Kdy musí zaměstnanec
podat daňové přiznání
podat daňové přiznání
Kdo podává daňové přiznání? Je povinen podat daňové přiznání každý, jehož roční příjmy přesáhly 15 000 Kč nebo nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu? Rozebereme si veškeré možné důvody povinného přiznání k DPFO zaměstnanců za rok 2011.
ZAMĚSTNANCI ZPRAVIDLA NEMUSEJÍ PODÁVAT PŘIZNÁNÍ K DANI Z PŘÍJMŮ fyzických osob („DPFO“), protože veškeré daňové záležitosti za ně komfortně obstará jejich zaměstnavatel. Nicméně existuje celá řada situací, kdy ani zaměstnanec před přiznáním neuteče. Nejčastějšími důvody je souběh více zaměstnavatelů, dále příjmy zaměstnance také z jeho vlastního podnikání (OSVČ) nebo z pronájmu, a v neposlední řadě také příjmy ze zaměstnání v zahraničí.
KDO PODÁVÁ PŘIZNÁNÍ – podle § 135 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění p.p (dále jen „DŘ“) je řádné daňové tvrzení alias přiznání povinen podat daňový subjekt:
- kterému to zákon ukládá nebo
- který je k tomu správcem daně vyzván.
- který je k tomu správcem daně vyzván.
Poznámka:
Speciálními pravidly pro podání přiznání z důvodu insolvenčního řízení se zde nebudeme zabývat, protože tento příspěvek se týká především řádného přiznání k DPFO za rok 2011.
Povinnost podat přiznání k DPFO pak konkretizuje § 38g zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p.p. (dále jen „ZDP“). Podle jeho prvého odstavce obecně platí, že přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně:
- přesáhly 15 000 Kč (rozumí se příjmy nesnížené o výdaje!), pokud se nejedná o:
- příjmy od daně osvobozené, nebo
- příjmy z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (ve smyslu § 36 ZDP),
- příjmy z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (ve smyslu § 36 ZDP),
- nebo sice nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu; poznamenejme, že to se může týkat pouze příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti ve smyslu § 7 ZDP nebo příjmů z pronájmu podle § 9 ZDP, z ostatních druhů příjmů fyzických osob nelze docílit daňové ztráty.
Uvedené obecné pravidlo povinného podáni přiznání k DPFO
zdanitelné příjmy nad 15 000 Kč nebo daňová ztráta – narušují výjimky stanovené v § 38g odst. 2 ZDP, které jej jednak omezují (v případě zaměstnanců, při splnění určitých podmínek), a jednak také rozšiřují (zejména u nerezidentů).
Daňové přiznání k DPFO (dále také jen „DAP“) bez ohledu na výši příjmů není povinen podat poplatník, který měl ve zdaňovacím období 2011 příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky podle § 6 ZDP:
- pouze od jednoho plátce daně (tzv. hlavního zaměstnavatele), nebo
- postupně od více plátců daně (když nedošlo k souběhu plátců daně),
- případně ještě doplatky mezd od těchto plátců daně (tj. zúčtované až po skončení zaměstnání).
- postupně od více plátců daně (když nedošlo k souběhu plátců daně),
- případně ještě doplatky mezd od těchto plátců daně (tj. zúčtované až po skončení zaměstnání).
Podmínkou přitom je, že poplatník:
- u všech těchto plátců daně (zaměstnavatelů) měl na příslušné zdaňovací období (2011) řádně podepsáno prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP (tj. na běžný rok do 15. února, nebo v průběhu roku po nástupu do zaměstnání do 30 dnů, případně alespoň dodatečně při žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u posledního zaměstnavatele v roce 2011), a
- kromě těchto příjmů neměl jiné zdanitelné příjmy (opět se nezapočítávají příjmy osvobozené od daně ani zdaněné tzv. srážkovou daní) podle § 7 až § 10 ZDP v úhrnu vyšší než 6 000 Kč (z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu nebo tzv. ostatní příjmy).
- kromě těchto příjmů neměl jiné zdanitelné příjmy (opět se nezapočítávají příjmy osvobozené od daně ani zdaněné tzv. srážkovou daní) podle § 7 až § 10 ZDP v úhrnu vyšší než 6 000 Kč (z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu nebo tzv. ostatní příjmy).
DAP NENÍ POVINEN PODAT ANI POPLATNÍK – DAŇOVÝ REZIDENT ČR – kterému ve zdaňovacím období (2011) plynuly pouze příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů v zahraničí, které se vyjímají ze zdanění podle § 38f ZDP.
Podle § 38f odst. 4 ZDP se příjmy ze závislé činnosti v zahraničí u tzv. smluvních států (pokud tam byly zdaněny) automaticky vyjímají ze zdanění v ČR bez ohledu na znění mezinárodní daňové smlouvy, ledaže by pro poplatníka byl výhodnější postup podle takovéto smlouvy.
Zde občas poplatníci zapomínají na to, že pokud vedle takovýchto příjmů mají i jiné v Česku zdanitelné příjmy – zejména ze závislé činnosti od českého zaměstnavatele (i když u něj mají podepsáno prohlášení k dani) nebo z pronájmu bytu, který pro dlouhodobý zahraniční pobyt pronajímají – musejí podat DAP, do kterého zahrnou veškeré své (celosvětové) zdanitelné příjmy. Druhým omylem pak bývá přehlédnutí, že toto automatické vyjmutí ze zdanění v Česku se týká pouze příjmů ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí a nikoli tedy např. příjmů z podnikání prostřednictví stálé provozovny nebo z podílů na zisku ze smluvního státu.
Daňové přiznání je ovšem vždy povinen podat:
- Daňový nerezident ČR (např. zahraniční zaměstnanec), pokud v Česku uplatňuje:
– méně běžné slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) ZDP (na manželku, na invalidní důchod z českého důchodového pojištění, nebo na průkaz ZTP/P), nebo daňové zvýhodnění podle § 35c ZDP, tedy nikoliv jestliže uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka nebo z titulu svého studia,
– jakoukoli nezdanitelnou část základu daně podle § 15 ZDP.
– jakoukoli nezdanitelnou část základu daně podle § 15 ZDP.
- Zaměstnanec, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel ve zdaňovacím období příjmy ze závislé činnosti a nebo funkční požitky za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 ZDP za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány zaměstnavatelem v jeho prospěch.
– Jedná se o situaci, kdy předmětné příjmy ze závislé činnosti sice zaměstnavatel zúčtoval do některého z dřívějších zdaňovacích období (např. jako mzdu za prosinec 2011), ovšem kvůli nedostatku peněz nebyla tato mzda vyplacena ani do konce měsíce ledna následujícího roku (tj. do 31. 1. 2012). Tyto příjmy pak nejsou u poplatníka považovány za příjmy roku 2011, ale až roku, kdy budou vyplaceny.
- Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a nebo s funkčními požitky, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu darů poskytnutých do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 ZDP (kvůli tuzemským darům netřeba).
Zdanitelné příjmy nad 15 000 Kč
nebo daňová ztráta – narušují výjimky
stanovené v § 38g odst. 2 ZDP.
Okolnosti, za kterých zaměstnanci za zdaňovací období kalendářního roku 2011 vzniká povinnost podat daňové přiznání k DPFO, mohou být zejména tyto (stačí, aby došlo k naplnění alespoň jedné z nich):
- pokud sice pobíral příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitek pouze od - jednoho tuzemského zaměstnavatele, ale zapomněl nebo zkrátka nepodepsal u něj prohlášení k dani včas a protože dotyčného zaměstnavatele nežádá o provedení ročního zúčtování záloh, nemůže jej podepsat ani dodatečně,
- jestliže pobíral příjmy od jednoho nebo od více zaměstnavatelů postupně za sebou, ale třeba jen na část roku neměl podepsáno prohlášení k dani a z jeho mzdy byla proto sražena záloha na daň podle § 38h odst. 4 ZDP (nesnížená o slevu na dani podle § 35ba ZDP) a nepodepsal jej ani dodatečně do 15. 2. 2012 se žádostí o roční zúčtování záloh (tuto možnost má ale pouze u posledního zaměstnavatele v rámci ročního zúčtování), nezahrnují se příjmy, z nichž byla sražena daň srážkou zvláštní sazbou 15 % podle § 36 ZDP;
- jestliže mu plynuly třeba jen po část roku příjmy zdaněné zálohou na daň souběžně od více zaměstnavatelů (nepřihlíží se jen k doplatkům mzdy dle § 38ch ZDP od dřívějšího „hlavního“ zaměstnavatele v roce 2011); tuto častou situaci si demonstrujeme dále uváděným 1. modelovým příkladem,
- jestliže měl vedle příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků i jiné příjmy dle § 7 až § 10 ZDP v úhrnu vyšší než 6 000 Kč (před odečtením výdajů!), tedy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu a nebo ostatní příjmy, anebo sice nižší, ale chce uplatnit daňovou ztrátu; viz 2. modelový příklad
- jestliže po 31. 1. 2011 obdržel doplatek dlužné čisté mzdy, který se vztahuje k příjmům zúčtovaným v jeho prospěch a zdaněným ještě v roce 2010 nebo dříve, které se tehdy nepovažovaly za příjem plynoucí v daném roce podle § 5 odst. 4 ZDP (protože mu nebyly vyplaceny) a považují se za jeho příjmy až v roce vyplacení,
- jestliže zaměstnanec – daňový rezident ČR měl kromě příjmů zdaněných zálohou na daň ještě příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů v zahraničí (např. ze zaměstnání vykonávaného pro tuzemského zaměstnavatele na území jiného státu po dobu delší než 183 dnů, nebo ve stálé provozovně českého zaměstnavatel umístěné v zahraničí, nebo ze zaměstnání vykonávaného pro zahraničního zaměstnavatele na území jiného státu, apod.), nebo i jiné příjmy ze zdrojů v zahraničí; viz 3. modelový příklad,
- jestliže měl příjmy ze zaměstnání vykonávaného na území ČR, ale plynoucí „ze zahraničí“, tzn. od osoby, která v ČR povinnosti plátce daně podle § 38c ZDP nemá (např. od zahraniční osoby, která má v ČR jen tzv. službovou stálou provozovnu ve smyslu § 22 odst. 1 písm. c) ZDP, anebo která v ČR provozovnu nemá),
- jestliže měl příjmy ze závislé činnosti od zahraničního zastupitelského úřadu v tuzemsku, který v ČR nemá povinnosti plátce daně (bez ohledu na to zda po celý rok nebo jen po část roku),
- jestliže chce uplatnit nezdanitelnou částku základu daně z titulu darů poskytnutých do zahraničí v souladu s podmínkami § 15 odst. 1 ZDP,
- jestliže zaměstnanec – daňový nerezident ČR hodlá pro snížení české daně uplatnit daňové zvýhodnění, nebo méně běžné osobní slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) ZDP (na manžela s vlastními příjmy do 68 000 Kč za rok, za invalidní důchod z českého důchodového pojištění, nebo z titulu průkazu ZTP/P), anebo pro snížení základu daně jakoukoli nezdanitelnou částku podle § 15 ZDP (za poskytnuté dary, úroky z úvěrů na financování bytových potřeb, pojistné na soukromé životní pojištění apod.).
- jestliže pobíral příjmy od jednoho nebo od více zaměstnavatelů postupně za sebou, ale třeba jen na část roku neměl podepsáno prohlášení k dani a z jeho mzdy byla proto sražena záloha na daň podle § 38h odst. 4 ZDP (nesnížená o slevu na dani podle § 35ba ZDP) a nepodepsal jej ani dodatečně do 15. 2. 2012 se žádostí o roční zúčtování záloh (tuto možnost má ale pouze u posledního zaměstnavatele v rámci ročního zúčtování), nezahrnují se příjmy, z nichž byla sražena daň srážkou zvláštní sazbou 15 % podle § 36 ZDP;
- jestliže mu plynuly třeba jen po část roku příjmy zdaněné zálohou na daň souběžně od více zaměstnavatelů (nepřihlíží se jen k doplatkům mzdy dle § 38ch ZDP od dřívějšího „hlavního“ zaměstnavatele v roce 2011); tuto častou situaci si demonstrujeme dále uváděným 1. modelovým příkladem,
- jestliže měl vedle příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků i jiné příjmy dle § 7 až § 10 ZDP v úhrnu vyšší než 6 000 Kč (před odečtením výdajů!), tedy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu a nebo ostatní příjmy, anebo sice nižší, ale chce uplatnit daňovou ztrátu; viz 2. modelový příklad
- jestliže po 31. 1. 2011 obdržel doplatek dlužné čisté mzdy, který se vztahuje k příjmům zúčtovaným v jeho prospěch a zdaněným ještě v roce 2010 nebo dříve, které se tehdy nepovažovaly za příjem plynoucí v daném roce podle § 5 odst. 4 ZDP (protože mu nebyly vyplaceny) a považují se za jeho příjmy až v roce vyplacení,
- jestliže zaměstnanec – daňový rezident ČR měl kromě příjmů zdaněných zálohou na daň ještě příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů v zahraničí (např. ze zaměstnání vykonávaného pro tuzemského zaměstnavatele na území jiného státu po dobu delší než 183 dnů, nebo ve stálé provozovně českého zaměstnavatel umístěné v zahraničí, nebo ze zaměstnání vykonávaného pro zahraničního zaměstnavatele na území jiného státu, apod.), nebo i jiné příjmy ze zdrojů v zahraničí; viz 3. modelový příklad,
- jestliže měl příjmy ze zaměstnání vykonávaného na území ČR, ale plynoucí „ze zahraničí“, tzn. od osoby, která v ČR povinnosti plátce daně podle § 38c ZDP nemá (např. od zahraniční osoby, která má v ČR jen tzv. službovou stálou provozovnu ve smyslu § 22 odst. 1 písm. c) ZDP, anebo která v ČR provozovnu nemá),
- jestliže měl příjmy ze závislé činnosti od zahraničního zastupitelského úřadu v tuzemsku, který v ČR nemá povinnosti plátce daně (bez ohledu na to zda po celý rok nebo jen po část roku),
- jestliže chce uplatnit nezdanitelnou částku základu daně z titulu darů poskytnutých do zahraničí v souladu s podmínkami § 15 odst. 1 ZDP,
- jestliže zaměstnanec – daňový nerezident ČR hodlá pro snížení české daně uplatnit daňové zvýhodnění, nebo méně běžné osobní slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) ZDP (na manžela s vlastními příjmy do 68 000 Kč za rok, za invalidní důchod z českého důchodového pojištění, nebo z titulu průkazu ZTP/P), anebo pro snížení základu daně jakoukoli nezdanitelnou částku podle § 15 ZDP (za poskytnuté dary, úroky z úvěrů na financování bytových potřeb, pojistné na soukromé životní pojištění apod.).
Modelový příklad č. 1
Příjmy od dvou českých zaměstnavatelů
Příjmy od dvou českých zaměstnavatelů
Pan Petr byl po celý rok 2011 zaměstnancem české firmy ABC, s.r.o., za pravidelnou hrubou mzdu 20 000 Kč měsíčně. U zaměstnavatele podepsal prohlášení k dani na celý rok 2011, kde vedle základní osobní slevy na poplatníka uplatňoval daňové zvýhodnění po celý rok 2011 na dvě nezletilé vyživované děti a od července 2011 také na třetí přírůstek do rodiny. Od března do prosince 2011 pan Petr souběžně pracoval pro firmu XYZ, a.s., kde si vydělal rovněž 20 000 Kč hrubého měsíčně. U druhého, souběžného zaměstnavatele nemohl podepsat prohlášení k dani. Manželka pana Petra pracovala pouze do února 2011, za což si vydělala celkem 30 000 Kč, kromě toho měla v tomto roce již jen od daně osvobozené příjmy. A to náhradu mzdy za dočasnou pracovní neschopnost (5 000 Kč), nemocenské (10 000 Kč), peněžitou pomoc v mateřství (20 000 Kč), rodičovský příspěvek na červencový třetí přírůstek (68 400 Kč) a bankovní půjčku na vybavení nového domu (100 000 Kč).
Poplatník v roce 2011 poskytl peněžitý dar ZOO na ochranu ohrožených zvířat ve výši 10 000 Kč. Dále v tomto roce splácí stavební spořitelně úvěr ze stavebního spoření, kterým zčásti financoval výstavbu rodinného domku, do kterého se v roce 2011 s rozrůstající se rodinou přestěhovali. Podle potvrzení stavební spořitelny činily úroky zaplacené v roce 2011 celkem 25 000 Kč. Na své soukromé životní pojištění uhradil v roce 2011 podle potvrzení pojišťovny 15 000 Kč, parametry pojistné smlouvy umožňují uplatnění odpočtu.
Pan Petr nemůže svého „hlavního“ zaměstnavatele ABC, s.r.o. požádat o roční zúčtování záloh za rok 2011, protože musí podat daňové přiznání. Měl totiž souběh více (dvou) plátců daně srážejících zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti, u nichž všech nepodepsal (ani nemohl) prohlášení k dani. Pro účely sestavení přiznání a také jako jeho povinnou přílohu potřebuje potvrzení o příjmech, sražených zálohách a uplatněných slevách na dani, které mu na žádost vyhotoví do 10 dnů. Z těchto potvrzení o příjmech mimo jiné vyčte:
Poplatník v roce 2011 poskytl peněžitý dar ZOO na ochranu ohrožených zvířat ve výši 10 000 Kč. Dále v tomto roce splácí stavební spořitelně úvěr ze stavebního spoření, kterým zčásti financoval výstavbu rodinného domku, do kterého se v roce 2011 s rozrůstající se rodinou přestěhovali. Podle potvrzení stavební spořitelny činily úroky zaplacené v roce 2011 celkem 25 000 Kč. Na své soukromé životní pojištění uhradil v roce 2011 podle potvrzení pojišťovny 15 000 Kč, parametry pojistné smlouvy umožňují uplatnění odpočtu.
Pan Petr nemůže svého „hlavního“ zaměstnavatele ABC, s.r.o. požádat o roční zúčtování záloh za rok 2011, protože musí podat daňové přiznání. Měl totiž souběh více (dvou) plátců daně srážejících zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti, u nichž všech nepodepsal (ani nemohl) prohlášení k dani. Pro účely sestavení přiznání a také jako jeho povinnou přílohu potřebuje potvrzení o příjmech, sražených zálohách a uplatněných slevách na dani, které mu na žádost vyhotoví do 10 dnů. Z těchto potvrzení o příjmech mimo jiné vyčte:
| Zaměstnavatel | Hrubý příjem | Povinné pojistné | Základ daně | Sražená záloha | Měsíční bonusy |
| ABC, s.r.o. | 240 000 Kč | 81 600 Kč | 321 600 Kč | 696 Kč | 5 106 Kč |
| XYZ, a.s. | 200 000 Kč | 68 000 Kč | 268 000 Kč | 40 200 Kč | ----- |
| Celkem | 440 000 Kč | 149 600 Kč | 589 600 Kč | 40 896 Kč | 5 106 Kč |
Vlastní příjmy manželky v roce 2011 byly ve výši 65 000 Kč (mzda 30 000 Kč, náhrada mzdy za dočasnou pracovní neschopnost 5 000 Kč, nemocenské 10 000 Kč a peněžitá pomoc v mateřství 20 000 Kč). Její zbývající příjmy se do vlastních příjmů nezahrnují (rodičovský příspěvek je dávkou státní sociální podpory, přijatá půjčka nepředstavuje příjem ale závazek). Protože tedy vlastní příjem manželky (65 000 Kč) nepřesáhl limit 68 000 Kč, může na ní pan Petr uplatnit slevu na dani za vyživovanou manželku za celý rok 24 840 Kč.
Z nezdanitelný částí základu daně má poplatník nárok na odpočet z titulu:
- poskytnutého daru ZOO ve výši 10 000 Kč (je v rozmezí od 1 000 Kč do 58 960 Kč),
- zaplacených úroků z úvěru na financování bytových potřeb 25 000 Kč,
- zaplaceného pojistného na soukromé životní pojištění v maximální přípustné výši 12 000 Kč.
- zaplacených úroků z úvěru na financování bytových potřeb 25 000 Kč,
- zaplaceného pojistného na soukromé životní pojištění v maximální přípustné výši 12 000 Kč.
K daňovému přiznání budou přiloženy přílohy prokazující nárok na uvedené tři druhy nezdanitelných částí základů daně, a také dvě potvrzení o příjmech ze zaměstnání a sražených zálohách od obou zaměstnavatelů.
Pan Petr musí podat přiznání k DPFO za rok 2011, což je tiskopis 25 5405 MFin 5405 vzor č. 18.
| Přiznání k DPFO pana Petra za rok 2011 (jsou uvedeny jen číselné nenulové řádky) | ||
| Řádek | Stručný popis daňové položky tiskopisu a její výpočet | Kč |
| Zjištění základu daně | ||
| 31 | Úhrn příjmů ze závislé činnosti od všech zaměstnavatelů | 440 000 |
| 32 | Úhrn povinného pojistného z příjmů ze závislé činnosti od všech zaměstnavatelů | 149 600 |
| 34 | Dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti (ř. 31 + ř. 32) | 589 600 |
| 36 | Dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti (opíše se ř. 34) | 589 600 |
| 36a | Dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti (po snížení o vyňaté příjmy ze zahraničí) | 589 600 |
| 42 | Základ daně za rok 2011 (poplatník má pouze příjmy ze zaměstnání) | 589 600 |
| 45 | Základ daně po odečtení ztráty (neuplatňuje, u příjmů jen ze zaměstnání by ani nemohl) | 589 600 |
| Úpravy základu daně | ||
| 46 | Nezdanitelná částka z titulu poskytnutých darů | 10 000 |
| 47 | Nezdanitelná částka z titulu úroků z úvěrů na financování bytové potřeby | 25 000 |
| 49 | Nezdanitelná částka z titulu soukromého životního pojištění | 12 000 |
| 54 | Úhrn nezdanitelných částí základu daně podle § 15 ZDP (ř. 46 + ř. 47 + ř. 49) | 47 000 |
| 55 | Základ daně snížený o nezdanitelné částky (ř. 45 – ř. 54) | 542 600 |
| 56 | Základ daně snížený a zaokrouhlený na celá sta Kč dolů | 542 600 |
| Výpočet daně | ||
| 57 | Vypočtená daň z příjmů podle § 16 ZDP (15 % z ř. 56 = 0,15 x ř. 56) | 81 390 |
| 58 | Daň z příjmů po případném zápočtu zahraniční daně (pan Petr jen opíše ř. 57) | 81 390 |
| 60 | Daň celkem zaokrouhlená na celé koruny nahoru | 81 390 |
| 64 | Základní osobní sleva na dani „na poplatníka“ | 23 640 |
| 65a | Osobní sleva na dani na „vyživovanou manželku“ s vlastními příjmy do 68 000 Kč | 24 840 |
| 70 | Úhrn slev na dani podle § 35ba ZDP (ř. 64 + ř. 65a) | 48 480 |
| 71 | Daň snížená o osobní slevy na dani podle § 35ba ZDP (ř. 60 – ř. 70) | 32 910 |
| Daňové zvýhodnění | ||
| 72 | Daňové zvýhodnění na vyživované děti (2 x 11 604 Kč + 6/12 x 11 604 Kč) | 29 010 |
| 73 | Uplatnění daňového zvýhodnění formou slevy na dani (lze využít plně, daň je totiž vyšší) | 29 010 |
| 74 | Daň po slevě podle § 35c ZDP na dani (ř. 71 – ř. 73), jde o daňovou povinnost pana Petra | 3 900 |
| 75 | Uplatnění daňového zvýhodnění formou (ročního) daňového bonusu (ř. 72 – ř. 73) | 0 |
| Zúčtování se státem | ||
| 76 | Vyplacené měsíční daňové bonusy (podle § 35c odst. 12 ZDP jde o daňový nedoplatek) | 5 106 |
| 77 | Rozdíl na daňovém bonusu (ř. 75 – ř. 76), jde o daňový nedoplatek (§ 35c odst. 12 ZDP) | – 5 106 |
| 84 | Úhrn sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti všemi zaměstnavateli | 40 896 |
| 91 | Na dani bylo zaplaceno více (ř. 74 – ř. 77 – ř. 84 = 3 900 Kč – (– 5 106 Kč) – 40 896 Kč) | – 31 890 |
O vrácení přeplatku na dani (31 890 Kč) může pan Petr požádat na poslední straně 4 tiskopisu přiznání. K daňovému přiznání budou přiloženy následující přílohy:
- Potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatele ABC, s.r.o.,
- Potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatele XYZ, a.s.,
- 1 x Potvrzení o poskytnutém daru,
- 1 x Potvrzení o výši uhrazených úroků z úvěru ze stavebního spoření,
- 1 x Potvrzení o uhrazeném pojistném na životní pojištění.
- Potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatele XYZ, a.s.,
- 1 x Potvrzení o poskytnutém daru,
- 1 x Potvrzení o výši uhrazených úroků z úvěru ze stavebního spoření,
- 1 x Potvrzení o uhrazeném pojistném na životní pojištění.
Modelový příklad č. 2
Příjmy zaměstnance z podnikání a pronájmu
Příjmy zaměstnance z podnikání a pronájmu
Paní Magda byla po celý rok 2011 zaměstnancem české firmy ABC, s.r.o., za pravidelnou hrubou mzdu 20 000 Kč měsíčně. U zaměstnavatele podepsala prohlášení k dani na celý rok 2011, kde vedle základní osobní slevy na poplatníka uplatňovala daňové zvýhodnění po celý rok 2011 na jedno zletilé vyživované dítě. Kromě toho drobně podniká jako pojišťovací zprostředkovatel podle zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění p.p., z čehož jí v roce 2011 plynul příjem 100 000 Kč a protože s činností nemá skoro žádné výdaje, uplatňuje tzv. paušální výdaje 40 % příjmů z (neživnostenského) podnikání podle zvláštních předpisů [§ 7 odst. 1 písm. c), § 7 odst. 7 písm. c) ZDP].
Poté, co se v létě přestěhovala s dcerou do rodinného domku k příteli, začala pronajímat (podnajímat) svůj družstevní byt, z čehož do konce roku 2011 utržila na nájemném 50 000 Kč. Také u těchto příjmů uplatňuje jednoduše paušální výdaje, které zde činí 30 % příjmů (§ 9 odst. 4 ZDP). Poznamenejme, že zálohy na energie a služby spojené s užíváním bytu, které obdrží od podnájemníka, nepředstavují zdanitelný příjem paní Magdy, a stejně tak nemůže úhrady za toto zboží a služby hrazené dodavatelům uplatňovat jako daňový výdaj.
Na své penzijní připojištění v roce 2011 podle potvrzení penzijního fondu uhradila 20 000 Kč.
Paní Magda nemůže zaměstnavatele ABC, s.r.o. požádat o roční zúčtování záloh za rok 2011, protože musí podat daňové přiznání. Vedle příjmů ze závislé činnosti totiž měla ostatní druhy zdanitelných příjmů přesahující limit 6 000 Kč hrubých příjmů za rok. Za tímto účelem si musí od zaměstnavatele vyžádat potvrzení o příjmech, sražených zálohách a uplatněných slevách na dani, které je povinnou přílohou k přiznání:
Poté, co se v létě přestěhovala s dcerou do rodinného domku k příteli, začala pronajímat (podnajímat) svůj družstevní byt, z čehož do konce roku 2011 utržila na nájemném 50 000 Kč. Také u těchto příjmů uplatňuje jednoduše paušální výdaje, které zde činí 30 % příjmů (§ 9 odst. 4 ZDP). Poznamenejme, že zálohy na energie a služby spojené s užíváním bytu, které obdrží od podnájemníka, nepředstavují zdanitelný příjem paní Magdy, a stejně tak nemůže úhrady za toto zboží a služby hrazené dodavatelům uplatňovat jako daňový výdaj.
Na své penzijní připojištění v roce 2011 podle potvrzení penzijního fondu uhradila 20 000 Kč.
Paní Magda nemůže zaměstnavatele ABC, s.r.o. požádat o roční zúčtování záloh za rok 2011, protože musí podat daňové přiznání. Vedle příjmů ze závislé činnosti totiž měla ostatní druhy zdanitelných příjmů přesahující limit 6 000 Kč hrubých příjmů za rok. Za tímto účelem si musí od zaměstnavatele vyžádat potvrzení o příjmech, sražených zálohách a uplatněných slevách na dani, které je povinnou přílohou k přiznání:
| Zaměstnavatel | Hrubý příjem | Povinné pojistné | Základ daně | Sražená záloha | Měsíční bonusy |
| ABC, s.r.o. | 240 000 Kč | 81 600 Kč | 321 600 Kč | 12 996 Kč | 0 Kč |
Kromě tohoto příjmu ze závislé činnosti podle § 6 ZDP, měla ještě další dva druhy příjmů:
- Příjmy z podnikání podle § 7 ZDP:
- Příjmy = 100 000 Kč
- Výdaje (paušální) = 40 % příjmů = 40 000 Kč
- Dílčí základ daně z podnikání = Příjmy – Výdaje = 60 000 Kč
- Výdaje (paušální) = 40 % příjmů = 40 000 Kč
- Dílčí základ daně z podnikání = Příjmy – Výdaje = 60 000 Kč
- Příjmy z pronájmu podle § 9 ZDP:
- Příjmy = 50 000 Kč
- Výdaje (paušální) = 30 % příjmů = 15 000 Kč
- Dílčí základ daně z pronájmu = Příjmy – Výdaje = 35 000 Kč
- Výdaje (paušální) = 30 % příjmů = 15 000 Kč
- Dílčí základ daně z pronájmu = Příjmy – Výdaje = 35 000 Kč
Z nezdanitelný částí základu daně má poplatnice nárok pouze na odpočet z titulu zaplacených příspěvků na své penzijní připojištění, a to v maximální přípustné výši 12 000 Kč (viz § 15 odst. 5 ZDP).
Paní Magda musí podat přiznání k DPFO za rok 2011, což je tiskopis 25 5405 MFin 5405 vzor č. 18.
Paní Magda musí podat přiznání k DPFO za rok 2011, což je tiskopis 25 5405 MFin 5405 vzor č. 18.
| Přiznání k DPFO paní Magdy za rok 2011 (jsou uvedeny jen číselné nenulové řádky) | ||
| Řádek | Stručný popis daňové položky tiskopisu a její výpočet | Kč |
| Zjištění dílčího základu daně ze závislé činnosti | ||
| 31 | Úhrn příjmů ze závislé činnosti od všech zaměstnavatelů | 240 000 |
| 32 | Úhrn povinného pojistného z příjmů ze závislé činnosti od všech zaměstnavatelů | 81 600 |
| 34 | Dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti (ř. 31 + ř. 32) | 321 600 |
| Zjištění dílčího základu daně z podnikání (Příloha č. 1) | ||
| 101 | Příjmy z podnikání podle § 7 ZDP | 100 000 |
| 102 | Výdaje související s příjmy z podnikání (uplatňuje tzv. paušální výdaje = 40 % příjmů) | 40 000 |
| 104 | Rozdíl mezi příjmy a výdaji (ř. 101 – ř. 102) | 60 000 |
| 113 | Dílčí základ daně z podnikání (v daném případě odpovídá ř. 104) | 60 000 |
| Zjištění dílčího základu daně z pronájmu (Příloha č. 2) | ||
| 201 | Příjmy z pronájmu podle § 9 ZDP | 50 000 |
| 202 | Výdaje související s příjmy z pronájmu (uplatňuje tzv. paušální výdaje = 30 % příjmů) | 15 000 |
| 203 | Rozdíl mezi příjmy a výdaji (ř. 201 – ř. 202) | 35 000 |
| 206 | Dílčí základ daně z pronájmu (v daném případě odpovídá ř. 203) | 35 000 |
| Zjištění základu daně | ||
| 36 | Dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti (opíše se ř. 34) | 321 600 |
| 36a | Dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti (po snížení o vyňaté příjmy ze zahraničí) | 321 600 |
| 37 | Dílčí základ daně z podnikání (opíše se ř. 113 z Přílohy č. 1) | 60 000 |
| 39 | Dílčí základ daně z pronájmu (opíše se ř. 206 z Přílohy č. 2) | 35 000 |
| 41 | Úhrn dílčích základů daně podle § 7 až § 10 ZDP (ř. 37 + ř. 39) | 95 000 |
| 41a | Úhrn dílčích základů daně podle § 7 až § 10 (po snížení o vyňaté příjmy ze zahraničí) | 95 000 |
| 42 | Základ daně za rok 2011 (ř. 36a + ř. 41a) | 416 600 |
| 45 | Základ daně po odečtení ztráty (daňovou ztrátu z podnikání nebo pronájmu neuplatňuje) | 416 600 |
| Úpravy základu daně | ||
| 48 | Nezdanitelná částka z titulu příspěvku na penzijní připojištění | 12 000 |
| 54 | Úhrn nezdanitelných částí základu daně podle § 15 ZDP (zde pouze ř. 48) | 12 000 |
| 55 | Základ daně snížený o nezdanitelné částky (ř. 45 – ř. 54) | 404 600 |
| 56 | Základ daně snížený a zaokrouhlený na celá sta Kč dolů | 404 600 |
| Výpočet daně | ||
| 57 | Vypočtená daň z příjmů podle § 16 ZDP (15 % z ř. 56 = 0,15 x ř. 56) | 60 690 |
| 58 | Daň z příjmů po případném zápočtu zahraniční daně (paní Magda jen opíše ř. 57) | 60 690 |
| 60 | Daň celkem zaokrouhlená na celé koruny nahoru | 60 690 |
| 64 | Základní osobní sleva na dani „na poplatníka“ | 23 640 |
| 70 | Úhrn slev na dani podle § 35ba ZDP (poplatnice uplatňuje jen základní slevu, ř. 64) | 23 640 |
| 71 | Daň snížená o osobní slevy na dani podle § 35ba ZDP (ř. 60 – ř. 70) | 37 050 |
| Daňové zvýhodnění | ||
| 72 | Daňové zvýhodnění na vyživované dítě (jedno dítě po celý rok = 1 x 11 604 Kč) | 11 604 |
| 73 | Uplatnění daňového zvýhodnění formou slevy na dani (lze využít plně, daň je totiž vyšší) | 11 604 |
| 74 | Daň po slevě dle § 35c ZDP na dani (ř. 71 – ř. 73), jde o daňovou povinnost pana Magdy | 25 446 |
| Zúčtování se státem | ||
| 84 | Úhrn sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti všemi zaměstnavateli | 12 996 |
| 91 | Na dani zbývá doplatit (ř. 74 – ř. 84) | + 12 450 |
Doplatek na dani (12 450 Kč) musí paní Magda uhradit svému finančnímu úřadu nejpozději v termínu pro podání daňového přiznání za rok 2011, tedy do pondělí 2. dubna 2012 (bez ohledu na den podání přiznání).
K daňovému přiznání budou přiloženy následující přílohy:
- Příloha č. 1 – „Výpočet dílčího základu daně z příjmů z podnikání…“ (tiskopis 25 5405/P1, vzor č. 7)
- Příloha č. 2 – „Výpočet dílčích základů daně z příjmů z pronájmu…“ (tiskopis 25 5405/P2, vzor č. 7)
- Potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatele ABC, s.r.o.,
- Potvrzení o zaplacených částkách na penzijní připojištění.
- Příloha č. 2 – „Výpočet dílčích základů daně z příjmů z pronájmu…“ (tiskopis 25 5405/P2, vzor č. 7)
- Potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatele ABC, s.r.o.,
- Potvrzení o zaplacených částkách na penzijní připojištění.
Modelový příklad č. 3
Příjmy od českého a slovenského zaměstnavatele
Slečna Zuzana pracovala až do června 2011 u české firmy ABC, s.r.o., za pravidelnou hrubou mzdu 20 000 Kč měsíčně. U zaměstnavatele podepsala prohlášení k dani, kde uplatňovala pouze základní osobní slevu na poplatníka. Poté byla dva měsíce registrovaná jako uchazeč o zaměstnání u úřadu práce. Od září 2011 začala pracovat na Slovensku u tamní firmy Tatry, a.s., kde si přišla měsíčně na 1 000 Eur, přesto se i nadále považuje za daňovou rezidentku České republiky, kde má mj. i většinu příbuzných a známých. Družstevní byt v Česku, ve kterém dosud Zuzana bydlela, od září podnajala své známé „samoživitelce“ za symbolické podnájemné 1 000 Kč měsíčně + 3 000 Kč zálohy na služby související s bydlením, které zúčtuje podle konečných cen dodavatelů. Od roku 2008 si přispívala na penzijní připojištění 20 000 Kč ročně, pročež si v rámci ročního zúčtování uplatňovala nezdanitelnou částku 12 000 Kč ročně. Kvůli dlouhodobě podinflačnímu zhodnocení jej ale předčasně v létě roku 2011 zrušila, za což od penzijního fondu obdržela tzv. odbytné.
Slečna Zuzana nemůže svého českého zaměstnavatele ABC, s.r.o. požádat o roční zúčtování záloh za rok 2011, protože musí podat daňové přiznání. Neměla sice souběh více plátců daně a v souladu s § 38f odst. 4 ZDP využívá možnost vyjmout příjmy ze zaměstnání na Slovensku ze zdanění v Česku (třebaže by se jinak dle Smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Českem a Slovenskem uplatnil prostý zápočet slovenské daně). Ovšem § 38g odst. 2 ZDP umožňuje nepodávat daňové přiznání v jen v případě, že poplatníkovi plynuly pouze příjmy ze zahraničí, které se v Česku vyjímají ze zdanění. Avšak Zuzaně neplynou jenom takovéto zahraniční příjmy, ale měla i příjem ze závislé činnosti v Česku a navíc ještě i další zdanitelné příjmy. Třebaže jsou příjmy ze závislé činnosti v zahraničí (Slovensko) vyňaty ze zdanění v Česku a nebudou tedy zdaněny ani samozřejmě nemohou ovlivnit lineární (rovnou) sazbu daně 15 %, přesto je zapotřebí je přiznat (uvést) v daňovém přiznání. Za tímto účelem je ale musí přepočítat na českou měnu, k čemuž využije jednotný kurs eura za rok 2011: 1 EUR = 24,60 Kč (Pokyn GFŘ č. D – 8 zveřejněný ve Finančním zpravodaji č. 1/2012).
A podle § 6 odst. 13 a 14 ZDP navýší takto vypočtený příjem o tzv. fiktivní povinné pojistné, které by zaměstnavatel hradil podle českých pojistných předpisů (tedy 25 % na sociální a 9 % na zdravotní pojištění). Pro účely sestavení přiznání a také jako jeho povinnou přílohu si od obou zaměstnavatelů vyžádá potvrzení o příjmech a sražených zálohách, z nichž po náležitých propočtech zahraničního příjmu vyjde toto:
Slečna Zuzana nemůže svého českého zaměstnavatele ABC, s.r.o. požádat o roční zúčtování záloh za rok 2011, protože musí podat daňové přiznání. Neměla sice souběh více plátců daně a v souladu s § 38f odst. 4 ZDP využívá možnost vyjmout příjmy ze zaměstnání na Slovensku ze zdanění v Česku (třebaže by se jinak dle Smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Českem a Slovenskem uplatnil prostý zápočet slovenské daně). Ovšem § 38g odst. 2 ZDP umožňuje nepodávat daňové přiznání v jen v případě, že poplatníkovi plynuly pouze příjmy ze zahraničí, které se v Česku vyjímají ze zdanění. Avšak Zuzaně neplynou jenom takovéto zahraniční příjmy, ale měla i příjem ze závislé činnosti v Česku a navíc ještě i další zdanitelné příjmy. Třebaže jsou příjmy ze závislé činnosti v zahraničí (Slovensko) vyňaty ze zdanění v Česku a nebudou tedy zdaněny ani samozřejmě nemohou ovlivnit lineární (rovnou) sazbu daně 15 %, přesto je zapotřebí je přiznat (uvést) v daňovém přiznání. Za tímto účelem je ale musí přepočítat na českou měnu, k čemuž využije jednotný kurs eura za rok 2011: 1 EUR = 24,60 Kč (Pokyn GFŘ č. D – 8 zveřejněný ve Finančním zpravodaji č. 1/2012).
A podle § 6 odst. 13 a 14 ZDP navýší takto vypočtený příjem o tzv. fiktivní povinné pojistné, které by zaměstnavatel hradil podle českých pojistných předpisů (tedy 25 % na sociální a 9 % na zdravotní pojištění). Pro účely sestavení přiznání a také jako jeho povinnou přílohu si od obou zaměstnavatelů vyžádá potvrzení o příjmech a sražených zálohách, z nichž po náležitých propočtech zahraničního příjmu vyjde toto:
| Zaměstnavatel | Hrubý příjem | Povinné pojistné | Základ daně | Sražená záloha |
| ABC, s.r.o. | 120 000 Kč | 40 800 Kč | 160 800 Kč | 12 300 Kč |
| Tatry, a.s. | 98 400 Kč | 33 456 Kč | 131 856 Kč | 9 840 Kč |
| Celkem | 218 400 Kč | 74 256 Kč | 292 656 Kč | 22 140 Kč |
Přestože příjem z podnájemného družstevního bytu za rok 2011 činí jen 4 000 Kč, je nutno jej rovněž uvést do přiznání coby příjem z pronájmu podle § 9 ZDP, kde si slečna Zuzana pro jednoduchost uplatní tzv. paušální výdaje, které nemusí prokazovat, a to ve výši 30 % příjmů, tedy 1 200 Kč. Zálohy na služby související s podnájmem (dodávka vody, tepla, elektřiny, plynu, popelnice atd.) přitom nejsou předmětem zdanění, protože jsou pravidelně vyúčtovány přesně podle konečných dodavatelských faktur za skutečnou spotřebu podnájemce.
Z důvodu předčasného zrušení smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem v roce 2011 vznikl Zuzaně v souladu s § 15 odst. 5 ZDP jednorázový zdanitelný ostatní příjem podle § 10 ZDP ve výši nezdanitelných částek, o které v minulosti z titulu zaplacených příspěvků na toto penzijní připojištění snížila svůj základ daně. Podle zadání si v letech 2008, 2009 a 2010 takto snížila základ daně o celkem 3 x 12 000 Kč = 36 000 Kč, které proto nyní v roce 2011 naopak její základ daně zvýší coby ostatní zdanitelný příjem dle § 10 ZDP.
Slečna Zuzana musí podat přiznání k DPFO za rok 2011, tiskopis 25 5405 MFin 5405 vzor č. 18.
| Přiznání k DPFO slečny Zuzany za rok 2011 (jsou uvedeny jen číselné nenulové řádky) | ||
| Řádek | Stručný popis daňové položky tiskopisu a její výpočet | Kč |
| Zjištění dílčího základu daně ze závislé činnosti | ||
| 31 | Úhrn příjmů ze závislé činnosti od všech zaměstnavatelů | 218 400 |
| 32 | Úhrn povinného pojistného z příjmů ze závislé činnosti od všech zaměstnavatelů | 74 256 |
| 34 | Dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti (ř. 31 + ř. 32), zatím ještě i ze Slovenska | 292 656 |
| Zjištění dílčího základu daně z pronájmu (Příloha č. 2) | ||
| 201 | Příjmy z pronájmu podle § 9 ZDP | 4 000 |
| 202 | Výdaje související s příjmy z pronájmu (uplatňuje tzv. paušální výdaje = 30 % příjmů) | 1 200 |
| 203 | Rozdíl mezi příjmy a výdaji (ř. 201 – ř. 202) | 2 800 |
| 206 | Dílčí základ daně z pronájmu (v daném případě odpovídá ř. 203) | 2 800 |
| Zjištění dílčího základu daně z ostatních příjmů (Příloha č. 2) | ||
| 207 | Příjmy z ostatních příjmů podle § 10 ZDP (dodanění dřívějších odpočtů § 15 odst. 5 ZDP) | 36 000 |
| 208 | Výdaje na dosažení ostatních příjmů (u daného druhu příjmů nelze uplatnit žádné výdaje) | 0 |
| 209 | Dílčí základ daně z ostatních příjmů (ř. 207 – ř. 208) | 36 000 |
| Zjištění základu daně | ||
| 36 | Dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti (opíše se ř. 34) | 292 656 |
| 36a | Dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti bez vyňatých příjmů a výdajů ze Slovenska | 160 800 |
| 39 | Dílčí základ daně z pronájmu (opíše se ř. 206 z Přílohy č. 2) | 2 800 |
| 40 | Dílčí základ daně z ostatních příjmů (opíše se ř. 209 z Přílohy č. 2) | 36 000 |
| 41 | Úhrn dílčích základů daně podle § 7 až § 10 ZDP (ř. 39 + ř. 40) | 38 800 |
| 41a | Úhrn dílčích základů daně podle § 7 až § 10 (po snížení o vyňaté příjmy ze zahraničí) | 38 800 |
| 42 | Základ daně za rok 2011 (ř. 36a + ř. 41a) | 199 600 |
| 45 | Základ daně po odečtení ztráty (daňovou ztrátu z pronájmu poplatnice neuplatňuje) | 199 600 |
| Úpravy základu daně | ||
| 54 | Úhrn nezdanitelných částí základu daně podle § 15 ZDP (neuplatňuje žádné) | 0 |
| 55 | Základ daně snížený o nezdanitelné částky (ř. 45 – ř. 54) | 199 600 |
| 56 | Základ daně snížený a zaokrouhlený na celá sta Kč dolů | 199 600 |
| Výpočet daně | ||
| 57 | Vypočtená daň z příjmů podle § 16 ZDP (15 % z ř. 56 = 0,15 x ř. 56) | 29 940 |
| 58 | Daň z příjmů po případném zápočtu zahraniční daně (slečna Zuzana pouze opíše ř. 57) | 29 940 |
| 60 | Daň celkem zaokrouhlená na celé koruny nahoru | 29 940 |
| 64 | Základní osobní sleva na dani „na poplatníka“ (za celý rok, i když v létě nepracovala) | 23 640 |
| 70 | Úhrn slev na dani podle § 35ba ZDP (poplatnice uplatňuje jen základní slevu, ř. 64) | 23 640 |
| 71 | Daň snížená o osobní slevy na dani podle § 35ba ZDP (ř. 60 – ř. 70) | 6 300 |
| 74 | Daň po slevě podle § 35c ZDP (Zuzana nemá nárok na daňové zvýhodnění na dítě) | 6 300 |
| Zúčtování se státem | ||
| 84 | Úhrn sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (jen u českého zaměstnavatele) | 12 300 |
| 91 | Na dani bylo zaplaceno více (ř. 74 – ř. 84) | – 6 000 |
O vrácení přeplatku na dani (6 000 Kč) může Zuzana požádat na poslední straně 4 tiskopisu přiznání.
K daňovému přiznání budou přiloženy následující přílohy:
- Příloha č. 2 – „Výpočet dílčích základů daně z příjmů z pronájmu…“ (tiskopis 25 5405/P2, vzor č. 7)
- Potvrzení o zdanitelných příjmech od českého zaměstnavatele ABC, s.r.o.,
- Podrobnosti k příjmům ze zaměstnání na Slovensku, u nichž uplatňuje nárok na vyloučení dvojího zdanění v souladu s § 38f odst. 10 ZDP, případně potvrzení o příjmech od slovenského zaměstnavatele Tatry, a.s.
- Potvrzení o zdanitelných příjmech od českého zaměstnavatele ABC, s.r.o.,
- Podrobnosti k příjmům ze zaměstnání na Slovensku, u nichž uplatňuje nárok na vyloučení dvojího zdanění v souladu s § 38f odst. 10 ZDP, případně potvrzení o příjmech od slovenského zaměstnavatele Tatry, a.s.
Ing. Martin Děrgel
