Když OSVČ nepodá zdravotní
pojišťovně Přehled

Může zdravotní pojišťovna spolupracovat s jinými orgány a institucemi za účelem kontroly plátců pojistného? Je zdravotní pojišťovna oprávněna uložit podnikateli pokutu za nepodání Přehledu? Jak lze chápat pojem pravděpodobné výše pojistného a jaký je jeho smysl?

Jestliže byl pojištěnec v roce 2023 ve zdravotním pojištění osobou samostatně výdělečně činnou, vztahují se na něj mnohé povinnosti, mezi které patří především oznámení zahájení nebo ukončení podnikání (pokud nepodnikal již před rokem 2023), pravidelné placení záloh, je-li to pro OSVČ povinností, a každopádně pak podání Přehledu za tento kalendářní rok.

Bez ohledu na skutečnost, zda je pro podnikatele jeho samostatná výdělečná činnost jediným nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním či vedlejším zdrojem příjmů, je jeho povinností podat zdravotní pojišťovně v dále uvedených termínech Přehledu o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné (dále jen „Přehled“). Tato povinnost platí pro OSVČ jak za situace, kdy podnikala po celý kalendářní rok 2023, tak i v případě, kdy vykonávala samostatnou výdělečnou činnost pouze po část tohoto roku.

OSVČ si musí být vědoma, že nepodání Přehledu je pod sankcí, kdy zdravotní pojišťovna může takto nezodpovědnému podnikateli stanovit pravděpodobnou výši pojistného za podmínek dále uvedených a ještě mu může uložit pokutu až do výše 50 000 Kč.

Také je pravdou, že uplatněný postup zdravotní pojišťovny nezbavuje OSVČ povinnosti Přehled podat. Nepodání Přehledu rozhodně není správnou volbou, protože zdravotní pojišťovna disponuje zákonnými mechanismy, na jejichž základě může pohledávky vůči OSVČ jak vyčíslit, tak následně uplatňovat, tedy vyměřovat a v případě nezaplacení vymáhat, což je ostatně její důležitou úřední povinností.

Pro podání Přehledu OSVČ za rok 2023 platí ve zdravotním pojištění tyto základní termíny:

•    do jednoho měsíce ode dne, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání za rok 2023 – jedná se o základní termín, platný pro OSVČ, tedy nejpozději dne 2. 5. 2024

•    pokud má OSVČ povinný audit nebo zpracovává-li daňové přiznání daňový poradce, může OSVČ podat Přehled do 1. 8. 2024.

Do 8. 4. 2024 jsou povinny předložit Přehled ty OSVČ, které daňové přiznání nepodávají (např. nízké příjmy).

Podle § 136 odst. 2 daňového řádu se lhůta pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 prodlužuje na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky. Protože termín 1. 5. 2024 je státním svátkem, lze daňové přiznání podat ještě 2. 5. a Přehled zdravotní pojišťovně do 3. 6. 2024.

Z praxe mohu potvrdit, že většina OSVČ tuto svoji důležitou zákonnou povinnost – podat zdravotní pojišťovně Přehled – ve stanoveném termínu řádně plní, čímž si výrazně usnadňuje svoji pozici ve styku se zdravotní pojišťovnou. V opačných případech se pak zpravidla jedná buď o nedopatření nebo o osoby, které se takto chovají téměř „systematicky“ a Přehledy opakovaně nepředkládají.

Iniciativa zdravotní pojišťovny

Nepodá-li OSVČ Přehled v termínech výše uvedených, bude se zdravotní pojišťovna domáhat svého zákonného nároku, neboli bude po OSVČ předložení Přehledu požadovat. Nejprve zřejmě osloví všechny OSVČ dlužící Přehled s tím, aby tento neprodleně dodaly, v této fázi zpravidla bez sankčního postihu. Pokud se však tento krok nesetká s adekvátní odezvou (tzn., že Přehled předložen není), může zdravotní pojišťovna – opírajíce se o příslušnou legislativu – začít v předmětné záležitosti spolupracovat s jinými institucemi, jejichž prostřednictvím lze potřebné údaje (tedy výši daňového základu OSVČ za rok 2023) získat.

Z ustanovení § 14 odst. 3 písm. c) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá povinnost orgánů sociálního zabezpečení poskytnout zdravotním pojišťovnám na jejich žádost údaje o výši příjmů a výdajů podle podaného Přehledu včetně dalších informací, potřebných k doplnění údajů v informačních systémech zdravotních pojišťoven.

Podle § 23 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, není porušením mlčenlivosti vzájemné poskytování informací mezi správci daní z příjmů, zdravotního a sociálního pojištění, které jsou nezbytné pro účelnou kontrolu plátců.

Za účelem získání údajů o výši daňového základu zdravotní pojišťovny běžně spolupracují například s finančními úřady, od kterých mohou získat požadované údaje, tedy výši daňového základu za rok 2023 na základě podaného daňového přiznání.

Při analýze výše uvedeného lze dospět k závěru, že pokud OSVČ nepodá Přehled zdravotní pojišťovně (a to ani v prodlouženém termínu, zpracovává-li daňové přiznání daňový poradce), začne zdravotní pojišťovna činit v předmětné záležitosti potřebné kroky, primárně s výzvou OSVČ k dobrovolnému splnění její zákonné povinnosti. Vzhledem ke složitosti procesního postupu tak může komunikace mezi zdravotní pojišťovnou a OSVČ ve věci podání Přehledu za rok 2023 probíhat třeba i po zbytek letošního roku.

Stanovení pravděpodobné
výše pojistného

Jednou z možností zdravotní pojišťovny, jak reagovat na nedisciplinovanost podnikatele, je stanovit mu podle § 25a zákona č. 592/1992 Sb. tzv. pravděpodobné pojistné, pokud byla OSVČ v dříve zaslané písemné výzvě k předložení Přehledu na tento následek upozorněna.

Při stanovení pravděpodobné výše pojistného vychází zdravotní pojišťovna z údajů a pomůcek, které má k dispozici nebo které si sama opatří. Těmito podklady tedy mohou být například údaje získané od státních institucí (viz výše). Pokud zdravotní pojišťovna takové údaje nemá, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše příjmů OSVČ za to, že jejím měsíčním příjmem je částka odpovídající 50 % z 1,5 násobku všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, ve kterém příslušná zdravotní pojišťovna stanoví pravděpodobnou výši pojistného.

Měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného se u zaměstnavatele vypočte jako 1,5 násobek tohoto všeobecného vyměřovacího základu a pro rok 2023 tak činí 57 441 Kč (38 294 x 1,5), 13,5 % pravděpodobné výše měsíčního pojistného pak po zaokrouhlení 7 755 Kč. U osob samostatně výdělečně činných je tato hodnota pravděpodobného pojistného poloviční – 3 878 Kč. 

Již z těchto měsíčních částek je patrné, že stanovení pravděpodobné výše pojistného je v mnoha případech pro plátce nevýhodné, nehledě na reálnou možnost sankčního postihu zdravotní pojišťovny ve formě pokuty (až do výše 50 000 Kč) za nepředložení Přehledu zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

Takže pokud by OSVČ podnikala po celý rok 2023 a nepodala by za tento rok Přehled, může jí zdravotní pojišťovna vyměřit pravděpodobné pojistné 46 536 Kč (3 878 x 12). Z dlužné částky pravděpodobné výše pojistného jsou OSVČ povinny platit i penále.

Podnikatelé však musejí vzít na vědomí, že stanovením pravděpodobné výše pojistného není ve zdravotním pojištění nijak dotčena jejich povinnost podat Přehled včetně možnosti zdravotní pojišťovny uložit pokutu za porušení zákona. Pokud OSVČ následně požadovaný Přehled předloží, zdravotní pojišťovna rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného zruší.