Komunikace a korespondence

se správcem daně

 

Ing. Vladimír Hruška

Komunikace se správce daně bývá občas složitá, protože běžný poplatník nemá obvykle komplexní znalosti v oblasti správy daní. Jedná se často o komplikované a pro mnohé nepochopitelné vazby a souvislosti. Pokusíme se spolu projít daňovým řádem s tím, že u vybraných ustanovení se pokusíme naznačit nezávislé vzory písemností, které se k dané pasáži zákona vztahují, a které by mohly býti názornou ukázkou, jak by mohla například vypadat korespondence v podobě žádostí, udělení plné moci, opravného prostředku, sdělní, oznámení, návrhu či podnětu…

Základní legislativní normou, ze které se musí vycházet, je zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen daňový řád). Ten od 1. 1. 2011 nahradil zákon č. 377/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Takže daňový řád je v platnosti již více než šest let a v praxi účetních pracovníků je nezbytné se s tímto zákonem seznámit a pracovat s ním.

Je nezbytné však důrazně upozornit na skutečnost, že nezávazné vzory korespondence by měly sloužit pouze pro případnou inspiraci čtenářů v okamžiku, pokud by stáli před nutností se správcem daně v dané oblasti komunikovat. Předkládané vzory je tedy nezbytné brát pouze jako informativní. Případně uvedené hodnoty, uvedená jména a údaje o osobách a obchodních korporacích jsou smyšlená a jakákoliv případná shodnost nebo podobnost se skutečnými osobami a firmami je ryze náhodná. To platí i pro řazení a návaznosti jednotlivých uvedených vzorů, které se v mnoha případech vzájemně eliminují či protiřečí. I za výběrem adresáta (Finanční úřad pro Královéhradecký kraj a Územní pracoviště v Hradci Králové) není žádný vedlejší úmysl.

Abychom nemuseli procházet podrobně a detailně celý daňový řád, uvádíme u jednotlivých ustanovení pouze heslovité informace vztahující se k dané části legislativní normy. Tam, kde je nutné uvádíme dále podrobnější informace a v případě, kdy dále nabízíme nezávazný vzor korespondence se správcem daně, uvádíme podrobné informace daných ustanovení. Z tohoto důvodu nelze v žádném případě následující text považovat plně dostatečný k použití při řešení nějaké konkrétní kauzy. V takovém případě je nezbytné vycházet ze znění celého zákona – daňového řádu. Zde uvedené informace by měly posloužit pouze k účelu, za kterým byl tento příspěvek vytvářen.

Daňový řád byl od svého schválení již několikrát novelizován a poslední novela bude provedena v rámci tzv. daňového balíčku pro rok 2017. V dále uvedeném textu již s těmito změnami počítáme. Jednotlivé části daňového řádu budeme vždy uvádět následující formou přehledu:

ČÁST PRVNÍ – ÚVODNÍ USTANOVENÍ

HLAVA I – PŘEDMĚT A ÚČEL ÚPRAVY – § 1 – § 4

Uvedené ustanovení například řeší:

•  postup správců daní, práva a povinnosti daňových subjektů a třetích osob vzniklá při správě daní jako předmět tohoto zákona,

•  správa daně jako postup, jehož cílem je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady,

•  daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování (řádné daňové tvrzení); dodatečné daňové přiznání, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování,

•  daně, které jsou příjmem veřejného rozpočtu; daně, které jsou snížením příjmu veřejného rozpočtu (vratka),

•  veřejný rozpočet ve smyslu tohoto zákona,

•  daň ve smyslu tohoto zákona,

•  příslušenství daně,

•  okamžik vzniku daňové povinnosti,

•  použití ustanovení tohoto zákona, neupravuje-li jiný zákon správu daní jinak,…

 

Daňový řád upravuje postup správců daní, práva a povinnosti daňových subjektů a třetích osob, které jim vznikají při správě daní. Správa daně je postup, jehož cílem je:

•    správné zjištění a stanovení daní, a

•    zabezpečení jejich úhrady.

 

Základem pro správné zjištění a stanovení daně je řádné daňové tvrzení, kterým se rozumí daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování a dodatečné daňové tvrzení, kterým se rozumí dodatečné daňové přiznání, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování podané daňovým subjektem.

Daní se obecně rozumí platba do veřejných rozpočtů (státní rozpočet, státní finanční aktiva nebo rezervní fond organizační složky státu, rozpočet územního samosprávného celku, rozpočet státního fondu nebo Národní fond, rozpočet Evropské unie, nebo rozpočet, o němž to stanoví zákon). Daňová povinnost vzniká okamžikem, kdy nastaly skutečnosti, které jsou podle zákona předmětem daně, nebo skutečnosti tuto povinnost zakládající. Za daň daňový řád považuje:

•    peněžité plnění, clo nebo poplatek,

•    peněžité plnění, pokud zákon stanoví, že se při jeho správě postupuje podle daňového řádu,

•    peněžité plnění v rámci dělené správy.

 

Příslušenstvím daně se rozumějí úroky, penále, pokuty a náklady řízení, pokud jsou ukládány nebo vznikají-li podle daňového zákona. Úroky, penále a pokuta za opožděné tvrzení daně sledují osud daně.

HLAVA II – ZÁKLADNÍ ZÁSADY SPRÁVY DANÍ – § 5 – § 9

Uvedené ustanovení například řeší:

•  postup správce daní, uplatňování jeho pravomoci a šetření chráněných zájmů daňových subjektů a třetích osob,

•  rovnost procesních práv a povinností osob zúčastněných na správě daní, jejich vzájemná spolupráce,

•  vstřícnost a zdvořilost správce daní vůči zúčastněným osobám,

•  rychlost a hospodárnost postupu správce daní,

•  posuzování důkazů při dokazování hodnoty,

•  zákonná snaha o zamezení nedůvodných rozdílů ve skutkově shodných nebo podobných případech

•  pravidlo mlčenlivosti,

•  shromažďování osobních údajů správcem daně pro účely správu daní,…

 

Správce daně postupuje při správě daní v souladu se zákony (zahrnuje se i mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu) a jinými právními předpisy. Důležitou skutečností je, že správce daně uplatňuje svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena.

Správce daně šetří práva a právem chráněné zájmy daňových subjektů a třetích osob (osoby zúčastněné na správě daní) v souladu s právními předpisy a používá při vyžadování plnění jejich povinností jen takové prostředky, které je nejméně zatěžují a ještě umožňují dosáhnout cíle správy daní.

Osoby zúčastněné na správě daní mají rovná procesní práva a povinnosti. Správce daně podle možností vychází osobám zúčastněným na správě daní vstříc. Úřední osoby jsou povinny vyvarovat se při správě daní nezdvořilostí.

Daňový řád přímo uvádí, že správce daně postupuje bez zbytečných průtahů a takovým způsobem, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady.

Důležitou oblastí je dokazování. Správce daně při dokazování hodnotí důkazy podle své úvahy a posuzuje každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. Přitom přihlíží ke všemu, co při správě daní vyšlo najevo. Má dbát na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Vychází ze skutečného obsahu právního jednání nebo jiné skutečnosti rozhodné pro správu daní.

Správa daní je neveřejná. Osoby zúčastněné na správě daní a úřední osoby jsou povinny za podmínek stanovených daňovým řádem nebo jiným zákonem zachovávat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti se správou daní dozvěděly.

ČÁST DRUHÁ – OBECNÁ ČÁST O SPRÁVĚ DANÍ

HLAVA I – SPRÁVCE DANĚ A OSOBY ZÚČASTNĚNÉ NA SPRÁVĚ DANÍ

Díl 1 – Správce daně - § 10 – § 19

Uvedené ustanovení například řeší:

•  kdo je správce daně, jeho rozsah,

•  správní orgán ve smyslu tohoto zákona,

•  způsobilost správce daně být účastníkem občanského soudního řízení,

•  pravomoci správce daně,

•  úřední osoby,

•  místní příslušnost správce daně, její změna,

•  právo místně příslušného správce daně dožádat se jiného věcně příslušného správce daně o provedení určitých úkonů,

•  okolnosti delegace místní příslušnosti na jiného správce daně,

•  podmínky převzetí věci nadřazeným správcem daně,…

 

Správcem daně je správní orgán nebo jiný státní orgán (orgán veřejné moci) v rozsahu, v jakém mu je zákonem nebo na základě zákona svěřena působnost v oblasti správy daní.

Daňový řád stanoví, že správce daně:

a)  vede daňová řízení a jiná řízení podle daňového zákona,

b)  provádí vyhledávací činnost,

c)  kontroluje plnění povinností osob zúčastněných na správě daní,

d)  vyzývá ke splnění povinností,

e)  zabezpečuje placení daní.

 

Správce daně vykonává svou pravomoc prostřednictvím úředních osob. Úřední osobou je zaměstnanec, který se bezprostředně podílí na výkonu pravomoci správce daně, nebo osoba oprávněná k výkonu pravomoci správce daně zákonem nebo na základě zákona, která prokazuje svoje oprávnění k úkonům při správě daní služebním průkazem, pokud tak stanoví zákon, popřípadě jiným způsobem.

 

Kamenická 987

500 99 Hradec Králové

DIČ CZ01234567

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Žádost o sdělení informace

V souvislosti s probíhajícím vyměřovacím daňovým řízením k dani z přidané hodnoty za 10/2016 jsou nám předávány požadavky a písemnosti správce daně od různých vyřizujících osob. Jsme přesvědčeni, že tento postup není v souladu se zákonem.

Vzhledem k tomu, že hodláme uplatnit stížnost podle § 261 daňového řádu proti nevhodnému chování úředních osob a současně proti postupu správce daně, žádáme o informaci, kdo je ve věci probíhajícího daňového řízení úřední osobou správce daně.

Ing. Karel Psavec

Předseda představenstva

 

Místní příslušnost správce daně (pokud daňový řád nestanovuje jinak), se řídí u fyzické osoby jejím místem pobytu a u právnické osoby jejím sídlem. Je-li předmětem daně nemovitá věc, je ke správě daní místně příslušný správce daně, v jehož obvodu územní působnosti se nemovitá věc nachází.

 

Poznámka

V případě, kdy je v téže věci místně příslušných několik správců daně, řízení provede ten z nich, u kterého bylo řízení zahájeno nejdříve, pokud se místně příslušní správci daně nedohodnou jinak. Správce daně může provést potřebný úkon i mimo svůj obvod územní působnosti, pokud se týká daňového subjektu, ke správě jehož daní je místně příslušný.

 

Daňový řád v rámci těchto ustanovení definuje i změnu místní příslušnosti, dožádání (provedení úkonů nebo dílčích řízení nebo jiných postupů od jiného věcně příslušného správce) a delegaci (nejblíže společně nadřízený správce daně deleguje místní příslušnost k výkonu správy daní na jiného věcně příslušného správce daně).

 

Kamenická 987

500 99 Hradec Králové

DIČ CZ01234567

Odvolací finanční ředitelství

Masarykova 427/31

602 00 Brno – Střed

 

Prostřednictvím

Finančního úřadu pro Královéhradecký kraj

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Žádost o delegování místní příslušnosti

Naše obchodní společnost je aktuálně registrována u Finančního úřadu pro Královéhradecký kraj. V dubnu 2017 hodláme přesunout většinu našich aktivit do nově zřízeného ekonomického sídla firmy v Brně, ulice Nová 999. Z marketingových důvodů nehodláme naše dosavadní sílo po dobu dvou let měnit.

Z výše uvedených důvodů navrhujeme Odvolacímu finančnímu ředitelství delegovat místní příslušnost ke správě všech registrovaných daní naší obchodní korporace na Finanční úřad pro Jihomoravský kraj. Tuto žádost odůvodňujeme hospodárností a oboustrannou účelností daňového řízení.

 

Ing. Karel Psavec

Předseda představenstva

 

Další možností správy daní, kterou daňový řád uvádí v § 19, je atrakce. O té hovoříme v případě, kdy nadřízený správce daně přebírá věc místo podřízeného správce daně. Abstrakce nastává v případě, kdy jsou pro výkon správy daní potřebné mimořádné odborné znalosti, za účelem zjednání nápravy v rámci ochrany před nečinností podřízeného správce daně, nebo pokud jde rozhodnutí ve věci, které bude mít zásadní dopad i do řízení s jinými daňovými subjekty. Proti uvedenému rozhodnutí nelze uplatnit opravné prostředky.

Díl 2 – Osoby zúčastněné na správě daní a zastoupení – § 20 – § 31

Uvedené ustanovení například řeší: •  vymezení daňového subjektu, jeho práva a povinnosti, •  případ, kdy se organizační jednotka plátce daně stává plátcovou pokladnou, •  místně příslušný správce daně pro plátcovu pokladnu, •  plátcova pokladna vykonávající práva a povinnosti plátce daně, rozpor v jednání, •  třetí osoby ve smyslu tohoto zákona, •  povinnost zúčastněné osoby prokázat svou totožnost, •  rozsah oprávněného samostatného jednání osoby zúčastněné na správě daní, •  osoba oprávněná jednat při správě daní jménem právnické osoby, •  obdobné použití ustanovení týkajících se právnických osob i na organizační složky státu nebo podniku zahraniční osoby a jim podobné jednotky, •  zástupce osoby zúčastněné na správě daní, •  osoby, kterým správce daně ustanovení zástupce; podmínky, které při jeho výběru musí být dodrženy, •  zrušení ustanoveného zástupce správcem daně, •  zmocněnec osoby zúčastněné na správě daní, •  okamžik účinnosti plné moci; otázka její účinnosti vůči jiným správcům daně, •  povinnost zmocnitele vymezit rozsah zmocnění; odstranění nedostatků při vymezení rozsahu plné moci, •  vypovězení plné moci, •  rozhodující je jednání zmocnitele, jedná-li zmocnitel i zmocněnec v téže věci, •  omezení zmocnění, •  povinnost zvolení společného zmocněnce pro daňové subjekty se společnou daňovou povinností, •  odborný konzultant,…

 

Daňovým subjektem je osoba, kterou za daňový subjekt označuje jiný daňový zákon, jakož i osobu, kterou jiný daňový zákon označuje jako poplatníka nebo jako plátce daně.

Pokud má plátce daně organizační jednotku, kde dochází k výkonu povinností stanovených daňovým zákonem, zejména vybírání, srážení nebo zajištění daně, a kde jsou k tomu uloženy potřebné doklady, je tato organizační jednotka plátcovou pokladnou. Plátcova pokladna vykonává práva a povinnosti plátce daně.

 

Poznámka

Pro plátcovu pokladnu je místně příslušným správcem daně ten, v jehož obvodu územní působnosti je umístěna.

Daňový řád ještě definuje třetí osoby. Třetími osobami se rozumějí osoby jiné než daňový subjekt, které mají práva a povinnosti při správě daní, nebo jejichž práva a povinnosti jsou správou daní dotčena.

Osoba zúčastněná na správě daní je povinna na vyzvání úřední osoby prokázat svoji totožnost. Osoba zúčastněná na správě daní může při správě daní samostatně jednat v rozsahu, v jakém je svéprávná.

Jménem právnické osoby je oprávněn při správě daní jednat její statutární orgán, nebo ten, kdo prokáže, že je oprávněn jejím jménem podle jiného právního předpisu jednat. Právnická osoba je oprávněna pověřit svého zaměstnance nebo jinou fyzickou osobu, která vykonává činnost této právnické osoby, aby jednala jejím jménem před správcem daně v rozsahu tohoto pověření.

 

Poznámka

Prokurista právnické osoby je při správě daní oprávněn jednat jejím jménem, může-li podle udělené prokury jednat samostatně.

 

V téže věci může jménem právnické osoby současně jednat jen jedna fyzická osoba. V případě, kdy je pro jednání statutárního orgánu právnické osoby vyžadováno společné jednání více osob, jedná jejím jménem kterýkoliv člen tohoto statutárního orgánu.

 

Kamenická 987

500 99 Hradec Králové

DIČ CZ01234567

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj.

Územnímu pracovišti v Hradci Králové.

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Pověření k jednání před správcem daně

V souvislosti se zahájením postupu k odstranění pochybností dne 21. 3. 2017 a jeho zaměření na daň z přidané hodnoty pověřuji pana Jaroslava Daného, narozeného 15. 11. 1975, číslo občanského průkazu 12121212 bytem Havlíčkovo náměstí 10, Hradec Králové, aby jednal jménem naší obchodní korporace před správcem daně ve všech záležitostech týkajících se daně z přidané hodnoty v době od zahájení postupu k odstranění pochybností až do jeho úplného ukončení.

 

Ing. Karel Psavec

Předseda představenstva

 

Dalším osobou v rámci správního řízení může být zástupce. Zástupcem osoby zúčastněné na správě daní je zákonný zástupce fyzické osoby nebo opatrovník, ustanovený zástupce, zmocněnec, společný zmocněnec, nebo společný zástupce.

 

Správce daně může ustanovit zástupce v několika případech. Jedná se o případ osoby, která nemá plnou procesní způsobilost k jednání při správě daní, pokud nemá zákonného zástupce nebo opatrovníka nebo nemohou-li ji zastupovat, právnické osoby, která nemá osobu způsobilou jednat jejím jménem, popřípadě je-li sporné, kdo je k tomu oprávněn, osoby neznámého pobytu nebo sídla, osoby stižené přechodnou duševní poruchou, která jí brání při správě daní samostatně jednat. V uvedeném případě správce daně rozhoduje na základě odborného lékařského posudku, nebo osoby, které brání jiná překážka, aby při správě daní činila úkony. To vše za podmínky, pokud si daná osoba nezvolila zmocněnce.

 

Rodné číslo: 6612180000

Bytem Halasova 99, 500 99 Hradec Králové

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj.

Územnímu pracovišti v Hradci Králové.

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Zástupce – ustanovení

Při osobním jednání na Finančním úřadu pro Královéhradecký kraj, Územní pracoviště v Hradci Králové, jsem byl navršen správcem daně jako zástupce matky, Jaroslavy Malé, rodné číslo 410110000, pobyt neznámý, ve věci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob ohledně zůstavitele pana Jana Malého, rodné číslo 3601010000, naposledy bytem Halasova 99, 500 99 Hradec Králové. S návrhem správce daně ustanovit mě zástupcem souhlasím.

Matka je v současné době v cizině a dle její telefonické informace se v blízké době do České republiky nevrátí. Jsem spolu s matkou spoludědicem a budu řádně hájit její zájmy.

 

Jaroslav Malý

 

Rodné číslo: 6612180000

Bytem Halasova 99, 500 99 Hradec Králové

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj.

Územnímu pracovišti v Hradci Králové.

 

V Hradci Králové dne _. _. 2017

 

Věc: Zástupce – návrh na zrušení

Pravomocným rozhodnutím správce daně č. j. 111111/22/333333/4444 jsem byl ve věci daně z příjmů fyzických osob ustanoven zástupcem své matky, paní Jaroslavy Malé, rodné číslo 410110000, pro její nepřítomnost v České republice.

Vzhledem k tomu, že 10. 5. 2017 se matka nečekaně vrátila z ciziny, a dále z důvodů osobních, navrhuji správci daně zrušit ustanovení mé osoby zástupcem, neboť výše uvedené důvody ustanovení pominuly.

 

Jaroslav Malý

Zmocněnec

Osoba zúčastněná na správě daní si může zvolit zmocněnce. Výjimkou jsou případy, kdy má při správě daní něco osobně vykonat. Plná moc je vůči správci daně účinná od okamžiku jejího uplatnění u tohoto správce daně.

Daňový řád informuje, že plná moc je účinná i vůči jinému správci daně po změně místní příslušnosti, vůči správci daně, který provádí úkony na základě dožádání, jakož i vůči dalším správcům daně, pokud vedou řízení ve věci, pro kterou byla plná moc uplatněna.

 

Zmocnitel je povinen vymezit rozsah zmocnění tak, aby bylo zřejmé, k jakým úkonům, řízením nebo jiným postupům se plná moc vztahuje. V případě, kdy není rozsah zmocnění vymezen nebo není-li vymezen přesně, vyzve správce daně zmocnitele k úpravě plné moci. O nedostatcích při vymezení rozsahu plné moci vyrozumí správce daně rovněž zmocněnce.

V případě, kdy si zvolí zmocnitel nového zmocněnce, platí, že okamžikem uplatnění nové plné moci u správce daně vypověděl plnou moc dosavadnímu zmocněnci v rozsahu, ve kterém byla udělena plná moc novému zmocněnci. Pokud v téže věci jedná zmocnitel i zmocněnec, je rozhodující jednání zmocnitele.

 

Kamenická 987

500 99 Hradec Králové

DIČ CZ01234567

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj.

Územnímu pracovišti v Hradci Králové.

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Generální plná moc

Zmocňuji pana Jindřicha Perného, rodné číslo 700101000, číslo občanského průkazu 12121212, bytem v Hradci Králové, Dlouhá ulice 99, aby za naši obchodní korporaci jednal při správě daní v neomezeném rozsahu se všemi správci daně.

Tato plná moc současně nahrazuje všechny dříve udělené plné moci.

 

Ing. Karel Psavec

Předseda představenstva

 

Rodné číslo: 6612180000

Bytem Halasova 99, 500 99 Hradec Králové

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj.

Územnímu pracovišti v Hradci Králové.

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Udělení plné moci

Já, níže podepsaný Jaroslav Malý, bytem Halasova 99, 500 99 Hradec Králové, rodné číslo 6612180000 zmocňuji paní Jindřišku Krmelovou, bytem Krátká ulice 99, RČ 9501010000, k tomu, aby mne zastupovala ve věci daňového řízení u Finančního úřadu pro Královéhradecký kraj v tomto rozsahu:

•    projednání zprávy o daňové kontrole na dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2016,

•    daňové řízení související a podávání návrhů v rozsahu řádných opravných prostředků.

 

Zmocnitel: Jaroslav Malý

 

Kamenická 987

500 99 Hradec Králové

DIČ CZ01234567

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj.

Územnímu pracovišti v Hradci Králové.

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Plná moc k zastupování při daňové kontrole

Zmocňuji pana Pavla Veselého, rodné číslo 690101000, číslo občanského průkazu 21212121, bytem v Hradci Králové, Krátká ulice 99, v daňovém řízení souvisejícím s daňovou kontrolou za zdaňovací období 2014, jejíž zahájení dne 19. 3. 2017 stanovil správce daně oznámením č. j. 111111/22/333333/4444.

Rozsah plné moci: plná moc se vztahuje na všechny úkony před správcem daně při daňové kontrole od jejího zahájení až do uzavření projednáním zprávy o výsledcích kontroly se správcem daně, a dále do okamžiku nabytí právní moci všech případných rozhodnutí správce daně souvisejících s výsledkem daňové kontroly.

 

Ing. Karel Psavec

Předseda představenstva

Kamenická 987

500 99 Hradec Králové

DIČ CZ01234567

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Plná moc – zpracování a podání daňového přiznání

Zmocňuji touto plnou mocí paní Petru Malínskou, rodné číslo 7601010000, číslo občanského průkazů 22112211, bytem v Hradci Králové, Vysoká ulice 99, daňovou poradkyni zapsanou v seznamu daňových poradců pod č. 9999 k tomu, aby zpracovala a podala za naši obchodní korporaci u Finančního úřadu pro Královéhradecký kraj přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2016, a to ve lhůtě do 3. 7. 2017.

Ing. Karel Psavec

Předseda představenstva

 

Daňový řád uvádí i jisté omezení zmocnění, a to že v téže věci může být současně zvolen pouze jeden zmocněnec. Zmocněnec, pokud nejde o daňového poradce nebo advokáta, není oprávněn zvolit si dalšího zmocněnce. Výjimkou je zmocněnce pro doručování (viz § 28 odst. 5 daňového řádu).

 

Kamenická 987

500 99 Hradec Králové

DIČ CZ01234567

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj.

Územnímu pracovišti v Hradci Králové.

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

Věc: Udělení nové plné moci

Zmocňuji pana Jiřího Smutného, rodné číslo 680101000, číslo občanského průkazu 32132132, bytem v Hradci Králové, Široká ulice 99, v daňovém řízení souvisejícím s daňovou kontrolou za zdaňovací období 2014, jejíž zahájení dne 19. 3. 2017 stanovil správce daně oznámením č. j. 111111/22/333333/4444 ze dne 19. 3. 2017, a to dnem 21. 3. 2017.

Rozsah plné moci: plná moc se vztahuje na všechny úkony před správcem daně při daňové kontrole od jejího zahájení až do uzavření projednáním zprávy o výsledcích kontroly se správcem daně, a dále do okamžiku nabytí právní moci všech případných rozhodnutí správce daně souvisejících s výsledkem daňové kontroly.

Udělením této plné moci je současně vypovězena plná moc panu Pavlu Veselému, rodné číslo 690101000, číslo občanského průkazu 21212121, bytem v Hradci Králové, Krátká ulice 99, udělená dne 21. 3. 2017.

Ing. Karel Psavec

Předseda představenstva

Společné zastupování

V případě, kdy vznikne více daňovým subjektům společná daňová povinnost, jsou povinny si zvolit společného zmocněnce. Pokud tak neučiní ani na výzvu správce daně, ustanoví jim správce daně společného zástupce.

Rozhodnutí o ustanovení společného zástupce se doručuje pouze tomuto zástupci; zastoupené daňové subjekty správce daně o ustanovení společného zástupce vyrozumí. Zastoupené daňové subjekty se proti rozhodnutí o ustanovení společného zástupce nemohou odvolat.

Odborný konzultant

Daňový subjekt nebo jeho zástupce si může k jednání přibrat odborného konzultanta. Daňový řád uvádí, že v případě, kdy odborný konzultant maří jednání, může správce daně, nevede-li nebo nevedlo-li by k nápravě ani uložení pořádkové pokuty, rozhodnutím vyloučit odborného konzultanta z dalšího jednání.

HLAVA II – LHŮTY – § 32 – § 38

Uvedené ustanovení například řeší: •  stanovení lhůty správcem daně osobě zúčastněné na správě daně svým rozhodnutím, nestanoví-li ji zákon, •  podmínky pro stanovení lhůty kratší, než 8 dnů a kratší, než 1 den, •  poučení o lhůtě musí obsahovat i důsledky jejího nedodržení, •  počítání času lhůty v jednotlivých případech, •  zachování lhůty, •  případy prodloužení lhůty •  navrácení lhůty v předešlý stav, •  ochrana osoby zúčastněné na správě daní před nečinností správce daně,…

 

Určení lhůty k provedení úkonu

Správce daně stanoví osobě zúčastněné na správě daní rozhodnutím lhůtu pro úkon při správě daní (pokud je toho třeba a pokud ji nestanoví zákon). Lhůtu kratší než 8 dnů lze stanovit jen zcela výjimečně pro úkony jednoduché a zvlášť naléhavé a musí být odůvodněna.

 

Kamenická 987

500 99 Hradec Králové

DIČ CZ01234567

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj.

Územnímu pracovišti v Hradci Králové.

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Odvolání proti rozhodnutí o stanovení lhůty

Naše obchodní korporace obdržela rozhodnutí Finančního úřadu pro Královéhradecký kraj, Územní pracoviště v Hradci Králové, č. j. 111111/22/333333/4444, ze dne 20. 3. 2017, ve kterém pro předložení všech požadovaných dokladů týkajících se nákupů materiálu naší obchodní korporací byla v rozhodnutí stanovena lhůta 8 dnů, jejíž nesplnění bude správce daně sankcionovat pořádkovou pokutou do výše 50 000 Kč.

Je třeba uvést, že správce daně nepřihlédl k tomu, že nákup materiálu je rozsáhlý vzhledem k počtu našich dodavatelů a velikosti sortimentu, které musíme zabezpečit pro výrobu našich zařízení a časových dispozic pro vystavování daňových dokladů, a to dle § 26 odst. 4 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, podle kterého daňový doklad musí být vystaven do 15 dnů ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň, nebo přiznat plnění. Požadavek shromáždit do 8 dnů všechny požadované doklady je tedy naprosto neproveditelný.

Z tohoto důvodu se proti výše uvedenému rozhodnutí odvoláváme. Navrhujeme, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a správcem daně bylo vydáno nové rozhodnutí se stanovením lhůty k předložení požadovaných dokladů do 30 dnů od obdržení rozhodnutí.

Ing. Karel Psavec

Předseda představenstva

Počítání času

Lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty, a končí uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty. V případě, že není takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na jeho poslední den. Lhůta stanovená podle dní počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. To neplatí, jde-li o lhůtu určenou v kratších časových jednotkách, než jsou dny.

Lhůta určená v kratších časových jednotkách, než jsou dny, se počítá od okamžiku, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty.

Zachování lhůty

Lhůta je zachována, je-li nejpozději v poslední den lhůty:

a)  učiněn úkon u věcně a místně příslušného správce daně,

b)  podána u provozovatele poštovních služeb poštovní zásilka obsahující podání adresovaná věcně a místně příslušnému správci daně,

c)  podána datová zpráva adresovaná věcně a místně příslušnému správci daně na technické zařízení správce daně nebo na technické zařízení společné pro několik správců daně (technické zařízení správce daně),

d)  podána datová zpráva do datové schránky věcně a místně příslušného správce daně.

Prodloužení lhůty

Správce daně povolí ze závažného důvodu na žádost osoby zúčastněné na správě daní prodloužení lhůty stanovené správcem daně, pokud byla žádost o prodloužení lhůty podána před jejím uplynutím. Za stejných podmínek lze prodloužit i lhůtu zákonnou, pokud tak stanoví zákon.

Správce daně vyhoví první žádosti o prodloužení lhůty. Pokud nejde o lhůtu stanovenou zákonem, a lhůtu prodlouží alespoň o dobu, která v den podání žádosti ještě zbývá ze lhůty, o jejíž prodloužení je žádáno, ledaže by bylo žádáno o lhůtu kratší.

V případě, kdy správce daně nevydá rozhodnutí do doby, o niž má být lhůta podle žádosti prodloužena, nebo nevydá-li rozhodnutí do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržel, platí, že žádosti bylo vyhověno. Je-li rozhodnutí, kterým nebylo žádosti plně vyhověno, oznámeno po uplynutí stanovené lhůty, o jejíž prodloužení je žádáno, končí běh této lhůty uplynutím tolika dnů po oznámení tohoto rozhodnutí, kolik dnů zbývalo v době podání žádosti do uplynutí stanovené lhůty.

Správce daně může na žádost daňového subjektu nebo z vlastního podnětu prodloužit až o 3 měsíce lhůtu pro podání řádného daňového tvrzení. Pokud předmět daně tvoří i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, může správce daně na žádost daňového subjektu v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

 

Poznámka

Proti rozhodnutí o žádosti o prodloužení lhůty nelze uplatnit opravné prostředky.

 

Kamenická 987

500 99 Hradec Králové

DIČ CZ01234567

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne 3. 3. 2017

 

Věc: Žádost o prodloužení lhůty k předložení knihy jízd

Rozhodnutím Finančního úřadu pro Královéhradecký kraj ze dne 1. 3. 2017 jsme byli v termínu do 16. 3. 2017 vyzváni k předložení knihy jízd k osobnímu automobilu 1H1 1111, Škoda Rapid.

K tomu sdělujeme, že kniha jízd uvedeného automobilu je vedena v papírové podobě, jako předtištěná kniha, která se vyplňuje ručně vždy po skončení dané jízdy. Vzhledem k tomu, že uvedený automobil se v termínu od 28. 2. 2017 do 20. 3. 2017 nachází v zahraničí (Gruzie, město Tbilisi) a slouží našim zaměstnancům ke splnění zakázky uvedení pivovaru do provozu a přední zákazníkovi, žádám o prodloužení lhůty k předložení požadované knihy jízd do 22. 3. 2017.

Jako důkazní prostředky přikládáme kopii cestovního příkazu na danou zahraniční služební cestu a smlouvu s obchodním partnerem, kde jsou uvedeny termíny předání.

Ing. Karel Psavec

Předseda představenstva

 

Poznámka

Sazebník zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích

Část I. Položka 1, bod 1. písm. b)

Výše: 300 Kč

 

Kamenická 987

500 99 Hradec Králové

DIČ CZ01234567

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj.

Územnímu pracovišti v Hradci Králové.

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Žádost o prodloužení lhůty pro podání DPH a kontrolního hlášení

V důsledku vloupání a krádeže v naší obchodní korporaci neznámým pachatelem dne 24. 3. 2017, kdy byl mimo jiné poničen počítač s účetnictvím a také zcizeny některé složky s daňovými doklady, bude nám trvat přinejmenším 5 dní, než dokončíme zpracování daňového přiznání DPH a kontrolního hlášení za měsíc únor 2017.

Jako důkaz přikládán protokol Policie ČR, ve kterém jsou uvedeny podrobnosti této události.

Z výše uvedeného důvodu žádáme o prodloužení lhůty k podání přiznání k dani z přidané hodnoty a kontrolního hlášení za 2/2017 do 31. 3. 2017.

 

Ing. Karel Psavec

Předseda představenstva

 

Příloha

Fotokopie protokolu Policie ČR

 

Poznámka

Sazebník zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích

Část I. Položka 1, bod 1. písm. b)

Výše: 300 Kč

Navrácení lhůty v předešlý stav

Osoba zúčastněná na správě daní je oprávněna požádat správce daně o navrácení lhůty v předešlý stav. Ten ze závažného důvodu povolí navrácení lhůty stanovené daňovým zákonem (nebo správcem daně) v předešlý stav, pokud před podáním žádosti lhůta již uplynula, a nově stanoví den jejího uplynutí.

Daňový řád stanoví, že žádost o navrácení lhůty v předešlý stav musí být podána do 15 dnů ode dne, kdy pominul důvod zmeškání lhůty.

Navrácení lhůty v předešlý stav nelze povolit, pokud od posledního dne zmeškané lhůty uplynul více než 1 rok, nebo pokud jde o lhůtu:

a)  pro stanovení daně,

b)  pro placení daně, nebo

c)  pro podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení.

 

Poznámka

Pokud je žádosti o navrácení lhůty v předešlý stav vyhověno, rozhodnutí se neodůvodňuje.

Rodné číslo: 6612180000

Bytem Halasova 99, 500 99 Hradec Králové

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj.

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

.

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Žádost o navrácení lhůty v předešlý stav

Rozhodnutím Finančního úřadu pro Královéhradecký kraj č. j. 111111/22/333333/4444 ze dne 1. 3. 2017 jsem byl ve lhůtě do 16. 3. 2017 vyzván k předložení podkladů k mému daňovému přiznání souvisejících s nárokem na uplatnění odpočtu příspěvku na penzijní připojištění.

Uvedenou lhůtu jsem zmeškal a nemohl dodržet, protože nastaly vážné důvody, které jsem nemohl předpokládat, očekávat a ani ovlivnit. Dne 3. 3. 2017 jsem byl po autonehodě, kterou jsem nezavinil, hospitalizován ve FN Hradec Králové na JIP. Proto Vás žádám o navrácení lhůty v předešlý stav a stanovení nové lhůty.

 

Jaroslav Malý

 

Příloha:

Šetření Policie ČR z místa nehody

Potvrzení nemocnice o hospitalizace

 

Poznámka:

Sazebník zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích

Část I. Položka 1, bod 1. písm. a)

Výše: 300 Kč

 

Rodné číslo: 6612180000

Bytem Halasova 99, 500 99 Hradec Králové

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj.

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Odvolání proti rozhodnutí o navrácení lhůty v předešlý stav

Obdržel jsem rozhodnutí Finančního úřadu pro Královéhradecký kraj č. j. 111111/22/333333 /4444 ze dne 25. 3. 2017, kterým byla zamítnuta moje žádost ze dne 21. 3. 2017 o navrácení v předešlý stav lhůty k předložení souvisejících dokladů k nároku na uplatnění odpočtu příspěvku na penzijní připojištění s tím, že nebyly shledány moje důvody jako závažné.

V žádosti o navrácení lhůty ze dne 21. 3. 2017 jsem uvedl, že jsem byl hospitalizován ve FN Hradec Králové na JIP, což zřejmě nevzal do úvahy správce daně při svém rozhodování. V uvedenou dobu jsem však byl umístěn na jednotce intenzivní péče, bez možnosti komunikace se zástupcem penzijního fondu, a to třeba i prostřednictvím jiné osoby, co dokládám přiloženým potvrzením.

Z tohoto důvodu se proti výše uvedenému rozhodnutí odvolávám. Zároveň navrhuji, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a správcem daně bylo vydáno nové rozhodnutí, které navrácení lhůty v předešlý stav povolí.

 

Jaroslav Malý

 

Příloha:

Potvrzení nemocnice o hospitalizaci na JIP

Ochrana před nečinností

Osoba zúčastněná na správě daní je oprávněna dát podnět nejblíže nadřízenému správci daně v případě, že správce daně nepostupuje v řízení bez zbytečných průtahů, protože:

a)  marně uplynula zákonem stanovená lhůta, v níž měl správce daně provést úkon,

b)  neprovedl úkon ve lhůtě, která je pro provedení takového úkonu při správě daní obvyklá, nebo

c)  nevydal rozhodnutí bezodkladně poté, co došlo k shromáždění podkladů potřebných pro rozhodnutí.

 

Pokud nejsou splněny výše uvedené podmínky, lze podnět dát, jestliže správce daně nevydal rozhodnutí, ačkoli uplynuly 3 měsíce ode dne, kdy byl učiněn vůči osobě, která podala podnět, nebo touto osobou poslední úkon v řízení, kterého se předpokládaná nečinnost týká.

Nejblíže nadřízený správce daně podnět prověří, a pokud je důvodný, přikáže nejpozději do 30 dnů po jeho obdržení správci daně, aby zjednal nápravu. Nezjedná-li správce daně nápravu do 30 dnů od přijetí tohoto příkazu, bezodkladně zjedná nápravu nejblíže nadřízený správce daně a o provedených opatřeních vyrozumí osobu, která podala podnět.

V případě, kdy nejblíže nadřízený správce daně neshledá podnět důvodným, odloží jej a osobu, která podala podnět, o tom vyrozumí do 30 dnů s uvedením důvodů. Je-li důvodem odložení podnětu to, že správce daně dosud neshromáždil podklady potřebné k rozhodnutí, uvede ve vyrozumění i informaci o tom, které podklady dosud chybí.

 

Kamenická 987

500 99 Hradec Králové

DIČ CZ01234567

 

Odvolací finanční ředitelství

Masarykova 427/31

602 00 Brno – Střed

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Podnět k ochraně před nečinností správce daně

Rozhodnutím Finančního úřadu pro Hradec Králové č. j. 111111/22/333333/4444, ze dne 1. 12. 2017 byla naše obchodní korporace ve lhůtě do 16. 12. 2016 vyzvána k předložení daňových dokladů souvisejících se vstupy uplatněnými v přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období 10/2017.

Dne 12. 12. 2016 jsme předložili veškeré požadované daňové doklady. Od tohoto okamžiku uplynuly více než 3 měsíce a dosud nebylo správcem daně vydáno rozhodnutí. Vzhledem k nevrácení nadměrného odpočtu se naše obchodní korporace dostává do finanční tísně a chybí nám finanční prostředky k úhradě splatných závazků našim obchodním partnerům.

Z tohoto důvodu v zájmu ochrany před nečinností, dle § 38 daňového řádu, podáváme podnět k tomu, aby příslušný správce daně dále postupoval v řízení bez zbytečných průtahů.

 

Ing. Karel Psavec

Předseda představenstva

Příloha:

Protokol o ústním jednání č. j. 111111/22/ 333333/4444 ze dne 16. 12. 2016

 

HLAVA III – DORUČOVÁNÍ

Díl 1 – Obecná ustanovení o doručování – § 39 – § 41

Uvedené ustanovení například řeší:

• způsoby doručování písemnosti správcem daně,

• podmínky doručování písemnosti do vlastních rukou,

• doručování zástupci,…

 

Doručování

Správce daně doručuje písemnost při ústním jednání nebo při jiném úkonu, nebo elektronicky. Pokud není možná ani jedna uvedená varianta, doručí ji správce daně prostřednictvím zásilky doručované:

a)  provozovatelem poštovních služeb,

b)  úřední osobou pověřenou doručováním, nebo

c)  jiným orgánem, o němž to stanoví zákon.

 

Do vlastních rukou se doručují písemnosti, pokud je den doručení rozhodný pro počátek běhu lhůty stanovené právním předpisem nebo rozhodnutím správce daně, nebo tak stanoví zákon, nebo tak určí správce daně.

Díl 2 – Elektronické doručování  § 42

Uvedené ustanovení například řeší:

• doručování přes datovou schránku upravuje jiný právní předpis…

 

Osobě, která má zpřístupněnu datovou schránku, se doručuje elektronicky podle jiného právního předpisu.

 

Rodné číslo: 6612180000

Bytem Halasova 99, 500 99 Hradec Králové

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Oznámení o zpřístupnění datové schránky

Oznamuji správci daně, že od 20. 3. 2017 mám zpřístupněnu datovou schránku pqpqpq1. Žádám, aby veškerá komunikace se správcem daně byla doručována elektronicky do uvedené datové schránky.

 

Jaroslav Malý

Díl 3 – Doručování prostřednictvím zásilky – § 43 – § 48

Uvedené ustanovení například řeší:

• místa pro doručení písemnosti adresátovi či jemu zástupci,

• povinnost adresáta či jeho zástupce prokázat svou totožnost,

• místo pro doručování fyzickým osobám,

• doručování písemnosti určené do vlastních rukou,

• písemnost, jež není doručována do vlastních rukou, a jejíž převzetí má být potvrzeno,

• doručování právnické osobě na adresu jejího sídla, doručování zahraniční právnické osobě,

• oprávnění osoby jednající jménem právnické osoby převzít písemnou adresované této právnické osobě,

• převzetí písemnosti, jež není určena do vlastních rukou, kterýmkoli zaměstnancem právnické osoby či jinou vhodnou fyzickou osobou,

• přiměřené použití ustanovení pro doručování orgánům veřejné moci,

• místa pro uložení písemnosti, náležitosti upozornění na uložení písemnosti,

• účinky doručení,

• neúčinnost doručení, …

 

Osobě, které je písemnost doručována, nebo jejímu zástupci pro správu daní (tzn. adresát), jakož i tomu, kdo písemnost za adresáta přijímá, lze písemnost doručit v bytě, v místě podnikání, na pracovišti nebo kdekoli, kde bude zastižen.

Adresát nebo ten, kdo písemnost za adresáta přijímá, je povinen na výzvu toho, kdo písemnost doručuje nebo jehož prostřednictvím se písemnost doručuje, prokázat svou totožnost a poskytnout další nezbytné údaje pro doručení.

Doručování fyzickým osobám

Fyzické osobě se doručuje na adresu jejího místa pobytu, na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnosti, nebo na adresu jejího bydliště v cizině.

Pokud fyzická osoba požádá správce daně o doručování na jinou adresu v České republice, doručuje se písemnost na tuto adresu. Písemnost určená do vlastních rukou adresáta se doručuje přímo adresátovi. Pokud nebyl adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, na adrese pro doručování zastižen, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem upozorní, aby si ji ve lhůtě 10 dnů vyzvedl.

Písemnost, která se nedoručuje do vlastních rukou a jejíž převzetí má být potvrzeno, se doručuje přímo adresátovi nebo jiné vhodné fyzické osobě, která se na adrese pro doručování nebo jejím blízkém okolí zdržuje, pokud souhlasí s tím, že odevzdá písemnost adresátovi. V případě, kdy není možno takto doručit, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem upozorní, aby si ji ve lhůtě 10 dnů vyzvedl.

Písemnost, která se nedoručuje do vlastních rukou nebo jejíž převzetí nemá být potvrzeno adresátem, lze doručit též vložením do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky nebo na jiné vhodné místo.

Doručování právnickým osobám

Daňový řád blíže určuje podmínky, že právnické osobě se doručuje na adresu jejího sídla. Zahraniční právnické osobě se doručuje na adresu sídla pobočky nebo jiné organizační složky jejího obchodního závodu zřízené v České republice, týká-li se písemnost činnosti této pobočky nebo jiné organizační složky.

I zde platí, že v případě, kdy právnická osoba požádá správce daně o doručování na jinou adresu v České republice, doručuje se písemnost na tuto adresu.

Pokud je adresátem právnická osoba, je oprávněna písemnost převzít osoba oprávněná jednat jménem této právnické osoby. Písemnost, která není určena do vlastních rukou, se může doručit kterémukoliv zaměstnanci právnické osoby nebo jiné vhodné fyzické osobě, která se v místě doručení nebo jeho blízkém okolí zdržuje, pokud souhlasí s tím, že odevzdá písemnost adresátovi.

Rodné číslo: 6612180000

Bytem Halasova 99, 500 99 Hradec Králové

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj.

Územnímu pracovišti v Hradci Králové.

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Žádost o doručování na jinou adresu

Z důvodu, že se budu několik měsíců zdržovat mimo adresu svého trvalého pobytu, žádám správce daně, aby veškerou korespondenci zasílal na adresu mého přechodného pobytu (kontaktní adresu), kterou je:

 

Jaroslav Malý

Koněvova 222/222

705 30 Ostrava – Hrabůvka

 

V okamžiku pominutí důvodů pro přechodnou změnu správce daně požádám o zasílání na moji původní adresu.

Děkuji

Jaroslav Malý

Účinky doručení

Písemnost, která se doručuje do vlastních rukou nebo jejíž převzetí má být potvrzeno adresátem, je doručena okamžikem převzetí zásilky, která obsahuje doručovanou písemnost, adresátem nebo jinou osobou oprávněnou k převzetí písemnosti podle zákona.

Pokud si nevyzvedne adresát uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů od jejího uložení, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. V případě, pokud by adresát odepřel písemnost přijmout, považuje se tato písemnost za doručenou dnem, kdy bylo její přijetí odepřeno, a písemnost se vrátí správci daně.

 

Písemnosti, u nichž marně uplynula lhůta pro jejich vyzvednutí, vhodí osoba provádějící doručení do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky. Pokud požádá adresát o to, aby jemu doručované písemnosti nebyly po marném uplynutí lhůty pro jejich vyzvednutí vhazovány do domovní nebo jiné jím užívané schránky, správce daně tento způsob seznámení adresáta s doručenou písemností předem vyloučí.

 

Rodné číslo: 6612180000

Bytem Halasova 99, 500 99 Hradec Králové

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj.

Územnímu pracovišti v Hradci Králové.

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Žádost o vyloučení doručování písemnosti vhozením do schránky

Vzhledem k tomu, že odjíždím pracovně na delší cestu (montáž pivovaru v Tbilisi – Gruzie) a mé návštěvy domova budou nepravidelné, žádám správce daně, aby písemnosti doručované na adresu mého trvalého pobytu nebyly po marném uplynutí lhůty vhazovány do mé poštovní schránky.

Poštu po předchozí dohodě se správcem daně bude v sídle správce daně vyzvedávat na základě plné moci moje bývalá manželka, paní Jaroslava Malá, narozená 18. 12. 1967, číslo občanského průkazu 159159, bytem v Halasova 999, 500 99 Hradec Králové.

V okamžiku pominutí důvodů pro přechodnou změnu správce daně požádám o zasílání na moji původní adresu.

 

Děkuji

Jaroslav Malý

Neúčinnost doručení

Adresát, který si ze závažného a předem nepředvídatelného důvodu nemohl uloženou písemnost ve stanovené lhůtě vyzvednout, může požádat správce daně, který písemnost doručil, o vyslovení neúčinnosti doručení. Žádost je třeba podat do 15 dnů ode dne, kdy se adresát s doručovanou písemností skutečně seznámil, nejpozději však do 6 měsíců od doručení.

Rodné číslo: 6612180000

Bytem Halasova 99, 500 99 Hradec Králové

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj.

Územnímu pracovišti v Hradci Králové.

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Žádost o vyslovení neúčinnosti doručení

Na základě jednání se správcem daně dne 17. 3. 2017 jsem zjistil, že při požáru mého bytu den 12. 10. 2016 došlo zřejmě ke zničení písemnosti vhozené poštovním doručovatelem do mé poštovní schránky. Písemnost správce daně č. j. 111111/22/333333/4444 ze dne 10. 10. 2017 obsahovala stanovení termínu, do kterého jsem měl při probíhající daňové kontrole předložit správci daně podklady týkající se daňových dokladů s nárokem na odpočet daně z přidané hodnoty.

V důsledku nepřevzetí pošty s uvedeným rozhodnutím mi následně správce daně neuznává nadměrný odpočet DPH za zdaňovací období 9/2016.

Vzhledem k tomu, že nevyzvednutí písemnosti ve stanovené lhůtě došlo za mnou neovlivnitelné skutečnosti, žádám správce daně o vyslovení neúčinnosti doručení, aby mohla být po předložení požadovaných dokladů vyměřen nadměrný odpočet daně z přidané hodnoty za zdaňovací období 9/2016.

 

Děkuji

Jaroslav Malý

 

Příloha

Potvrzení Hasičského záchranného sboru o požáru

 

Poznámka:

Sazebník zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích

Část I. Položka 1, bod 1. písm. a)

Výše: 300 Kč

Díl 4 – Zvláštní způsoby doručení – § 49 – § 50

Uvedené ustanovení například řeší:

• případy doručování veřejnou vyhláškou, okolnosti a náležitosti,

• doručování hromadného předpisného seznamu,…

 

 

Ke zvláštním způsobům doručování patří doručování:

•    veřejnou vyhláškou

•    hromadného předpisného seznamu.

Doručování veřejnou vyhláškou

Veřejnou vyhláškou se písemnost doručuje osobě neznámého pobytu nebo sídla, pokud této osobě není ustanoven zástupce, jakož i osobě, která není známa, nebo v řízení, ve kterém se doručuje velkému nebo neurčitému počtu adresátů.

 

Veřejnou vyhlášku správce daně vyvěsí po dobu nejméně 15 dnů na své úřední desce a zároveň ji zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Písemnost je doručena dnem vyzvednutí písemnosti adresátem. Nevyzvedne-li si adresát písemnost doručovanou veřejnou vyhláškou do 15 dnů ode dne vyvěšení na úřední desce správce daně, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou.

Doručování hromadného předpisného seznamu

 

Jedná se o případ, kdy správce daně stanoví daňovým subjektům daň hromadným předpisným seznamem. V takovém případě zpřístupní správce daně hromadný předpisný seznam k nahlédnutí po dobu nejméně 30 dnů. Za den doručení hromadného předpisného seznamu se považuje třicátý den po jeho zpřístupnění.

Díl 5 – Prokázání doručení – § 51

Uvedené ustanovení například řeší:

• prokázání doručení řádně vyplněnou doručenkou,

• náležitosti doručenky,

• postup prokázání doručení při ztrátě, zničení, poškození nebo nesprávném vyplnění doručenky,

• prokazování doručení při ústním jednání,

• svědek podepisují potvrzení příjmu doručované písemnosti namísto tělesně postiženého adresáta,…

 

Doručení písemností, které se doručují do vlastních rukou nebo jejichž převzetí má být potvrzeno adresátem, potvrdí doručující řádně vyplněnou doručenkou, která je veřejnou listinou.

Doručenka obsahuje podle zvoleného způsobu doručování a podle okolností, které nastaly při doručování:

a)  označení správce daně, který písemnost doručuje,

b)  označení adresáta a adresu, na kterou mu je doručováno,

c)  označení doručované písemnosti,

d)  způsob doručování,

e)  údaje o dni a způsobu uložení písemnosti, pokud byla písemnost uložena, a o dni, kdy byla připravena k vyzvednutí, pokud se liší ode dne uložení,

f)  údaj o dni doručení písemnosti nebo o dni jejího vrácení správci daně,

g)  údaj o dni, v němž bylo přijetí písemnosti odepřeno, způsob poučení o důsledcích odepření a důvody odepření,

h)  jméno a podpis osoby, která písemnost převzala, nebo jméno osoby, která převzetí písemnosti odepřela,

i)   podpis osoby, která předala doručovanou písemnost adresátovi nebo písemnost uložila, potvrzující správnost údajů na doručence a postupu při doručování, s uvedením jména.

V případy, kdy je doručováno při ústním jednání, nebo při jiném úkonu učiněném v rámci správy daní, prokazuje se doručení písemnosti do vlastních rukou podpisy úřední osoby a adresáta v protokolu. Účinky doručení nastanou, i když adresát podpis protokolu odepřel. Odepření podpisu a důvody tohoto odepření se zaznamenají v protokolu.

V případě, kdy nemůže adresát potvrdit příjem doručované písemnosti pro tělesnou indispozici, podepíše se jiná dospělá osoba jako svědek a připíše důvod, pro který nemohlo dojít k potvrzení příjmu adresátem.

HLAVA IV – OCHRANA A POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ – § 52 – § 59

Uvedené ustanovení například řeší:

•  úřední osoby a osoby zúčastněné na správě daní vázány povinností mlčenlivosti,

•  daňový subjekt zprošťující správce daně nebo jinou osobu zúčastněnou na správě daní povinnosti mlčenlivosti,

•  případy, kdy se o porušení povinnosti mlčenlivosti nejedná,

•  ohlašovací povinnost správce daně při zjištění skutečnosti spáchání některého z trestných činů,

•  povinnost správce daně vytvářet podmínky pro dodržování povinnosti mlčenlivosti,

•  informační povinnost správce daně,

•  orgány veřejné moci a osoby mající povinnost poskytnout správci daně údaje na vyžádání,

•  informace, které jsou povinny poskytnout zdravotní pojišťovny, banky, pobočky zahraničních bank, spořitelní a úvěrní družstva, platební instituce, provozovatelé poštovních služeb, podnikatelé poskytující veřejně dostupnou telefonní službu a vydavatelé periodického tisku; okolnosti a podmínky vyžádání informací správcem daně od těchto subjektů,…

 

Povinnost mlčenlivosti

Úřední osoby a osoby zúčastněné na správě daní jsou vázány povinností mlčenlivosti o tom, co se při správě daní dozvěděly o poměrech jiných osob. To neplatí pro daňový subjekt, pokud jde o informace získané nebo použité při správě jeho daní.

Daňový subjekt může správce daně nebo jinou osobu zúčastněnou na správě daní zprostit povinnosti mlčenlivosti ohledně údajů, které se ho týkají, a údajů, které byly využity při dokazování jeho povinností při správě daní, s uvedením rozsahu údajů a účelu zproštění.

 

Kamenická 987

500 99 Hradec Králové

DIČ CZ01234567

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Stížnost na porušení mlčenlivosti

V rámci výběrového řízení pro dodávku zařízení pro státní podnik Odběratel, kterého se účastnila i naše obchodní korporace, vyšlo najevo, že jsme v roce 2015 žádali o prominutí penále u nedoplatku z let 2013 a 2014. Vzhledem k tomu, že se nejedná o veřejně přístupné informace z mého spisu, žádám o prošetření této záležitosti, protože se jedná o záležitost dávno uzavřenou a mimo podmínky výběrového řízení.

Pro únik této informace jsme zcela evidentně nezískali kontrakt, o nějž jsme se ucházeli již delší dobu. Navrhuji, aby byla záležitost prošetřena a disciplinární potrestání odpovědného pracovníka.

 

Ing. Karel Psavec

Předseda představenstva

 

Rodné číslo: 6612180000

Bytem Halasova 99, 500 99 Hradec Králové

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

Věc: Zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost

Tímto zprošťuji povinnosti zachovávat mlčenlivost pracovnici Vašeho finančního úřadu paní Jindřišky Upovídané vůči Okresnímu soudu v Hradci Králové ve věci přiznání k dani z příjmů fyzických osob za roky 2013 a 2014 pro účely řízení ve věci opatrovnictví.

 

Jaroslav Malý

 

Daňový řád uvádí i případy, kdy nejde o porušení povinnosti mlčenlivosti, poskytne-li správce daně informace získané při správě daní. Jedná se například o informace:

•    Finančnímu analytickému úřadu na základě zákona o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí,

•    soudu, jde-li o řízení vedené z podnětu daňového subjektu ve věci správy jeho daní, uplatnění práva správcem daně při správě daní, nebo údaje potřebné pro účely rozhodnutí o výživném, správnímu orgánu, který vede řízení o správním deliktu, který se týká porušení povinnosti při správě daní,

•    Ministerstvu práce a sociálních věcí při výkonu jeho působnosti a dalším orgánům sociálního zabezpečení při výkonu jejich působnosti, jde-li o údaje, které mohou tyto úřady vyžadovat v rozsahu nezbytném k plnění úkolů ve své působnosti,

•    zdravotním pojišťovnám, jde-li o údaje nezbytné pro stanovení platby pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, které mohou tyto pojišťovny při výkonu své zákonné pravomoci požadovat od plátců pojistného, kteří jsou daňovými subjekty,

•    Komoře daňových poradců nebo České advokátní komoře ke kárnému řízení s jejím členem, jakož i orgánu, který jmenoval znalce nebo tlumočníka, pro řízení o jeho odvolání,

•    za odvolání, apod.

 

O porušení povinnosti mlčenlivosti rovněž nejde, poskytne-li správce daně informace získané při správě daní pro účely trestního řízení (vyjmenované trestné činy).

Správce daně vytváří podmínky pro dodržování povinnosti mlčenlivosti. To platí i pro přístup a ochranu údajů uchovávaných v elektronické podobě. Povinnost mlčenlivosti úřední osoby nezaniká, jestliže se tato osoba přestane podílet na výkonu pravomoci správce daně.

Informační povinnost správce daně

Správce daně zveřejní stanovené informace na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Správce daně určí a zveřejní například úřední hodiny pro veřejnost, ve kterých lze zejména učinit podání ústně do protokolu nebo nahlížet do spisu, a pracovní dobu správce daně, ve které je otevřena podatelna správce daně, elektronickou adresu své podatelny, formy technického nosiče datových zpráv, jakož i formáty a struktury datových zpráv, které je způsobilý přijmout, čísla účtů, na které přijímá platby, a způsob označení úhrady na tyto účty podle jednotlivých daní, jejichž správa mu náleží, druhy daní, které lze platit inkasem podle zákona upravujícího platební styk nebo soustředěnou platbou zajišťovanou provozovatelem poštovních služeb, a podmínky, které je při těchto platbách nutné dodržet, druhy daní, které lze platit bezhotovostním převodem, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím platební karty nebo obdobného platebního prostředku, a podmínky, které je při těchto platbách nutné dodržet.

Poskytování informací správci daně

Povinnost poskytnout údaje na základě vyžádání správce daně mají orgány veřejné moci a osoby, které vedou evidenci osob nebo věcí, poskytují plnění, které je předmětem daně, provádějí řízení v případech, jejichž předmět podléhá daňové povinnosti, nebo získávají jiné údaje nezbytné pro správu daní. Dále daňový řád stanovuje vybrané povinnosti pro zdravotní pojišťovny, banky, provozovatele poštovních služeb, podnikatelé poskytující veřejně dostupnou telefonní službu a vydavatelé periodického tisku.

 

Kamenická 987

500 99 Hradec Králové

DIČ CZ01234567

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Poskytnutí informací správci daně

Na základě výzvy správce daně č. j. 111111/22/333333/4444 ze dne 18. 3. 2017 poskytujeme, jako vydavatel periodického tisku časopisu Účtodaně, jméno a adresu objednatele inzerátu uveřejněného pod značkou ÚD1155. Tento inzerát si objednal pan Jaroslav Malý, bytem Halasova 99, 500 99 Hradec Králové.

 

Ing. Karel Psavec

Předseda představenstva

HLAVA V – DOKUMENTACE – § 60 – § 69b

Uvedené ustanovení například řeší:

•  náležitosti protokolu sepisovaného správcem daně

•  okolnosti podepsání protokolu

•  zaznamenání vyjádření k protokolované věci

•  předání stejnopisu protokolu daňovému subjektu či další osobě

•  oprava zřejmých nesprávností v protokolu

•  sepsání úředního záznamu, jeho podpis

•  písemnosti zakládané do spisu vedeným správcem daně

•  písemnosti, úřední záznamy či protokoly zakládané do vyhledávací části spisu

•  rozsah práva daňového subjektu nahlížet do spisů

•  zapůjčení části spisu příslušnému orgánu veřejné moci

•  otázka poskytování shromážděných informací daňovému subjektu správcem daně skrze daňovou informační schránku

•  zřízení a zrušení daňové informační schránky

•  nahlížení do daňové informační schránky

 

Protokol

O ústních podáních a jednáních při správě daní sepíše správce daně protokol. Správce daně může pořídit o úkonech, o kterých se pořizuje protokol, obrazový nebo zvukový záznam, který je přílohou protokolu. O této skutečnosti předem uvědomí osoby, které se tohoto úkonu účastní.

Protokol musí obsahovat zejména:

a)  předmět jednání,

b)  místo jednání,

c)  časový údaj o začátku a skončení jednání,

d)  označení správce daně a úřední osoby, která úkon provedla,

e)  údaje umožňující určení osob, které se úkonu zúčastnily,

f)  vylíčení průběhu jednání,

g)  označení dokladů a jiných listin odevzdaných při jednání nebo podstatný obsah listin předložených k nahlédnutí,

h)  poskytnutá poučení a vyjádření poučených osob,

i)   návrhy osob, které se úkonu zúčastnily, nebo jejich výhrady směřující proti obsahu protokolu,

j)   vyjádření správce daně k uplatněným návrhům nebo výhradám.

 

Součástí protokolu jsou rozhodnutí vyhlášená při jednání. V případě, kdy není protokol hlasitě diktován, je nutno jej před podepsáním hlasitě přečíst a zapsat v něm, že se tak stalo, a dále uvést, co bylo před daňovým subjektem protokolu opraveno nebo jinak změněno. Přeškrtnutá místa musí zůstat čitelná.

Správce daně zaznamená všechna vyjádření k protokolované věci, návrhy a výhrady vznesené osobami zúčastněnými na protokolovaném jednání a své stanovisko k nim. Po vyznačení všech návrhů, výhrad, vyjádření k nim, oprav či změn v protokolu, které musí být opět hlasitě přečteny, pokud nebyl protokol hlasitě diktován, podepíší protokol osoby zúčastněné na protokolovaném jednání a úřední osoba.

Osoby zúčastněné na protokolovaném jednání musí být předem upozorněny, že odepření podpisu a důvody tohoto odepření se v protokolu zaznamenají. Odepření podpisu nebo vzdálení se před podpisem protokolu bez dostatečného důvodu nemá vliv na použitelnost protokolu jako důkazního prostředku.

Správce daně po podpisu předá stejnopis protokolu daňovému subjektu, pokud se jednání zúčastnil, popřípadě též další osobě na jednání zúčastněné, pokud o to požádá.

Úřední záznam

O důležitých úkonech při správě daní, které nejsou součástí protokolu, sepíše správce daně úřední záznam, ve kterém zachytí skutečnosti, které mají vztah ke správě daní, zjištěné zejména z ústních sdělení, oznámení, poznámek, obsahů telefonických hovorů a jiných spisových materiálů. Úřední záznam podepíše úřední osoba, která ho vyhotovila, s uvedením časového údaje, kdy došlo k jeho vyhotovení. Uvedené neplatí, je-li úřední záznam vyhotoven úřední osobou elektronicky způsobem umožňujícím její identifikaci a zjištění změny obsahu úředního záznamu.

Spis

Písemnosti týkající se práv a povinností daňového subjektu se zakládají do spisu, který vede příslušný správce daně. Těmito písemnostmi jsou zejména:

a)  písemnosti obsahující podání,

b)  písemná vyhotovení rozhodnutí,

c)  protokoly,

d)  úřední záznamy.

 

Poznámka

Součástí spisu jsou i obrazové a zvukové záznamy.

 

Spis se člení na části podle jednotlivých daňových řízení, část týkající se vymáhání daní, část týkající se dalších povinností při správě daní, o nichž se vede řízení, část vyhledávací a část týkající se řízení o pořádkových pokutách.

Nahlížení do spisů

Daňový subjekt je oprávněn u správce daně nahlédnout do částí spisu týkajících se jeho práv a povinností, které označí, s výjimkou části vyhledávací. Za stejných podmínek je daňový subjekt oprávněn nahlédnout do osobních daňových účtů vedených v rámci evidence daní o jeho daňových povinnostech.

Daňový subjekt je oprávněn nahlédnout do soupisu písemností obsažených ve vyhledávací části spisu. Z takto poskytnutého soupisu nesmí být patrný obsah jednotlivých písemností. Pokud není ohrožen zájem jiného daňového subjektu nebo jiných osob zúčastněných na správě daní anebo cíl správy daní, může správce daně v odůvodněných případech, kdy je to nutné pro další průběh řízení, umožnit nahlédnutí i do písemností ve vyhledávací části spisu.

 

Kamenická 987

500 99 Hradec Králové

DIČ CZ01234567

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj.

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

.

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Stížnost proti postupu správce daně při nahlížení do spisu

Dne 20. 3. 2017 ve 12 hodin jsme se po předchozí telefonické domluvě dostavili ke správci daně, abychom mohli v souvislosti s nejasnostmi s výši stanoveného penále nahlédnout do našeho spisu.

Přestože jsme byli se správcem daně předem telefonicky domluveni, správce daně nám v uvedeném termínu neumožnil nahlédnout do spisu. Zdůvodnění znělo tak, že úřední osoba, paní Lenka Líná, má spis zamčený ve svém stole a je toho dne nepřítomna. Proti tomuto postupu podávám stížnost.

Žádám správce daně, aby učinil opatření, která nám umožní nahlédnout do našeho spisu. Pro nahlédnutí do našeho spisu navrhujeme termín dne 27. 3. 2017 ve 13 hodin. Tento termín a hodinu navrhujeme z toho důvodu, že se jedná o pracovní dobu – úřední hodiny pro veřejnost.

 

Ing. Karel Psavec

Předseda představenstva

 

Správce daně pořídí o každém nahlédnutí do spisu podle povahy věci protokol nebo úřední záznam, ve kterém uvede, do kterých částí spisu bylo daňovému subjektu umožněno nahlédnout. Na žádost daňového subjektu pořídí správce daně z části spisu, do níž lze nahlížet, doslovné opisy, kopie, výpisy nebo potvrzení o skutečnostech v ní obsažených a vydá je daňovému subjektu. Na žádost daňového subjektu správce daně rovněž ověří jejich shodu s obsahem spisu. O pořízení listiny a vydání ověřovací doložky provede úřední záznam.

 

V ověřovací doložce o shodě se spisem správce daně uvede, zda opis, kopie nebo stejnopis souhlasí doslovně s listinou, z níž byl pořízen, a zda tato listina je prvopisem, opisem, kopií nebo stejnopisem a z kolika listů nebo archů se skládá, počet listů nebo archů, které ověřená listina obsahuje, místo a datum ověření a podpis úřední osoby a otisk úředního razítka se státním znakem.

 

Kamenická 987

500 99 Hradec Králové

DIČ CZ01234567

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj.

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Žádost o umožnění nahlédnutí do spisu

Žádáme Vás o nahlédnutí do našeho spisu v části práv a povinností. Prosím, navrhněte termín, nejlépe kterékoliv pondělí či středa dopoledne, což jsou úřední dny pro veřejnost.

 

Ing. Karel Psavec

Předseda představenstva

 

Rodné číslo: 6612180000

Bytem Halasova 99, 500 99 Hradec Králové

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj.

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Žádost o opis z daňového spisu

Žádám Vás o vydání doslovného opisu ze spisu, k řízení s č. j. 333333 ze dne 18. 3. 2017. Informace potřebuji pro doložení rozdílů formou důkazních prostředků v odvolacím řízení. Opis si vyzvednu osobně ve Vaší kanceláři v pondělí 27. 3. 2017 v 10 hodin.

 

Děkuji

Jaroslav Malý

Poznámka:

Sazebník zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích

Část I. Položka 3, bod 1. písm. a)

Výše:

•   50 Kč za každou i započatou stránku

•   40 Kč na technickém nosiči dat

•   15 Kč za první stránku a

•   5 Kč za každou další i započatou stránku, je-li pořizována na kopírovacím stroji nebo na tiskárně počítače

Daňová informační schránka

 

Správce daně, který je k tomu technicky vybaven, poskytuje daňovému subjektu informace shromažďované ve spisu a na osobním daňovém účtu tohoto daňového subjektu rovněž prostřednictvím dálkového přístupu v rozsahu a členění, v jakém jsou tyto informace soustředěny v daňové informační schránce daňového subjektu, která je zřízena na technickém zařízení správce daně.

 

Správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že je technicky vybaven pro zřízení daňové informační schránky, rozsah a členění informací soustřeďovaných v daňové informační schránce a četnost jejich aktualizace, podmínky a postup pro nahlížení do daňové informační schránky a označení správců daně, kteří shromažďují informace na témže technickém zařízení správce daně.

Pro výkon působnosti ve věci týkající se daňové informační schránky je místně příslušný správce daně.

Zřízení a zrušení daňové informační schránky

Správce daně zřídí nebo zruší daňovou informační schránku do 15 dnů od obdržení žádosti daňového subjektu.

Rodné číslo: 6612180000

Bytem Halasova 99, 500 99 Hradec Králové

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Přihláška k nahlížení do daňové informační schránky

Na základě § 69a daňového řádu žádám o nahlížení do daňové informační schránky. Jsem seznámen a souhlasím s podmínkami, které jsou pro využívání daňové informační schránky stanoveny správcem daně, které je nutné při nahlížení do schránky dodržovat.

Žádám o sdělení, od kterého dne bude moje daňová informační schránka funkční.

 

Jaroslav Malý

 

Kamenická 987

500 99 Hradec Králové

DIČ CZ01234567

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj.

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Žádost o zrušení daňové informační schránky

Prostřednictvím datové zprávy opatřené uznávaným elektronickým podpisem.

Na základě § 69a daňového řádu žádáme o zrušení daňové informační schránky. Žádám o sdělení, od kterého dne bude naše daňová informační schránka nefunkční.

 

Ing. Karel Psavec

Předseda představenstva

HLAVA VI – ŘÍZENÍ A DALŠÍ POSTUPY

Díl 1 – Obecná ustanovení o řízeních a dalších postupech – § 70 – § 77

Uvedené ustanovení například řeší:

•  podání jako úkon osoby zúčastněné na správě daní směřující vůči správci daně

•  otázka posouzení podání

•  informace které musí být z podání zjevné

•  způsoby podání

•  podpis podání

•  zveřejnění podání způsobem umožňujícím dálkový přístup

•  náležitosti některých podání

•  rozsah vad v podání a jejich odstranění (lhůta výzva)

•  postoupení podání příslušnému správci daně

•  jednací jazyk

•  vyloučení úřední osoby pro podjatost okolnosti dokazování a rozhodnutí …

 

Podání

Podání je úkonem osoby zúčastněné na správě daní směřujícím vůči správci daně a posuzuje se podle skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno. Z podání musí být zřejmé, kdo je činí, čeho se týká a co se navrhuje.

Podání lze učinit písemně, ústně do protokolu nebo datovou zprávou podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky. Písemná podání a podání ústně do protokolu musí být podepsána osobou, která podání činí.

Účinky podání má rovněž úkon učiněný vůči správci daně za použití datové zprávy, která není podepsána způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, pokud je toto podání do 5 dnů ode dne, kdy došlo správci daně, potvrzeno. Tuto lhůtu nelze prodloužit ani navrátit v předešlý stav.

Přihlášku k registraci, oznámení o změně registračních údajů, řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení lze podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem. Takovéto podání lze učinit i datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.

V případě, kdy má daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen podání učinit pouze datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.

Podání se činí u příslušného správce daně. Podání, které je učiněno prostřednictvím datové zprávy s využitím dálkového přístupu, se přijímá na technickém zařízení správce daně nebo prostřednictvím datové schránky správce daně.

Správce daně na požádání potvrdí podání učiněné písemně nebo datovou zprávou. Jde-li o datovou zprávu zasílanou na technické zařízení správce daně, je přijetí podání potvrzeno tímto zařízením s uvedením časového údaje o přijetí této datové zprávy.

Podání, kterým je zahájeno řízení, může ten, kdo jej učinil, změnit nebo vzít zpět do doby, než je správcem daně vydáno rozhodnutí ve věci. Zpětvzetí podání je však nepřípustné u podání, k němuž je osoba zúčastněná na správě daní povinna buď přímo ze zákona, nebo na výzvu správce daně.

 

Rodné číslo: 6612180000

Bytem Halasova 99, 500 99 Hradec Králové

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Žádost o potvrzení podání

Jako provozovatel vozidla Škoda Rapid 1H1 1111, zapsaný v technickém průkazu vozidla, jsem 28. 1. 2017 podal u Finančního úřadu pro Královéhradecký kraj přiznání k dani silniční na rok 2016.

Žádám správce daně o potvrzení podání uvedeného daňového přiznání, které potřebuji k dalšímu využívání tohoto vozidla i pro mého zaměstnavatele.

 

Jaroslav Malý

Vady podání

Pokud má podání vady, pro které není způsobilé k projednání, nebo vady, pro které nemůže mít předpokládané účinky pro správu daní, vyzve správce daně toho, kdo podání učinil, aby označené vady odstranil podle jeho pokynu a ve lhůtě, kterou stanoví. Výzva obsahuje poučení o následcích spojených s neodstraněním označených vad.

V případě, kdy budou vady podání odstraněny ve stanovené lhůtě, hledí se na podání, jako by bylo učiněno řádně a včas. Pokud by nebyly vady podání odstraněny, stává se podání uplynutím stanovené lhůty neúčinným, o čemž pořídí správce daně úřední záznam a vyrozumí podatele. Vyrozumění není třeba v případě, že podatel na výzvu k odstranění vad neučinil vůči správci daně žádný úkon.

 

Rodné číslo: 6612180000

Bytem Halasova 99, 500 99 Hradec Králové

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Sdělení o odstranění vady podání

Obdržel jsem výzvu správce daně č. j. 111111/22/333333/4444 ze dne 18. 3. 2017, podle které moje přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016 obsahuje špatné rodné číslo mé manželky, Jaroslavy Malé, a sice: 410110000. Sděluji, že správné rodné číslo je 410110001.

Za tento nedostatek, který byl způsobem přepsáním, se omlouvám.

 

Jaroslav Malý

 

Kamenická 987

500 99 Hradec Králové

DIČ CZ01234567

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj.

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Sdělení o odstranění vady podání

Dne 18. 2. 2017 mi byla doručena výzva č. j. 111111/22/333333/4444, abychom doplnili naše podání – odvolání.

Při přepisování textu odvolání jsme nedopatřením neuvedli číslo faktury, kterou jsme navrhovali jako důkazní prostředek. Jde o fakturu číslo 9992017 obchodní korporace XYZ, a.s., Hradec Králové, Kaménkova 9, DIČ: CZ98765432.

Tímto doplňujeme námi podané odvolání ze dne 18. 2. 2017.

 

Ing. Karel Psavec

Předseda představenstva

Jednací jazyk

Při správě daní se jedná a písemnosti se vyhotovují v českém jazyce. Písemnosti vyhotovené v jiném než českém jazyce musí být předloženy v originálním znění, a současně v překladu do jazyka českého, pokud správce daně neprohlásí, že takový překlad nevyžaduje nebo že požaduje úředně ověřený překlad. Takové prohlášení může správce daně učinit na své úřední desce i pro neurčitý počet písemností v budoucnu.

Občan České republiky příslušející k národnostní menšině, která tradičně a dlouhodobě žije na území České republiky, má před správcem daně právo činit podání a jednat v jazyce své národnostní menšiny. V případě, kdy nemá správce daně úřední osobu znalou jazyka národnostní menšiny, obstará si tento občan tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků. Náklady na tlumočení a náklady na pořízení překladů v tomto případě nese správce daně.

 

Osobě neslyšící ustanoví správce daně na své náklady tlumočníka znakové řeči. Osobě neslyšící, která neovládá znakovou řeč, ustanoví správce daně prostředníka, který je schopen se s ní dorozumět pomocí metody zřetelné artikulace. Osobě hluchoslepé bude ustanoven za stejných podmínek prostředník, který je schopen se s ní dorozumět pomocí řeči pro hluchoslepé.

 

Vietnamská 99

500 99 Hradec Králové

DIČ CZ1122331111

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Žádost o připuštění tlumočníka národnostní menšiny

Dne 18. 3. 2017 jste mě vyzvali k daňovému řízení pod č. j. 111111/22/333333/4444. Dle Daňového řádu žádám o připuštění tlumočníka k řízení, protože nejsem schopen samostatně odpovídat na dotazy správce daně, protože patřím sice mezi obyvatele České republiky, ale ke skupině národnostní menšiny s národností vietnamskou.

Žádám o svolení, aby se daňového řízení účastnil jako můj tlumočník, pan Jaroslav Malý, vedený na seznamu tlumočníků pod č. 99999.

Váš nový volný termín pro řízení prosím sdělte na mou adresu.

Děkuji

Chung Nguyen

Vyloučení úřední osoby

Úřední osoba je z řízení nebo jiného postupu při správě daní vyloučena pro podjatost, jestliže

•    je předmětem řízení nebo jiného postupu právo nebo povinnost její nebo osoby jí blízké,

•    se v téže věci na řízení nebo jiném postupu podílela na jiném stupni, nebo

•    její poměr k osobě zúčastněné na správě daní nebo k předmětu daně vzbuzuje jiné pochybnosti o její nepodjatosti.

Osoba zúčastněná na správě daní je oprávněna namítat podjatost úřední osoby, jakmile se o ní dozví. Úřední osoba je povinna neprodleně oznámit úřední osobě stojící v čele správce daně okolnosti nasvědčující podjatosti. Úřední osoba, o jejíž nepodjatosti jsou důvodné pochybnosti, smí do doby, než bude rozhodnuto o tom, zda je vyloučena, provést ve věci jen neodkladné úkony.

O tom, zda je úřední osoba vyloučena, rozhodne úřední osoba stojící v čele správce daně.

Díl 2 – Postupy při správě daní  § 78 – § 90

Uvedené ustanovení například řeší:

•  vyhledávací činnost správce daně,

•  opatřování vysvětlení v rámci vyhledávací činnosti,

•  místní šetření – okolnosti, důkazní prostředky, průběh, pořizování záznamů,

•  povinnost daňových subjektů a dalších přítomných osob poskytnout úřední osobě všechny přiměřené prostředky a potřebnou součinnost,

 

•  zapůjčení dokladů a jiných věcí nebo odebrání vzorků,

•  zajištění věcí sloužících jako důkazní prostředek,

•  předmět daňové kontroly,

•  rozsah prověřování předmětu daňové kontroly,

•  společné provádění více daňových řízení týkajících se jednoho daňového subjektu,

•  okolnosti, za kterých je možno opakovat daňovou kontrolu v souladu s vymezeným rozsahem,

•  povinnost daňového subjektu umožnit správci daně provedení daňové kontroly,

•  práva a povinnosti daňového subjektu, u nějž je prováděna kontrola,

•  zahájení daňové kontroly,

•  výzva k umožnění zahájení kontroly,

•  náležitosti zprávy o daňové kontrole,

•  výzva k odstranění pochybností o správnosti a úplnosti podaných řádných nebo dodatečných daňových tvrzeních,…

 

Vyhledávací činnost

Správce daně vyhledává důkazní prostředky a daňové subjekty a zjišťuje plnění jejich povinností při správě daní před zahájením řízení i v jeho průběhu. Je nezbytné upozornit, že vyhledávací činnost provádí správce daně i bez součinnosti s daňovým subjektem.

V rámci vyhledávací činnosti správce daně:

a)  ověřuje úplnost evidence či registrace daňových subjektů,

b)  zjišťuje údaje týkající se příjmů, majetkových poměrů a dalších skutečností rozhodných pro správné zjištění, stanovení a placení daně,

c)  shromažďuje a zpracovává informace a využívá informační systémy,

d)  opatřuje nezbytná vysvětlení,

e)  provádí místní šetření.

Vysvětlení

Správce daně v rámci vyhledávací činnosti opatřuje nezbytná vysvětlení k prověření skutečností rozhodných pro naplnění cíle správy daní, pokud tyto skutečnosti nelze prověřit jiným úředním postupem. Každý je povinen podat správci daně vysvětlení. Podané vysvětlení nelze použít jako důkazní prostředek. O podaném vysvětlení sepíše správce daně podle povahy vysvětlení protokol nebo úřední záznam.

Místní šetření

Správce daně může provádět místní šetření. V rámci tohoto postupu správce daně zejména vyhledává důkazní prostředky a provádí ohledání u daňových subjektů a dalších osob zúčastněných na správě daní, jakož i na místě, kde je to vzhledem k účelu místního šetření nejvhodnější.

K provedení místního šetření může správce daně přizvat osobu, jejíž přítomnost je podle povahy věci potřebná. O průběhu místního šetření sepíše správce daně podle povahy šetření protokol nebo úřední záznam. Správce daně může pořizovat obrazový nebo zvukový záznam o skutečnostech dokumentujících průběh úkonu, o čemž předem uvědomí osoby, které se tohoto úkonu účastní.

 

Kamenická 987

500 99 Hradec Králové

DIČ CZ01234567

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Stížnost na postup správce daně při místním šetření

Dne 18. 3. 2017 ve 14 hodin provedl správce daně místní šetření v provozovně firmy v Hradci Králové na ulici Kamenická 987, jehož součástí byla kontrola vozového parku, způsob evidence jízd a vykazování soukromých jízd zaměstnanci naší akciové společnosti.

Při předběžném projednání výsledků daňové kontroly jsme s překvapením zjistili, že 
o shora uvedeném místním šetření úřední osoba správce daně, paní Jana Drábová, pořizovala obrazový záznam, což proběhlo bez vědomí osob, které byly tomuto úkonu přítomni.

Proto proti postupu správce daně při uvedeném místním šetření podáváme stížnost a namítáme použití obrazového záznamu jako důkazního prostředku.

 

Ing. Karel Psavec

Předseda představenstva

 

Úřední osoba provádějící místní šetření má v době přiměřené předmětu místního šetření, zejména v době provozu, právo na přístup na pozemky, do každé provozní budovy, místnosti a místa, včetně dopravních prostředků a přepravních obalů, k účetním záznamům nebo jiným informacím, a to i na technických nosičích dat, v rozsahu nezbytně nutném pro dosažení cíle správy daní. Toto právo má též, jde-li o obydlí, které daňový subjekt užívá současně pro podnikání, pokud je to nezbytné a nelze-li rozhodné skutečnosti zjistit jiným způsobem.

Správce daně může provést nebo si vyžádat z účetních záznamů nebo jiných informací výpis nebo kopii, a to i na technických nosičích dat.

V rozsahu nezbytném k prověření údajů na technických nosičích dat má správce daně právo na informace o používaných programech výpočetní techniky a může využívat programové vybavení, ve kterém byly informace pořízeny.

 

Rodné číslo: 6612180000

Bytem Halasova 99, 500 99 Hradec Králové

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Stížnost na místní daňové šetření v obydlí

Podávám stížnost proti postupu správce daně, který provedl dne 18. 3. 2017 místní šetření v místě mého trvalého pobytu na adrese Halasova 99, 500 99 Hradec Králové.

Podle Listiny základních práv a svobod je obydlí nedotknutelné a není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí. Z tohoto pravidla je výjimka pouze v případě, že je v obydlí užíváno také pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti. Dané obydlí není však používáno pro podnikání, není zařazeno v obchodním majetku ani není nahlášeno jako provozovna.

Domnívám se, že postup správce daně byl v rozporu se zákonem a tím byla porušena základní zásada správy daní.

 

Jaroslav Malý

 

Daňový subjekt a další přítomné osoby jsou povinny poskytnout úřední osobě, která provádí místní šetření, všechny přiměřené prostředky a potřebnou součinnost k účinnému provedení místního šetření. Osoby, u nichž je místní šetření prováděno, jsou povinny zapůjčit správci daně jím vyžádané doklady a další věci nezbytné pro správu daní i mimo své prostory.

Správce daně si může od osoby, u níž je místní šetření prováděno, vyžádat nebo odebrat pro účely bližšího posouzení nebo expertizy vzorky věcí. Takto získané vzorky se vrací po expertize či posouzení, pokud to připouští to jejich povaha.

Zapůjčení dokladů a jiných věcí nebo odebrání vzorků potvrdí správce daně při jejich převzetí nebo odebrání. Převzaté doklady a další věci nebo odebrané vzorky vrátí správce daně osobě, od které je převzal, nejpozději do 30 dnů od jejich převzetí nebo odebrání. Ve zvlášť složitých případech, zejména je-li nutno zapůjčené doklady a další věci nebo odebrané vzorky podrobit vnější expertize, může tuto lhůtu prodloužit nejblíže nadřízený správce daně. Pokud důvody pro zapůjčení trvají, může být tato lhůta z důležitých důvodů prodlužována opakovaně.

Při místním šetření může správce daně zajistit věci, které mohou sloužit jako důkazní prostředek, je-li důvodná obava, že by později nebylo možné příslušný důkazní prostředek provést vůbec nebo jen s velkými obtížemi. Přitom správce daně může podle její povahy věc převzít a přemístit na vhodné místo, vyznačit na věci zajištění a věc ponechat na místě bez zamezení přístupu k věci, nebo vyznačit na věci zajištění a po převzetí všech prostředků, které umožňují přístup k této věci, zajistit prostory, de se tyto věci nalézají, úřední uzávěrou. Pokud došlo k zajištění věci, předá správce daně stejnopis protokolu, jehož součástí je rozhodnutí o zajištění věci, dotčené osobě i bez její žádosti.

V okamžiku, kdy pominou důvody pro zajištění věci, správce daně rozhodnutí o zajištění bezodkladně zruší a zajištěnou věc vrátí vlastníkovi nebo osobě, od které byla převzata.

 

Kamenická 987

500 99 Hradec Králové

DIČ CZ01234567

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Odvolání proti rozhodnutí o zajištění věci

Dne 18. 3. 2017 ve 14 hodin v rámci místního šetření provedeného správcem daně v naší obchodní korporaci na ulici Kamenická 987 v Hradci Králové jsme převzali protokol o místním šetření, jehož součástí je i rozhodnutí č. j. 111111/22/333333/4444 ze dne 18. 3. 2017 o zajištění našeho hotového výrobku připravených na expedici, které byly správcem daně převezeny na neznámé místo. Jednalo se o zdravotnický laser připravený k předání Fakultní nemocnici HK.

Uvedený laser měl být instalován a využíván ve Fakultní nemocnici HK od 1. 4. 2017 pro akutní případy lékařských zákroků. Obavy správce daně z toho, že zajištěný přístroj může obsahovat součástky, které pocházejí k trestné činnosti, je marginální. Z tohoto důvodu se proti rozhodnutí o zajištění laseru odvoláváme, navrhujeme jeho zrušení v plném rozsahu a vrácení laseru, aby byl okamžitě předán a nainstalován ve Fakultní nemocnici HK.

 

Ing. Karel Psavec

Předseda představenstva

Daňová kontrola

Předmětem daňové kontroly jsou daňové povinnosti, tvrzení daňového subjektu nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně vztahující se k jednomu daňovému řízení. Daňová kontrola se provádí u daňového subjektu nebo na místě, kde je to vzhledem k účelu kontroly nejvhodnější.

Správce daně předmět daňové kontroly prověřuje ve vymezeném rozsahu. Rozsah daňové kontroly lze v jejím průběhu rozšířit nebo zúžit postupem pro její zahájení. V případě opakované daňové kontroly správce daně seznámí daňový subjekt s důvody pro opakování při jejím zahájení.

 

Daňový subjekt je povinen umožnit správci daně zahájení a provedení daňové kontroly. Přitom má právo:

a)  být přítomen jednání se svými zaměstnanci nebo dalšími osobami, které vykonávají jeho činnosti,

b)  předkládat v průběhu daňové kontroly důkazní prostředky nebo navrhovat provedení důkazních prostředků, které on sám nemá k dispozici,

c)  vyvracet pochybnosti vyjádřené správcem daně.

Naopak, daňový subjekt má plno povinností. Mezi ně patří:

a)  zajistit vhodné místo a podmínky k provádění daňové kontroly,

b)  poskytnout nezbytné informace o vlastní organizační struktuře, o pracovní náplni jednotlivých útvarů, o oprávněních jednotlivých zaměstnanců nebo jiných osob zajišťujících jeho činnost a o uložení účetních záznamů a jiných informací (uvedené neplatí pro nepodnikající fyzické osoby),

c)  předložit důkazní prostředky prokazující jeho tvrzení,

d)  umožnit jednání s kterýmkoliv svým zaměstnancem nebo jinou osobou, která vykonává jeho činnosti,

e)  nezatajovat důkazní prostředky, které má k dispozici, nebo o nichž je mu známo, kde se nacházejí.

 

Daňová kontrola je zahájena prvním úkonem správce daně vůči daňovému subjektu, při kterém je vymezen předmět a rozsah daňové kontroly a při kterém správce daně začne zjišťovat daňové povinnosti nebo prověřovat tvrzení daňového subjektu nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně. V případě, kdy daňový subjekt neumožní správci daně zahájit daňovou kontrolu, může k tomu být správcem daně vyzván. Ve výzvě správce daně stanoví:

•    místo zahájení daňové kontroly,

•    předmět daňové kontroly,

•    lhůtu, jejíž běh počíná dnem doručení, ve které je daňový subjekt povinen správci daně sdělit den a hodinu v rámci úředních hodin správce daně, kdy je připraven k zahájení daňové kontroly. Tuto lhůtu nelze prodloužit Tento den musí nastat nejpozději patnáctý den ode dne uplynutí lhůty uvedené ve výzvě a musí být sdělen správci daně nejméně 3 pracovní dny před navrhovaným termínem zahájení daňové kontroly.

Pokud by nevyhověl daňový subjekt uvedené výzvě ve stanovené lhůtě, aniž by sdělil správci daně závažné důvody, pro které nemůže výzvě vyhovět, nebo neumožní-li ve sděleném termínu zahájit a následně provést daňovou kontrolu, může správce daně stanovit daň podle pomůcek, nebo daň sjednat za podmínek uvedených v daňovém řádu (viz § 98 odst. 4).

 

Kamenická 987

500 99 Hradec Králové

DIČ CZ01234567

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Sdělení k termínu pro zahájení daňové kontroly

Termín daňové kontroly 18. 3. 2017 navržený správcem daně v telefonickém rozhovoru
dne 15. 3. 2017 nebyl akceptovatelný, protože odpovědné osoby naší obchodní korporace byly mimo Českou republiku v souvislosti s dokončováním významného obchodního případu montáž pivovaru v Tbilisi – Gruzie.

V souladu s výzvou správce daně č. j. 111111/22/333333/4444 ze dne 19. 3. 2017 o zahájení a předmětu daňové kontroly v naší obchodní korporaci sdělujeme správci daně, že jsme připraveni k zahájení daňové kontroly dne 3. 4. 2017 v 8 hodin v místě sídla naší firmy.

Ing. Karel Psavec

Předseda představenstva

 

O zahájení, průběhu a ukončení daňové kontroly sepíše správce daně zprávu o daňové kontrole, která obsahuje výsledek kontrolního zjištění, včetně hodnocení důkazů zjištěných v průběhu daňové kontroly, a odkaz na protokoly nebo úřední záznamy o:

a)  zahájení daňové kontroly podepsaný úřední osobou a daňovým subjektem,

b)  jednáních vedených v průběhu daňové kontroly,

c)  skutečnostech zjištěných správcem daně mimo jednání,

d)  seznámení daňového subjektu s výsledkem kontrolního zjištění,

e)  vyjádření daňového subjektu obsahující tvrzení, návrhy nebo výhrady daňového subjektu k výsledku kontrolního zjištění,

f)  stanovisku správce daně k jednotlivým tvrzením, návrhům nebo výhradám daňového subjektu.

 

Správce daně seznámí daňový subjekt s výsledkem kontrolního zjištění, včetně hodnocení dosud zjištěných důkazů, a předloží mu jej k vyjádření. Na žádost daňového subjektu stanoví správce daně přiměřenou lhůtu, ve které se může daňový subjekt vyjádřit k výsledku kontrolního zjištění a navrhnout jeho doplnění. Nedojde-li na základě tohoto vyjádření ke změně výsledku kontrolního zjištění, nelze již v rámci projednání zprávy o daňové kontrole navrhovat jeho další doplnění.

Zprávu o daňové kontrole podepisuje kontrolovaný daňový subjekt a úřední osoba. Správce daně po podpisu předá stejnopis zprávy o daňové kontrole kontrolovanému daňovému subjektu. Podpisem zprávy o daňové kontrole je ukončeno její projednání, zpráva o daňové kontrole se považuje za oznámenou a současně je ukončena daňová kontrola.

V případě, kdy se odmítne kontrolovaný daňový subjekt seznámit se zprávou o daňové kontrole nebo ji projednat anebo se jejímu projednání vyhýbá, doručí mu ji správce daně do vlastních rukou. V takovém případě se za den doručení zprávy o daňové kontrole pokládá den jejího projednání a ukončení daňové kontroly.

Odepření podpisu zprávy o daňové kontrole kontrolovaným daňovým subjektem bez dostatečného důvodu nemá vliv na použitelnost zprávy o daňové kontrole jako důkazního prostředku. O tomto musí být ve zprávě kontrolovaný daňový subjekt prokazatelně poučen. Okamžikem bezdůvodného odepření podpisu nastávají též účinky projednání, oznámení zprávy o daňové kontrole a ukončení kontroly.

 

Kamenická 987

500 99 Hradec Králové

DIČ CZ01234567

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Vyjádření k výsledku kontrolního zjištění

Ve lhůtě stanovené rozhodnutím správce daně č. j. 111111/22/333333/4444 ze dne 18. 3. 2017 se vyjadřuji k výsledku kontrolního zjištění uvedeného ve zprávě o daňové kontrole č. j. 111111/22/333333/4445 následovně:

K bodu 7 zprávy uvádím, že v něm správce daně neuvedl skutečnost, že již během daňové kontroly byly předloženy faktury – daňové doklady od obchodní korporace XYZ, a.s., Hradec Králové, Kaménkova 9, DIČ: CZ98765432, které jsou důkazním prostředkem k doložení výše daňově uznatelných nákladů na účtu 511.010 – Opravy a udržování. Jedná se o daňové doklady evidenční číslo 14001 a 14002 na částku 150 425 Kč.

Z výše uvedeného navrhujeme zprávu o daňové kontrole o tuto skutečnost doplnit a přihlédnout k němu při doměřovacím řízení.

 

Ing. Karel Psavec

Předseda představenstva

Postup k odstranění pochybností

V situaci, kdy má správce daně konkrétní pochybnosti o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti podaného řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení a dalších písemností předložených daňovým subjektem nebo o pravdivosti údajů v nich uvedených, vyzve daňový subjekt k odstranění těchto pochybností. Ve výzvě správce daně uvede své pochybnosti způsobem, který umožní daňovému subjektu, aby se k nim vyjádřil, neúplné údaje doplnil, nejasnosti vysvětlil, nepravdivé údaje opravil nebo pravdivost údajů prokázal a předložil důkazní prostředky tak, aby došlo k odstranění těchto pochybností.

Ve výzvě daňovému subjektu stanoví správce daně lhůtu k odstranění pochybností, která nesmí být kratší než 15 dnů, a poučí ho o následcích spojených s neodstraněním pochybností nebo nedodržením stanovené lhůty.

V případě, kdy z podaného řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení vyplývá, že daňovému subjektu má vzniknout daňový odpočet, vydá správce daně v případě pochybností výzvu k odstranění pochybností do 30 dnů ode dne, kdy bylo takovéto podání učiněno, nejdříve však od posledního dne lhůty stanovené pro podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení.

 

Kamenická 987

500 99 Hradec Králové

DIČ CZ01234567

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Vyjádření k výzvě k odstranění pochybností

Dne 18. 3. 2017 jsme obdrželi rozhodnutí správce daně č. j. 111111/22/333333/4444, které obsahuje pochybnosti o správnosti podaného přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období 2/2017 a výzvu, abychom tyto pochybnosti ve lhůtě do 15 dnů odstranili.

Pochybnost spočívá v neuvedení údajů o vývozu do třetích zemí za uvedené zdaňovací období. K pochybnostem správce daně uvádíme, že údaje o vývozu nebyly uvedeny pouze nedopatřením a jsou uvedeny v příloze tohoto vyjádření. Zároveň podáváme dodatečné daňové přiznání za uvedené zdaňovací období.

Jsme přesvědčeni, že tímto soupisem jsme výzvě správce daně k odstranění pochybností plně vyhověli.

Ing. Karel Psavec

Předseda představenstva

 

O průběhu postupu k odstranění pochybností sepíše správce daně podle povahy odpovědi protokol nebo úřední záznam, ve kterém uvede vyjádření nebo důkazní prostředky, na jejichž základě považuje pochybnosti za zcela nebo zčásti odstraněné, a případné důvody přetrvávajících pochybností.

Pokud nedošlo k odstranění pochybností a výše daně nebyla prokázána dostatečně věrohodně, sdělí správce daně daňovému subjektu výsledek postupu k odstranění pochybností. Daňový subjekt je oprávněn do 15 dnů ode dne, kdy byl seznámen s dosavadním výsledkem postupu k odstranění pochybností, podat návrh na pokračování v dokazování spolu s návrhem na provedení dalších důkazních prostředků.

V případě, kdy správce daně shledá důvody k pokračování v dokazování, zahájí v rozsahu těchto důvodů daňovou kontrolu. Pokud by však neshledal důvody k pokračování v dokazování, vydá do 15 dnů ode dne, kdy daňový subjekt podal návrh na pokračování v dokazování, rozhodnutí o stanovení daně.

Pokud neposkytne daňový subjekt potřebnou součinnost k odstranění pochybností, může správce daně stanovit daň podle pomůcek.

 

Kamenická 987

500 99 Hradec Králové

DIČ CZ01234567

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Návrh na pokračování v dokazování (návrh nových důkazů)

Dne 18. 3. 2017 jsme obdrželi sdělení správce daně č. j. 111111/22/333333/4444, kterým Finanční úřad pro Královéhradecký kraj v dosavadním postupu k odstranění pochybností některé údaje uvedené v našem přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období 10/2016 roku na výstupu nepovažuje za úplné a prokázané.

K uvedenému sdělujeme, že máme k dispozici ještě další důkazy, které osvědčují úplné, správné, prokazatelné a oprávněné zaúčtování a vykázání napadených operací v daňovém přiznání za uvedené zdaňovací období. Jako důkaz pro toto naše tvrzení v kopii přikládáme potvrzené daňové dobropisy číslo 9972016, 9982016 a 9992016 obchodní korporaci XYZ, a.s., Hradec Králové, Kaménkova 9, DIČ: CZ98765432, za zdaňovací období 10/2016.

Navrhujeme tedy pokračování v dokazování a výše uvedený dobropis předkládáme jako nový důkazní prostředek.

 

Ing. Karel Psavec

Předseda představenstva

Díl 3 – Průběh řízení – § 91 – § 107

Uvedené ustanovení například řeší:

•  zahájení řízení,

•  správce provádějící dokazování,

•  skutečnosti, které je daňový subjekt povinen prokázat,

•  podklady jako důkazní prostředky,

 

•  listina jako prohlášení orgánu veřejné moci, ověřování pravosti,

•  znalecký posudek,

•  výpověď svědků,

•  záznamní povinnost daňového subjektu, který uskutečňuje platby v hotovosti,

•  stanovení daně podle pomůcek,

•  otázka, o které již pravomocně rozhodl orgán veřejné moci,

•  otázky, o nichž může správce daně rozhodnout sám,

•  předvolání a předvedení osoby zúčastněné na správě daně,

•  rozhodnutí správce daně ukládající povinnost, přiznávající práva anebo prohlašující práva a povinnosti,

•  náležitosti rozhodnutí,

•  opravné rozhodnutí opravující zřejmé nesprávnosti,

•  nicotné rozhodnutí,

•  zastavení řízení,

•  náklady řízení,..

 

Zahájení řízení

Řízení je zahájeno dnem, kdy příslušnému správci daně došlo první podání ve věci učiněné osobou zúčastněnou na správě daní, nebo dnem, kdy byl správcem daně vůči osobě zúčastněné na správě daní učiněn první úkon ve věci. Pokud by daňový subjekt nesplnil svou povinnost učinit podání zahajující řízení, zahájí správce daně toto řízení z moci úřední, jakmile zjistí skutečnosti zakládající tuto povinnost.

Dokazování

Dokazování provádí příslušný správce daně nebo jím dožádaný správce daně a přitom dbá, aby skutečnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně byly zjištěny co nejúplněji, a není v tom vázán jen návrhy daňových subjektů.

Daňový subjekt prokazuje všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v řádném daňovém tvrzení, dodatečném daňovém tvrzení a dalších podáních. Pokud to vyžaduje průběh řízení, může správce daně vyzvat daňový subjekt k prokázání skutečností potřebných pro správné stanovení daně, a to za předpokladu, že potřebné informace nelze získat z vlastní úřední evidence.

 

Správce daně prokazuje:

a)  oznámení vlastních písemností,

b)  skutečnosti rozhodné pro užití právní domněnky nebo právní fikce,

c)  skutečnosti vyvracející věrohodnost, průkaznost, správnost či úplnost povinných evidencí, účetních záznamů, jakož i jiných záznamů, listin a dalších důkazních prostředků uplatněných daňovým subjektem,

d)  skutečnosti rozhodné pro posouzení skutečného obsahu právního jednání nebo jiné skutečnosti,

e)  skutečnosti rozhodné pro uplatnění následku za porušení povinnosti při správě daní.

 

Pokud navrhuje v řízení účast třetí osoby daňový subjekt, je povinen současně s návrhem sdělit správci daně potřebné údaje o této třetí osobě a informaci o tom, které skutečnosti hodlá účastí této třetí osoby prokázat nebo vysvětlit, popřípadě jiný důvod účasti. Pokud by nebylo návrhu vyhověno, správce daně o tom vyrozumí daňový subjekt s uvedením důvodu.

Správce daně po provedeném dokazování určí, které skutečnosti považuje za prokázané a které nikoliv a na základě kterých důkazních prostředků. O hodnocení důkazů sepíše úřední záznam, pokud se toto hodnocení neuvádí v jiné písemnosti založené ve spise.

 

Kamenická 987

500 99 Hradec Králové

DIČ CZ01234567

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Výslech svědka – návrh na účast třetí osoby v řízení

K dalšímu jednání, ve věc č. j. 11111/22/ ą333333/4444 navrhuji, aby byl jako svědek přizván pan Ing. Jiří Koudelka, bydliště Pálená 99, 500 99 Hradec Králové který byl v době zaúčtování rozporovaných daňových dokladů ze smluv uzavíraných s obchodní korporací XYZ, a.s., Hradec Králové, Kaménkova 9, DIČ: CZ98765432 členem představenstva. Pan Ing. Jiří Koudelka je schopen vysvětlit, za jakých podmínek obchod probíhal, a jak tato společnost prováděla dodávky zboží a služeb.

 

Ing. Karel Psavec

Předseda představenstva

Důkazní prostředky

Jako důkazních prostředků lze užít všech podkladů, jimiž lze zjistit skutečný stav věci a ověřit skutečnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně a které nejsou získány v rozporu s právním předpisem, a to i těch, které byly získány před zahájením řízení. Jde zejména o tvrzení daňového subjektu, listiny, znalecké posudky, svědecké výpovědi a ohledání věci. Jako důkazní prostředky lze použít i veškeré podklady předané správci daně jinými orgány veřejné moci, které byly získány pro jimi vedená řízení, jakož i podklady převzaté z jiných daňových řízení nebo získané při správě daní jiných daňových subjektů.

 

Pokud je podkladem protokol o svědecké výpovědi, správce daně na návrh daňového subjektu provede svědeckou výpověď v rámci daňového řízení o této daňové povinnosti.

Rodné číslo: 6612180000

Bytem Halasova 99, 500 99 Hradec Králové

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Návrh na provedení důkazu

V souvislosti s podáním přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2016 jsem obdržel výzvu správce daně č. j. 111111/22/333333/4444 ze dne 18. 3. 2017 abych doložil podklad pro odečet příspěvku na penzijní připojištění se státním příspěvkem.

Penzijní společnost DDD mi odmítá vystavit potvrzení s požadovanými údaji za rok 2016 s odůvodněním, že mi již jednou toto potvrzení zaslala na moji elektronickou adresu. To je sice pravda, ale já jsem toto potvrzení nemohl využít vzhledem k technických problémům na mém počítači.

Navrhuji jako důkazní prostředek Potvrzení penzijní společnosti DDD, a.s. DIČ CZ01234567 se sídlem Kosova 99, 500 99 Hradec Králové za rok 2016, které si správce může od uvedené penzijní společnosti přímo vyžádat.

 

Jaroslav Malý

Listina

Listina vydaná orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci, jakož i listina, která je zákonem prohlášena za veřejnou, potvrzuje, že jde o prohlášení orgánu veřejné moci, který listinu vydal, a není-li dokázán opak, potvrzuje i pravdivost toho, co je v ní osvědčeno nebo potvrzeno. Správce daně může vyžadovat ověření pravosti úředního razítka a podpisu na listině vydané orgánem cizího státu, pokud je toho v řízení třeba, zejména má-li pochybnosti o pravosti předložených listin. Za listinu se pro účely tohoto ustanovení považuje rovněž datová zpráva.

Znalecký posudek

Správce daně může ustanovit znalce k prokázání skutečností rozhodných pro správné zjištění a stanovení daně, závisí-li rozhodnutí na posouzení otázek, k nimž je třeba odborných znalostí, které správce daně nemá, nebo pokud nepředloží daňový subjekt znalecký posudek, pokud mu tuto povinnost ukládá zákon, a to ani na výzvu správce daně.

Rozhodnutí o ustanovení znalce se doručuje znalci. V tomto případě má včas podané odvolání proti tomuto rozhodnutí odkladný účinek. Rozhodnutí o ustanovení znalce se doručuje též daňovému subjektu, který proti němu nemůže uplatnit opravné prostředky.

Svědci

Každá osoba je povinna vypovídat jako svědek o důležitých okolnostech při správě daní týkajících se jiných osob, pokud jsou jí známy. Přitom musí vypovídat pravdivě a nic nezamlčovat. Výpověď může odepřít ten, kdo by tím způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám mu blízkým.

Správce daně před výslechem poučí svědka o možnosti odepřít výpověď, o povinnosti vypovídat pravdivě a nic nezamlčovat a o právních následcích podané nepravdivé nebo neúplné výpovědi. Daňový subjekt má právo být přítomen výslechu svědka a klást mu otázky v rámci dokazovaní svých práv a povinností. O provádění svědecké výpovědi správce daně daňový subjekt včas vyrozumí, nehrozí-li nebezpečí z prodlení. Ve vyrozumění daňového subjektu o provádění svědecké výpovědi správce daně uvede označení věci, ve které bude svědek vypovídat, a označení svědka, nehrozí-li nebezpečí, že by došlo ke zmaření účelu výpovědi.

Záznamní povinnost

Daňový subjekt, který v rámci své podnikatelské nebo jiné samostatně výdělečné činnosti uskutečňuje platby v hotovosti, je povinen vést průběžně evidenci těchto plateb, pokud nezaznamenává údaje o těchto platbách v jiné evidenci stanovené zákonem. Správce daně může uložit daňovému subjektu, aby kromě evidence stanovené právním předpisem vedl zvláštní záznamy potřebné pro správné zjištění a stanovení daně. Záznamní povinnost ukládá správce daně rozhodnutím. Součástí rozhodnutí musí být přesné stanovení zaznamenávaných údajů, jejich členění a uspořádání, popřípadě návaznost na doklady, z nichž je záznam veden. Správce daně rozhodnutí o uložení záznamní povinnosti změní nebo zruší, jestliže se změnily nebo odpadly důvody, které vedly k jejímu uložení. Proti těmto rozhodnutím se lze odvolat do 15 dnů ode dne jejich doručení. Včas podané odvolání má odkladný účinek.

Správce daně si může ověřovat již v průběhu zdaňovacího období řádné plnění záznamní povinnosti daňového subjektu, požadovat doklady, o nichž se vede průběžná evidence, a ukládat rozhodnutím povinnosti k odstranění závad. Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho doručení. I v tomto případě má včas podané odvolání odkladný účinek.

 

Kamenická 987

500 99 Hradec Králové

DIČ CZ0123456

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Odvolání proti rozhodnutí o stanovení záznamní povinnosti

Naše obchodní korporace obdržela rozhodnutí Finančního úřadu pro Královéhradecký kraj Územní pracoviště v Hradci Králové, č. j. 111111/22/333333/4444, ze dne 18. 3. 2017, kterým je nám uložena zvláštní záznamní povinnost registračních značek osobních automobilů přijíždějící do naší společnosti, a to v rozlišení na dopolední a odpolední směny.

Při svém rozhodnutí správce daně nepřihlédl k základní zásadě správy daní podle § 5 daňového řádu, tj. používat jen takové prostředky, které daňový subjekt nejméně zatěžují a ještě umožňují dosáhnout cíle správy daní. Správce daně požaduje vedení záznamů o údajích, které máme v jiné evidenci, a to evidenci zakázkových listů, což lze správci daně doložit. Tato další nařízená evidence je administrativní zátěží pro naši obchodní korporaci.

Proti výše uvedenému rozhodnutí se proto odvoláváme a navrhujeme, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a správcem daně bylo vydáno nové rozhodnutí respektující základní zásady správy daní a § 97 o záznamní povinnosti.

 

Ing. Karel Psavec

Předseda představenstva

Pomůcky a sjednání daně

Pokud daňový subjekt nesplní při dokazování jím uváděných skutečností některou ze svých zákonných povinností, a v důsledku toho nelze daň stanovit na základě dokazování, správce daně stanoví daň podle pomůcek, které má k dispozici nebo které si obstará, a to i bez součinnosti s daňovým subjektem. Uplatnění tohoto postupu při stanovení daně se uvede ve výroku rozhodnutí.

 

Poznámka

Pokud správce daně stanoví daně podle pomůcek, přihlédne také ke zjištěným okolnostem, z nichž vyplývají výhody pro daňový subjekt, i když jím nebyly uplatněny.

 

Pomůckami jsou zejména důkazní prostředky, které nebyly správcem daně zpochybněny, podaná vysvětlení, porovnání srovnatelných daňových subjektů a jejich daňových povinností, vlastní poznatky správce daně získané při správě daní.

V případě, kdy daňový subjekt neprokázal svá tvrzení vztahující se k jeho daňové povinnosti, a daň nelze dostatečně spolehlivě stanovit ani podle pomůcek, které má správce daně k dispozici, správce daně s daňovým subjektem daň sjedná. Sjednání daně se zaprotokoluje a výše sjednané daně se uvede v rozhodnutí, které má náležitosti rozhodnutí o stanovení daně a které je součástí tohoto protokolu. Proti tomuto rozhodnutí nelze uplatnit opravné prostředky.

 

Kamenická 987

500 99 Hradec Králové

DIČ CZ01234567

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Odvolání proti stanovení daně podle pomůcek

V roce 2015 nám bylo při vloupání do naší obchodní korporace zcizeno účetnictví, včetně dokladů dokazující výši daňové ztráty vykázané za zdaňovací období roku 2013. Vzhledem k tomu, že při daňové kontrole nebylo možné doložit požadované doklady a dokumenty, bylo nám rozhodnutím správce daně č. j. 111111/22/333333/4444, ze dne 18. 3. 2017, stanovena daň z příjmů právnických osob podle pomůcek.

Při stanovení daně správce daně nepřihlédl ke slevě na dani za zaměstnance se zdravotním postižením a zaměstnance s těžším zdravotním postižením ve výši 78 000 Kč připadajícím na rok 2013, což dokládám výpisem ze mzdové evidence, která nebyla zcizena.

Z tohoto důvodu se proti rozhodnutí o stanovení daně podle pomůcek v zákonné lhůtě odvolávám a navrhuji, aby správce daně doplnil s přihlédnutím k uvedeným skutečnostem daňového řízení a napadené rozhodnutí změnil.

 

Ing. Karel Psavec

Předseda představenstva

 

Příloha

Výpis ze mzdové evidence

Předběžná otázka

V případě, kdy se vyskytne v řízení otázka, o které již pravomocně rozhodl příslušný orgán veřejné moci, je správce daně takovým rozhodnutím vázán. Ostatní otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu veřejné moci, může správce daně posoudit sám.

Předvolání a předvedení

Správce daně předvolá osobu zúčastněnou na správě daní, jejíž osobní účast v řízení nebo jiném postupu při správě daní je nutná, a v předvolání uvede kdy, kam, v jaké věci a z jakého důvodu se má dostavit a současně upozorní na právní důsledky nedostavení se, včetně možnosti jejího předvedení. Předvolání se doručuje do vlastních rukou.

V případě, že se předvolaná osoba bez dostatečného důvodu nedostaví ani po opakovaném předvolání, může správce daně vydat rozhodnutí o předvedení a požádat o její předvedení příslušný bezpečnostní sbor, který má pravomoc k předvedení podle jiného právního předpisu.

Rozhodnutí o předvedení je doručováno předváděné osobě prostřednictvím osoby, která předvedení na základě tohoto rozhodnutí vykonává. Proti tomuto rozhodnutí nelze uplatnit opravné prostředky.

 

Rodné číslo: 6612180000

Bytem Halasova 99, 500 99 Hradec Králové

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Žádost o změnu termínu předvolání ke svědecké výpovědi 

V návaznosti na Vaše předvolání č. j. FÚ 111111/22/333333/4444, ze dne 18. 3. 2017 žádám o změnu termínu předvolání ke svědecké výpovědi. Dne 10. 4. 2017 se nemohu na Váš finanční úřad dostavit vzhledem k tomu, že budu ode dne 2. 4. 2017 do 12. 4. 2017 pracovně vzdálen mimo své bydliště, a sice na montáži pivovaru v Tbilisi – Gruzie, viz v příloze kopie cestního příkazu vystavený mým zaměstnavatelem, obchodní korporací ABCXYZ a.s. Z výše uvedeného důvodu navrhuji, aby můj výslech proběhl po datu 13. 4. 2017.

 

Jaroslav Malý

Příloha

Fotokopie cestovního příkazu

 

Rodné číslo: 6612180000

Bytem Halasova 99, 500 99 Hradec Králové

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Omluva z účasti na jednání

Dne 18. 3. 2017 jsem obdržel předvolání Vašeho finančního úřadu k osobní účasti na daňovém řízení konané dne 10. 4. 2017 v 10.00 hod.

Zdvořile žádám o omluvení, vzhledem k tomu, že v tuto dobu jsem předvolán k soudu ve věci rozvodového řízení. Jsem připraven se účastnit jednání, ale až po tomto datu. Navrhuji upřesnit termín a hodinu telefonicky (na telefonním čísle 987 654 321).

Jaroslav Malý

Příloha

Pozvánka na rozvodové jednání

Rozhodnutí

Správce daně ukládá povinnosti nebo přiznává práva anebo prohlašuje práva a povinnosti stanovené zákonem rozhodnutím. Rozhodnutí je vydané okamžikem, kdy byl učiněn úkon k jeho doručení. Rozhodnutí, které se nedoručuje, je vydané okamžikem, kdy bylo podepsáno úřední osobou.

Příjemcem rozhodnutí je ten, komu je rozhodnutím ukládána povinnost nebo přiznáváno právo anebo prohlášeno právo nebo povinnost stanovená zákonem. Přiznat stejné právo nebo uložit stejnou povinnost lze ze stejného důvodu témuž příjemci rozhodnutí pouze jednou.

Rozhodnutí se oznamuje všem jeho příjemcům. Vůči příjemci je rozhodnutí účinné okamžikem jeho oznámení.

 

Rozhodnutí obsahuje:

a)  označení správce daně, který rozhodnutí vydal,

b)  číslo jednací, popřípadě číslo platebního výměru,

c)  označení příjemce rozhodnutí,

d)  výrok s uvedením právního předpisu, podle něhož bylo rozhodováno, a jde-li o platební povinnost, také částku a číslo účtu příslušného poskytovatele platebních služeb, na který má být částka uhrazena,

e)  lhůtu k plnění, je-li nutné ji stanovit,

f)  poučení, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je tak možno učinit, u kterého správce daně se odvolání podává, spolu s upozorněním na případné vyloučení odkladného účinku,

g)  podpis úřední osoby s uvedením jména a pracovního zařazení a otisk úředního razítka; tuto náležitost lze nahradit kvalifikovaným elektronickým podpisem úřední osoby,

h)  datum, kdy bylo rozhodnutí podepsáno.

Rozhodnutí obsahuje odůvodnění, pokud daňový řád nestanoví jinak. V odůvodnění správce daně uvede důvody výroku nebo výroků rozhodnutí a informaci o tom, jak se vypořádal s návrhy a námitkami uplatněnými příjemcem rozhodnutí. V odůvodnění rozhodnutí, které bylo vydáno na základě dokazování, správce daně dále uvede, které skutečnosti má za prokázané, jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jak věc posoudil po právní stránce.

Rozhodnutí, které je účinné a proti kterému se nelze odvolat, je v právní moci. Rozhodnutí, které je účinné, je vykonatelné, jestliže se proti němu nelze odvolat, nebo jestliže odvolání nemá odkladný účinek, a uplynula-li lhůta k plnění, pokud byla stanovena.

Na žádost příjemce rozhodnutí vyznačí správce daně na vyhotovení rozhodnutí doložku právní moci, popřípadě vykonatelnosti.

 

Kamenická 987

500 99 Hradec Králové

DIČ CZ01234567

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Žádost o vyznačení nabytí právní moci rozhodnutí

Žádáme o vyznačení právní moci na Rozhodnutí vydaném Finančním úřadem pro Královéhradecký kraj, Územním pracovištěm v Hradci Králové ze dne 18. 3. 2017 s č. j. 111111/22/333333/4444, ve věci výsledků daňové kontroly za zdaňovací období roku 2013 ve výši 55 142 Kč.

 

Ing. Karel Psavec

Předseda představenstva

Opravy zřejmých nesprávností

Daňový řád uvádí opravy zřejmých nesprávností v § 104. O co se jedná? Správce daně opraví zřejmé chyby v psaní, počtech a jiné zřejmé nesprávnosti ve vyhotovení rozhodnutí opravným rozhodnutím. Opravu zřejmých nesprávností v rozhodnutích o stanovení daně lze provést, jen pokud neuplynula lhůta pro stanovení daně. Jde-li o rozhodnutí vydané při placení daně, skončí tato lhůta uplynutím lhůty pro placení daně. U ostatních rozhodnutí se lhůta posuzuje podle daňové povinnosti, se kterou opravované rozhodnutí souvisí.

 

Kamenická 987

500 99 Hradec Králové

DIČ CZ01234567

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Podnět k opravě zřejmé nesprávnosti 

K Rozhodnutí vydaném Finančním úřadem pro Královéhradecký kraj, Územním pracovištěm v Hradci Králové ze dne 18. 3. 2017 s č. j. 111111/22/333333/4444, ve věci výsledků daňové kontroly za zdaňovací období roku 2014 ve výši 55 142 Kč uvádíme, že obsahuje zřejmé omyly a chyby v počítání daně. Pracovník vyhotovující toto rozhodnutí pravděpodobně zdvojil číslici. Žádám, aby bylo ve výše uvedené věci rozhodnuto a chyba byla napravena.

Správný výsledek naší platební povinnosti je 5 142 Kč.

 

Ing. Karel Psavec

Předseda představenstva

Nicotnost rozhodnutí

Nicotnost rozhodnutí zjišťuje a prohlašuje z moci úřední, a to kdykoliv, správce daně nejblíže nadřízený správci daně, který rozhodnutí vydal. Jde-li o rozhodnutí, které vydala úřední osoba stojící v čele ústředního správního orgánu, nicotnost rozhodnutí zjišťuje a prohlašuje tato úřední osoba na základě návrhu jí ustanovené komise.

Daňový řád definuje nicotnost rozhodnutí, pokud:

a)  správce daně nebyl k jeho vydání vůbec věcně příslušný,

b)  trpí vadami, jež je činí zjevně vnitřně rozporným nebo právně či fakticky neuskutečnitelným, nebo

c)  je vydáno na základě jiného nicotného rozhodnutí vydaného správcem daně.

 

Rozhodnutí o prohlášení nicotnosti se doručí všem příjemcům rozhodnutí, jehož nicotnost se prohlašuje, a nelze se proti němu odvolat. Současně správce daně prohlásí za nicotná všechna navazující rozhodnutí, která vydal, nebo která byla vydána jemu podřízeným správcem daně.

V případě, kdy byla na sebe navazující rozhodnutí vydána různými správci daně, prohlásí nicotnost předmětného rozhodnutí a všech navazujících rozhodnutí správce daně, který je těmto správcům daně nejblíže společně nadřízen.

 

Podnět, který neshledal správce daně oprávněným, odloží a podatele o tom do 30 dnů vyrozumí.

 

Rodné číslo: 6612180000

Bytem Halasova 99, 500 99 Hradec Králové

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Podnět k prohlášení nicotnosti rozhodnutí

Obdržel jsem rozhodnutí správce daně č. j. 111111/22/333333/4444, kterým mi je za rok 2014 doměřena daň z příjmů právnických osob ve výši 1 522 345 Kč. Vzhledem k tomu, že nejsem a ani v minulosti jsem nikdy nebyl právnickou osobou a navíc nejsou ani podnikatelem, evidentně se jedná o omyl v osobě adresáta.

 

Z výše uvedeného vyplývá, že se jedná o rozhodnutí nicotné, k prohlášení čehož dávám správci daně podnět.

 

Jaroslav Malý

Zastavení řízení

Správce daně rozhodnutím řízení zastaví, jestliže:

a)  osoba zúčastněná na správě daní vzala své podání, kterým se zahajuje řízení, zpět, pokud zákon zpětvzetí nevylučuje,

b)  jde o zjevně právně nepřípustné podání,

c)  ten, o jehož právech a povinnostech má být rozhodnuto, zanikl bez právního nástupce (správce daně rozhodnutí nedoručuje a nelze vůči němu uplatnit opravné prostředky. To neplatí, pokud je ve věci více příjemců rozhodnutí. Za den doručení rozhodnutí se považuje den založení do spisu),

d)  bylo učiněno podání ve věci, o níž již bylo pravomocně rozhodnuto, nejde-li o rozhodnutí prozatímní nebo předběžné povahy,

e)  nelze v řízení pokračovat z důvodů, které stanoví zákon, nebo

f)  řízení se stalo bezpředmětným.

 

Pokud se týká některý z důvodů zastavení řízení jen části jeho předmětu, zastaví se řízení jen v této části.

Náklady řízení

Náklady řízení nese příslušný správce daně, s výjimkou nákladů na vymáhání nedoplatků a nákladů, které vznikly osobě zúčastněné na správě daní, nebo ke kterým byla osoba zúčastněná na správě daní povinna.

V případě, kdy se na výzvu správce daně zúčastní řízení třetí osoba, náleží jí náhrada účelně vynaložených hotových výdajů a ušlého výdělku (nestanoví-li jiný právní předpis jinak). To platí i pro náklady vzniklé při vyhledávací činnosti. Jde-li o právnickou osobu, náleží jí úhrada účelně vynaložených nákladů, zejména hotových výdajů a mzdových prostředků.

Nárok na náhradu může třetí osoba uplatnit u správce daně, na jehož výzvu se řízení zúčastnila, spolu s doklady prokazujícími uplatňované nároky do 8 dnů ode dne účasti, jinak tento nárok zaniká.

Pokud byl správcem daně ustanoven osobě zúčastněné na správě daní zástupce nebo společný zástupce, náleží mu náhrada účelně vynaložených hotových výdajů a ušlého výdělku nebo odměny podle jiného právního předpisu za úkony, které jako zástupce ve věci účelně vykonal. Nárok lze uplatňovat u správce daně, který zástupce ustanovil, po jednotlivých úkonech, nejpozději však do 20 pracovních dnů poté, kdy byl zástupcem učiněn ve věci poslední úkon, jinak tento nárok zaniká. Správce daně může na žádost zástupce poskytnout přiměřenou zálohu.

O uplatněných nárocích rozhodne správce daně do 15 dnů ode dne jejich uplatnění a do 15 dnů od vydání tohoto rozhodnutí poukáže ve prospěch oprávněných úhradu přiznaného nároku. Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho doručení.

Pokud uhradil správce daně náklady řízení vzniklé v důsledku nečinnosti nebo nesplnění povinnosti daňového subjektu, může uložit povinnost hradit tyto náklady daňovému subjektu a strhnout je přímo z osobního daňového účtu daňového subjektu. Náklady řízení vzniklé společnému zástupci se přenášejí na zastoupené daňové subjekty společně a nerozdílně. Předepsaná náhrada nákladů řízení je splatná do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

Při stanovení hotových výdajů spočívajících v náhradě jízdného, stravného a náhradě prokázaných výdajů za ubytování se použijí obdobně příslušná ustanovení zákoníku práce.

 

Rodné číslo: 6612180000

Bytem Halasova 99, 500 99 Hradec Králové

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Uplatnění nároků na náhradu vynaložených výdajů a ušlého výdělku

Dne 18. 3. 2017 jsem se na základě Vašeho předvolání č. j. 111111/22/333333/4444 ze dne 2. 3. 2017 dostavil k podání svědecké výpovědi v rámci vytýkacího řízení ve věci daně z příjmů za zdaňovací období roku 2013 daňového subjektu ABCXYZ, a.s., Kamenická 987, 500 99 Hradec Králové, DIČ CZ01234567.

V zákonné době uplatňuji proto nárok na úhradu svědečného v tomto rozsahu: jízdné 60 Kč, ušlý výdělek 350 Kč, tzn. celkem ve výši 410 Kč. Doklady potvrzující výši hotových výdajů (jízdného) a ušlého výdělku přikládám v příloze. Přiznanou částku poukažte na můj účet 123123123/9999.

 

Děkuji

Jaroslav Malý

 

Přílohy:

•    potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu

•    jízdenky (2 ks)

 

Vietnamská 99

500 99 Hradec Králové

DIČ CZ1122331111

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Žádost o úhradu nákladů za tlumočníka v daňovém řízení

Jsem občanem České republiky, ale patřím k etnické menšině. Abych byl schopen podat svědeckou výpověď ve věci Vašeho předvolání s výše uvedeným číslem jednacím, musel jsem si z důvodu verbálních potíží přizvat tlumočníka. Náklady jsem uhradil osobně v hotovosti, a Vás o úhradu těchto nákladů žádám připsáním na můj účet.

Přikládám doklady o platbě za služby tlumočníka.

 

Děkuji

Chung Nguyen

 

OPRAVNÉ A DOZORČÍ PROSTŘEDKY

Díl 1 – Obecná ustanovení o opravných a dozorčích prostředcích § 108

Uvedené ustanovení například řeší: •  použití opravných a dozorčích prostředků,…

 

Použití opravných a dozorčích prostředků

Jak uvádí daňový řád, rozhodnutí vydané při správě daní lze přezkoumat na základě buď řádného opravného prostředku (odvolání nebo rozklad), mimořádného opravného prostředku (návrh na povolení obnovy řízení), nebo dozorčího prostředku, kterým je nařízení obnovy řízení a nařízení přezkoumání rozhodnutí.

Proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní orgán nebo úřední osoba stojící v jeho čele, lze podat rozklad. O rozkladu rozhoduje úřední osoba stojící v čele ústředního správního orgánu na základě návrhu jí ustanovené komise. Na řízení o rozkladu se použijí obdobně ustanovení o odvolání, nevylučuje-li to povaha věci.

Rozhodla-li v řízení o opravném nebo dozorčím prostředku úřední osoba stojící v čele ústředního správního orgánu, nelze tato rozhodnutí dále přezkoumávat opravnými a dozorčími prostředky podle daňového řádu. Výjimkami jsou následující situace:

•    pokud jde o povolení nebo nařízení obnovy řízení ve věci, ve které rozhodovala v posledním stupni úřední osoba stojící v čele ústředního správního orgánu, povolí nebo nařídí obnovu řízení anebo návrh zamítne tato úřední osoba na základě návrhu jí ustanovené komise (viz § 119 odst. 2 daňového řádu), a

•    pokud jde o nařízení přezkoumání rozhodnutí ústředního správního orgánu nebo úřední osoby stojící v čele ústředního správního orgánu, nařídí přezkoumání rozhodnutí úřední osoba stojící v čele ústředního správního orgánu na základě návrhu jí ustanovené komise (viz § 122 odst. 2 daňového řádu).

 

Díl 2 – Odvolací řízení – § 109 – § 116

Uvedené ustanovení například řeší:

•  odvolání proti rozhodnutí správce daně,

•  otázka odvolání proti rozhodnutí označenému jako výzva,

•  podání odvolání, chybné poučení,

•  příjemce rozhodnutí vzdávající se svého práva na odvolání,

•  možnost odvolání měnit, doplňovat nebo vzít zpět,

•  změna místní příslušnosti před skončením odvolacího řízení,

•  náležitosti odvolání,

•  postup správce daně prvního stupně,

•  postup odvolacího orgánu,…

 

Odvolací řízení

Příjemce rozhodnutí se může odvolat proti rozhodnutí správce daně, pokud daňový řád nestanoví jinak. Odvolání je nepřípustné, směřuje-li jenom proti odůvodnění rozhodnutí. Proti rozhodnutí označenému jako výzva, kterým správce daně vyzývá příjemce rozhodnutí k uplatnění práva nebo splnění povinností, se nelze samostatně odvolat, pokud zákon nestanoví jinak.

Pokud zákon výslovně nestanoví něco jiného, může se příjemce rozhodnutí proti němu odvolat do 30 dnů. Odvolání se podává u správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno. Odvolání může být podáno písemně, ústně do protokolu, datovou zprávou. Upozorňujeme však, že odvolání nemá odkladný účinek, pokud zákon nestanoví jinak. Jako příklad takovéhoto odkladu lze uvést § 97 odst. 3, ve kterém je uvedeno, že včas podané odvolání má odkladný účinek. Jedná se o rozhodnutí o uložení záznamní povinnosti. Obdobný případ lze dohledat i v § 171 odst. 4. V tomto případě se jedná o výzvu k úhradě nedoplatku ručitelem

V případě chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení lze odvolání podat do 30 dnů ode dne doručení opravného rozhodnutí podle § 104 (opravy zřejmých nesprávností – viz dále), bylo-li vydáno, nejpozději však do 3 měsíců ode dne doručení rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje. V tomto případě máme na mysli chybějící náležitost rozhodnutí, které musí (mimo jiné) obsahovat i poučení, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je tak možno učinit, u kterého správce daně se odvolání podává, spolu s upozorněním na případné vyloučení odkladného účinku.

V případě, kdy v poučení k rozhodnutí nalezneme, že správce daně připouští odvolání i tehdy, kdy je zákon nepřipouští, a je-li podáno odvolání, řízení o odvolání se zastaví. Obdoba platí i pro případ, kdy je v poučení chybně přiznán odvolání odkladný účinek tehdy, kdy jej zákon nepřiznává, má včas podané odvolání odkladný účinek.

Příjemce rozhodnutí se může vzdát svého práva na odvolání až do uplynutí odvolací lhůty. V takovém případě dnem vzdání se práva na odvolání nabývá rozhodnutí, vůči kterému byl tento úkon učiněn, právní moci. Budeme-li hovořit o rozhodnutí, kterými je více příjemců, (a všichni se vzdávají práva podat odvolání), nabývá rozhodnutí právní moci dnem, kdy tak učinil poslední z nich.

Odvolatel může do doby, než je o odvolání rozhodnuto, již podané odvolání měnit, doplnit nebo vzít zpět. Dnem zpětvzetí odvolání je odvolací řízení zastaveno a rozhodnutí, které bylo tímto odvoláním napadeno, nabývá právní moci. Pokud vzali všichni odvolatelé podané odvolání zpět, odvolací řízení je zastaveno dnem zpětvzetí odvolání posledního z odvolatelů a tímto dnem nabývá rozhodnutí právní moci.

 

Pokud může podat odvolání několik příjemců rozhodnutí, ale podá-li odvolání jen některý z nich, správce daně, který napadené rozhodnutí vydal, zašle kopii odvolání ostatním příjemcům rozhodnutí a vyzve je, aby se k podanému odvolání vyjádřili ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 15 dnů.

Za situace, kdy dojde ještě před skončením odvolacího řízení ke změně místní příslušnosti, provede odvolací řízení správce daně, který napadené rozhodnutí vydal a jemu nejblíže nadřízený správce daně. A v případě, kdy již uplynula lhůta pro stanovení daně, správce daně, který v odvolacím řízení tuto skutečnost zjistil, napadené rozhodnutí o stanovení daně zruší a zastaví odvolací řízení.

 

Rodné číslo: 6612180000

Bytem Halasova 99, 500 99 Hradec Králové

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

Věc: Doplnění odvolání

Dne 18. 3. 2017 jsme se odvolali proti rozhodnutí správce daně č. j. 111111/22/333333/4444 ze dne 10. 3. 2017 ve věci nepřiznání náhrady nákladů za spotřebované pohonné hmoty mého soukromého automobilu, vzniklých mi jako svědkovi předvolanému k výslechu na Finančním úřadě v Hradci Králové na den 18. 3. 2017.

V odvolání jsem uvedl jízdné vyčíslené podle podkladů veřejného dopravce. Posléze jsem zjistil, že podklady vydané veřejným dopravcem byly zastaralé, protože jejich platnost končila 30. 11. 2016. Dle aktuálního jízdního řádu je hodnota jízdného vyšší o 20 Kč.

Z uvedeného důvodu své odvolání doplňuji a žádám, aby k nim správce daně při svém rozhodnutí o odvolání přihlédnul a přiznal mi náhradu nákladů dle aktuálního jízdního řádu veřejného dopravce, který v příloze přikládám.

 

Jaroslav Malý

 

Příloha: jízdní řád veřejného dopravce

Kamenická 987

500 99 Hradec Králové

DIČ CZ01234567

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Vzdání se práva na odvolání

Po zaplacení pouty, která nám byla správcem daně dne 18. 3. 2017 uložena, se vzdáváme práva odvolání proti tomuto rozhodnutí a žádáme o vyznačení nabytí jeho právní moci.

 

Ing. Karel Psavec

Předseda představenstva

 

 

Rodné číslo: 6612180000

Bytem Halasova 99, 500 99 Hradec Králové

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Zpětvzetí odvolání

Sděluji Vám, že své odvolání ze dne 18. 3. 2017 beru zpět. Po přezkoumání všech skutečností a porady se svoji manželkou, jsem došel k názoru, že platební výměr č. j. 111111/22/333333/4444 byl vydán v souladu se zákonem. Platební výměr a doměřenou daň jsem doplatil dnešního dne.

 

Jaroslav Malý

Náležitosti odvolání

Odvolání musí mít tyto náležitosti:

a)  označení správce daně, který napadené rozhodnutí vydal,

b)  označení odvolatele,

c)  číslo jednací, popřípadě číslo platebního výměru nebo jinou jednoznačnou identifikaci rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje,

d)  uvedení důvodů, v nichž jsou spatřovány nesprávnosti nebo nezákonnosti napadeného rozhodnutí,

e)  označení důkazních prostředků k tvrzením o skutkovém stavu, která jsou uvedena v odvolání,

f)  návrh na změnu nebo zrušení rozhodnutí.

 

Daňový řád stanoví, že každé podání posuzuje správce daně podle jeho obsahu, nikoli podle jeho označení. Pokud bude podané odvolání obsahovat vady, které brání řádnému projednání věci, vyzve správce daně odvolatele k doplnění podání s poučením, v jakém směru musí být doplněno. Správce daně pro to stanoví přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než 15 dnů. V případě, kdy odvolatel odstraní vady, které brání řádnému projednání věci, platí, že odvolání bylo podáno řádně a včas. Pokud nastane opačná situace, správce daně odvolací řízení zastaví.

Postup správce daně prvního stupně

Správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno, má několik možností, jak postupovat. První variantou je, že odvolání v plném rozsahu vyhoví. V takovém případě o odvolání rozhodne sám, pokud to není v rozporu s vyjádřením ostatních příjemců napadeného rozhodnutí, jak bylo popsáno výše. Uvědomme si, že někteří z příjemců mohou mít na výsledku řízení opačný zájem. Druhou možností je, že opět rozhodne o odvolání sám, a to pokud mu vyhoví pouze částečně a ve zbytku je zamítne a toto rozhodnutí není v rozporu s vyjádřením ostatních příjemců napadeného rozhodnutí. Třetí, nejméně populární variantou je, že správce daně odvolání zamítne a zastaví odvolací řízení, pokud je podané odvolání nepřípustné nebo bylo podáno po lhůtě.

V případě, kdy správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno, nemůže posoudit všechny údaje uvedené v odvolání z výsledků již provedeného řízení, řízení doplní o nezbytné úkony.

Pokud správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno (prvostupňový správce daně), o odvolání nerozhodne sám, postoupí odvolání s příslušnou částí spisu a se svým stanoviskem bez zbytečného odkladu odvolacímu orgánu.

Postup odvolacího orgánu

Odvolacím orgánem je správce daně nejblíže nadřízený správci daně, který napadené rozhodnutí vydal. Tímto orgánem je Odvolací finanční ředitelství sídlící v Brně, které přezkoumává odvoláním napadené rozhodnutí vždy v rozsahu požadovaném v odvolání, ale to neznamená, že nemůže rozhodnutí přezkoumat i nad rámec podaného odvolání. Cílem má být stanovení daně ve správné výši. Pokud by vyšly při přezkoumávání najevo nesprávnosti nebo nezákonnosti odvolatelem neuplatněné, které však by mohly mít vliv na výrok rozhodnutí o odvolání, odvolací orgán je prověří.

Výjimkou je odvolání proti rozhodnutí o stanovení daně podle pomůcek. V tomto případě zkoumá odvolací orgán pouze dodržení zákonných podmínek použití tohoto způsobu stanovení daně, jakož i přiměřenosti použitých pomůcek.

V rámci odvolacího řízení může odvolací orgán provádět dokazování k doplnění podkladů pro rozhodnutí nebo k odstranění vad řízení, anebo toto doplnění nebo odstranění vad uložit správci daně, který napadené rozhodnutí vydal, se stanovením přiměřené lhůty.

V případě, kdy provádí odvolací orgán v rámci odvolacího řízení dokazování, seznámí před vydáním rozhodnutí o odvolání odvolatele se zjištěnými skutečnostmi a důkazy, které je prokazují, a umožní mu, aby se k nim ve stanovené lhůtě vyjádřil (lhůta nesmí být delší 15 dnů a žádost o navrácení této lhůty v předešlý stav je možné podat nejpozději do vydání rozhodnutí o odvolání), popřípadě navrhl provedení dalších důkazních prostředků. Obdobně postupuje odvolací orgán i v případě, kdy dospěje k odlišnému právnímu názoru, než správce daně prvního stupně, a tato změna by ovlivnila rozhodnutí v neprospěch odvolatele.

 

Po uplynutí uvedené lhůty odvolací orgán k návrhům na provedení dalších důkazů nepřihlíží.

Výsledkem práce odvolacího orgánu může být jedna z následujících variant. A sice, že:

a)  napadené rozhodnutí změní,

b)  napadené rozhodnutí zruší a zastaví řízení, nebo

c)  odvolání zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí.

V odůvodnění rozhodnutí o odvolání musí být vypořádány všechny důvody, v nichž odvolatel spatřuje nesprávnosti nebo nezákonnosti napadeného rozhodnutí. Pokud by odvolací orgán zjistil, že jsou u správce daně prvního stupně splněny podmínky pro takové rozhodnutí, že je možno odvolání v plném rozsahu vyhovět, může vrátit věc k rozhodnutí s odůvodněním a pokyny pro další řízení správci daně prvního stupně, který je právním názorem odvolacího orgánu vázán, jinak o odvolání rozhodne sám.

Proti rozhodnutí odvolacího orgánu se nelze dále odvolat. Rozhodnutí o odvolání lze ale napadnout v rámci správního soudnictví žalobou, uplatněnou podle soudního řádu správního.

Díl 3 – Obnova řízení – § 117 – § 120

Uvedené ustanovení například řeší: •  okolnosti obnovení řízení ukončeného pravomocným rozhodnutím správce daně, •  okolnosti obnovení nalézacího řízení, •  návrh na povolení obnovy řízení, •  změna místní příslušnosti, •  obnovené řízení,…

 

Obnova řízení

Obnova řízení je mimořádným opravným prostředkem. Obnovit řízení, které již bylo ukončené pravomocným rozhodnutím správce daně, lze za podmínky, že:

a)  vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které nemohly být bez zavinění příjemce rozhodnutí nebo správce daně uplatněny v řízení již dříve a mohly mít podstatný vliv na výrok rozhodnutí,

b)  rozhodnutí bylo učiněno na základě padělaného nebo pozměněného dokladu anebo dokladu obsahujícího nepravdivé údaje, křivé výpovědi svědka nebo nepravdivého znaleckého posudku,

c)  rozhodnutí bylo dosaženo trestným činem, nebo

d)  rozhodnutí záviselo na posouzení předběžné otázky a příslušný orgán veřejné moci o ní dodatečně rozhodl jinak způsobem, který má vliv na toto rozhodnutí a jemu předcházející řízení.

 

Obnovu řízení lze povolit buď na návrh příjemce rozhodnutí, nebo z moci úřední. Je však třeba upozornit na to, že nalézací řízení nelze obnovit z důvodů, za kterých lze podat dodatečné přiznání nebo dodatečné vyúčtování.

Návrh na povolení obnovy řízení se podává u správce daně, který ve věci rozhodl v prvním stupni a lze jej podat do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o důvodech obnovy řízení. V návrhu na povolení obnovy řízení musí být uvedeny okolnosti svědčící o jeho důvodnosti a o dodržení lhůty pro podání návrhu na povolení obnovy řízení.

Obnovu řízení povolí nebo nařídí správce daně, který ve věci rozhodl v posledním stupni. Pokud neshledá důvod povolení obnovy, návrh zamítne. Pokud by se jednalo o povolení nebo nařízení obnovy řízení ve věci, ve které rozhodovala v posledním stupni úřední osoba stojící v čele ústředního správního orgánu, povolí nebo nařídí obnovu řízení anebo návrh zamítne tato úřední osoba na základě návrhu jí ustanovené komise.

Správce daně v odůvodnění rozhodnutí vymezí důvody, na základě kterých se obnova řízení povoluje nebo nařizuje. Jak již bylo uvedeno, obnovu nalézacího řízení lze povolit nebo nařídit, a to v případě, pokud neuplynula lhůta pro stanovení daně. Obnovu řízení při placení daní lze povolit nebo nařídit, pokud neuplynula lhůta pro placení daně. V ostatních případech lze obnovu řízení povolit nebo nařídit do 3 let ode dne právní moci rozhodnutí ukončujícího toto řízení. Na tomto místě je však třeba poukázat na § 148 odst. 2 písm. c) daňového řádu, ve kterém se uvádí, že lhůta pro stanovení daně se prodlužuje o 1 rok, pokud v posledních 12 měsících před uplynutím dosavadní lhůty pro stanovení daně došlo k zahájení řízení o mimořádném opravném nebo dozorčím prostředku.

Pokud by došlo ke změně místní příslušnosti před vydáním rozhodnutí, kterým se obnova řízení povoluje nebo nařizuje, provede řízení o povolení obnovy, jakož i vlastní obnovené řízení nově místně příslušný správce daně. Ke změně místní příslušnosti, ke které došlo po vydání rozhodnutí o povolení či nařízení obnovy řízení, se nepřihlíží.

 

Obnovené řízení ve věci provede správce daně, který ve věci rozhodoval v prvním stupni. V případě, kdy rozhodnutí bylo dosaženo trestným činem, provede obnovené řízení ve věci správce daně, v jímž vedeném řízení tyto důvody nastaly (ten správce daně, který vedl řízení v okamžiku, kdy nastaly důvody obnovy řízení). Obnovené řízení se zahajuje vydáním rozhodnutí o povolení nebo nařízení obnovy.

Povolení nebo nařízení obnovy řízení má vůči původnímu rozhodnutí odkladný účinek až do oznámení rozhodnutí ve věci vydaného v obnoveném řízení s výjimkou zajištění podle § 170 a 173 (tzn. s výjimkou zajištění daně zástavním právem nebo bankovní zárukou). Po dobu trvání odkladného účinku nevznikají úroky, které jsou příslušenstvím daně. Je asi zřejmé, že novým rozhodnutím ve věci se původní rozhodnutí ruší.

 

Kamenická 987

500 99 Hradec Králové

DIČ CZ01234567

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

Věc: Návrh na povolení obnovy řízení

Na základě výsledku daňové kontroly za období roku 2013 jsme obdrželi pravomocné rozhodnutí k provedené daňové kontrole za zdaňovací období roku 2013, kde naší společnosti vyměřujete částku 1 153 000 Kč. Rádi bychom upozornili, že výměr je značně nepřiměřený a nepodložený faktickými údaji, protože listinné důkazy, kterými mohly být naše argumenty doloženy se nacházely v cizině u pana Vladimíra Nováka, který je zcizil, aby tím naši obchodní korporaci zdiskreditoval.

Dne 18. 8. 2016 byl pan Novák dopraven policejní eskortou do České republiky, kde na něho byla uvalena vazba. Dne 18. 3. 2017 nám byly Policií České republiky vráceny dokumenty, které nám pan Novák neoprávněně zadržoval.

Vzhledem k tomu, že se jedná o nové skutečnosti a důkazy, které jsme nemohli správci daně předložit v době kontroly, navrhujeme v zákonné lhůtě obnovit daňové řízení, a prosím o přezkoumání zmíněných důkazů.

 

Ing. Karel Psavec

Předseda představenstva

 

Kamenická 987

500 99 Hradec Králové

DIČ CZ01234567

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Odvolání proti zamítnutí žádosti o povolení obnovy řízení

Rozhodnutím č. j. 111111/22/333333/4444 ze dne 18. 3. 2017 byla správcem daně zamítnuta naše žádost o povolení obnovy řízení ve věci daňové kontroly za zdaňovací období roku 2013. Obnova řízení byla z naší strany navržena z toho důvodu, že se nám vrátily neoprávněně zadržované doklady panem Vladimírem Novákem, který byl dopraven policejní eskortou do České republiky. Tyto důležité dokumenty nám byly vráceny Policií ČR. Podle odůvodnění rozhodnutí o zamítnutí žádosti o obnovu řízení jste uvedli, že bez specifikování nové skutečností nebo předložení konkrétních důkazů nelze obnovu řízení povolit.

Z tohoto důvodu jako důkaz přikládáme předávací protokol od Policie ČR, ve kterém jsou uvedené dokumenty specifikovány

Na základě výše uvedeného navrhujeme napadené rozhodnutí zrušit v plném rozsahu a daňovou kontrolu za zdaňovací období roku 2013 v obnoveném řízení řádně projednat včetně přihlédnutí k novým skutečnostem a důkazům.

 

Ing. Karel Psavec

Předseda představenstva

 

Příloha: předávací protokol dokumentů

Díl 4 – Přezkumné řízení – § 121 – § 123

Uvedené ustanovení například řeší: •  okolnosti nařízení přezkoumání rozhodnutí správcem daně, •  podání podnětu k přezkoumání rozhodnutí, •  postup při přezkumném řízení,…

 

Přezkumné řízení

Přezkoumání rozhodnutí je dozorčím prostředkem, který lze zahájit pouze z moci úřední. Podnět k přezkoumání rozhodnutí však může podat kterákoli osoba zúčastněná na správě daní. Správce daně z moci úřední nařídí přezkoumání rozhodnutí, jestliže po předběžném posouzení věci dojde k závěru, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právním předpisem. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, se nepřihlíží.

V rozsahu, ve kterém bylo rozhodnutí vydané při správě daní přezkoumáno ve správním soudnictví, nelze nařídit přezkoumání rozhodnutí. Podnět k nařízení přezkoumání rozhodnutí podá u správce daně, který rozhodl v řízení v posledním stupni, kterýkoli správce daně, jakmile zjistí, že pro nařízení přezkoumání rozhodnutí jsou dány zákonné podmínky. V případě, kdy o to osoba, která dala podnět k přezkoumání rozhodnut, požádá, sdělí jí správce daně, zda shledal podnět důvodným či nikoliv.

Přezkoumání rozhodnutí nařídí správce daně nejblíže nadřízený správci daně, který ve věci rozhodl v posledním stupni. Pokud se jedná o nařízení přezkoumání rozhodnutí ústředního správního orgánu nebo úřední osoby stojící v čele ústředního správního orgánu, nařídí přezkoumání rozhodnutí úřední osoba stojící v čele ústředního správního orgánu na základě návrhu jí ustanovené komise.

 

Přezkoumání rozhodnutí o stanovení daně lze nařídit, pokud neuplynula lhůta pro stanovení daně. Přezkoumání rozhodnutí vydaného v řízení při placení daní lze nařídit, pokud neuplynula lhůta pro placení daně. Přezkoumání jiného rozhodnutí lze nařídit do 3 let ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

I v tomto případě platí, že pokud by došlo, od právní moci přezkoumávaného rozhodnutí, ke změně místní příslušnosti, provede následné přezkumné řízení nově místně příslušný správce daně. Ke změně místní příslušnosti, ke které došlo po vydání rozhodnutí o nařízení přezkoumání rozhodnutí, se nepřihlíží.

A jaký je postup při přezkumném řízení? Přezkumné řízení provede správce daně, který ve věci rozhodl v posledním stupni (řízení je zahájeno vydáním rozhodnutí o nařízení přezkoumání rozhodnutí). Tento správce daně je pak při řízení vázán důvody, pro které bylo nařízeno, a právním názorem vyjádřeným v rozhodnutí o nařízení přezkoumání rozhodnutí. Ve stejném rozsahu může řízení doplňovat a odstraňovat jeho vady.

Nařízení přezkoumání rozhodnutí má vůči takto přezkoumávanému rozhodnutí a navazujícím rozhodnutím odkladný účinek až do doby oznámení rozhodnutí ve věci, vydaného v přezkumném řízení. Výjimkou jsou zajištění podle § 167 až 169, § 170 a 173 daňového řádu, tzn. nařízení přezkoumání zajišťovacího příkazu, zřízení zástavního práva a zajištění daně ručením nebo finanční zárukou. Po dobu trvání odkladného účinku úroky, které jsou příslušenstvím daně, nevznikají.

V případě, kdy správce daně po zahájení přezkumného řízení zjistí, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, vydá rozhodnutí, kterým se původní rozhodnutí zruší nebo změní. Pokud by došel k opačnému závěru, přezkumné řízení zastaví.

Díl 5  – Vztah ke správnímu soudnictví – § 124 – § 124a

Uvedené ustanovení například řeší: •  navrhovatel domáhající se zrušení rozhodnutí, •  správce daně provádějící přezkumné řízení směřující k uspokojení navrhovatele, •  zrušení pravomocného rozhodnutí krajského soudu v řízení o kasační stížnosti,…

 

Vztah ke správnímu soudnictví

Pokud se domáhá navrhovatel ve správním soudnictví zrušení rozhodnutí vydaného správcem daně, může jej správce daně uspokojit změnou nebo zrušením tohoto rozhodnutí v přezkumném řízení. Přezkumné řízení směřující k uspokojení navrhovatele ve správním soudnictví provede správce daně, který ve věci rozhodl v posledním stupni. Ustanovení o nařízení přezkoumání rozhodnutí se nepoužijí.

K novým skutečnostem a návrhům na provedení nových důkazních prostředků, které navrhovatel ve své žalobě neuvedl, správce daně v rámci přezkumného řízení směřujícího k uspokojení navrhovatele ve správním soudnictví nepřihlíží. V rámci přezkumného řízení směřujícího k uspokojení navrhovatele ve správním soudnictví nelze změnit rozhodnutí v neprospěch navrhovatele. Proti rozhodnutí vydanému v rámci přezkumného řízení směřujícího k uspokojení navrhovatele ve správním soudnictví nelze uplatnit opravné prostředky.

Pokud dojde v řízení o kasační stížnosti ve správním soudnictví ke zrušení pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na jehož základě bylo správcem daně vydáno nové rozhodnutí ve věci v souladu s právním názorem krajského soudu, stává se toto rozhodnutí neúčinným dnem nabytí právní moci nového rozhodnutí krajského soudu, kterým je žaloba zamítnuta nebo ve kterém dojde ke změně právního názoru oproti zrušenému pravomocnému rozhodnutí krajského soudu.

ČÁST TŘETÍ – ZVLÁŠTNÍ ČÁST O SPRÁVĚ DANÍ

HLAVA I  – REGISTRAČNÍ ŘÍZENÍ – § 125 – § 131

Uvedené ustanovení například řeší:

•  vznik registrační povinnosti,

•  povinné údaje v přihlášce k registraci,

•  oznamovací povinnost při změně údajů, které je daňový subjekt povinen uvádět při registraci; její splnění,

•  povinnost daňového subjektu předložit správci daně některé dokumenty, zejména:

– listinu o zrušení

– listinu, podle níž dojde k rozhodnutí o zániku povolení či oprávnění (na jehož základě byl subjekt registrován

– rozhodnutí orgánu veřejné moci o zrušení nebo o zániku povolení či oprávnění (na jehož základě byl subjekt registrován)

– smlouvu o koupi obchodního závodu nebo jeho části

•  a to vždy do 15 dnů od doručení, resp. uzavření; výjimky z oznamovací povinnosti,

•  postup v případě, kdy správce daně nabyde pochybnosti o správnosti registračních údajů, lhůta pro vysvětlení, doložení, doplnění či změnu,

•  lhůta pro rozhodnutí v registračním řízení,

•  případy, kdy není vyžadováno odůvodnění rozhodnutí správce,

•  rozhodnutí správce o registraci či zrušení registrace v případech, kdy je to důvodné, a nastane jedna z těchto skutečností:

– subjekt nepodá přihlášku k registraci

– subjekt nepodá oznámení o změně registračních údajů

– subjekt nevyhoví výzvě k odstranění pochybností v registračních údajích

•  přidělení DIČ, jeho náležitosti, povinnost subjektu jej uvádět,

•  stanovení obecného či vlastního identifikátoru,

•  změna místní příslušnosti registrovaných daňových subjektů, …

 

Vznik registrační povinnosti

Registrační povinnost vzniká daňovému subjektu, kterému vznikne povinnost podat přihlášku k registraci k jednotlivé dani.

Přihláška k registraci

V přihlášce k registraci je daňový subjekt povinen uvést předepsané údaje potřebné pro správu daní.

Oznamovací povinnost registrovaných daňových subjektů

V případě, že dojde ke změně údajů, které je povinen daňový subjekt uvádět při registraci, je povinen tuto změnu oznámit správci daně do 15 dnů ode dne, kdy nastala, popřípadě požádat o zrušení registrace, jsou-li pro to dány důvody. Oznamovací povinnost lze splnit pouze prostřednictvím oznámení o změně registračních údajů.

Registrovaný daňový subjekt je povinen předložit správci daně:

a)  příslušnou listinu prokazující jeho zrušení, popřípadě další listinu, podle které dojde k rozhodnutí o zániku povolení nebo oprávnění, na jehož základě byl daňový subjekt registrován, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu tato listina byla doručena, nebo kdy ji potvrdil,

b)  rozhodnutí orgánu veřejné moci o jeho zrušení, popřípadě rozhodnutí o zániku povolení nebo oprávnění, na jehož základě byl daňový subjekt registrován, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu toto rozhodnutí bylo doručeno

c)  smlouvu o koupi obchodního závodu nebo jeho části, a to 15 dnů od jejího uzavření.

 

Poznámka

Oznamovací povinnost se nevztahuje na údaje, jejichž změnu může správce daně automatizovaným způsobem zjistit z rejstříků či evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup.

Rodné číslo: 6612180000

Bytem Halasova 99, 500 99 Hradec Králové

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Žádost o zrušení registrace

Rozhodnutím Finančního úřadu pro Královéhradecký kraj ze dne 18. 3. 2000 jsem ode dne 18. 3. 2000 registrován k dani z příjmů fyzických osob z důvodu výkonu činnosti daňového poradce.

Vzhledem k tomu, že mi bylo dne 18. 3. 2017 Komorou daňových poradců odebráno osvědčení o zápisu do seznamu daňových poradců, bez kterého nelze vykonávat výdělečnou činnost, žádám správce daně o zrušení daňové registrace.

 

Jaroslav Malý

Postup k odstranění pochybností v registračních údajích

Správce daně prověří údaje uvedené daňovým subjektem v přihlášce k registraci nebo v oznámení o změně registračních údajů a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve daňový subjekt, aby údaje vysvětlil, doložil, popřípadě doplnil nebo změnil, a zároveň stanoví lhůtu, v níž je daňový subjekt povinen tak učinit.

 

Pokud vyhoví daňový subjekt výzvě ve stanovené lhůtě, hledí se na přihlášku k registraci nebo na oznámení o změně registračních údajů, jako by bylo podáno bez vady v den původního podání. V případě, kdy je výzvě vyhověno až po uplynutí lhůty, považuje se přihláška k registraci nebo oznámení o změně registračních údajů za podané tímto dnem.

Kamenická 987

500 99 Hradec Králové

DIČ CZ01234567

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Oznámení změny registrovaných údajů

Vzhledem k přestěhování naší obchodní korporace oznamujeme v zákonné lhůtě novou adresu.

 

Původní registrační údaje:

Adresa: Dlážděná 999

Město: Hradec Králové

PSČ: 500 99

 

Nové registrační údaje:

Adresa: Kamenická 987

Město: Hradec Králové

PSČ: 500 99

 

Ing. Karel Psavec

Předseda představenstva

Rozhodnutí v registračním řízení

Správce daně rozhodne o registraci ve lhůtě 30 dnů ode dne podání přihlášky, popřípadě ode dne odstranění jejích vad. V případě, pokud správce daně rozhodne zcela v souladu s přihláškou k registraci nebo s oznámením o změně registračních údajů, rozhodnutí se neodůvodňuje.

Správce daně podle povahy věci rozhodne z moci úřední o registraci, nebo o zrušení registrace, pokud je to důvodné a pokud daňový subjekt:

a)  nepodá přihlášku k registraci,

b)  nepodá oznámení o změně registračních údajů, nebo

c)  nevyhoví výzvě k odstranění pochybností v registračních údajích.

 

Změnu registračních údajů provede správce daně na základě oznámení o změně registračních údajů nebo na základě vlastního zjištění pouze formou úředního záznamu.

 

Rodné číslo: 6612180000

Bytem Halasova 99, 500 99 Hradec Králové

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Odvolání proti rozhodnutí o registraci z moci úřední

Odvolávám se k Vašemu rozhodnutí ze dne 18. 3. 2017, kterým mi bylo oznámeno, že jste mě registrovali k dani z přidané hodnoty. O registraci nemám zájem a neexistuje žádný předpis, který by mě přikazoval tuto daň platit, protože jsem nesplnil žádnou ze zákonných podmínek k registraci k DPH.

 

Z výše uvedených důvodů navrhuji, abyste registraci k DPH zrušili od prvopočátku.

 

Jaroslav Malý

Daňové identifikační číslo

Daňovému subjektu, který není dosud registrován k žádné dani, přidělí správce daně daňové identifikační číslo. Daňové identifikační číslo obsahuje kód „CZ“ a kmenovou část, kterou tvoří obecný identifikátor, nebo vlastní identifikátor správce daně. Daňové identifikační číslo je daňový subjekt povinen uvádět ve všech případech, které se týkají daně, ke které byl pod tímto daňovým identifikačním číslem registrován, při styku se správcem daně a dále v případech stanovených zákonem.

Obecným identifikátorem je u fyzické osoby rodné číslo.

Změna místní příslušnosti registrovaných daňových subjektů

V případě, kdy dojde ke změně podmínek pro určení místní příslušnosti správce daně, dosavadní příslušný správce daně stanoví rozhodnutím den, k němuž přechází místní příslušnost na nového správce daně. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.

HLAVA II – ŘÍZENÍ O ZÁVAZNÉM POSOUZENÍ – § 132 – § 133

Uvedené ustanovení například řeší: •  vydání rozhodnutí o závazném posouzení daňových důsledků na žádost subjektu, •  náležitosti výroku rozhodnutí o závazném posouzení, •  otázka uplatnění opravných prostředků proti rozhodnutí o závazném posouzení, •  otázka účinnosti rozhodnutí o závazném posouzení,…

 

Závazné posouzení

Instrument závazného posouzení je postaven na principu, kdy daňový subjekt ve své žádosti uvede daňově rozhodné skutečnosti a správce daně na základě těchto skutečností předesílá, jak by postupoval při jejich posouzení. Správce daně v rozhodnutí o závazném posouzení zavazuje sebe (nebo jiného správce daně, který bude ve věci rozhodovat), že pokud se údaje uvedené v žádosti shodují s reálnou situací, bude při stanovení daně postupovat v souladu s tímto rozhodnutím.

V daňovém řádu je institut závazného posouzení řešen v rámci ustanovení § 132 až 133. Zde se přiznává oprávnění požádat (věcně i místně) příslušného správce daně o jeho závazné vyjádření o daňových důsledcích určité skutečnosti. K tomu, aby mohl být institut závazného posouzení využit, je zapotřebí příslušné úpravy ve zvláštním daňovém zákoně, tak jak je uvedeno dále.

Správce daně vydá daňovému subjektu na jeho žádost rozhodnutí o závazném posouzení daňových důsledků, které pro něj vyplynou z daňově rozhodných skutečností již nastalých nebo očekávaných, a to v případech, kdy tak stanoví zákon. Výrok rozhodnutí o závazném posouzení obsahuje:

a)  označení správce daně, který rozhodnutí vydal,

b)  číslo jednací, popřípadě číslo platebního výměru,

c)  označení příjemce rozhodnutí,

d)  výrok s uvedením právního předpisu, podle něhož bylo rozhodováno, a jde-li o platební povinnost, také částku a číslo účtu příslušného poskytovatele platebních služeb, na který má být částka uhrazena,

e)  lhůtu k plnění, je-li nutné ji stanovit,

f)  poučení, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je tak možno učinit, u kterého správce daně se odvolání podává, spolu s upozorněním na případné vyloučení odkladného účinku,

g)  podpis úřední osoby s uvedením jména a pracovního zařazení a otisk úředního razítka tuto náležitost lze nahradit uznávaným elektronickým podpisem úřední osoby,

h)  datum, kdy bylo rozhodnutí podepsáno a

i)   časový i věcný rozsah závaznosti vydaného rozhodnutí.

Proti rozhodnutí o závazném posouzení nelze uplatnit opravné prostředky.

 

Rozhodnutí o závazném posouzení je při stanovení daně účinné vůči správci daně, který rozhoduje o daňové povinnosti daňového subjektu, na jehož žádost bylo rozhodnutí o závazném posouzení vydáno, pokud v době rozhodování o daňové povinnosti je skutečný stav věci totožný s údaji, na jejichž základě bylo rozhodnutí o závazném posouzení vydáno. Jak již bylo uvedeno, správce daně příslušný ke stanovení daně, které se závazný názor týká, stejně jako i odvolací orgán, musí rozhodnutí o závazném posouzení respektovat.

Rozhodnutí o závazném posouzení se stává neúčinným v případě, kdy došlo ke změně zákonné úpravy, na jejímž základě bylo rozhodnutí o závazném posouzení vydáno. Rozhodnutí o závazném posouzení není účinné pro posouzení daňových důsledků vyplývajících z rozhodných skutečností, které nastaly ve zdaňovacím období, jehož běh započal po uplynutí 3 let ode dne, v němž nabylo toto rozhodnutí právní moci, pokud správce daně nestanoví lhůtu kratší. Limitující lhůta je tříletá a její běh počíná ode dne právní moci rozhodnutí o závazném posouzení. Správce daně je tedy oprávněn omezit tuto tříletou lhůtu ve svém rozhodnutí, v žádném případě ji nesmí překročit.

Pokud jde o jednorázovou daň, která se posuzuje ve vztahu k jednotlivé skutečnosti, není rozhodnutí o závazném posouzení účinné pro posouzení daňových důsledků vyplývajících z rozhodných skutečností, které nastaly po uplynutí 3 let od konce kalendářního roku, v němž nabylo toto rozhodnutí právní moci (pokud správce daně nestanoví lhůtu kratší).

Prokáže-li se při stanovení daně, že podmínky, za kterých bylo rozhodnutí o závazném posouzení vydáno, nejsou splněny, nelze toto rozhodnutí v tomto daňovém řízení použít. Takže v případech, kdy správce daně při stanovení daně zjistí, že podmínky uvedené v rozhodnutí o závazném posouzení nejsou naplněny, je vyloučeno odvolávat se na toto rozhodnutí.

Přijetí každé jednotlivé žádosti o vydání rozhodnutí o zá­vazném posouzení podléhá správnímu poplatku podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve zně­ní pozdějších předpisů (dále jen zákon o správních poplatcích), který vyměřuje, vybírá a vymáhá příslušný správce daně, u kterého byla daňovým sub­jektem podána žádost o vydání rozhodnutí o závazném posouzení. Jedná se o:

•    10 000 Kč v případě přijetí žádosti o vydání rozhod­nutí o závazném posouzení podle daňového řádu,

•    1 000 Kč v případě přijetí žádosti o vydání rozhod­nutí o závazném posouzení o určení evidované trž­by.

 

Vzhledem k výši správního poplatku za každou jednotlivou položku musí si poplatník sám rozhodnout, zda bude riskovat doměření správcem daně (i s vysokými sankcemi) anebo si připlatí (ve většině případů) nemalou částku za výklad sporného ustanovení zákona. Přitom otázka sporných ustanovení zákonů obvykle vyplývá z nekvalitní práce jejich předkladatelů a schvalovatelů.

Zákon o evidenci tržeb

Zákon o evidenci tržeb v § 32 poskytuje poplatníkovi získat jistotu, zda daná tržba skutečně představuje evidovanou tržbu a evidenci tržeb podléhá. Poplatník, který má pochybnosti o tom, zda platba, kterou přijímá nebo bude přijímat do budoucna, je považována za evidovanou tržbu, může využít tento institut v rámci nového zákona o evidenci tržeb. Předmětem závazného posouzení může být skutečnost, zda je tržba evi­dovanou tržbou, a vedle toho ještě i posouzení, zda tato tržba může být evidována ve zjedno­dušeném režimu.

Tržby ve zjednodušeném režimu jsou v zákoně o evidenci tržeb definovány v ustanoveních § 10 a 11. Ve zjednodušeném režimu se mohou evidovat:

•    Tržby z pro­deje zboží a služeb na palubě dopravních prostředků při pra­videlné hromadné přepravě osob podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty – obsah pojmu „pravidelná hromadná přepravou osob“ odkazuje na přílohu č. 2 zákona o dani z přidané hodnoty (pro účely zákona o evidenci tržeb bylo přejato). Jedná se o přepravu osob po stanovených trasách, kdy cestující nastupují a vystupují na předem urče­ných zastávkách nebo místech podle předem stanovených jízdních řádů schvále­ných podle příslušných zákonů.

•    Tržby, jejichž evidování běžným způsobem by znemožnilo nebo zá­sadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti, ze které tyto tržby plynou. Tyto tržby stanoví nařízením vláda. Toto ustanovení obsahuje zmocnění vlády vymezit formou nařízení konkrétní typy tržeb napl­ňující uvedené materiální kritérium tržby, která může být podrobena zjednoduše­nému režimu evidence. Záměrem tohoto ustanovení je ochránit poplatníky před pří­padnými tvrdostmi, protože není možné zcela předvídat budoucí způsoby podnikání a obchodní modely, které mohou být nekompatibilní s požadavky stanovenými evi­dencí tržeb. Toto bylo zvoleno pře­devším z důvodů reakční rychlosti, při jejímž zajištění může vláda reagovat na vývoj okolností téměř okamžitě a daný obchodní model podrobit zjednodušenému režimu evidence tržeb.

 

Vedle toho zákon o evidenci tržeb v § 11 definuje možnost povolení pro evidování tržby ve zjednodušeném režimu. Na základě žádosti poplatníka správce daně vydá povole­ní pro evidování tržby ve zjednodušeném režimu, pokud by evidování dané tržby běžným způsobem znemožnilo nebo zá­sadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti tohoto po­platníka, ze které tato tržba plyne.

V žádosti poplatník uvede důvody, které svědčí pro napl­nění podmínek pro vydání povolení, a tržby, na které se má povolení vztahovat. Správce daně o žádosti rozhodne ve lhůtě 15 dnů ode dne jejího podání. V povolení správce daně uvede tržby, na které se povolení vztahuje.

Upozorněme na ustanovení v zákoně o evidenci tržeb, kde se uvádí, že v případě, kdy byla žádost zamítnuta, lze novou žádost podat nejdříve po 60 dnech ode dne oznámení o nabytí právní moci zamíta­vého rozhodnutí. A navíc, v této nové žádosti je poplatník povinen uvést jiné důvody než ty, které již obsahovala žádost původní. Pokud tomu tak nebude, bude nová žádost odložena

 

Poznámky:

•   přestanou-li být splňovány podmínky pro vydání povole­ní, je držitel povolení povinen tuto skutečnost oznámit správ­ci daně do 15 dnů ode dne, ve kterém tato skutečnost nastala;

•   správce daně zruší povolení, zjistí-li, že pominuly podmín­ky pro jeho vydání.

 

A nyní již k závaznému posouzení dle zákona o evidenci tržeb. Žadatel musí v žádosti o závazné posouzení uvést své identifikační údaje, platby, na které se má závazné posouzení vztahovat a jejich popis, a to v míře dostatečné к posouzení. Součástí žádosti o vydání roz­hodnutí o závazném posouzení je vedle těchto údajů také návrh výroku rozhod­nutí o závazném posouzení (vlastní návrh poplatníka, jak by mělo být rozhodnuto). Jak uvidíme i dále, jedná se o obecný požadavek napříč závaznými posouzeními.

Správce daně (na základě informací uvedených v žádosti) posoudí daný případ a vydá rozhodnutí. Tímto rozhodnutím státní orgán závazně stanovuje, jak se bude konkrétní situace posuzovat. Stanovisko správce daně v rozhodnutí o závazném posouzení je pak závazné jak pro správce daně, tak pro poplatníka.

Žádost o závazné posouzení o určení evidované tržby podléhá poplatkové povinnosti. V tomto případě (na rozdíl od ostatních) „pouze“ ve výši 1 000 Kč. Žádost může poplatník podat nejdříve 1. září 2016 (jak vyplývá z § 38 zákona o evidenci tržeb), a to bez ohledu na to, v které fázi bude mít povinnost tržby evidovat.

Lhůta pro správce daně k vydání rozhodnutí o závazném posouzeni na základě žádosti poplatníka je (viz Pokyn č. MF-5 o stanovení lhůt při správě daní) stanovena na 3 měsíce.

Předmětem závazného posouzeni mohou být všechny případy, kdy není jasné, zda má poplatník povinnost provádět elektronickou evidenci tržeb. To se může týkat zejména následujících situací:

•    dočasně vyloučené tržby (viz § 37 zákona o evidenci tržeb), resp. posouzení, v které fázi je poplatník povinen zahájit evidenci tržeb z dané činnosti,

•    posouzení splnění formálních náležitosti pro evidovanou tržbu (§ 5 zákona o evidenci tržeb),

•    skutečnost, že platba může být evidována ve zjednodušeném režimu (§ 10 a 11 zákona o evidenci tržeb),

•    vyloučení ojedinělých příjmů (§ 6 zákona o evidenci tržeb),

•    vyloučeni příjmů (tržeb), které nejsou dosaženy z podnikání (§ 6 zákona o evidenci tržeb),

•    vyloučení tržeb (§ 12 zákona o evidenci tržeb),

•    vyloučení tržeb dosažených v zahraničí (§ 36 zákona o evidenci tržeb).

 

A jen pro shrnutí uveďme citaci zákona o evidenci tržeb, konkrétně § 32 – Závazné posouzení o určení evidované tržby: Správce daně vydá na žádost poplatníka rozhodnutí o závazném posouzení o určení evidované tržby. Předmětem závazného posouzení je určení, zda je evidovanou tržbou nebo zda platba může být evidována ve zjednodušeném režimu.

V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení poplatník uvede:

a)  popis platby, která má podléhat posouzení, a

b)  návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení.

Zákon o DPH

Jak fyzická, tak i právnická osoba, může požádat Ministerstvo financí o vydání rozhodnutí o závazném posouzení, zda je zdanitelné plnění z hlediska sazby daně správně zařazeno do základní nebo snížených sazeb daní. V každé žádosti lze uvést pouze jednu položku zboží, služby nebo nemovitostí. Žadatel současně uvede i návrh řešení.

V zákoně o DPH nacházíme institut závazného posouzení v § 47a, § 47b, § 92h a § 92i. Již podle zařazení do jednotlivých částí zákona a jejich značení poznáme, že se jedná o institut posouzení sazby daně a použití režimu přenesené daňové povinnosti.

Předmět závazného posouzení určení sazby daně u zdanitelného plnění

Předmětem závazného posouzení je určení, zda je zdanitelné plnění z hlediska sazby daně správně zařazeno do základní první nebo druhé snížené sazby daně (první snížená sazba daně ve výši 15 %, druhá snížená sazba daně ve výši 10 %).

 

Žádost o závazné posouzení určení sazby daně u zdanitelného plnění

Generální finanční ředitelství vydá na žádost osoby rozhodnutí o závazném posouzení určení sazby daně u zdanitelného plnění.

V žádosti o vydání rozhodnutí osoba uvede:

a)  popis zboží nebo služby, jichž se žádost o vydání rozhodnutí o závazném posouzení týká; v žádosti lze uvést jednu položku zboží nebo služby,

b)  návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení.

 

Předmětem závazného posouzení je určení, zda se při poskytnutí určitého zdanitelného plnění použije režim přenesení daňové povinnosti.

 

Žádost o závazné posouzení pro použití režimu přenesení daňové povinnosti

Generální finanční ředitelství vydá na žádost rozhodnutí o závazném posouzení určitého zdanitelného plnění pro použití režimu přenesení daňové povinnosti.

V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení žadatel uvede:

a)  popis zdanitelného plnění, jehož se žádost o vydání rozhodnutí o závazném posouzení týká; v žádosti lze uvést pouze jedno zdanitelné plnění,

b)  návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení.

 

Jako poslední legislativní norma, ve které je použit institut závazného posouzení, je zákon č. 586/1992 Sb., o daních příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o dani z příjmů).

Zákon o dani z příjmů

Zákon o daních z příjmů umožňuje institut závazného posouzení na několika místech. Jedná se o následující ustanovení:

•    § 24a – Závazné posouzení způsobu rozdělení výdajů (nákladů), které nelze přiřadit pouze ke zdanitelným příjmům,

•    § 24b – Závazné posouzení poměru výdajů (nákladů) spojených s provozem nemovité věci používané zčásti k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu a zčásti k soukromým účelům, které lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,

•    § 33a – Závazné posouzení skutečnosti, zda je zásah do majetku technickým zhodnocením,

•    § 34e – Závazné posouzení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu,

•    § 38na – Závazné posouzení skutečnosti, zda daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně,

•    § 38nc – Závazné posouzení způsobu, jakým byla vytvořena cena sjednávaná mezi spojenými osobami.

 

Závazné posouzení způsobu rozdělení výdajů (nákladů), které nelze přiřadit pouze ke zdanitelným příjmům

Závazné posouzení způsobu rozdělení výdajů (nákladů), které nelze přiřadit pouze ke zdanitelným příjmům je uvedeno v ustanovení § 24a zákona o daních z příjmů. Poplatník, kterému vzniknou výdaje (náklady) související se zdanitelnými příjmy a příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, může požádat příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o závazném posouzení, zda za příslušné zdaňovací období způsob jeho rozdělení jím vynaložených výdajů (nákladů) odpovídá ustanovením zákona o daních z příjmů:

–   § 23 odst. 5 – Náklady (výdaje) související s druhem činnosti nebo jednotlivou činností v rámci téhož druhu činnosti, z níž dosažené příjmy nejsou předmětem daně nebo jsou předmětem daně, ale jsou od daně osvobozeny, nelze přičítat k nákladům (výdajům) souvisejícím s druhem činnosti nebo jednotlivou činností v rámci téhož druhu činnosti, z níž dosažené příjmy jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny;

–   § 24 odst. 3 – U poplatníků, u nichž zdanění podléhají pouze příjmy z podnikatelské nebo jinak vymezené činnosti, a u veřejně prospěšných poplatníků se jako výdaje (náklady) uznávají pouze výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně.

 

V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení způsobu rozdělení výdajů (nákladů) poplatník uvede:

a)  jméno, bydliště a sídlo podnikatele, je-li poplatník fyzickou osobou, nebo název, právní formu a sídlo, je-li poplatník právnickou osobou, a daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,

b)  výši celkově vynaložených výdajů (nákladů) a výši celkově dosažených příjmů (výnosů), v případě veřejně prospěšných poplatníků i výši příjmů (výnosů) dosažených v jednotlivých druzích činností, které nejsou podnikáním,

c)  výši jednotlivých dotací, příspěvků a podpor poskytnutých z veřejných zdrojů s uvedením jejich účelu a poskytovatele,

d)  výši a stručný popis jednotlivých vynaložených ­výdajů (nákladů) souvisejících jednak se zdanitelnými příjmy a jednak s příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, a výši těchto jednotlivých druhů příjmů, které mají být předmětem posouzení,

e)  údaje o majetku používaném na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů a u majetku, ke kterému má vlastnické právo, i rozsah jeho využívání v souvislosti s těmito příjmy,

f)  zdůvodnění navrhovaného způsobu rozdělení výdajů (nákladů) souvisejících s jednotlivými druhy příjmů,

g)  zdaňovací období, kterého se má rozhodnutí o závazném posouzení způsobu rozdělení výdajů (nákladů) týkat,

h)  návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení způsobu rozdělení výdajů (nákladů).

 

Jak vyplývá z posledního bodu žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení způsobu rozdělení výdajů (nákladů), poplatník uvádí i v tomto případě do žádosti i návrh rozhodnutí.

 

Závazné posouzení poměru výdajů (nákladů) spojených s provozem nemovité věci

Celý název § 24b zákona o daních z příjmů, který je věnován této problematice, zní: Závazné posouzení poměru výdajů (nákladů) spojených s provozem nemovité věci používané zčásti k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu a zčásti k soukromým účelům, které lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Toto závazné posouzení se vztahuje na poplatníky s příjmy podle § 7 nebo 9, který používá nemovitou věc zčásti k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu a zčásti k soukromým účelům.

Pokud jsme uvedli poplatníka podle § 7, zákon o daních z příjmů v tomto ustanovení stanoví příjmy ze samostatné činnosti (pokud nepatří do příjmů ze závislé činnosti), kterými jsou příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjmy ze živnostenského podnikání, příjmy z jiného podnikání, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění, podíly společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku, příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, příjmy z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku a příjmy z výkonu nezávislého povolání.

Poplatník s příjmy podle § 9 má příjmy z nájmu (pokud nejsou uvedeny v § 6 až 8 zákona o daních z příjmů). Těmito příjmy jsou příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů a příjmy z nájmu movitých věcí, kromě příležitostného nájmu. Uvedení poplatníci mohou požádat příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o závazném posouzení, zda způsob uplatnění výdajů (nákladů) spojených s provozem nemovité věci do výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů, odpovídá § 24 odst. 3 (viz výše).

 

A opět si uveďme, co je nezbytné uvést v žádosti. V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení výdajů (nákladů) poplatník uvede:

a)  jméno, bydliště, sídlo podnikatele a daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,

b)  adresu, na které se nemovitá věc používaná zčásti k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu a zčásti k soukromým účelům nachází,

c)  plochu a objem jednotlivých obytných i neobytných prostor nemovité věci s rozdělením na prostory využívané a nevyužívané k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu, včetně údajů o jejich vytápění, klimatizaci apod.

d)  popis, jak jsou jednotlivé prostory nemovité věci využívány k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu ve zdaňovacím období, kterého se má rozhodnutí o závazném posouzení výdajů (nákladů) týkat,

e)  popis a dokumentaci způsobu, jakým byly výdaje (náklady) spojené s provozem nemovité věci používané zčásti k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu a zčásti k soukromým účelům, do výdajů (nákladů) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, uplatněny,

f)  návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení výdajů (nákladů).

 

I v tomto případě musí tedy žádosti uvést svůj návrh výroku.

 

Závazné posouzení skutečnosti, zda je zásah do majetku technickým zhodnocením

Další možností, kde lze požádat o závazné posouzení, se vztahuje na technické zhodnocení, se kterým praxi bývají problémy (rozhodování, zda se jedná o opravu či technické zhodnocení). Uvedenou problematiku nacházíme v § 33a zákona o daních z příjmů.

Poplatník, který bude provádět, provádí nebo provedl zásah do majetku, může požádat příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o závazném posouzení, zda je tento zásah do majetku technickým zhodnocením.

Technické zhodnocení v případě nehmotného majetku (viz § 32a odst. 6 zákona o daních z příjmů) zvyšuje vstupní cenu. Za technické zhodnocení se považují výdaje na ukončené rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti nehmotného majetku anebo zásahy, které mají za následek změnu účelu nehmotného majetku, pokud po ukončení u jednotlivého nehmotného majetku převýší částku 40 000 Kč. Za technické zhodnocení se považují i uvedené výdaje nepřesahující stanovenou částku, pokud je poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) dle § 24 zákona o daních z příjmů. V případě nehmotného majetku se technické zhodnocení odpisuje odlišným způsobem (oproti hmotnému majetku), a sice tak, že poplatník pokračuje v odpisování nehmotného majetku ze zvýšené vstupní ceny snížené o již uplatněné odpisy od měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo technické zhodnocení ukončeno, a to rovnoměrně bez přerušení po zbývající dobu odpisování, nejméně však po dobu 9 měsíců v případě audiovizuální díla, po dobu 18 měsíců v případě software a nehmotných výsledků výzkumu a vývoje, do konce doby sjednané smlouvou u nehmotného majetku, pokud je právo užívání sjednáno na dobu určitou, a po dobu po dobu 36 měsíců v případě ostatního nehmotného majetku.

Pokud dojde po ukončení technického zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku s pořizovací cenou nižší než 60 000 Kč, jehož účetní odpisy byly uplatňovány jako výdaj (náklad), ke zvýšení pořizovací ceny na částku převyšující 60 000 Kč, odpisuje se tento nehmotný majetek ze vstupní ceny při splnění stanovených podmínek jako nově pořízený nehmotný majetek. Odpisy pro účely zákona o daních z příjmů lze uplatnit jen do výše vstupní ceny snížené o dosud uplatněné účetní odpisy. Při prodloužení doby užívání práva sjednaného smlouvou na dobu určitou zvýší poplatník o hodnotu technického zhodnocení vstupní cenu a pokračuje v odpisování nehmotného majetku ze zvýšené vstupní ceny snížené o již uplatněné odpisy od měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo právo užívání prodlouženo, a to rovnoměrně bez přerušení do konce doby nově sjednaného práva užívání.

Technickým zhodnocením v případě hmotného majetku (viz § 33 zákona o daních z příjmů) se rozumí vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu částku 40 000 Kč. Připomeňme si historický vývoj: částka ve výši 10 000 Kč platila ve zdaňovacím období 1995, částka ve výši 20 000 Kč od zdaňovacího období 1996. Od zdaňovacího období 1998 platí částka 40 000 Kč.

 

Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje nepřesahující stanovené částky, které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad).

Zákon o daních z příjmů definuje i pojmy rekonstrukce a modernizace (pro účely zákona o daních z příjmů), a to takto:

•    rekonstrukcí se rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů,

•    modernizací se rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku.

 

A co je nezbytné uvést do žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení zásahu do majetku? Poplatník zde uvede:

a)  jméno, bydliště a sídlo podnikatele, je-li poplatník fyzickou osobou, nebo název, právní formu a sídlo, je-li poplatník právnickou osobou, a daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,

b)  název, popis nebo číselné označení majetku, do něhož bude, je nebo bylo zasahováno (posuzovaný majetek), datum a způsob jeho pořízení a uvedení do užívání, jeho ocenění a údaje o zvoleném postupu účetního a daňového odpisování,

c)  u posuzovaného majetku, který tvoří soubor hmotných movitých věcí, rovněž jednotlivé části souboru věcně a v hodnotovém vyjádření. Pokud k tomuto souboru hmotných movitých věcí byla přiřazena další věc nebo naopak byla vyřazena, datum přiřazení nebo vyřazení této věci,

d)  popis stavu posuzovaného majetku při pořízení a před zahájením zásahu, popis současného využití majetku a využití majetku po provedení zásahu,

e)  výdaje (náklady), u kterých má poplatník pochybnosti včetně zdůvodnění těchto pochybností,

f)  popis prací, které budou, jsou nebo byly vykonány v rámci zásahu do posuzovaného majetku,

g)  předpokládaný rozpočet zásahu do majetku nebo v případě ukončení zásahu do posuzovaného majetku souhrn skutečně vynaložených výdajů (nákladů),

h)  zdaňovací období, kterého se má rozhodnutí o zá­vaz­ném posouzení zásahu do majetku týkat,

i)   návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení zásahu do majetku.

 

Je nezbytné připomenout, že poplatník spolu s podáním žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení zásahu do majetku je povinen ještě předložit:

a)  doklad o vlastnictví posuzovaného majetku, v případě zásahu do posuzovaného majetku v nájmu i souhlas vlastníka posuzovaného majetku, popřípadě pronajímatele s předpokládanými zásahy,

b)  dokumentaci v rozsahu umožňujícím posouzení, zda je zásah do posuzovaného majetku technickým zhodnocením, v případě zásahu do nemovité věci stavební dokumentaci zachycující změny v nemovitosti.

 

Závazné posouzení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu

Závazné posouzení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu nacházíme v zákoně o daních z příjmů v § 34e. Mezi položkami odčitatelnými od základu daně (viz § 34 odst. 4) zákon o daních z příjmů umožňuje odečíst odpočet na podporu výzkumu a vývoje. Odpočet na podporu výzkumu a vývoje činí součet:

•    100 % výdajů vynaložených v období na realizaci projektu výzkumu a vývoje zahrnovaných do odpočtu, které nepřevyšují úhrn výdajů vynaložených v rozhodné době na realizaci projektu výzkumu a vývoje zahrnovaných do odpočtu, a

•    110 % výdajů vynaložených v období na realizaci projektu výzkumu a vývoje zahrnovaných do odpočtu, které převyšují úhrn výdajů vynaložených v rozhodné době na realizaci projektu výzkumu a vývoje zahrnovaných do odpočtu.

 

Jaké výdaje na výzkum a vývoj lze do odpočtu vynaložit pak definuje § 34b. Výdaji vynaloženými na výzkum a vývoj zahrnovanými do odpočtu se rozumí výdaje (náklady), které:

•    poplatník vynaložil při realizaci projektu výzkumu a vývoje na:

–   experimentální či teoretické práce,

–   projekční a konstrukční práce,

–   výpočty,

–   návrhy technologií,

–   výrobu funkčního vzorku či prototypu produktu nebo jeho části související s realizací projektu výzkumu a vývoje,

•    jsou výdaji (náklady) na dosažení zajištění a udržení příjmů a

•    jsou evidovány odděleně od ostatních výdajů (nákladů).

 

Na druhou stranu je nezbytné uvést, že zákon o dani z příjmů vylučuje z výdajů na výzkum a vývoj (zahrnovaných do odpočtu) výdaje (náklady):

•    na něž byla byť jen z části poskytnuta podpora z veřejných zdrojů,

•    na služby, s výjimkou výdajů (nákladů) na:

–   služby, které souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje a které jsou pořízené od veřejné vysoké školy nebo výzkumné organizace vymezené v zákoně upravujícím podporu výzkumu a vývoje pro účely poskytování podpory,

–   služby, které souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje, a které spočívají v ověření nebo prokázání toho, že výsledek výzkumu a vývoje splňuje požadavky stanovené právními předpisy, pokud výdaje na ověření nebo prokázání nebyly zahrnuty do odpočtu u jiného poplatníka,

–   úplatu u finančního leasingu hmotného movitého majetku, která souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje,

–   licenční poplatky,

–   výdaje (náklady) na nehmotné výsledky výzkumu a vývoje pořízené od jiných osob s výjimkou těch, které souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje a které jsou pořízeny od veřejné vysoké školy nebo výzkumné organizace vymezené v zákoně upravujícím podporu výzkumu a vývoje pro účely poskytování podpory.

 

Pokud výdaje (náklady) souvisejí s realizací projektů výzkumu a vývoje pouze zčásti, zahrnují se do výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu pouze jejich poměrné části.

A nyní již k žádosti o závazné posouzení. Správce daně vydá na žádost poplatníka rozhodnutí o závazném posouzení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu. Předmětem závazného posouzení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu je určení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu pro účely odpočtu na podporu výzkumu a vývoje.

V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu poplatník uvede:

a)  projekt výzkumu a vývoje,

b)  výčet činností, které poplatník považuje za činnosti prováděné při realizaci projektů výzkumu a vývoje spolu s odůvodněním, proč poplatník tyto činnosti považuje za činnosti prováděné při realizaci projektů výzkumu a vývoje,

c)  výčet výdajů na činnosti, které poplatník považuje za činnosti prováděné při realizaci projektů výzkumu a vývoje,

d)  výčet činností, u kterých má poplatník pochybnosti, zda výdaje na tyto činnosti vynaložené jsou výdaji na výzkum a vývoj zahrnované do odpočtu spolu s uvedením těchto pochybností,

e)  způsob rozdělení jednotlivých výdajů vynaložených jak na realizaci projektů výzkumu a vývoje, tak na ostatní činnosti, a použitá kritéria rozdělení,

f)  období, kterého se má rozhodnutí o závazném posouzení týkat,

g)  návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení.

 

V případě, kdy je rozhodnutí o závazném posouzení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu doručeno poplatníkovi po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za období, kterého se má rozhodnutí o závazném posouzení týkat, může poplatník odečíst odpočet na podporu výzkumu a vývoje v dodatečném daňovém přiznání.

 

Závazné posouzení skutečnosti, zda daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně

Toto závazné posouzení vyplývá z ustanovení § 38na odst. 7 zákona o daních z příjmů. Jedná se o problematiku daňové ztráty. Od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje, a to za podmínek uvedených v § 34 odst. 1.

Vyměřenou a neuplatněnou daňovou ztrátu však nelze odčítat od základu daně, došlo-li u poplatníka k podstatné změně ve složení osob, které se přímo účastní na kapitálu či kontrole („podstatná změna“). Změnou ve složení osob se rozumí změna členů obchodní korporace nebo změna jejich podílu na kapitálu či kontrole poplatníka. Podstatnou změnou se vždy rozumí nabytí nebo zvýšení podílu, které se v úhrnu týká více než 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv nebo změny, kterými získá člen obchodní korporace rozhodující vliv. Zda došlo k podstatné změně, se zjišťuje v období, za které má být daňová ztráta uplatněna, a to porovnáním tohoto období s obdobím, za něž byla daňová ztráta vyměřena. V období, za něž byla daňová ztráta vyměřena, je rozhodné složení osob, které se přímo účastní na kapitálu či kontrole k poslednímu dni tohoto období, a výše jejich podílu, a v období, za něž má být daňová ztráta uplatněna, je rozhodný úhrn změn, kterými dojde od posledního dne období, za které byla daňová ztráta vyměřena, do konce období, za které má být daňová ztráta uplatněna, k nabytí nebo zvýšení podílu na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech nebo kterými získá člen obchodní korporace rozhodující vliv.

 

Poznámka

Uvedené se nepoužije, pokud poplatník, u nějž k podstatné změně došlo, prokáže správci daně, že nejméně 80 % tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů v období, kdy došlo k podstatné změně, a v následujících obdobích, v nichž má být uplatněna daňová ztráta vzniklá za období před podstatnou změnou, bylo vytvořeno stejnou činností, jakou v rámci svého předmětu podnikání provozoval poplatník v období, za které byla daňová ztráta vyměřena.

 

U akciové společnosti, která vydala akcie na majitele, a to buď v období, za které byla daňová ztráta vyměřena, nebo v období, za které má být daňová ztráta uplatněna nebo v obou těchto obdobích, se má za to, že došlo k podstatné změně, pokud bylo v období, za které má být daňová ztráta uplatněna, vytvořeno stejnou činností, jakou v rámci svého předmětu podnikání provozoval poplatník, méně než 80 % tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů oproti období, za něž byla daňová ztráta vyměřena. Toto ustanovení se nepoužije, pokud poplatník prokáže správci daně, že ve zdaňovacím období, za něž má být uplatněna daňová ztráta, nedošlo ke změně ve složení společníků nebo ke změně jejich podílu na kapitálu či kontrole, která se v úhrnu týká více než 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv, nebo kterou získá společník rozhodující vliv, oproti zdaňovacímu období, za něž mu byla daňová ztráta vyměřena.

 

Další ustanovení zákona o daních z příjmů upravují i situace uplatnění daňové ztráty v případech:

•    kdy zaniká-li při přeměně daňový poplatník (§ 38na odst. 4),

•    přeměny rozdělením (§ 38na odst. 4),

•    obchodní korporace, která při přeměně sloučením nebo rozdělením nezaniká (§ 38na odst. 5),

•    při převodu obchodního závodu na přijímající obchodní korporaci (§ 38na odst. 6).

 

Vzniknou-li poplatníkovi pochybnosti, zda jsou splněny podmínky pro uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně (jak bylo uvedeno výše), může požádat správce daně o závazné posouzení skutečnosti, zda daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně. V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení je poplatník povinen uvést:

a)  název, právní formu a sídlo právnické osoby, daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,

b)  přehled veškerých tržeb za vlastní výkony a zboží v členění podle činností vykonávaných poplatníkem, jemuž daňová ztráta vznikla, dosažených v období, za které byla daňová ztráta, která má být uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně, vyměřena, nebo ve kterém vznikla,

c)  přehled veškerých tržeb za vlastní výkony a zboží v členění podle činností vykonávaných poplatníkem, který daňovou ztrátu uplatňuje, dosažených v období, za které má být daňová ztráta uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně,

d)  návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení skutečnosti, zda daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně.

 

V případě, kdy je rozhodnutí o závazném posouzení doručeno poplatníkovi po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání, může poplatník uplatnit odčitatelnou položku v dodatečném daňovém přiznání. Odčitatelnou položkou se chápe odečet daňové ztráty, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje.

Závazné posouzení způsobu, jakým byla vytvořena cena sjednávaná mezi spojenými osobami

Tento poslední institut závazného posouzení, který uvádíme v našem výčtu, je uveden v § 38nc zákona o daních z příjmů. Může ho využít poplatník, který sjednává cenu v obchodním vztahu s osobou, která je vůči němu považována za spojenou osobu. Poplatník může požádat místně příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o závazném posouzení, zda způsob, jakým byla cena vytvořena, odpovídá způsobu, kterým by byla vytvořena cena sjednaná mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek. Zákon o daních z příjmů odkazuje za ustanovení § 23 odst. 7. Pokud se liší ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek (a pokud není tento rozdíl uspokojivě doložen), upraví se základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl.

V případě, kdy nelze určit cenu, která by byla sjednávána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, použije se cena určená podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku.

 

Poznámka

Zákon o daních z příjmů pak stanoví pravidla pro případ uzavření smlouvy o výprose nebo o výpůjčce a v případě, kdy sjednaná výše úroků z úvěrového finančního nástroje mezi spojenými osobami je nižší, než by byla cena sjednaná mezi nespojenými osobami, a věřitelem je daňový nerezident nebo člen obchodní korporace, který je daňovým rezidentem České republiky nebo poplatník daně z příjmů fyzických osob. Dále definuje spojené osoby, jinak spojené osoby.

 

A co je nezbytné uvést do žádosti? Poplatník v žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení ceny uvede alespoň:

a)  jména, bydliště nebo sídla, sídla podnikatele, daňová identifikační čísla, pokud byla přidělena, všech osob zúčastněných v obchodním vztahu, pro nějž je podána žádost o vydání rozhodnutí o závazném posouzení ceny, včetně poplatníků daňových nerezidentů, kterým nevzniká daňová povinnost z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky („zúčastněná osoba“),

b)  popis organizační struktury, jejíž jsou zúčastněné osoby součástí, a to i mimo území České republiky,

c)  popis obchodních činností zúčastněných osob,

d)  popis obchodního vztahu, pro který je podána žádost o závazné posouzení ceny,

e)  zdaňovací období, na které se má rozhodnutí o závazném posouzení ceny vztahovat,

f)  popis a dokumentace způsobu, jakým byla cena vytvořena, včetně všech údajů týkajících se obchodního případu; u údajů, které budou známy v budoucnu, se uvedou předpoklady, ze kterých se při odhadu hodnot těchto údajů vycházelo,

g)  návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení ceny.

 

O žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení ceny rozhodne správce daně, u kterého byla žádost podána. Pokud je v obchodním vztahu více zúčastněných osob, které mají daňovou povinnost z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky a tuto povinnost spravují odlišní správci daně, rozhodnutí o závazném posouzení ceny vydá správce daně nejblíže nadřízený nejblíže nadřízenému správci daně těchto správců daně a závazné posouzení ceny je pro tyto správce daně účinné. Dotčeným správcům daně a dalším zúčastněným osobám se rozhodnutí doručuje na vědomí. V případě, kdy jsou dány důvody pro zrušení rozhodnutí o závazném posouzení ceny podle zvláštního právního předpisu, rozhodne o jeho zrušení správce daně, který je vydal, na návrh kterékoliv zúčastněné osoby nebo z podnětu dotčeného správce daně.

Rozhodnutí o závazném posouzení ceny může být vydáno i pro právnickou osobu, jejíž založení se předpokládá. Žádost je oprávněna za ni předložit jiná osoba, pokud zakládanou právnickou osobu, pro kterou je závazné posouzení ceny žádáno, dostatečně identifikuje. O závazné posouzení ceny požádá tato jiná osoba místně příslušného správce daně z příjmů podle předpokládaného sídla zakládané právnické osoby. Identifikace zakládané právnické osoby musí být uvedena i ve výroku rozhodnutí o závazném posouzení ceny. Příjemcem tohoto rozhodnutí je žadatel a je účinné pro stanovení daňové povinnosti zakládané právnické osoby, a to ode dne jejího vzniku.

HLAVA III – DAŇOVÉ ŘÍZENÍ – § 134

Uvedené ustanovení například řeší: •  účel vedení daňového řízení, •  posouzení daně pro potřeby vymezení předmětu daňového řízení, •  složení daňového řízení z dílčích řízení, v nichž jsou vydávána jednotlivá rozhodnutí,…

 

 

Daňové řízení se vede za účelem správného zjištění a stanovení daně a zabezpečení její úhrady a končí splněním nebo jiným zánikem daňové povinnosti, která s touto daní souvisí. Pro potřeby vymezení předmětu daňového řízení se daň posuzuje buď ke zdaňovacímu období, nebo ve vztahu k jednotlivé skutečnosti.

Daňové řízení se skládá podle okolností z dílčích řízení, ve kterých jsou vydávána jednotlivá rozhodnutí. Dílčím řízením se pro účely tohoto zákona rozumí řízení:

•    nalézací

–   vyměřovací, jehož účelem je stanovení daně,

–   doměřovací, které je vedeno za účelem stanovení změny poslední známé daně,

–   o řádném opravném prostředku proti rozhodnutí vydanému v řízení podle výše uvedených bodů,

•    při placení daní:

–   o posečkání daně a rozložení její úhrady na splátky,

–   o zajištění daně,

–   exekuční,

–   o řádném opravném prostředku proti rozhodnutí vydanému v řízení podle výše uvedených bodů,

–   o mimořádných opravných a dozorčích prostředcích proti jednotlivým rozhodnutím vydaným v rámci daňového řízení.

HLAVA IV  – NALÉZACÍ ŘÍZENÍ

Díl 1 – Vyměřovací řízení – § 135 – § 140

Uvedené ustanovení například řeší: •  povinnost subjektu podat řádné daňové tvrzení; další související povinnosti, •  otázka splatnosti daně, •  lhůta pro podání daňového přiznání, hlášení a vyúčtování, •  nevzniknutí daňové povinnosti; sdělení této skutečnosti správci daně, •  opravné daňové přiznání, opravné vyúčtování, •  vyměření daně, •  den doručení platebního výměru daňovému subjektu, •  stejnopis platebního výměru, •  otázka odvolání proti platebnímu výměru,…

 

Řádné daňové tvrzení

Řádné daňové tvrzení je povinen podat každý daňový subjekt, kterému to zákon ukládá, nebo daňový subjekt, který je k tomu správcem daně vyzván. Daňový subjekt je povinen v řádném daňovém tvrzení sám vyčíslit daň a uvést předepsané údaje, jakož i další okolnosti rozhodné pro vyměření daně. Daň je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání řádného daňového tvrzení.

Daňové přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období:

•    které činí nejméně 12 měsíců, se podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Daňový subjekt, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož daňové přiznání zpracovává a podává poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. To platí jen, je-li příslušná plná moc udělená tomuto poradci uplatněna u správce daně před uplynutím tříměsíční lhůty. Pokud v šestiměsíční lhůtě podle věty první tento poradce zemře nebo zanikne, zůstává tato lhůta zachována;

•    které činí 12 měsíců, se podává nejpozději do konce prvního měsíce, jímž začíná běh zdaňovacího období;

•    kratší než 1 rok, podává se daňové přiznání do 25 dnů po uplynutí zdaňovacího období. Tuto lhůtu nelze prodloužit.

V případě, kdy nevznikla daňovému subjektu ve zdaňovacím období daňová povinnost k dani, ke které je registrován, sdělí tuto skutečnost správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání nebo vyúčtování.

 

Kamenická 987

500 99 Hradec Králové

DIČ CZ01234567

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Sdělení – nevznikla daňová povinnost na registrované dani 

Na základě přihlášky k registraci ze dne 10. 1. 2000 jsme u Finančního úřadu pro Královéhradecký kraj registrováni k silniční dani. Za zdaňovací období roku 2016 nám však nevznikla žádná daňová povinnost. Tuto skutečnost sdělujeme správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

 

Ing. Karel Psavec

Předseda představenstva

 

Hlášení se podává do 20 dnů po uplynutí měsíce, v němž vznikla plátci daně povinnost, která je předmětem hlášení. Pokud je s hlášením spojena i povinnost odvést daň, je daň splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání hlášení.

Vyúčtování se podává do 3 měsíců po uplynutí kalendářního roku. Pokud je s vyúčtováním spojena i povinnost odvést daň, je daň splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání vyúčtování.

Lhůtu pro podání hlášení nebo vyúčtování nelze prodloužit.

Opravné daňové přiznání a opravné vyúčtování

Před uplynutím lhůty k podání daňového přiznání nebo vyúčtování může daňový subjekt nahradit daňové přiznání nebo vyúčtování, které již podal, opravným daňovým přiznáním nebo opravným vyúčtováním. V řízení se dále postupuje podle tohoto opravného daňového přiznání nebo opravného vyúčtování a k předchozímu daňovému přiznání nebo vyúčtování se nepřihlíží. Takto lze nahradit i dodatečná daňová přiznání nebo dodatečná vyúčtování nebo již podaná opravná přiznání nebo opravná vyúčtování.

Vyměření daně

Daň lze vyměřit na základě daňového přiznání nebo vyúčtování, nebo z moci úřední. Podle výsledků vyměřovacího řízení správce daně vyměří daň, kterou předepíše do evidence daní; vyměřením daně se rozumí i stanovení daně plátci daně k přímé úhradě.

V případě, kdy je daň vyměřená správcem daně vyšší než daň tvrzená daňovým subjektem, je rozdíl splatný v náhradní lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci platebního výměru. Ve stejné náhradní lhůtě je splatná i daň vyměřená z moci úřední.

Neodchyluje-li se vyměřovaná daň od daně tvrzené daňovým subjektem, správce daně nemusí daňovému subjektu výsledek vyměření oznamovat platebním výměrem. Uvedené neplatí, pokud byl zahájen postup k odstranění pochybností. Platební výměr správce daně založí do spisu. Za den doručení platebního výměru daňovému subjektu se považuje poslední den lhůty pro podání daňového přiznání nebo vyúčtování, a bylo-li daňové přiznání nebo vyúčtování podáno opožděně, den, kdy došlo správci daně.

Daňový subjekt je oprávněn vyžádat si od správce daně stejnopis platebního výměru, který správce daně zašle daňovému subjektu do 30 dnů ode dne, kdy obdržel jeho žádost; je-li žádost podána před okamžikem vydání platebního výměru, běží tato lhůta ode dne jeho vydání.

V případě, kdy se vyměřená daň neodchyluje-li se od daně tvrzené daňovým subjektem, nelze se proti platebnímu výměru, kterým je tato daň stanovena, odvolat. Uvedené neplatí, pokud byl platební výměr vydán na základě rozhodnutí o závazném posouzení.

 

Rodné číslo: 6612180000

Bytem Halasova 99, 500 99 Hradec Králové

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Žádost o vydání platebního výměru o vyměření daně

Žádám o vydání platebního výměru o vyměření daně k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2016.

Děkuji

Jaroslav Malý

Díl 2 – Doměřovací řízení – § 141 – § 144

Uvedené ustanovení například řeší: •  dodatečné daňové přiznání, dodatečné vyúčtování, •  následné hlášení jako oprava změn oproti již podanému hlášení; lhůta, •  snížení odvedené daně jako důsledek následného hlášení, •  doměření daně, doměřovací řízení, •  den doručení dodatečného platebního výměru daňovému subjektu, •  stejnopis dodatečného platebního výměru, •  otázka odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru,…

 

Dodatečné daňové přiznání a dodatečné vyúčtování

Zjistí-li daňový subjekt, že daň má být vyšší než poslední známá daň, je povinen podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistil, dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování a ve stejné lhůtě rozdílnou částku uhradit. Tato povinnost trvá, pokud běží lhůta pro stanovení daně. Poslední známá daň je výsledná daň, jak byla správcem daně dosud pravomocně stanovena v dosavadním průběhu daňového řízení o této dani.

Daňový subjekt je oprávněn v uvedené lhůtě podat dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování na daň nižší, než je poslední známá daň, jestliže daň byla stanovena v nesprávné výši. V tomto dodatečném daňovém přiznání nebo dodatečném vyúčtování nelze namítat vady postupu správce daně.

 

Dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování na daň nižší, než je poslední známá daň, není přípustné, pokud některé z rozhodnutí, z něhož vyplývá poslední známá daň, bylo učiněno podle pomůcek nebo vydáno na základě sjednání daně.

Daňový subjekt je oprávněn ve stanovených lhůtách podat dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování, kterým se nemění poslední známá daň, ale pouze údaje daňovým subjektem dříve tvrzené.

V dodatečném daňovém přiznání nebo dodatečném vyúčtování uvede daňový subjekt rozdíl oproti poslední známé dani a den jeho zjištění. V případě dodatečného daňového přiznání nebo dodatečného vyúčtování uvede i důvody pro jeho podání.

Dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování není přípustné k dani, která je předmětem probíhající daňové kontroly, popřípadě je-li předmětem výzvy (viz § 87 odst. 2), která byla oznámena daňovému subjektu, nebo je-li o této dani zahájeno řízení o mimořádném opravném prostředku, dozorčím prostředku nebo řízení o žalobě podané proti rozhodnutí správce daně. Takovéto skutečnosti přerušují běh lhůty pro podání dodatečného daňového přiznání nebo dodatečného vyúčtování. Nová lhůta počne běžet od ukončení daňové kontroly, podle jejíhož výsledku se poslední známá daň nemění, nebo od právní moci dodatečného platebního výměru, byl-li na základě daňové kontroly vydán, popřípadě od právní moci rozhodnutí, kterým je ukončeno řízení o mimořádném opravném prostředku, dozorčím prostředku nebo řízení o žalobě podané proti rozhodnutí správce daně.

Podá-li daňový subjekt dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování ještě před vyměřením daně, popřípadě před jejím doměřením, řízení zahájené tímto podáním se zastaví. Údaje uvedené v takto podaném dodatečném daňovém přiznání nebo dodatečném vyúčtování se využijí při vyměření nebo doměření této daně.

Následné hlášení

Do uplynutí lhůty pro podání vyúčtování nebo do doby, než správce daně stanoví za určitá období daň plátci daně k přímé úhradě, je plátce daně povinen podat k již podanému hlášení následné hlášení, pokud zjistí, že dosud ohlášené údaje nebyly správné. V tomto hlášení plátce daně vyznačí změny a rozdíly oproti již podanému hlášení a uvede původní den splatnosti opravovaných částek.

Doměření daně

Daňový řád informuje, že daň lze doměřit na základě dodatečného daňového přiznání nebo dodatečného vyúčtování, nebo z moci úřední. Právní moc dosavadních rozhodnutí o stanovení daně není jejímu doměření na překážku.

Neodchyluje-li se doměřovaná daň od daně dodatečně tvrzené daňovým subjektem, správce daně nemusí daňovému subjektu výsledek doměření oznamovat dodatečným platebním výměrem. Uvedené neplatí, pokud byl zahájen postup k odstranění pochybností. Dodatečný platební výměr správce daně založí do spisu.

 

Díl 3 – Společná ustanovení pro nalézací řízení – § 145 – § 148

Uvedené ustanovení například řeší: •  postup správce při nepodání řádného nebo dodatečného daňového tvrzení, •  metoda zaokrouhlování, •  otázka povinnosti zdůvodnit rozhodnutí o stanovení daně, •  lhůta pro stanovení daně,…

 

Postup při nepodání řádného nebo dodatečného daňového tvrzení

V případě, kdy nebylo podáno řádné daňové tvrzení, vyzve správce daně daňový subjekt k jeho podání a stanoví náhradní lhůtu. Nevyhoví-li daňový subjekt této výzvě ve stanovené lhůtě, může správce daně vyměřit daň podle pomůcek nebo předpokládat, že daňový subjekt tvrdil v řádném daňovém tvrzení daň ve výši 0 Kč.

Pokud lze důvodně předpokládat, že bude daň doměřena, může správce daně vyzvat daňový subjekt k podání dodatečného daňového tvrzení a stanovit náhradní lhůtu. Nevyhoví-li daňový subjekt této výzvě ve stanovené lhůtě, může správce daně doměřit daň podle pomůcek.

Zaokrouhlování

Daň se zaokrouhluje na celé koruny nahoru, a to jak v řádném daňovém tvrzení nebo dodatečném daňovém tvrzení, tak i při stanovení daně správcem daně. Záloha na daň se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru.

Výpočet na základě daňové sazby, koeficientů, ukazatelů a výsledek přepočtu měny se provádí s přesností na dvě platná desetinná místa. Postupné zaokrouhlování ve dvou nebo více stupních je nepřípustné.

Pro výpočet úroku náležejícího za 1 den se při použití repo sazby České národní banky za rok považuje 365 dnů.

Rozhodnutí o stanovení daně

Správce daně v nalézacím řízení stanoví daňovému subjektu daň rozhodnutím, které se označuje jako platební výměr, dodatečný platební výměr nebo hromadný předpisný seznam. Tato rozhodnutí se neodůvodňují. Pokud se stanovená daň odchyluje od daně tvrzené daňovým subjektem, musí být rozdíl v rozhodnutí o stanovení daně odůvodněn.

Pokud dojde ke stanovení daně:

•    z moci úřední, musí být rozhodnutí o stanovení daně odůvodněno,

•    na základě výsledku daňové kontroly, popřípadě výsledku postupu k odstranění pochybností, považuje se za odůvodnění zpráva o daňové kontrole, popřípadě protokol o projednání výsledku postupu k odstranění pochybností.

 

 Lhůta pro stanovení daně

Daň nelze stanovit po uplynutí lhůty pro stanovení daně, která činí 3 roky. Lhůta pro stanovení daně počne běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení, nebo v němž se stala daň splatnou, aniž by zde byla současně povinnost podat řádné daňové tvrzení.

Lhůta pro stanovení daně se prodlužuje o 1 rok, pokud v posledních 12 měsících před uplynutím dosavadní lhůty pro stanovení daně došlo k

a)  podání dodatečného daňového tvrzení nebo oznámení výzvy k podání dodatečného daňového tvrzení, pokud tato výzva vedla k doměření daně,

b)  oznámení rozhodnutí o stanovení daně,

c)  zahájení řízení o mimořádném opravném nebo dozorčím prostředku,

d)  oznámení rozhodnutí ve věci opravného nebo dozorčího prostředku, nebo

e)  oznámení rozhodnutí o prohlášení nicotnosti rozhodnutí o stanovení daně.

 

Poznámka

Pokud byla před uplynutím lhůty pro stanovení daně zahájena daňová kontrola, podáno řádné daňové tvrzení nebo oznámena výzva k podání řádného daňového tvrzení, běží lhůta pro stanovení daně znovu ode dne, kdy byl tento úkon učiněn.

 

Lhůta pro stanovení daně neběží po dobu:

a)  řízení, které je v souvislosti se stanovením daně vedeno před soudem ve správním soudnictví a před Ústavním soudem,

b)  řízení o otázce, o níž je příslušný rozhodnout soud a která je nezbytná pro správné stanovení daně,

c)  trestního stíhání pro daňový trestný čin související s touto daní,

d)  od zmeškání odvolací lhůty proti rozhodnutí o stanovení daně až do oznámení rozhodnutí o jejím navrácení v předešlý stav,

e)  od marného uplynutí úložní doby až do dne doručení rozhodnutí, kterým je prohlášena neúčinnost doručení rozhodnutí vydaného v nalézacím řízení, nebo

f)  ode dne odeslání žádosti o mezinárodní spolupráci při správě daní až do dne obdržení odpovědi na tuto žádost nebo do dne odeslání oznámení o ukončení mezinárodní spolupráce při správě daní v dané věci.

 

Lhůta pro stanovení daně končí nejpozději uplynutím 10 let od jejího počátku.

HLAVA V – PLACENÍ DANÍ

Díl 1 – Obecná ustanovení o placení daní – § 149 – § 160

Uvedené ustanovení například řeší:

předmět evidence daní,

vedení osobních daňových účtů,

zveřejnění přehledu druhů daní a jejich částí,

evidování údajů na osobních daňových účtech na základě předpisných, odpisných, platebních a opravných dokladů,

odsouhlasení správnosti evidence osobních daňových účtů správcem daně,

roční uzavření záznamů,

debetní a kreditní strana osobních daňových účtů z hlediska evidence,

oddělená část osobního daňového účtu pro evidenci nedobytných nedoplatků,

osobní depozitní účet,

potvrzení o stavu osobního daňového účtu,

pořadí úhrady daně,

nedoplatek, jeho uhrazení, vyrozumění o následcích spojených s jeho neuhrazením, marné uplynutí lhůty,

přeplatek,

použití přeplatku na úhradu nedoplatku na jiném osobním daňovém účtu,

použití přeplatku na úhradu nedoplatku u jiného správce daně,

použití vratitelného přeplatku na žádost subjektu,

vrácení vratitelného přeplatku,

posečkání úhrady daně (popřípadě rozložení úhrady na splátky) na žádost subjektu nebo z úřední moci povoluje správce v případech, kdy by:

neprodlená úhrada znamenala pro subjekt vážnou újmu

byla ohrožena výživa subjektu nebo výživa odkázaných osob

neprodlená úhrada vedla k zániku podnikání subjektu a zároveň by byl výnos z ukončení podnikání nižší než vytvořená daň v příštím období

nebylo možné vybrat daň najednou

bylo důvodné očekávat částečný nebo úplný zánik povinnosti uhradit daň

další podmínky a okolnosti vyhovění žádosti o posečkání,

odpis nedoplatku pro neodbytnost,

námitka proti úkonu správce, výjimky,

lhůta pro placení daně,

 

Evidence daní

Předmětem evidence daní, kterou vede správce daně, je zaznamenávání vzniku, stanovení, splnění, popřípadě jiného zániku daňových povinností, a z toho vyplývajících přeplatků, nedoplatků a případných převodů; tyto údaje jsou evidovány na osobních daňových účtech.

Osobní daňový účet je veden pro jednotlivé daňové subjekty odděleně za každý druh daně. S ohledem na přehlednost evidence daní může být daný druh daně rozčleněn na několik částí, o nichž se vedou samostatné osobní daňové účty.

Z údajů evidence daní správce daně na žádost daňového subjektu vystaví potvrzení o stavu jeho osobního daňového účtu.

 

Kamenická 987

500 99 Hradec Králové

DIČ CZ01234567

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Žádost o vystavení potvrzení stavu osobního daňového účtu

Žádám o vystavení potvrzení o stavu mého osobního daňového účtu (bezdlužnosti) k 31. 12. 2017 pro účely žádosti o bankovní úvěr.

Děkujeme

 

Ing. Karel Psavec

Předseda představenstva

 

Poznámka:

Sazebník zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích

Část I. Položka 1, bod 2. písm. a)

Výše: 100 Kč

Pořadí úhrady daně

Úhrada daně se na osobním daňovém účtu použije na úhradu splatných daňových pohledávek postupně podle těchto skupin:

a)  nedoplatky na dani a splatná daň,

b)  nedoplatky na příslušenství daně,

c)  vymáhané nedoplatky na dani,

d)  vymáhané nedoplatky na příslušenství daně.

Úhrada daně se použije na úhradu nedoplatků evidovaných u daného správce daně postupně podle těchto skupin:

•    nedoplatky na dani vymáhané daným způsobem vymáhání,

•    nedoplatky na příslušenství daně vymáhané daným způsobem vymáhání.

 

Úhrada daně hrazené jako pohledávka za majetkovou podstatou se na osobním daňovém účtu použije na úhradu splatných daňových pohledávek postupně podle těchto skupin:

a)  nedoplatky na dani a splatná daň z daňových povinností, které vznikly v době ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku,

b)  nedoplatky na příslušenství daně z daňových povinností, které vznikly v době ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku.

 

Poznámka

Úhrada daně se použije nejdříve na splatné daňové pohledávky s dřívějším datem splatnosti.

Nedoplatek

Nedoplatek je částka daně, která není uhrazena, a uplynul již den splatnosti této daně. Nedoplatek je rovněž neuhrazené příslušenství daně, u kterého již uplynul den splatnosti, popřípadě též neuhrazená částka zajištěné daně. Nedoplatek hradí daňový subjekt jako svůj daňový dluh. Tomuto dluhu odpovídá na straně příslušného veřejného rozpočtu splatná daňová pohledávka.

Přeplatek

Přeplatek je částka, o kterou úhrn plateb a vratek na kreditní straně osobního daňového účtu převyšuje úhrn předpisů a odpisů na debetní straně osobního daňového účtu. Správce daně převede přeplatek na úhradu případného nedoplatku téhož daňového subjektu na jiném osobním daňovém účtu, popřípadě na úhradu nedoplatku. Pokud není takového nedoplatku, stává se přeplatek vratitelným přeplatkem a zůstává jako platba na dosud neuhrazenou daň na osobním daňovém účtu, na kterém je evidován. Pokud existuje odůvodněný předpoklad, že dojde do 10 dnů ode dne, kdy má být přeplatek na úhradu nedoplatku na jiném osobním daňovém účtu použit, ke vzniku povinnosti uhradit daň na stejném osobním daňovém účtu, přeplatek se na úhradu nedoplatku na jiném osobním daňovém účtu nepoužije.

O převedení přeplatku, jehož výše přesahuje částku 1 000 Kč, se daňový subjekt vyrozumí. Za den úhrady nedoplatku převodem přeplatku se považuje den, který následuje po dni vzniku přeplatku, pokud tento nastal po dni vzniku nedoplatku; jinak den vzniku nedoplatku.

Daňový subjekt je oprávněn požádat správce daně, u něhož má vratitelný přeplatek, o použití tohoto přeplatku na úhradu nedoplatku, který má u jiného správce daně, nebo na úhradu nedoplatku jiného daňového subjektu u téhož nebo jiného správce daně, anebo na úhradu zálohy, jejíž výše se předepíše na debetní stranu osobního daňového účtu na základě uhrazené částky. Je-li této žádosti vyhověno, považuje se za den úhrady nedoplatku nebo zálohy den, kdy došla žádost správci daně.

Správce daně vrátí daňovému subjektu vratitelný přeplatek na základě žádosti daňového subjektu o vrácení vratitelného přeplatku, nebo pokud tak stanoví zákon. Správce daně vratitelný přeplatek nižší než 100 Kč daňovému subjektu vrátí jen ve výjimečných případech tak, aby byla zajištěna zásada hospodárnosti.

Pokud v době podání žádosti o vrácení vratitelného přeplatku dosahuje vratitelný přeplatek nejméně částku 100 Kč, poukáže jej správce daně do 30 dnů ode dne obdržení žádosti, v opačném případě žádosti vyhoví, pouze pokud vratitelný přeplatek této částky dosáhne do 60 dnů ode dne podání žádost. Lhůta pro jeho vrácení počíná běžet až ode dne následujícího po dosažení této částky.

Proti rozhodnutí správce daně o popisované žádosti se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho doručení. Vyhoví-li správce daně v plném rozsahu této žádosti, rozhodnutí daňovému subjektu neoznamuje, pokud o to není v žádosti výslovně požádán. Za den vydání rozhodnutí o žádosti, které bylo v plném rozsahu vyhověno, a současně za den jeho oznámení daňovému subjektu se považuje den, který následuje po dni doručení žádosti správci daně. Proti tomuto rozhodnutí nelze uplatnit opravné prostředky.

Pokud je poukazován správcem daně vratitelný přeplatek na žádost po uvedené lhůtě nebo po lhůtě stanovené zákonem pro vrácení vratitelného přeplatku, který se vrací bez žádosti, náleží daňovému subjektu úrok z vratitelného přeplatku, který odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Tento úrok daňovému subjektu náleží ode dne následujícího po dni, ve kterém uplynula stanovená lhůta pro vrácení vratitelného přeplatku, do dne jeho poukázání daňovému subjektu. Úrok se nepřizná, nepřesahuje-li 100 Kč. O výši úroku rozhodne správce daně bezodkladně po vrácení tohoto přeplatku.

Pokud nepožádá daňový subjekt o vrácení vratitelného přeplatku do 6 let od konce roku, ve kterém přeplatek vznikl, přeplatek zaniká a stává se příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správce daně, který o něm evidoval.

 

Rodné číslo: 6612180000

Bytem Halasova 99, 500 99 Hradec Králové

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Žádost o použití přeplatku na úhradu jiné daně

Žádám o použití mého přeplatku na mém osobním účtu u daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2016, který vznikl ve výši 10 254 Kč, na zálohu silniční daně za 1. čtvrtletí roku 2017.

 

Děkuji

Jaroslav Malý

 

Kamenická 987

500 99 Hradec Králové

DIČ CZ01234567

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Žádost o vrácení přeplatku

 

Žádáme o připsání přeplatku ve výši 1 555 444 Kč, který je veden na našem daňovém účtu, a vzhledem k tomu, že nemáme u správce daně nedoplatek na jiných daních, na náš bankovní účet 123456789/9999

 

Ing. Karel Psavec

Předseda představenstva

 

Posečkání

Na žádost daňového subjektu nebo z moci úřední může správce daně povolit posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky:

a)  pokud by neprodlená úhrada znamenala pro daňový subjekt vážnou újmu,

b)  pokud by byla ohrožena výživa daňového subjektu nebo osob na jeho výživu odkázaných,

c)  pokud by neprodlená úhrada vedla k zániku podnikání daňového subjektu, přičemž výnos z ukončení podnikání by byl pravděpodobně nižší než jím vytvořená daň v příštím zdaňovacím období,

d)  není-li možné vybrat daň od daňového subjektu najednou, nebo

e)  při důvodném očekávání částečného nebo úplného zániku povinnosti uhradit daň.

 

Správce daně rozhodne o žádosti o posečkání do 30 dnů ode dne jejího podání.

V rozhodnutí, kterým bylo povoleno posečkání, se stanoví doba posečkání a posečkání může být vázáno i na další podmínky.

 

Rodné číslo: 6612180000

Bytem Halasova 99, 500 99 Hradec Králové

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Žádost o rozložení úhrady daně na splátky

Na základě příslibu mých dlužníků a stálých obchodních partnerů, kteří se mi zavázali uhradit své závazky nejpozději ke dni 30. 6. 2017, Vás žádám o posečkání s placením vyměřené daně z příjmů fyzických osob, a to ve splátkách.

 

Rozpis položek návrhu:

Celková daň činí 1 500 000 Kč a já tímto žádám o svolení s placením daně v následujících splátkách, přičemž tento splátkový kalendář považuji v případě Vašeho souhlasu za závazný.

1 splátka ke dni 30. 4. 2017 ve výši 500 000 Kč,

2 splátka ke dni 31. 5. 2017 ve výši 500 000 Kč,

3 splátka ke dni 30. 6. 2017 ve výši 500 000 Kč.

 

Jednorázovým splacením daně v předepsaném termínu bych vážně ohrozil své podnikání, protože bych nemohl dostát svým smluvním závazkům při subdodávek pro ABCXYZ, a.s., kde jsem smluvně zavázán dodat díly k pivovaru v Tbilisi – Gruzie, což by bylo pro mé podnikání likvidační.

 

Děkuji

Jaroslav Malý

 

Poznámka:

Sazebník zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích

Část I. Položka 1, bod 1. písm. d)

Výše: 400 Kč

 

Po dobu povoleného posečkání nevzniká daňovému subjektu povinnost uhradit úrok z prodlení. Za dobu posečkání vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit úrok z posečkané částky, který odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

O předpisu úroku z posečkané částky za dobu posečkání vydá správce daně platební výměr bezodkladně po skončení posečkání. Úrok z posečkané částky se nepředepíše, nepřesahuje-li 100 Kč. Úrok z posečkané částky je splatný do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru.

V případ, kdy není dodržena některá z podmínek rozhodnutí o posečkání, pozbývá toto rozhodnutí účinnosti dnem jejího nedodržení. Správce daně o tom vydá rozhodnutí. Rozhodnutí o posečkání pozbývá účinnosti rovněž zahájením likvidace nebo dnem účinnosti rozhodnutí o úpadku.

Kamenická 987

500 99 Hradec Králové

DIČ CZ01234567

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Žádost o posečkání se zaplacením daně

Vzhledem k neobvyklému sledu událostí, které nás v poslední době při našem podnikání provázejí, žádáme o posečkání se zaplacením 250 000 Kč daně z přidané hodnoty za zdaňovací období 2/2017 do 25. 4. 2017.

Na základě jednání s mými dlužníky obdržím platbu za své zakázky v celkové výši 380 000 Kč nejdéle do 23. 4. 2017. Tato částka přesahuje výši placené daně, avšak pokud bych daň uhradil nyní, naše obchodní korporace by se ocitla ve velmi tíživé likvidační situaci, zaměstnanci by přišli o zaměstnání.

Prosím, přihlédněte k naší dosavadní platební morálce. Až do současné doby jsme neměli prodlevy s placením daní. Proto nyní žádáme o shovívavost.

 

Ing. Karel Psavec

Předseda představenstva

Příloha

Stav pohledávek po lhůtě splatnosti ke dni 20. 3. 2017

 

Poznámka:

Sazebník zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích

Část I. Položka 1, bod 1. písm. d)

Výše: 400 Kč

Odpis nedoplatku pro nedobytnost

Správce daně odepíše nedobytný nedoplatek. Nedobytným nedoplatkem se rozumí nedoplatek,

a)  který byl bezvýsledně vymáhán na daňovém subjektu i na jiných osobách, na nichž mohl být vymáhán, nebo jehož vymáhání by zřejmě nevedlo k výsledku, anebo u něhož je pravděpodobné, že by náklady vymáhání přesáhly jeho výtěžek, nebo

b)  jehož vymáhání je spojeno se zvláštními nebo nepoměrnými obtížemi.

Námitka

Proti úkonu správce daně při placení daní, nejde-li o rozhodnutí, u kterého zákon připouští podání odvolání, může osoba zúčastněná na správě daní uplatnit námitku ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se o úkonu dozvěděla. Námitka se podává u správce daně, který úkon provedl.

Správce daně námitku posoudí a rozhodne o ní. Vyhoví-li námitce v plném rozsahu, napadený úkon zruší, a vyhoví-li námitce částečně, napadený úkon změní nebo zjedná nápravu jiným způsobem. Neuzná-li správce daně oprávněnost v námitce uplatňovaných důvodů, námitku rozhodnutím zamítne. Rozhodnutí, kterým je námitce v plném rozsahu vyhověno, se neodůvodňuje.

 

Rodné číslo: 6612180000

Bytem Halasova 99, 500 99 Hradec Králové

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Námitka podjatosti úřední osoby

Dne 18. 3. 2017 jsem obdržel oznámení Finančního úřadu pro Královéhradecký kraj Územní pracoviště v Hradci Králové, č. j. 111111/22/333333/4444 o zahájení daňové kontroly, jejímž provedením je pověřen pracovnice oddělení kontroly správce daně, paní Jana Drábová.

Vzhledem k tomu, že jde o matku mé manželky, se kterou máme velmi vyostřené vztahy, podávám námitku z důvodu její podjatosti, podávám návrh na jeho vyloučení z daňového řízení v dané věci.

 

Jaroslav Malý

Lhůta pro placení daně

Nedoplatek nelze vybrat a vymáhat po uplynutí lhůty pro placení daně, která činí 6 let. Lhůta pro placení daně začne běžet dnem splatnosti daně. Jde-li o nedoplatek z částky daně, k jejíž úhradě byla stanovena náhradní lhůta splatnosti, začne lhůta pro placení běžet náhradním dnem splatnosti daně.

 

Pokud byl před uplynutím lhůty pro placení daně správcem daně učiněn úkon (viz dále), běží lhůta pro placení daně znovu ode dne, v němž byl tento úkon učiněn. Úkonem přerušujícím běh lhůty pro placení daně je:

a)  zahájení exekučního řízení podle tohoto nebo jiného zákona,

b)  zřízení zástavního práva, nebo

c)  oznámení rozhodnutí o posečkání nebo rozhodnutí, kterým se mění stanovená doba posečkání.

 

Lhůta pro placení daně neběží po dobu:

•    vymáhání daně soudem nebo soudním exekutorem,

•    přihlášení daňové pohledávky do insolvenčního řízení nebo do veřejné dražby,

•    odkladu daňové exekuce odložené na návrh,

•    daňové exekuce srážkami ze mzdy, nebo

•    dožádání mezinárodní pomoci při vymáhání nedoplatku.

 

Lhůta pro placení daně končí nejpozději uplynutím 20 let od jejího počátku. Pokud je nedoplatek zajištěn zástavním právem, které se zapisuje do příslušného veřejného registru, zaniká právo vybrat a vymáhat nedoplatek uplynutím 30 let po tomto zápisu.

Díl 2 – Dělená správa – § 161 – § 162

Uvedené ustanovení například řeší: •  dělená správa; případy, kdy k ní dochází, •  osoba správce daně a osoba daňového subjektu v případech dělené správy,…

 

K dělené správě dochází, je-li rozhodnutím orgánu veřejné moci, který není správcem daně, vydaným při výkonu veřejné moci uložena platební povinnost k peněžitému plnění určenému do veřejného rozpočtu a postupuje-li se při jeho placení podle tohoto zákona nebo podle jeho jednotlivých ustanovení.

Díl 3 –Vybírání daní – § 163 – § 166

Uvedené ustanovení například řeší: •  možnosti placení daně, •  účet nejasných plateb, •  otázka vrácení platby, •  stanovení dne platby,…

 

Způsob placení daně

Daň se platí příslušnému správci daně v české měně. Pokud je platba poukázána v cizí měně, zaeviduje ji správce daně na osobní daňový účet daňového subjektu ve výši, v jaké mu byla připsána na účet v české měně.

Daň lze platit:

•    bezhotovostním převodem z účtu vedeného u poskytovatele platebních služeb na příslušný účet správce daně,

•    v hotovosti

–   prostřednictvím poskytovatele platebních služeb nebo poštovním poukazem na příslušný účet správce daně,

–   úřední osobě pověřené přijímat tyto platby, přičemž součet plateb na všechny druhy daně za jeden daňový subjekt nesmí v průběhu jednoho kalendářního dne u jednoho správce daně přesáhnout částku 500 000 Kč,

–   šekem, jehož proplacení je zajištěno poskytovatelem platebních služeb,

–   daňovému exekutorovi, jde-li o platbu při daňové exekuci, a

–   oprávněné úřední osobě, jde-li o platbu pořádkové pokuty,

•    kolkovými známkami (pokud tak stanoví zákon),

•    přeplatkem na jiné dani.

 

Daňový subjekt je povinen uvést, na kterou daň je platba určena, a správce daně ji na tuto daň přijme.

Správce daně přijme každou platbu daně, i když není provedena daňovým subjektem, a zachází s ní stejným způsobem, jako by ji vykonal daňový subjekt. Vrácení platby tomu, kdo ji za daňový subjekt uhradil, není přípustné.

 

Poznámka

Správce daně vrátí pouze platbu, která byla provedena zřejmým omylem, a to na žádost poskytovatele platebních služeb nebo provozovatele poštovních služeb učiněnou nejpozději v den, kdy platba daně byla připsána na účet správce daně. V případě, kdy je žádost uplatněna později, lze tuto platbu vrátit pouze tehdy, vznikl-li touto platbou vratitelný přeplatek, který nebyl do dne vyřízení žádosti vrácen daňovému subjektu, ani použit na úhradu jiného nedoplatku, a to pouze do výše tohoto přeplatku, i když je nižší než 100 Kč.

 

Rodné číslo: 6612180000

Bytem Halasova 99, 500 99 Hradec Králové

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Žádost o vrácení platby – zřejmý omyl

Při zpracovávání příkazů k úhradě jsem omylem vybral bankovní spojení účtu správce daně místo bankovního účtu mé bývalé manželky, paní Jaroslavy Malé, takže jsem výživné ve výši 5 000 Kč poukázal dne 18. 3. 2017 na bankovní účet 99999999/0710 místo 1111111/9999, jak dokládám kopií mého bankovního výpisu. Vzhledem k tomu, že na svém osobním účtu nemám nedoplatek a k převodu finančních prostředků na účet správce daně došlo zřejmým omylem, žádám Vás o vrácení platby na můj bankovní účet 2222222/9999.

 

Děkuji za pochopení i ochotu.

Jaroslav Malý 

Den platby

Za den platby se považuje:

a)  u platby, která byla prováděna poskytovatelem platebních služeb nebo provozovatelem poštovních služeb, den, kdy byla připsána na účet správce daně, nebo

b)  u platby prováděné v hotovosti u správce daně den, kdy úřední osoba platbu převzala nebo

c)  u platby prováděné bezhotovostním převodem, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím platební karty nebo obdobného platebního prostředku, den, kdy ten, kdo daň platí, předal platební příkaz správci daně.

Díl 4 – Zajištění daní – § 167 – 174

Uvedené ustanovení například řeší: •  vydání zajišťovacího příkazu, •  okamžik vykonatelnosti zajišťovacího příkazu, •  určení výše zajišťované daně, •  důvody pro ukončení účinnosti zajišťovacího příkazu, •  změna vykonatelného rozhodnutí v exekuční titul, •  podmínky pro zřízení zástavního práva k majetku subjektu, •  výkon zástavního práva, •  otázka povinnosti ručitele uhradit nedoplatek, •  zajištění daně ručením nebo finanční zárukou, •  povinnost subjektu platit zálohy na daň, výše a lhůty, zajištění daně prostřednictvím placení záloh,…

 

Zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň

V případě, kdy je odůvodněná obava, že daň, u které dosud neuplynul den splatnosti, nebo daň, která nebyla dosud stanovena, bude v době její vymahatelnosti nedobytná, nebo že v této době bude vybrání daně spojeno se značnými obtížemi, může správce daně vydat zajišťovací příkaz. Zajišťovacím příkazem správce daně uloží daňovému subjektu úhradu v příkazu uvedené částky.

Pokud není nebezpečí z prodlení, správce daně uloží daňovému subjektu, aby do 3 pracovních dnů tuto částku daně zajistil ve prospěch správce daně složením jistoty na jeho depozitní účet. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je zajišťovací příkaz vykonatelný okamžikem oznámení daňovému subjektu. U daně, která nebyla dosud stanovena, stanoví výši zajišťované částky správce daně podle vlastních pomůcek. Není-li nebezpečí z prodlení, může správce daně vyzvat daňový subjekt, aby nejpozději do 3 pracovních dnů sdělil údaje potřebné pro určení výše zajišťované daně.

V případě, kdy není vydáno rozhodnutí o odvolání proti zajišťovacímu příkazu do 30 dnů ode dne, kdy bylo podáno, zajišťovací příkaz se stává neúčinným, Proti zajišťovacímu příkazu nelze uplatnit obnovu řízení.

Pominou-li před stanovením daně nebo před dnem její splatnosti důvody, pro které bylo zajištění daně uplatněno, správce daně bezodkladně rozhodne o ukončení účinnosti zajišťovacího příkazu.

Zástavní právo

Správce daně může zřídit rozhodnutím zástavní právo k majetku daňového subjektu k zajištění jím neuhrazené daně za podmínek stanovených občanským zákoníkem (pokud daňový řád nestanoví jinak). Rozhodnutí o zřízení zástavního práva obsahuje ve výroku výši daně zajištěné zástavním právem a označení zástavy.

Správce daně může rozhodnout o zřízení zástavního práva k majetku vlastníka, odlišného od daňového subjektu, jehož nedoplatek je zajišťován, a to na základě předchozího písemného souhlasu vlastníka s úředně ověřeným podpisem.

Zástavní právo vzniká doručením rozhodnutí o zřízení zástavního práva daňovému subjektu nebo osobě. Zástavní právo k nemovité věci evidované v katastru nemovitostí, jakož i k dalšímu majetku, o kterém jsou vedeny veřejné registry, vzniká doručením rozhodnutí o zřízení zástavního práva příslušnému katastrálnímu úřadu, popřípadě tomu, kdo vede veřejný registr.

Výkon zástavního práva

Správce daně může vykonat zástavní právo podle občanského zákoníku. Při výkonu zástavního práva se přiměřeně použije ustanovení o provádění daňové exekuce.

Ručení

Nedoplatek je povinen uhradit také ručitel, pokud mu zákon povinnost ručení ukládá a pokud mu správce daně ve výzvě sdělí stanovenou daň, za kterou ručí, a současně jej vyzve k úhradě nedoplatku ve stanovené lhůtě (kopie rozhodnutí o stanovení daně je přílohou této výzvy).

Proti výzvě ručiteli se může ručitel odvolat, včas podané odvolání má odkladný účinek. V rozhodnutí o odvolání lze snížit nedoplatek, který má být ručitelem uhrazen, jako výsledek doměřovacího řízení nebo řízení o dozorčím prostředku vůči rozhodnutí o stanovení daně, za kterou ručitel ručí. V případě, že takto nelze změnit výši stanovené daně v důsledku uplynutí lhůty pro stanovení daně, lze při uznání důvodů, že původní daň byla stanovena nesprávně, snížit nedoplatek, který má být ručitelem uhrazen, pouze vůči ručiteli.

Rodné číslo: 6612180000

Bytem Halasova 99, 500 99 Hradec Králové

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Odvolání ručitele proti výzvě k úhradě ručeného nedoplatku

Rozhodnutím správce daně č. j. 111111/22/333333/4444 ze dne 18. 3. 2017 jsem byl vyzván k úhradě daňového nedoplatku ve výši 1 123 345 Kč na dani z příjmů společník veřejné obchodní společnosti ZYX v.o.s., IČ: 55443322.

Dlužná částka již byla v době vydání výzvy uhrazena veřejné obchodní společnosti ZYX v.o.s., a to převodem z účtu 22222222/9999 u Banky, a.s. dne 17. 3. 2017. Jako důkaz přikládám kopii bankovního výpisu.

Vzhledem k tomu, že výzva správce daně k úhradě daňového nedoplatku je neopodstatněná, odvolávám se proti ni. Navrhuji, aby výzva správce daně č. j. 111111/22/333333/4444 byla v plném rozsahu zrušena.

 

Jaroslav Malý

 

Příloha

Fotokopie bankovního výpisu ze dne 17. 3. 2017

 

Ručitel, kterému byla doručena výzva, má při placení daní procesní postavení jako daňový subjekt jakož i oprávnění ke zproštění povinnosti mlčenlivosti o informacích podléhajících povinnosti mlčenlivosti, se kterými byl seznámen. Po oznámení výzvy ručiteli je ručitel oprávněn nahlížet do spisu ohledně nedoplatku, za který ručí, v rozsahu nezbytném pro uplatnění opravného prostředku, podání podnětu k použití dozorčího prostředku nebo podnětu k prominutí daně. Do té doby má právo na informaci od správce daně o výši nedoplatku, za který ručí.

V případě, kdy je na žádost ručitele povoleno posečkání, lze nedoplatek po tuto dobu vymáhat pouze na daňovém subjektu. Ručiteli, který je v prodlení s úhradou nedoplatku, ke které byl vyzván, nevzniká k tomuto nedoplatku samostatný úrok z prodlení; to platí i pro úrok z posečkané částky v případě, že je ručiteli povoleno posečkání.

 

Poznámka

Ručiteli, který uhradil za daňový subjekt nedoplatek, vydá správce daně potvrzení o úhradě tohoto nedoplatku.

 

Rodné číslo: 6612180000

Bytem Halasova 99, 500 99 Hradec Králové

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Žádost ručitele o nahlédnutí do spisu

Vzhledem k tomu, že jsem byl dne 18. 3. 2017 rozhodnutím správce daně č. j. 111111/22/ 333333/4444 vyzván k úhradě daňového nedoplatku ve výši 1 123 345 Kč na dani z příjmů jako společník veřejné obchodní společnosti ZYX v.o.s., IČ: 55443322, žádám Vás o nahlédnutí daňového spisu uvedené společnosti, abych mohl vykonávat svá práva.

Rád bych se u Vás zastavil 30. 3. 2017 v 10 hodin. Prosím o potvrzení termínu zprávou zaslanou do mé datové schránky.

 

Děkuji

Jaroslav Malý

 

Rodné číslo: 6612180000

Bytem Halasova 99, 500 99 Hradec Králové

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Žádost ručitele o vydání potvrzení o úhradě nedoplatku

Vzhledem k tomu, že jsem dne 18. 3. 2017 provedl úhradu ve výši 555 000 Kč, jako plnění daňového nedoplatku za veřejnou obchodní společnosti ZYX v.o.s., IČ: 55443322, za kterou ručím, jako společník veřejné obchodní společnosti, prosím o vydání potvrzení o provedené úhradě nedoplatku.

 

Děkuji

Jaroslav Malý

Zajištění daně ručením nebo finanční zárukou

Správce daně může rozhodnout o přijetí:

•    ručení třetí osoby odlišné od daňového subjektu k zajištění jím neuhrazené daně, a to na základě písemného prohlášení ručitele s úředně ověřeným podpisem,

•    finanční záruky k zajištění dosud neuhrazené daně, a to na základě předloženého písemného prohlášení výstavce v záruční listině o tom, že na výzvu správce daně uhradí zajištěnou částku.

Zálohy

Daň lze zajistit prostřednictvím placení záloh, jestliže daň není ještě známa a neuplynul-li den její splatnosti. Povinnost platit daň prostřednictvím záloh stanoví zákon. Daňový subjekt je povinen platit zálohy na daň ve výši a lhůtách stanovených zákonem nebo rozhodnutím správce daně.

Po skončení zdaňovacího období nebo období, za které je podáváno daňové přiznání, popřípadě vyúčtování, se uhrazené zálohy na daň započítávají na úhradu splatné daně. Pokud závisí změna periodicity nebo výše záloh na poslední známé dani, účinnost změny poslední známé daně nastává následující měsíc po právní moci rozhodnutí o stanovení daně.

 

Kamenická 987

500 99 Hradec Králové

DIČ CZ01234567

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Žádost o stanovení nižší zálohy

Na základě ustanovené § 174 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, Vás žádáme o stanovené nižší zálohy daně z příjmů právnických osob splatnou 15. 6. 2017 z 1 937 600 Kč na 372 300 Kč. Tuto žádost odůvodňujeme následujícími skutečnostmi:

Daňová povinnost naší společnosti za zdaňovací období roku 2016 činí 1 488 860 Kč, jak vyplývá z podaného daňového přiznání právnických osob dne 23. 5. 2017. Vzhledem k finančnímu plánu, který vychází z aktuálního stavu kontrahovaných zakázek do konce letošního roku, předpokládáme, že výsledek hospodaření roku 2017 (bohužel) ani nedosáhne hodnot výsledku hospodaření roku 2016 (14 482 490 Kč – viz řádek 10 daňového přiznání). Dle metodického postupu, který rozumně vychází z objektivně zjištěných skutečností, předpokládáme připočitatelné položky (řádky 20 až 62 daňového přiznání) a položky snižující základ daně (řádky 100 až 162 daňového přiznání) za rok 2017 v úrovni oscilující okolo hodnot vykázaných v daňovém přiznání za zdaňovací období roku 2016. Výsledná daňová povinnost by tedy neměla být významným způsobem odlišná oproti roku 2016.

Z výše uvedených důvodů žádáme o stanovení nižší zálohy na daň z příjmů právnických osob splatnou dne 15. 6. 2017 na úroveň, která vychází z daňového přiznání za zdaňovací období roku 2016 pro další zálohové období, tzn. ve výši 372 300 Kč. Navíc, což významným způsobem podporuje naši žádost, již byla zaplacena záloha k termínu 15. března 2017 ve výši 1 937 600 Kč, což vytváří jistý prostor pro případné odchylky od výše uvedených skutečností.

Ing. Karel Psavec

Předseda představenstva

 

Přílohy: účetní závěrka k 31. 12. 2016

ekonomický rozbor ze dne 18. 3. 2017

Díl 5 – Vymáhání daní – § 175 – § 176

Uvedené ustanovení například řeší: •  způsoby vymáhání nedoplatku, •  exekuční titul,…

 

Vymáhání daní

Správce daně může vymáhat nedoplatek daňovou exekucí nebo zabezpečit vymáhání nedoplatku prostřednictvím soudního exekutora, popřípadě jej uplatnit v insolvenčním řízení nebo přihlásit jej do veřejné dražby. Správce daně zvolí způsob vymáhání nedoplatku tak, aby výše nákladů spojených s vymáháním, které bude daňový subjekt povinen uhradit, nebyla ve zjevném nepoměru k výši nedoplatku.

Exekuční titul

Exekučním titulem je výkaz nedoplatků sestavený z údajů evidence daní, vykonatelné rozhodnutí, kterým je stanoveno peněžité plnění, nebo vykonatelný zajišťovací příkaz.

Výkaz nedoplatků obsahuje:

a)  označení správce daně, který výkaz nedoplatků vydal,

b)  číslo jednací,

c)  označení daňového subjektu, který neuhradil nedoplatek (dlužník),

d)  údaje o jednotlivých nedoplatcích,

e)  podpis úřední osoby s uvedením jména a pracovního zařazení a otisk úředního razítka (tuto náležitost lze nahradit kvalifikovaným elektronickým podpisem úřední osoby),

f)  potvrzení o vykonatelnosti,

g)  den, k němuž je výkaz nedoplatků sestaven.

Oddíl 1 – Daňová exekuce – § 177 – § 185

Uvedené ustanovení například řeší: •  subsidiární působnost daňového řádu v otázkách daňové exekuce k občanskému soudnímu řádu, •  nařízení daňové exekuce, způsoby jejího provedení, •  vyloučení majetku z daňové exekuce, •  povinnost dlužníka podat prohlášení o majetku, okolnosti a náležitosti takového prohlášení, •  odklad a zastavení daňové exekuce, •  exekuční náklady: kdo je povinen hradit, v čem spočívají, stanovení výše, •  exekuce majetku patřícího do společného jmění manželů, •  vratitelný přeplatek, •  změna místní příslušnosti prodejem movitých nebo nemovitých věcí, •  omezení v dlužníkově oznamovací povinnosti,…

 

Daňová exekuce

Pokud nestanoví daňový řád jinak, postupuje se při daňové exekuci podle občanského soudního řádu.

Nařízení daňové exekuce

Daňová exekuce se nařizuje vydáním exekučního příkazu, čímž je zahájeno exekuční řízení. Výrok exekučního příkazu obsahuje (kromě náležitostí dle § 102 odst. 1 daňového řádu):

a)  způsob provedení daňové exekuce,

b)  výši nedoplatku, pro který je exekuce nařizována,

c)  výši exekučních nákladů,

d)  odkaz na exekuční titul.

 

V případě, kdy se částka, pro kterou je daňová exekuce nařizována, zvyšuje po nařízení daňové exekuce o úrok z prodlení, správce daně nařídí ve výroku exekučního příkazu i exekuci tohoto úroku a uvede zde rovněž způsob jeho výpočtu. Z úroku z prodlení vzniklého po nařízení daňové exekuce nevznikají exekuční náklady.

 

Poznámka

Exekuční příkaz se doručuje dlužníkovi a dalším příjemcům tohoto rozhodnutí a nelze proti němu uplatnit opravné prostředky.

 

Daňovou exekuci lze provést pouze těmito způsoby:

•    srážkami ze mzdy,

•    přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb,

•    přikázáním jiné peněžité pohledávky,

•    postižením jiných majetkových práv,

•    prodejem movitých věcí, nebo

•    prodejem nemovitých věcí.

Vyloučení majetku z daňové exekuce

Po nařízení daňové exekuce správce daně na návrh osoby, které svědčí právo k majetku nepřipouštějící provedení exekuce nebo osoby, které je exekučním příkazem ukládána povinnost ohledně takového majetku, popřípadě z moci úřední, rozhodnutím vyloučí z daňové exekuce majetek, kterému svědčí právo nepřipouštějící provedení exekuce; příjemcem tohoto rozhodnutí je dlužník a další osoby, které podaly návrh na vyloučení majetku z daňové exekuce.

 

O návrhu na vyloučení majetku z daňové exekuce rozhodne správce daně do 30 dnů. Proti rozhodnutí o vyloučení majetku z daňové exekuce se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho doručení. Po dobu řízení o návrhu na vyloučení majetku z daňové exekuce nelze majetek, který je předmětem návrhu, prodat. Uvedené neplatí, pokud se jedná o věc, která se rychle kazí.

 

Osoby, které jsou oprávněny podat návrh na vyloučení majetku z daňové exekuce a které:

•    jsou příjemci exekučního příkazu, mohou u správce daně, který daňovou exekuci nařídil, podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení exekučního příkazu návrh na vyloučení majetku z daňové exekuce,

•    nejsou příjemci exekučního příkazu, mohou své právo uplatnit návrhem u správce daně, který daňovou exekuci nařídil, ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy se o tom, že na jejich majetek byla nařízena daňová exekuce, dozvěděly, nejdéle do zahájení dražebního jednání; pokud tento majetek není předmětem dražby, tak nejdéle do dne, kdy byla daňová exekuce provedena.

Prohlášení o majetku

Nebyl-li nebo nemohl-li být vymáhaný nedoplatek uhrazen daňovou exekucí přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb, má na výzvu správce daně dlužník povinnost podat ve stanovené lhůtě prohlášení o majetku. Lhůta pro podání prohlášení o majetku nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy. Ve výzvě správce daně poučí dlužníka o povinnostech spojených s doručením výzvy a případných následcích spojených s nepodáním prohlášení nebo uvedením nepravdivých anebo hrubě zkreslených údajů. Ohledně nesplnění této povinnosti není správce daně vázán povinností mlčenlivosti pro účely trestního řízení.

 

V prohlášení o majetku je dlužník povinen uvést úplné a pravdivé údaje o svém majetku, včetně majetku patřícího do společného jmění manželů. V prohlášení o majetku je dlužník povinen uvést:

a)  plátce mzdy, nebo jiného příjmu postižitelného srážkami ze mzdy, a výši těchto svých nároků,

b)  poskytovatele platebních služeb, u nichž má peněžní prostředky na účtech, čísla účtů a výši peněžních prostředků na nich,

c)  osoby, vůči nimž má jiné peněžité pohledávky, důvod, výši a den splatnosti těchto pohledávek,

d)  osoby, vůči nimž má jiná majetková práva nebo nárok na jiné majetkové hodnoty, jejich důvod a hodnotu, popřípadě datum, kdy má být plněno,

e)  movité věci, které vlastní, popřípadě, na nichž má spoluvlastnický podíl, s výjimkou věcí, které nepodléhají výkonu rozhodnutí, místo, popřípadě osobu, u které se nacházejí; totéž platí i o vkladních knížkách, vkladních listech a jiných formách vkladů, cenných papírech, včetně zaknihovaných a imobilizovaných, listinách, jejichž předložení je třeba k uplatnění vlastnického práva k věci, ceninách, penězích a dalších platebních prostředcích,

f)  nemovité věci, které vlastní, popřípadě, na nichž má spoluvlastnický podíl, a jeho výši,

g)  obchodní závody, které vlastní, a jejich umístění,

h)  další majetek neuvedený výše,

i)   právní závady, které váznou na uvedeném majetku,

j)   výslovné prohlášení o tom, že o svém majetku, včetně majetku patřícího do společného jmění manželů, uvedl úplné a pravdivé údaje.

 

Rodné číslo: 6612180000

Bytem Halasova 99, 500 99 Hradec Králové

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Prohlášení o majetku

Na základě výzvy správce daně č. j. 111111/22/ 333333/4444 ze dne 18. 3. 2017 podávám prohlášení o majetku:

•    zaměstnavatel: ZYX v.o.s., IČ: 55443322, se sídlem Halasova 9, 500 99 Hradec Králové

•    bankovní účet číslo 22222222/9999 u Banky, a.s.

•    movité věci ve vlastnictví a spoluvlastnictví (viz soupis vypracovaný v rámci místního šetření správce daně dne 18. 3. 2017.

Žádný jiný hmotný ani nehmotný majetek nevlastním ani nespoluvlastním (včetně společného jmění manželů).

Výslovně prohlašuji, že jsem o svém majetku uvedl úplné a pravdivé údaje.

 

Jaroslav Malý

(úředně ověřený podpis)

Odklad a zastavení daňové exekuce

Správce daně může daňovou exekuci na návrh dlužníka nebo z moci úřední částečně nebo zcela odložit, zejména šetří-li se skutečnosti rozhodné pro zastavení daňové exekuce, vyloučení předmětu exekuce ze soupisu věcí nebo podmínky pro posečkání úhrady nedoplatku. Nestanoví-li správce daně v rozhodnutí o odložení daňové exekuce jinak, právní účinky již provedených exekučních úkonů zůstávají zachovány. Pominou-li důvody, které vedly k odkladu daňové exekuce, a nedojde-li k jejímu zastavení, rozhodne správce daně o pokračování v daňové exekuci.

Správce daně na návrh příjemce exekučního příkazu nebo z moci úřední daňovou exekuci zcela nebo zčásti zastaví, pokud:

a)  pro její nařízení nebyly splněny zákonné podmínky,

b)  odpadl důvod, pro který byla daňová exekuce nařízena,

c)  povolí posečkání úhrady nedoplatku,

d)  bylo pravomocně rozhodnuto, že postihuje majetek, k němuž náleží právo nepřipouštějící exekuci, nebo věci nepodléhající exekuci,

e)  zaniklo právo vymáhat nedoplatek,

f)  předpokládaný výtěžek nepostačí ani ke krytí exekučních nákladů,

g)  by pokračování v daňové exekuci bylo spojeno s nepoměrnými obtížemi,

h)  bylo nařízeno více daňových exekucí a k úhradě vymáhaného nedoplatku postačí pouze některá z nich, nebo

i)   je tu jiný důvod, pro který nelze v daňové exekuci pokračovat.

 

Rodné číslo: 6612180000

Bytem Halasova 99, 500 99 Hradec Králové

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Žádost o odložení daňové exekuce s návrhem splátek

Exekučním příkazem čj. 111111/22/333333/ 4444 ze dne 18. 3. 2017 byla nařízena daňová exekuce postižením pohledávky z mého účtu 22222222/9999 u Banky, a.s. ve výši 1 000 000 Kč.

Žádám tímto laskavě o odložení výkonu rozhodnutí exekucí, protože se jedná o mé jediné finanční prostředky, kterými po rozvodu se svou bývalou ženou disponuji. Pokud by byla provedena exekuce nyní, nemohl bych dostát svým závazkům – nákupu materiálu od obchodní korporace XYZ, a.s., Hradec Králové, Kaménkova 9, DIČ: CZ98765432, která mi dodává materiál na moji zakázku vztahující se k pivovaru v Tbilisi – Gruzie. Výkonem exekuce na můj účet nyní, by byla zřejmým způsobem ohrožena moje živnost a předpokládám i případný možný následný úpadek.

Navrhuji a žádám o odložení výkonu rozhodnutí ke dni 31. 5. 2017 kdy bych začal plnit svůj závazek ve splátkách, měsíčně po 250 000 Kč, po dobu čtyř měsíců.

Věřím, že budete s odložením mé povinnosti souhlasit a pomůžete zachránit mé podnikání.

 

Děkuji

Jaroslav Malý

Exekuční náklady

Exekuční náklady je povinen hradit dlužník, pokud daňová exekuce nebyla provedena neoprávněně. Exekuční náklady spočívají v náhradě nákladů za nařízení daňové exekuce, v náhradě nákladů za výkon prodeje a v náhradě hotových výdajů vzniklých při provádění daňové exekuce. Při exekuci, jejímž exekučním titulem je zajišťovací příkaz, se hradí pouze hotové výdaje.

Výši exekučních nákladů stanoví správce daně exekučním příkazem nebo samostatným rozhodnutím. Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho doručení.

Výši hotových výdajů stanoví správce daně vždy samostatným rozhodnutím. Stanovenou výši hotových výdajů je dlužník povinen uhradit do 15 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Náhradu hotových výdajů, které souvisí s výkonem prodeje, hradí dlužník, i když k dražbě nebo zpeněžení předmětu daňové exekuce nedošlo.

Náklady za nařízení daňové exekuce činí 2 % z částky, pro kterou je daňová exekuce nařízena, nejméně však 500 Kč a nejvýše 500 000 Kč. Povinnost jejich úhrady vzniká dlužníkovi vydáním exekučního příkazu nebo vydáním samostatného rozhodnutí, kterým správce daně stanoví výši exekučních nákladů.

Náklady za výkon prodeje činí 2 % z částky, pro kterou je daňová exekuce nařízena, nejméně však 500 Kč a nejvýše 500 000 Kč. Povinnost jejich úhrady vzniká dlužníkovi zahájením dražby nebo zpeněžením předmětu daňové exekuce mimo dražbu.

Pokud se týká daňová exekuce majetku patřícího do společného jmění manželů nebo majetku manžela dlužníka, má manžel dlužníka ohledně tohoto majetku stejné postavení jako dlužník. V případě pochybností se má za to, že majetek patří do společného jmění manželů.

Rodné číslo: 6712180001

Bytem Halasova 99, 500 99 Hradec Králové

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Oznámení o existenci předmanželské smlouvy v daňové exekuci

V příloze uvádím podrobný seznam majetku, který je mým soukromým majetkem, nespadá do společného jmění manželů, protože existuje předmanželská smlouva, kterou také přikládám.

Uvedené skutečnosti vezměte prosím na vědomí a při označování zabavovaného majetku uvedené předměty naoznačujte.

 

Děkuji

Jaroslava Malá

Oddíl 2 – Daňová exekuce postižením majetkových práv – § 186 – § 193

Uvedené ustanovení například řeší: •  srážky ze mzdy, •  přikázání pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb, •  přikázání jiné peněžité pohledávky, •  postižení jiných majetkových práv,...

 

Daňová exekuce postižením majetkových práv

Při daňové exekuci postižením majetkových práv správce daně ukládá exekučním příkazem povinnosti dlužníkovi a poddlužníkovi, který je oprávněn nakládat s majetkovým právem dlužníka. Správce daně bezodkladně vyrozumí poddlužníka o právní moci exekučního příkazu. Toto vyrozumění se doručuje do vlastních rukou.

Pokud nesplní poddlužník povinnost stanovenou mu exekučním příkazem a zákonem řádně a včas, má správce daně nárok na její splnění z prostředků tohoto poddlužníka. Tento nárok správce daně uplatní podáním žaloby k soudu.

Daňová exekuce srážkami ze mzdy se provede srážkami ze mzdy a z jiných příjmů do výše částky uvedené v exekučním příkazu. Plátce mzdy dlužníka je povinen od okamžiku, kdy je mu doručen exekuční příkaz, po dobu trvání daňové exekuce provádět ze mzdy dlužníka stanovené srážky a nevyplácet sražené částky dlužníkovi.

Na návrh dlužníka může správce daně ze závažných důvodů snížit výši částky, která má být v příslušném výplatním období sražena ze mzdy dlužníka ve prospěch daňové exekuce. Pominou-li důvody, pro které bylo návrhu vyhověno, správce daně rozhodnutí o snížení srážky zruší. Proti tomuto rozhodnutí a proti rozhodnutí o návrhu nelze uplatnit opravné prostředky.

Daňová exekuce se vztahuje i na mzdu u plátce mzdy, který se stane plátcem mzdy až po nařízení daňové exekuce.

 

Rodné číslo: 6612180000

Bytem Halasova 99, 500 99 Hradec Králové

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Žádost o odložení daňové exekuce s návrhem splátek

Exekučním příkazem čj. 111111/22/ 333333/4444 ze dne 1. 2. 2017 začal můj zaměstnavatel počínaje měsícem únor provádět srážky ze mzdy, které v závislosti na konkrétní výši čisté mzdy činí v průměru částku 6 000 Kč.

Po zjištění vážné nemoci v měsíci březnu mé manželky, paní Jaroslavy Malé, se celá moje šestičlenná rodina dostala do vážné finanční situace. Po obstavení účtu exekučními srážkami nejsem schopen zajistit zbytku rodiny základní životní potřeby. Na základě nových skutečností žádám správce daně o snížení srážek ze mzdy na třetinovou výši.

 

Děkuji

Jaroslav Malý

 

Dlužník je povinen oznámit správci daně vznik nároku na mzdu u jiného plátce mzdy i zánik nároku na mzdu u dosavadního plátce mzdy do 8 dnů ode dne, kdy nastaly tyto skutečnosti.

 

Vedle toho plátce mzdy je povinen do 8 dnů oznámit správci daně, že:

•    u něho nastoupil dlužník nově do práce,

•    u něho přestal dlužník pracovat,

•    dlužník nastoupil práci u jiného plátce mzdy.

 

Poznámka

Za nesplnění uvedených povinností může správce daně uložit dlužníkovi nebo plátci mzdy pořádkovou pokutu do 50 000 Kč.

 

Daňovou exekuci lze provádět:

•    přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb – odepsáním peněžních prostředků dlužníka z jeho účtu, vedeného v jakékoliv měně, do výše částky uvedené v exekučním příkazu a jejich vyplacením správci daně;

•    přikázáním jiné peněžité pohledávky – postihuje jinou peněžitou pohledávku dlužníka než nárok na mzdu nebo na pohledávku z účtu u poskytovatele platebních služeb, a to do částky uvedené v exekučním příkazu. Tuto exekuci lze nařídit i v případě, že pohledávka dlužníka se stane splatnou teprve v budoucnu, jakož i v případě, že dlužníkovi budou dílčí pohledávky z téhož právního důvodu v budoucnu postupně vznikat. Exekuční příkaz se doručí poddlužníkovi dříve než dlužníkovi;

•    postižením jiných majetkových práv – v tomto případě se přiměřeně použije ustanovení o provádění takového způsobu daňové exekuce, který odpovídá povaze majetkového práva, které je postiženo exekucí.

Oddíl 3 – Daňová exekuce prodejem movitých věcí a nemovitých věcí – § 194 – § 232

Uvedené ustanovení například řeší:

•  pravomoc správce daně nařídit dražbu k provedení daňové exekuce

– daňový exekutor ve smyslu daňového řádu,

– licitátor,

– elektronická dražba,

– dražební vyhláška, její náležitosti, komu je doručována,

– uplatňování předkupního práva nebo výhrady zpětné koupě vůči předmětu dražby,

– místo dražby,

– přerušení konání dražby,

– trvání licitace jednotlivé věci, průběh,

– protokol o průběhu dražby,

– ukončení dražby,

– …

•  daňová exekuce prodejem movitých věcí

– prohlídka bytu, sídla a jiných míst, kde se nachází movitá věc určená k prodeji, osobní prohlídka,

– věci k prodeji, soupis věcí, postup výběru a kritéria pro jejich určení, odebrání věcí, jejich uložení do úředně zapečetěné místnosti,

– náležitosti protokolu o průběhu soupisu věcí,

– sepsané věci, jejichž prodej je zakázán,

– nabídnutí konkrétních sepsaných věcí příslušné organizační složce státu,

– věci podléhající rychlé zkáze,

– sepsaná vkladní knížka, vkladní list nebo jiná listina o obdobné formě vkladu, vklad v cizí měně,

– sepsané cenné papíry, jejich zpeněžení,

– vyloučení nezpeněžených věcí ze soupisu věcí, výzva k vyzvednutí, protokol o vrácení věci,

– …

•  daňová exekuce prodejem nemovitých věcí

– postižení nemovité věci ve vlastnictví dlužníka,

– prodej spoluvlastnického dílu na nemovité věci,

– nakládání s věcí od okamžiku oznámení exekučního příkazu,

– doručení příkazu,

– dlužníkova oznamovací povinnost,

– ustanovení znalce k ocenění nemovité věci, jejího příslušenství a jednotlivých práv a závad s ní spojených,

– další postup vedoucí ke stanovení výsledné ceny,

– místní šetření za účelem ohledání nemovité věci, která je předmětem exekuce,

– nejnižší dražební podání v případě dražby nemovité věci,

– stanovení výše dražební jistoty,

– lhůta k úhradě nejvyššího dražebního podání,

– lhůta pro odvolání proti rozhodnutí o udělení příklepu, rozhodnutí o změně,

– vrácení dražební jistoty,

– důvody pro nařízení opakované dražby,

– prodloužení lhůty k úhradě nejvyššího dražebního podání, marné uplynutí,

– …

•  pořadí pro uspokojení z výtěžku dražby,

•  rozvrh výtěžku dražby,

•  doručení rozhodnutí o rozvrhu,

•  náhrada za věcné břemeno, výměnek nebo nájemní nebo pachtovní právo, vyplacení přiznané částky,…

 

Dražba

Správce daně může k provedení daňové exekuce prodejem movitých věcí a nemovitých věcí nařídit a provést dražbu. Dražbu řídí daňový exekutor, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí úřední osoba pověřená výkonem daňové exekuce. Toto jednání je veřejné. Správce daně může pověřit další úřední osobu k provedení licitačních úkonů („licitátor“) a určit další úřední osoby k zajištění řádného průběhu dražby.

 

Osobou zúčastněnou na dražbě je každý, kdo se dostaví k účasti na dražbě před jejím zahájením a prokáže, že splňuje podmínky účastnit se dražby. Dražitel je osoba zúčastněná na dražbě, která učinila v průběhu dražby dražební podání. Pokud je dražiteli udělen příklep, stává se vydražitelem.

Konání dražby nařizuje správce daně dražební vyhláškou. Dražební vyhlášku správce daně doručí do vlastních rukou:

a)  dlužníkovi,

b)  spoluvlastníku předmětu dražby,

c)  dalším osobám, o nichž je správci daně známo, že mají k předmětu dražby předkupní, věcné, nájemní nebo pachtovní právo, výměnek nebo výhradu zpětné koupě,

d)  správci daně, který již přihlásil své nedoplatky vůči dlužníkovi,

e)  tomu, kdo přistoupil do daňové exekuce jako oprávněný z exekuce přerušené podle jiného právního předpisu (jedná se o zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžné probíhajících výkonů rozhodnutí).

 

Každý, kdo uplatňuje vůči předmětu dražby předkupní právo nebo výhradu zpětné koupě, je povinen prokázat toto právo správci daně ve lhůtě stanovené dražební vyhláškou. Správce daně ještě před zahájením dražby rozhodne, zda jsou předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě prokázány (proti tomuto rozhodnutí nelze uplatnit opravné prostředky).

Každý, kdo má proti dlužníkovi pohledávku zajištěnou zadržovacím nebo zástavním právem nebo zajišťovacím převodem práva váznoucím na předmětu dražby, než pro kterou je daňová exekuce vedena, ji může přihlásit správci daně k uspokojení z rozvrhu výtěžku dražby a prokázat příslušnými listinami nejpozději do zahájení dražby, jinak správce daně návrh na přihlášení pohledávky odmítne. Obdobně se postupuje při přihlášení oprávněného z exekuce přerušené podle jiného právního předpisu.

 

Dražbu lze uskutečnit v sídle správce daně nebo tam, kde se nachází předmět dražby, nebo na jiném vhodném místě.

Daňový exekutor zahájí dražbu a před zahájením licitace oznámí:

a)  zda bylo prokázáno uplatněné předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě,

b)  kdo přihlásil své pohledávky a v jaké výši,

c)  zda někdo přistoupil do daňové exekuce jako oprávněný z exekuce přerušené podle jiného právního předpisu,

d)  změny, které nastaly v údajích uvedených v dražební vyhlášce,

e)  zda jsou splněny předpoklady pro její konání,

f)  nejnižší dražební podání a minimální výši příhozu.

 

Licitace jednotlivé věci trvá, dokud osoby zúčastněné na dražbě činí dražební podání (nabídka určité částky vyslovená dražitelem, kterou se zavazuje za draženou věc po příklepu uhradit). Neučiní-li dražitelé vyšší dražební podání, licitátor slovem „potřetí“ udělí příklep ve prospěch dražitele s nejvyšším dražebním podáním. Před udělením příklepu se licitátor dotáže osob zúčastněných na dražbě, zda mají výhrady proti udělení příklepu. Jsou-li podle daňového exekutora výhrady proti příklepu důvodné, pokračuje licitátor v dražbě vyvoláním předposledního dražebního podání. V opačném případě licitátor rozhodne o udělení příklepu. Rozhodnutí o udělení příklepu se neodůvodňuje a nelze proti němu uplatnit opravné prostředky, pokud nejde o příklep udělený při dražbě nemovité věci.

O průběhu dražby se sepisuje protokol, ve kterém se zaznamená průběh licitace jednotlivých předmětů, učiněná nejvyšší dražební podání a jednotlivá rozhodnutí o udělení příklepu, uplatněné výhrady proti příklepu a způsob jejich vyřízení. Protokol podepisuje daňový exekutor a ti, kteří vznesli výhrady proti udělení příklepu.

Dražit nesmí daňový exekutor, licitátor a další úřední osoby správce daně, který dražbu nařídil, dlužník a manžel dlužníka nebo jejich zástupci a dále ti, jimž jiný právní předpis brání v nabytí věci, která je předmětem dražby, a dále vydražitel předmětu dražby, který je znovu dražen z toho důvodu, že tento vydražitel neuhradil ve stanovené lhůtě nejvyšší dražební podání.

Dražba se ukončí, pokud byly vydraženy všechny předměty dražby, ke kterým se našel vydražitel, nebo jakmile dosažený výtěžek získaný dražbou postačuje k uspokojení vymáhaných nedoplatků a dalších nároků, které mají být popřípadě uspokojeny při rozvrhu výtěžku.

Nejnižší dražební podání činí nejméně jednu třetinu zjištěné ceny. Vydražitel, kterému byl udělen příklep, musí nejvyšší dražební podání ihned uhradit. Pokud tak neučiní, předmět dražby se draží znovu bez jeho účasti. Pokud je prováděna elektronická dražba, je vydražitel povinen uhradit nejvyšší dražební podání ve lhůtě stanovené v dražební vyhlášce. Tato lhůta nesmí být delší než 10 dnů od udělení příklepu.

Proti rozhodnutí o udělení příklepu se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho doručení. O odvolání rozhodne odvolací orgán tak, že rozhodnutí o udělení příklepu potvrdí nebo změní tak, že se příklep neuděluje. Rozhodnutí o odvolání se doručí do vlastních rukou odvolateli a těm, kterým bylo doručeno rozhodnutí o udělení příklepu.

Osobě, které nebyl příklep udělen, správce daně uhrazenou dražební jistotu vrátí do 30 dnů ode dne ukončení dražby. V případě, že dražitelé podali proti rozhodnutí o udělení příklepu odvolání, vrátí jim správce daně dražební jistotu do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o odvolání.

Správce daně může prodloužit lhůtu k úhradě nejvyššího dražebního podání na základě žádosti vydražitele podané před uplynutím stanovené lhůty k úhradě tohoto dražebního podání, a to nejvýše o 30 dnů. Takto prodlouženou lhůtu nelze dále prodloužit ani navrátit v předešlý stav. Marným uplynutím lhůty k úhradě nejvyššího dražebního podání stanovené v dražební vyhlášce, nebo prodloužené lhůty se rozhodnutí o udělení příklepu zrušuje a správce daně o této skutečnosti vyrozumí vydražitele.

Rozvrhové řízení

Po právní moci rozhodnutí o udělení příklepu a úhradě nejvyššího dražebního podání správce daně bezodkladně vyzve věřitele, kteří podali přihlášku a jejichž přihláška nebyla odmítnuta, aby mu do 15 dnů ode dne doručení této výzvy sdělili výši své pohledávky a jejího příslušenství vyčíslenou ke dni právní moci rozhodnutí o udělení příklepu a skutečnosti významné pro její pořadí. Po uplynutí lhůty stanovené ve výzvě nelze přihlížet k té části pohledávek a jejich příslušenství, která nebyla vyčíslena.

Po právní moci rozhodnutí o udělení příklepu a úhradě nejvyššího dražebního podání správce daně bezodkladně vyzve osoby, o kterých je známo, že v jejich prospěch váznou na předmětu dražby věcná břemena, výměnek nebo nájemní nebo pachtovní práva s výjimkou těch, o nichž bylo rozhodnuto, že prodejem v dražbě nezaniknou, aby mu do 15 dnů ode dne doručení této výzvy sdělily, zda požadují vyplacení náhrady, jinak se má za to, že souhlasí s vyplacením náhrady vydražiteli a s pokračováním tohoto věcného břemene, výměnku nebo nájemního nebo pachtovního práva po změně vlastníka. K vyjádření učiněnému po uplynutí lhůty stanovené ve výzvě se nepřihlíží.

Z výtěžku dražby se uspokojí nejprve exekuční náklady. Dále se uspokojí věřitelé, jejichž pohledávka byla zajištěna zadržovacím právem. Ostatní pohledávky se uspokojí podle jejich pořadí. Pro pořadí je rozhodující:

a)  u daňové pohledávky, pro kterou je nařízena daňová exekuce, den vydání exekučního příkazu,

b)  u přihlášené daňové pohledávky den, kdy byla u správce daně přihlášena,

c)  u pohledávky zajištěné zástavním právem den vzniku zástavního práva,

d)  u náhrad za věcná břemena den vzniku věcného břemene,

e)  u náhrad za nájemní nebo pachtovní práva den vzniku nájemního nebo pachtovního práva,

f)  u náhrad za výměnek den vzniku výměnku.

 

Poznámka

Pokud má několik pohledávek stejné pořadí a výtěžek dražby nestačí k jejich úplnému uspokojení, uspokojí se tyto pohledávky poměrně.

 

Správce daně na základě obdržených vyjádření rozhodne o rozvrhu výtěžku dražby, v němž jednotlivým věřitelům přizná nárok na úhradu pohledávky ve výši, která odpovídá jejich pořadí, a o případném zániku věcných, nájemních nebo pachtovních práv nebo jiných práv a závad k předmětu dražby; včas podané odvolání proti tomuto rozhodnutí má odkladný účinek.

 

Rozhodnutí o rozvrhu správce daně doručí:

•    dlužníkovi,

•    vydražiteli,

•    věřitelům, kteří podali přihlášku a jejichž přihláška nebyla odmítnuta,

•    osobám, o kterých je známo, že v jejich prospěch váznou na předmětu dražby závady s výjimkou těch, o nichž bylo rozhodnuto, že prodejem v dražbě nezaniknou.

 

Po úhradě všech pohledávek, které mají být uspokojeny, se stává zbytek rozdělovaného výtěžku dražby přeplatkem dlužníka. Lhůta pro vrácení vratitelného přeplatku běží ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o rozvrhu.

HLAVA VI – SPRÁVA DANĚ VYBÍRANÉ SRÁŽKOU – § 233 – § 237

Uvedené ustanovení například řeší: •  plátce, který nesplnil povinnost odvést daň vybíranou srážkou, •  stanovení daně k přímé úhradě, •  postup správce daně při zjištění rozdílu mezi vyúčtovanou částkou a částkou, která měla být sražena, •  doměření daně vybírané srážkou, •  stížnost na postup plátce daně, lhůta pro požádání o vysvětlení,…

 

Daň vybíraná srážkou

Plátce daně, který je povinen podle zákona vybrat nebo srazit daň nebo úhradu na zajištění daně (daň vybíraná srážkou), je povinen daň vybíranou srážkou odvést ve stanovené lhůtě a výši.

Zanikne-li povinnost plátce daně vybírat daň srážkou před uplynutím kalendářního roku, je plátce daně povinen podat vyúčtování za jeho uplynulou část do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž byl naposledy povinen odvést daň vybíranou srážkou, popřípadě podat hlášení.

Stížnost na postup plátce daně

V rámci stížnosti by mělo dojít o nápravě chyb plátce (daňového subjektu) daně z příjmů ze závislé činnosti či daně srážkové. Nebude jistě na škodu, pokud si připomeneme, že:

•    poplatníkem je osoba, jejíž příjmy, majetek nebo úkony jsou přímo podrobeny dani (zaměstnanec),

•    plátcem daně je osoba, která pod vlastní majetkovou odpovědností odvádí správci daně daň vybranou od poplatníků nebo sraženou poplatníkům (zaměstnavatel).

 

V případě, kdy má poplatník pochyby o správnosti sražené nebo vybrané daně, může nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy se o výši sražené nebo vybrané daně dozvěděl, požádat plátce daně o vysvětlení. V žádosti uvede důvody svých pochybností. Plátce daně je povinen podat poplatníkovi písemné vysvětlení do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržel, a v téže lhůtě případnou chybu opravit a současně podat následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování správci daně.

 

Pokud by nesouhlasil poplatník s postupem plátce daně, může podat stížnost na postup plátce daně správci daně, který je tomuto plátci daně místně příslušný, a to do 30 dnů ode dne, kdy poplatník obdržel od plátce daně vysvětlení. A v případě, kdy by plátce daně svoji povinnost nesplnil, je poplatník oprávněn podat takovou stížnost správci daně do 60 dnů ode dne, kdy měl plátce daně podat poplatníkovi vysvětlení.

Správce daně o stížnosti rozhodne tak, že stížnosti vyhoví nebo částečně vyhoví a současně uloží plátci daně zjednat nápravu ve stanovené lhůtě anebo stížnost zamítne. Rozhodnutí o stížnosti se oznamuje poplatníkovi i plátci daně.

HLAVA VII – PRÁVNÍ NÁSTUPNICTVÍ A VZTAH K INSOLVENCI

Díl 1 –Právní nástupnictví – § 238 – § 241

Uvedené ustanovení například řeší:

•  předložení souhlasu správce daně, u něhož je právnická osoba zanikající bez nástupce registrována,

•  zamítavé rozhodnutí správce daně,

•  přechod daňové povinnosti ve smyslu daňového řádu,

•  přechod daňové povinnosti:

– u fyzických osob

– u právnických osob

– u právnických osob bez likvidace

– na stát

– při zrušení právnické osoby s likvidací

– při přeměně rozdělením

•  řádné daňové tvrzení při převodu privatizovaného majetku,

•  plnění daňové povinnosti osobou spravující pozůstlost,

•  plnění daňové povinnosti likvidačním správcem,

•  zákaz přenosu daňové povinnosti,…

 

Právní nástupnictví

Daňový subjekt, který je právnickou osobou zanikající bez právního nástupce, je povinen předložit současně se žádostí o výmaz z obchodního rejstříku nebo obdobného veřejného rejstříku souhlas správce daně, u kterého je registrován. Pokud vydal správce daně zamítavé rozhodnutí k žádosti daňového subjektu o souhlas s výmazem, lze žádost opakovat po uplynutí 1 měsíce ode dne, kdy bylo zamítavé rozhodnutí daňovému subjektu doručeno.

 

Poznámka

V případě, pokud není o žádosti o souhlas s výmazem vydáno rozhodnutí do 2 měsíců ode dne jejího podání, má se za to, že byl souhlas udělen.

 

Kamenická 987

500 99 Hradec Králové

DIČ CZ01234567

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Žádost o vydání souhlasu s výmazem z obchodního rejstříku

Žádáme o vydání souhlasu s výmazem ABCXYZ a.s., která zaniká bez právního nástupce uplynutím doby, na kterou byla založena, tj. ke dni 20. 3. 2017.

 

Ing. Karel Psavec

Předseda představenstva

Přílohy Zápis z jednání valné hromady konané dne 20. 3. 2017

Návrh na výmaz z obchodního rejstříku ze dne 20. 3. 2017

Díl 2  – Vztah k insolvenčnímu řízení – § 242 – § 245

Uvedené ustanovení například řeší: •  pohledávky za majetkovou podstatou, •  majetek subjektu pro potřeby insolvenčního řízení, •  účinky insolvenčního řízení na daňové řízení, •  daňové tvrzení při insolvenčním řízení,…

 

Pohledávky za majetkovou podstatou a majetek dlužníka

Daňové pohledávky, které vznikají v důsledku daňových povinností, které vznikly v době ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku do ukončení insolvenčního řízení, jsou pohledávky za majetkovou podstatou. Pro potřeby insolvenčního řízení je za majetek daňového subjektu považován vratitelný přeplatek s tím, že přeplatek vzniklý na základě daňových povinností, které vznikly nejpozději dnem předcházejícím dni účinnosti rozhodnutí o úpadku, se použije pouze na úhradu splatných daňových pohledávek, které nejsou pohledávkami za majetkovou podstatou, nejpozději do jejich přezkoumání. Přeplatek vzniklý na základě daňových povinností, které vznikly v době ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku, se použije pouze na úhradu splatných pohledávek za majetkovou podstatou.

Daňové tvrzení při insolvenčním řízení

Při insolvenčním řízení je daňový subjekt povinen podat nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku řádné daňové tvrzení za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího účinnosti tohoto rozhodnutí a za kterou dosud nebylo podáno; tuto lhůtu nelze prodloužit. Zjistí-li insolvenční správce, který prohlášením konkursu získal oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, nedostatečnost podkladů, pro kterou nelze zajistit splnění této povinnosti, povinnost zaniká; insolvenční správce tuto skutečnost sdělí správci daně ve stejné lhůtě a poskytne mu nezbytnou součinnost ke stanovení daně podle pomůcek.

ČÁST ČTVRTÁ –NÁSLEDKY PORUŠENÍ POVINNOSTÍ PŘI SPRÁVĚ DANÍ – § 246 – § 254a

Uvedené ustanovení například řeší: •  porušení povinnosti mlčenlivosti nařízené daňovým •  řádem jako přestupek, maximální výše pokuty, •  kritéria pro udělení pořádkové pokuty, maximální výše, lhůta pro udělení, otázka opakovaného uložení, •  pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy, kritéria, maximální výše, •  pokuta nesmí být v hrubém nepoměru k významu porušené povinnosti, •  zjednodušené řízení o uložení pokuty, •  pokuta za opožděné tvrzení daně, •  penále z částky doměřené daně, •  úrok: – z prodlení, – z neoprávněného jednání správce daně, – z daňového odpočtu,…

 

Porušení povinnosti mlčenlivosti

Fyzická osoba, která je vázána povinností mlčenlivosti za podmínek stanovených daňovým zákonem, se dopustí přestupku tím, že tuto povinnost poruší. Za přestupek lze uložit pokutu do 500 000 Kč.

Pořádková pokuta

Pořádkovou pokutu:

•    do 50 000 Kč může správce daně uložit tomu, kdo při jednání vedeném správcem daně závažně ztěžuje správu daní tím, že navzdory předchozímu napomenutí ruší pořádek, neuposlechne pokynu úřední osoby, nebo navzdory předchozímu napomenutí se chová urážlivě k úřední osobě nebo osobě zúčastněné na správě daní;

•    do 500 000 Kč může správce daně uložit tomu, kdo závažně ztěžuje nebo maří správu daní tím, že bez dostatečné omluvy nevyhoví ve stanovené lhůtě výzvě ke splnění procesní povinnosti nepeněžité povahy, která mu byla stanovena zákonem nebo správcem daně, nestanoví-li zákon jiný důsledek.

Pořádkovou pokutu lze uložit nejpozději do 1 roku ode dne, ve kterém došlo k jednání které je důvodem k jejímu uložení a lze ji ukládat i opakovaně, nevedlo-li dosavadní uložení pokuty k nápravě a protiprávní stav trvá.

Pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy

Pokutu do 500 000 Kč může správce daně uložit tomu, kdo nesplní registrační, ohlašovací nebo jinou oznamovací povinnost stanovenou daňovým zákonem nebo správcem daně, nebo nesplní záznamní nebo jinou evidenční povinnost stanovenou daňovým zákonem nebo správcem daně.

Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit pokutu ve výši 2 000 Kč, pokud učinil podání podle § 72 odst. 1 daňového řádu jinak než elektronicky, ačkoli byl povinen jej učinit elektronicky. O povinnosti platit pokutu rozhodne správce daně platebním výměrem a současně ji předepíše do evidence daní. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru. Kromě této pokuty správce daně uloží pokutu do 50 000 Kč, pokud daňový subjekt nesplněním povinnosti učinit podání elektronicky závažně ztěžuje správu daní.

Zjednodušené řízení o uložení pokuty

Pokud pořádková pokuta nebo pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy nepřesahuje 5 000 Kč a pokud ten, komu je pokuta ukládána, důvody a výši ukládané pokuty uzná a současně pokutu uhradí na místě, správce daně uvede její výši a důvody do protokolu pořizovaného o jednání, při němž nastaly důvody pro uložení pořádkové pokuty nebo byly zjištěny důvody pro uložení pokuty za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.

Pokuta za opožděné tvrzení daně

Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši:

•    0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,

•    0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu, nebo

•    0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.

 

Plátci daně vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li hlášení, vyúčtování, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši 0,05 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést za každý následující den prodlení, nejvýše však 0,5 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést.

 

V případě, kdy daňový subjekt nepodá řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení, ačkoli měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato tvrzení trvá, použije se při výpočtu částky stanovená horní hranice. Maximální výše částky vypočtené podle výše uvedených kritérií nesmí být vyšší než 300000 Kč. O povinnosti platit pokutu rozhodne správce daně platebním výměrem a současně ji předepíše do evidence daní. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru.

Penále

Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit penále z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani, ve výši

•    20 %, je-li daň zvyšována,

•    20 %, je-li snižován daňový odpočet, nebo

•    1 %, je-li snižována daňová ztráta.

Správce daně rozhodne o povinnosti uhradit penále platebním výměrem a současně je předepíše do evidence daní. Penále je splatné do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru, nejdříve však ke stejnému dni jako stanovená daň, ze které se toto penále vypočte.

Úrok z prodlení

Daňový subjekt je v prodlení, neuhradí-li splatnou daň nejpozději v den její splatnosti. Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Pokud je pro daň stanoven náhradní den splatnosti, běží úrok z prodlení počínaje pátým pracovním dnem následujícím po původním dni její splatnosti.

Úrok z neoprávněného jednání správce daně

Pokud dojde ke zrušení, změně nebo prohlášení nicotnosti rozhodnutí o stanovení daně z důvodu nezákonnosti nebo z důvodu nesprávného úředního postupu správce daně, náleží daňovému subjektu úrok z částky, která byla daňovým subjektem uhrazena na základě tohoto rozhodnutí nebo v souvislosti s tímto rozhodnutím, který odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to ode dne následujícího po dni splatnosti nesprávně stanovené daně, nebo došlo-li k úhradě nesprávně stanovené daně později, ode dne její úhrady. Tento úrok nevzniká v případě peněžitého plnění v rámci dělené správy.

ČÁST PÁTÁ – USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ – § 255 – § 265

Uvedené ustanovení například řeší:

•  vstup správce do prostor, v nichž se nacházejí písemnosti, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti poradce, pouze za jeho přítomnosti,

•  opatření při mezinárodním zdanění,

•  převod výnosu daní,

•  řízení o prominutí daně nebo příslušenství daně

•  prominutí:

– penále,

– úroku z prodlení,

– úroku z posečkané částky,

– daně nebo příslušenství daně,

•  stížnost proti nevhodnému chování správcových úředních osob, proti postupu tohoto správce, projednání stížnosti,

•  při správě daní se správní řád nepoužije,

•  přechodná ustanovení,

•  zrušovací ustanovení,…

ČÁST ŠESTÁ – ÚČINNOST – § 266

 

Prominutí penále

Daňový subjekt je oprávněn požádat správce daně o prominutí části penále, pokud byla uhrazena daň, v důsledku jejíhož doměření povinnost uhradit penále vznikla. Správce daně na základě posouzení rozsahu součinnosti daňového subjektu v rámci postupu vedoucího k doměření daně z moci úřední může prominout až 75 % penále. Při tom není vázán návrhem daňového subjektu. Žádost o prominutí penále lze podat nejpozději do 3 měsíců ode dne právní moci dodatečného platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit penále.

Prominutí úroku z prodlení a úroku z posečkané částky

Daňový subjekt je oprávněn požádat správce daně o prominutí úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky, pokud byla uhrazena daň, v důsledku jejíhož neuhrazení úrok vznikl. Správce daně může zcela nebo zčásti prominout úrok z prodlení nebo úrok z posečkané částky, pokud k prodlení s úhradou daně došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit. Při tom není vázán návrhem daňového subjektu. Při posouzení rozsahu, ve kterém bude úrok prominut, správce daně zohlední skutečnost, zda ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládají tvrdost uplatněného úroku.

 

Kamenická 987

500 99 Hradec Králové

DIČ CZ01234567

 

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

 

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Žádost o prominutí úroku z prodlení

Na základě § 259b zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, Vás žádám o prominutí úroku z prodlení ve výši 15 351 Kč, který nám byl vyměřen na základě Platebního výměru na úrok z prodlení ze dne 16. 3. 2017.

K podložení naší žádosti, uvádíme: vysoká daňová povinnost daně z přidané hodnoty za 12/2016 byla způsobena především fakturací obchodního případu pro XYZ s.r.o. (předmětem dodávky byl kondenzátor 9196 m² a OTV1, OTV2, 2 x podchlazovač), ze kterého vyplynula daňová povinnost ve výši 12,2 mil. Kč. Výroba těchto aparátů probíhala v naší obchodní korporaci v uplynulých 12 měsících s tím, že v prosinci 2016 byla tato zakázka dokončena a vyfakturována. Splatnost těchto faktur byla dle smlouvy 60 dnů, tedy k 6. 2. 2017.

Bohužel, očekávaná platba byla na náš účet připsána až 11. 2. 2017. Z tohoto důvodu jsme uhradili naší daňovou povinnost (sice obratem, ale) také se zpožděním. Žádáme tedy, aby s přihlédnutím k uvedeným okolnostem daného případu, bylo k naší žádosti přistoupeno ospravedlnivým způsobem a úrok z prodlení ve výši 15 351 Kč byl prominut.

 

Ing. Karel Psavec

Předseda představenstva

 

Poznámka:

Sazebník zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích

Část I. Položka 1, bod 1. písm. c)

Výše: 1 000 Kč

 

Při posouzení žádosti o prominutí daně nebo příslušenství daně správce daně zohlední četnost porušování povinností při správě daní daňovým subjektem. Prominutí daně nebo příslušenství daně není možné, pokud daňový subjekt nebo osoba, která je členem jeho statutárního orgánu, v posledních 3 letech závažným způsobem porušil daňové nebo účetní právní předpisy.

Hromadné prominutí daně nebo příslušenství daně

Ministr financí může z moci úřední, pokud jde o daně, které spravují jím řízené správní orgány, zcela nebo částečně prominout daň nebo příslušenství daně z důvodu nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů, nebo při mimořádných, zejména živelných událostech. Rozhodnutím se promíjí daň nebo příslušenství všem daňovým subjektům, jichž se důvod prominutí týká. Rozhodnutí se oznamuje zveřejněním ve Finančním zpravodaji.

Stížnost

Druhou definovanou stížností v daňovém řádu je stížnost proti nevhodnému chování jeho úředních osob nebo proti postupu tohoto správce daně. Tu má právo podat osoba zúčastněná na správě daní správci daně, pokud daňový zákon neposkytuje jiný prostředek ochrany.

Správce daně prošetří skutečnosti uvedené ve stížnosti. Považuje-li to za vhodné, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, jejichž výpověď může přispět k objasnění věci. Stížnost musí být vyřízena do 60 dnů ode dne jejího doručení správci daně příslušnému k jejímu vyřízení. Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti. Stížnost proti nevhodnému chování úřední osoby při daňové kontrole nebo postupu správce daně při daňové kontrole musí být vyřízena nejpozději do ukončení daňové kontroly.

V případě, kdy bude stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, učiní správce daně bezodkladně nezbytná opatření k nápravě. O výsledku šetření a opatřeních přijatých k nápravě se učiní úřední záznam a správce daně o tomto výsledku bezodkladně vyrozumí stěžovatele.

 

Poznámka

Pokud však má stěžovatel za to, že jeho stížnost nebyla řádně vyřízena, může požádat nejblíže nadřízeného správce daně, aby prošetřil způsob vyřízení stížnosti.

 

 

Kamenická 987

500 99 Hradec Králové

DIČ CZ01234567

Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj

Územnímu pracovišti v Hradci Králové

V Hradci Králové dne __. __. 2017

 

Věc: Stížnost na nevhodné jednání správce daně

V naší firmě byla dne 2. 1. 2017 správcem daně zahájena daňová kontrola za zdaňovací období roku 2015. V této souvislosti podáváme stížnost na pracovníka správce daně, konkrétně na pana Jiřího Vocáska, číslo služebního průkazu 1231, který v naší společnosti dne 7. 1. 2017 prováděl první část daňové kontroly. Jeho nezdvořilé chování spatřuji v tom, že prohlížel obsah mé aktovky, kterou používám pouze k ryze soukromým účelům – donáška svačiny, zakoupeného denního tisku, popřípadě hygienické potřeby pro případ potřeby.

Pracovník po dobu mé přítomnosti respektoval sice ochranu mého soukromí, jakmile jsem se ale vrátil z toalety, přistihl jsem ho, jak se snaží vrátit aktovku do stavu před mým obchodem. Z aktovky se nic nestratilo.

Žádám o disciplinární potrestání uvedeného pracovníka a vyslání na školení slušného chování.

 

Ing. Karel Psavec

Předseda představenstva

Závěr

V rámci tohoto příspěvku jsme se pokusili projít daňovým řádem s tím, že u vybraných ustanovení jsme naznačili nezávislé vzory písemností, které se k dané pasáži zákona vztahují. Vzhledem k tomu, že běžný poplatník nemá obvykle komplexní znalosti v oblasti správy daní, bývá komunikace se správcem daně občas složitá.

Aby nedošlo k nedorozumění, je nezbytné důrazně upozornit na skutečnost, že nezávazné vzory korespondence zde uvedené mají sloužit pouze pro případnou inspiraci čtenářů v okamžiku, pokud by stáli před nutností se správcem daně v dané oblasti komunikovat. Předkládané vzory je nezbytné brát pouze jako informativní. Případně uvedené hodnoty, výše úroků z prodlení, uvedená jména a údaje o osobách a obchodních korporacích jsou smyšlená a jakákoliv případná shodnost nebo podobnost se skutečnými osobami a firmami je ryze náhodná. To platí i pro řazení a návaznosti jednotlivých uvedených vzorů, které se v mnoha případech vzájemně eliminují či protiřečí.

 

K problematice Korespondence a komunikace se správncem daně a související předpisy jsme uveřejnili:

 

Daňový řád (zák. č. 280/2009 Sb.), zákon o daních z příjmů (zák. č. 586/1992 Sb.), zákon o účetnictví (zák. č. 563/1991 Sb.), vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., české účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., zákon o oceňování majetku (zák. č. 151/1997 Sb.), zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (zák. č. 593/1992 Sb.), živnostenský zákon (zák. č. 455/1991 Sb.) – Zákony I/2017

Zákon o evidenci tržeb s komentářem
– Poradce 3/2017

Insolvenční zákon (zák. č. 182/2006 Sb.) – Aktualizace II/1/2017

Občanský zákoník (zák. č. 89/2012 Sb.), zákon o obchodních korporacích (zák. č. 90/2012 Sb.)
– Zákony II/2017

Vzory smluv, žalob a podání dle zákoníku práce, Vzory smluv dle NOZ II. - monotematiky

Opravné a dozorčí prostředky dle daňového řádu
– Poradce 10/2017

Opravné prostředky – Poradce 9/2017

Obrana proti exekučnímu příkazu správce daně ve světle aktuální judikatury – Poradce 8/2017

Publikace lze objednat od 9:00 do 15:00 na tel. č.: 558 731 125 – 127, 732 705 627
nebo e-mail: abo@i-poradce.cz, www.i-poradce.cz

 

§ 26 zákona o DPH
citace ze str. 10

 

Daňový doklad

(1) Daňovým dokladem je písemnost, která splňuje podmínky stanovené v tomto zákoně.

(2) Daňový doklad může mít listinnou nebo elektronickou podobu.

(3) Daňový doklad má elektronickou podobu tehdy, pokud je vystaven a obdržen elektronicky. S použitím daňového dokladu v elektronické podobě musí souhlasit osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje.

(4) Za správnost údajů na daňovém dokladu a za jeho vystavení ve stanovené lhůtě odpovídá vždy osoba, která plnění uskutečňuje.

 

§ 32 daňového řádu
citace ze str. 10

 

Určení lhůty k provedení úkonu

(1) Správce daně stanoví osobě zúčastněné na správě daní rozhodnutím lhůtu pro úkon při správě daní, pokud je toho třeba a pokud ji nestanoví zákon.

(2) Lhůtu kratší než 8 dnů lze stanovit jen zcela výjimečně pro úkony jednoduché a zvlášť naléhavé.

(3) Pokud správce daně ukládá rozhodnutím povinnost, ke které se stanovená lhůta váže, musí být v poučení tohoto rozhodnutí obsaženy i právní důsledky nedodržení této lhůty; pokud jde o lhůtu kratší než 8 dnů, musí být rovněž odůvodněna délka této lhůty, a to i v případě, že se rozhodnutí jinak neodůvodňuje.

 

 

§ 43 daňového řádu
citace ze str. 16

 

Obecná ustanovení o doručování prostřednictvím zásilky

(1) Osobě, které je písemnost doručována, nebo jejímu zástupci pro správu daní (dále jen „adresát“), jakož i tomu, kdo písemnost za adresáta přijímá, lze písemnost doručit v bytě, v místě podnikání, na pracovišti nebo kdekoli, kde bude zastižen.

(2) Adresát nebo ten, kdo písemnost za adresáta přijímá, je povinen na výzvu toho, kdo písemnost doručuje nebo jehož prostřednictvím se písemnost doručuje, prokázat svou totožnost a poskytnout další nezbytné údaje pro doručení.

§ 44 daňového řádu
citace ze str. 16

 

Doručování fyzickým osobám

(1) Fyzické osobě se doručuje na adresu jejího místa pobytu, na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnosti, nebo na adresu jejího bydliště v cizině.

(2) Pro doručování písemnosti, která souvisí s pod¬nikatelskou činností fyzické osoby, se obdobně použije ustanovení o doručování právnickým osobám. Není-li fyzická osoba jako podnikatel zapsána ve veřejném rejstříku, doručuje se jí na adresu jejího místa pobytu.

(3) Pokud fyzická osoba požádá správce daně o do¬ručování na jinou adresu v České republice, doručuje...

 

§ 60 daňového řádu
citace ze str. 22

 

(1) O ústních podáních a jednáních při správě daní sepíše správce daně protokol.

(2) Správce daně může pořídit o úkonech, o kterých se podle zákona pořizuje protokol, obrazový nebo zvukový záznam, který je přílohou protokolu; o této skutečnosti předem uvědomí osoby, které se tohoto úkonu účastní.

(3) Protokol musí obsahovat zejména

a)  předmět jednání,

b)  místo jednání,

c)  časový údaj o začátku a skončení jednání,

d)  označení správce daně a úřední osoby, která úkon provedla,

e)  údaje umožňující určení osob, které se úkonu zúčastnily,

f)   vylíčení průběhu jednání,

g)  označení dokladů a jiných listin odevzdaných při jednání nebo podstatný obsah listin předložených k nahlédnutí,

h)  poskytnutá poučení a vyjádření poučených osob,

i)   návrhy osob, které se úkonu zúčastnily, nebo jejich výhrady směřující proti obsahu protokolu,

j)   vyjádření správce daně k uplatněným návrhům nebo výhradám.

§ 61 daňového řádu
Citace ze str. 22

(1) Součástí protokolu jsou rozhodnutí vyhlášená při jednání.

(2) Rozhodnutí vyhlášené při...

 

§ 78 daňového řádu
citace ze str. 29

 

Vyhledávací činnost

(1) Správce daně vyhledává důkazní prostředky a da¬ňové subjekty a zjišťuje plnění jejich povinností při správě daní před zahájením řízení i v jeho průběhu.

(2) Vyhledávací činnost provádí správce daně i bez součinnosti s daňovým subjektem.

(3) V rámci vyhledávací činnosti správce daně

a)  ověřuje úplnost evidence či registrace daňových subjektů,

b)  zjišťuje údaje týkající se příjmů, majetkových poměrů a dalších skutečností rozhodných pro správné zjištění, stanovení a placení daně,

c)  shromažďuje a zpracovává informace a využívá informační systémy v rozsahu podle § 9 odst. 3,

d)  opatřuje nezbytná vysvětlení,

e)  provádí místní šetření.

(4) Správce daně, který není místně příslušný, může provádět místní šetření i bez dožádání.

§ 79 daňového řádu
citace ze str. 29

 

Vysvětlení

(1) Správce daně v rámci vyhledávací činnosti opatřuje nezbytná vysvětlení k prověření skutečností rozhodných pro naplnění cíle správy daní, pokud tyto skutečnosti nelze prověřit jiným úředním postupem.

(2) Každý je povinen podat správci daně vysvětlení; pro odepření vysvětlení se obdobně použije § 96 odst. 2 až 4.

 

§ 91 daňového řádu

 

Zahájení řízení

(1) Řízení je zahájeno dnem, kdy příslušnému správci daně došlo první podání ve věci učiněné osobou zúčastněnou na správě daní, nebo dnem, kdy byl správcem daně vůči osobě zúčastněné na správě daní učiněn první úkon ve věci.

(2) Nesplní-li daňový subjekt svou povinnost učinit podání zahajující řízení, zahájí správce daně toto řízení z moci úřední, jakmile zjistí skutečnosti zakládající tuto povinnost.

 

§ 92 daňového řádu

 

Dokazování

(1) Dokazování provádí příslušný správce daně nebo jím dožádaný správce daně.

(2) Správce daně dbá, aby skutečnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně byly zjištěny co nejúplněji, a není v tom vázán jen návrhy daňových subjektů.

(3) Daňový subjekt prokazuje všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v řádném daňovém tvrzení, dodatečném daňovém tvrzení a dalších podáních.

(4) Pokud to vyžaduje průběh řízení, může správce daně vyzvat daňový subjekt k prokázání skutečností potřebných pro správné stanovení daně, a to za předpokladu, že potřebné informace nelze získat z vlastní úřední evi¬dence.

(5) Správce daně prokazuje           

a)  oznámení vlastních písemností,

 

§ 104 daňového řádu

 

Opravy zřejmých nesprávností

(1) Správce daně opraví zřejmé chyby v psaní, počtech a jiné zřejmé nesprávnosti ve vyhotovení rozhodnutí opravným rozhodnutím.

(2) Opravu zřejmých nesprávností v rozhodnutích o sta¬novení daně lze provést, jen pokud neuplynula lhůta pro stanovení daně. Jde-li o rozhodnutí vydané při placení daně, skončí tato lhůta uplynutím lhůty pro placení daně. U ostatních rozhodnutí se lhůta posuzuje podle daňové povinnosti, se kterou opravované rozhodnutí souvisí.

§ 92 daňového řádu
citace ze str. 37

 

Dokazování

(1) Dokazování provádí příslušný správce daně nebo jím dožádaný správce daně.

(2) Správce daně dbá, aby skutečnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně byly zjištěny co nejúplněji, a není v tom vázán jen návrhy daňových subjektů.

(3) Daňový subjekt prokazuje všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v řádném daňovém tvrzení, dodatečném daňovém tvrzení a dalších podáních.

(4) Pokud to vyžaduje průběh řízení, může správce daně vyzvat daňový subjekt k prokázání skutečností potřebných pro správné stanovení daně, a to za předpokladu, že potřebné informace nelze získat z vlastní úřední evi¬dence.

 

§ 167 daňového řádu

(1) Je-li odůvodněná obava, že daň, u které dosud neuplynul den splatnosti, nebo daň, která nebyla dosud stanovena, bude v době její vymahatelnosti nedobytná, nebo že v této době bude vybrání daně spojeno se značnými obtížemi, může správce daně vydat zajišťovací příkaz.

(2) Zajišťovacím příkazem správce daně uloží daňovému subjektu úhradu v příkazu uvedené částky.

(3) Není-li nebezpečí z prodlení, správce daně uloží daňovému subjektu, aby do 3 pracovních dnů tuto částku daně zajistil ve prospěch správce daně složením jistoty na jeho depozitní účet. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je zajišťovací příkaz vykonatelný okamžikem oznámení daňovému subjektu.

(4) U daně, která nebyla dosud stanovena, stanoví výši zajišťované částky správce daně podle vlastních pomůcek. Není-li nebezpečí z prodlení, může správce daně vyzvat daňový subjekt, aby nejpozději do 3 pracovních dnů sdělil údaje potřebné pro určení výše zajišťované daně.

§ 168 daňového řádu

(1) Pokud není vydáno rozhodnutí o odvolání proti zajišťovacímu příkazu do 30 dnů ode dne, kdy bylo podáno, zajišťovací příkaz se stává neúčinným; § 35 odst. 2 se nepoužije.

(2) Proti zajišťovacímu příkazu nelze uplatnit obnovu řízení.

(3) Pominou-li před stanovením daně nebo před dnem její splatnosti...

§ 10 zákona o evidenci tržeb

Tržby ve zjednodušeném režimu

(1) Ve zjednodušeném režimu se mohou evidovat tržby z prodeje zboží a služeb na palubě dopravních prostředků při pravidelné hromadné přepravě osob podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty.

(2) Ve zjednodušeném režimu se mohou evidovat také tržby, jejichž evidování běžným způsobem by znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti, ze které tyto tržby plynou. Tyto tržby stanoví nařízením vláda.

§ 11 zákona o evidenci tržeb

Povolení pro evidování tržby ve zjednodušeném režimu

(1) Správce daně vydá na základě žádosti poplatníka povolení pro evidování tržby ve zjednodušeném režimu, pokud by evidování dané tržby běžným způsobem znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti tohoto poplatníka, ze které tato tržba plyne.

(2) V žádosti poplatník uvede důvody, které svědčí pro naplnění podmínek pro vydání povolení, a tržby, na které se má povolení vztahovat.

(3) Správce daně o žádosti rozhodne ve lhůtě 15 dnů ode dne jejího podání. V povolení správce daně uvede tržby, na které se povolení vztahuje.

(4) Byla-li žádost zamítnuta, lze novou žádost podat nejdříve po 60 dnech ode dne oznámení o nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí. V této nové žádosti je poplatník...

§ 23 zákona o daních z příjmů

 

(1) Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy.5) Ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uplatnit výdaje, které již byly v předchozích zdaňovacích obdobích ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatněny. Pokud poplatník účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem20) některé účetní operace kompenzovaně, posuzují se náklady, jejichž uznatelnost je limitována výší příjmů s nimi souvisejících, obdobně jako by byly účtovány odděleně náklady a výnosy.

(2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také

a)  odpisy hmotného majetku (§ 26 až 33),

b)  zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2), s výjimkou uvedenou v písmenu c) a § 25, a to u

1.  pěstitelských celků, trvalých porostů a zvířat ¬podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, při jejich vyřazení,

2.  prodaného nebo zlikvidovaného hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat; v případě vypořádání hmotného majetku při zániku práva stavby se postupuje obdobně,

3.  hmotného majetku předaného povinně bezúplatně podle jiných právních předpisů,...

§ 38nc zákona o daních z příjmů

 

Závazné posouzení způsobu, jakým byla vytvořena cena sjednávaná mezi spojenými osobami

(1) Poplatník, který sjednává cenu v obchodním vztahu s osobou, která je vůči němu považována za spojenou osobu, může požádat místně příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o závazném posouzení, zda způsob, jakým byla cena vytvořena, odpovídá způsobu, kterým by byla vytvořena cena sjednaná mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek (§ 23 odst. 7) (dále jen „závazné posouzení ceny“).

(2) Poplatník v žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení ceny uvede alespoň

a)  jména, bydliště nebo sídla, sídla podnikatele, daňová identifikační čísla, pokud byla přidělena, všech osob zúčastněných v obchodním vztahu, pro nějž je podána žádost o vydání rozhodnutí o závazném posouzení ceny, včetně poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 i osob, kterým nevzniká daňová povinnost z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky (dále jen „zúčastněná osoba“),

b)  popis organizační struktury, jejíž jsou zúčastněné osoby součástí, a to i mimo území České republiky,

c)  popis obchodních činností zúčastněných osob,...

 

§ 145 daňového řádu
citace ze str. 76

Postup při nepodání řádného nebo dodatečného daňového tvrzení

(1) Nebylo-li podáno řádné daňové tvrzení, vyzve správce daně daňový subjekt k jeho podání a stanoví náhradní lhůtu. Nevyhoví-li daňový subjekt této výzvě ve stano¬vené lhůtě, může správce daně vyměřit daň podle po¬můcek nebo předpokládat, že daňový subjekt tvrdil v řádném daňovém tvrzení daň ve výši 0 Kč.

(2) Pokud lze důvodně předpokládat, že bude daň doměřena, může správce daně vyzvat daňový subjekt k po¬dání dodatečného daňového tvrzení a stanovit náhradní lhůtu. Nevyhoví-li daňový subjekt této výzvě ve stanovené lhůtě, může správce daně doměřit daň podle pomůcek.

§ 146 daňového řádu

Zaokrouhlování

(1) Daň se zaokrouhluje na celé koruny nahoru, a to jak v řádném daňovém tvrzení nebo dodatečném daňovém tvrzení, tak i při stanovení daně správcem daně.

(2) Záloha na daň se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru.

(3) Výpočet na základě daňové sazby, koeficientů, ukazatelů a výsledek přepočtu měny se provádí s přesností na dvě platná desetinná místa. Postupné zaokrouhlování ve dvou nebo více stupních je nepřípustné.

(4) Pro výpočet úroku náležejícího za 1 den se při použití repo sazby České národní banky za rok považuje 365 dnů.

 

§ 186 daňového řádu
citace ze str. 93

 

Obecná ustanovení o daňové exekuci postižením majetkových práv

(1) Při daňové exekuci postižením majetkových práv správce daně ukládá exekučním příkazem povinnosti dlužníkovi a poddlužníkovi, který je oprávněn nakládat s ma¬jetkovým právem dlužníka.

(2) Správce daně bezodkladně vyrozumí poddlužníka o právní moci exekučního příkazu; toto vyrozumění se doručuje do vlastních rukou.

(3) Nesplní-li poddlužník povinnost stanovenou mu exekučním příkazem a zákonem řádně a včas, má správce daně nárok na její splnění z prostředků tohoto poddluž¬níka; tento nárok správce daně uplatní podáním žaloby k soudu.

(4) Dojde-li v průběhu daňové exekuce ke změně místní příslušnosti, sdělí dosavadní příslušný správce daně poddlužníkovi změnu místní příslušnosti a oznámí mu současně nové číslo účtu u poskytovatele platebních služeb, kam bude výtěžek nadále poukazován.

§ 187 daňového řádu
citace ze str. 93

 

(1) Daňová exekuce srážkami ze mzdy se provede srážkami ze mzdy a z jiných příjmů do výše částky uvedené v exekučním příkazu.

(2) Plátce mzdy dlužníka je povinen od okamžiku, kdy je mu doručen exekuční příkaz, po dobu...