Kontrolní hlášení

od 1. 1. 2016 (1.)

Kontrolní hlášení se jako úplně nový daňový institut bude od 1. ledna 2016 dotýkat podstatné většiny plátců DPH. Bude vysoce náročný na přesnost uvedených údajů. Pro jeho zpracování musí být plátce daně i technicky vybaven. Kteří plátci DPH budou po 1. lednu 2016 povinni k zpracování a podání správci daně? Co je účelem kontrolního hlášení? Pozornost je věnována postupu při zpracování a elektronickém podání kontrolního hlášení finančnímu úřadu.

Do právní úpravy daně z přidané hodnoty vstoupí dnem 1. ledna 2016 další změny. Tímto dnem se zavádí povinné podávání kontrolního hlášení. Věcně a místně příslušnému územnímu pracovišti finančního úřadu je budou podávat právnické a fyzické osoby registrované k dani z přidané hodnoty, které přijímají a uskutečňují zdanitelná plnění. Tímto opatřením se sleduje zlepšení výběru daně a omezení daňových úniků a daňových podvodů. Plnění této nové povinnosti přinese na plátce daně z přidané hodnoty zvýšené materiální, finanční a kvalifikační požadavky. K dokonalé přípravě na bezproblémovou přípravu kontrolního hlášení a jeho správné podávání správci daně má přispět i tento článek.

KONTROLNÍ HLÁŠENÍ je novým speciálním institutem daňového tvrzení. Umožňuje správci daně rychlý přístup k údajům týkajícím se daně z přidané hodnoty a rychlou kontrolu daňových přiznání. Zavedení kontrolního hlášení je součástí plnění Koaliční smlouvy mezi ČSSD, hnutím ANO a KDU-ČSL na volební období 2013 – 2017 podepsané ze dne 13. ledna 2014. Zavedením kontrolního hlášení dojde k rozšíření elektronické komunikace mezi správci daně a plátci daně z přidané hodnoty. Dojde k časové úspoře a ke zkvalitnění zpracovávaných

dat. Povede k lepšímu výběru daní a k omezení daňových úniků, a to zejména u nadměrných odpočtů.

Tzv. VAT GAP (mezera na DPH), která představuje rozdíl mezi potenciálním inkasem DPH a skutečností, činí v České republice minimálně 80 mld. Kč ročně. Podle odhadu Finanční správy České republiky po zavedení kontrolního hlášení dojde ke zvýšení daňových příjmů zpočátku o přibližně 10 mld. Kč ročně. V dalších letech se tato částka ještě zvýší v důsledku odstrašujícího efektu na osoby stojící za podvody s DPH.

Zavedení kontrolního hlášení pro všechny plátce přinese určité, nikoliv však výrazné, zvýšení administrativní zátěže jak plátcům, tak i správcům daně. U plátců, kteří doposud neměli povinnost podávat daňové přiznání ani výpisy z evidencí elektronicky, dojde ke zvýšení nákladů na softwarové vybavení, a to v podobě připojení k internetu a pořízení vhodného počítačového programového vybavení.

Kontrolní hlášení obsahuje pouze údaje nezbytně nutné pro správu daně. V žádném případě se nejedná o kompletní souhrn fakturačních údajů, ze kterých by bylo možné vyčíst určité obchodní strategie či obchodní tajemství dotčených plátců. Z kontrolních hlášení bude možné zjistit pouze, mezi kým a kdy proběhl příslušný obchod a celkovou cenu fakturovaného plnění.

Právní úprava kontrolního hlášení

je obsažena v ustanoveních § 101c až § 101i zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“). Tato ustanovení jsou účinná od 1. ledna 2016. Nová ustanovení byla do zákona o DPH vložena novelizujícím zákonem č. 360/20140 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon ze dne 22. prosince 2014 se stal platný rozesláním dne 31. prosince 2014. Mezi dnem nabytí platnosti zákona a dnem účinnosti ustanovení o zavedení kontrolního hlášení uplynula dostatečná legisvakanční doba umožňující dokonalé seznámení se s novým daňovým instrumentem. Při zpracování a podávání kontrolního hlášení se postupuje podle obecných zásad správy daní stanovených zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). Vyhází se i z ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Ministerstvo financí vydalo k vysvětlení postupu při podávání kontrolního hlášení informační sdělení, která jsou zavěšena na internetové stránce Finanční správy České republiky http://www.financnisprava.cz. Podrobná úprava fungování nově zavedeného systému kontrolních hlášení je předmětem metodiky vydané Generálním finančním ředitelstvím v květnu 2015, aktualizované v červenci 2015.

Při odkazu na určité ustanovení zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, je v závorce nebo v textu uváděno zpravidla jen označení příslušného paragrafu, odstavce a písmene. Název zákona či jiné právní normy je uveden pouze v případech, kdy se odkaz vztahuje na jiný právní předpis než zákon č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Kontrolní hlášení je zaváděno jako nástroj užívaný a pozitivně ověřený i v jiných členských státech Evropské unie jako významný flexibilní a účinný nástroj detekce daňových úniků a podvodů, zejména karuselových. Jeho cílem a smyslem je umožnit správci daně získat informace o vybraných transakcích realizovaných plátci DPH a ve spojení s dalšími údaji identifikovat riziková sdružení osob (řetězce, karusely), která získávají neoprávněně finanční prostředky z veřejného rozpočtu. Významným faktorem je zde reálná časovost. Správce daně v okamžiku podání kontrolního hlášení disponuje údaji, které mu umožňují provést včasnou analýzu a identifikovat možná spojení plátců, která neoprávněně odčerpávají finanční prostředky formou vyplácených nadměrných odpočtů. Jde tedy o nástroj rychlé a zároveň přesné identifikace plátců, ke kterým se váže riziko zkrácení daňové povinnosti. Okamžitá identifikace organizovaných spojení umožňuje správci daně zablokovat neoprávněná odčerpání finančních prostředků, případně jejich blokaci na bankovních účtech.

Kontrolním hlášením se nenahrazuje daňové přiznání

Jeho zavedením je zrušeno podávání výpisu z evidence pro účely daně z přidané hodnoty ve vztahu k režimu přenesení daňové povinnosti.

S účinností od 1. ledna 2016 zanikají:

•    povinnosti plátce, které se týkají vedení evidencí pro účely daně z přidané hodnoty v souvislosti se zvláštním režimem pro investiční zlato (§ 92 odst. 8 písm. d) a e),

•    povinnosti plátců, které se týkají vedení evidencí pro účely daně z přidané hodnoty v režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92a odst. 3 až 5 (dodání zlata, obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 k zákonu o DPH, poskytnutí stavebních nebo montážních prací).

SPRÁVCE DANĚ SOUČASNĚ S PŘIJETÍM DAŇOVÉHO PŘIZNÁNÍ a při vyměřování daně disponuje údaji z kontrolního hlášení, které by jinak získával až následnou daňovou kontrolou.

Přitom v době provádění kontroly jsou již některé články spojení nesoučinné (tzv. mizející obchodník) a finanční prostředky jsou odčerpány mimo dispozici správce daně. Zavedení institutu kontrolního hlášení a následných analýz údajů umožní proti organizovaným daňovým únikům efektivně směrovat kontrolní činnost správce daně.

Kdo je povinen k podání kontrolního hlášení určuje ustanovení § 101c. Povinností podávat kontrolní hlášení je vázán plátce daně, který:

•    uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo přijal úplatu před dnem uskutečnění tohoto plnění,

•    přijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo poskytl úplatu před dnem uskutečnění tohoto plnění,

•    ve zvláštním režimu pro investiční zlato:

–   přijal zprostředkovatelskou službu, u které byla uplatněna daň podle § 92 odst. 5,

–   uskutečnil dodání investičního zlata osvobozené od daně, u kterého má nárok na odpočet daně podle § 92 odst. 6 písm. b) a c), nebo

–   investiční zlato vyrobil nebo zlato přeměnil na investiční zlato podle § 92 odst. 7.

Za společnost bez právní osobnosti založenou podle § 2716 a násl. občanského zákoníku podává kontrolní hlášení společník, který podává za společnost přiznání k dani z přidané hodnoty.

KONTROLNÍ HLÁŠENÍ NEPODÁVÁ plátce, který ve zdaňovacím období:

•    uskutečnil pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně podle § 51,

•    uskutečnil pouze plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně podle § 63,

•    neuskutečnil žádná zdanitelná plnění s místem plnění v tuzemsku a nepořídil zboží z jiného členského státu Evropské unie.

OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI kontrolního hlášení jsou zákonem o DPH stanoveny jen rámcově. Ustanovením § 101d odst. 1 je obsah kontrolního hlášení stanoven slovy „v kontrolním hlášení je plátce povinen uvést předepsané údaje potřebné pro správu daně“. Tyto údaje nejsou explicitně stanoveny zákonem, ale jsou určeny prostřednictvím formuláře vydaného Finanční správou České republiky. Jedná se tedy o tzv. formulářové podání. Stanovení předepsaných údajů prostřednictvím formuláře je velice flexibilní a lze tak rychleji reagovat na situace, kdy vyvstane potřeba vyžadovat nějaký další údaj nebo naopak může efektivně odstranit povinnost uvádět údaj, který se ukáže pro tyto účely jako nepotřebný. V případě, kdy by tyto údaje stanovoval přímo zákon, vyžadovala by jejich změna novelizaci zákona. Tento způsob změny údajů by byl rigidní a neumožňoval by přiměřeně reagovat na potřeby praxe. Princip obsažený v tomto ustanovení je standardně používán v rámci daňových zákonů. Je využíván například u daňového přiznání (§ 135 daňového řádu) nebo u přihlášky k registraci (§ 126 daňového řádu).

Formulář kontrolního hlášení je zveřejněný centrálně na internetových stránkách Finanční správy České republiky http://www.financnisprava.cz. s možností dálkového přístupu. Závazně je stanoven formát a struktura kontrolního hlášení.

JAK POSTUPOVAT PŘI ZPRACOVÁNÍ KONTROLNÍHO HLÁŠENÍ - V záhlaví kontrolního hlášení vyplní plátce základní informační údaje:

•    finanční úřad a jeho místně příslušné územní pracoviště,

•    vlastní identifikaci, tj. kód země CZ a kmenová část DIČ, obchodní jméno právnické osoby nebo jméno a příjmení fyzické osoby, sídlo právnické osoby nebo adresa místa pobytu fyzické osoby,

•    typ daňového subjektu – fyzická osoba nebo právnická osoba (v případě skupiny se vybere typ zastupujícího člena),

•    druh podávaného kontrolního hlášení – řádné, opravné, následné; v případě následného kontrolního hlášení uvede den zjištění důvodů pro podání tohoto hlášení nebo číslo jednací obdržené výzvy správce daně,

•    období, za které kontrolní hlášení podává a datum vyhotovení kontrolního hlášení,

•    kontaktní informace pro účely kontrolního hlášení – ID datové schránky, pokud má subjekt zpřístupněnu datovou schránku, anebo e-mailovou adresu,

•    údaje o podepisující osobě,

•    údaje o fyzické osobě oprávněné k podpisu (je-li daňový subjekt, či podepisující osoba právnickou osobou) s uvedením vztahu k právnické osobě,

•    údaje o kontaktní osobě.

V části A

plátce uvede plnění, u kterých je povinen přiznat daň a která byla uskutečněna v režimu přenesení daňové povinnosti. Jednotlivé sektory části A (A.1 až A.5) se vyplňují na základě toho, jaká plnění byla v režimu reverse – charge uskutečněna a podle kterého paragrafu zákona o DPH je plátce povinný daň přiznat. V jednotlivých částech se uvádí evidenční čísla dokladů, základ daně, daň či identifikátory dodavatelů/odběratelů.

Část B

se týká přijatých zdanitelných plnění s místem plnění v tuzemsku. V části B.1 se vyplňují přijatá zdanitelná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, u kterých je plátce povinen přiznat daň příjemce podle § 92a. V části B.2 se uvádí přijatá zdanitelná plnění a poskytnuté úplaty, u kterých příjemce uplatňuje nárok na odpočet daně dle § 73 odst. 1 písm. a) s hodnotou nad 10 000 Kč včetně daně a všechny přijaté opravy výše daně podle § 44 bez ohledu na limit. Do části B.3 plátce vyplní přijatá zdanitelná plnění a poskytnuté úplaty, u kterých příjemce uplatňuje nárok na odpočet daně dle § 73 odst. 1 písm. a)  s hodnotou do 10 000 Kč včetně daně.

Část C

kontrolního hlášení slouží pro orientační kontrolu souhrnu dat pro příslušné části daňového přiznání k DPH. Jedná se o část kontrolního hlášení, do které se automatizovaně načítají hodnoty z vložených dat jednotlivých částí kontrolního hlášení, do části A a B.

V KONTROLNÍM HLÁŠENÍ UVEDE PLÁTCE údaje o každém jednotlivém zdanitelném plnění v České republice, tedy o každém nákupu a o každém prodeji.

Položky do 10 000 Kč a některá dále vyjmenovaná plnění uvede jen kumulativně v jednom řádku kontrolního hlášení za celé období. Položky převyšující 10 000 Kč zapíše v kontrolním hlášení samostatně, každou v samostatném řádku.

Kumulativně se v kontrolním hlášení uvádí uskutečněná plnění

v ceně do 10 000 Kč včetně DPH a některá další plnění bez ohledu na jejich ocenění níže uvedená. Tato uskutečněná plnění zapíše plátce jednou celkovou částkou za celé vykazovací období v části A.5 kontrolního hlášení. Délka vykazovacího období je podrobně variantně uvedena v kapitole

Lhůty pro podání kontrolního hlášení jsou závazné.

Do této kategorie přísluší:

•    plnění, na která plátce vystavil zjednodušený daňový doklad, tedy plnění v ceně do 10 000 Kč včetně DPH,

•    plnění v ceně do 10 000 Kč včetně DPH uskutečněná pro osobu povinnou k DPH (plátce či neplátce) nebo právnickou osobu nepovinnou k DPH,

•    plnění s místem plnění v České republice uskutečněná pro osobu povinnou k DPH neusazenou v České republice nebo zahraniční osobu, která nemá české DIČ, a to bez ohledu na výši plnění,

•    plnění, na která není povinnost vystavení daňového dokladu, tedy plnění uskutečněná pro fyzickou osobu nepovinnou k dani, ale kdy   je plátce povinen přiznat DPH,

•    plnění, na něž plátce vystavil doklad o použití (§ 32),

•    plnění, uskutečněná ve zvláštním režimu podle § 89 (zvláštní režim pro cestovní službu) nebo § 90 (zvláštní režim pro použité zboží) s hodnotou do 10 000 Kč včetně DPH (z přirážky) bez ohledu na osobu příjemce,

•    oprava příslušného zdanitelného plnění podle § 42 s hodnotou do 10 000 Kč včetně DPH.

KUMULATIVNĚ SE V KONTROLNÍM HLÁŠENÍ UVÁDÍ PŘIJATÁ PLNĚNÍ v ceně do 10 000 Kč včetně DPH a některá další plnění bez ohledu na jejich ocenění níže uvedená. Tato přijatá plnění zapíše plátce jednou celkovou částkou za celé vykazovací období v části B.3 kontrolního hlášení. Délka vykazovacího období je podrobně variantně uvedena v kapitole Lhůty pro podání kontrolního hlášení jsou závazné.

Do této kategorie přísluší:

•    plnění, na která dodavatel vystavil zjednodušený daňový doklad, tedy plnění v ceně do 10 000 Kč včetně DPH,

•    přijatá plnění, uskutečněná dodavatelem ve zvláštním režimu podle § 89 (zvláštní režim pro cestovní službu) nebo § 90 (zvláštní režim pro použité zboží) s hodnotou do 10 000 Kč včetně DPH (z přirážky) bez ohledu na osobu příjemce,

•    oprava příslušného přijatého zdanitelného plnění podle § 42 s hodnotou do 10 000 Kč včetně DPH.

Jednotlivě na samostatných řádkách se v kontrolním hlášení uvádí

uskutečněná a přijatá plnění v ceně převyšující 10 000 Kč s výjimkou plnění uskutečněných pro osobu povinnou k DPH neusazenou v České republice nebo zahraniční osobu, která nemá české DIČ, a to bez ohledu na výši plnění, Do této kategorie přísluší též opravy podle § 44 bez ohledu na jejich výši.

Uskutečněná zdanitelná plnění zapisuje plátce v jednotlivých samostatných řádcích v části A.4 kontrolního hlášení.

Přijatá zdanitelná plnění zapisuje plátce v jednotlivých samostatných řádcích v části B.2 kontrolního hlášení.

U jednotlivých uskutečněných plnění plátce v kontrolním hlášení v části A4 uvádí:

•    evidenční číslo daňového dokladu,

•    datum povinnosti přiznat DPH,

•    DIČ odběratele.

U jednotlivých přijatých plnění plátce v kontrolním hlášení v části B2 uvádí:

•    evidenční číslo daňového dokladu,

•    DIČ dodavatele,

•    informaci, zda pro podnikání použil celé plnění nebo jen jeho část.

EVIDENČNÍ ČÍSLO DAŇOVÉHO DOKLADU je třeba uvádět s vysokou obezřetností. Dodavatel i odběratel uvádějí ve svých kontrolních hlášeních shodný údaj, a to číslo dokladu uvedené dodavatelem při jeho vyhotovení. Je doporučeno používat především alfanumerické znaky, tedy písmena a čísla. Evidenční číslo je třeba zapsat do hlášení co nejpřesněji, minimálně zachovat alfanumerické znaky ve správném pořadí jako na dokladu.

U zdanitelného plnění použitého částečně pro soukromý účel plátce uvede v kontrolním hlášení pouze základ daně a DPH v poměrné výši na podnikání. Ve sloupci „použit poměr“ pak vyplní ANO. Pokud na jednom daňovém dokladu jsou uvedena dvě plnění, z nichž jedno je na soukromý účel, uvede se v kontrolním hlášení jen plnění využité pro podnikání, a ve sloupci „použit poměr“ plátce vyplní NE.

Platby předem

a zálohy přijaté od odběratele ve výši do 10 000 Kč na úhradu uskutečněného plnění plátce zapíše v části A. 5 kontrolního hlášení. Platbu předem v částce převyšující 10 000 Kč uvede v části A. 4 kontrolního hlášení. U poskytnutých záloh na přijatá plnění a plateb předem se použijí v závislosti na výši platby části B. 2 a B. 3 kontrolního hlášení. Platby předem a zálohy se posuzují jednotlivě samostatně.

V kontrolním hlášení se neuvádí údaje týkající se:

•    dovozu zboží (§ 23 odst. 3 – 5), řádek daňového přiznání: 7, 8,

•    dodání zboží do jiného členského státu (§ 64), řádek daňového přiznání: 20,

•    poskytnutí služeb s místem plnění v jiném členském státě vymezených v § 102 odst. 1 písm. d) a odst. 2, řádek daňového přiznání: 21,

•    vývozu zboží (§ 66), řádek daňového přiznání: 22,

•    dodání nového dopravního prostředku osobě neregistrované k dani v jiném členském státě (§ 19 odst. 4), řádek daňového přiznání: 23,

•    zasílání zboží do jiného členského státu (§ 8), řádek daňového přiznání: 24,

•    ostatních uskutečněných plnění s nárokem na odpočet daně uváděných na řádku daňového přiznání: 26 (vyjma údajů vztahujících se k uskutečněným plněním ve zvláštním režimu pro investiční zlato podle § 92, které se podle § 101c odst. 1 písm. c) bod 2 uvádějí do části A. 3. kontrolního hlášení!),

•    zjednodušeného postupu při dodání zboží formou třístranného obchodu (§ 17) prostřední osobou, řádek daňového přiznání: 30, 31,

•    dovozu zboží osvobozeného podle § 71g, řádek daňového přiznání: 32,

•    nároku na odpočet daně při dovozu zboží, kde je správcem daně celní úřad, řádek daňového přiznání: 42,

•    nároku na odpočet daně uváděného v řádcích daňového přiznání: 43 a 44,

•    korekce odpočtů podle § 75 odst. 4, § 77, § 79 až § 79c, řádek daňového přiznání: 45,

•    hodnoty pořízeného majetku vymezeného v § 4 odst. 4 písm. d) a e), řádek daňového přiznání: 47,

•    plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet, řádek daňového přiznání: 50,

•    údajů o krácení odpočtu daně podle § 76 (např. koeficient, část odpočtu v krácené výši, vypořádání odpočtu daně, tj. řádky daňového přiznání: 51, 52 a 53),

•    úpravy odpočtu daně (§ 78 až § 78d), řádek daňového přiznání: 60,

•    vrácení daně (§ 84), řádek daňového přiznání: 61.

Zpracováno podle Tomáš Goláň: Kontrolní hlášení od 1. 1. 2016, in www.golan.cz.

Důkazní břemeno a důkazní povinnost nese plátce daně. Na něm leží povinnost prokazovat všechny skutečnosti, které tvrdil nebo tvrdit měl v řádném kontrolním hlášení, v opravném kontrolním hlášení a v následném kontrolním hlášení (§ 92 odst. 3 daňového řádu).

Ing. Karel Janda

Použité informační zdroje:

1. Důvodová zpráva k zákonu č. 360/2014 Sb., in www.psp.cz, 2. Finanční správa České republiky: Metodika ke zpracování kontrolního hlášení, in www.financnisprava.cz, 3. Goláň Tomáš: Kontrolní hlášení od 1. 1. 2016, in www.golan.cz, 4. Morávek Daniel: Podívejte se, co všechno budete muset vyplňovat v kontrolním hlášení k DPH, in www.podnikatel.cz.