Kdy zaměstnavatel nemusí platit odškodnění?
Dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je podle ust. § 69 odst. 1 zákoníku práce povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu. Tato náhrada zaměstnanci přísluší, a to ve výši průměrného výdělku, ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru.
Náhrada mzdy (platu) podle ust. § 69 odst. 1 zákoníku práce má povahu ekvivalentu mzdy (platu), kterou si zaměstnanec nemohl vydělat v důsledku porušení povinnosti zaměstnavatele - v důsledku toho, že se zaměstnancem rozvázal neplatně pracovní poměr, a proto mu nepřiděloval práci. Ust. § 69 zákoníku práce přitom nijak nesouvisí s jednotlivými důvody rozvázání pracovního poměru, podstatné je, zda skončení pracovního poměru bylo shledáno neplatným.
Ke ztrátě na výdělku následkem neplnění povinnosti zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy může ovšem u zaměstnance současně dojít jen tehdy, je-li sám připraven, ochoten a schopen konat práci podle pracovní smlouvy.
Nemůže-li zaměstnanec konat práci podle pracovní smlouvy v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, mateřské nebo rodičovské dovolené nebo pro jinou překážku v práci, při níž mu nepřísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu, nemá ani právo na náhradu mzdy (platu) podle ustanovení § 69 odst. 1 zákoníku práce.
ZAMĚSTNANEC POBÍRAJÍCÍ PŘEDČASNÝ DŮCHOD JE OMEZEN VE VÝKONU PRACOVNÍ ČINNOSTI - Rozhodne-li se zaměstnanec, u něhož byly splněny předpoklady pro vznik nároku na tzv. předčasný důchod (starobní důchod, na který vznikl nárok podle ust. § 31 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění), o své vlastní vůli o tuto dávku důchodového pojištění požádat a tzv. předčasný důchod je mu přiznán, nemůže vykonávat výdělečnou činnost v rozsahu, který zakládá účast na pojištění (srov. § 27 zákona o důchodovém pojištění), neboť zákonná podmínka uvedená v ust. § 37 odst. 2 věty před středníkem zákona o důchodovém pojištění souběh takové výdělečné činnosti a výplaty starobního důchodu, na který vznikl nárok podle ust. § 31 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, vylučuje, zhodnotil Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn.. 21 Cdo 445/2023, ze dne 29. 6. 2023.
Výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle ust. § 31 zákona o důchodovém pojištění, tedy předčasného důchodu nenáleží do dosažení důchodového věku, pokud je vykonávána výdělečná činnost nebo je poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci.
Kdo pobírá předčasný starobní důchod není z pohledu zákona připraven konat práci, protože mu to brání v pobírání tohoto důchodu
Proto za situace, kdy byl se zaměstnancem neplatně rozvázán pracovní poměr, je třeba dovodit, že nadále nemá být zdrojem jeho příjmů mzda (plat) z dosavadního pracovního poměru, ale přiznaný důchod (starobní důchod, na který mu vznikl nárok podle § ust. 31 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění), jehož výplatu na základě vlastní žádosti pobírá, a že není připraven a ochoten dále konat pro zaměstnavatele práci podle pracovní smlouvy, i když dříve (před podáním žádosti o důchod) zaměstnavateli oznámil, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, vyložil Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 445/2023, ze dne 29. 6. 2023.
Není-li (nemá-li být) podle rozhodnutí zaměstnance, s nímž byl neplatně rozvázán pracovní poměr, nadále zdrojem jeho příjmů zásadně mzda (plat) za vykonanou práci u dosavadního zaměstnavatele, ale přiznaný (předčasný) starobní důchod, na který mu vznikl nárok podle ust. § 31 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, nemá ode dne, kdy mu byl tento důchod přiznán, nárok na náhradu mzdy (platu) podle ustanovení § 69 odst. 1 zákoníku práce. Důvody, pro které se zaměstnanec rozhodl požádat o tzv. předčasný důchod, jsou přitom nerozhodné.
V případě posuzování nároku na náhradu mzdy (platu) z neplatného rozvázání pracovního poměru za situace, kdy zaměstnanec pobírá současně starobní důchod, na který mu vznikl nárok podle ust. § 29 zákona o důchodovém pojištění - rozumějme tzv. běžný starobní důchod, je situace odlišná, neboť výplata tohoto důchodu náleží (i) osobám vykonávajícím výdělečnou činnost – jak vyplývá z ust. § 37 odst. 1 věty první zákona o důchodovém pojištění – v plné výši.
Nárok na odškodnění není, ani když vás do předčasného důchodu v podstatě donutil jít zaměstnavatel, který vás protiprávně propustil z práce
Zaměstnanci, který se ocitl v takové situaci a po neplatném rozvázání pracovního poměru (což bylo pravomocně uznáno soudem) si požádal o předčasný starobní důchod, který mu byl přiznán, a domáhal se proto odškodnění za neplatně rozvázaný pracovní poměr, tedy náhrady mzdy dle ust. § 69 odst. 1 zákoníku práce, nepomohla ani následující argumentace. Zaměstnanec po „odejití“ do předčasného starobního důchodu aktivně pokračoval v řízení o určení neplatnosti výpovědi, kterou dostal od zaměstnavatele a následně se domáhal přiznání odškodnění - náhrady mzdy. Soud mu ji nepřiznal. Zaměstnanec marně namítal, že postup soudu je vůči němu velmi tvrdý. Marně vysvětloval, že do předčasného starobního důchodu odešel právě proto, že ztratil zaměstnání, když s ním zaměstnavatel (neplatně) rozvázal pracovní poměr. Sám by, kdyby pracovní poměr nerozvázal zaměstnavatel, o ukončení zaměstnání neusiloval a o přiznání předčasného starobního důchodu nepožádal. Soud však odmítl, že postup vůči zaměstnanci uplatněný je v rozporu s dobrými mravy.
Kdo nemá v předdůchodovém věku peníze si prý má podat návrh na předběžné opatření
Podání žádosti o přiznání tzv. předčasného důchodu bylo – a to i v situaci, kdy byl po rozvázání pracovního poměru neplatnou výpovědí žalovaného bez příjmu – volbou propuštěného zaměstnance, který se mohl návrhem na vydání předběžného opatření domáhat, aby žalovanému zaměstnavateli bylo uloženo, aby zaměstnanci poskytl alespoň část pracovní odměny [§ 76 odst. 1 písm. b) o. s. ř.]. - Předběžné opatření je opatření soudu, kterým kterým jsou na návrh účastníka řízení dočasně řešeny určité poměry, než je ve věci vydáno definitivní (pravomocné) rozhodnutí.
Důsledky mohou být tvrdé
Zaměstnanec prostě řešil otázku svého živobytí. Nejvyšší soud ČR však zhodnotil, že rozhodl-li se zaměstnanec místo toho požádat o přiznání tzv. předčasného důchodu, jehož výplata do dosažení důchodového věku v případě výkonu výdělečné činnosti nenáleží, dal tím nepochybně najevo, že nadále nemá být zdrojem jeho příjmů mzda z pracovního poměru u žalovaného zaměstnavatele, ale právě přiznaný důchod. A tím dal najevo, že není připraven a ochoten dále konat pro žalovaného zaměstnavatele práci podle pracovní smlouvy (což je podmínkou přiznání odškodnění za neplatně rozvázaný pracovní poměr), i když dříve (před podáním žádosti o tzv. předčasný starobní důchod a před jeho přiznáním) zaměstnavateli oznámil, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával.
Shrnutí k náhradě mzdy dle ust. § 69 odst. 1 zákoníku práce při tzv. předčasném důchodu
Rozhodne-li se zaměstnanec, u něhož byly splněny předpoklady pro vznik nároku na tzv. předčasný důchod a předčasný důchod je mu přiznán, nemůže vykonávat výdělečnou činnost v rozsahu, který zakládá účast na pojištění. Proto za situace, kdy byl se zaměstnancem neplatně rozvázán pracovní poměr, je třeba dovodit, že nadále nemá být zdrojem jeho příjmů mzda (plat) z dosavadního pracovního poměru, ale přiznaný důchod (starobní důchod, na který mu vznikl nárok podle § 31 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění), jehož výplatu na základě vlastní žádosti pobírá, a že není připraven a ochoten dále konat pro zaměstnavatele práci podle pracovní smlouvy, i když dříve (před podáním žádosti o důchod) zaměstnavateli oznámil, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával. Není-li (nemá-li být) podle rozhodnutí zaměstnance, s nímž byl neplatně rozvázán pracovní poměr, nadále zdrojem jeho příjmů zásadně mzda (plat) za vykonanou práci u dosavadního zaměstnavatele, ale přiznaný starobní důchod, na který mu vznikl nárok podle ust. § 31 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, nemá ode dne, kdy mu byl tento důchod přiznán, nárok na náhradu mzdy (platu) podle ust. § 69 odst. 1 zákoníku práce. Důvody, pro které se zaměstnanec rozhodl požádat o tzv. předčasný důchod, jsou přitom nerozhodné.
Richard W. Fetter
