Kdo (ne)může požádat
zaměstnavatele o RZ

Požádat o roční zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění nemůže u svého zaměstnavatele každý zaměstnanec. Jak vyplývá z ustanovení § 38ch odst. 1 ZDP, požádat o roční zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění může zaměstnanec pouze za předpokladu splnění jistých podmínek.

Kdo může požádat zaměstnavatele o roční zúčtování

Zaměstnanec pobíral mzdu v příslušném kalendářním roce pouze od jednoho plátce daně (zaměstnavatele) a měl u tohoto zaměstnavatele v zákonné lhůtě učiněné (podepsané) Prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP, popřípadě ho dodatečně podepsal podle § 38k odst. 7 ZDP. Poplatník (zaměstnanec) může podepsat Prohlášení k dani vlastnoručním podpisem, pokud je v listinné podobě, anebo v případě elektronické formy pomocí elektronického podpisu.

Zaměstnanec pobíral mzdu v příslušném kalendářním roce od více plátců daně (zaměstnavatelů) postupně za sebou (to znamená, že v průběhu roku změnil zaměstnavatele), za podmínky:

•    že u těchto zaměstnavatelů zaměstnanec měl v zákonné lhůtě učiněné (podepsané) Prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 (to znamená, že prohlášení na rok 2024 učinil do 15. února 2024 nebo do 30 dnů od nástupu do zaměstnání, ze mzdy byla vždy srážena záloha jako v případě poplatníka s podepsaným prohlášením).

Zaměstnanec případně pobíral mzdu dodatečně zúčtovanou nebo vyplacenou předchozím zaměstnavatelem, i když již u tohoto zaměstnavatele nevykonává závislou činnost, v době zúčtování či výplaty doplatku mzdy již nemá na příslušný měsíc u tohoto zaměstnavatele podepsané Prohlášení k dani.

Upozornění

Pokud jde o pojem „mzda“, jedná se o legislativní zkratku definovanou v ustanovení § 38h odst. 7 ZDP. Pod pojmem „mzda“ se tedy pro účely daně z příjmů rozumí „příjmy ze závislé činnosti“, jak jsou uvedeny a definovány v § 6 ZDP. Nejedná se tedy o shodu s pojmem mzda, který je používán v zákoníku práce.

Zaměstnanec učinil (podepsal) v zákonné lhůtě Prohlášení k dani podle § 38k odst. 5 ZDP (tj. podepsal tiskopis MFin 5457/B Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění).

Pozor – nelze zaměňovat Prohlášení podle § 38k odst. 4 s Prohlášením podle § 38k odst. 5! Prohlášení podle § 38k odst. 4 se podepisuje pro rok 2024 do 30 dnů od vstupu do zaměstnání nebo do 15. února 2024, oproti tomu Prohlášení podle § 38k odst. 5 se pro rok 2024 podepisuje do 17. února 2025!

Dodatečně učiněné (podepsané) prohlášení: Požádat o provedení ročního zúčtování může též zaměstnanec, který na základě § 38k odst. 7 dodatečně učinil (podepsal) u svého posledního zaměstnavatele (plátce) Prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 a 5 ZDP, a to nejpozději ve lhůtě do 15. února po skončení kalendářního roku (za rok 2024 tedy nejpozději do 17. února 2025). Nelze tedy požádat o roční zúčtování, aniž by zaměstnanec měl podepsané Prohlášení poplatníka daně z příjmů ze závislé činnosti (formulář MFin 5457).

Zaměstnanec ze zahraničí

O roční zúčtování může zaměstnavatele požádat i zaměstnanec, který není daňovým rezidentem ČR. Nemusí se přitom jednat jen o daňového rezidenta jiného členského státu EU nebo státu EHP. V současné době je aktuální, že se může se jednat například též o daňového rezidenta Ukrajiny. Pokud jde o roční zúčtování, musí být rovněž splněny výše uvedené podmínky, to znamená podmínky uvedené v § 38ch ZDP. Prohlášení k dani dle § 38k odst. 4 rovněž může podepsat i zaměstnanec, který není daňovým rezidentem ČR. V případě, že jde o občany Ukrajiny, bylo jako pomůcka vydáno již v roce 2022 Prohlášení k dani v ukrajinštině, které je k dispozici na webových stránkách České finanční správy. Pro účely daně z příjmů je však rozhodující učinění (podpis) Prohlášení k dani v českém jazyce.

Co je odlišné od daňového rezidenta. V případě, že se jedná o daňového nerezidenta, zdaňuje v ČR pouze příjmy ze zdrojů na území ČR, a nikoliv příjmy ze zdrojů v zahraničí. Daňový nerezident tedy zdaňuje v ČR příjmy uvedené souhrnně v § 22 ZDP. Jedná se tedy mimo jiné též o příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území ČR [§ 22 odst. 1 písm. b) ZDP]. Jinak řečeno to znamená, že tento daňový nerezident nezdaňuje, kromě jiného, příjmy ze zdrojů v zahraničí (to znamená i příjmy ze zaměstnání vykonávaného v zahraničí). Pokud takový zaměstnanec pobíral ve stejném roce rovněž příjmy od zahraničního zaměstnavatele, nejedná se zřejmě v případě uvedeného zaměstnavatele o plátce daně ve smyslu, jak je zmíněn v § 38ch ZDP. Jak bylo již zmíněno výše, pojem „plátce daně“ není shodný s pojmem „zaměstnavatel“, jak vyplývá z definice plátce daně uvedené v § 38c ZDP.

V případě ročního zúčtování, o které požádá zaměstnanec, který není daňovým rezidentem členského státu EU nebo státu tvořícího EHP, je nutné pamatovat na striktní omezení možností uplatnění slev na dani (§ 35 odst. 4, § 35ba), daňového zvýhodnění (§ 35c) a nezdanitelných částí základu daně (§ 15), jak vyplývá z příslušných ustanovení ZDP. V případě, pokud by chtěl tento zaměstnanec dosáhnout vratky na dani u příjmů zdaněných srážkovou daní, může dodatečně podepsat prohlášení k dani u svého posledního zaměstnavatele a požádat o roční zúčtování. Nemůže však využít postup zahrnutí těchto příjmů do daňového přiznání, protože tento postup § 36 odst. 7 umožňuje pouze pro poplatníky, kteří jsou daňovým rezidentem členského státu EU nebo státu tvořícího EHP. V případě, že se jedná o občana Ukrajiny, je rovněž k dispozici jako pomůcka Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění v ukrajinském jazyce.

Daňový rezident a daňový
nerezident

Zaměstnanec, který není daňovým rezidentem v ČR, nemůže požádat o roční zúčtování v případě (§ 38g odst. 2), pokud chce:

•    uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě (§ 35c),

•    uplatnit nezdanitelné části základu daně (§ 15),

•    uplatnit slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e).

O provedení ročního zúčtování tedy může za předpokladu splnění příslušných podmínek požádat zaměstnanec, který není daňovým rezidentem ČR, pokud chce pouze:

•    uplatnit základní slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a).

Příklad 1

Občan ze SR, který nemá na území ČR bydliště (stálý byt), se v roce 2024 zdržoval na území ČR méně než 183 dnů. Zaměstnán byl u zaměstnavatele se sídlem v ČR.

Tento občan má v ČR daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy pobírané v ČR. Skutečnost, že pracuje pro zaměstnavatele v ČR, ještě nemusí znamenat, že se „obvykle zdržuje na území ČR“. Toto může nastat například v případě příhraničních zaměstnanců, kteří každý den přejíždějí hranici ze Slovenska do ČR a stálý byt a rodinu mají na Slovensku. Lze tedy konstatovat, že mají „středisko životních zájmů“ na Slovensku. Blíže k této problematice například komentář k § 2 uvedený v pokynu GFŘ D-59. Další informace viz v mezinárodní smlouvě o zamezení dvojího zdanění uzavřené mezi ČR a Slovenskem, zveřejněné ve Sbírce zákonů pod číslem 100/2003 Sb. m.s.

Příklad 2

V případě, pokud by tento občan SR pobýval v ČR více než 183 dnů z důvodu práce pro českého zaměstnavatele a pronajal si zde byt, bude rozhodující, zda trvalé bydliště a stálý byt má na Slovensku, kde žije i jeho rodina. To znamená, že do ČR dojíždí pouze z důvodu zaměstnání.

V takovém případě je jeho středisko životních zájmů rovněž na Slovensku a v ČR je stále daňovým nerezidentem (viz též například informaci uvedenou na webových stránkách České finanční správy pod názvem „Aktuální dotazy a odpovědi k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za zdaňovací období 2020 a pro zdaňovací období 2021“ pod odkazem „Nerezidenti“).

Zaměstnání jen po část roku

O roční zúčtování může požádat i zaměstnanec, který pobíral příjmy ze závislé činnosti jen po část roku. Pokud tedy zaměstnanec nastoupil do zaměstnání v průběhu roku a do té doby pobíral například rodičovský příspěvek, dávky v mateřství, starobní důchod do výše, která je osvobozena od daně z příjmů [§ 4 odst. 1 písm. h) ZDP], nebo byl po část roku nezaměstnaný, může i tento zaměstnanec požádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování. Je to možné samozřejmě i v případě zaměstnance (zaměstnankyně), který (která) není daňovým rezidentem v ČR.

Obdobně tento postup platí i v případě, pokud zaměstnanec přestal v průběhu roku pobírat příjmy ze závislé činnosti (například z důvodu ukončení pracovněprávního vztahu, dohody o pracovní činnosti, odchodu do starobního důchodu atd.). Tento již bývalý zaměstnanec má rovněž možnost požádat při plnění všech podmínek o roční zúčtování svého posledního zaměstnavatele (plátce), a to i v případě, pokud s ním nemá v době podání žádosti o provedení ročního zúčtování již žádný pracovněprávní vztah (§ 38ch odst. 1 ZDP).

Roční zúčtování může pro takového zaměstnance přinést významné daňové výhody, neboť může uplatnit jednak základní slevu na dani v plné výši (to platí i pro daňové nerezidenty), jednak další odpočitatelné položky, například nezdanitelné části základu daně uvedené v § 15 ZDP, pokud jsou splněny příslušné podmínky. Obdobně to platí i v případě, kdy zaměstnanec je stále pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli, ale přestal od něho pobírat příjmy ze závislé činnosti (například z důvodu odchodu na mateřskou dovolenou, pracovního úrazu, dlouhodobé nemoci).

Zaměstnanec pracující na
základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

O roční zúčtování může požádat i zaměstnanec, který u zaměstnavatele pracoval pouze na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, za předpokladu, že splňuje potřebné podmínky (má učiněné Prohlášení k dani, nemá povinnost podat daňové přiznání atd.). To je velmi výhodné zejména pro studenty, kteří pracovali pro zaměstnavatele jen během letních prázdnin, případně pro starobní důchodce, kteří si příležitostně přivydělávali během roku, případně další osoby, které byly zaměstnány u svého zaměstnavatele pouze na uvedené dohody. Obdobně to platí i pro zaměstnankyně, které pracovaly u zaměstnavatele na dohodu jen po část roku, například z důvodu návratu do zaměstnání po rodičovské dovolené, nebo během rodičovské dovolené. Pokud však takový zaměstnanec pracoval současně u několika zaměstnavatelů, zřejmě nesplnil podmínku, že měl u každého zaměstnavatele podepsané Prohlášení k dani

Zaměstnanec bez
pracovně-právního vztahu

Obdobně může požádat o roční zúčtování například jednatel společnosti s.r.o., pokud pobíral od této společnosti příjem, zdaňovaný podle § 6 (například odměnu jednatele na základě smlouvy o výkonu funkce nebo příkazní smlouvy). Z pohledu ZDP je nutné připomenout, že pojem „zaměstnanec“ zahrnuje každou fyzickou osobu, která má příjmy ze závislé činnosti. Není tedy z tohoto pohledu významné, zda se jednalo/nejednalo o právní vztah uzavřený podle zákoníku práce. Obdobně v případě člena statutárního orgánu, například člena představenstva akciové společnosti nebo člena dozorčí rady, člena správní rady atd.

Zaměstnanec
s osvobozenými příjmy

Zaměstnanec může samozřejmě pobírat i jiné příjmy, než které pobírá od zaměstnavatele. Škála příjmů je přitom velmi široká. O roční zúčtování může například požádat i zaměstnanec, který pobíral i jiné příjmy, než příjmy ze závislé činnosti. Například tehdy, pokud se jednalo o příjmy osvobozené od daně z příjmů anebo o příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů.

Pokud zaměstnanec pobíral příjmy, které jsou osvobozené od daně z příjmů podle § 4, popřípadě podle § 4a nebo § 6 odst. 9 ZDP, a současně pobíral příjmy ze závislé činnosti podle § 6, může požádat o roční zúčtování, pokud splňuje ostatní požadované podmínky.

Příklad 3

Fyzická osoba pobírá kromě příjmů ze zaměstnání starobní důchod, nebo invalidní důchod nebo pozůstalostní penzi s dobou pobírání nejméně 10 let, případně starobní penzi, u které je doba pobírání nejméně 10 let z doplňkového penzijního spoření.

Jedná se o příjem osvobozený od daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. g), popřípadě § 4 odst. 1 písm. k) ZDP.

Příklad 4

Zaměstnankyně kromě příjmů ze zaměstnání pobírá na dítě, které má svěřené do péče, od otce dítěte výživné.

Příjem týkající se plnění z vyživovací povinnosti je osvobozen od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. p) ZDP.

Zaměstnanec s příjmy ze závislé
činnosti od jiného zaměstnavatele

Zaměstnanec může pobírat v průběhu roku příjmy ze závislé činnosti postupně nebo současně od několika zaměstnavatelů. Dále bude blíže zmíněno, za jakých podmínek může tento zaměstnanec požádat o roční zúčtování. Velmi častým případem může být zaměstnanec, který pobírá příjem ze závislé činnosti od zaměstnavatele, u kterého má podepsané Prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, a současně pobírá od jiného zaměstnavatele příjmy na základě dohody o provedení práce s příjmy do 10 000 Kč měsíčně. Příjmy z dohody jsou přitom zdaňovány podle § 6 odst. 4 srážkovou daní v návaznosti na § 36 odst. 2 písm. m) ZDP.

Obdobně v případě dohody o pracovní činnosti s příjmy do limitu, který nezakládá účast na nemocenském pojištění a současně jsou zdaněny srážkovou daní jako příjmy dle § 6 odst. 4 ZDP. Jedná se tedy o souběh příjmů ze závislé činnosti, z nichž u jednoho zaměstnavatele zaměstnanec nemá podepsané Prohlášení k dani a pobírá od něho příjmy zdaněné srážkovou daní dle § 36 odst. 2 písm. m) ZDP, protože se jedná o příjmy posuzované podle § 6 odst. 4 ZDP.

I tento zaměstnanec může požádat o roční zúčtování daně, jak vyplývá z dostupných výkladů (například „Aktuální dotazy a odpovědi k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za zdaňovací období 2020 a pro zdaňovací období 2021“, zveřejněné na webových stránkách Finanční správy ČR).

Uvedený postup lze odvodit od § 38g odst. 2 ZDP, který stanoví, za jakých podmínek nemá fyzická osoba s příjmy ze závislé činnosti povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů. Ustanovení § 38ch odst. 1 ZDP, které stanoví, kdo může požádat o roční zúčtování, však na tento případ přímo nepamatuje.

Kdo nemůže požádat
zaměstnavatele o roční zúčtování

Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění nelze zejména provést, pokud jde:

•    o zaměstnance, který má za povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů FO za příslušný rok (§ 38g ZDP),

•    o zaměstnance, který se dobrovolně rozhodne podat daňové přiznání, i když mu taková povinnost nevznikla,

•    o zaměstnance, který v daném kalendářním roce pracuje již u jiného zaměstnavatele (zaměstnanec musí požádat o roční zúčtování svého posledního zaměstnavatele v daném kalendářním roce). Neplatí to tedy v případě, kdy zaměstnanec v době podání žádosti o roční zúčtování (leden, únor 2025) pracuje už u jiného zaměstnavatele, avšak v roce předcházejícím této žádosti (rok 2024) byl zaměstnán u zaměstnavatele, kterého žádá o roční zúčtování.

Zaměstnanec, který požádá
o roční zúčtování a pak podá daňové přiznání

V praxi někdy vzniká určitý praktický problém, spočívající v tom, že zaměstnanec v době, kdy požádá o provedení ročního zúčtování (tj. do 15. února), opomene skutečnost, že má za povinnost podat daňové přiznání za minulý kalendářní rok. Tuto skutečnost pak sdělí zaměstnavateli až v době, kdy již má zaměstnavatel provedeno roční zúčtování. Pro tento případ je však na formuláři MFin 5460 „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňovém zvýhodnění“ pamatováno, neboť zaměstnavatel zde musí uvést, zda „roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění BYLO/NEBYLO provedeno, a s jakým výsledkem“.

Zaměstnance toto samozřejmě nezbavuje povinnosti podat daňové přiznání za uplynulý kalendářní rok, ke kterému přiloží uvedené Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti od zaměstnavatele. Z pokynů k vyplnění přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období (kalendářní rok) 2024 pak vyplývá, že v daňovém přiznání na řádek 84 „Úhrn sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“ poplatník uvede částku sražených záloh na daň sníženou o vrácený přeplatek z ročního zúčtování.

Roční zúčtování dále nelze provést

•    pokud se jedná o zaměstnance, který požádal zaměstnavatele o roční zúčtování po stanovené lhůtě, tedy po 15. únoru po skončení kalendářního roku,

•    pokud se jedná o zaměstnance, který ve lhůtě do 15. února po skončení kalendářního roku nepředložil požadované doklady od předchozích zaměstnavatelů (plátců) za uplynulé zdaňovací období,

•    pokud se jedná o zaměstnance, který o provedení ročního zúčtování nepožádal (to samozřejmě platí i v případě, pokud zaměstnanec ani nepodal daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za uplynulý kalendářní rok, protože takovou povinnost neměl),

•    pokud se jedná o zaměstnance, který zemřel, dědic v daném případě nemůže požádat o roční zúčtování, musí za zemřelého podat daňové přiznání.

V případě, že se jedná o zaměstnance, který nedodržel u svého zaměstnavatele výše uvedené lhůty do 15. února po skončení kalendářního roku, a roční zúčtování pak nelze provést, je samozřejmě možné, aby tento zaměstnanec podal za uplynulý kalendářní rok daňové přiznání k dani z příjmů FO.

Zaměstnanec požádá zaměstnavatele o vystavení dokladu o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě podle § 38j odst. 3 ZDP, který je zaměstnavatel povinen vystavit do 10 dnů od podání žádosti zaměstnancem (náležitosti viz formulář MFin 5460, pro rok 2024 se jedná o vzor č. 32).

Upozornění

Pro podání této žádosti není stanovena pro zaměstnance lhůta do 15. února, zaměstnanec může takovou žádost podat například i v březnu nebo i později. V případě, pokud zaměstnanec podává svoje daňové přiznání prostřednictvím daňového poradce, je možné, že na nutnost požádat si o uvedený doklad o souhrnných údajích si vzpomene až v průběhu června, kdy mu tuto povinnost připomene jeho daňový poradce. V zásadě nelze dokonce ani vyloučit situaci, kdy zaměstnanec si o takové potvrzení požádá zaměstnavatele po několika letech, z důvodu, že má dodanit částky, které uplatnil na odpočet daně podle § 15 za uplynulých až 10 let, anebo nedodržel podmínky pro daňovou podporu produktů spoření na stáří a má za povinnost dodanit příslušné částky jako příjem ze závislé činnosti dle § 15b odst. 5 ZDP.

Ing. Luděk Pelcl