Když zaměstnavatel neplatí pojistné

Ve kterých situacích vzniká penále? Které podmínky musí zaměstnavatel dodržet v případě sjednání splátkového kalendáře? Jaké jsou lhůty pro podání žádosti o prominutí penále u platebního výměru a u výkazu nedoplatků? Které příjmy zaměstnance nepodléhají odvodu pojistného na zdravotní pojištění?

Zaměstnavatelé představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného, proto by mělo být zájmem jak zaměstnavatelů, tak i zdravotních pojišťoven, aby byly možnosti výskytu případných chyb a nedostatků minimalizovány. Pokud zaměstnavatel řádně platí pojistné, pak se těmito platbami získává podstatná část zdrojů systému veřejného zdravotního pojištění, a současně nevzniká důvod k uplatňování sankčního postihu ze strany zdravotní pojišťovny, a to ať už ve formě zjištění dlužného pojistného, vyměření penále či uložení pokuty za porušení některé z povinností.

Rozhodné období – kalendářní měsíc

určuje časový úsek, za který se pojistné platí. U zaměstnavatele je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem je dosažený (zaměstnavatelem zúčtovaný) hrubý příjem zaměstnance ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 (a následujících) zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p.

Pokud se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu 17 300 Kč, musí zaměstnavatel při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc odvést v roce 2023 pojistné nejméně ve výši 2 336 Kč. 

Je-li zaměstnanec vyjmenován mezi osobami, pro které minimální vyměřovací základ neplatí (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.), odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu do zákonného minima.

Zaměstnavatelé jsou plátci pojistného na zdravotní pojištění za své zaměstnance,

kdy odvádějí jak jednu třetinu z celkové částky pojistného, sraženou zaměstnanci, tak dvě třetiny, které platí jako zaměstnavatelé. Zdravotní pojišťovně musí být odvedeno pojistné ve výši 13,5 % z úhrnu příjmů zaměstnance započitatelných v příslušném kalendářním měsíci do vyměřovacího základu, zaokrouhleno na celou korunu směrem nahoru (viz ustanovení § 2 zákona č. 592/1992 Sb.). Tímto způsobem vypočtená výše pojistného představuje částku, kterou je zaměstnavatel za zaměstnance i za sebe povinen zdravotní pojišťovně odvést.

Nejdůležitější povinností zaměstnavatele je platit pojistné na zdravotní pojištění včas a v zákonem stanovené výši. Pojistné hrazené zaměstnavatelem musí být za příslušný kalendářní měsíc odvedeno zdravotní pojišťovně (připsáno na její účet) nejpozději 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Připadne-li poslední den této lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, lze platbu uhradit ještě nejbližší příští pracovní den. Vždy platí zásada, že dnem úhrady je datum připsání platby na příslušný příjmový účet zdravotní pojišťovny.

Dluh na pojistném (včetně souvisejícího penále) vzniká při:

•    placení pojistného opožděně,

•    placení pojistného v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem,

•    kombinaci těchto chybných postupů,

•    neplacení pojistného.

Kontrolní činnost zdravotních pojišťoven, kterou si tyto organizují podle svých potřeb, je primárně zaměřena na to, zda zaměstnavatelé správným způsobem vypočítají a následně odvedou za zaměstnance zdravotní pojišťovně pojistné podle zákona.

Pokud není pojistné placeno zaměstnavatelem včas a ve správné výši, vzniká dluh na pojistném včetně souvisejícího penále. V uplatňování a následném vymáhání nezaplacených pohledávek jsou zdravotní pojišťovny nekompromisní, neboť platby od zaměstnavatelů představují v portfoliu jejich příjmů významnou položku.

Uplatňování pohledávek zdravotní pojišťovnou

Pokud zaměstnavatel řádně podává Přehledy o platbě pojistného za zaměstnance, pak prostým porovnáním předpisů a plateb zdravotní pojišťovna snadno zjistí existenci dluhu. Jejím následným počinem pak zpravidla bývá například telefonické vyrozumění v dané záležitosti, zaslání vyúčtování,sms zprávy, e-mailové zprávy nebo sdělení do datové schránky, ze kterých vyplynou závazky zaměstnavatele vůči zdravotní pojišťovně. Těmito cestami je plátce vyzván k dobrovolné úhradě evidovaných pohledávek. Pokud tyto v určené lhůtě neuhradí, nastupují zákonné mechanismy, kdy zdravotní pojišťovny postupují ve dvou liniích. Buď je s plátcem zahájeno správní řízení a následně vystaven platební výměr nebo je plátci zaslán výkaz nedoplatků. Mimo standardně registrovaných pohledávek může zdravotní pojišťovna využít i institutu pravděpodobného pojistného (a z něho vyplývajícího penále) včetně uložení pokuty za porušení zákonných povinností. Dlužící zaměstnavatel je každopádně adeptem pro provedení kontroly zdravotní pojišťovnou.

Do 30. 11. 2011 platilo, že právo zdravotních pojišťoven předepsat dlužné pojistné (i penále) se promlčovalo za pět let ode dne splatnosti. Změnou ustanovení § 16 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. byla tato lhůta od 1. 12. 2011 prodloužena na 10 let, čímž dostaly zdravotní pojišťovny podstatně delší období pro vyměření a následné vymáhání svých pohledávek.

Platební výměry

Jestliže zaměstnavatel jako plátce pojistného dobrovolně nezaplatí vyměřené dluhy, zahájí zdravotní pojišťovna správní řízení, a to tím způsobem, že zašle plátci Oznámení o zahájení správního řízení. V tomto oznámení plátci sdělí, čeho se správní řízení týká a zároveň mu uloží lhůtu pro vznesení případných námitek. Po uplynutí této lhůty (za předpokladu, že případné námitky nejsou pro zdravotní pojišťovnu akceptovatelné) vydá zdravotní pojišťovna v rámci správního řízení správní rozhodnutí – platební výměr.

Proti platebnímu výměru je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení k odvolací instanci – Rozhodčímu orgánu prostřednictvím zdravotní pojišťovny, která platební výměr vydala.

V případě dlužného pojistného nemá odvolání odkladný účinek. Plátce je povinen uhradit částku vyměřenou platebním výměrem, i když podal odvolání. V případě kladného vyřízení odvolání je platba vrácena. 

Výkazy nedoplatků

V návaznosti na vývoj praxe i související soudní judikatury se s účinností od 1. 1. 2022 zjednodušila pravidla pro vydání výkazu nedoplatků jako úkonu, kterým může zdravotní pojišťovna vyměřovat své pohledávky. Vydání výkazu nedoplatků je definováno jako první úkon v řízení, kterému nepředchází např. oznámení o zahájení řízení. Výkaz nedoplatků se stává vykonatelným dnem doručení s možností podání námitek dle § 53 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb. (důvod podání námitek je plátce pojistného povinen v námitkách uvést). Proti výkazu nedoplatků nejsou přípustné odvolání ani obnova řízení. Ustanovením § 53 odst. 6 se stanovuje lhůta, v rámci které může zdravotní pojišťovna zrušit výkaz nedoplatků z vlastního podnětu, a to do 3 let ode dne jeho vykonatelnosti.

Urychlená úhrada dlužné částky pojistného

Zdravotní pojišťovny jsou ze zákona povinny vyměřovat a vymáhat nejen dlužné pojistné, ale i penále, přičemž si (na rozdíl od možnosti uložení pokuty za porušení některé z povinností) nemohou vybrat, kterému plátci penále vyměří a kterému nikoli, ale jejich povinností je dlužné pojistné a penále plošně uplatňovat, a v případě nezaplacení následně vymáhat, vůči všem dlužníkům.

Základní povinností každého plátce ve zdravotním pojištění je a priori vyrovnat dluh na pojistném, pokud tento vznikne, protože nárok zdravotní pojišťovny na platbu pojistného nelze zpochybnit za předpokladu, že plátce je v příslušné skupině řádně zaregistrován a povinnost placení tak pro něho vyplývá přímo ze zákona.

Pokud zaměstnavatel uznává dlužné pojistné co do důvodu a výše, měl by toto ve svém vlastním zájmu urychleně zaplatit, popřípadě se domluvit se zdravotní pojišťovnou na splátkovém kalendáři. Zaplacení dlužné částky pojistného má totiž dvě výhody – jednak dnem úhrady dluhu přestává běžet penále, jednak je zaplacení dlužné částky pojistného nezbytným předpokladem pro rozhodování o odstranění tvrdosti ve věci dlužného penále, pokud si zaměstnavatel tuto žádost podá (viz dále). Pro úplnost je zapotřebí uvést, že v žádném případě nelze podat žádost o odstranění tvrdosti ve věci dlužného pojistného.

Zdravotní pojišťovna však může evidovat pouze dluh na penále, a to v případě, kdy bylo pojistné placeno opožděně, jinými slovy, k určitému datu plátce na pojistném nedluží a pouze z titulu opožděných úhrad vzniklo penále.

Pořadí splácení závazků

Má-li plátce pojistného vůči zdravotní pojišťovně více splatných závazků, je pořadí jejich splácení následující:

a)  pokuty,

b) přirážka k pojistnému,

c) nejstarší nedoplatky pojistného,

d)  běžné platby pojistného,

e) penále.

Jednotlivé dlužné částky podle písmen a) až e) se poukazují samostatně na příslušné účty zdravotní pojišťovny.

Každá platba penále se zaokrouhluje na celou korunu směrem nahoru. Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč za kalendářní rok a zdravotní pojišťovna taktéž nevymáhá dlužné pojistné nepřesahující 200 Kč. 

Úhrada dluhu ve splátkách

Do konce roku 2007 nebyla problematika splátkových kalendářů v zákonné úpravě zdravotního pojištění vůbec zakotvena. S účinností od 1. 1. 2008 je v ustanovení § 26e z. č. 592/1992 Sb. v souvislosti s vystavováním potvrzení o stavu závazků zdravotní pojišťovnou uvedeno následující: „Má-li plátce pojistného dluh, uvede se v tomto potvrzení výše dluhu a údaj o dluhu na pojistném včetně záloh, dluhu na penále, dluhu na pokutě a dluhu na přirážce k pojistnému. Zvlášť se uvede výše zůstatku dluhu, pokud zdravotní pojišťovna povolila jeho splácení ve splátkách“.

I když zdravotní pojišťovny celkem běžně sjednávají s dlužníky splátkové kalendáře, musí si být zaměstnavatel – dlužník vědom skutečnosti, že na uzavření dohody o splátkách dluhu není právní nárok, proto záleží na postoji zdravotní pojišťovny, zda ke sjednání splátkové dohody vůbec přistoupí. Základními podmínkami takové dohody je včasné splácení jednotlivých splátek podle harmonogramu a dále řádné placení pravidelných měsíčních úhrad. Pokud plátce neplní jednu z těchto podmínek, má zdravotní pojišťovna právo odstoupit od sjednané dohody, vždy však záleží na konkrétně dohodnutých náležitostech takového ujednání.

Sjednáním splátkového kalendáře se nesnižuje zatížení z titulu penále. Do konce roku 2021 činila sazba penále 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Zákonem č. 286/2021 Sb. se od 1. 1. 2022 stanoví výše penále podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení. Penále z nezaplaceného penále již dále nenabíhá.

Podání žádosti o prominutí penále – odstranění tvrdosti

Jestliže se zaměstnavatel dostane do situace, kdy po něm zdravotní pojišťovna požaduje zaplacení penále, přichází v úvahu několikero řešení. Penále buď neprodleně uhradit, nebo se dohodnout se zdravotní pojišťovnou na jeho vyrovnání ve splátkách.

Pokud se zaměstnavatel rozhodne využít tzv. institutu odstranění tvrdosti a požádat o prominutí vyměřeného penále, pak platí následující:

•    žádost o odstranění tvrdosti může (resp. musí) být podána v patnáctidenní lhůtě od doručení platebního výměru. Pouze v případech, kdy se dodatečně objeví nové skutečnosti, které plátce pojistného bez vlastního zavinění nemohl uplatnit do dne nabytí právní moci rozhodnutí, může být žádost o odstranění tvrdosti podána i později, nejpozději však do tří let od nabytí právní moci platebního výměru;

•    pokud bylo plátci pojistného penále stanoveno výkazem nedoplatků, činí lhůta pro podání žádosti 8 dnů ode dne jeho vykonatelnosti (tj. doručení).

Podle zákona rozhoduje o žádostech o prominutí penále do 30 000 Kč zdravotní pojišťovna. Přesahuje-li penále 30 000 Kč, pak je k rozhodování příslušný Rozhodčí orgán zdravotní pojišťovny.

Je vhodné upozornit na skutečnost, že na prominutí či snížení vyměřeného penále odstraněním tvrdosti není „paušální“ právní nárok, ale zdravotní pojišťovna individuálně rozhoduje po pečlivém vyhodnocení veškerých okolností konkrétního případu. Pokud má být žádosti plátce pojistného zcela nebo částečně vyhověno, musí plátce splnit svoji základní povinnost, kterou je uhrazení dlužného pojistného v plné výši, a také podat žádost včas.

Jestliže bylo penále vyměřeno z důvodu neoznámení nebo opožděného oznámení změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pak jako argument může zaměstnavatel při formulaci žádosti uvést skutečnost, že pojistné bylo zaplaceno do systému veřejného zdravotního pojištění, byť nesprávné zdravotní pojišťovně.

Kdy zdravotní pojišťovna podané žádosti nevyhoví

Žádosti o odstranění tvrdosti nelze vyhovět, jestliže:

•    nebude předem uhrazeno pojistné splatné do vydání rozhodnutí o prominutí penále nebo přirážky k pojistnému,

•    na plátce byl podán insolvenční návrh,

•    plátce vstoupil do likvidace.

Rozhodnutí o odstranění tvrdosti je prvním úkonem v řízení a nejsou proti němu přípustné odvolání ani obnova řízení.