Kdy a jak zaměstnat osoby
se zdravotním postižením

Pracovněprávní předpisy vytvářejí vhodné právní podmínky pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zaměstnavatelé mohou tyto osoby nejen zařazovat na pracovní místa, které mohou s ohledem na svůj zdravotní stav zastávat, ale mohou je i hmotně stimulovat v podobě různých podpor a příplatků. Tím významně přispějí k ochraně jejich zdraví na pracovišti.

Příspěvek na nové pracovní místo

Zákon o zaměstnanosti č. 435/­2024 Sb. (dále ZOZ) umožňuje hmotně stimulovat zaměstnavatele vytvářejícího nová pracovní místa pro osoby se zdravotním postižením. Ustanovení § 75 tohoto zákona obsahuje podmínky pro uzavření dohody o vytvoření chráněného pracovního místa a maximální výši příspěvku na jeho vytvoření. Konkrétní výše příspěvku je uvedena v dohodě. Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa je možno na základě dohody poskytnout i osobě se zdravotním postižením, která začne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Tím se umožní její uplatnění na trhu práce. Jestliže to bude vyžadovat situace, může úřad práce poskytnout i finanční příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů, aby provozování takového místa nebylo pro zaměstnavatele nebo pro osobu samostatně výdělečně činnou ztrátové.

Příspěvek na úhradu provozních nákladů

ZOZ uvádí v § 76. Poskytuje se za obdobných podmínek, jako příspěvek při zřízení pracovního místa pro osobu se ZP na základě dohody zaměstnavatele s úřadem práce. Roční výše příspěvku na osobu se ZP může činit nejvýše 48 tisíc korun. Neposkytne se však na osobu, která pracuje mimo pracoviště zaměstnavatele, na osobu která je zdravotně znevýhodněná, ale jen na osobu se zdravotním postižením a na osobu se ZP, která je dočasně přidělena k výkonu práce k zaměstnavateli – agentuře práce.

Žádost o příspěvek i obsah dohody o poskytnutí příspěvku na úhradu prvotních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osob se ZP se řídí obdobnými pravidly, jako je tomu u žádosti a dohody při poskytnutí příspěvku na zřízení pracovního místa pro osoby se ZP. Obdobně je tomu i u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ).

Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí (dále MPSV) č. 518/­2004 Sb., kterou se provádí ZOZ, mezi druhy provozních nákladů na zřízení pracovního místa pro osoby se ZP např. uvádí: náklady provozních zaměstnanců a pracovních asistentů, na dopravu, na přizpůsobení provozovny, pořízení orientačních a komunikačních pomůcek, přizpůsobení podmínek apod.

CHRÁNĚNÉ PRACOVNÍ MÍSTO vymezuje ZOZ v § 75 odstavec 1. Musí obsahovat popis pracovní činnosti, pracoviště a jeho umístění a pracovních podmínek. Chráněné pracovní místo zřizuje zaměstnavatel pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce, která se uzavírá na dobu 3 let. Místo musí být obsazeno po dobu 3 let.

Zaměstnavateli, který zřídil jedno pracovní místo pro zdravotně postiženého občana, může poskytnout příslušný úřad práce příspěvek na jeho zřízení až do výše osminásobku a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství. Pro rok 2026 to je částka 48 171 Kč, tedy 385 368 Kč a 578 052 Kč.

Zřídí-li zaměstnavatel 10 a více chráněných pracovních míst, může být příspěvek vyšší – desetinásobek, případně čtrnáctinásobek průměrné mzdy vyhlášené v národním hospodářství. Příspěvek se poskytne, jestliže zaměstnavatel sjedná příslušné podmínky uvedené v § 75 ZOZ.

Příspěvek na podporu osob se ZP

Druhy provozních nákladů pracovního místa, které může hradit úřad práce, jsou uvedeny v § 8 a 9 vyhlášky MPSV č. 518/­2004 Sb. Zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob formou částečné úhrady nákladů vynaložených na mzdy nebo platy a dalších nákladů. Příslušným úřadem práce pro poskytování příspěvku je krajská pobočka úřadu práce, v jehož obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jehož obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou.

Příspěvek náleží zaměstnavateli měsíčně ve výši 75 % skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance. Příspěvek se poskytuje pouze na ty zaměstnance, kteří pracují na chráněných pracovních místech zřízených nebo vymezených na základě dohody s Úřadem práce ČR.

Zaměstnavatel musí pro poskytnutí příspěvku splnit zákonné podmínky:

-   nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky,

-   nemá splatný nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

-   není mu poskytován jiný státní příspěvek nebo dotace na úhradu mzdových nákladů pro občany se ZP.

Náhrada vynaložených prostředků

Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy snižují o částku odpovídající výši:

-  poskytnuté naturální mzdy,

-  srážek ze mzdy nebo platu určených k uspokojení plnění zaměstnavatele podle občanského zákoníku, s výjimkou srážek provedených k uhrazení škody, za kterou zaměstnanec odpovídá, nebo příspěvku zaměstnance na stravování,

-  náhrady mzdy nebo platu poskytnuté zaměstnanci při překážkách v práci na straně zaměstnavatele.

Podmínka bezdlužnosti zaměstnavatele

Při poskytování příspěvků od úřadu práce se bude hodnotit splnění podmínky bezdlužnosti zaměstnavatele. To bude tehdy, jestliže součet nedoplatků zaměstnavatele nepřesáhl 10 000 Kč a zaměstnavatel je uhradil do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním čtvrtletí, za které o poskytnutí příspěvku žádá nebo do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o těchto nedoplatcích dozvěděl od Úřadu práce, pokud údaje o nedoplatcích na základě souhlasu zaměstnavatele zjišťoval Úřad práce sám. V těchto případech je tedy stanovena hranice pro výši součtu nedoplatků částkou 10 000 Kč a lhůty k jejich úhradě. V ZOZ není stanovena žádná hranice.

PRACOVNÍ REHABILITACE je souvislá péče poskytovaná osobě se zdravotním postižením s cílem umožnit jí získat a zachovat si vhodné zaměstnání a usnadnit její zapojení nebo opětovný návrat na trh práce. Představuje nástroj politiky zaměstnanosti ve vztahu k osobě se zdravotním postižením, k vyrovnání jejích příležitostí na trhu práce a součást komplexu činností a opatření vedoucích k plné integraci zdravotně postiženého do pracovního procesu.

Může se uskutečňovat různými formami, vhodnými s ohledem na zdravotní stav osoby se zdravotním postižením, jako např. vhodným studiem nebo jinou formou přípravy na povolání (podle školských předpisů), teoretickou a praktickou přípravou pro zaměstnání, vyhledáváním vhodného zaměstnání úřadem práce apod. Jednotlivé formy pracovní rehabilitace jsou podrobně popsány v ZOZ s výjimkou poradenství, které je podrobněji upraveno zvláštní vyhláškou.

Rozhoduje zdravotní omezení!

Stanovení vhodné formy pracovní rehabilitace pro osobu se zdravotním postižením v individuálním plánu musí vycházet z objektivního posouzení jejího zdravotního omezení, pracovních schopností a dalších osobních faktorů, zároveň je však také důležitá situace na trhu práce. Pro posouzení vhodné formy pracovní rehabilitace si úřady práce vytvářejí odborné pracovní skupiny. Vyhláška č. 518/­2004 Sb. upravuje obsah individuálního plánu pracovní rehabilitace jako základního dokumentu, podle kterého je tato souvislá činnost, zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, zabezpečována. Na základě vyjádření odborné pracovní skupiny vytvořené při úřadu práce obsahuje výběr jednotlivých forem pracovní rehabilitace, které budou použity, a jejich časový harmonogram. Dále zde je definován předpokládaný cíl pracovní rehabilitace, např. absolvování přípravy na budoucí povolání nebo specializovaného rekvalifikačního kurzu, zabezpečení přípravy k práci apod. Výsledky hodnocení účinnosti stanovených forem pracovní rehabilitace jsou podkladem pro případné doplnění tohoto plánu nebo jeho přizpůsobení individuálním potřebám osoby se zdravotním postižením, včetně způsobů a termínů tohoto hodnocení.

Náklady na pracovní rehabilitaci

Za náklady právnické nebo fyzické osoby pověřené zabezpečením pracovní rehabilitace, spojené s prováděním pracovní rehabilitace, se považují:

-  přímé náklady vynaložené na pracovní rehabilitaci (ma­teriál, mzdy a odměny zaměstnanců, ostatní náklady),

-  režijní náklady vynaložené při provádění pracovní rehabilitace,

-  náklady na dílčí části pracovní rehabilitace, které pro pověřenou osobu zabezpečuje jiné odborné nebo vzdělávací zařízení.

Dále mohou být hrazeny tyto náklady:

-   náklady na výbavu účastníků pracovní rehabilitace potřebnou k provádění pracovní rehabilitace, maximálně však do výše 2 000 Kč na jednoho účastníka,

-   náklady na osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje poskytnuté účastníkům pracovní rehabilitace,

-   pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví účastníka pracovní rehabilitace, sjednané na dobu pracovní rehabilitace.

V případě, že při provádění pracovní rehabilitace osoby se zdravotním postižením je nezbytná spolupráce s odborníkem nebo účast jiné fyzické osoby, považují se za náklady pracovní rehabilitace i náklady spojené s jejich činností při pracovní rehabilitaci.

Osoba zdravotně postižená, která bude účastníkem pracovní rehabilitace a bude se připravovat na své další pracovní uplatnění, může obdržet:

-  prokázané jízdní výdaje z místa bydliště do místa konání pracovní rehabilitace a zpět,

-  prokázané výdaje na ubytování po dobu pracovní rehabilitace, pokud se koná mimo obec bydliště účastníka pracovní rehabilitace, maximálně však do výše 1 000 Kč na den,

-  stravné ve dnech účasti na pracovní rehabilitaci, pokud se koná mimo obec bydliště účastníka pracovní rehabilitace,

-  pojištění pro případ škody způsobené účastníkem pracovní rehabilitace v rámci pracovní rehabilitace, popřípadě další pojištění spojené s pracovní rehabilitací v zahraničí.

Náklady hradí úřad práce účastníku pracovní rehabilitace bezhotovostně převodem na jeho účet vedený u peněžního ústavu nebo poštovní poukázkou anebo v hotovosti, a to do 30 kalendářních dnů ode dne jejich vyúčtování. ZOZ upravuje i možnost zařazení fyzické osoby do pracovní rehabilitace již v době, kdy je fyzická osoba ještě v pracovní neschopnosti, ale některá z forem pracovní rehabilitace je již vhodná. Úřad práce je povinen oznámit tuto skutečnost příslušné okresní správě sociálního zabezpečení.

JUDr. Ladislav Jouza

§ 75 zákona č. 435/2004 Sb.
Citace na straně 22

Příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením

(1) Pracovním místem zřízeným pro osobu se zdravotním postižením se rozumí pracovní místo, které zaměstnavatel zřídil pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody uzavřené s Úřadem práce. Na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením poskytuje Úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Pracovní místo zřízené pro osobu se zdravotním postižením musí být takovou osobou obsazeno po dobu 3 let.

(2) Příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením může činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Zřizuje-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s Úřadem práce 10 a více pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, může příspěvek na zřízení jednoho pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek průměrné mzdy podle věty první.

(3) Příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením se poskytuje za podmínky, že je zaměstnavatel bezdlužný. Příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením se zaměstnavateli neposkytne po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3.

(4) Žádost o zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením obsahuje

a) identifikační údaje zaměstnavatele,

b) místo a předmět podnikání nebo místo a předmět činnosti zaměstnavatele a

c) charakteristiku pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením a počet těchto pracovních míst.