Kdo zaplatí náklady na odtah vozidla při špatném parkování
Prodej automobilu a nedůsledný, nedotažený převod registrace má svá rizika. Kdo zaplatí za odstranění a uskladnění vozidla po odtahu?
Motorové vozidlo tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci,
proto bylo na základě pokynu strážníka městské policie odtaženo z komunikace a umístěno na odstavné ploše provozované Správou služeb hlavního města Prahy. Vlastníkem vozidla byl podle kupní smlouvy jistý V. D., kterého Správa služeb hlavního města Prahy zažalovala o zaplacení 75 750 Kč. Ovšem jako provozovatel byl v registru silničních vozidel zapsán předchozí vlastník J. N.
Městská organizace správně vybrala, koho má zažalovat, aby zaplatil za odtah a parkování, a také ho zažalovala, ale soudům se to nelíbilo. Až Nejvyšší soud dal servisní organizaci hl. m. Prahy za pravdu. Jak je to tedy při chybě v registru resp. když zápis v registru neodpovídá skutečnosti?
Správa silnic správně žalovala vlastníka, byť nebyl v registru, ale nižším soudům se to nelíbilo
Soud prvního stupně žalobu zamítl. Soud vyšel z toho, že náklady na odstranění vozidla z pozemní komunikace podle ust. § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu nese ten, kdo je jako provozovatel zapsán v registru silničních vozidel, a to bez ohledu na to, zda jde o skutečného vlastníka vozidla. Žalovaný v době odtažení vozidla nebyl jeho provozovatelem, a proto soud zamítl žalobu domáhající se toho, aby zaplatil náhradu nákladů na odstranění a uskladnění motorového vozidla tvořícího překážku provozu na pozemní komunikaci.
Rozhodnutí prvostupňového soudu potvrdil i odvolací soud. Ztotožnil se s právním závěrem, že k náhradě nákladů na odstranění vozidla tvořícího překážku silničnímu provozu je povinným subjekt, který je jako provozovatel vozidla zapsán v registru silničních vozidel.
Až Nejvyšší soud určil, že za odtah a parkování platí faktický vlastník a provozovatel, i když není zapsán v registru
Žalobce, tedy Správa služeb hlavního města Prahy, napadla rozsudek odvolacího soudu dovoláním. A Nejvyšší soud ČR mu vyhověl a zrušil svým rozsudkem spis. zn. 25 Cdo 1064/2021, ze dne 21. 6. 2022, rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně.
Nejvyšší soud zhodnotil, že postup při odstranění vozidla tvořícího překážku na komunikaci je institutem veřejného práva, který dává příslušným (státním) orgánům oprávnění zasáhnout do práva provozovatele vozidla za účelem zajištění plynulosti silničního provozu. Na to navazující nárok na náhradu nákladů vynaložených na odtah však je třeba považovat již za nárok soukromoprávní, neboť není sankcí, nýbrž kompenzačním prostředkem založeným zvláštním právním předpisem (ust. § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu) tomu, kdo náklady vynaložil. Při výkladu podmínek pro jeho uplatnění je namístě přihlédnout i k obecné úpravě občanskoprávní povinnosti k náhradě škody z provozu dopravních prostředků podle ust. § 2927 a násl. o. z. (občanského zákoníku), zejména k ust. § 2930 o. z., podle něhož nelze-li provozovatele dopravního prostředku určit, platí, že je jím jeho vlastník.
Primárně je tedy subjektem povinným nahradit náklady odstranění vozidla vytvářejícího překážku provozu na pozemní komunikaci osoba zapsaná jako vlastník nebo provozovatel v registru silničních vozidel. Je-li však prokázáno, že zápis v registru neodpovídá skutečnosti, a tím, kdo má vozidlo v právní i faktické dispozici, je osoba odlišná od zapsaného vlastníka či provozovatele, nahradí náklady odstranění vozidla jeho skutečný vlastník a provozovatel. Ten, kdo náklady na odstranění vynaložil, obvykle nemá jinou možnost než zjistit osobu provozovatele vozidla z registru vozidel. Zjistí-li však, že skutečným vlastníkem a faktickým provozovatelem vozidla je osoba odlišná, pak by odepření možnosti požadovat jejich náhradu po skutečném vlastníku vozidla bylo přílišným formalismem a především by bylo v rozporu se smyslem a účelem evidenční povahy registru. Žalobci, který označí skutečného vlastníka coby provozovatele vozidla, tak nemůže být tento nárok odepřen jen proto, že v registru je nesprávně uveden jako vlastník (provozovatel) někdo jiný; námitku nesouladu se zápisem v registru nemůže uplatnit ani skutečný vlastník (provozovatel), uzavřel Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 25 Cdo 1064/2021, ze dne 21. 6. 2022.
Náhrada nákladů na odstranění vozidla podle zákona o obecní policii analogicky
V rozsudku spis. zn. 25 Cdo 1064/2021 se Nejvyšší soud zabýval odtahem vozidla tvořícího překážku provozu na pozemní komunikaci podle ust. § 45 odst. 1 a 4 zákona o silničním provozu a dospěl k závěru, že pojmem provozovatel je v citovaném ustanovení míněn provozovatel ve smyslu ust. § 2 písm. b) zákona o silničním provozu a ust. § 2 odst. 15 zákona o podmínkách provozu, tedy ten, kdo je v registru silničních vozidel zapsán jako vlastník nebo jako jiná osoba provozující vozidlo. Neodpovídá-li zápis provozovatele skutečnému stavu věci a právním poměrům ohledně vozidla, může mít postavení provozovatele i v rejstříku nezapsaná osoba, má-li ve skutečnosti k vozidlu taková práva a oprávnění, jež jí umožňují s ním v dostatečně širokém rozsahu disponovat, užívat ho ke své činnosti a vlastním jménem jej fakticky provozovat. Nárok na náhradu nákladů vynaložených na odtah vozidla posoudil dovolací soud jako nárok soukromoprávní, který není sankcí, nýbrž kompenzačním prostředkem založeným zvláštním právním předpisem (ve věci spis. zn. 25 Cdo 1064/2021 ust. § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu) tomu, kdo náklady vynaložil.
Ačkoli je v poměrech ust. § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu primárně subjektem povinným nahradit náklady na odstranění vozidla osoba zapsaná jako vlastník nebo provozovatel v registru silničních vozidel, není vyloučeno, aby tyto náklady hradila odlišná osoba – skutečný vlastník nebo provozovatel, bude-li prokázáno, že zápis v registru neodpovídá skutečnosti a vozidlo má v právní a faktické dispozici právě tato jiná osoba.
Uvedené závěry jsou přiměřeně aplikovatelné i v další Nejvyšším soudem projednávané věci (spis. zn. 25 Cdo 2032/2021), neboť ust. § 17a odst. 6 zákona o obecní policii stejně jako ust. § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu zakotvuje nárok na kompenzaci nákladů na odstranění vozidla, které překáží na pozemní komunikaci, tomu, kdo je vynaložil. Ust. § 45 zákona o silničním provozu upravuje odstranění vozidel, které představují překážku provozu na pozemních komunikacích, zatímco ust. § 17a zákona o obecní policii umožňuje odstranění vozidel, které (mimo jiné) byly ponechány na místech podle ust. § 17a odst. 1 zákona o obecní policii, nepředstavují sice překážku na pozemních komunikacích (ust. § 17a odst. 4 zákona o obecní policii), ale byly opatřeny technickým prostředkem k zabránění odjezdu vozidla, o jehož odstranění ve lhůtě 30 dní od přiložení prostředku nikdo nepožádal. Obě citovaná ustanovení tedy upravují soukromoprávní nárok na kompenzaci odtahu vozidla a není důvod, aby byl pojem provozovatele užitý v ust. § 17a odst. 6 zákona o obecní policii vykládán odlišně od pojmu provozovatele podle ust. § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu, a to za situace, kdy sám zákon o obecní policii pojem provozovatele nikterak neupravuje.
Proto i v případě ust. § 17a odst. 6 zákona o obecní policii platí, že primárním subjektem povinným nahradit náklady na odstranění vozidla je osoba zapsaná jako vlastník či provozovatel v registru silničních vozidel, avšak není vyloučeno, aby náklady hradil skutečný vlastník nebo provozovatel, bude-li prokázáno, že zápis v registru neodpovídá skutečnosti, uzavřel Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 25 Cdo 2032/2021, ze dne 29. 6. 2022.
Richard W. Fetter
§ 17a zákona č. 553/1991 Sb.
(1) Strážník je oprávněn použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla,
a) které bylo ponecháno na místě, kde je zakázáno stání nebo zastavení vozidla,
b) které stojí na místě, do kterého je vjezd zakázán místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích,
c) které stojí na chodníku, kde to není povoleno, nebo
d) je-li vozidlem proveden neoprávněný zábor veřejného prostranství
a jeho řidič není na místě přítomen.
(2) Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla lze podle odstavce 1 použít, jen je-li zajištěna možnost jeho odstranění bez zbytečného odkladu.
(3) Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla se odstraní bez zbytečného odkladu
a) po projednání přestupku příkazem na místě,
b) prokáže-li osoba, která vozidlo na místě ponechala, strážníkovi svou totožnost podle § 12, nebo
c) po provedení úkonů nezbytných ke zjištění totožnosti provozovatele vozidla, pokud o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla požádala jiná k tomu oprávněná osoba, která prokáže právní vztah k vozidlu nebo k jeho provozovateli.
(4) Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla z důvodů uvedených v odstavci 1 nelze použít, jde-li o vozidlo, které
a) tvoří překážku provozu na pozemních komunikacích, nebo
b) je viditelně označeno jako vozidlo ozbrojených sil, bezpečnostních sborů, jednotky požární ochrany, vozidlo určené k poskytování zdravotnických služeb, vozidlo invalidy nebo jako vozidlo osoby požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.
(5) Přiložení
a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla se
provádí na náklady osoby, která vozidlo na místě ponechal…







