Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele – nový zákon
Zákon č. 323/2025 Sb., o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele byl publikován ve Sbírce zákonů dne 3. září 2025. Jedná se o zcela nový zákon. Cílem návrhu zákona je vytvoření jednoho elektronického měsíčního hlášení – tzv. Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele, které bude zaměstnavatel využívat při plnění svých informačních povinností vůči vybraným orgánům veřejné moci. Jaký je smysl a cíl nové právní úpravy?
Tím, že se sloučí povinnosti zaměstnavatele hlásit údaje různým orgánům veřejné moci do jednoho hlášení odesílaného ve sjednocené lhůtě k jednomu subjektu – Ministerstvu práce a sociálních věcí, dojde k zamezení dvojkolejnosti komunikace zaměstnavatelů s veřejnou správou a výrazně se sníží administrativní zátěž pro zaměstnavatele.
Hlášení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele bude obsahovat souhrnně určené údaje, které zaměstnavatelé povinně hlásí:
• České správě sociálního zabezpečení z oblasti sociálního pojištění podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zákona o nemocenském pojištění a zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,
• Ministerstvu práce a sociálních věcí podle zákona o státní statistické službě a prováděcí vyhlášky o programu statistických zjišťování pro příslušný kalendářní rok podle zákona a kolektivním vyjednávání,
• Českému statistickému úřadu podle zákona o státní statistické službě a prováděcí vyhlášky o programu statistických zjišťování pro příslušný kalendářní rok,
• Úřadu práce ČR podle zákona o zaměstnanosti a samotný Úřad práce ČR za zaměstnavatele podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele,
• Finanční správě ČR podle zákona o daních z příjmů, daňového řádu a zákoníku práce.
Ze všech výše uvedených právních předpisů jsou vytipovány ohlašované údaje, které budou zaměstnavatelé hlásit najednou elektronicky prostřednictvím Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Z praktických důvodů, které na jedné straně reflektují možnosti zaměstnavatelů a na druhé straně potřeby správců agend, bylo pro Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele stanoveno, že hlášení za kalendářní měsíc bude podáváno od 1. do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ke kterému se hlášení vztahuje.
Zaměstnavatel bude zasílat údaje na jedno místo – do integrovaného informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí. Zaštiťujícím resortem, který bude spravovat Integrovaný informační systém MPSV a zajišťovat přenos údajů zapojeným správním úřadům, bude MPSV. Technickou část, tedy zejména přijímání hlášení, formální a logické kontroly dat a jejich uložení do „Integrovaného informačního systému MPSV“, bude vykonávat Česká správa sociálního zabezpečení.
Účinnost zákona č. 323/2025 Sb. byla stanovena k datu 1. ledna 2026, tedy tak, aby bezprostředně navazovala na pilotní fázi projektu Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele, která je upravena novelou zákona o nemocenském pojištění a zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení s účinností od 1. července 2025. Předsunutá účinnost (1. října 2025) byla stanovena pouze u prvního odstavce přechodných ustanovení, aby bylo možno zajistit s předstihem předání údajů od orgánů Finanční správy ČR potřebných pro přihlášení plátců daně jako zaměstnavatelů do evidence zaměstnavatelů Českou správou sociálního zabezpečení. Dvě ustanovení nabudou účinnosti až 1. ledna 2027.
Spolu s návrhem zákona č. 323/2025 Sb., o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele byl vypracován též změnový zákon – zákon č. 360/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, který měl původně měnit devět zákonů. Výsledkem legislativního procesu je změna celkem 23 zákonů a zrušení jedné vyhlášky – vyhlášky č. 346/2017 Sb., o závazném vzoru potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a o závazném vzoru potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení. Tento zákon má účinnost rozdělenou do deseti termínů, hlavní část nabývá účinnosti spolu se zákonem č. 323/2025 Sb. 1. ledna 2026, poslední změna nastane až 1. ledna 2029. Například u ustanovení zákona o daních z příjmů, která se týkají tzv. druhé fáze změn daní z příjmů, je stanovena účinnost od 1. ledna 2027 a u ustanovení zákona o rozpočtovém určení daní, které se týkají změny frekvence hlášení údajů o počtu zaměstnanců vykonávajících pracovní činnost v jednotlivých obcích z roční na měsíční, se stanoví účinnost až od 1. ledna 2028.
V neposlední řadě bylo k návrhu zákona č. 323/2025 Sb. zpracováno i prováděcí nařízení vlády. Tímto nařízením bude stanoven předepsaný formát (XML), obsahová struktura podání podle zákona o Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, období, za které je příslušný hlášený údaj sdělován, a kterému vybranému orgánu veřejné moci je hlášený údaj určen. Obsahová struktura Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele bude sestavena tak, aby logicky odpovídala jednotlivým tematickým okruhům hlášených údajů podle zvláštních právních předpisů, přičemž bude bráno v úvahu, že některé údaje bude využívat více uživatelů. Nařízení vlády již také prošlo legislativním procesem a bylo i schváleno vládou, zatím však nebylo publikováno ve Sbírce zákonů. Samozřejmě nabude účinnosti též 1. ledna 2026.
Zákon č. 323/2025 Sb. mění pravidelné informační povinnosti zaměstnavatelů
vůči státním institucím. Základním cílem je centralizace sběru dat od zaměstnavatelů a sloučení sběru dat do jediného pravidelně podávaného hlášení, které bude každou z informačních položek obsahovat pouze jednou. Dojde tak ke zjednodušení a zlepšení současného stavu, kdy je podáván vysoký počet hlášení, která obsahují řadu položek duplicitně a jsou podávána v různých termínech na různá místa. Nová právní úprava se dotkne hlášení a informačních povinností v rámci působnosti několika resortů a jejich podřízených organizací.
V oblasti sociálního pojištění, které spadá pod Ministerstvo práce a sociálních věcí a je primárně spravováno Českou správou sociálního zabezpečení, je hlášení údajů zaměstnavatelem za jeho zaměstnance regulováno zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
Další agendou, která spadá pod resort MPSV, je oblast trhu práce, aktivní politiky zaměstnanosti a podpory v nezaměstnanosti, kterou spravuje Úřad práce ČR. Povinnost hlásit údaje za zaměstnance je v této oblasti řízena zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Úřad práce spravuje také oblast ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, která je upravena zákonem č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů.
Ministerstvo práce a sociálních věcí rovněž provádí statistické zjišťování v rámci Pololetního šetření o průměrném výdělku podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.
Dotčenou agendou spadající pod Ministerstvo financí je správa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Právní úprava tzv. přímých daní, které zahrnují daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob, je obsažena v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Přestože součástí zákona o daních z příjmů jsou i procesní ustanovení upravující správu daní z příjmů, subsidiárně se aplikuje zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, který představuje obecnou procesní normu pro správu daní v širším slova smyslu.
Dalším orgánem, který sbírá údaje za poněkud jiným účelem a odlišným způsobem než jiné orgány centrální státní moci, je Český statistický úřad. Sběr statistických údajů a zpracování statistik se řídí zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, a Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství. Konkrétní zjišťování (sběry údajů, výběrová šetření) se provádějí podle vyhlášky o programu statistických zjišťování, která je každoročně vydávána. Program statistických zjišťování zahrnuje jak zjišťování prováděná Českým statistickým úřadem, tak i statistická zjišťování resortů v rámci resortních pracovišť státní statistické služby zřízených na základě zákona o státní statistické službě (např. Informace a statistiky o průměrném výdělku). Zveřejnění Programu statistických zjišťování na příslušný rok je základní podmínkou vzniku zpravodajské povinnosti pro zpravodajské jednotky, které jsou k jejímu plnění vyzvány Českým statistickým úřadem nebo příslušným ministerstvem.
Výsledkem povinností vyplývajících ze zmíněných norem je nejméně 25 hlášení různým institucím v rozdílných termínech, přičemž část sbíraných údajů je hlášena vícečetně.
NOVÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA - Zákon č. 323/2025 Sb. legislativně ukotví zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Po zavedení Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele dojde ke sloučení povinností hlášení údajů na straně zaměstnavatele do jediného hlášení v jednom centrálním termínu. Hlášení bude zasíláno jednomu subjektu, kterým bude MPSV, jež se současně stane jediným správcem ICT a databázových systémů resortu práce a sociálních věcí. Z databázových systémů MPSV budou prostřednictvím Informačního systému sdílené služby– zprostředkována příslušná data jednotlivým orgánům veřejné moci, které mají zákonná zmocnění data získávat a tito další uživatelé údajů si budou pro ně připravené údaje potřebné pro výkon svých agend automatizovaně přebírat. Po uvedení zákona do praxe dojde k minimalizaci zátěže jednotky, která podává hlášení – zaměstnavatele. Veškeré potřebné, pravidelně hlášené údaje budou hlášeny právě jednou a pouze v jediném termínu.
Veškeré údaje obsažené v hlášení jsou obsahem stávajících hlášení nebo evidencí vedených zaměstnavatelem. Tento přístup nejen že snižuje administrativní zátěž, ale také eliminuje duplicitní zadávání dat do více formulářů. Pro některé subjekty dojde k navýšení počtu hlášených položek – jde primárně o subjekty, které dnes nejsou zahrnuty ani do plošného Informačního systému o platu a služebním příjmu (garantuje Ministerstvo financí, týká se platové sféry), ani do výběrových statistických zjišťování prováděných MPSV a Českým statistickým úřadem. Tyto subjekty do hlášení zahrnou i položky statistických zjišťování, které v minulosti nepředávaly. Vzhledem k tomu, že ve výběrových šetřeních dochází k rotaci hlášených jednotek, a tedy každý subjekt je dříve či později zahrnut, nedojde k rozšíření o položky, které zaměstnavatelé neevidují, pouze dojde k jejich hlášení každý měsíc.
Stejné platí i pro údaje určené pro Finanční správu, které dnes nejsou hlášeny správci daně na měsíční bázi. Nicméně v souladu s § 38j zákona o daních z příjmů platí, že plátci daně jsou povinni vést pro poplatníky s příjmy podle § 6 mzdové listy, rekapitulaci o sražených zálohách a dani srážené podle zvláštní sazby daně za každý kalendářní měsíc i za celé zdaňovací období. Tyto mzdové listy předkládá plátce daně v případě kontroly plnění daňových povinností. Tím, že zaměstnavatel bude hlásit tyto údaje na měsíční bázi, bude mít správce daně přehled o plnění daňových povinností, aniž by musel zatěžovat zaměstnavatele případným formalizovaným kontrolním postupem.
Dále na základě sdílení údajů, se kterými disponuje Česká správa sociálního zabezpečení, čerpá Finanční správa pro účely své agendy (kontrolní činnosti) data z Evidenčních listů důchodového pojištění zpravidla s kvartální četností, tyto údaje budou nově rovněž získávány prostřednictvím Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele.
Vzhledem k času potřebnému na přípravu informačních systémů orgánů Finanční správy není možné k 1. lednu 2026 spuštění projektu jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů provést hlavní změny, které si tento projekt vyžádá, najednou. Pro oblast daní z příjmů je tak nutné projekt rozdělit do několika fází.
V rámci první fáze změn
pro oblast daní z příjmů, s účinností od 1. ledna 2026, dojde k úpravě v následujících oblastech:
• zavedení dočasné oznamovací povinnosti ohledně individualizovaných údajů týkajících se jednotlivých poplatníků daně z příjmů ze závislé činnosti (zaměstnanců) v rozsahu údajů obsažených v jednotném měsíčním hlášení relevantních pro oblast daně z příjmů ze závislé činnosti,
• zrušení registrační povinnosti plátce daně z příjmů ze závislé činnosti v zákoně o daních z příjmů,
• sjednocení lhůty pro odvod záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti správci daně,
• zrušení institutu tzv. srážkové daně vybírané zvláštní sazbou u příjmů ze závislé činnosti u fyzických osob daňových nerezidentů, které jsou členy orgánů právnických osob.
V rámci druhé fáze změn pro oblast daní z příjmů,
s navrženou účinností od 1. ledna 2027, by mělo dojít k úpravě v následujících oblastech:
• zavedení povinnosti podávat měsíční hlášení k záloze na daň z příjmů ze závislé činnosti,
• samovyměření a samodoměření zálohy a daně z příjmů ze závislé činnosti a související změny v sankcích (pokuta, penále, úrok z prodlení),
• služba předvyplnění daňového přiznání,
• zavedení oznamovací povinnosti pro vybrané subjekty,
• zrušení institutu tzv. srážkové daně vybírané zvláštní sazbou u příjmů ze závislé činnosti. Po dosažení cílového stavu bude FS využívat data z jednotného měsíčního hlášení pro předvyplnění daňových přiznání k dani z příjmů fyzických osob údaji, které se týkají daně ze závislé činnosti, což sníží administrativní náročnost u poplatníků daně z příjmů při vyplňování daňových přiznání.
Zároveň na straně zaměstnavatelů dojde ke zrušení dalších povinností, např. podávat roční vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.
Další změny
Další povinná hlášení spadají do oblasti povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru mají povinnost do 15. února následujícího roku ohlásit Úřad práce plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením za uplynulý kalendářní rok a způsob jeho plnění.
V oblasti aktivní politiky zaměstnanosti jsou za účelem poskytování příspěvku na vytvoření pracovní příležitosti v rámci veřejně prospěšných prací a příspěvku na společensky účelné pracovní místo hlášeny ze strany zaměstnavatelů údaje formou vyúčtování mzdových nákladů. Toto hlášení obsahuje identifikaci zaměstnavatele a jeho mzdové náklady a je příjemcem příspěvku podáváno měsíčně.
Další informační povinnost vůči Úřadu práce je plněna zaměstnavateli zaměstnávajícími zaměstnance ze zahraničí, kterými jsou občané jiného členského státu Evropské unie a jejich rodinní příslušníci, rodinní příslušníci občana České republiky či cizinci, u nichž se nevyžaduje povolení k zaměstnání nebo cizinci, u nichž se vyžaduje povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrá karta. Zaměstnavatelé hlásí nástup těchto osob (až na výjimky) krajské pobočce Úřadu práce nejpozději v den nástupu k výkonu práce.
Zaměstnavatel má rovněž povinnost hlásit České správě sociálního zabezpečení, pro potřeby Úřadu práce, skutečnosti rozhodné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti, a to do 8 kalendářních dnů od ukončení zaměstnání. Hlášené údaje obsahují identifikaci zaměstnance, dobu trvání zaměstnání, výši průměrného nebo pravděpodobného měsíčního čistého výdělku zjištěného podle příslušných právních předpisů a jiné informace dle zákona o zaměstnanosti.
DŮLEŽITÉ - Přechodným ustanovením se stanoví povinnost orgánům Finanční správy ČR sdělit České správě sociálního zabezpečení údaje, které evidují jako registrační údaje plátce daně z příjmů fyzických osob, kteří podali vyúčtování k této dani za rok 2023 nebo 2024, nebo kteří byli zaregistrováni jako plátci daně v roce 2025. Předány tak budou údaje týkající se „aktivních“ plátců daně, neboť mezi registrovanými plátci daně mohou být evidovány i subjekty, které tuto činnost nevykonávají a nesplnily povinnost oznámit důvody pro zrušení registrace.
Tyto údaje sdělí orgány Finanční správy ČR do 15 dnů ode dne účinnosti tohoto ustanovení, která se podle § 38 počítá od 1. dne kalendářního měsíce následujícího ode dne vyhlášení zákona. Důvodem je umožnit České správě sociálního zabezpečení s náležitým předstihem získat údaje potřebné pro to, aby mohla tyto subjekty, kterých se předpokládá velké množství, přihlásit z moci úřední do registru zaměstnavatelů vedeného podle zákona o nemocenském pojištění ve znění účinném před 1. 1. 2026. Následně bez zbytečného odkladu obdrží takto přihlášený zaměstnavatel variabilní symbol. Tito zaměstnavatelé jsou též povinni sdělit České správě sociálního zabezpečení do 30 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona další údaje, které jsou zapotřebí podle nařízení vlády (§ 9 odst. 4) pro přihlášení do evidence zaměstnavatelů a které jako plátce daně z příjmu neuvedl jako registrační údaje.
Zároveň je ve stejné lhůtě povinen přihlásit všechny své zaměstnance do evidence zaměstnanců. Lhůta svou délkou vychází z toho, že předpokladem pro splnění povinnosti ze strany zaměstnavatele je předchozí splnění povinnosti České správy sociálního zabezpečení přihlásit z moci úřední tohoto zaměstnavatele do registru zaměstnavatelů a návazně mu zaslat variabilní symbol.
Zákon řeší přihlášení do evidence zaměstnavatelů u subjektů, kteří nejsou přihlášeni v registru zaměstnavatelů ani nesplňují podmínku vymezenou úvodem, která by je coby „aktivní“ plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti kvalifikovala k tomu, že budou přihlášení do registru zaměstnavatelů z moci úřední, přesto naplňují definici zaměstnavatele ve smyslu nové právní úpravy. Zavádí se proto pro tento účel lhůta 15 dnů ode dne nabytí účinnosti zákona o Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele. Jde o určitou úlevu, aby se tito zaměstnavatelé nemuseli hlásit ve standardní 8denní lhůtě, zároveň však není navržená lhůta příliš dlouhá, aby nemuseli tito zaměstnavatelé posílat více podání zpětně (bez registrace nemá zaměstnavatel variabilní symbol a nemůže registrovat své zaměstnance, takže ani nemůže podávat jednotné měsíční hlášení). A dále se mu stanoví lhůta 8 dnů na přihlášení všech zaměstnanců do evidence zaměstnanců, která se počítá ode dne doručení písemnosti obsahující variabilní symbol. Pokud zaměstnavatel tuto povinnost nesplní, hrozí mu pokuta až do výše 50 000 Kč, kterou mu může příslušná Územní správa sociálního zabezpečení uložit.
Zaměstnavatelé, kteří se již před nabytím účinnosti zákona o Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele přihlásili do registru zaměstnavatelů podle § 93 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění, se nebudou muset přihlašovat do evidence zaměstnavatelů podle § 17 odst. 1 zákona o Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, ale postačí, když ve stanoveném termínu (30 dnů ode dne nabytí účinnosti zákona) sdělí České právě sociálního zabezpečení na zvláštním změnovém formuláři další údaje, které jsou potřebné pro přihlášení zaměstnavatele do evidence zaměstnavatelů podle tohoto zákona, neboť okruh přihlašovacích údajů podle tohoto zákona je širší než podle zákona o nemocenském pojištění. Pokud zaměstnavatel tuto povinnost nesplní, hrozí mu pokuta až do výše 50 000 Kč, kterou mu může příslušná Územní správa sociálního zabezpečení uložit.
U zaměstnanců, které zaměstnavatel již před nabytím účinnosti zákona o Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele přihlásil do registru pojištěnců podle § 94 zákona o nemocenském pojištění, nebude zapotřebí jejich přihlášení do evidence zaměstnanců podle § 19 odst. 1 zákona o Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, ale postačí, když zaměstnavatel ve stanoveném termínu (30 dnů ode dne nabytí účinnosti zákona, tedy do 30. ledna 2026) sdělí České správě sociálního zabezpečení na zvláštním změnovém formuláři další údaje, které jsou potřebné pro přihlášení zaměstnance do evidence zaměstnanců podle tohoto zákona, neboť okruh přihlašovacích údajů podle tohoto zákona je širší než podle zákona o nemocenském pojištění. Pokud zaměstnavatel tuto povinnost nesplní, hrozí mu pokuta až do výše 50 000 Kč, kterou mu může příslušná Územní správa sociálního zabezpečení uložit.
Zákon o Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele zavádí dva nové identifikátory, a to je osobní identifikační číslo a identifikátor zaměstnání. Oba tyto identifikátory je zaměstnavatel povinen uvádět na všech relevantních podáních. Zákon o Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele stanoví, že osobní identifikační číslo a identifikátor zaměstnání sděluje zaměstnavateli Česká správa sociálního zabezpečení bez zbytečného odkladu od přihlášení zaměstnance do evidence zaměstnanců nebo po jejich přidělení/stanovení. Přechodným ustanovením se stanovuje způsob sdělení těchto identifikátorů zaměstnavatelům u zaměstnanců, kteří jsou již v registru pojištěnců podle zákona o nemocenském pojištění evidováni před účinností zákona o Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, tedy před 1. lednem 2026 a zaměstnavatel tyto zaměstnance nebude znovu přihlašovat do evidence zaměstnanců podle tohoto zákona.
Česká správa sociálního zabezpečení je povinna z vlastní iniciativy sdělit zaměstnavatelům u všech takto evidovaných zaměstnanců jak osobní identifikační číslo, tak identifikátor zaměstnání, a to do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Česká správa sociálního zabezpečení tyto identifikátory zaměstnavatelům předá tak, že je pro ně zpřístupní na tzv. ePortálu České správy sociálního zabezpečení (elektronické aplikaci portálu České správy sociálního zabezpečení). V tom je implicitně zahrnuta povinnost zaměstnavatelů přihlásit se do této aplikace a tyto údaje z ní získat, a to jako předpoklad řádného plnění povinností v oblasti Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Webový portál České správy sociálního zabezpečení již nyní poskytuje informace o stávajícím kmeni zaměstnanců. Tato funkce je zpřístupněna taktéž formou automatizovaného rozhraní (v rámci ePortálu). Tuto funkci je možné využít pro automatizovaný přenos identifikátorů do ICT systému zaměstnavatele.
Podle zákona o nemocenském pojištění jsou v registru pojištěnců a registru zaměstnavatelů vedeny údaje o pojištěncích a zaměstnavatelích podle zákona o nemocenském pojištění. Tyto registry jsou ode dne účinnosti tohoto zákona vedeny společně s evidencí zaměstnanců a evidencí zaměstnavatelů podle tohoto zákona. Údaje, které dosud Česká správa sociálního zabezpečení vedla ve svých registrech podle zákona o nemocenském pojištění a zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení jsou ode dne účinnosti tohoto zákona, tedy od 1. ledna 2026 využívány i pro účely evidence zaměstnanců a evidence zaměstnavatelů podle tohoto zákona.
Vzhledem k tomu, že technické řešení pro poskytování údajů podle § 27 odst. 3 nového zákona bude připraveno až od 1. červenci 2026 a před tímto datem tedy nebude možné údaje poskytovat, zavádí se přechodným ustanovením možnost žádat o tyto údaje až od 1. července 2026 s tím, že na základě této žádosti bude možno poskytnout údaje i zpětně, a to nejdříve za měsíc leden 2026.
Předpokládá se, že pro informace, které se týkají bezpečnostních sborů, bude sběr a zpracování dat probíhat jiným způsobem reflektujícím povahu bezpečnostních sborů. Z těchto důvodů bude pravděpodobně nutné vytvořit minimálně částečně oddělený systém pro správu těchto dat. Tvorba tohoto systému si může vyžádat dodatečné požadavky na čas, tj. funkčnost tohoto odděleného systému může být v čase opožděna oproti hlavní části, proto se postupuje podle tohoto zákona pro příslušníky bezpečnostních sborů až od roku 2027. Nicméně pro tyto důvody není nutné odkládat účinnost dané fáze Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele, neboť prostřednictvím tzv. zvláštních postupů je možné korigovat okamžiky, ke kterým dochází k podání jednotlivých reportů za jednotlivé kalendářní měsíce, tj. odložit takový reporting až do okamžiku, kdy bude tento oddělený systém plně funkční. Použití zvláštních postupů zároveň zajišťuje i větší flexibilitu v kontextu finálního řešení tohoto odděleného systému.
JUDr. Eva Dandová
