Komunikace
se zdravotní pojišťovnou
zaměstnavatelé, OSVČ, pojištěnci

Vztahy mezi subjekty činnými ve zdravotním pojištění ovlivňují s účinností od 1. ledna 2026 změny přijaté novelou zákonů zdravotního pojištění č. 289/2025 Sb.

Při řešení určitých situací, které v praxi nastávají, je nutností průběžná komunikace odpovědných pracovníků zaměstnavatele se zaměstnanci za tím účelem, aby byl finálně zajištěn postup podle zákona.

Tato součinnost je nutná například při změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem, v souvislosti s řešením odvodu pojistného ve vazbě na minimální vyměřovací základ, při oznamování „státních kategorií“, v případě souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností anebo při zaměstnávání na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Podkladové materiály evidované a archivované zaměstnavatelem jsou rozhodnými doklady pro placení pojistného, z čehož plyne, že zaměstnavatel musí mít svůj postup při odvodu pojistného a plnění dalších povinností řádně podložen. A předložení takových dokladů je kontrolními pracovníky zdravotní pojišťovny odůvodněně vyžadováno.

Rovněž podnikatelská sféra má ve zdravotním pojištění spoustu povinností, především pak při placení záloh pojistné, je-li OSVČ tato povinnost uložena zákonem, včetně podávání Přehledu o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné (dále jen „Přehled“).

Také občan s trvalým pobytem na území České republiky musí mít ve zdravotním pojištění řešen svůj pojistný vztah, proto se z různých důvodů každý z nás čas od času neobejde bez určité formy komunikace se zdravotní pojišťovnou.

Řádné podávání informací zdravotním pojišťovnám plátcem či pojištěncem je podmínkou bezproblémového vztahu s tím záměrem, aby zdravotní pojišťovna neměla důvod k uplatnění sankčního postihu.

Ing. Antonín Daněk

3.1     Zaměstnavatelé a zaměstnanci

Kromě placení pojistného podle zákona je jednou z nejdůležitějších povinností subjektů působících v oblasti zdravotního pojištění, tedy i zaměstnavatelů, řádné plnění oznamovací povinnosti. Sdělování nových skutečností, resp. oznamování změn má význam z hlediska validity dat v informačních systémech zdravotních pojišťoven. Relevantnost těchto údajů ovlivňuje jak povinnost platit pojistné nebo platby pojistného od státu, tak garantuje nárok na úhradu hrazených služeb podle podmínek stanovených zákonem o veřejném zdravotním pojištění. Případné evidenční nesrovnalosti mohou mít, a mnohdy i reálně mají, negativní dopady jak na zaměstnavatele nebo jejich zaměstnance, tak i na občany jako fyzické osoby.

3.1 Nástup zaměstnance do zaměstnání a evidence v kategorii osob,
       za které je plátcem pojistného stát

Pojištěnec je mj. povinen sdělit v den nástupu do zaměstnání svému zaměstnavateli, pokud je pojištěncem podle § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., tedy je evidován v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát.

Jaký postup může zaměstnavatel v této souvislosti uplatnit?

Při nástupu do zaměstnání by si měl zaměstnavatel prověřit, zda zaměstnanec nepatří mezi osoby, za které je plátcem pojistného stát. K tomuto účelu může použít následující postup.

Doporučujeme ideálně sepsat na dvě strany jednoho listu formátu A4 všechny státní kategorie uvedené v § 7 odst. 1 z. č. 48/1997 Sb. Když k vám bude zaměstnanec nastupovat do zaměstnání, dejte mu seznam těchto kategorií přečíst, to mu zabere tak 2-3 minuty. Tímto zaměstnanec získá takové prvotní povědomí o tom, kdo všechno je ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát, a současně vám sdělí svoji osobní situaci, kdy na tomto listu uvede, že:

–   ke dni nástupu do zaměstnání není v žádné „státní kategorii“, anebo

–   naopak patří do konkrétní skupiny osob, za které je plátcem pojistného stát.

Tímto postupem zjistíte při úvodním setkání se zaměstnancem, zda je anebo není evidován v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát. Pokud bude zařazen u zdravotní pojišťovny do některé ze „státních kategorií“, pak vyžadujte neprodlené doručení příslušného dokladu z toho důvodu, že jako zaměstnavatel zodpovídáte za správné stanovení vyměřovacího základu zaměstnance.

Mimoto jej můžete slovně nebo i v textu uvedeném v tomto listu upozornit, že pokud by u něj v průběhu zaměstnání skončila (anebo také započala) evidence v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát, je jeho povinností do osmi dnů vám takovou skutečnost oznámit a doložit. I přijetí těchto sdělení je zaměstnavatel povinen zaměstnanci písemně potvrdit.

3.2 Osoby jako zaměstnanci ve zdravotním pojištění

Ne všechny osoby s příjmem zdaňovaným podle § 6 zákona o daních z příjmů se považují z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. V této souvislosti platí, že v takových situacích nemá dotyčná osoba řešen svůj pojistný vztah u zdravotní pojišťovny.

Které osoby se nepovažují z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance?

Zaměstnavatel je povinen platit pojistné tehdy, jsou-li zaměstnanci vykonávajícímu pro zaměstnavatele činnost zúčtovány příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), a rovněž v případě, kdy zúčtovaný příjem svojí výší povinnost placení pojistného zakládá.

Dlouhodobým záměrem zákonodárce je – s ohledem na potřebu zajištění potřebných zdrojů do příjmové stránky systému veřejného zdravotního pojištění – vyčlenit (poměrně úzce omezený) okruh osob, které ve zdravotním pojištění jako zaměstnanci uvedeny nejsou. V těchto případech zaměstnavatelé ze zúčtovaného příjmu pojistné na zdravotní pojištění neodvádějí. V právních podmínkách roku 2026 se ve zdravotním pojištění dle dále uvedených bodů I. – IX. za zaměstnance nepovažuje:

I.   Osoba pouze s příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny

     Jedná se o příjmy uvedené v ustanovení § 3 odst. 4, § 4, § 4a, a zejména pak v § 6 odst. 7 a § 6 odst. 9 ZDP.

II. Žák nebo student, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku

     Aby se pojistné neodvádělo, musí se jednat o příjmy z titulu praktického výcviku.

III. Osoba činná na základě dohody o provedení práce při příjmu nedosahujícím 12 000 Kč

Ve zdravotním pojištění platí u dohod o provedení práce následující:

–   je-li zaměstnané osobě zúčtován za této situace příjem alespoň 12 000 Kč, stává se z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem a zaměstnavatel ji přihlašuje (a následně odhlašuje) u příslušné zdravotní pojišťovny podle podmínek uvedených v § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

–   při příjmu zaměstnance alespoň 12 000 Kč se zaměstnavatel při odvodu pojistného dle situace zabývá/nezabývá problematikou minimálního vyměřovacího základu,

–   zaměstnavatel musí věnovat pozornost i příjmům případně zúčtovaným po skončení dohody (obdobně i u dohody o pracovní činnosti).

     V dále uvedených bodech IV. – VII. se vznik zaměstnání odvíjí od průměrné mzdy pro rok 2026 a z ní odvozené rozhodné částky příjmu4 500 Kč.

IV. Člen družstva, který vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován a nedosáhl v příslušném kalendářním měsíci započitatelného příjmu 4 500 Kč

V. Člen společenství vlastníků jednotek, který vykonává pro společenství práci, za kterou je odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu 4 500 Kč,

VI. Osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele), která nedosáhla v kalendářním měsíci započitatelného příjmu 4 500 Kč

VII. Dobrovolný pracovník pečovatelské služby, který nedosáhl v kalendářním měsíci započitatelného příjmu 4 500 Kč

VIII.     Člen okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise, který plní úkoly podle volebních zákonů,

IX. Osoba, které bylo podle jiných právních předpisů přiznáno svědečné nebo náhrada ušlého výdělku za podání výpovědi v soudním, správním nebo jiném řízení.

Protože ve výše uvedených případech nemá pojištěnec řešené zdravotní pojištění jako zaměstnanec, musí být u zdravotní pojišťovny evidován:

–   v jiném zaměstnání s odvodem pojistného zaměstnavatelem nebo jako

–   osoba samostatně výdělečně činná, anebo

–   soba, za kterou platí pojistné stát.

a to alespoň po část příslušného kalendářního měsíce. Pokud není využita některá z těchto možností, stává se pojištěnec na celý kalendářní měsíc osobou bez zdanitelných příjmů.

3.3 Nemoc zaměstnance

V praxi dochází k případům, kdy zaměstnanec onemocní v době trvání pracovněprávního vztahu a k datu skončení zaměstnání je již (může být) příjemcem dávek nemocenského pojištění. Tato situace může typicky nastat tehdy, když je pracovní poměr sjednán na dobu určitou.

Může mít tato skutečnost vliv na stanovení vyměřovacího základu zaměstnance?

Zaměstnavatel odhlašuje zaměstnance ke dni skončení zaměstnání a období dočasné pracovní neschopnosti snižuje minimální vyměřovací základ na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů trvání nemoci v daném měsíci. Kdyby zaměstnanec pracující na základě pracovní smlouvy, končící zaměstnání k 31. 8. 2026, onemocněl například od 10. 8., musel by vyměřovací základ za měsíc srpen činit alespoň 6 503,22 Kč [(9:31) x 22 400]. Číslovka 9 představuje počet kalendářních dnů v měsíci srpnu (tj. mimo období nemoci), za které musí být dodrženo poměrné minimum. A kdyby ukončil pobírání nemocenských dávek dne 1. 10. 2026, měl by touto „státní kategorií“ vyřešené ještě celé kalendářní měsíce září a říjen.

Nemocí bývalého zaměstnance (tj. po skončení zaměstnání) se zaměstnavatel nezabývá. Pobírání nemocenských dávek po skončení zaměstnání oznamuje a dokládá zdravotní pojišťovně sám pojištěnec, což je mimo jiné jeho povinnost daná ustanovením § 10 odst. 5 z. č. 48/1997 Sb.

Kdyby se jednalo o pracovněprávní vztah sjednaný formou dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, pak se zaměstnavatel plněním zákonných povinností zabývá pouze tehdy, když příjem na dohodu o pracovní činnosti činí alespoň 4 500 Kč nebo na dohodu o provedení práce alespoň 12 000 Kč.

3.4 Odchod zaměstnance do starobního důchodu

V praxi se jedná o poměrně častý důvod skončení zaměstnání.

Kdo oznamuje zdravotní pojišťovně přiznání důchodu neboli skutečnost rozhodnou pro povinnost státu platit pojistné?

Pokud byl zaměstnanci přiznán starobní důchod ještě v době trvání zaměstnání, ale před datem 1. 1. 2026, použil zaměstnavatel kód „D“ ke dni přiznání důchodu, a to na základě rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, doloženého zaměstnancem. Od 1. 1. 2026 již zaměstnavatel zdravotní pojišťovně přiznání starobního důchodu zaměstnanci neoznamuje, tuto informaci obdrží zdravotní pojišťovna od ČSSZ. Avšak pro zaměstnavatele je podání a doložení této informace zaměstnancem důležité z toho důvodu, aby správně stanovil jeho vyměřovací základ, tedy případně bez dopočtu a doplatku pojistného do minima.

Když poživatel starobního důchodu ukončí zaměstnání, oznámí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně pouze skončení sjednaného pracovněprávního vztahu kódem „O“.

Jestliže zaměstnání skončí například dne 31. 8. 2026 a starobní důchod je přiznán až po skončení zaměstnání, pak zaměstnavatel „státní kategorii“ neoznamuje. Povinnost oznámit zdravotní pojišťovně počátek nároku na platbu pojistného státem je za této situace na straně České správy sociálního zabezpečení, i pojištěnec může zdravotní pojišťovně tuto informaci podat (nemusí být její podání v elektronické podobě). Kdyby však byl starobní důchod přiznán například až v listopadu, musel by si pojištěnec vyřešit svůj pojistný vztah pro měsíce září a říjen, třeba registrací v kategorii osoby, za kterou je plátcem pojistného stát.

I když hovoříme o poživateli starobního důchodu, platí popisované podmínky a postupy i pro poživatele ostatních důchodů vyplácených českým systémem důchodového pojištění, tj. pro poživatele invalidního důchodu (ve všech třech stupních), a dále vdovského a vdoveckého důchodu. Z praktického hlediska není zapotřebí se věnovat tematice přiznání sirotčího důchodu, neboť za jeho poživatele je stát plátcem pojistného jako za nezaopatřené dítě.

3.5 Kódy používané zaměstnavatelem

K plnění oznamovací povinnosti slouží příslušné kódy, jejichž prostřednictvím sděluje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně skutečnosti týkající se například období trvání zaměstnání a platby pojistného státem.

Kde lze tyto kódy nalézt?

Funkce jednotlivých kódů jsou popsány v Poučení k formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele, což naleznete na webových stránkách jednotlivých zdravotních pojišťoven. U skutečností, které nastaly po datu 1. 1. 2026, používají zaměstnavatelé tyto kódy:

P   Označuje nástup do zaměstnání u zaměstnance s trvalým pobytem na území ČR nebo zaměstnance s dlouhodobým pobytem, který má již přiděleno číslo pojištěnce, fakticky se jím oznamuje vznik účasti na zdravotním pojištění. Tento kód se použije i při přestupu zaměstnance od jiné zdravotní pojišťovny.

O  Tímto kódem se zaměstnavatel odhlásí od platby pojistného za svého zaměstnance ke dni skončení zaměstnání. Kód „O“ použije zaměstnavatel například při:

•    ukončení zaměstnání, které založilo účast na zdravotním pojištění včetně ukončení pracovního poměru sjednaného podle cizích právních předpisů,

•    skončení výkonu funkce člena statutárního orgánu,

•    ukončení výkonu práce jednatelem společnosti s ručením omezeným pro společnost bez pracovněprávního vztahu s touto společností,

•    odhlášení zaměstnance zaměstnaného v ČR podle koordinačních nařízení EU č. 883/2004 a 987/2009 nebo odhlášení zaměstnaného cizince ze „třetí země“,

•    poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci např. za účelem výkonu výdělečné činnosti v zahraničí nebo z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině. I když v těchto případech nedochází k rozvázání pracovního poměru, je tímto postupem účast v českém systému veřejného zdravotního pojištění (přechodně) ukončena.

Dále používají zaměstnavatelé tyto kódy:

•    „Q“ – jednodenní zaměstnání

•    „M“ a „U“ – dle § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb.

•    „E“, „A“ a „C“ – zaměstnávání osob ze zahraničí

•    opravné kódy „X“, „Y“ a „Z“

Při plnění oznamovací povinnosti sděluje zaměstnavatel jméno, příjmení, trvalý pobyt, případně adresu místa pobytu, jde-li o cizince, který nemá trvalý pobyt, a rodné číslo zaměstnance, případně jiné číslo pojištěnce.

3.6 Nástup v den pracovního klidu

V souladu s ustanovením § 34 odst. 1 písm. c) a § 36 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, se v případě pracovního poměru považuje za den nástupu do zaměstnání den, který je takto uveden v pracovní smlouvě.

Ke kterému dni bude zaměstnanec přihlášen u zdravotní pojišťovny?

Jelikož lze jako den nástupu do práce sjednat i den pracovního klidu, považuje se pro účely zdravotního pojištění za den nástupu zaměstnance do zaměstnání den vzniku pracovního poměru uvedený v pracovní smlouvě.

Například v případě sjednání pracovního poměru od 1. 5. 2026 vzniká účast na zdravotním pojištění tímto dnem a k tomuto datu přihlašuje zaměstnavatel zaměstnance v zákonné osmidenní lhůtě u zdravotní pojišťovny (tedy bez ohledu na to, že zaměstnanec třeba fakticky začal pracovat až v pondělí 4. 5.).

3.7 Hlášení změn zaměstnavatelem

Ke splnění oznamovací povinnosti používají zaměstnavatelé formulář „Hromadné oznámení zaměstnavatele“.

Jaké lhůty platí pro zaměstnavatele při plnění oznamovací povinnosti u pracovní smlouvy, u dohod a u „státních kategorií?

Plnění oznamovací povinnosti již (od 1. 1. 2008) není vázáno na účast zaměstnance na nemocenském pojištění, ale zdravotní pojištění má pro tento účel svoji speciální právní úpravu, zakotvenou v ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb.

Z obecného pohledu lze konstatovat, že u pracovního poměru (včetně pracovního poměru sjednaného podle cizích právních předpisů) se za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považuje den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru.

Pro oznámení nástupu zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání platí pro zaměstnavatele u pracovní smlouvy osmidenní lhůta.

Pokud se jedná o pracovněprávní vztah sjednaný pouze formou dohody o pracovní činnosti nebo pouze formou dohody o provedení práce, pak zaměstnavatel oznamuje zdravotní pojišťovně nástup zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se pojištěnec stal nebo přestal být plátcem pojistného podle § 5 písm. a) bodu 3. nebo bodu 6. zákona č. 48/1997 Sb.

U situací platných od 1. ledna 2026 oznamují zaměstnavatelé zdravotní pojišťovně pouze ty „státní kategorie“, které jsou jim přímo známy, tj. v případě ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené. V této souvislosti platí, že zaměstnavatelé oznamují tyto skutečnosti příslušné zdravotní pojišťovně pouze jedenkrát měsíčně po skončení daného měsíce v den splatnosti pojistného, tedy do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, jak stanoví § 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Informaci o zbývajících „státních kategoriích“ obdrží zdravotní pojišťovny buď od pojištěnců, nebo od orgánů a institucí.

Pokud zaměstnavatel osobu jako zaměstnance (byť nedopatřením) nepřihlásí, může způsobit zbytečný problém i samotnému zaměstnanci, který tak nemusí mít ve zdravotním pojištění řešen svůj pojistný vztah, což zdravotní pojišťovna časem v rámci výkonu své kontrolní činnosti snadno zjistí.

3.8 Přihlašování a odhlašování osoby jako zaměstnance
         u zdravotní pojišťovny

Zaměstnavatel plní oznamovací povinnost vůči zdravotní pojišťovně.

Které dny rozhodují pro přihlášení a odhlášení zaměstnance?

Podle § 8 odst. 2 z. č. 48/1997 Sb. se ve vyjmenovaných případech například považuje za den:

a)  nástupu zaměstnance do zaměstnání:

–   den nástupu zaměstnance do práce

–   den nástupu k výkonu služby

–   den započetí práce pro družstvo

–   den, kdy je v případě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce poprvé po uzavření některé z těchto dohod zahájen výkon sjednané práce

–   den nástupu do funkce

–   den, od kterého náleží odměna za výkon funkce

–   den zařazení do práce u osob odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody aj.

b)  skončení zaměstnání:

–   den skončení pracovního poměru

–   den skončení služebního poměru

–   den skončení členství v družstvu

–   den, jímž uplynula doba, na kterou byla sjednána dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce

–   den skončení výkonu funkce

–   den, od kterého nenáleží odměna za výkon funkce

–   den odvolání z výkonu práce u osob odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody aj.

Povinnost zaměstnavatele platit část pojistného za své zaměstnance vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání (§ 2 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb.) a zaniká dnem skončení zaměstnání.

3.2     Osoby samostatně výdělečně činné

Pouze osoby samostatně výdělečně činné platí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného za situace, kdy je tato jejich samostatná výdělečná činnost jediným, resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním, zdrojem příjmů. Minimální záloha představuje v roce 2026hodnotu3 306 Kč. V případě souběhu zaměstnání s podnikáním je důležité, která činnost je pro pojištěnce hlavním zdrojem jeho příjmů – v této činnosti pak musí být zajištěn odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Je-li samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, není povinností pojištěnce platit zálohy a pojistné se doplácí jednorázově do osmi dnů po podání Přehledu. Zálohy na pojistné včetně doplatku je zapotřebí platit včas a ve správné výši, jinak zdravotní pojišťovna vyčíslí dlužné pojistné a návazně doměří i penále. V případě souběžných příjmů musí být pojištěnec z titulu všech svých činností pojištěn u jedné zdravotní pojišťovny.

3.9 Oznamovací povinnost OSVČ

Jednou ze základních povinností pojištěnce ve zdravotním pojištění je oznámení zahájení výkonu samostatné výdělečné činnosti té zdravotní pojišťovně, u které je pojištěn.

Jak může pojištěnec v této souvislosti postupovat?

Tuto oznamovací povinnost splní pojištěnec tím způsobem, že si vybere jednu ze dvou variant. Standardně může oznámit zahájení své podnikatelské činnosti přímo zdravotní pojišťovně vyplněním příslušného formuláře Přihláška a evidenční list pojištěnce. Druhou možností je u osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění vyplnění tzv. Jednotného registračního formuláře na Centrálním registračním místě obecního živnostenského úřadu. Touto cestou se občan vyhne mnohdy ne zrovna oblíbenému „běhání po úřadech“ v situaci, kdy se rozhodne zahájit (nebo ukončit) samostatnou výdělečnou činnost. Jednotlivé části Jednotného registračního formuláře zasílá živnostenský úřad příslušné zdravotní pojišťovně v zákonné lhůtě (do 5 pracovních dnů).

Pro splnění oznamovací povinnosti musí být dodržena zákonná osmidenní lhůta. V této souvislosti je však zapotřebí si uvědomit, že den zahájení samostatné výdělečné činnosti nemusí být vždy vázán třeba na vystavení živnostenského oprávnění. Pokud pojištěnec obdržel Živnostenský list například v květnu 2026 a první úkon se záměrem „mít příjem“ uskutečnil dne 12. 8. 2026 (uzavřel smlouvu o koupi a prodeji zboží, objednal materiál potřebný k výrobě, podepsal smlouvu o nájmu nebytových prostor apod.), musí splnit oznamovací povinnost – tedy zahájení samostatné výdělečné činnosti – nejpozději do data 20. 8. 2026.

Mnozí pojištěnci však zapomínají, že zahájení samostatné výdělečné činnosti musí zdravotní pojišťovně oznámit i v případě, kdy je jejich podnikatelská činnost při souběhu se zaměstnáním vedlejším zdrojem příjmů.

3.10 Přerušení podnikání

Z různých důvodů se může OSVČ rozhodnout pro dočasné přerušení výkonu samostatné výdělečné činnosti.

Musí se přerušení podnikání oznamovat zdravotní pojišťovně?

Rozhodne-li se OSVČ přerušit podnikatelskou činnost, měla by ve vlastním zájmu tuto skutečnost oznámit své zdravotní pojišťovně, třebaže to není její zákonnou povinností. Tato skutečnost (přerušení samostatné výdělečné činnosti) má pro pojištěnce především dvojí důsledek: jednak přestává platit zálohy na pojistné (je-li to její povinností), jednak dochází ke změně v pojistném vztahu. Pokud nastane situace, že OSVČ přeruší svoji samostatnou výdělečnou činnost v průběhu kalendářního měsíce a za tento měsíc ještě povinně zaplatí zálohu na pojistné, má svůj pojistný vztah vyřešen po dobu celého tohoto měsíce. Přerušením podnikání je kategorie OSVČ tímto (dočasně) ukončena, což vyžaduje potřebu řešení pojistného vztahu pro další období registrací v jiné kategorii zdravotního pojištění (zaměstnanec, „státní pojištěnec“, osoba bez zdanitelných příjmů). Je-li však samostatná výdělečná činnost při souběhu se zaměstnáním vedlejším zdrojem příjmů, nemá ve zdravotním pojištění přerušení této činnosti podstatný vliv, neboť otázka pojistného vztahu včetně placení pojistného je zajištěna zaměstnáním.

Nastane-li situace, kdy se pojištěnec po předchozím odhlášení (přerušení)rozhodne znovu podnikat jako OSVČ, pak musí:

•  se znovu přihlásit u zdravotní pojišťovny v osmidenní lhůtě jako OSVČ,

•  ačít platit zálohy na pojistné, je-li to jeho povinností,

Každopádně podává po skončení roku zdravotní pojišťovně Přehled a ve lhůtě do osmi dnů po podání Přehledu uhradí případný doplatek pojistného.

3.11 Ukončení samostatné výdělečné činnosti

Základní povinností OSVČ se samostatnou výdělečnou činností jako jediným (či při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů je pravidelné placení záloh na pojistné, pokud osoba není od placení těchto záloh zákonem osvobozena – například se jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného stát.

Kdy OSVČ přestává v souvislosti s ukončením podnikatelské činnosti platit zálohy na pojistné?

Jestliže OSVČ ukončí svoji samostatnou výdělečnou činnost, přestává platit zálohy, kdy tuto zálohu již neplatí za kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, ve kterém tuto činnost ukončila.

Pokud se osoba rozhodne svoji samostatnou výdělečnou činnost (jako jediný či hlavní zdroj příjmů) ukončit, je kryta v systému veřejného zdravotního pojištění jako OSVČ ještě v tom měsíci, ve kterém tuto činnost vykonává alespoň po část měsíce, v takovém případě dokonce postačuje třeba i jen jeden den registrace OSVČ u zdravotní pojišťovny. Za tento měsíc je však povinností zaplatit zálohu buď v minimální výši, nebo na základě podaného Přehledu.

3.12 Snížení záloh na pojistné

Může dojít k situaci, kdy OSVČ dosáhla v roce 2025 velmi dobrých ekonomických výsledků své podnikatelské činnosti, nicméně v roce 2026 se jí z různých důvodů (třeba při dlouhodobější nemoci) nedaří.

Za jakých podmínek může OSVČ požádat zdravotní pojišťovnu o snížení zálohy na pojistné?

Zdravotní pojišťovna na žádost osoby samostatně výdělečně činné poměrně sníží výši zálohy na pojistné, a to v případě, že předpokládaný daňový základ této osoby, který připadá v průměru na 1 kalendářní měsíc v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího podání žádosti, nejméně však v období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, je nejméně o jednu třetinu nižší než daňový základ připadající v průměru na 1 kalendářní měsíc v předcházejícím roce, v němž osoba alespoň po část měsíce byla osobou samostatně výdělečně činnou.

Snížení lze provést na dobu nejdéle do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl nebo měl být podán přehled podle § 24 odst. 2 z. č. 592/1992 Sb.

Činil-li průměrný měsíční daňový základ podnikatele v roce 2025 např. 90 000 Kč, lze požádat o snížení zálohy tehdy, jestliže průměrný měsíční daňový základ činí v roce 2026 nejvýše 60 000 Kč.

3.13 Paušální režim

Alternativně platí, že OSVČ nemusí komunikovat se zdravotní pojišťovnou a správou sociálního zabezpečení. Otázkou je, v  čem spočívá odlišnost podnikatelské činnosti vykonávané jako „klasickou“ OSVČ od formy paušálního režimu.

Jak postupovat v dané situaci?

OSVČ činná v paušálním režimu platí zálohy na pojistné (pojistné) podle ZDP. Nepodává-li totiž tato OSVČ daňové přiznání tehdy, když se daň rovná paušální dani, a ani Přehled zdravotní pojišťovně, pak v takovém případě nejsou předmětné platby zálohami na pojistné, ale považují se v rámci celkové platby za pojistné.

Vzhledem k zavedení více pásem paušálního režimu od 1. 1. 2023 jsou ve vyšších pásmech tohoto režimu zahrnuty v celkové výši měsíční platby paušální zálohy na pojistné na veřejné zdravotní pojištění vyšší než minimální zálohy. Na základě této skutečnosti se může stát, že OSVČ, která byla poplatníkem v paušálním režimu, ale nemá daň rovnu paušální dani, vznikne při zúčtování roku 2025 přeplatek pojistného. I na tento přeplatek se započítají zálohy placené správci daně a převedené ze společného osobního daňového účtu na zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění.

3.14 OSVČ bez záloh

Ve zdravotním pojištění registrujeme několik možností, kdy není povinností OSVČ platit zálohy na pojistné.

O které situace se jedná?

Zálohy na pojistné není OSVČ povinna platit v těchto případech:

jedná se o osobu, pro kterou neplatí minimální vyměřovací základ podle § 3a zákona č. 592/1992 Sb.,

•    v případě, kdy samostatná výdělečná činnost není při souběhu se zaměstnáním hlavním zdrojem jejích příjmů,

•    pokud byla po celý kalendářní měsíc uznána neschopnou práce nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů.

Přestože OSVČ nemá v uvedených situacích povinnost zálohy platit, nicméně zálohy platit chce (např. z důvodu očekávaného vysokého doplatku pojistného po podání Přehledu), právní úprava zdravotního pojištění tomuto postupu nebrání.

3.3     Pojištěnci a jejich pojistný vztah

Pokud nebereme v úvahu osoby, za které je plátcem pojistného stát neboli tzv. státní pojištěnce, mají osoby s trvalým pobytem na území České republiky řešen svůj pojistný vztah nejčastěji formou zaměstnání, zakládajícího účast na zdravotním pojištění, nebo jsou registrovány u zdravotní pojišťovny jako osoby samostatně výdělečně činné. Jestliže však nevyužijí žádnou z těchto tří alternativ, stávají se ve zdravotním pojištění osobami bez zdanitelných příjmů, což je svým způsobem zvláštní kategorie, zakládající nárok na poskytnutí zdravotní péče – hrazených služeb – za naprosto stejných podmínek, jako v ostatních případech (zaměstnanec, podnikatel, „státní pojištěnec“).

Výhodou zařazení pojištěnce mezi osoby, za které platí pojistné stát, je skutečnost, že tyto osoby nemusejí platit žádné pojistné (pokud nejsou zaměstnány nebo nepodnikají), kdy za každého takového pojištěnce obdrží zdravotní pojišťovna v roce 2026 prostřednictvím státního rozpočtu měsíčně částku 2 188 Kč.

3.15 Placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů

Podnikatelská sféra platí pojistné formou záloh a případného doplatku pojistného, zatímco osoby bez zdanitelných příjmů platí pojistné.

V jaké částce a v jakém termínu tyto osoby pojistné platí?

Osoba bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, výše pojistného činí 13,5 % z aktuální výše minimální mzdy. To znamená, že měsíční platba pojistného osobou bez zdanitelných příjmů představuje v roce 2026 částku 3 024 Kč.

Pojistné je splatné od prvního dne kalendářního měsíce, za který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce.

Připadne-li poslední den splatnosti na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den.

3.16 Samoplátecká kategorie zdravotního pojištění

Osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů si platí pojistné samy, proto se těmto pojištěncům také říká samoplátci.

Kdo je ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů?

Mezi osoby bez zdanitelných příjmů patří například:

–   žena v domácnosti, která

a)  není zařazena v kategorii osob, za které platí pojistné stát,

b)  nepečuje osobně a řádně alespoň o jedno dítě do 7 let věku,

c)  nepobírá žádný důchod z důchodového pojištění,

d)  není v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání apod.

–   pojištěnec pracující jen na dohodu o pracovní činnosti při příjmu nižším než 4 500 Kč nebo na dohodu o provedení práce při příjmu nedosahujícím 12 000 Kč,

–   pojištěnec, který pracuje pouze v zaměstnání nezakládajícím účast na zdravotním pojištění (například příjmy žáků nebo studentů pouze ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku),

–   student školy, která nebyla ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR označena jako soustavná příprava na budoucí povolání (například některé jazykové školy),

–   student střední nebo vysoké školy v cizině, která nebyla rozhodnutím ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR postavena na roveň studia na středních nebo vysokých školách v ČR, oznámení o dlouhodobém pobytu v cizině nebylo provedeno,

–   absolvent vysoké školy, který po skončení kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém řádně ukončil studium, nenastoupí do zaměstnání (zakládajícího účast na zdravotním pojištění) nebo nezačne podnikat, anebo není veden u zdravotní pojišťovny ve „státní kategorii“ jako osoba, za kterou platí pojistné stát (např. uchazeč o zaměstnání), a to po dobu nejméně jednoho celého kalendářního měsíce,

student starší 26 let, nesplňující podmínky v § 7 odst. 1 písm. r) z. č. 48/1997 Sb.,

–   nezaměstnaný, který není v evidenci úřadu práce,

–   osoba pracující v cizině mimo státy Evropské unie (a mimo Norsko, Island, Lichtenštejnsko, Švýcarsko a Spojené království) pro cizího zaměstnavatele. To znamená, že taková osoba není výdělečně činná podle výše uvedených koordinačních nařízení Evropské unie.

–   člen náboženského řádu bez příjmu aj.

trvají-li tyto a jiné skutečnosti (ať už samostatně nebo v přímé návaznosti) po celý kalendářní měsíc.

Pojištěnec, který chce být zařazen jako osoba bez zdanitelných příjmů, je povinen přihlásit se u své zdravotní pojišťovny v zákonné osmidenní lhůtě, sdělit své jméno, příjmení, adresu trvalého bydliště, rodné číslo a platit pojistné.

3.17 Kdo se považuje ve zdravotním pojištění za „státního pojištěnce“?

Okruh osob, za které platí pojistné stát, je poměrně široký. Otázkou je, koho řadíme do této kategorie a kdo oznamuje zdravotní pojišťovně evidenci pojištěnce v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát.

Jaké je správné řešení?

Tyto osoby jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. Mezi tyto osoby řadíme například poživatele důchodů, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, studenty, uchazeče o zaměstnání, osoby pečující o závislou osobu podle zákona a sociálních službách a další.

Zaměstnavatelé pouze sdělují zdravotní pojišťovně prostřednictvím kódů „M“ a „U“ počátek a konec mateřské a rodičovské dovolené.

Informace o zařazení pojištěnce mezi osoby, za které je plátcem pojistného stát, dostávají zdravotní pojišťovny i od státních orgánů a institucí (Česká správa sociálního zabezpečení, Úřad práce, školy, Vězeňská služba ČR apod.).

Podle § 10 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb. je pojištěnec povinen oznámit a doložit příslušné zdravotní pojišťovně nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy nastaly, skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné podle § 7 odst. 1 písm. i), j), k), m), n), r), s) a t). Pojištěnec tak oznamuje a dokládá zdravotní pojišťovně „státní kategorii“ například z titulu příjemce dávek nemocenského pojištění po skončení zaměstnání, invalidity třetího stupně nebo splnění podmínek osobní a řádně péče alespoň o jedno dítě do 7 let věku podle § 7 odst. 1 písm. k).

Řešení č. 3.1 až 3.17 zpracoval Ing. Antonín Daněk (VI/2026)