou sankci,

uloženou ve správním řízení, kterou je povinen zaměstnavatel, osoba výdělečně činná, popřípadě jiný pojištěnec – plátce pojistného – zaplatit za porušení konkrétních povinností, stanovených v zákonech č. 48/1997 Sb. a 592/1992 Sb. Obecně tedy platí, že příslušné zdravotní pojišťovny mohou, ale nemusejí, ukládat těmto subjektům pokuty. O tom, zda zdravotní pojišťovna uloží provinilci pokutu za porušení zákona, rozhoduje především závažnost provinění včetně případného dopadu takového pochybení do příjmové stránky systému veřejného zdravotního pojištění.

ZÁKON č. 592/1992 Sb.,
o pojistném na veřejné
zdravotní pojištění

§ 19

Pokud jde o splatnost penále, způsob jeho placení, předepsání, vymáhání, povolení splátek penále, přechod povinnosti platit penále, ručení za dlužné penále a vracení přeplatku na penále, postupuje se stejně jako u pojistného.

§ 16

Citace na str. 72

Lhůta pro předepsání
a vymáhání pojistného

(1) Právo předepsat dlužné pojistné zaniká za 6 let ode dne splatnosti. Byl-li proveden úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření, plyne nová lhůta pro předepsání pojistného ode dne, kdy se o tom plátce pojistného dozvěděl. Pokud dlužné pojistné vzniklo z důvodu dodatečného určení příslušnosti k právním předpisům České republiky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁶⁰⁾, lhůta uvedená ve větě první počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy se o této skutečnosti zdravotní pojišťovna dověděla.

(2) Právo vymáhat pojistné se promlčuje ve lhůtě 6 let od právní moci platebního výměru, jímž bylo vyměřeno, nebo vykonatelnosti výkazu nedoplatků, jímž bylo předepsáno. Promlčecí doba neběží po dobu řízení u soudu podle jiného právního předpisu, po dobu provádění exekuce, po dobu přihlášení pohledávky na nedoplatku pojistného do insolvenčního řízení a po dobu povolení splátek pojistného podle § 15a. Pokud plátce pojistného namítne promlčení dlužného pojistného, zdravotní pojišťovna k námitce promlčení přihlédne.

(3) Právo vymáhat pojistné zaniká uplynutím 20 let od právní moci platebního výměru, jímž bylo vyměřeno, nebo vykonatelnosti výkazu nedoplatků, jímž bylo předepsáno. Je-li pojistné zajištěno zástavním právem, které se zapisuje do příslušného veřejného registru, zaniká právo vymáhat pojistné uplynutím 30 let po tomto zápisu.

§ 15a

Povolení splátek pojistného

(1) Příslušná zdravotní pojišťovna může s plátcem pojistného uzavřít veřejnoprávní smlouvu o placení dlužného pojistného ve splátkách. Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se ustanovení správního řádu o veřejnoprávních smlouvách58). Spory z této veřejnoprávní smlouvy rozhoduje rozhodčí orgán příslušné zdravotní pojišťovny. Proti rozhodnutí rozhodčího orgánu není přípustné odvolání. Ustanovení § 161 odst. 2 správního řádu se nepoužije.

(2) Nedojde-li k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle odstavce 1, může příslušná zdravotní pojišťovna na písemnou žádost plátce pojistného rozhodnutím povolit placení dlužného pojistného ve splátkách.

(3) Příslušná zdravotní pojišťovna stanoví výši jednotlivých splátek dluhu, dobu, způsob a podmínky splácení dluhu. Rozhodnutí o placení dlužného pojistného ve splátkách je vykonatelné bez ohledu na právní moc dnem, který je v něm stanoven jako den splatnosti první splátky dluhu.

(4) Placení dlužného pojistného ve splátkách není přípustné, jestliže plátce pojistného vstoupil do likvidace nebo bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku plátce pojistného; tyto skutečnosti je plátce pojistného povinen písemně oznámit příslušné zdravotní pojišťovně do 8 dnů ode dne, kdy nastaly. Na placení dlužného pojistného ve splátkách není právní nárok.

(5) Příslušná zdravotní pojišťovna

a)  může zrušit rozhodnutí o povolení placení dlužného pojistného ve splátkách, jestliže plátce pojistného nezaplatí včas nebo ve správné výši některou splátku dluhu nebo pojistné splatné v období po splatnosti první splátky dluhu; za porušení této podmínky se nepovažuje nezaplacení penále vztahujícího se k dlužnému pojistnému ve splátkách, jde-li o penále, které vzniklo po povolení placení dlužného pojistného ve splátkách,

b)  změní rozhodnutí o povolení placení dlužného pojistného ve splátkách, jestliže dojde ke změně dluhu, jehož placení bylo povoleno ve splátkách,

c)  zruší rozhodnutí o povolení placení dlužného pojistného ve splátkách, jestliže plátce pojistného vstoupí do likvidace nebo bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku plátce pojistného, a to ke dni, kdy některá z těchto událostí nastala.

(6) Odvolání proti rozhodnutí o zrušení povolení splátek dlužného pojistného nemá odkladný účinek.

(7) Povolením placení dlužného pojistného ve splátkách není dotčena povinnost platit penále podle § 18. To platí obdobně i po dobu uzavření veřejnoprávní smlouvy podle odstavce 1 ...