Když se z dosaženého příjmu pojistné
na zdravotní pojištění v roce 2025 neplatí

Kromě státu, který platí zdravotním pojišťovnám pojistné za tzv. státní pojištěnce (v roce 2025 měsíčně v částce 2 127 Kč), máme ve zdravotním pojištění ještě tyto tři skupiny plátců zaměstnavatele – platící pojistné za sebe a za své zaměstnance, osoby samostatně výdělečně činné, osoby bez zdanitelných příjmů.

Výjimky v právní úpravě zdravotního pojištění

Zákony č. 48/­1997 Sb. a 592/­1992 Sb., tedy základní zákony zdravotního pojištění obsahují ustanovení, podle kterých zaměstnavatel pojistné na zdravotní pojištění ze zúčtovaného příjmu neodvede. Jedná se o situaci, kdy:

•    se osoba nepovažuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance podle § 5 písm. a) bodů 1. – 7. z. č. 48/­1997 Sb.,

•    se jedná o výjimku, tedy příjem nepodléhající odvodu pojistného podle § 3 odst. 2 z. č. 592/­1992 Sb.

Doplňujeme, že příjmy jako výjimky z odvodu pojistného na zdravotní pojištění deklarované v § 3 odst. 2 z. č. 592/­1992 Sb. nepodléhají ani odvodu sociálního pojištění – blíže viz § 5 odst. 2 z. č. 589/­1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

NÁVAZNOST NA ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ - V ustanoveních § 8 až 10 z. č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), jsou z pohledu daní řešeny tyto příjmy:

1)  Příjmy z kapitálového majetku

     Za OSVČ se z pohledu zdravotního pojištění nepovažuje osoba s příjmy podle § 8 ZDP, kdy se jedná například o podíly na zisku obchodní korporace nebo podílového fondu, je-li v něm podíl představován cenným papírem, úroky z držby cenných papírů a výnosy dluhopisů podle zákona upravujícího dluhopisy s výjimkou výnosu určeného rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem, o podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, o úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na účtu, který není podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání aj.

2)  Příjmy z nájmu

     Občan s příjmy z nájmu podle § 9 ZDP taktéž neplatí z těchto příjmů pojistné, ať už se jedná o příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů nebo o příjmy z nájmu věcí movitých, nemovitost však nesmí být zapsána v obchodním majetku. Kdyby byly příjmy z nájmu jediným zdrojem obživy pojištěnce, musel by mít řešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah některou z dále uvedených variant, například jako osoba bez zdanitelných příjmů.

3)  Ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů

     Má-li pojištěnec v rozhodném období kalendářního roku příjmy vyjmenované v ustanovení § 10 ZDP, nepodléhají tyto povinnosti placení pojistného. V praxi se například jedná o příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem, a příjmů z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem.

Z výše uvedeného vyplývá, že příjmy podle § 8 až 10 ZDP nezakládají povinnost platit pojistné na zdravotní pojištění a příjmy této povahy neřeší pojištění u zdravotní pojišťovny, což znamená, že pojištěnec musí být zařazen u zdravotní pojišťovny v některé z kategorií dále uvedených.

PŘÍJMY ZE SVČ - ZDP ve svém § 7 vyjmenovává druhy příjmů, které do konce roku 2013 kvalifikoval jako příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, po novele ZDP účinné od 1. 1. 2014 se tyto označují jako příjmy ze samostatné činnosti. Věcný rozsah příjmů však zůstal v podstatě nezměněn. Za příjmy ze samostatné činnosti se podle předmětného ustanovení § 7 ZDP považují pouze ty příjmy, které nepatří do příjmů ze závislé činnosti podle § 6 ZDP.

Osobou samostatně výdělečně činnou tak je ve zdravotním pojištění osoba s příjmy podle ustanovení § 7 odst. 1 a 2 ZDP.

I v této oblasti však nalezneme situace, kdy osoba vyvíjející podnikatelskou činnost není ve zdravotním pojištění považována za OSVČ.

Podle § 7 odst. 6 ZDP je příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč a jde o příjem uvedený v odstavci 2 písm. a). Sražením zvláštní sazby daně přímo plátcem honoráře je autor vypořádán se zdaněním tohoto příjmu. Honoráře podléhající srážkové dani také nevstupují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění. Zvláštní sazba daně z příjmů autorů dle § 7 odst. 6 ZDP činí 15 % ve smyslu § 36 odst. 2 písm. o) ZDP.

Jednou ze základních povinností OSVČ je pravidelně každý měsíc platit zálohy na pojistné, není-li OSVČ od této povinnosti zákonem osvobozena.

V souladu s právní úpravou zdravotního pojištění není OSVČ povinna platit v roce 2025 zálohy na pojistné v případech, kdy:

•    je při souběhu se zaměstnáním podnikatelská činnost vedlejším zdrojem příjmů,

•    se v prvním kalendářním roce podnikání jedná o osobu, za kterou je současně plátcem pojistného i stát,

•    byla po celý kalendářní měsíc uznána neschopnou práce nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů,

•    pro OSVČ neplatí minimální vyměřovací základ a podle výsledků samostatné výdělečné činnosti za rok 2024 jí v roce 2025 nevznikne – od měsíce podání Přehledu – povinnost platit zálohy proto, že za rok 2024 byla ve ztrátě,

•    pro ni neplatí zákonné minimum a na základě podané žádosti jí byla snížena výše zálohy na nulovou hodnotu (v roce 2025 je průběžně ve ztrátě).

Pokud OSVČ zálohy neplatí a podle dosaženého daňového základu jí vznikne povinnost doplatit pojistné, pak úhradu doplatku za rok 2024 provede v roce 2025 do osmi dnů po dni, ve kterém podala, resp. byla povinna podat zdravotní pojišťovně Přehled o výši daňového základu za rok 2024.

KATEGORIE ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ - Pokud pojistný vztah nezajistí například výkon zaměstnání (třeba tehdy, když příjem na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nepodléhá odvodu pojistného zaměstnavatelem), musí mít osoba s trvalým pobytem na území České republiky řešené své zdravotní pojištění v rámci kalendářního měsíce některou z těchto variant:

•    zaměstnanec v zaměstnání s příjmy ze závislé činnosti, které zakládají účast na zdravotním pojištění (například zaměstnání na základě pracovní smlouvy) nebo

•    osoba samostatně výdělečně činná anebo

•    osoba, za kterou platí pojistné stát,

přičemž postačí registrace v některé z těchto skupin osob třeba jen po část daného měsíce nebo dokonce postačí i jen jeden den evidence v tomto měsíci.

Není-li využita některá z těchto možností, stává se pojištěnec na celý příslušný kalendářní měsíc osobou bez zdanitelných příjmů.

Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje takový pojištěnec s trvalým pobytem na území České republiky, který nemá v rámci celého kalendářního měsíce příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti nebo není za něj plátcem pojistného stát. Jinak řečeno, pokud je pojištěnec v průběhu kalendářního měsíce alespoň jeden den registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec nebo jako osoba samostatně výdělečně činná anebo je zařazen v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, není (resp. nemůže být) v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů. Měsíční platba pojistného osoby bez zdanitelných příjmů činí od 1. ledna 2025 částku 2 808 Kč.

Alternativně přichází v úvahu i vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění, kdy nejvyužívanějšími možnostmi jsou:

a)  Výkon výdělečné činnosti v zahraničí ve smyslu koordinačních nařízení Evropské unie

     U osob ze států Evropské unie včetně Norska, Islandu, Lichtenštejnska, Švýcarska a případně také Spojeného království se postupuje podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/­2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně prováděcího Nařízení č. 987/­2009. Jedním ze základních principů těchto nařízení je pojištění (neboli účast ve všech systémech sociálního zabezpečení) ve státě, na jehož území je vykonávána výdělečná činnost – tedy zaměstnání nebo samostatná výdělečná činnost.

b)  Dlouhodobý pobyt v zahraničí

     O dlouhodobém pobytu v cizině hovoříme tehdy, jsou-li splněny tyto tři podmínky:

1. nepřetržitý pobyt v cizině trvá déle než 6 měsíců,

2. zdravotní pojištění v cizině trvá po celou dobu pobytu v cizině,

3. písemné prohlášení o ukončení platby pojistného bylo doručeno zdravotní pojišťovně před dnem ukončení platby pojistného.

Osoba splňující některou z podmínek dle bodů a) nebo b) je vyňata ze zdravotního pojištění v ČR a současně je povinna odevzdat před odjezdem průkaz zdravotní pojišťovny.

Ing. Jiří Hálek