Konec roku
v účetnictví
Opět se blíží období, ve
kterém mnozí z nás musí absolvovat nejnáročnější fázi naší profesní činnosti
– sestavení účetní závěrky. Již několik let nedochází k zásadnějším změnám
v procesu účetní závěrky, což jistě přispívá k prohloubení kvality
sestavných závěrek. Naší snahou je formou bodů přispět k provedení jakési
inventury vybraných kroků, na které bychom neměli zapomínat. Jedná se o případy,
které nastávají před sestavením účetní závěrky, ale i po jejím sestavení.
Pokusme se na následujících stránkách připomenout vybrané kroky vztahující se
(nejen) k této náročné aktivitě. Čím se budeme zabývat?
Nejdříve si uvedeme
právní rámec účetní závěrky, jinými slovy, podle jakých předpisů budeme účetní
závěrku sestavovat. Do tohoto přehledu patří i základní výčet
vnitropodnikových směrnic. Zkusíme uvést nástin hlavních principů, zásad
a pravidel, které na nás požaduje zákon o účetnictví. Vysvětlíme
rozdíly mezi účetní uzávěrkou a účetní závěrkou. Tyto pojmy se velice často
zaměňují. Sdělíme si, na co nezapomenout v rámci procesu závěrkových
prací.
V našem textu
neopomeneme na rozdělení a zařazení účetních jednotek do jednotlivých
kategorií, jak nám ukládají účetní předpisy. Stanovení rozsahu účetní závěrky
se neobejde bez vymezení účetní závěrky pro jednotlivé typy účetních jednotek.
Zda sestavit účetní závěrku v plném rozsahu, ve zkráceném rozsahu včetně členění
pohledávek na dlouhodobé a krátkodobé, či pouze ve zkráceném rozsahu
pochopíme z námi uvedených informací.
Dále si připomeneme případnou
změnu ve vykazování časového rozlišení v rozvaze. Výčtovým způsobem rozdělíme
účetní operace vztahující se k běžnému účetnímu období
a k novému účetnímu období.
Na názorných příkladech
uvedeme postup účtování při změně metody a dále naznačíme možný postup při
uzavírání citlivého účtu – účtu daně z přidané hodnoty. Velice významná je
i oblast inventarizace majetku a závazků.
Připomeneme
i problematiku účtování rozdělení zisku nebo úhradu ztráty
a problematiku reportingu pro mateřskou společnost. Uvádíme
i povinnost zveřejnění účetní závěrky s možností předávat účetní závěrku
do sbírky listin veřejného rejstříku prostřednictvím správce daně, a to
v rámci podání daňového přiznání
Na závěr připomínáme nepříjemnou
oblast zákona o účetnictví, a to jsou případné přestupky, kterých se
může účetní jednotka dopustit. Dále uvádíme i základní informace pro ty,
kdo budou sestavovat konsolidovanou účetní závěrku, a připomeneme
povinnost sestavit zprávy, které po nás požaduje zákon o účetnictví.
Ing. Vladimír Hruška
1.1 Právní rámec účetní závěrky
Základními
právními předpisy regulující účetnictví podnikatelských subjektů v České
republice jsou: zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“), vyhláška č. 500/2002 Sb.,
kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,
ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími
v soustavě podvojného účetnictví (dále jen „Vyhláška“), a České účetní
standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002
Sb., ve znění pozdějších předpisů, které slouží k docílení souladu
používání účetních metod a pro dosažení vyšší míry porovnatelnosti účetních
závěrek (dále jen „České účetní standardy, popřípadě ČÚS s uvedením
konkrétního označení příslušného standardu, tzn. č. 001 až č. 023“).
V případě Českých účetních
standardů je třeba připomenout, že nej
de o právní předpisy,
proto jejich využívání a řízení se jimi není závazné a vynutitelné. České
účetní standardy mají nižší právní sílu, než má zákon o účetnictví či
Vyhláška, a v případě, pokud bychom zjistili, že některé ustanovení Českého
účetního standardu je v rozporu se zákonem o účetnictví či Vyhláškou,
neměli bychom takovéto ustanovení v praxi využívat.
Vedle uvedených předpisů
nelze opomíjet ani další. Uveďme je alespoň některé:
- zákon
č. 586/1992 Sb., o daních příjmů, ve znění pozdějších předpisů,
- zákon
č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších
předpisů,
- zákon
č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů,
ve znění pozdějších předpisů,
- zákon
č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,
- Zákon
č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů,
- Zákon
č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů,
- Zákon
č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev,
ve znění pozdějších předpisů,
- zákon
č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů,
- zákon
č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů,
- zákona
č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů.
Nelze ani opomenout předpisy
a zásady, které musí každá účetní jednotka dodržovat. Ty si vytváří sama
v rámci vnitropodnikových směrnic.
1.2 Vnitropodnikové směrnice
Pokusme se nejdůležitější
vnitropodnikové směrnice shrnout do následujícího přehledu:
Zákon
o účetnictví
|
Archivace
|
§ 31,
32
|
|
Časové rozlišení
nákladů a výnosů
|
§ 3
odst. 1
|
|
Inventarizace
|
§ 29
a § 30
|
|
Konsolidační
pravidla
|
§ 22b
odst. 4
|
|
Kurzové rozdíly,
cizí měny
|
§ 4
odst. 12, § 24 odst. 7
|
|
Oběh a přezkušování
dokladů
|
§ 7
odst. 1
|
|
Odpisový plán
|
§ 28
odst. 6
|
|
Podpisové
záznamy, identifikační záznamy, podpisové vzory
|
§ 11,
§ 12 a § 33a odst. 10
|
|
Účtový rozvrh
|
§ 14
odst. 2
|
|
Základní
informace pro zpracování účetních agend
|
§ 13
odst. 1
|
Vyhláška
|
Cenné papíry určené
k obchodování
|
§ 48,
§ 51, odst. 1
|
|
Deriváty
|
§ 52
odst. 6
|
|
Dlouhodobý
hmotný a nehmotný majetek
|
např.
§ 7 odst. 3 písm. b), § 7 odst. 9, § 6
odst. 1 a § 6 odst. 9
|
|
Odložená daň
|
§ 59
odst. 1
|
|
Odpisový plán
|
§ 56
odst. 1
|
|
Opravné položky
k dlouhodobému hmotnému majetku a zásobám
|
§ 55
|
|
Pohledávky po lhůtě
splatnosti
|
§ 61
odst. 2
|
|
Úroky – součást
pořizovací ceny dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
|
§ 47
odst. 1 písm. b)
|
|
Vlastní náklady
– vymezení
|
§ 49
odst. 5
|
České
účetní standardy
|
Cenné papíry určené
k obchodování
|
ČÚS
č. 008, bod 2.2.1.,
|
|
Časové rozlišení
nákladů a výnosů
|
ČÚS
č. 019, bod 6.5.
|
|
Druhy materiálů
účtovaných přímo do spotřeby
|
ČÚS
č. 015, bod 4.4.4
|
|
Konsolidační
pravidla
|
ČÚS
č. 20, bod 3.1
|
|
Normy přirozených
úbytků u zásob
|
ČÚS
č. 015, bod 4.4.4
|
|
Okamžik uskutečnění
účetního případu
|
ČÚS
č. 001, bod 2.4.3.
|
|
Operace
s obchodním závodem
|
ČÚS
č. 011, bod 2.12.
|
|
Podrozvahové účty
|
ČÚS
č. 001, bod 2.3.1.
|
|
Rezervy –
pravidla pro tvorbu a používání
|
ČÚS
č. 004
|
|
Směnky
|
ČÚS
č. 008
|
|
Vnitropodnikové
účetnictví – forma, organizace
a zaměření
|
ČÚS
č. 001 – Účty a zásady účtování na účtech, bod 2.5.1.
|
|
Zásoby – způsob
oceňování zásob a rozpouštění
nákladů
|
ČÚS
č. 015, bod 3.3.
|
|
Zásoby – způsob
účtování o zásobách – A nebo B
|
ČÚS
č. 015, bod 4.1.
|
Ostatní
|
Cestovní náhrady
|
zákoník
práce § 163 odst. 1 a 2, § 176, § 170 odst. 2
a § 180
|
|
Dohadné položky
|
Pokyn
GFŘ D-22, k § 23 odst. 2
|
|
Normy přirozených
úbytků u zásob
|
zákon
o daních z příjmů § 25 odst. 2
|
|
Paušální částky
– výdaje hrazené zaměstnavatelem zaměstnanci
|
zákon
o daních z příjmů § 6 odst. 8
|
|
Pohledávky po lhůtě
splatnosti
|
zákon
o rezervách § 8 odst. 3,
|
|
Používání
služebních motorových vozidel
|
zákoník
práce § 255
|
|
Pracovněprávní
nároky zaměstnanců
|
zákon
o daních z příjmů § 24 odst. 2 písm. j) bod 5,
zákoník práce § 305
|
1.3 Co je účetní uzávěrka a co je účetní závěrka?
Účetní uzávěrka
znamená technické uzavření účtů, jinými slovy přeúčtování konečných zůstatků,
buď na rozvahový závěrečný účet 702, nebo v případě nákladových
a výnosových účtů (výsledkových účtů) na účet 710. Tato transakce je
obvykle nastavena v účetním software, který provádí účetní uzávěrku
automaticky. Z praktického hlediska je vhodné (alespoň na začátku
používání daného software) prověřit správnost provádění této transakce. Zákon
o účetnictví uvádí v § 17 odst. 2, že pokud není
v zákoně o účetnictví stanoveno jinak, účetní jednotky uzavírají účetní
knihy
a) ke dni zániku
povinnosti vést účetnictví,
b) k poslednímu
dni účetního období,
c) ke dni předcházejícímu
dni vstupu do likvidace,
d) ke dni zrušení
bez likvidace s výjimkou přeměn,
e) ke dni předcházejícímu
dni, kterým nastanou účinky rozhodnutí o úpadku nebo ke kterému nastanou účinky
rozhodnutí soudu o přeměně reorganizace v konkurs,
f) ke dni, kterým
nastanou účinky zrušení konkursu,
g) ke dni předcházejícímu
dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu,
h) ke dni, kterým
nastanou účinky splnění reorganizačního plánu,
i) ke dni, kterým
nastanou účinky splnění plánu oddlužení, nebo
j) ke dni, ke
kterému stanoví povinnost uzavřít účetní knihy nebo sestavit účetní závěrku
zvláštní právní předpis.
Bližší podrobnosti
k tomuto procesu pak najdeme v Českém účetním standardu č. 002 –
Otevírání a uzavírání účetních knih.
Účetní závěrka
je v zákoně o účetnictví definována v § 18 jako nedílný
celek, který tvoří rozvaha (bilance), výkaz zisku a ztráta příloha. Účetní
závěrka obchodních společností zahrnuje i přehled o peněžních tocích
a přehled o změnách vlastního kapitálu.
Rozeznáváme tři druhy účetních
závěrek. Nejčastější je účetní závěrka, které se také říká řádní účetní
závěrka. To je ta nejběžnější účetní závěrka, kterou každá účetní jednotka
sestavuje na konci účetního období a použije pro to naprosto všechny
standardní závěrkové postupy. Vedle řádné účetní závěrky existuje i mimořádná
účetní závěrka. Mimořádná účetní závěrka se sestavuje také za pomoci všech
standardních závěrkových postupů stejně jako řádná účetní závěrka. Rozdíl mezi řádnou
a mimořádnou účetní závěrkou je v datum, ke kterému se sestavuje.
Mimořádná účetní závěrka se (obvykle) sestavuje k jinému než
k poslednímu dni účetního období.
Dále se lze setkat
i s mezitímní účetní závěrkou, která se sestavuje v případech,
kdy to vyžadují zvláštní právní předpisy. Účetní jednotky sestavují mezitímní účetní
závěrka v průběhu účetního období i k jinému okamžiku, než ke
konci rozvahového dne a při jejím sestavování se neuzavírají účetní knihy
a inventarizaci provádějí jen pro účely vyjádření ocenění dle § 25
odst. 3 zákona o účetnictví (zahrnují jen zisky, které byly
k rozvahovému dni dosaženy, a berou v úvahu všechna předvídatelná
rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou
jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení
hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk
nebo ztráta).
1.4 Zákon o účetnictví – hlavní zásady, principy
a pravidla
Pokusme se uvést hlavní
zásady, principy a pravidla, které se vyskytují v zákoně č o účetnictví,
které je třeba při zpracovávání a sestavování účetní závěrky dodržovat.
V odborné literatuře
se lze setkat s nejednotným výčtem. Ani námi uvedený soupis hlavních zásad
a principů si neklade za cíl jednoznačně a zcela vyčerpávajícím způsobem
všechny vyjmenovat (popřípadě stanovit, které jsou prioritní).
Zásada
/ Princip / Pravidlo (dále
jen Z/P/P) věcné a časové souvislosti
(akruální princip) – viz § 3 odst. 1: Účetní jednotky účtují
podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do
období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí. Pokud není
možno tuto zásadu dodržet, mohou účtovat i v účetním období, v němž
zjistily uvedené skutečnosti. V účetním období účetní jednotky účtují
o uvedených skutečnostech v souladu s účetními metodami.
O veškerých nákladech a výnosech účtují bez ohledu na okamžik jejich
zaplacení nebo přijetí.
Z/P/P periodicity zjišťování výsledku hospodaření – viz § 3 odst. 2 a 3: Účetním obdobím je
nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, není-li v zákonu
o účetnictví stanoveno jinak. Účetní období se buď shoduje s kalendářním
rokem, nebo je hospodářským rokem. Hospodářským rokem je účetní období, které může
začínat pouze prvním dnem jiného měsíce, než je leden. Účetní období bezprostředně
předcházející změně účetního období může být kratší nebo i delší než
uvedených dvanáct měsíců.
Z/P/P
komplexnosti účetní jednotky (jedno účetnictví)
– viz § 4 odst. 9: Účetní jednotky jsou povinny vést jedno účetnictví
za účetní jednotku jako celek.
Z/P/P
dodržování metod účetnictví (stálost metod)
– viz § 4 odst. 15: Účetní jednotky jsou povinny v příslušném účetním
období použít účetní metody ve znění platném na jeho počátku.
Z/P/P
věrného a poctivého obrazu účetnictví –
viz § 7 odst. 1, 2: Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak,
aby účetní závěrka byla sestavena na jeho základě srozumitelně a podávala
věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní
jednotky tak, aby na jejím základě mohla osoba, která tyto informace využívá
(uživatel), činit ekonomická rozhodnutí.
Z/P/P
nepřetržité doby trvání účetní jednotky
– viz § 7 odst. 3: Účetní jednotka je povinna použít účetní metody způsobem,
který vychází z předpokladu, že bude nepřetržitě pokračovat ve své činnosti
a že u ní nenastává žádná skutečnost, která by ji omezovala nebo ji
zabraňovala v této činnosti pokračovat i v dohledné budoucnosti.
V případě, že účetní jednotka má informaci o tom, že u ní taková
skutečnost nastává, je povinna použít účetní metody způsobem tomu odpovídajícím,
přičemž informaci o použitém způsobu jsou povinny uvést v příloze
v účetní závěrce.
Z/P/P
srovnatelnosti – viz § 7 odst. 4: Uspořádání
a označování položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty
a jejich obsahové vymezení a způsoby oceňování použité v jednom
účetním období nesmí účetní jednotky změnit v následujícím účetním období.
Účetní jednotky mohou uvedené uspořádání a označování a obsahové
vymezení a způsoby oceňování změnit zcela nebo zčásti mezi jednotlivými účetními
obdobími jen z důvodů změny předmětu podnikání nebo jiné činnosti anebo
z důvodů zpřesnění věrného zobrazení nebo zkvalitnění vypovídací
schopnosti účetní závěrky, přičemž informaci o každé takové změně
s jejím řádným zdůvodněním jsou povinny uvést v příloze v účetní
závěrce.
Z/P/P zákazu kompenzace – viz § 7 odst. 6:
Účetní jednotky jsou povinny účtovat o aktivech a pasivech, jakož
i o finančních prostředcích státního rozpočtu a finančních prostředcích
rozpočtů územních samosprávných celků, nákladech a výnosech v účetních
knihách a zobrazovat je v účetní závěrce samostatně bez jejich
vzájemného zúčtování. Účetní jednotky mohou provádět vzájemné zúčtování jen
v případech upravených účetními metodami a jsou-li zúčtovávané částky,
ve výši ocenění neupraveném o položky podle § 26 odst. 3, uvedeny
v příloze v účetní závěrce.
Z/P/P
správnosti – viz § 8 odst. 2: Účetnictví účetní
jednotky je správné, jestliže účetní jednotka vede účetnictví tak, že to
neodporuje tomuto zákonu a ostatním právním předpisům ani neobchází jejich
účel.
Z/P/P
úplnosti – viz § 8 odst. 3: Účetnictví účetní
jednotky je úplné, jestliže účetní jednotka zaúčtovala v účetním období
v účetních knihách všechny účetní případy, které v něm měla zaúčtovat,
a nejpozději do konce tohoto období za jemu bezprostředně předcházející účetní
období sestavila účetní závěrku, popřípadě i konsolidovanou účetní závěrku,
vyhotovila výroční zprávu, popřípadě i konsolidovanou výroční zprávu, zveřejnila
informace a má o těchto skutečnostech veškeré účetní záznamy,
a to přehledně uspořádané.
Z/P/P
průkaznosti – viz § 8 odst. 4: Účetnictví účetní
jednotky je průkazné, jestliže všechny účetní záznamy tohoto účetnictví jsou průkazné
a účetní jednotka provedla inventarizaci.
Z/P/P
srozumitelnosti – viz § 8 odst. 5: Účetnictví
účetní jednotky je srozumitelné, jestliže umožňuje jednotlivě
i v souvislostech spolehlivě a jednoznačně určit:
a) obsah účetních
případů alespoň s použitím účetních metod uvedených v § 4
odst. 8,
b) obsah účetních
záznamů s použitím nástrojů uvedených v § 4 odst. 10,
c) vazbu mezi účetním
záznamem vzniklým seskupením a dílčími účetními záznamy v případech
uvedených v § 33 odst. 5.
Z/P/P
informace v účetní závěrce – viz § 19
odst. 2: Účetní jednotky jsou povinny uvádět v účetní závěrce
informace podle stavu ke konci rozvahového dne; to platí obdobně i pro
všechny účetní záznamy, které se sestavují k rozvahovému dni nebo
k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka.
Z/P/P bilanční kontinuity – viz § 19 odst. 4: Účetní
jednotky sestavují rozvahu tak, aby počáteční zůstatky účtů, které obsahuje
rozvaha, (rozvahové účty), jimiž se otevírá účetní období, navazovaly na konečné
zůstatky rozvahových účtů, jimiž se bezprostředně předcházející období uzavřelo;
toto ustanovení platí i pro podrozvahové účty.
Z/P/P
události k rozvahovému dni – viz § 19
odst. 5: V účetnictví běžného účetního období musí být
k rozvahovému dni zohledněn dopad událostí, které nastaly do konce
rozvahového dne, i když se informace o těchto událostech staly účetní
jednotce známými až mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky.
Z/P/P
věcné významnosti (materiální zásady) – viz § 19
odst. 5: V účetnictví běžného účetního období musí být
k rozvahovému dni zohledněn dopad událostí, které nastaly do konce
rozvahového dne, i když se informace o těchto událostech staly účetní
jednotce známými až mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky.
Z/P/P
následné události po rozvahovém dni – viz § 19
odst. 6: V případě významných událostí, které nastaly mezi rozvahovým
dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky, jsou důsledky těchto událostí
popsány a jejich ekonomické dopady kvantifikovány v příloze v účetní
závěrce.
Z/P/P významnosti – viz § 19 odst. 7: Informace v účetní
závěrce musí být spolehlivé, srovnatelné, srozumitelné a posuzují se
z hlediska významnosti. Informace se považuje za spolehlivou, jestliže splňuje
požadavek § 7 odst. 1 a je-li úplná a včasná.
Informace je včasná, je-li získána ve správném čase z hlediska její
významnosti a nákladů na její získání, pokud tyto náklady nepřevýší přínosy
plynoucí z této informace. Informace je srovnatelná, jestliže splňuje
požadavky stanovené v § 7 odst. 3 až 5. Informace se považuje za
významnou, jestliže je o ní možné předpokládat, že by její neuvedení nebo
chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek uživatele, přičemž významnost jednotlivých
informací se posuzuje v souvislosti s jinými obdobnými informacemi.
Z/P/P
členění majetku a závazků – viz § 19
odst. 8: Pro účely zákona o účetnictví se majetek a závazky člení
na dlouhodobé a krátkodobé. Dlouhodobým se rozumí takový majetek
a závazky, kde doba použitelnosti, popřípadě sjednaná doba splatnosti při
vzniku účetního případu je delší než 1 rok, ostatní majetek a závazky jsou
považovány za krátkodobé. Pro účely vykazování v účetní závěrce se aktiva
mohou členit na stálá a oběžná. Pokud s ohledem na charakter majetku
a závazků objektivně nelze použít uvedená hlediska členění, je rozhodující
záměr účetní jednotky projevený při jejich pořízení.
Z/P/P
oceňování majetku a závazků – viz § 25:
Z jednotlivých složek majetku a závazků se oceňují:
a) hmotný majetek
kromě zásob, s výjimkou hmotného majetku vytvořeného vlastní činností pořizovacími
cenami,
b) hmotný majetek
kromě zásob vytvořený vlastní činností vlastními náklady,
c) zásoby,
s výjimkou zásob vytvořených vlastní činností pořizovacími cenami,
d) zásoby vytvořené
vlastní činností vlastními náklady,
e) peněžní prostředky
a ceniny jejich jmenovitými hodnotami,
f) podíly, cenné
papíry a deriváty pořizovacími cenami,
g) pohledávky při
vzniku jmenovitou hodnotou; při nabytí za úplatu nebo vkladem pořizovací cenou;
závazky jmenovitou hodnotou,
h) nehmotný
majetek kromě pohledávek, s výjimkou nehmotného majetku vytvořeného
vlastní činností pořizovacími cenami,
i) nehmotný
majetek kromě pohledávek vytvořený vlastní činností vlastními náklady,
j) příchovky zvířat
vlastními náklady,
k) kulturní
památky, sbírky muzejní povahy, předměty kulturní hodnoty a církevní
stavby, pokud není známa jejich pořizovací cena, ve výši 1 Kč,
l) majetek
v případech bezúplatného nabytí, s výjimkou majetku uvedeného pod
písmenem e), anebo majetek v případech, kdy vlastní náklady na jeho vytvoření
vlastní činností nelze zjistit, a ostatní majetek, který není uveden pod
písmeny a) až k), reprodukční pořizovací cenou.
Z/P/P opatrnosti –
viz § 25 odst. 3. (§ 25 odst. 2 a § 26): Účetní
jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnují jen zisky, které byly
k rozvahovému dni dosaženy, a berou v úvahu všechna předvídatelná
rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou
jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení
hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk
nebo ztráta.
Pokud
se při inventarizaci zásob zjistí, že jejich prodejní cena snížená
o náklady spojené s prodejem je nižší než cena použitá pro jejich
ocenění v účetnictví, zásoby se ocení v účetnictví a v účetní
závěrce touto nižší cenou.
Pokud se při
inventarizaci zjistí, že hodnota závazků je vyšší, popřípadě i nižší než
jejich výše v účetnictví, uvedou se závazky v účetnictví
a v účetní závěrce v tomto zjištěném ocenění.
Ustanovení
o oceňování podle § 25 odst. 3 vyjadřují rezervy, opravné
položky a odpisy majetku. Rezervy jsou určeny k pokrytí závazků nebo
nákladů, jejichž povaha je jasně definována a u nichž je
k rozvahovému dni buď pravděpodobné, že nastanou, nebo jisté, že nastanou,
ale není jistá jejich výše nebo okamžik jejich vzniku. K rozvahovému dni
musí rezerva představovat nejlepší odhad nákladů, které pravděpodobně nastanou,
nebo v případě závazků částku, která je zapotřebí k vypořádání.
Rezervy nesmějí být použity k úpravám hodnot aktiv. Rezervami se dále
rozumí jiné rezervy podle zvláštních právních předpisů. Opravnými položkami se
vyjadřuje přechodné snížení hodnoty majetku; odpisy majetku vyjadřují trvalé
snížení jeho hodnoty.
1.5 Jednotlivé kroky závěrkových
prací
Proces účetní závěrky
je velice složitý. V rámci jejího sestavování
však nesmíme zapomenout i na další záležitosti a navazující činnosti
bezprostředně se k účetní závěrce vztahující, např.:
- rozdělení
účetních operací vztahující se k běžnému účetnímu období a již
k novému účetnímu období pro správné vykázání,
- daňová
analýza a výpočet daně,
- události
po rozvahovém dni a jejich správné vykázání,
- sestavení
výroční zprávy,
- sestavení
zprávy o vztazích,
- sestavení
zprávy o platbách vládám,
- rozbor
účetní závěrky,
- audit,
- schválení
účetní závěrky,
- zveřejnění
účetní závěrky,
- archivace.
1.6 Kategorie účetních jednotek
Od roku 2016 je nezbytné
rozdělit a zařadit účetní jednotky do jednotlivých kategorií. Jedná se
o tyto kategorie účetních jednotek:
- mikro účetní jednotka – je ta, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň
2 z hraničních hodnot (aktiva celkem 9 000 000 Kč, roční
úhrn čistého obratu 18 000 000 Kč a průměrný počet zaměstnanců
v průběhu účetního období 10),
- malá
účetní jednotka – je ta, která není mikro účetní
jednotka a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z hraničních
hodnot (aktiva celkem 100 000 000 Kč, roční úhrn čistého
obratu 200 000 000 Kč a průměrný počet zaměstnanců
v průběhu účetního období 50),
- střední účetní jednotka – je ta, která není mikro účetní jednotka ani malá účetní
jednotka a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z hraničních
hodnot (aktiva celkem 500 000 000 Kč, roční úhrn čistého obratu
1 000 000 000 Kč, průměrný počet zaměstnanců v průběhu
účetního období 250),
- velká
účetní jednotka – je ta, která k rozvahovému
dni překračuje alespoň 2 hraniční hodnoty uvedené u střední účetní
jednotky.
Hodnota aktiva celkem se
zjišťuje z rozvahy a jedná se o hodnotu netto. V případě
obratu jde o obrat roční (čistý), popřípadě přepočtený. Počet zaměstnanců
se zjišťuje jako průměrný přepočtený stav během účetního období.
Za velkou účetní jednotku
se vždy považuje subjekt veřejného zájmu a vybraná účetní jednotka. Subjektem
veřejného zájmu jsou účetní jednotky se sídlem v ČR, které jsou obchodní
společnosti s emitovanými investičními cennými papíry přijatými
k obchodování na evropském regulovaném trhu, banky, spořitelní a úvěrní
družstva, pojišťovny a zajišťovny, penzijní společností a zdravotní
pojišťovny. Vedle toho vybranými účetními jednotkami jsou chápány organizační
složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, územní samosprávné
celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti příspěvkové
organizace a zdravotní pojišťovny.
Pokud ve dvou po sobě
následujících rozvahových dnech řádných účetních závěrek účetní jednotka překročí
nebo přestane překračovat 2 hraniční hodnoty, změní od počátku bezprostředně
následujícího účetního období kategorii účetní jednotky, podle které je
stanoven rozsah a způsob sestavování účetní závěrky.
1. Kategorie
účetních jednotek
Společnost s ručením
omezeným (Beta, s.r.o.) v letech 2019 až 2021 zařazena do kategorie mikro
účetní jednotka, zjišťuje, zda splňuje podmínky a stále je zařazena do
této kategorie. Za rok 2022 vykazuje tyto hodnoty: aktiva celkem = 8 mil.
Kč, roční úhrn čistého obratu = 19,55 mil. Kč a průměrný počet zaměstnanců
v průběhu účetního období = 8.
Nemusí Beta,
s.r.o. uvažovat o přeřazení do kategorie malá účetní jednotka?
Mikro účetní jednotkou je
ta, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních
hodnot:
a) aktiva celkem 9 000 000
Kč,
b) roční úhrn čistého
obratu 18 000 000 Kč,
c) průměrný počet
zaměstnanců v průběhu účetního období 10.
2. Zařazení
do kategorie UJ
Gama, a.s., doposud zařazená
do kategorie střední účetní jednotka, vykázala v roce 2020 tyto hodnoty:
aktiva celkem = 645 mil. Kč, roční úhrn čistého obratu = 475 mil. Kč
a průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období = 356.
V roce 2021 vykázala hodnoty: aktiva celkem = 554 mil. Kč, roční úhrn
čistého obratu = 650 mil. Kč a průměrný počet zaměstnanců v průběhu
účetního období = 417.
Do jaké kategorie
bude Beta, a.s. zařazena v roce 2022?
Pokud účetní jednotka překračuje
alespoň 2 hraniční hodnoty pro stření účetní jednotku, stává se účetní
jednotkou velkou. Hraniční hodnoty pro střední účetní jednotku jsou:
a) aktiva celkem
500 000 000 Kč,
b) roční úhrn čistého
obratu 1 000 000 000 Kč,
c) průměrný počet
zaměstnanců v průběhu účetního období 250.
1.7 Vymezení účetní závěrky
Rozdělme účetní závěrku
na jednotlivé výkazy s uvedením povinností jednotlivých typů účetních
jednotek:
Rozvahu:
- v plném
rozsahu sestavuje:
velká
účetní jednotka,
střední
účetní jednotka,
malá
účetní jednotka s povinným auditem,
mikro
účetní jednotka s povinným auditem,
- ve
zkráceném rozsahu (včetně členění pohledávek na dlouhodobé a krátkodobé)
sestavuje:
malá
účetní jednotka bez povinného auditu,
- ve
zkráceném rozsahu sestavuje:
mikro
účetní jednotka bez povinného auditu
Výkaz zisku
a ztráty:
- v plném
rozsahu sestavuje:
obchodní
společnost, a dále:
velká účetní jednotka,
střední
účetní jednotka a
malá
účetní jednotka s povinným auditem,
mikro
účetní jednotka s povinným auditem
- ve
zkráceném rozsahu sestavuje:
malá
účetní jednotka v případě, že není obchodní společností, nemá povinnost
auditu,
mikro
účetní jednotka v případě, že není obchodní společností, nemá povinnost
auditu
Přílohu
sestavují:
- všechny
účetní jednotky dle § 39 vyhlášky pro podnikatele
- malé
účetní jednotky s povinností auditu a mikro účetní jednotky
s povinností auditu dle § 39 + § 39a vyhlášky pro podnikatele,
- střední
účetní jednotky dle § 39 + § 39b vyhlášky pro podnikatele,
- velké
účetní jednotky dle § 39 + § 39b + § 39c vyhlášky pro
podnikatele.
Přehled o peněžních
tocích:
sestavují všechny účetní
jednotky (kromě výjimek uvedených dále):
- malé
účetní jednotky s povinností auditu,
- mikro
účetní jednotky s povinností auditu,
- banky,
spořitelny a úvěrní družstva,
- pojišťovny
a zajišťovny,
- penzijní
společnosti.
Přehled
o změnách vlastního kapitálu:
sestavují všechny účetní
jednotky (kromě výjimek uvedených dále):
- malé
účetní jednotky s povinností auditu
- mikro
účetní jednotky s povinností auditu
1.8 Vykazování časového rozlišení
Od roku 2018 lze vykázat časové
rozlišení dle volby účetní jednotky. V aktivech rozvahy je ponechána
dosavadní možnost vykazování časového rozlišení v aktivech rozvahy
(pohledávky) v položce „D. Časové rozlišení aktiv“ a je doplněna nová
možnost, kdy časové rozlišení v aktivech rozvahy je vykázáno v nové
položce „C.II.3. Časové rozlišení aktiv“. Kombinace obou možností vykázání není
přípustná. Účetní jednotka zvolí způsob vykazování nejpozději
k rozvahovému dni. V pasivech rozvahy je ponechána dosavadní možnost
vykazování časového rozlišení v pasivech rozvahy v položce „D. Časové
rozlišení pasiv“ a je doplněna nová možnost, kdy časové rozlišení
v pasivech rozvahy (závazky) je vykázáno v nové položce „C.III. Časové
rozlišení pasiv“. Kombinace obou možností vykázání není přípustná. Účetní
jednotka zvolí způsob vykazování nejpozději k rozvahovému dni.
Účetní
jednotka musí použít shodný způsob vykazování časového rozlišení
v aktivech rozvahy a časového rozlišení v pasivech rozvahy,
tzn., pokud se účetní jednotka rozhodne vykázat časové rozlišení aktiv ve
stávající položce „D. Časové rozlišení aktiv“ (položky D. až D.3.), musí
i časové rozlišení pasiv vykázat ve stávající položce „D. Časové rozlišení
pasiv“ (položky D. až D.2.). Pokud se účetní jednotka rozhodne vykázat časové
rozlišení aktiv v nové položce „C.II.3. Časové rozlišení aktiv“ (položky
C.II.3. až C.II.3.3.), musí i časové rozlišení pasiv vykázat v nové
položce „C.III. Časové rozlišení pasiv“ (položky C.III. až C.III.2.). Je
nezbytné upozornit, že navrhovaný způsob vykazování nemění postupy účtování
o časovém rozlišení ani jeho oceňování.
1.9 Události po rozvahovém dni
V účetnictví běžného
účetního období musí být zohledněn dopad událostí, které nastaly do konce
rozvahového dne, i když se informace o těchto událostech staly účetní
jednotce známými až mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní
závěrky. Jako příklad této situace jsou právě výsledky inventarizace
(inventarizační rozdíly) k datu rozvahového dne k 31. 12. 2022,
definitivně vyčíslené například až 7. ledna 2023.
Vedle
toho novelizovaný zákon o účetnictví uvádí, že v případě významných
událostí, které nastaly mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní
závěrky, jsou důsledky těchto událostí popsány a jejich ekonomické
dopady kvantifikovány v příloze v účetní závěrce. I zde příklad
– požár skladu hotových výrobků účetní jednotky, ke kterému došlo 28. února
2023.
Jako
příklady událostí, o kterých je nezbytné v této souvislosti uvažovat,
lze jmenovat:
- rozhodnutí
o restrukturalizaci,
- významné
položky nákupu majetku,
- vyznané
položky prodeje majetku,
- živelné
události a katastrofy,
- podané
významné žaloby,
- uzavření
významných půjček,
- vznik
významných ručení a záruk,
- vyznaný
vznik závazků,
- významné
změny v oboru podnikání,
- apod.
3. Informace
o skutečnostech, které nastaly až po rozvahovém dni
Uveďme, že i výroční
zpráva (více viz dále) požaduje uvést informace o skutečnostech, které
nastaly až po rozvahovém dni a jsou významné pro naplnění účelu výroční
zprávy. Z toho vyplývá, že pro výroční zprávu jde tedy o období
delší, kdy je nezbytné se „významnými“ událostmi po rozvahovém dnu věnovat.
Na tomto místě ještě připomeňme
další důležitou skutečnost. Jedná se o případné doplňování účetních zápisů
do účetních knih. V některých případech se může jednat i o tzv.
rekonstrukce účetnictví.
Kdy lze takto
postupovat? A do kterého okamžiku lze toto provádět?
Zákon o účetnictví
v § 17 odst. 7 uvádí, že takto lze postupovat nejpozději do
okamžiku schválení účetní závěrky. Jako nejpozdější termín zákon o účetnictví
uvádí konec následujícího účetního období. Po schválení účetní závěrky nesmí účetní
jednotka přidávat další účetní zápisy kdykoli později do uzavřených účetních
knih. (Poznámka: výjimku uvádí zákon o účetnictví přeměny společnosti
uvedených v § 17 odst. 3). Do okamžiku schválení účetní závěrky,
nejpozději však do konce následujícího účetního období, může účetní jednotka
pouze z důvodů, že obsah položek účetní závěrky neodpovídá skutečnému
stavu, již uzavřené účetní knihy opět otevřít a provést případnou opravu účetních
zápisů a sestavit novou účetní závěrku, která se tímto stává účetní závěrkou
podle tohoto zákona.
Pokud
účetní závěrka nepodává věrný a poctivý obraz, lze účetní knihy znovu otevřít.
A to i například po provedení auditu! Podnět k znovuotevření může
být dán například kompetentním orgánem, který má schvalovat účetní závarku (například
valná hromada). V takovém případě lze do již uzavřeného účetnictví opět
vstoupit. Nicméně je třeba mít na paměti, že k definitivnímu uzavření účetních
knih a sestavení „nové – staré“ účetní závěrky musí dojít nejpozději do
konce následujícího účetního období. Na tuto podmínku navazuje i § 8
odst. 3 zákona o účetnictví, který říká, že účetnictví účetní
jednotky je úplné, jestliže účetní jednotka zaúčtovala v účetním období
v účetních knihách všechny účetní případy, které v něm měla zaúčtovat,
a nejpozději do konce tohoto období za jemu bezprostředně předcházející účetní
období sestavila účetní závěrku a má o těchto skutečnostech veškeré účetní
záznamy, a to přehledně uspořádané.
1.10 Otevření nového účetního období
Obecným principem a znakem
profese účetnictví je fakt, že tato práce nemá konec (při zachování existence
podniku). V okamžiku, kdy uzavíráme předchozí období, již existuje mnoho
dalších dokladů (účetních záznamů) z období následujícího. V této
kapitole pohovoříme o důležitém okamžiku, kterým je přelom starého
a nového účetního období. Tím samozřejmě není myšlen okamžik přelomu
starého a nového roku (Silvestr) v kalendářním roce či přelom dvou měsíců
v hospodářském roce. Za přelom starého a nového účetního období
budeme považovat okamžik, kdy „otevíráme“ podmínky informačního systému či účetního
software pro možnost pořizování (účtování) účetních záznamů pro nové účetní
období. Pokud jsme použili slovo „otevíráme“, je třeba zdůraznit, že toto otevření
není myšleno jako okamžik otevření účetních knih, které je definováno v ČÚS
č. 002 Otevírání a uzavírání účetních knih. Otevření účetních
knih, ve smyslu převedení počátečních zůstatků rozvahových účtů nastává až po
definitivním ukončení předcházejícího období.
Proces zpracování účetní
závěrky trvá delší dobu. Z hlediska času běží
v okamžiku, kdy pracujeme na účetní závěrce, již nové účetní období, ve
kterém je třeba provádět standardní účetní operace a zápisy. Každý
z nás tedy stojí před otázkou, jakým způsobem lze toto překrytí řešit,
abychom zabezpečili všechny povinnosti, které vyplývají jak z legislativy
(např. podávání přiznání DPH vztahující se k novému účetnímu období), tak
i z vnitropodnikových potřeb (např. účtování a evidence zásob
apod.). Je to náročné a každý účetní je vždy rád, když může staré období
uzavřít a opět se plně věnovat již novému, probíhajícímu.
Jak z výše uvedeného
vyplývá, otevírání nového účetního období (podmínek pro jeho využívání) obvykle
předchází definitivnímu uzavření účetních knih předchozího období. Jak se vypořádat
s tímto problémem, časovým nesouladem? Řešení musí vycházet
z možností, které nabízí software či informační systém používaný v účetní
jednotce.
V praxi se nabízí několik
postupů a variant, například:
- Otevřít
účetní knihy až po definitivním uzavření knih předchozího roku. Je to
nejjednodušší způsob, při kterém se vyskytuje minimální chybovost. Chyby mohou
vznikat jedině z nepozornosti či z neadekvátně nastaveného softwaru.
Bohužel se tento postup ve většině účetních jednotek nedá aplikovat, protože
není možné čekat s účtováním nových účetních dokladů do okamžiku uzavření
účetních knih období předchozího.
- Začít
účtovat nové období bez otevření účetních knih – nastavení počátečních zůstatků
rozvahových účtů (pokud to účetní software či informační systém umožňuje). Za
toto (nové) období lze zjistit výsledek hospodaření. Větší problém nastává
v oblasti rozvahových účtů. Nemáme aktuální saldokonto, což působí obtíže
při splacení. Nesestavíme rozvahu k datu nového období. Není možné
odsouhlasit stav pokladny s hotovostí, bankovních účtů s výpisy.
Teprve až v určitém okamžiku (po uzavření účetních knih starého období) se
otevřou (převedou či zaúčtují) počáteční stavy nového období. Rozvahové účty se
„dopočítají“ a teprve v tomto okamžiku můžeme sestavit rozvahu
k určitému termínu nového období se správnými údaji, získáme aktuální
saldokonto a správný stav ostatních účtů.
- Další
možnost nabízí otevřít v určitém okamžiku (po zaúčtování většiny účetních
operací starého období) účetní knihy s momentálně aktuálním (prozatím konečným)
stavem rozvahových účtů starého období. Některé informační systémy umožňují
vytvořit dva nezávislé soubory (rozkopírování starého souboru). V tomto případě
účetní jednotka účtuje odděleně účetní případy nového a starého období.
Lze zjišťovat stav saldokonta, odsouhlasit stav pokladny a bankovních účtů,
sestavit rozvahu. Bohužel pouze do okamžiku, než změníme stav starého období
zaúčtováním další operace. Podmínkou této varianty je, že pozdější operace
otevírání účetních knih (zaúčtování definitivně správných počátečních stavů)
nesmí narušit již zaúčtované účetní případy nového období. Některý software
nabízí možnost „přepsat“ či „nepřepsat“ údaje v již otevřeném novém
období. Určité nesrovnalosti mohou nastat v okamžiku, kdy položkové
saldokonto je změněno v rámci starého období a do počátečních stavů
se přenese pouze číselný údaj o konečném stavu příslušného účtu. Dojde
k rozdílům mezi položkovým (detailním) a celkově vykazovaným
saldokontem.
- Jinou
z možností je varianta, která je podobná předchozí s tím rozdílem, že
každý účetní případ, který se zaúčtuje do starého souboru (starého období), se
musí ručně (zvláštním účetním dokladem) opravit též do počátečních stavů nového
souboru. V tomto případě záleží na pečlivosti účetního pracovníka, aby
neopomněl zaúčtovat všechny účetní případy starého období jako opravy nového
období. Za určitých podmínek zde hrozí nebezpečí nedodržení bilanční
kontinuity.
- Další
možností, kterou softwarové produkty nabízejí, je automatický převod či převod
na základě pokynu účetního pracovníka v libovolně stanoveném okamžiku. Počáteční
stav lze tedy opravit například i po každé jednotlivé účetní operaci do předcházejícího
období. Rozvahu, vztahující se k novému účetnímu období, lze sestavit
kdykoliv, pouze s tím upozorněním, že konečné stavy předchozího období
nemusí být definitivní. Při této variantě některé informační systémy umožňují přenést
zvlášť saldokontní účty a odděleně nesaldokontní účty. Výsledek hospodaření
bývá řešen buď samostatným přeúčtováním na účet 431, či automatickým zaúčtováním
podle dosaženého výsledku předcházejícího období.
Při
otevírání účetních knih není možné opomenout účtové skupiny 75 až 79 – podrozvahové
účty. I v tomto případě záleží na informačním systému, jakým způsobem
je nadefinován status podrozvahových účtů. I u nich je teoreticky možné
uzavření a otevření. K tomu by měl být použit evidenční
(podrozvahový) účet, který slouží pro zajištění podvojnosti. Některé informační
systémy či softwary se podrozvahovými účty nezabývají a nechávají je bez
povšimnutí, tzn. bez uzavření a otevření. Jiné naopak v rámci prací
uzavírání a otevírání účetních knih zařazují podrozvahové účty jako
zvláštní skupinu rozvahových účtů a zpracovávají je obdobným způsobem.
V tomto případě je velice důležitá úloha účetního, který by měl mít
možnost definovat nastavení systému a řídit si celý proces v rámci
závěrkových prací. Úlohu účetního pracovníka považujeme za klíčovou při zavádění
nových softwarů či informačních systémů, právě z důvodu zabezpečení všech
požadovaných kroků, které proces uzavírání a otevírání účetních knih
vyžaduje.
1.11 Nastavení informačního systému
na nové účetní období
Nastavení informačního
systému či softwaru na nové účetní období musí nastat po okamžiku jeho otevření
tak, jak jsme si popsali v předcházející kapitole. V některých případech
dochází k automatizovanému nastavování, takže ty šťastlivce, kteří pracují
s takovýmto programovým vybavením, požádáme o přeskočení této
kapitoly.
Je samozřejmé, že
v této oblasti jde o individuální přístup každé účetní jednotky
v závislosti na využívaný a používaný software. Není tedy možné na
tomto místě provádět zobecňování této problematiky. Nicméně se pokusíme připomenout
některé zásady či oblasti, kterých se může daná problematika dotýkat.
Některé systému požadují
„otevření“ nového účetního období, popřípadě rozkopírování dat do nové oblasti.
Další důležitou součástí této práce je případné znovuotevření či překopírování
využívaných typů dokladů či posouzení na případnou změnu (doplnění či naopak
rušení) již nevyužívaných typů dokladů. Obvykle mají tyto doklady nastavené
zkratky jejich označení. Tyto zkratky se využívají nejrůznějším způsobem.
Obvykle jsou používané tyto zkratky dokladů i jako součást číselného označení
(rozsahu číselných řad), popřípadě v jiných souvislostech, jako jsou například
odkazy na sestavy, prvotní záznamy, účetní záznamy či jiné skutečnosti.
Takovéto zkratky je pak vhodné, včetně způsobu zpracování jednotlivých účetních
záznamů, uvést do vnitropodnikové směrnice platné pro dané účetní období.
Významným krokem pro
nastavení informačního systému pro nové účetní období jsou číselné řady. Číselné
označení účetního dokladu (záznamu) je v drtivé většině účetních software či
informačních systémů přiřazováno automaticky. Záleží na filozofii námi
používaného programu, v kterém okamžiku je toto číslo přiřazováno účetnímu
záznamu (dokladu).
V praxi se obvykle
vyskytují tyto způsoby:
- přidělení
čísla při zahájení pořizování účetního záznamu,
- přidělení
čísla po ukončení pořizování účetního záznamu,
- přidělení
čísla účetního záznamu je v kompetenci účetního pracovníka.
V prvém
případě se číslo dokladu nabízí při zahájení pořizování (kontování, rozúčtování)
účetního dokladu. Tento způsob využívá mnoho účetních programů. V praxi
bývá nevýhodou, že se může během pořizování účetního záznamu vyskytnout problém
či skutečnost, která nám nedovolí ukončit (dopořídit, uložit) daný doklad. Například
není možné (bez konzultace s odpovědnou osobou, která není momentálně
k dispozici) přiřadit konkrétní středisko či účet, nemáme všechny důležité
podklady a doklady k zaúčtování nebo zjistíme další nedostatky účetního
dokladu. Nastává otázka, co s nevyčerpaným číslem v číselné řadě.
Existuje-li možnost vrátit se k rozpracovanému dokladu později, je
možné příslušný doklad dokončit a uložit. Nastává však problém uhlídání
všech nedokončených (rozpracovaných) účetních dokladů.
Účetní jednotka musí být
schopna prokázat úplnost svého účetnictví také tím, že v jeho účetnictví
existují nepřerušované číselné řady. Při zjištění uvedených problémů je třeba
kontrolnímu orgánu dokládat, proč jsou číselné řady neúplné. Takovéto „díry“
nesvědčí o důvěryhodnosti účetnictví jako celku.
Uvedený nedostatek
zpracovávání účetního záznamu řeší druhý způsob přiřazování čísel účetním
dokladům. Ten pracuje s již dokončeným (rozúčtovaným) účetním záznamem,
kterému automaticky přiřadí prvé volné číslo v dané číselné řadě. Takovýto
doklad je tzv. uložen (zaúčtován) až v okamžiku, kdy účetní pracovník
dokončil pořizování záznamu se všemi požadovanými údaji.
Je-li přidělení číselného
označení v kompetenci účetního pracovníka, může nastat nemálo problémů.
V takových případech je třeba průběžně kontrolovat nepřerušovanost číselného
rozsahu. Tento postup zpracovávání účetních dokladů způsobuje větší chybovost
a vyžaduje zvýšenou pracnost pro účetní pracovníky. Často je tento způsob
doprovázen vedlejší (externí) evidencí čísel v příslušné číselné řadě.
Další čísla se tzv. vybírají (nebo přidělují) v knize dokladových řad.
I když je v praxi tento způsob možné praktikovat, obecně se nedoporučuje.
Jeho využití přichází do úvahy pro speciální operace, které musí být jednoznačně
definovány a stanoveny základní zásady pro jeho využívání konkrétními účetními
pracovníky.
Pravidlem pro číslování
by měla být číselná posloupnost po jednotkách, případně po celých desítkách či
stovkách. Opět záleží na zvolené metodice účetní jednotky. Nicméně jednou
zvolený postup pro dané účetní období by se neměl v průběhu tohoto období
měnit.
Číselné
řady je také možné přidělovat jednotlivým dokladům,
popřípadě číselný rozsah může být navázán na doklad, například na prvé dvojčíslí.
Následující zbytek čísla pak lze nastavit jako číselnou vzestupnou řadou.
Důležitou otázkou, kterou
je nezbytné s dostatečným předstihem zodpovědět, je rozsah číselných řad,
které účetní program umožňuje použít. Jinými slovy, kolika místné číslo účetního
dokladu (záznamu) je. Dlouhá čísla dokladů jsou nevýhodná na jejich
identifikaci a dohledávání. Každý z nás asi zažil nepříjemnou skutečnost
při nutnosti zapamatovat si mnohomístné číslo. Na druhou stranu je třeba říci,
že delších číselných rozsahů bývá použito u větších informačních systémů,
kde je třeba nastavit číselné řady nejen pro účetní agendu, ale i pro
skladovou evidenci, evidenci dlouhodobého majetku, saldokonta, controllingu,
mzdové agendy, fakturace, sledování objednávek atd.
Pokud je číselný rozsah
menší (kratší číslo dokladu) nebývá nepřekonatelným problémem zapamatovat si
dané číslo při jeho využívání v praxi. Na druhou stranu je takovýto účetní
software méně použitelný (aplikovatelný) při nastavování více druhů číselných řad.
Nastávají také obtíže s vyčerpaností číselných řad určitých dokladů.
V takovém případě je třeba zvažovat, jaký rozsah přidělíme jednotlivým
dokladům a vycházet z předpokladu, kolik účetních záznamů bude účetní
jednotka mít za účetní období.
V praxi se vyskytují
i účetní software, které nechávají na uživateli, aby si nadefinoval rozsah
číselného využití až při pořizování prvého dokladu. Jinými slovy – uživatel
nastaví prvé číslo u určité vnitropodnikové agendy (například přijaté
faktury, pokladna apod.) a program automaticky navazuje na toto první
zvolené číslo. I v tomto případě je důležité na začátku zvážit, kolik
dokladů bude v příslušné řadě asi účtováno (samozřejmě s příslušnou
rezervou), abychom „nedostihli“ touto agendou jinou číselnou řadu. Je velice
nepříjemné, pokud se ke konci účetního období zjistí, že plánovaný rozsah číselné
řady je nedostatečný. Bývá to technicky poměrně náročné navazovat na určitý typ
dokladu v jiné dokladové řadě (rozsahu).
Důležitou poznámkou
k tomuto tématu je roztříštěnost jednotlivých dokladových řad. Zřejmě
každý účetní se setkal se skutečností, kdy v novém účetním období využívá
stejných číselných řad, jako v období předešlém, pouze s odlišením
období (začíná tzv. od nuly), avšak je třeba doplnit nový typ nebo druh účetního
dokladu (záznamu). V tu chvíli je nezbytné „dosadit“ takovouto číselnou řadu
do již existujících rozsahů. To bývá v některých případech složité
a obtížné. Nastávají dokonce situace, kdy je třeba některé číselné řady
tzv. rozdělit, aby se nová řada vešla do stávajícího možného a nabízeného
rozsahu, se kterým účetní program pracuje. I zde samozřejmě platí zásada
postupovat s rozvahou, abychom na konci účetního období nestáli před
problémem vyčerpané číselné řady.
Na počátku nového účetního
období by se měly také posoudit označení jednotlivých skladů. Je nezbytné
upozornit, že v praxi se v účetních jednotkách vyskytují nejen sklady
fyzicky existující, jak jsme při vyslovení slovo „sklad“ zvyklí.
Z technického hlediska je třeba často založit tzv. fiktivní sklad, který
slouží pro ulehčení technických zápisů do evidence a účtování některých
položek či druhů pohybů. Jako příklad lze uvést evidenci nákupních cen nebo
sklad hotových výrobků, v případě, kdy účetní jednotka žádný takový sklad
fyzicky nemá. Takový sklad se vytváří pro informační systém zpracovávající
realizaci výrobků, z důvodu výrobních či technických parametrů.
Další možné nastavení se
týká dlouhodobého majetku v případě, pokud tyto číselné rozsahy
dlouhodobého majetku souvisí s přidělováním inventárních čísel pro nově zařazované
předměty. Inventární čísla především slouží pro snadné identifikování daného
majetku, ale mají též funkci kontrolní. Tyto výhody se zúročí zejména
v rámci provádění inventarizace. Tyto číselné řady nebývá obvyklé měnit
každé účetní období. V podstatě to ani nejde, protože existence
dlouhodobého majetku není vázána jen k jednomu účetnímu období.
U menších účetních
jednotek se často setkáváme s vágním přístupem k přidělování
inventárních čísel. Je možné se setkat i s názorem, že „o všem vědí
a mají přehled“. Bývá to samozřejmě krátkozraké a nelze takovýto
postoj doporučit.
V praxi se vyskytuje
i postup přidělování inventárních čísel ve vazbě na historický vývoj účetní
jednotky. Má to své výhody, protože (obzvláště některý) majetek existuje
v účetních jednotkách mnoho let a tato čísla přetrvávají bez ohledu
na používaný software či informační systém. U nich je obvyklé, že každý
používá jinou logiku či nastavení. Přečíslovávat všechen majetek
v okamžiku změny informačního systému není často možné či praktické.
Historické inventární číslo má pak své opodstatnění.
V minulosti obvykle
bývalo inventární číslo složeno z několika informací. Vedle číselného
označení bylo zvykem uvádět i místo uložení (středisko) či zkratku daného
majetku. A to je kámen úrazu v době změn legislativy. Připomeňme jen
zkratky PPS, DHIM, HIM atd., popřípadě nastavení rozsahů ve vazbě na účetní označení
zařazení daného majetku. I to má negativní dopad při změnách (například změnu
účtů 028 nebo 018, kdy se číselná řada nastavovala dle těchto účtů, například
od 02800001 do 02809999 apod.).
Z výše uvedeného se
jeví jako nejrozumnější přiřazovat číselné řady bez jakékoliv vazby či
rozlišení na pojmy, číselné označení účetního zařazení či umístění. Takovéto číselné
vyjádření dlouhodobého majetku má pak šanci na přežití jakékoliv účetní změny či
reformy, včetně všech updatů a upgradů informačních systémů.
K ostatním údajům,
které do této skupiny nastavovaných informací při otevírání nového účetního
období lze zařadit, pokud je využívá (pracuje s nimi) informační
systém či software, patří například:
- třídy
dlouhodobého majetku,
- klíče
pro účtování příslušné strany (MD – DAL),
- účetní
okruhy (je-li více klientů či účetních jednotek),
- odpisové
klíče,
- znaky
daní (DPH – pozor na legislativní změny!),
- druhy
pohybů (pro správné účtování jednotlivých položek),
- platební
podmínky (jsou-li definovány dle stanovených kódů),
- oblast
ocenění (použití např. účetních či daňových odpisů apod.)
- atd.
Uvedená problematika,
týkající se číselných řad a dalších náležitostí, je závislá od složitosti
organizační struktury a používaného informačního systému či účetního
programu. V praxi je třeba na tyto záležitosti pamatovat před začátkem
nového účetního období, nicméně aktuálnost a správnost údajů je třeba
sledovat i v jeho průběhu.
1.12 Účtování ze změny metody
Zákon o účetnictví
požaduje od účetních jednotek dodržování jistých principů, které jsou zde buď
zcela jasně (explicitně) uvedeny či se dají odvodit z jednotlivých
požadavků – jsou zde obsaženy implicitně. Účetní jednotky, které vedou účetnictví
v plném rozsahu (popř. ve zjednodušeném rozsahu), účtují podvojnými zápisy
o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků včetně dluhů
a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech
a o výsledku hospodaření. O uvedených skutečnostech účtují účetní
jednotky do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí
(„účetní období“); není-li možno tuto zásadu dodržet, mohou účtovat
i v účetním období, v němž zjistily uvedené skutečnosti.
V účetním období účetní jednotky účtují o uvedených skutečnostech
v souladu s účetními metodami. Přitom o veškerých
nákladech a výnosech účtují bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí.
Jedná se o jedno z nejdůležitějších východisek zákona o účetnictví,
kterému se říká akruální princip.
Podrobněji popisuje
a uvádí jednotlivé účetní metody Vyhláška. Konkrétní informace
k jednotlivým účetním metodám pak nacházíme v části čtvrté Vyhlášky,
která je přímo nazvána „Účetní metody“. Metody konsolidace jsou pak uvedeny
v části páté, konkrétně v § 63.
A co nastane, pokud
účetní jednotka musí některou z metod změnit? Pro zaúčtování využijeme rozvahovou
položka „A.IV.2. Jiný výsledek hospodaření minulých let“. Dle ustanovení
§ 15a Vyhlášky tato položka obsahuje rozdíly ze změn účetních metod
a část odložené daně podle § 59 odst. 6. Dále obsahuje opravy
v důsledku nesprávného účtování nebo neúčtování o nákladech
a výnosech v minulých účetních obdobích, pokud jsou významné. Účetní
jednotka je povinna popsat použití této položky v příloze v účetní
závěrce.
4. Změna
metody – změny oceňování zásob
Otázkou je, jak budeme účtovat
změnu metody – změny oceňování zásob, pokud účetní jednotka zavádí nový informační
systém, který neumí doposud používané oceňování zásob metodou FIFO (první do
skladu, první ze skladu), ale využívá metodou oceňování zásob průměrnými
cenami. Vzniklý (zjištěný) rozdíl je ve výši 28 250 Kč.
Jaké je správné řešení?
Zjištěný
rozdíl je nutné proúčtovat jako první účetní zápis v novém účetním období.
|
č.
|
Popis
účetního případu
|
MD
|
DAL
|
Kč
|
|
1.
|
Je-li
hodnota skladu po přecenění vyšší
|
1xx
|
426
|
28 250
|
|
2.
|
Je-li
hodnota skladu po přecenění nižší
|
426
|
1xx
|
28 250
|
Použité účty:
1xx – Zásoby
426 – Jiný výsledek hospodaření
minulých let
5. Změny
účetních metod
Otázkou je, jaké jsou nejčastější
souvztažnosti v případech změn účetních metod.
Jaké je správné řešení?
|
Popis
účetního případu
|
MD
|
DAL
|
|
Rozdíly
vyplývající ze změn účetních metod – změny ve způsobu ocenění majetku
(snížení)
|
|
|
|
- Dlouhodobého
nehmotného majetku
|
426
|
07x
|
|
- Dlouhodobého
hmotného majetku
|
426
|
08x
|
|
- Materiálu
|
426
|
112
|
|
- Nedokončené
výroby
|
426
|
121
|
|
- Polotovarů
|
426
|
122
|
|
- Výrobků
|
426
|
123
|
|
- Mladých
a ostatních zvířat a jejich skupin
|
426
|
124
|
|
- Zboží
|
426
|
132
|
|
Rozdíly
vyplývající ze změn účetních metod – změny ve způsobu ocenění majetku
(zvýšení)
|
|
|
|
- Dlouhodobého
nehmotného majetku
|
07x
|
426
|
|
- Dlouhodobého
hmotného majetku
|
08x
|
426
|
|
- Materiálu
|
112
|
426
|
|
- Nedokončené
výroby
|
121
|
426
|
|
- Polotovarů
|
122
|
426
|
|
- Výrobků
|
123
|
426
|
|
- Mladých
a ostatních zvířat a jejich skupin
|
124
|
426
|
|
- Zboží
|
132
|
426
|
Použité syntetické účty:
07x – Oprávky
k dlouhodobému nehmotnému majetku
08x – Oprávky
k dlouhodobému hmotnému majetku
112 – Materiál
na skladě 121 – Nedokončená výroba
122 – Polotovary 123 – Výrobky
124 – Mladá
a ostatní zvířata a jejich skupiny 132 – Zboží
na skladě a v prodejnách
426 – Jiný
výsledek hospodaření minulých let
1.13 Uzávěrka DPH
Uzávěrka daně z přidané
hodnoty musí samozřejmě proběhnout v rámci účetní závěrky. Nicméně si
dovolíme upozornit na případnou skutečnost, která by v rámci nově
otevíraného účetního období (v některých případech) neměla být opomenuta.
Tato skutečnost se odvíjí od způsobu zpracování této problematiky v rámci
používaného softwaru.
Na příslušnou stranu účtu
343 – Daň z přidané hodnoty se účtuje placení daně finančnímu
orgánu. Dále se zde účtuje vrácení daně při uplatnění nadměrného odpočtu. Pro
vyúčtování (vypořádání) daně z přidané hodnoty je vhodné zavést zvláštní
analytické účty, kterými zaúčtujme výsledný nárok či daňovou povinnost
k finančnímu úřadu a analytický účet „zúčtování“ daně z přidané
hodnoty, kterými vyrovnáváme zaúčtované částky z daňových dokladů. Příklad
možného nastavení analytických účtů (velice zjednodušeně):
343.10
– Daň z přidané hodnoty – druhá snížená sazba,
343.15
– Daň z přidané hodnoty – první snížená sazba
343.21
– Daň z přidané hodnoty – základní sazba,
343.40
– Daň z přidané hodnoty – zúčtovací účet,
343.50
– Daň z přidané hodnoty – nadměrný odpočet
343.60
– Daň z přidané hodnoty – daňová povinnost.
Na
účtech 343.10, 343.15 a 343.21 bychom v tomto případě účtovali běžné
účetní doklady (DPH na vstupu a výstupu). Zbylé účty (343.40, 343.50
a 343.60) využíváme pro zúčtování daně dle sestaveného daňového přiznání.
Haléřové rozdíly ze zaokrouhlení provádíme buď za každé zdaňovací období či až
k rozvahovému dni. K prvnímu dni následujícího účetního období je
také vhodné provést vynulování účtů 343.10, 343.15, 343.21 a 343.40,
protože obraty na těchto účtech jsou bezpředmětné v následujícím účetním
období a celkovou (výslednou) daňovou povinnost či pohledávku máme již naúčtovánu
na účtech 343.50 a 343.60. Znova opakujme, že tato záležitost je specifická
vždy k používanému informačnímu systému.
Při
této příležitosti je nezbytné ještě pamatovat na následující případy či
situace:
- problematika
několikanásobného převodu počátečních zůstatků (otevření rozvahových účtů), jak
jsme o tom hovořili již výše,
- případná
dodatečná daňová přiznání z DPH,
- dosud
neuplatněný odpočet (uplatňován až v následujícím období),
- poměrně
časté legislativní změny v zákoně o DPH.
1.14 Dokladové inventury
I tato oblast se
dotýká spíše samotné účetní závěrky. Na tomto místě ji uvádíme jen pro doplnění
informací či návrhu, který lze využít například až v následujícím účetním
období.
Je zřejmé, že konečné
stavy dokladových inventur musí souhlasit s konečnými stavy účtů při
uzavírání účetního období. Tato inventura by měla ověřit stavy účtů před uzávěrkovými
pracemi, tzn. před převodem zůstatků prostřednictvím závěrkových účtů. Pro
sjednocení dokladových i fyzických inventur lze v praxi využít
jednotný formulář. Toho lze využít především pro účetní jednotky s větším
rozsahem dokladových inventur. Na tento „titulní list“ se uvedou základní
a shrnují informace ke každému inventarizovanému účtu a připojí se
k němu přílohy, dokládající inventarizovaný stav. Jednotnost takovéto
dokladové inventury není v žádném případě nutná, nicméně působí kompaktním
dojmem a je alespoň částečná záruka, že se jednotlivé dokladové inventury časem
někam „nezaloží“, ale budou součástí jednotného celku. A především,
v případě pozdějšího zjišťování skutečností, máme v ruce kompletní
informace k danému rozvahovému dni.
1.15 Rozdělení zisku nebo úhrada
ztráty
Rozdělení
zisku či úhradu ztráty si uvedeme na příkladu valné hromady u dvou nejčastějších
forem podnikání – akciové společnosti a společnosti s ručením
omezeným. Představenstvo či jednatel(é) mohou navrhnout valné hromadě rozdělení
zisku (či úhradu ztráty) různými způsoby, například jako:
- tvorbu
rezervního fondu,
- výplatu
podílů na zisku
- zvýšení
(či snížení) základního kapitálu
- úhradu
ztráty minulých let,
- tvorbu
fondů ze zisku (nedělitelný fond, statutární fondy, ostatní fondy, rezervní
fond),
- zúčtování
nerozděleného zisku/ ztráty
(na účet 428/ 429),
- výplata
tantiém atd.
Zisk (popřípadě ztráta)
minulého účetního období, se při otevírání účtů hlavní knihy zaúčtuje ve prospěch,
případně na vrub, příslušného účtu účtové skupiny 43 – Výsledek hospodaření.
Takto zaúčtovaný výsledek předcházejícího účetního období se musí vyrovnat.
Jaké existují možnosti? Rozdělme tuto problematiku do dvou odlišných skupin účetních
jednotek, a to u:
- individuálního
podnikatele,
- účetních
jednotek, které nejsou individuálními podnikateli.
U každé skupiny se
zastavme a naznačme si možné způsoby účtování.
- Individuální
podnikatel
U individuálního
podnikatele se účet účtové skupiny 43 – Výsledek hospodaření vyrovnává
účetními zápisy ve prospěch, případně na vrub, příslušného účtu účtové skupiny 49 –
Individuální podnikatel:
- Účetní
jednotky, které nejsou individuálními podnikateli
Zisk u účetních
jednotek, které nejsou individuálními podnikateli – účet účtové skupiny 43 –
Výsledek hospodaření vykazovaného v položce „A.V. Výsledek hospodaření
běžného účetního období (±)“ a příslušného účtu účtové skupiny 43 –
Výsledek hospodaření vykazovaného v položce „A.VI. Rozhodnuto
o zálohách na výplatu podílu na zisku (–)“ se vyrovná účetními zápisy
zejména ve prospěch příslušných účtů účtových skupin:
- 41 –
Základní kapitál a kapitálové fondy,
- 42
– Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření,
- 36 –
Závazky ke společníkům,
- 42
– Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření, který
vyjadřuje nerozdělený zisk minulých let, se účtuje, pokud se nerozdělený zisk převádí
do dalších let.
Obecné
schéma použití zisku:
Ztráta u účetních
jednotek, které nejsou individuálními podnikateli
– účet účtové skupiny 43 – Výsledek hospodaření se vyrovnává účetními
zápisy zejména na vrub příslušných účtů účtových skupin:
41 –
Základní kapitál a kapitálové fondy,
42 – Fondy ze
zisku a převedené výsledky hospodaření,
35 – Pohledávky za
společníky;
42 – Fondy ze
zisku a převedené výsledky hospodaření, který
vyjadřuje neuhrazenou ztrátu minulých let, se účtuje, pokud se neuhrazená
ztráta převádí do dalších let.
Obecné schéma úhrada (pokrytí) ztráty:
Při této příležitosti uveďme,
že u některých informačních systémů či softwarů je nezbytné, v rámci
otevírání účetních knih, přeúčtovat ručně výsledek hospodaření předchozího účetního
období na účet 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení. To
bývá nezbytné k zachování bilanční kontinuity souvztažných zápisem
k účtu 701 – Počáteční účet rozvažný.
Pořadí
rozdělení zisku, popřípadě způsob úhrady ztráty,
u účetních jednotek, které nejsou individuálními podnikateli, stanoví:
- obecně
závazný právní předpis,
- společenská
smlouva,
- stanovy
obchodní korporace nebo
- rozhodnutí
valné hromady.
Rozdělení zisku, popřípadě
způsob úhrady ztráty u obchodních společností úzce souvisí se schválením účetní
závěrky. Schválení účetní závěrky u obchodních korporací musí proběhnout
postupem, který je předepsán v rámci zákona o obchodních korporacích.
Je třeba říci, že pokud má účetní jednotka povinnost nechat ověřit účetní závěrku
auditorem, musí tento krok (tzn. ověření účetní závěrky) předcházet.
Z praxe je vhodné připomenout
nutnost uvést do zápisu z valné hromady přesná čísla, která by měla vycházet
z údajů účetnictví. To znamená, že není možné uvádět do zápisu například
hodnoty zaokrouhlená na tisíce.
1.16 Reporting
Pod pojmem „reporting“
budeme v této kapitole chápat situaci, kdy účetní jednotka předává své
zahraniční mateřské společnosti podklady pro sestavení konsolidované účetní závěrky
podle Mezinárodních účetních standardů. V České republice bylo Nařízení
o aplikaci Mezinárodních účetních standardů (IAS) a Mezinárodních
standardů účetního výkaznictví (IFRS), které přijala Evropská komise v roce
2002, implementováno do zákona o účetnictví novelou zákona č. 437/2003
Sb., kde bylo v § 23a doplněno ustanovení pro konsolidaci. Zde,
v odst. 1, se stanovuje povinnost pro konsolidující účetní jednotky,
které jsou emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování
na evropském regulovaném trhu, použít pro sestavení (konsolidované) účetní závěrky
mezinárodní účetní standardy.
Odstavec 2 uvedeného
ustanovení zákona o účetnictví dává možnost sestavit konsolidovanou účetní
závěrku za použití mezinárodních účetních standardů i účetním jednotkám,
které nejsou uvedeny v odstavci 1. Záleží tedy na individuálním rozhodnutí
konsolidujících účetních jednotek.
Čeští zákonodárci využili
možnosti rozšířit povinnosti i pro některé individuální účetní závěrky,
a to ustanovením § 19a – Použití mezinárodních účetních standardů pro
účtování a sestavení účetní závěrky. Účetní jednotka, která je obchodní
společností a je emitentem investičních cenných papírů přijatých
k obchodování evropském regulovaném trhu, použije pro účtování
a sestavení účetní závěrky mezinárodní účetní standardy upravené právem
Evropské unie (mezinárodní účetní standardy).
Účetní jednotky účtující
a vykazující svoji účetní závěrku mezinárodních účetních standardů musí při
sestavování svého daňového přiznání vycházet z účetnictví českého. Příslušné
ustanovení (§ 23) zákona o daních příjmů uvádí, že pro zjištění
základu daně se vychází z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta),
a to vždy bez vlivu Mezinárodních účetních standardů, u poplatníků,
kteří vedou účetnictví. Poplatník, který sestavuje účetní závěrku podle
Mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropských společenství, pro
účely zákona o daních z příjmů použije ke zjištění výsledku hospodaření
a pro stanovení dalších údajů rozhodných pro stanovení základu daně
zvláštní právní předpis, čímž je chápána Vyhláška.
Ale vraťme se
k situaci, kdy má účetní jednotka povinnost předat své mateřské společnosti
podklady pro sestavení konsolidované účetní závěrky podle mezinárodních účetních
standardů. Jedná se o údaje, které požaduje mateřská společnost od dceřiné
společnosti, aby byla schopna sestavit konsolidovanou účetní závěrku.
Údaje
se odvíjejí od okamžiku ovládnutí, tzn. okamžiku, kdy se dceřiná společnost
stala součástí konsolidovaného celku. V takovémto případě je nezbytné
postupovat podle standardu IFRS 3 Podnikové kombinace. Tento
standard stanovuje pravidla, jak se do konsolidované závěrky mateřské společnosti
promítne nově pořízená (ovládnutá, koupená) dceřiná společnost.
Povinnost
sestavit konsolidovanou účetní závěrku má mateřská společnost, nicméně
v praxi se postupuje tak, že mateřská společnost žádá o přípravu
podkladů pro konsolidaci v určité struktuře od dceřiné společnosti, která
pak stojí před úkolem zaslat mateřské společnosti požadované údaje, vycházející
z pravidel Mezinárodních účetních standardů. Obvykle matka zasílá soubor
tabulek, ze kterých vyplývají konkrétní požadavky potřebné k sestavení
konsolidované účetní závěrky a požadavky na údaje, které jsou potřeba do
konsolidované přílohy. Mateřská společnost do tohoto souboru nadefinuje velké
množství kontrolních vazeb, což klade důraz na pečlivost při vyplňování
požadovaných údajů ze strany dceřiné společnosti.
Aniž bychom měli snahu
o podrobný postup těchto prací, uveďme základní pravidlo tohoto
reportingu. K datu ovládnutí se všechna identifikovatelná aktiva,
závazky a podmíněné závazky ocení fair valu (reálnou hodnotou), což pro
mateřskou společnost je informace o pořizovacích cenách uvedených položek.
Smyslem tohoto postupu je, aby jednotlivé položky, které byly akvizicí pořízeny,
byly co nejpřesněji identifikovány, aby bylo co nejvíce skutečně pořízených
aktiv a závazků samostatně vykázáno. Rozdíl mezi cenou akvizice (náklady
na podnikovou kombinaci) a hodnotou čistých aktiv získaných při podnikové
kombinaci, je goodwill (popřípadě negativní goodwill). Mateřská společnost pak
pořizovací cenu akvizice má ve výši tržní ceny.
U dceřiné společnosti
v rámci účetnictví, vedeného dle českých předpisů, nedochází k žádným
změnám (ve své zveřejňované účetní závěrce pokračuje v původním účetnictví
a v souladu s tím zachovává původní ceny a její
individuální výkazy se nijak nezmění, protože pokračují s původními
hodnotami), ale pro podklady zasílané mateřské společnosti musí provést ocenění
majetku dle výše uvedených principů a v dalších obdobích dále pokračovat
a vycházet z tohoto ocenění (samozřejmě již dle principů a zásad
mezinárodních účetních standardů).
1.17 Zveřejnění účetní závěrky
Účetní jednotky, které
mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nesmí zveřejnit
informace, které předtím nebyly ověřeny auditorem, způsobem, který by mohl
uživatele uvést v omyl, že auditorem ověřeny byly.
V případě nezveřejnění
účetní závěrky (nebo výroční zprávy) hrozí sankce (pokuta) stanovená dle zákona
o účetnictví § 37a odst. 1 písm. k). Nesplnění této
povinnosti je sankcionováno do 3 % hodnoty aktiv celkem.
Hodnota aktiv celkem se zjistí z účetní závěrky účetní jednotky sestavené
za účetní období, ve kterém (nebo za které) k porušení povinnosti došlo.
Pokud zjištěná hodnota aktiv celkem neodpovídá aktivům celkem zjištěným v řízení
o uložení pokuty, použije se tato zjištěná výše aktiv neupravená
o položky rezerv, opravných položek a odpisů. Pokud nelze skutečnou
výši aktiv zjistit uvedeným postupem, hodnota aktiv celkem bude stanovena
kvalifikovaným odhadem.
V případě,
že rozsah a obsah účetních případů v účetním období, ve kterém nebo
za které k porušení povinnosti došlo, je srovnatelný s rozsahem
a obsahem účetních případů bezprostředně předcházejícího účetního období,
kvalifikovaným odhadem se rozumí hodnota aktiv celkem zjištěná z účetní
závěrky sestavené za toto předcházející účetní období.
Právnická
osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré
úsilí, které na ní bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti
zabránila. Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne
k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání
a jeho následkům, době trvání a okolnostem, za kterých byl spáchán.
Povinné zveřejňování
stanovených dokumentů (jak jsme již výše uvedli) se vztahuje i na výroční
zprávu. Z účetních jednotek jsou povinny výroční zprávu, vyžaduje-li
jejich vyhotovení zákon o účetnictví nebo zvláštní právní předpis, zveřejnit
ty, které se zapisují do rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví
zvláštní právní předpis. Účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku
ověřenou auditorem, zveřejní účetní závěrku i výroční zprávu po jejich ověření
auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem podle zvláštních
právních předpisů, do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek, pokud
zvláštní právní předpisy nestanoví jinak, nejpozději však do 12 měsíců
od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky bez ohledu na to, zda byly tyto
účetní záznamy uvedeným způsobem schváleny.
Účetní jednotky, které se
zapisují do veřejného rejstříku, zveřejňují výroční
zprávu jejich uložením do sbírky listin nejpozději v době výše uvedené.
Povinnost zveřejnění uvedených účetních záznamů podle tohoto zákona účetní
jednotka splnila okamžikem jejich předání rejstříkovému soudu.
Účetní jednotky, které
podle zvláštního právního předpisu předávají výroční zprávu České národní
bance, předávají účetní závěrku a výroční zprávu do sbírky listin veřejného
rejstříku prostřednictvím České národní banky. Povinnost zveřejnění uvedených účetních
záznamů podle tohoto zákona účetní jednotka splnila okamžikem jejich předání České
národní bance.
Organizační složky státu
zveřejňují účetní závěrku prostřednictvím ministerstva způsobem umožňujícím
dálkový přístup (ustanovení zvláštních právních předpisů o nakládání
s utajovanými a jinými obdobnými informacemi tímto nejsou dotčena).
Zveřejňování účetních výkazů za Českou republiku se provádí obdobně.
Povinnost
zveřejnění se vztahuje na všechny informace výroční zprávy s výjimkou těch,
na které se vztahuje utajení podle zvláštního právního předpisu.
Počínaje
účetní závěrkou za zdaňovací období, které započalo nejdříve 1. 1. 2021
a které skončilo nejdříve 31. 12. 2021, mohou obchodní korporace
(s výjimkou těch, které již nyní mají stanovenou povinnost předávat účetní
závěrku do sbírky listin veřejného rejstříku prostřednictvím České národní
banky) předávat účetní závěrku do sbírky listin veřejného rejstříku prostřednictvím
správce daně, a to v rámci podání daňového přiznání.
Podání prostřednictvím příslušného
správce daně z příjmů musí obsahovat údaj
o rozsahu, v jakém má být účetní závěrka předána rejstříkovému soudu,
a lze jej učinit pouze:
a) jako přílohu daňového
přiznání nebo dodatečného daňového přiznání k dani z příjmů podaného
v elektronické podobě, které není nepřípustné, a
b) ve formátu,
struktuře a za podmínek zveřejněných podle daňového řádu správcem daně z příjmů.
Správce daně předá účetní
závěrku rejstříkovému soudu (je-li její podání v pořádku) bez zbytečného
odkladu (elektronicky), povinnost zveřejnit závěrku bude splněna okamžikem
podání správci daně.
1.18 Přestupky dle zákona o účetnictví
Zákon
o účetnictví řeší problematiku sankcí v ustanoveních § 37 až
§ 37ab. Poslední změny, které v této části zákona nastaly, byly
provedeny zákonem č. 462/2016 Sb., s účinností dnem 1. ledna
2017 a zákonem č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky
a řízení o nich a zákona o některých přestupcích ve znění
zákona č. 370/2017 Sb., s účinností dnem 1. července 2017.
Nebude tedy jistě na škodu projít si a vytvořit základní přehled o těchto
ustanoveních s důrazem na aktuální znění této části zákona o účetnictví.
Jednotlivá zmíněná
ustanovení zákona o účetnictví se týkají:
- § 37
– přestupků, kterých se dopustí účetní jednotka, která není podnikatelem (dále
jen nepodnikatel),
- § 37
a – přestupků, kterých se dopustí:
účetní
jednotka neuvedená v § 37 nebo osoba odpovědná za vedení účetnictví
(dále jen podnikatel),
konsolidující
účetní jednotka (dále jen konsolidující účetnictví),
účetní
jednotka, která vede jednoduché účetnictví (dále jen jednoduché účetnictví),
dále
se zde uvádí výše pokut na jednotlivé přestupky.
- § 37aa
– bližší podrobnosti ke stanovení pokut,
- § 37ab
– kdo projednává přestupky dle zákona o účetnictví.
V případě, kdy zákon
o účetnictví odvozuje výši pokuty od hodnoty aktiv celkem, tato hodnota se
zjistí z účetní závěrky nebo z konsolidované účetní závěrky účetní
jednotky sestavené za účetní období, ve kterém nebo za které k porušení
povinnosti došlo. Pokud by hodnota aktiv celkem neodpovídala aktivům celkem
zjištěným v řízení o přestupku, použije se výše aktiv zjištěná
v řízení o přestupku. (obdobně se postupuje, pokud účetní závěrka
nebo konsolidovaná účetní závěrka nebyla za dané účetní období sestavena.)
Samozřejmě,
že se v praxi vyskytují případy, kdy nelze skutečnou výši aktiv zjistit
uvedeným postupem. V takovém případě stanoví hodnotu aktiv celkem orgán,
který porušení právních povinností projednává, a to kvalifikovaným
odhadem. Pokud by nestanovil zvláštní právní předpis jinak, přestupky podle
zákona o účetnictví projednává finanční úřad.
Zákon
o účetnictví ještě uvádí situaci, kdy lze kvalifikovaný odhad zjistit poměrně
elegantním způsobem. Jedná se o případ, kdy rozsah a obsah účetních případů
v účetním období, ve kterém nebo za které k porušení povinnosti
došlo, je srovnatelný s rozsahem a obsahem účetních případů bezprostředně
předcházejícího účetního období. Zákon o účetnictví pak kvalifikovaným
odhadem rozumí hodnotu aktiv celkem zjištěnou z účetní závěrky sestavené
za toto předcházející účetní období.
Na závěr uveďme příklady
(výše pokuty) k vybraným přestupkům dle zákona o účetnictví
(u podnikatele):
- Výše
pokuty k přestupku nevedení účetnictví: do výše 6 % hodnoty
aktiv celkem;
- Výše
pokuty k přestupku nesestavení účetní závěrky: do výše 6 %
hodnoty aktiv celkem;
- Výše
pokuty k přestupku, kdy účetní závěrka není ověřena auditorem: do výše 3 %
hodnoty aktiv celkem;
- Výše
pokuty k přestupku nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávy (popř.
jiný dokument): do výše 3 % hodnoty aktiv celkem.
1.19 Konsolidovaná účetní závěrka
Konsolidovanou účetní závěrkou
se rozumí účetní závěrka sestavená a upravená metodami konsolidace.
Konsolidovaná účetní závěrka musí být sestavena tak, aby podávala věrný
a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace konsolidačního
celku, účetních jednotek pod společným vlivem a účetních jednotek přidružených.
Povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku má účetní jednotka, která je
obchodní společností a je ovládající osobou, s výjimkou ovládajících
osob, které vykonávají společný vliv.
Účetní jednotka musí
zjistit, zda patří do konsolidačního celku. Buď je účetní jednotka do
konsolidovaného celku zahrnuta a pak musí připravit podklady pro mateřskou
společnost, anebo je přímo mateřskou společností a pak povinnost sestavit
konsolidovanou účetní závěrku má přímo ona.
Konsolidující účetní
jednotka je povinna včas sdělit konsolidovaným účetním jednotkám zahrnutým do
konsolidačního celku, že budou konsolidovány, a současně jim sdělí
informaci o vymezení tohoto celku. Konsolidované účetní jednotky zahrnuté
do konsolidačního celku jsou povinny poskytnout svoji účetní závěrku
a veškeré ostatní dokumenty potřebné pro sestavení konsolidované účetní
závěrky konsolidující účetní jednotce.
Povinnost
podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky
má, za podmínek stanovených zákonem o účetnictví a prováděcími
právními předpisy, osoba bez ohledu na její sídlo, pokud je:
a) ovládanou
osobou, s výjimkou ovládaných osob, ve kterých je vykonáván společný vliv
(konsolidovaná účetní jednotka),
b) osobou, ve
které konsolidující nebo konsolidovaná účetní jednotka vykonává společný vliv
(účetní jednotka pod společným vlivem), nebo
c) osobou, ve
které konsolidující účetní jednotka vykonává podstatný vliv (účetní jednotka přidružená).