Kontrola a sankce ze zdravotní pojišťovny
1. Plátci pojistného
2. Kontrola ze zdravotní pojišťovny
3. Promlčení pohledávek a kvalifikovaný úkon
4. Jednání se zdravotní pojišťovnou
5. Postupy zdravotní pojišťovny
6. Zvláštní postup
7. Nesplnění oznamovací povinnosti
8. Rozhodování zdravotních pojišťoven
Zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění upravuje výši pojistného na veřejné zdravotní pojištění, penále, způsob jejich placení, kontrolu, vedení centrálního registru pojištěnců, přerozdělování pojistného a zřízení zvláštního účtu veřejného zdravotního pojištění. Nejdůležitější povinností každého plátce pojistného je platit pojistné včas a ve správné výši. Zdravotní pojišťovny průběžně prověřují, zda je pojistné zaplaceno podle zákona. Jak vymáhá pojišťovna dluhy? Co je přirážka k pojistnému? Kdy vzniká penále?
Základní právní úpravu zdravotního pojištění představují zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, oba ve znění pozdějších předpisů.
Ve zdravotním pojištění registrujeme (kromě státu platícího pojistné zdravotním pojišťovnám za tzv. státní pojištěnce) tyto plátce pojistného:
– zaměstnavatele,
– osoby samostatně výdělečně činné (případně formou výkonu podnikatelské činnosti v paušálním režimu),
– osoby bez zdanitelných příjmů.
Nejdůležitější povinností každého plátce pojistného je platit pojistné (zálohy na pojistné u OSVČ) včas a ve správné výši. Mimoto plní tito plátci pojistného vůči zdravotní pojišťovně spoustu dalších povinností. Zaměstnavatelé například oznamují nástupy zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání, všechny subjekty pak sdělují počátek nebo ukončení povinnosti státu platit za zaměstnance pojistné apod.
Podívejme se nyní blíže na povinnosti a postupy jednotlivých skupin plátců pojistného.
1. Plátci pojistného
1.1 Zaměstnavatelé
Mezi povinnosti zaměstnavatele ve zdravotním pojištění řadíme především tyto:
– v souvislosti s placením pojistného za zaměstnance sdělit zdravotní pojišťovně obchodní název, právní formu právnické osoby, sídlo, IČ a číslo bankovního účtu, pokud z něj budou provádět platbu pojistného. Je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, sděluje rovněž jméno, příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště,
– změnu těchto údajů oznámit zdravotní pojišťovně do osmi dnů,
– v zákonné osmidenní lhůtě sdělit zdravotní pojišťovně ukončení činnosti, zrušení organizace nebo její vstup do likvidace,
– nejpozději v den splatnosti pojistného předat zdravotní pojišťovně Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele,
– vést průkaznou evidenci o uskutečněných platbách pojistného,
– v návaznosti na vznik (zánik) účasti na zdravotním pojištění přihlašovat (odhlašovat) v osmidenní lhůtě zaměstnance u zdravotní pojišťovny, a to například odhlašovat osobu jako zaměstnance i v případě, kdy u trvající dohody o provedení práce poklesne v rozhodném období kalendářního měsíce příjem na částku 10 000 Kč nebo nižší, případně u dohody o pracovní činnosti nebude dosaženo za kalendářní měsíc příjmu alespoň 4 000 Kč,
– ve stejné lhůtě hlásit skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem,
– zasílat zdravotní pojišťovně kopie záznamů o pracovních úrazech najednou za uplynulý kalendářní měsíc, a to nejpozději do pátého dne následujícího měsíce,
– platit pojistné za zaměstnance včas, ve správné výši, na účet určený zdravotní pojišťovnou a pod správným variabilním symbolem.
1.2 Osoby samostatně výdělečně činné
Na podnikatele čekají ve zdravotním pojištění především tyto povinnosti:
– oznámit zdravotní pojišťovně do osmi dnů zahájení nebo ukončení samostatné výdělečné činnosti.
Oznámení se provádí i v případě, kdy začíná podnikat osoba, za kterou platí pojistné stát nebo za situace, kdy je při souběhu příjmů (zaměstnání s podnikáním) samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů. U osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze splnit tuto povinnost i prostřednictvím Centrálního registračního místa, zřízeného při obecném živnostenském úřadě, kdy se vyplňuje tiskopis nazvaný Jednotný registrační formulář.
Pojištěnec splní povinnost oznámit zahájení nebo ukončení samostatné výdělečné činnosti i tehdy, učiní-li toto oznámení společně s podáním oznámení o vstupu do paušálního režimu nebo s podáním oznámení o ukončení paušálního režimu prostřednictvím orgánu Finanční správy České republiky správci registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění.
Povinnost je splněna dnem učinění oznámení orgánu Finanční správy České republiky.
– pravidelně platit měsíční zálohy na pojistné, pokud není OSVČ od placení těchto záloh zákonem osvobozena,
– pokud zdravotní pojišťovna povolí placení snížených záloh, platit tyto zálohy po příslušné období, tj. do kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém bude, případně měl být, podán Přehled o výši daňového základu (dále jen Přehled),
– podat zdravotní pojišťovně Přehled ve stanovených termínech a po podání Přehledu následně uhradit i případný doplatek pojistného.
1.3 Osoby bez zdanitelných příjmů
Pokud není pojištěnec v rámci kalendářního měsíce ani jeden den registrován u zdravotní pojišťovny jako zaměstnanec, nebo jako OSVČ, anebo jako osoba, za kterou platí pojistné stát, stává se na celý tento kalendářní měsíc tzv. osobou bez zdanitelných příjmů s následujícími povinnostmi:
– přihlásit se u zdravotní pojišťovny do osmi dnů jako plátce pojistného v této kategorii vyplněním tiskopisu Přihláška a evidenční list pojištěnce,
– platit pojistné (v roce 2024 ve výši 2 552 Kč měsíčně) za příslušný kalendářní měsíc vždy nejpozději do osmého dne následujícího kalendářního měsíce již připsáním platby na příslušný účet zdravotní pojišťovny.
2. Kontrola ze zdravotní pojišťovny
Zásadním úkolem zdravotních pojišťoven je z globálního pohledu zajistit dostatek finančních prostředků na úhradu hrazených služeb poskytnutých a vykázaných smluvními poskytovateli, což jsou soukromí lékaři, nemocnice, ozdravovny, lázně a další. A v této souvislosti zaujímá nezastupitelnou roli jejich kontrolní činnost, primárně zaměřená na placení pojistného všemi výše uvedenými skupinami plátců.
U všech těchto subjektů zdravotní pojišťovny průběžně prověřují, zda je pojistné (záloha na pojistné u OSVČ) zaplaceno včas a ve správné výši. Veškeré úkony provádějí zdravotní pojišťovny se zřetelem na promlčecí dobu, která je ve zdravotním pojištění desetiletá. To znamená, že pokud zdravotní pojišťovna učiní v roce 2024 tzv. kvalifikovaný úkon (například provede u zaměstnavatele kontrolu, zašle podnikateli vyúčtování pohledávek a plateb), pak po dobu dalších deseti let nejsou její pohledávky ohroženy promlčením.
2.1 Kontrola zaměstnavatele na základě dokladů
V příslušných zákonných normách není stanovena periodicita pro provádění kontrol, proto zdravotní pojišťovny organizují svoji kontrolní činnost podle vlastních potřeb, každopádně se záměrem zamezit případnému promlčení pohledávek.
Kontrolou na základě předložených dokladů zdravotní pojišťovna relevantně zjistí, zda jsou ze strany zaměstnavatele splněny veškeré zákonné náležitosti. Kromě běžných (periodických) kontrol se kontroly zpravidla provádějí v souvislosti:
- s ukončením činnosti (likvidací),
- s podáním insolvenčního návrhu,
- se žádostí o vrácení přeplatku pojistného nebo i
- z jiných důvodů (např. v důsledku oznámení pracovníka o podezření, že jeho zaměstnavatel za něj neodvádí pojistné).
Aby mohla zdravotní pojišťovna kontrolou prověřit, zda zaměstnavatel řádně plní ve zdravotním pojištění svoje zákonné povinnosti, musí mít k dispozici dostatečně průkazné podkladové materiály, ze kterých jednoznačně vyplyne především:
– vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného na zdravotní pojištění (mzdový list),
– celková výše pojistného (13,5 % z vyměřovacího základu) u každého zaměstnance.
Zdravotní pojišťovnu primárně zajímá, zda je za každého zaměstnance, za kterého se zaměstnavatel jako plátce pojistného u této zdravotní pojišťovny přihlásil, odvedeno pojistné podle zákona.
2.2 Kontroly z vyúčtování, prováděné zdravotními pojišťovnami
Alternativní variantu výkonu kontrolní činnosti mohou představovat i (zástupné) kontroly, provedené formou vyúčtování, kdy se z časového a hodnotového hlediska prostým způsobem porovnají měsíční předpisy pojistného s provedenými platbami a výsledek je doručen zaměstnavateli. Tato forma kontroly však v žádném případě nemůže plnohodnotně nahradit kontrolu na základě předložených dokladů, navíc tuto formu nelze objektivně použít například v situacích, kdy zaměstnavatel nepodává Přehledy o platbě pojistného za zaměstnance. Jaký je smysl kontrol takzvaně z vyúčtování?
Kontroly formou zaslaného vyúčtování provádějí zdravotní pojišťovny především z těchto důvodů:
1. aby informovaly zaměstnavatele jako plátce pojistného o stavu jeho závazků a pohledávek k určitému datu, pro obě strany je v tomto případě ideálním výstupem vyúčtování s nulovými hodnotami zůstatků pojistného a penále,
2. na základě takto evidovaných pohledávek (nejsou-li zaměstnavatelem dobrovolně uhrazeny) může zdravotní pojišťovna zahájit proces jejich vyměření a v případě nezaplacení i vymáhání,
3. tímto postupem hodlá zdravotní pojišťovna zamezit promlčení svých pohledávek. Také platí, že pokud byl učiněn úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření, plyne nová promlčecí lhůta ode dne, kdy se o tom plátce pojistného dozvěděl.
Kontrola OSVČ se fakticky provádí v souvislosti s podáním Přehledu a následným vyúčtováním, které zdravotní pojišťovna podnikateli zašle.
2.3 Nepředložení dokladů ke kontrole
V případě, že zaměstnavatel na výzvu zdravotní pojišťovny nepředloží kontrolnímu orgánu požadované doklady, může mu pojišťovna uložit ve správním řízení pokutu až do výše 50 000 Kč. Pokutu však lze uložit i tehdy, jestliže plátce nepředloží pouze část dokladů potřebných k provedení kontroly. Současně upozorňujeme na skutečnost, že uloženou pokutou není v žádném případě dotčen nárok zdravotní pojišťovny na případné dlužné pojistné včetně penále.
3. Promlčení pohledávek a kvalifikovaný úkon
V současné době platí praxe, že pokud zdravotní pojišťovna řádně neučinila tzv. kvalifikovaný úkon, kterým by uvědomila plátce ve věci zjištění pojistného nebo jeho vyměření a zároveň tak přerušila běh promlčecí doby, je povinna z moci úřední promlčet svůj zákonný nárok na pojistné, případně na penále.
To znamená, že plátce nemusí vznést námitku promlčení pohledávky, naopak zdravotní pojišťovna musí v případě sporu prokázat, že v dané záležitosti učinila příslušný úkon, o kterém se plátce (třeba i případným uplatněním tzv. fikce doručení) dozvěděl. Tímto fiktivním doručením je například standardní doručení písemnosti na adresu sídla nebo trvalého bydliště v situaci, kdy si plátce příslušnou písemnost nevyzvedne v úložní době.
3.1 Řešení pohledávek
Jestliže plátce (zaměstnavatel) hradí pojistné podle zákona, pak nemusí mít obavu, když obdrží od zdravotní pojišťovny výzvu k předložení dokladů k provedení kontroly nebo vyúčtování pohledávek a plateb. V takovém případě zdravotní pojišťovna nejspíše nebude po provedené kontrole evidovat dluhy na pojistném ani na penále. Tuto skutečnost však nelze chápat v absolutní rovině – jinými slovy, provedenou kontrolou na základě předložených dokladů mohou být u zaměstnavatele zjištěny určité nedostatky, ve svých důsledcích zakládající nárok zdravotní pojišťovny na dlužné pojistné a na penále, eventuálně může naopak vzniknout přeplatek na pojistném nebo na penále. V souladu s právní úpravou zdravotní pojišťovna neuplatňuje aktuální dlužné pojistné do částky 200 Kč a rovněž nepředepíše penále, pokud jeho výše nepřesáhne 100 Kč za kalendářní rok.
3.2 Plátce dlužníkem
Jestliže však plátce hradí pojistné opožděně, nebo jej dokonce neplatí vůbec, pak je zřejmé, že se z tohoto důvodu stává středem zájmu zdravotní pojišťovny, která se věnuje především právě dlužícím subjektům.
Prvním upozorněním pro dlužníka bývá zpravidla zaslané vyúčtování, pokud se ovšem zdravotní pojišťovna nerozhodne vykonat u dlužníka kontrolu, kterou by si relevantně ověřila výši svých pohledávek. Jakmile se plátce dostane do situace, kdy dluží, pak doporučuji nečekat na příslušné kroky zdravotní pojišťovny (které ostatně na sebe určitě nedají dlouho čekat), ale v rámci svých možností přijmout odpovídající opatření. Tento „konstruktivní“ přístup je pro zdravotní pojišťovnu signálem, že plátce hodlá svoji svízelnou situaci řešit.
4. Jednání se zdravotní pojišťovnou
Má-li plátce u zdravotní pojišťovny dluh na pojistném, pak není důvod vyčkávat, nýbrž je nutno začít jednat. Celkem běžně se lze se zdravotní pojišťovnou domluvit na splátkovém kalendáři na evidované pohledávky, ovšem za podmínek oboustranně akceptovatelných.
Zdravotní pojišťovny sjednávají s dlužníky splácení (zpravidla pravomocných a vykonatelných) pohledávek formou splátkových kalendářů, případně lze dohodu o splátkách uzavřít již na základě zaslaného vyúčtování, ze kterého výše příslušných pohledávek vyplývá. Základním smyslem tohoto postupu zdravotních pojišťoven je jednak umožnit plátci určitou konsolidaci jeho vnitřní hospodářské situace, jednak je však při uzavírání takových dohod zapotřebí přihlížet k vývoji bilance systému veřejného zdravotního pojištění, jinými slovy, postupné úhrady by neměly zásadním způsobem narušit vyrovnanost systému veřejného zdravotního pojištění. Z pohledu jak věřitele (zdravotní pojišťovny), tak dlužníka je smysl tohoto postupu naplněn v případě, kdy plátce dojednaný harmonogram splátek dodrží.
Na uzavření dohody o splátkách dluhu ovšem není právní nárok, proto záleží na postoji zdravotní pojišťovny, zda ke sjednání splátkového kalendáře vůbec přistoupí. Racionálním důvodem pro splátky dluhu mohou být například závažná (a odůvodněná) osobní či firemní situace, druhotná platební neschopnost apod., přičemž se přihlíží i k tomu, zda se jedná o první případ splátek. V případě opakované žádosti o splátky se bere v úvahu platební morálka minulého období, především pak dodržení/nedodržení dříve sjednaných splátkových kalendářů. Naopak pádným důvodem pro nevyhovění žádosti o splátky mohou být zejména negativní zkušenosti z předcházejících let.
Pokud se plátci podaří zajistit určité finanční prostředky, pak by měl ve svém vlastním zájmu platit na pojistném i více, než jak ukládá sjednaná splátková dohoda, protože tím vždy snižuje svoje zatížení z titulu běžícího penále.
5. Postupy zdravotní pojišťovny
Jsou-li v rámci výkonu úřední a kontrolní činnosti zjištěny u příslušného subjektu nedoplatky v platbách pojistného, požaduje zdravotní pojišťovna po plátci jejich úhradu. Jednotlivé nedoplatky a opožděné úhrady dále zakládají nárok na penále, kdy obojí jsou zdravotní pojišťovny povinny plošně uplatňovat a v případě jejich nezaplacení i vymáhat vůči všem plátcům – dlužníkům (§ 8 odst. 5 z. č. 48/1997 Sb.).
Pokud zaměstnavatel nebo samoplátce (tj. osoba samostatně výdělečně činná a osoba bez zdanitelných příjmů) dlužné pojistné či penále dobrovolně neuhradí, vydá příslušná zdravotní pojišťovna ve správním řízení na tyto dlužné pohledávky platební výměr. Na základě pravomocného a vykonatelného platebního výměru pak zdravotní pojišťovna vymáhá neuhrazené nedoplatky pojistného a penále buď soudní cestou nebo prostřednictvím exekutorů. Mimoto může zdravotní pojišťovna uplatňovat své pohledávky i vystavením výkazu nedoplatků.
5.1 Odepsání dluhu
Samostatnou kapitolu pak představuje odepsání dluhů plátce pro jejich nedobytnost ve smyslu ustanovení § 26c z. č. 592/1992 Sb. Kromě toho zdravotní pojišťovny zpravidla řeší i otázku tzv. „ekonomické efektivity vymáhání“. To znamená, že nízké částky pohledávek nevymáhají z toho důvodu, že náklady na jejich vymožení by byly vyšší než touto cestou uhrazené pohledávky. K tomuto postupu mají zdravotní pojišťovny interní instrukce.
5.2 Přínos kontrolní činnosti
Jedním z konkrétních přínosů kontrolní činnosti pro zaměstnavatele může být upozornění na chyby, které kontrolní orgán v rámci výkonu své kontrolní činnosti zjistil. Může se jednat o nedostatky jednorázové, ale i opakující se, svým charakterem více či méně závažné, nicméně žádného majitele firmy nepotěší, když udělá chybu on sám nebo jeho pracovník. A právě zdravotní pojišťovna může svojí důslednou kontrolní činností výrazně napomoci k tomu, aby se zjištěné nedostatky již neopakovaly a současně tak předejít vzniku dalších nesrovnalostí.
5.3 Pokuta versus penále
Porušení některé z povinností vyjmenovaných v právní úpravě zakládá nárok zdravotní pojišťovny na uložení sankčního postihu ve formě pokuty. Na rozdíl od plošně povinného vyměřování penále za opožděné úhrady nebo neplacení pojistného (záloh na pojistné) je možnost uložení pokuty fakultativní povahy, to znamená, že zdravotní pojišťovna pokutu za porušení zákonných povinností uložit může, ale také nemusí. Vždy bude záležet na charakteru a rozsahu provinění plátce včetně případného dopadu konkrétního pochybení do finanční (příjmové) stránky systému.
6. Zvláštní postup
Ustanovení § 44a odst. 3 z. č. 48/1997 Sb. dává zdravotním pojišťovnám možnost benevolentního či vstřícného přístupu v situaci, kdy povinný subjekt poruší zákonnou povinnost. Zdravotní pojišťovna, aniž zahájí řízení, věc usnesením odloží též tehdy, jestliže již samotné zjištění skutku a upozornění osoby podezřelé ze spáchání přestupku postačí k její
– nápravě, nebo je-li ze zjištěných skutečností zjevné, že škodlivý následek způsobený činem,
– byl osobou podezřelou ze spáchání přestupku v mezidobí již napraven a samo odstranění,
– tohoto následku vedlo k nápravě této osoby.
7. Nesplnění oznamovací povinnosti
Oznamování změn zdravotní pojišťovně je jednou z důležitých povinností zaměstnavatelů a pojištěnců. Povinnosti těchto subjektů jsou vyjmenovány v § 10 z. č. 48/1997 Sb.
Zaměstnavatel
Podle ustanovení § 10 odst. 1 je zaměstnavatel povinen nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o:
a) nástupu zaměstnance do zaměstnání (§ 2 odst. 3) a jeho ukončení; jde-li o pojištěnce podle § 2 odst. 1 písm. b), oznamuje též tuto skutečnost,
b) změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud mu tuto skutečnost sdělil; oznámení se provede odhlášením od placení pojistného u původní zdravotní pojišťovny a přihlášením k placení pojistného u zdravotní pojišťovny, kterou si zaměstnanec zvolil,
c) skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné, a to i v těch případech, kdy povinnost státu vznikla v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu, jsou-li mu tyto skutečnosti známy.
O oznamovaných skutečnostech je zaměstnavatel povinen vést evidenci a dokumentaci.
Za nesplnění oznamovací povinnosti může být zaměstnavateli uložena pokuta až do výše 200 000 Kč.
Pojištěnec
Do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, je pojištěnec povinen sdělit zdravotní pojišťovně podle § 10 odst. 3, 4 a 5 zákona č. 48/1997 Sb. následující:
– zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti,
– skutečnost, že se stal pojištěncem podle § 5 písm. c) – jedná se o zařazení do kategorie osoba bez zdanitelných příjmů,
– skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné podle § 7. Za osoby zaměstnané plní tuto povinnost zaměstnavatel, pokud jsou mu tyto skutečnosti známy.
Za nesplnění oznamovací povinnosti může být pojištěnci uložena pokuta až do výše 10 000 Kč.
Společná ustanovení
Pokutu lze uložit do 2 let od dne, kdy zdravotní pojišťovna zjistila nesplnění oznamovací povinnosti plátcem pojistného, nejdéle však do 5 let od doby, kdy oznamovací povinnost měla být splněna.
Oznámení údajů o pojištěnci
Podle ustanovení § 12 písm. k) z. č. 48/1997 Sb. je pojištěnec povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně změny jména, příjmení, trvalého pobytu nebo rodného čísla, a to do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo; pokud se pojištěnec v místě trvalého pobytu nezdržuje, je povinen příslušné zdravotní pojišťovně oznámit také adresu místa pobytu na území České republiky, kde se převážně zdržuje.
Při porušení této povinnosti může zdravotní pojišťovna uložit pojištěnci ve správním řízení pokutu až do výše 500 Kč. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy příslušná zdravotní pojišťovna zjistila porušení povinnosti, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
8. Rozhodování zdravotních pojišťoven
Ustanovení § 53 odst. 1 z. č. 48/1997 Sb. definuje případy, v nichž přísluší zdravotní pojišťovně rozhodovat. Do působnosti zdravotní pojišťovny se svěřuje rozhodování sporných případů ve věcech:
– naplnění podmínek pro účast ve zdravotním pojištění podle zákona č. 48/1997 Sb. nebo podle jiných právních předpisů zahájených na návrh pojištěnce,
– placení pojistného a penále platebními výměry. Odvolání proti platebnímu výměru ve věcech dlužného pojistného nemá odkladný účinek,
– vracení přeplatku na pojistném a snížení záloh na pojistné,
– o hrazení částek podle § 16b cit. zákona.
Zdravotní pojišťovny dále rozhodují například ve věcech přirážek k pojistnému, pokut a pravděpodobné výše pojistného nebo také zřízení zástavního práva podle § 53d.
8.1 Lhůty a počítání času
Ustanovení § 26b zákona č. 592/1992 Sb. určovalo do konce roku 2021 pravidla pro běh lhůt a počítání času ve zdravotním pojištění. S účinností od 1. ledna 2022 se v této oblasti vychází z ustanovení § 39 a následujících z. č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění.
Pro účely zdravotního pojištění tak lze dovodit, že pokud je provedení určitého úkonu vázáno na lhůtu, platí například tyto podmínky:
– do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin,
– lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; není-li v měsíci takový den, končí lhůta posledním dnem měsíce,
– připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin.
Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence anebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě.
Nemůže-li účastník z vážných důvodů učinit podání u věcně a místně příslušného správního orgánu, je lhůta zachována, jestliže je posledního dne lhůty učiněno podání u správního orgánu vyššího stupně; tento správní orgán podání bezodkladně postoupí věcně a místně příslušnému správnímu orgánu. V pochybnostech se lhůta považuje za zachovanou, dokud se neprokáže opak.
8.2 Pohledávky zdravotní pojišťovny
Plátci pojistného, kteří si řádně neplní svoje zákonné povinnosti, mohou počítat s tím, že jim bude nebo může být:
– vyčísleno dlužné pojistné,
– vyměřeno penále,
– uložena pokuta,
– stanovena přirážka k pojistnému.
8.3 Dlužné pojistné
Dluh na pojistném vzniká, pokud plátce neplatí pojistné (zálohy na pojistné) podle zákona, tj. včas a ve správné výši. Přímým důsledkem neplacení pojistného podle právní úpravy zdravotního pojištění je vznik penále.
8.4 Penále
Do konce roku 2021 činila sazba penále 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Zákonem č. 286/2021 Sb., část šestá, se od 1. 1. 2022 stanoví výše penále podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení. Výše penále se nemění ani v případě sjednání splátkového kalendáře na úhradu dlužného pojistného.
Každá platba penále se zaokrouhluje na celou korunu směrem nahoru. Zdravotní pojišťovna nepředepíše penále v případě, kdy plátce pojistného prokáže, že provedl platbu na účet příslušné zdravotní pojišťovny, ale pod nesprávným variabilním symbolem.
Penále vzniká z důvodu:
1. opožděných úhrad,
2. úhrady pojistného v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem,
3. neplacení pojistného,
4. různou kombinací výše uvedených skutečností.
Pokud plátce z hlediska placení pojistného poruší zákon, bude u něj zdravotní pojišťovna evidovat především tyto pohledávky:
a) pouze penále
Jedná se o situaci, kdy plátce v uplynulém období dlužil na pojistném, toto dlužné pojistné v plné výši uhradil a nadále mu již další dluhy na pojistném nevznikají.
b) dlužné pojistné a penále
Pokud plátce neprovádí platby pojistného podle zákona, je součástí této pohledávky zdravotní pojišťovny i penále, které úměrně narůstá se zvyšující se dlužnou částkou pojistného. Penále běží i tehdy, když je sjednán splátkový kalendář, třebaže jsou jednotlivé splátky placeny dle dohodnutého harmonogramu – na výši penále má (vždy) vliv postupně se snižující částka dluhu na pojistném.
Podotýkáme, že z vyčísleného penále již další penále nenabíhá.
8.5 Pokuta
Pokuta je majetková sankce, uložená ve správním řízení, kterou je příslušný subjekt jako plátce pojistného povinen zaplatit za porušení povinností, stanovených v zákoně č. 48/1997 Sb. nebo v zákoně č. 592/1992 Sb. Pokutu lze ve zdravotním pojištění uložit:
– zaměstnavateli,
– osobě samostatně výdělečně činné,
– osobě bez zdanitelných příjmů.
Pokud plátce poruší zákonem stanovenou povinnost a zdravotní pojišťovna usoudí, že použití sankčního postihu ve formě pokuty je na místě, obdrží plátce oznámení o zahájení správního řízení. V tomto oznámení je plátci sděleno, kterou konkrétní povinnost porušil, čeho se zahájené správní řízení týká a současně je mu poskytnuta lhůta pro vznesení případných námitek. Nejsou-li námitky ve stanovené lhůtě podány, popřípadě tyto námitky zdravotní pojišťovna neakceptuje, vydá následně správní rozhodnutí – platební výměr. Platebním výměrem je plátce zavázán zaplatit příslušné zdravotní pojišťovně pokutu ve výši uvedené ve výrokové části tohoto tzv. exekučního titulu.
8.6 Přirážka k pojistnému
Tuto přirážku lze vyměřit zaměstnavateli, u něhož došlo v uplynulém kalendářním roce k opakovanému výskytu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání ze stejných příčin a v důsledku toho i ke zvýšení nákladů na zdravotní péči (výjimky jsou uvedeny v § 45 odst. 1 z. č. 48/1997 Sb.).
8.7 Maximální výše pokuty
Pokuta je tedy fakultativním (volitelným) nárokem zdravotní pojišťovny, kterou lze uložit až do výše:
a) 100 000 Kč zaměstnavateli za nezasílání kopií záznamů o pracovních úrazech,
b) 50 000 Kč zaměstnavateli za:
– nepředložení dokladů ke kontrole,
– nepřihlášení se k platbě pojistného jako zaměstnavatel,
– neoznámení ukončení činnosti, zrušení organizace nebo jejího vstupu do likvidace,
– nepředložení Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele,
– neprůkaznou evidenci o platbách pojistného,
c) 50 000 Kč OSVČ za:
– nepředložení Přehledu včetně neoznámení případných změn údajů v tomto Přehledu.
Podle právní úpravy platné ve zdravotním pojištění může zdravotní pojišťovna uložit plátci pojistného pokutu za jednotlivé nesplnění nebo porušení jeho zákonné povinnosti.
8.8 Podání odvolání do platebního výměru
Proti platebnímu výměru je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení k odvolací instanci – Rozhodčímu orgánu, prostřednictvím zdravotní pojišťovny, která platební výměr vydala. O odvolání plátce vždy rozhoduje Rozhodčí orgán příslušné zdravotní pojišťovny.
8.9 Žádost o odstranění tvrdosti
Podáním žádosti o odstranění tvrdosti dává plátce zdravotní pojišťovně na vědomí, že nenamítá správnosti vyměřeného penále co do důvodu a výše, ale obrací se na zdravotní pojišťovnu se žádostí o jeho prominutí cestou odstranění tvrdosti. Ve věci žádosti o prominutí penále nepřesahujícího 30 000 Kč rozhodují zdravotní pojišťovny, u částek penále nad 30 000 Kč pak rozhoduje jejich Rozhodčí orgán.
Odstranění tvrdosti je možné pouze u penále a přirážek k pojistnému (nikdy nelze zpochybňovat oprávněný nárok zdravotní pojišťovny na pojistné) na základě žádosti plátce pojistného nebo jiné oprávněné osoby, přičemž tato žádost musí být podána nejpozději do nabytí právní moci rozhodnutí (platebního výměru), kterým byla vyměřena přirážka k pojistnému nebo předepsáno penále. V praxi to znamená, že žádost o odstranění tvrdosti může být podána v patnáctidenní lhůtě od doručení platebního výměru. Pouze v případech, kdy se dodatečně objeví nové skutečnosti, které plátce pojistného bez vlastního zavinění nemohl uplatnit do dne nabytí právní moci rozhodnutí, může být žádost o odstranění tvrdosti podána i později, nejpozději však do tří let od nabytí právní moci rozhodnutí. Aby se však zdravotní pojišťovna otázkou prominutí vyměřeného penále vůbec zabývala, musí mít plátce uhrazeno dlužné pojistné ke dni vydání rozhodnutí v dané věci. U výkazu nedoplatků lze o prominutí vyměřeného penále požádat do osmi dnů od jeho doručení.
8.10 Chybný postup plátce
Na základě poznatků z praxe bych chtěl závěrem vysvětlit situaci, kdy plátce vlastní vinou promešká možnost podání žádosti o odstranění tvrdosti.
Zdravotní pojišťovnou je plátci vyměřen platebními výměry dluh na pojistném a penále, platební výměry plátce řádně převzal. Plátce požádá o sjednání splátkového kalendáře na dlužné pojistné a současně má v úmyslu požádat o prominutí vyměřeného penále. Plátce postupně uhrazuje jednotlivé splátky dlužného pojistného a teprve po úhradě poslední splátky podá žádost o odstranění tvrdosti. Tento postup je v zásadě chybný, protože platební výměr na penále již mezitím nabyl právní moci. Žádost o odstranění tvrdosti – prominutí penále – je zapotřebí podat do nabytí právní moci platebního výměru (standardně do 15 dnů ode dne jeho doručení, jak je již výše uvedeno).
Zdravotní pojišťovna může (zcela nebo částečně) prominout vyměřené penále, v žádném případě však není oprávněna posunout či dokonce odpustit úhradu pojistného, případně zálohy na pojistné u OSVČ.
Ing. Antonín Daněk
