Kalendářní dny
a poměrná část minima

Minimální mzda činí v roce 2025 částku 20 800 Kč. Z této hodnoty vycházejí zaměstnavatelé při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a navazujícím výpočtu výše pojistného. Při trvání zaměstnání po celý kalendářní měsíc musí být zaměstnavatelem odvedeno pojistné nejméně ve výši 2 808 Kč (13,5 % z 20 800 Kč) v situaci, kdy se na zaměstnance, a tedy i na jeho zaměstnavatele – plátce pojistného, vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Kromě minimálního vyměřovacího základu však pracuje odborná veřejnost i s pojmem poměrné části minimálního vyměřovacího základu, a to jak u zaměstnavatelů, tak u osob samostatně výdělečně činných. Jak se může tato specifická okolnost projevit v souvislosti s placením pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem, případně při řešení pojistného vztahu takto zaměstnané osoby?

Snížení minima
na poměrnou část

Ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, taxativně vyjmenovává situace, kdy se minimální vyměřovací základ zaměstnance snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů trvání dané skutečnosti. Konkrétně se jedná o tyto případy:

•    zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období kalendářního měsíce (zaměstnanec do zaměstnání nastoupil nebo toto ukončil v průběhu měsíce)

•    zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci (např. nemoc),

•    zaměstnanec se stal nebo přestal být v průběhu měsíce

a)  osobou, za kterou platí pojistné stát,

b)  osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,

c)  osobou, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,

d)  osobou, která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku

Zaměstnavatel musí stanovit vyměřovací základ zaměstnance tak, aby byla poměrná část minima zajištěna. Takže pokud by nemoc zaměstnance trvala například od 1. 7. do 9. 7., musí vyměřovací základ zaměstnance za 22 kalendářních dnů výkonu práce, tj. mimo období nemoci, činit za měsíc červenec alespoň 14 761,29 Kč[(22:31) x 20 800].

Ve zdravotním pojištění se nezaokrouhluje vyměřovací základ, resp. jeho poměrná část, ale až výsledná částka pojistného – na celou korunu směrem nahoru.

Zásady platné při řešení dopočtu a doplatku pojistného
do poměrné části minimálního vyměřovacího základu

V souvislosti s výpočtem výše doplatku pojistného a jeho následným odvodem zdravotní pojišťovně musí zaměstnavatel vycházet především z těchto podmínek:

•    nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci výše poměrného minima, provádí zaměstnavatel dopočet (a následný doplatek) pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu,

•    doplatek pojistného, tedy 13,5 % z rozdílu dosaženého příjmu a poměrné části minima srazí zaměstnavatel zaměstnanci. Pokud by byl vyměřovací základ nižší než poměrná část minima zapříčiněn z důvodu překážek v práci na straně organizace (§ 207 až 209 zákoníku práce), přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele;

•    odvod pojistného alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu musí být zabezpečen i v případech, kdy zaměstnanec pracuje na zkrácený pracovní úvazek,

•    doplatky do poměrné části minimálního vyměřovacího základu nemůže hradit sám pojištěnec, tyto se platí zásadně prostřednictvím zaměstnavatele

Mimo výjimek (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.) se v případě potřeby provádí dopočet a doplatek pojistného do poměrné části minima:

•    u dohody o pracovní činnosti při příjmu alespoň 4500 Kč (a současně nižším než 20 800 Kč),

•    u dohody o provedení práce při příjmu alespoň 11 500 Kč (a současně nižším než 20 800 Kč),

•    v případě uzavřené pracovní smlouvy při jakékoli výši příjmu zaměstnance nedosahující 20 800 Kč.

Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Pokud se jedná u téhož zaměstnavatele o stejný typ dohody, pak se sčítají všechny příjmy.

Příklad 1

Zaměstnanec začal pracovat dne 7. 7. 2025 a za měsíc červenec mu byl zúčtován hrubý příjem ve výši 14 000 Kč. 

Poměrná část minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet 25 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci červenci, která musí být při odvodu pojistného dodržena, činí 16 774,19 Kč [(25:31) x 20 800].

To znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 16 774,19 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 2 265 Kč (16 774,19 x 0,135 po zaokrouhlení). S ohledem na příjem 14 000 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 1 890 Kč. Jedna třetina (630 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (1 260 Kč) zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 2 774,19 Kč, tj. 375 Kč. 

Tento doplatek hradí zaměstnanec (prostřednictvím zaměstnavatele). Pokud by byl vyměřovací základ nižší než poměrná část minima zapříčiněn z důvodu překážek v práci na straně organizace (§ 207 až 209 zákoníku práce), přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele.

Z celkové částky pojistného 2 265 Kč je zaměstnanci sraženo 1 005 Kč (630 + 375), zaměstnavatel hradí 1 260 Kč.

Pro výpočet výše pojistného v návaznosti na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce posuzují zásadně kalendářní, nikoli pracovní, dny.

Příklad 2

Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy dne 31. 7. a jeho zúčtovaný hrubý příjem činil za tento den (fakticky za měsíc červenec)620 Kč. Musí zaměstnavatel provést dopočet a doplatek pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu 670,96 Kč [(1:31) x 20 800], když zaměstnanec po celý červenec současně pracoval ještě u jiného zaměstnavatele?

Zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec pracoval v červenci jeden den, nemusí provádět dopočet a doplatek pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu za předpokladu, že:

1)obdrží potvrzení o výši příjmu za měsíc červenec od jiného zaměstnavatele a úhrnná výše zúčtovaných příjmů bude činit nejméně 20 800 Kč nebo

2)bude disponovat potvrzením, že jiný zaměstnavatel odvádí za zaměstnance (a to za měsíc červenec) pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu

Při řešení takového případu dle bodu 1) je zapotřebí vycházet ze skutečnosti, že pro účely placení pojistného a dodržení zákonného minima se sčítají příjmy zaměstnance dosažené v rámci kalendářního měsíce a zakládající povinnost zaměstnavatele platit pojistné. Nicméně, vždy je zapotřebí, aby výše zúčtovaných příjmů byla u zaměstnavatele prokazatelně doložena. Při splnění podmínek v bodě 1) odvede zaměstnavatel pojistné ze zúčtované hrubé mzdy 620 Kč. 

Dopočet do poměrné části minimálního vyměřovacího základu by se neprováděl ani v případě:

-   kdyby se jednalo o zaměstnance – osobu, pro kterou neplatí minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. nebo

-   kdyby si tento zaměstnanec současně platil měsíční zálohy na pojistné jako OSVČ nejméně v částce 3 143 Kč.

Pokud by však nebylo doloženo potvrzení o výši příjmu u jiného zaměstnavatele v rozhodném období kalendářního měsíce července a ani potvrzení podle bodu 2), přičemž by zaměstnanec nespadal do kategorie osob, pro které minimum neplatí, musel by být u příjmu 620 Kč proveden dopočet (a doplatek) pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu 670,96 Kč.

Příklad 3

Pojištěnec ukončil zaměstnání dne 6. 6., kromě dvou dnů neplaceného volna měl za odpracované dny příjem 5 000 Kč. Na úřadě práce se jako uchazeč o zaměstnání zaregistroval dne 31. července.

Při odvodu pojistného za měsíc červen musí zaměstnavatel dodržet poměrnou část minima za šest kalendářních dnů trvání zaměstnání ve výši 4 160 Kč [(6:30) x 20 800]. Dosaženou výší příjmu 5 000 Kč je poměrná část minima zjištěna, zaměstnavatel odvede za zaměstnance pojistné 675 Kč. 

Protože se pojištěnec zaregistroval jako uchazeč o zaměstnání dne 31. 7., nevznikne mu ve zdravotním pojištění žádná komplikace neboli v měsících červnu i červenci bude mít relevantním způsobem vyřešen svůj pojistný vztah, za zbylé kalendářní dny obou měsíců se žádné pojistné nedoplácí a ani se zdravotní pojišťovně nic neoznamuje.

Příklad 4

Člen správní rady nastoupil do funkce dne 19. 5., přičemž první odměna za výkon funkce bude zúčtována až do měsíce prosince 2025.

Ke kterému datu se bude osoba jako zaměstnanec přihlašovat a jakým způsobem proběhne odvod pojistného?

Protože je známo, že za výkon funkce bude zúčtován příjem (odměna), přihlašuje se zaměstnanec kódem „P“ ke dni nástupu do funkce, tj. ke dni 19. 5. V měsíci květnu musí zaměstnavatel vyhodnotit, zda musí být za 13 kalendářních dnů trvání zaměstnání dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu či nikoli. Za měsíc květen by se neplatilo žádné pojistné tehdy, pokud by člen statutárního orgánu:

-   byl současně zaměstnán v jiném zaměstnání a zaměstnavateli by předložil potvrzení o tom, že jiný zaměstnavatel za něj odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu nebo

-   současně podnikal jako OSVČ a platil by alespoň minimální zálohy, což by doložil čestným prohlášením nebo

-   patřil mezi osoby, pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ dle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., což by taktéž dokladoval.

Pokud by nebyla splněna ani jedna z těchto tří možností, muselo by být za měsíc květen odvedeno pojistné z poměrné části minima 8 722,58 Kč [(13:31) x 20 800].

Kdyby bylo členství ve správní radě fakticky jediným zaměstnáním pojištěnce, činil by odvod pojistného zaměstnavatelem za měsíce červen až listopad2 808 Kč za každý měsíc jako 13,5 % z aktuální hodnoty minimální mzdy. Částku pojistného by zaměstnanec uhradil zaměstnavateli, který by ji odvedl v rámci hromadné platby pojistného za všechny zaměstnance za daný kalendářní měsíc. Za prosinec již bude pojistné řádně odvedeno v souladu se zákonem.

Příklad 5

Student vysoké školy dovršil 26 let dne 4. 9. Bude za tohoto pojištěnce plátcem zdravotního pojištění stát po celý měsíc září a zaměstnavatel odvede pojistné na zdravotní pojištění jen z dosaženého výdělku? Provede se dopočet do minimálního vyměřovacího základu, dosáhne-li příjem na dohodu o pracovní činnosti alespoň 4 500 Kč?

Stát je plátcem pojistného za osoby soustavně se připravující na budoucí povolání do 26 let věku, to znamená, že po dovršení věku 26 let přestává stát pojistné platit[výjimku představují v tomto směru osoby prvně studující v doktorském studijním programu za podmínek daných ustanovením § 7 odst. 1 písm. r) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Pokud tato osoba pracuje na dohodu o pracovní činnosti, platí se pojistné za situace, kdy příjem činí za daný kalendářní měsíc alespoň 4 500 Kč. V souvislosti s ukončením evidence v kategorii osob, za které platí pojistné stát, nastupuje v takovém případě dle § 3 odst. 9 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb. povinnost zaměstnavatele zabezpečit odvod pojistného alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za celkem 26 kalendářních dnů měsíce září, ve kterých osoba již není nezaopatřeným dítětem. Tato poměrná část minima, která musí být při odvodu pojistného dodržena, se vypočte jako [(26:30) x 20 800] a činí tedy 18 026,66 Kč. Kdyby příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhl za měsíc září této částky, provedl by zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do této poměrné části minima. Pokud by vyměřovací základ činil alespoň 18 026,66 Kč, odvedl by zaměstnavatel pojistné ze skutečně dosaženého příjmu, který by tak mohl být reálně i nižší než 20 800 Kč. 

Kdyby tato osoba nedosáhla na dohodu o pracovní činnosti za měsíc září příjmu alespoň 4 500 Kč, pojistné by se neplatilo. Pojištěnci by nevznikl v tomto měsíci z pohledu zdravotního pojištění problém, protože pojistný vztah – de facto pro celý tento kalendářní měsíc – by vyřešily čtyři dny registrace studenta ve „státní kategorii“.