Když zaměstnavatel neodvádí pojistné

U kterých benefitů je pro zdanění a návazně pro placení pojistného na zdravotní pojištění limitující hodnotou polovina průměrné mzdy? Kdy lze ve zdravotním pojištění uplatnit odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance? Které podmínky musí být splněny, aby příjem po skončení zaměstnání nepodléhal odvodu pojistného?

Povinností zaměstnavatele
je odvádět za zaměstnance pojistné na zdravotní pojištění

z dosažených příjmů, dle situace se přihlíží i k povinnosti dodržet minimální vyměřovací základ.

Zaměstnavatelé představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného. Povinnosti placení pojistného zaměstnavatelem podléhá příjem ze zaměstnání za předpokladu, že se osoba považuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance podle § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., tj. když zúčtovaný příjem svojí výší nebo povahou zakládá účast na zdravotním pojištění, resp. z titulu tohoto příjmu vzniká zaměstnavateli povinnost odvádět pojistné.

Základní povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění je platit pojistné včas a ve správné výši, mimoto plní tito plátci pojistného vůči zdravotní pojišťovně zaměstnance spoustu dalších povinností, například oznamování změn za zaměstnance nebo hlášení pracovních úrazů.

Základní právní úpravu představují zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, oba ve znění pozdějších předpisů.

V případě nerespektování zákona jsou sankčními prostředky penále a pokuta. Penále (stejně jako dlužné pojistné) je zdravotní pojišťovna ze zákona povinna vyměřit každému subjektu a v případě jeho nezaplacení nastupuje proces vymáhání. Naproti tomu pokutu zdravotní pojišťovna uložit může, ale také nemusí – v těchto případech záleží na komplexním a objektivním posouzení zdravotní pojišťovny, která vyhodnotí rozsah a míru závažnosti provinění zaměstnavatele.

Podívejme se však nyní blíže na některé situace z praxe, kdy zaměstnavatel v souladu s právní úpravou zdravotního pojištění neodvede zdravotní pojišťovně v roce 2024 z příjmu zúčtovaného zaměstnanci žádné pojistné.

Pokud zaměstnavatel v souladu s právní úpravou zdravotního pojištění neodvádí z plnění zúčtovaného zaměstnanci pojistné na zdravotní pojištění, je tato situace z finančního hlediska příznivá pro zaměstnavatele i pro zaměstnance, nikoli však pro systém veřejného zdravotního pojištění.

Příjmy dani nepodléhající
nebo od daně osvobozené

Plnění zúčtovaná zaměstnavatelem zaměstnanci mají charakter příjmů poskytovaných v souvislosti se závislou činností. V aktuálně platných právních podmínkách je specifikováno ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p.p. (dále jen „ZDP“), řešící problematiku příjmů ze závislé činnosti, kterými tak jsou například plnění v podobě příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce, a funkčního požitku.

Kromě „klasických“ příjmů ze závislé činnosti poskytují zaměstnavatelé zaměstnancům odměny fixní i variabilní povahy a různé benefity. Jak v jednotlivých případech řešit zdaňování včetně návaznosti na odvody zdravotního pojištění?

Jaké podmínky pro zaměstnavatele u jednotlivých plnění platí

Do vyměřovacího základu zaměstnance patří, mimo výjimek, příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 ZDP. Naopak, bez odvodu daně a pojistného na zdravotní pojištění můžeme v návaznosti na aktuálně platná ustanovení ZDP definovat například následující plnění.

•    Dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP jsou s účinností od 1. 1. 2024 od daně osvobozena nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období ve formě:

•    pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis, použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení nebo poskytnutí rekreace nebo zájezdu,

•    použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,

•    příspěvku na kulturní nebo sportovní akce,

•    příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy.

S účinností od 1. ledna 2024 je tak zrušena dlouhodobě platná limitující částka 20 000 Kč pro osvobození v případě poskytnutí rekreace a zájezdu a namísto toho se zavádí jednotný limit pro všechny zaměstnanecké benefity, uvedené v tomto ustanovení. Limit je stanoven ve výši poloviny průměrné mzdy, což znamená, že se bude vždy k 1. 1. měnit. Pro rok 2024 je tento limit určen částkou 21 983,50 Kč. 

•    Od 1. 1. 2024 je nově upraveno ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) ZDP, kdy od daně jsou osvobozeny příjmy plynoucí z účasti zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na sportovní nebo kulturní akci pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud vzhledem k její povaze je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené.

Aby byly příjmy z účasti na sportovní nebo kulturní akci pořádané zaměstnavatelem osvobozeny od daně z příjmů bez limitu, musí být akce pořádaná zaměstnavatelem určena úzkému okruhu účastníků z řad zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků. Musí se také jednat o akce příležitostné a obvyklé ve vztahu zaměstnavatel – zaměstnanec. Například se může jednat o oslavy výročí, vánoční večírky, teambuildingy, sportovní hry zaměstnanců aj.

Žáci nebo studenti, kteří mají
pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku

Aby zúčtovaný příjem nezakládal povinnost odvodu pojistného zaměstnavatelem, musí mít činnost žáka nebo studenta status praktického výcviku. Pojistné se z případně zúčtovaného příjmu neodvede bez ohledu na jeho výši.

Zaměstnání na dohodu

Pro vznik účasti na zdravotním pojištění rozhoduje u dohod výhradně výše zúčtovaného příjmu, přičemž není rozhodující, zda zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc, část kalendářního měsíce nebo dokonce jen jeden den.

Pojistné na zdravotní pojištění neodvádí zaměstnavatel tehdy, pokud příjem u dohody o pracovní činnosti nedosahuje 4 000 Kč (po celý rok 2024) nebo u dohody o provedení práce nepřevyšuje 10 000 Kč (rozhodná částka příjmu 10 000 Kč platila v době zpracování tohoto článku v květnu 2024).

Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Nedosahuje-li zúčtovaný hrubý příjem částky 4 000 Kč, neplatí se pojistné ještě u:

•    člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci (nebo funkci), za kterou je družstvem odměňován,

•    dobrovolného pracovníka pečovatelské služby.

Takovým zaměstnáním (tedy bez odvodu pojistného zaměstnavatelem) nemá pojištěnec řešen svůj pojistný vztah, takže v daném kalendářním měsíci musí:

•    mít jiné zaměstnání, zakládající účast na zdravotním pojištění nebo

•    být zařazen u zdravotní pojišťovny jako OSVČ (případně s možností výkonu podnikatelské činnosti v paušálním režimu) anebo

•    být evidován v některé ze „státních kategorií“ dle § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.

Není-li využita některá z těchto tří možností, stává se pojištěnec ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů.

Příjem do výše odpočtu

Zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců může u poživatelů invalidního důchodu uplatnit v roce 2024 odpočet od dosaženého příjmu ve výši 15 440 Kč. Pojistné se tedy neodvádí v případě, kdy je zaměstnanci tohoto zaměstnavatele zúčtován hrubý příjem do výše odpočtu 15 440 Kča pobírání invalidního důchodu trvá po celý kalendářní měsíc.

V případě pobírání tohoto důchodu pouze po část kalendářního měsíce musí být (se zohledněním odpočtu) zajištěn v tomto měsíci odvod pojistného alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za kalendářní dny, ve kterých takový zaměstnanec poživatelem důchodu nebyl.

Členové okrskových
volebních komisí

Za zaměstnance se ve zdravotním pojištění nepovažují členové okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise, kteří plní úkoly podle volebních zákonů.

Odměny členů těchto komisí nezakládají (od 1. 12. 2011) povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění v souladu ustanovením § 5 písm. a) bodu 7 z. č. 48/1997 Sb. Příslušné úřady nepřihlašují tyto osoby u zdravotních pojišťoven jako zaměstnance. Z uvedeného tak vyplývá, že člen okrskové volební komise může být současně i osobou bez zdanitelných příjmů, což v období od 1. 1. 2008 do 30. 11. 2011 nepřicházelo v úvahu.

Náhrady škody podle zákoníku
práce a právních předpisů upravujících služební poměry

Tyto náhrady nepodléhají odvodu pojistného. Pokud by však zaměstnavatel poskytnul zaměstnanci náhradu škody ve vyšší hodnotě, než v jaké je podle zákoníku práce povinen, rozdíl mezi částkou, kterou je povinen poskytnout, a částkou, kterou zaměstnanci skutečně poskytnul, by zahrnul do vyměřovacího základu zaměstnance.

Odstupné

Odvodu pojistného na zdravotní pojištění nepodléhá odstupné, na které vznikl nárok podle zákoníku práce. Odstupné jako forma kompenzace za rozvázání pracovního poměru přísluší ze zákona zaměstnanci pouze v případech rozvázání pracovního poměru dohodou nebo výpovědí z organizačních důvodů [§ 52 písm. a) až c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění p.p.] nebo ze zdravotních důvodů [§ 52 písm. d) zákoníku práce].

Odstupné, na které vznikl nárok při rozvázání pracovního poměru podle § 52 písm. a) – d) zákoníku práce, je odstupným nárokovým, nepodléhajícím odvodům pojistného na zdravotní (a také sociální) pojištění. Není přitom rozhodující, zda se jedná pouze o minimální nárokové odstupné nebo o odstupné zvýšené na základě vnitřního předpisu, kolektivní smlouvy nebo dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

Příklad 1

Zaměstnanec se stal nadbytečným, proto s ním zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr výpovědí podle § 52 písm. c) zákoníku práce a zúčtoval mu v souladu s kolektivní smlouvou odstupné ve výši šestinásobku průměrného výdělku.

Zákoník práce hovoří v ustanovení § 67 odst. 1 o tom, že dochází-li k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší zaměstnanci při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně jednonásobku až trojnásobku průměrného výdělku podle délky trvání pracovního poměru. Protože se připouští odstupné i ve vyšším počtu násobků průměrného výdělku, nezahrnuje se celková zúčtovaná částka odstupného do vyměřovacího základu zaměstnance.

Jednorázová sociální výpomoc

Pro nezahrnutí plnění tohoto charakteru do vyměřovacího základu zaměstnance musí být současně splněny dvě podmínky:

1)  musí se jednat o plnění jednorázové a

2)  mimořádně obtížné poměry zaměstnance vznikly jako bezprostřední následek některé z událostí uvedených v ustanovení § 3 odst. 2 písm. e) zákona č. 592/1992 Sb.

Kdyby však bylo takové plnění poskytnuto opakovaně nebo pokud by byla z důvodu jedné sociální události postupně poskytnuta dvě různá plnění, nesplňovalo by druhé plnění podmínku jednorázovosti a podléhalo by povinnosti odvodu pojistného.

Odměna po skončení
zaměstnání

Odvodu pojistného podléhají i příjmy (odměny) zúčtované po skončení zaměstnání s výjimkou uvedenou v § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 592/1992 Sb.

Touto výjimkou je situace, kdy odvodu pojistného na zdravotní pojištění nepodléhá plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání. Toto plnění se nezahrne do vyměřovacího základu zaměstnance tehdy, pokud je poskytnuto poživateli pouze některého z těchto dvou druhů důchodů za podmínky, že:

•    bylo z časového hlediska poskytnuto po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání

•    a poživatelem důchodu musí být osoba v době, kdy jí bylo plnění poskytnuto, nikoli v době, kdy došlo ke skončení zaměstnání.

Nepřítomnost zaměstnance
v zaměstnání

Žádné pojistné neodvede zaměstnavatel, který vykazuje zaměstnanci po celý kalendářní měsíc neplacené volno (nebo také neomluvenou absenci), přičemž:

•    disponuje potvrzením od jiného zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu (například když je zaměstnanec uvolněn pro výkon veřejné funkce). Toto potvrzení má dlouhodobou platnost a nemusí být obnovováno například při každém zvýšení minimální mzdy;

•    je zaměstnanec současně OSVČ a platí alespoň minimální zálohy (v roce 2024 se jedná o částku zálohy 2 968 Kč měsíčně), což zaměstnavateli dokládá čestným prohlášením,

•    zaměstnanec patří mezi výjimky uvedené v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., například se jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného stát. Pro tyto osoby neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu, takže při nulovém příjmu bude nulový i vyměřovací základ.