Kontrolní hlášení – pokuty

Kontrolní hlášení bylo zavedeno z důvodů boje s daňovými úniky v oblasti DPH od roku 2016. V souvislosti se zavedením kontrolního hlášení DPH vznikly pro plátce povinnosti spojené s jeho zpracováním, podáním a také sankce v případě nesplnění povinnosti pro jeho podání. Nesplnění povinností představuje především nedodržení lhůty pro podání kontrolního hlášení DPH. To je často v rámci daňového řízení spojeno s finanční pokutou, a proto je pro praxi velmi důležité tyto lhůty znát a také dodržovat.

Kontrolní hlášení

bylo zavedeno jako efektivní prostředek k odhalení daňových úniků a podvodů.

Institut kontrolního hlášení byl přijat dne 22. prosince 2014 zákonem č. 360/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), a další související zákony. Problematika kontrolního hlášení je upravena v § 101c – § 101k ZDPH. Cílem a smyslem kontrolního hlášení je umožnit správci daně získat informace o vybraných transakcích realizovaných plátci a ve spojení s dalšími údaji identifikovat riziková sdružení osob (řetězce, karusely) odčerpávající neoprávněně finanční prostředky z veřejného rozpočtu atd. Kontrolní hlášení obecně podávají osoby registrované k DPH v tuzemsku jako plátci daně, přičemž není rozhodné, zda se jedná o tuzemský nebo zahraniční subjekt.

Lhůty pro podání kontrolního hlášení

Při podávání kontrolního hlášení je nutné rozlišovat, zda kontrolní hlášení podává právnická osoba nebo fyzická osoba.

     Právnická osoba

je povinna podat kontrolní hlášení do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce. Tato povinnost se týká právnické osoby bez ohledu na to, jaké má zdaňovací období. To znamená, že u právnické osoby, která má měsíční zdaňovací období, se údaje uvedené v kontrolním hlášení shodují s příslušnými řádky daňového přiznání. U právnické osoby, která má čtvrtletní zdaňovací období, se s příslušnými řádky daňového přiznání k DPH shoduje součet tří kontrolních hlášení, podaných za dané čtvrtletí.

     Fyzická osoba

je povinna podat kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Plátce, který má měsíční zdaňovací období, podává kontrolní hlášení do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce. Plátce, který má čtvrtletní zdaňovací období, do 25 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí.

     Pravidla pro lhůty ke KH

Lhůty pro podání kontrolního hlášení upravuje ustanovení § 101e ZDPH. Pokud konec lhůty pro podání kontrolního hlášení připadne na dny pracovního volna (sobota, neděle) nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Pravidlo se řídí obecným ustanovením § 33 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen DŘ). Zákonem stanovenou lhůtu pro podání kontrolního hlášení (platí i pro odpověď plátce na výzvu správce daně), která souvisí s kontrolním hlášením, není možné prodloužit.

Příklad 1

Právnická osoba-plátce podá kontrolní hlášení DPH až dne 27. 12. 2024 za zdaňovací období listopad 2024. Hrozí ji nějaká sankce za to, že je povinnost podat KH do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce?

Žádná sankce za pozdní podání kontrolního hlášení nehrozí, protože podání bude provedeno včas. Lhůta pro podání kontrolního hlášení je sice stanovena dle § 101e odst. 1 ZDPH na 25. prosince 2024, ale to je státní svátek. Následující den 26. prosince 2024 je rovněž státní svátek, a proto je nejzazší lhůta pro podání kontrolní hlášení (i přiznání k DPH) za zdaňovací období listopad 2024 vlivem počítání lhůt dle DŘ až v pátek 27. prosince 2024.

Postup při nesplnění povinnosti související s KH

     Opožděné podání KH

Pokud plátce obdrží od správce daně výzvu k podání kontrolního hlášení, tak v takovém případě má povinnost do 5 dnů ode dne oznámení této výzvy na tuto reagovat. Za reakci se považuje pouze podání řádného kontrolního hlášení. V této reakci je vždy nutné vyplnit celé číslo jednací správce daně z doručené výzvy, ve tvaru: 99999999/99/99999 999999 včetně uvedených oddělovačů.

Pokud je však plátce na základě jemu známého faktického stavu přesvědčen, že mu nevznikla povinnost podat kontrolní hlášení podle § 101c ZDPH za dotčené období, podá jako reakci na výzvu správce daně vyzývající k podání, tzv. „nulové kontrolní hlášení“.

Plátce vyplní údaje na stránce „záhlaví“ a na stránce „plátce“ kontrolního hlášení. Pokud má vyplněno č.j. výzvy (resp. celé číslo jednací správce daně z doručené výzvy, ve tvaru: 99999999/99/9999-99999-999999, vč. uvedených oddělovačů), má možnost vybrat z roletového menu „Rychlá odpověď na výzvu“ volbu: – „Nemám povinnost podat kontrolní hlášení (KH).“

     Pochybnosti správce daně o správnosti KH

V případě, že je plátce vyzván správcem daně k podání následného kontrolního hlášení z důvodu pochybností o správnosti nebo úplnosti k původně podanému kontrolnímu hlášení (§ 101g odst. 2 ZDPH), má plátce povinnost jej podat do 17 dnů ode dne dodání této výzvy do datové schránky nebo do 5 pracovních dnů od oznámení této výzvy, není-li doručováno do datové schránky (§ 101g odst. 3 ZDPH). Správce daně může plátci výzvu související s kontrolním hlášením elektronicky doručit prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu za tímto účelem uvedenou plátcem (§ 101g odst. 4 ZDPH).

Plátce v reakci na výzvu uvede v následném kontrolním hlášení všechny údaje z původního kontrolního hlášení s promítnutím oprav nebo s doplněním požadovaných údajů. Forma reakce prostřednictvím následného kontrolního hlášení, tzn. vyplněného elektronického formuláře, umožňuje správci daně, aby dostal odpovídající správné a úplné údaje rychle a vhodným způsobem.Pokud je však plátce na základě jemu známého faktického stavu přesvědčen o správnosti a úplnosti deklarovaných údajů v původním kontrolním hlášení, potvrdí tyto původní údaje (bez nutnosti jejich opětovného vypisování do el. formuláře). Plátce vyplní údaje na stránce „záhlaví“ a na stránce „plátce“. Pokud má vyplněno č.j. výzvy (resp. celé číslo jednací správce daně z doručené výzvy, ve tvaru: 99999999/99/9999-99999– 999999, vč. uvedených oddělovačů), má možnost vybrat z roletového menu „Rychlá odpověď na výzvu“ volbu: – „Potvrzuji správnost naposledy podaného kontrolního hlášení (KH)“.

Příklad 2

Společnost s ručením omezeným zapomněla podat do lhůty 25. 9. 2024 kontrolní hlášení za srpen2024. Správce daně ji vyzval k podání formou výzvy zaslané do datové schránky. Zpráva byla doručena 4. 10. 2024. Do kdy musí zástupce s.r.o. nejpozději podat KH v tomto případě? Lhůta 5 dnů od oznámení výzvy je stanovena v kalendářních či pracovních dnech?

Ustanovení § 101g ZDPH stanoví, že pokud nebylo podáno kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vyzve správce daně plátce k jeho podání v náhradní lhůtě do 5 dnů od oznámení této výzvy. Jedná o 5 kalendářních dnů. Zástupce s.r.o. musí KH podat nejpozději do 9. 10. 2024.

Příklad 3

Správce daně poslal daňovému subjektu-právnické osobě s měsíčním režimem DPH výzvu ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů v KH za 8/2024. Den dodání výzvy do datové schránky byl 4. 10. 2024 a zpráva byla do datové schránky doručena dne 8. 10. 2024. Odkdy se počítá a jak dlouhá je lhůta pro reakci na výzvu?

Lhůta pro podání následného kontrolního hlášení 17 kalendářních dnů ode dne dodání výzvy, tedy ode dne 4. 10. 2024 (§ 101g odst. 3 ZDPH).

Sankce za porušení povinnosti související s KH

Následky za porušení povinnosti související s kontrolním hlášením DPH upravuje ustanovení § 101h ZDPH.

     Pokuta

Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši:

a)  1 000 Kč, pokud jej dodatečně podá (po stanovené lhůtě), aniž by k tomu byl vyzván (lhůta 5ti dnů pro opožděné podání daňového přiznání/hlášení bez pokuty podle § 250 daňového řádu se nevztahuje ke kontrolnímu hlášení),

b)  10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván; to neplatí, pokud plátci povinnost podat kontrolní hlášení podle § 101c ZDPH nevznikla,

c)  30 000 Kč, pokud nepodá následné kontrolní hlášení na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo

d)  50 000 Kč, pokud nepodá řádné kontrolní hlášení nebo ho nepodá ani v náhradní lhůtě stanovené správcem daně.

     Poloviční pokuta

V souladu s podmínkami podle § 101h odst. 2 ZDPH (podle novely ZDPH pro rok 2023 (zákon č. 366/2022 Sb.)) je výše pokut udělovaných podle § 101h odst. 1 písm. b) až d) ZDPH poloviční, pokud je plátce:

•    fyzickou osobou, ke dni, ve kterém vznikla povinnost uhradit tuto pokutu (tj. došlo k porušení povinnosti ve vztahu ke kontrolnímu hlášení), zdaňovacím obdobím plátce kalendářní čtvrtletí, nebo

•    společností s ručením omezeným, která má jednoho společníka, přičemž tento společník je fyzickou osobou; pro účely posouzení splnění těchto podmínek je rozhodným dnem:

1. první den kalendářního čtvrtletí, ve kterém vznikla povinnost uhradit tuto pokutu (tj. došlo k porušení povinnosti ve vztahu ke kontrolnímu hlášení), nebo

2. den vzniku této společnosti, pokud tato skutečnost nastane po rozhodném dni podle bodu 1.

     Vyloučení vzniku pokuty

Vyloučení vzniku pokuty za nepodání kontrolního hlášení (§ 101j) bylo rozšířeno o pokutu podle § 101h odst. 1 písm. b) ZDPH novelou ZDPH pro rok 2023 (zákon č. 366/2022 Sb.).

     Prominutí pokuty

V případě uložení pokut podle § 101h odst. 1 písm. b) až d) ZDPH má plátce možnost požádat o jejich prominutí do 3 měsíců ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit pokutu. Tuto lhůtu nelze prodloužit. Žádost podléhá správnímu poplatku a její podání má odkladný účinek pro vykonatelnost pokuty. Správce daně může zcela nebo zčásti prominout pokutu, pokud k nepodání kontrolního hlášení/následného kontrolního hlášení došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit (tj. musí se jednat o opodstatněné a výjimečné důvody). Správce daně není při tom vázán návrhem plátce a bude mj. posuzovat i četnost porušování povinností při správě daní (§ 101k ZDPH). Správce daně při posuzování a rozhodování o žádosti o prominutí pokuty postupuje podle platného znění Pokynu GFŘ D-29 (č.j.: 111096/16/7100-20116-050484), který je dostupný na portálu finanční správy: https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam-dani/Pokyn_GFR_D_29_ve_zneni_Dodatku_9.pdf

Pokyn GFŘ D-29

Pokyn GFŘ D-29upravuje postup orgánů Finanční správy České republiky při rozhodování o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení dle § 101k ZDPH v návaznosti na příslušná ustanovení daňového řádu. Pokutou za nepodání kontrolního hlášení se pro účely tohoto pokynu rozumí pokuta vzniklá dle § 101h odst. 1 písm. b) až d) ZDPH. Tento pokyn se nevztahuje na prominutí jiných pokut, než pokut za nepodání kontrolního hlášení. Z tohoto důvodu se tento pokyn také nevztahuje na pokuty související s nesplněním povinností sankcionovaných pokutou dle § 101h odst. 1 písm. a) ZDPH nebo dle § 101h odst. 3 a 4 ZDPH.

Generální finanční ředitelství vedeno snahou dostatečně spolehlivě zabezpečit v maximální možné míře jednotné a objektivizované rozhodování o žádostech o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení, vymezilo tímto pokynem skutečnosti, v jejichž faktickém naplnění lze spatřovat důvody, pro které je dle zákonné úpravy možné prominout pokutu. Tímto byla Generálním finančním ředitelstvím též vyjádřena snaha zamezit případným excesivním individuálním rozhodnutím tak, aby byla i při aplikaci předmětné zákonné pravomoci založené na kombinaci obecně formulovaných právních pojmů v maximální možné míře šetřena veřejná práva daňových subjektů spočívající v zákazu diskriminace a v právu na řádný proces.

Vzor žádosti

Daňový subjekt, a.s.

.............................................................................................................................................................................................................

.............................................................................................................................................................................................................

DIČ: ..........................................................

Finanční úřad pro XX kraj

Územní pracoviště ................................................................................................................................................................................

.............................................................................................................................................................................................................

.............................................................................................................................................................................................................

V Brně dne ...................................... 2024

Žádost o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení
(§ 101k ZDPH)

Výše uvedenému daňovému subjektu byl doručen platební výměr č. j. .................................. na pokutu za nepodání následného kontrolního hlášení. Pokuta ve výši 30 000 Kč byla v souladu s § 101h odst. 1 písm. c) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDPH), uložena na základě skutečnosti, že daňový subjekt reagoval na výzvu ke změně, doplnění, případně potvrzení údajů uvedených v kontrolním hlášení za měsíc září 2024 až po stanovené lhůtě dle § 101g odst. 3 ZDPH. Tato skutečnost byla způsobena momentálním zhoršeným přístupem do datové schránky. Následné kontrolní hlášení bylo v nejbližším možném termínu podáno s tím, že byly potvrzeny původně uvedené údaje, tedy původně podané kontrolní hlášení bylo v pořádku.

V souladu s pokynem GFŘ D-29 k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení, ve znění dodatku č. 9, tak žádám o prominutí této pokuty. Domnívám se, že jsou naplněny důvody pro prominutí této pokuty, konkrétně se jedná o bod 12. tohoto pokynu. Jde o jediné pochybení vztahující se k plnění povinností u kontrolního hlášení a zakládající vznik pokuty za rok 2024. Současně neexistují žádné důvody, které by vylučovaly možnost prominutí pokuty v souladu s bodem II. 2 pokynu GFŘ D-29.

Správní poplatek ve výši 1 000 Kč byl uhrazen bezhotovostním převodem dne ...................................................

Žádám tedy tímto o kladné vyřízení mé žádosti.

S pozdravem

.................................................................

Podání žádosti a poplatek

Správce daně rozhodne o případném prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení na základě žádosti daňového subjektu. Žádost se podává u správce daně věcně a místně příslušného správě daně (v době podání žádosti o prominutí), ke které se váže pokuta, o jejíž prominutí je žádáno. Podání žádosti o prominutí pokuty není formulářovým podáním a z toho důvodu není stanoven povinný formát ani struktura. Žádost o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení lze podat nejpozději do 3 měsíců ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit pokutu. Žádost o prominutí příslušenství daně obecně podléhá správnímu poplatku ve výši 1 000 Kč.

     Posouzení žádosti

Správce daně v rámci řízení o prominutí pokuty nejdříve posoudí, zda lze žádosti o prominutí pokuty vůbec vyhovět (tzv. meritorní posouzení žádosti). Příslušenství daně (pokutu) nelze daňovému subjektu prominout z důvodu závažného porušení daňových nebo účetních předpisů. Definice závažného porušení daňových nebo účetních předpisů je uvedena v bodě II. 2. A. Pokynu GFŘ-D-29. V této první fázi správce daně nezkoumá, v jakém rozsahu lze prominout, nýbrž zda lze vůbec prominout – rozsah prominutí bývá předmětem úvah správce daně až při kladném zodpovězení této prvotní otázky.

     Rozsah prominutí

Správce daně může pokutu prominout, a to zcela nebo zčásti (§ 101k odst. 2 ZDPH). Pokynu GFŘ-D-29 uvádí v tabulce příklady ospravedlnitelných důvodů (vč. procentuálního rozsahu prominutí výše pokut), při jejichž naplnění lze uplatnit institut prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení. Neexistence ospravedlnitelného důvodu nepodání kontrolního hlášení nebo jeho nepodání včas tedy zakládá překážku, pro kterou pokutu nelze prominout.

     Odvolání

Proti rozhodnutí o povinnosti platit pokutu (platebnímu výměru) lze samozřejmě uplatnit řádný opravný prostředek prostřednictvím podání odvolání. V dané souvislosti ale u většiny případů udělení sankce za porušení povinností souvisejících s kontrolním hlášením neexistuje právní důvod pro podání odvolání, neboť vznik pokuty podle § 101h odst. 1 písm. b) až d) ZDPH se váže ke skutečnosti snadno zjistitelné (buď k podání kontrolního hlášení ve stanovené lhůtě došlo, nebo nikoli). Platí tedy, že pokud řádný opravný prostředek (odvolání) proti platebnímu výměru není důvodné, měl by být primárně uplatněn institut prominutí daně, za předpokladu naplnění podmínek pro jeho aplikaci. Vzhledem ke skutečnosti, že podání žádosti o prominutí pokuty má rovněž odkladný účinek, odkládá se splatnost pokuty až do okamžiku ukončení řízení o jejím prominutí (u nedoplatků na příslušenství daně, kterým je i pokuta, nevzniká úrok z prodlení).

Příklad 4

Právnické osobě a.s. byl doručen platební výměr na pokutu ve výši 30 000 Kč za opožděné podání následného kontrolního hlášení DPH za období 9/2024 na základě výzvy správce daně ke změnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, a to z důvodu toho, že nebyl k dispozici po určitou dobu přístup k datové schránce. Jedná se o první pochybení a.s. vztahujícího se k plnění povinností u kontrolního hlášení. Je možné v takovém případě požádat o prominutí této pokuty? Je možné uvést vzor takové žádosti?

Na základě Pokynu GFŘ-D-29, v aktuálním znění lze mimo jiné požádat o prominutí pokuty ve výši 10 000 Kč, 30 000 Kč nebo 50 000 Kč za nepodání kontrolního hlášení obecně bez ohledu na příčinu souvisejícího pochybení. Daňový subjekt má možnost obecného prominutí jednoho pochybení vztahujícího se k plnění povinností (bez ohledu na důvod) kontrolního hlášení a zakládajícím vznik pokuty. V tomto případu je možné požádat o prominutí této pokuty, pokud a.s. splní příslušné podmínky promíjení.

Ing. Pavel Novák

§ 101e ZDPH

Lhůty pro podání
kontrolního hlášení

(1) Plátce, který je právnickou osobou, podává kontrolní hlášení za kalendářní měsíc, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce.

(2) Plátce, který je fyzickou osobou, podává kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

(3) Lhůty podle odstavců 1 a 2 nelze prodloužit.

§ 101c ZDPH

Povinnost podat kontrolní hlášení

Plátce je povinen podat kontrolní hlášení, pokud

a)  uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo přijal přede dnem uskutečnění takového plnění úplatu, ze které vznikla povinnost přiznat daň,

b)  ze zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku, které přijal, nebo z úplaty, kterou přede dnem uskutečnění takového plnění poskytl,

1. vznikla tomuto plátci povinnost přiznat daň podle § 108 odst. 2, 3 nebo § 108 odst. 4 písm. a) nebo

2. uplatňuje nárok na odpočet daně, kterou vůči němu uplatnil jiný plátce,

c)  ve zvláštním režimu pro investiční zlato

1. přijal zprostředkovatelskou službu, u které byla uplatněna daň podle § 92 odst. 5,

2. uskutečnil dodání investičního zlata osvobozené od daně, u kterého má nárok na odpočet daně podle § 92 odst. 6 písm. b) a c), nebo

3. investiční zlato vyrobil nebo zlato přeměnil na investiční zlato podle § 92 odst. 7.

§ 101g ZDPH

Postup při nesplnění povinnosti související s kontrolním hlášením

(1) Nebylo-li podáno kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vyzve správce daně plátce k jeho podání v náhradní lhůtě do 5 dnů od oznámení této výzvy; i pokud plátci povinnost podat kontrolní hlášení podle § 101c nevznikla, sdělí tuto skutečnost v této lhůtě správci daně prostřednictvím kontrolního hlášení.

(2) Správce daně údaje uvedené v kontrolním hlášení posoudí, popřípadě prověří a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve plátce, aby údaje změnil nebo doplnil, popřípadě původní údaje potvrdil.

(3) Plátce je povinen do 17 dnů ode dne dodání výzvy podle odstavce 2 do datové schránky nebo do 5 pracovních dnů od oznámení výzvy podle odstavce 2, není-li doručováno do datové schránky, nesprávné nebo neúplné údaje změnit nebo doplnit, popřípadě původní údaje potvrdit, a to prostřednictvím následného kontrolního hlášení; pokud není toto následné kontrolní hlášení včas podáno, odstavec 1 se nepoužije.

(4) Správce daně může plátci, kterému podle daňového řádu není doručováno elektronicky, namísto jiných způsobů doručování doručit výzvu související s kontrolním hlášením elektronicky prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu za tímto účelem uvedenou plátcem.

§ 101h ZDPH

Následky za porušení povinnosti související s kontrolním hlášením

(1) Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši

a)  1 000 Kč, pokud jej dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván,

b)  10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván; to neplatí, pokud plátci povinnost podat kontrolní hlášení podle § 101c nevznikla,

c)  30 000 Kč, pokud jej nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo

d)  50 000 Kč, pokud jej nepodá ani v náhradní lhůtě.

(2) Výše pokuty podle odstavce 1 písm. b) až d) je poloviční, pokud je

a)  plátce fyzickou osobou,

b)  ke dni, ve kterém vznikla povinnost uhradit tuto pokutu, zdaňovacím obdobím plátce kalendářní čtvrtletí, nebo

c)  plátce společností s ručením omezeným, která má jednoho společníka, přičemž tento společník je fyzickou osobou; pro účely posouzení splnění těchto podmínek je rozhodným dnem

1. první den kalendářního čtvrtletí, ve kterém vznikla povinnost uhradit tuto pokutu, nebo

2. den vzniku této společnosti, pokud tato skutečnost nastane po rozhodném dni podle bodu 1.

(3) Správce daně uloží pokutu do 50 000 Kč plátci, který na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení.