Kontrolní hlášení
V roce 2024 mají plátci nadále za stanovených podmínek povinnost podávat kontrolní hlášení. Povinnost podávat kontrolní hlášení byla zavedena s účinností od 1. 1. 2016. Dílčí změny v pravidlech pro podávání kontrolních hlášení byly provedeny novelizacemi zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění p.p. v dalších letech. Poslední změny byly provedeny v některých ustanoveních upravujících podávání kontrolních hlášení novelou zákona o DPH, která je součástí zákona č. 366/2022 Sb., která nabyla účinnosti od 1. 1. 2023.
Vyhláškou č. 368/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 457/2020 Sb., o formulářových podáních pro daň z přidané hodnoty (dále jen „formulářová vyhláška“), která nabyla účinnosti od 1. 1. 2024, byl do přílohy č. 14 této vyhlášky doplněn vzor tiskopisu kontrolního hlášení, který v minulosti ve formulářové vyhlášce uveden nebyl. Na legislativní úpravu podávání kontrolních hlášení navazuje metodika Generálního finančního ředitelství (GFŘ), která je zveřejněna na webových stránkách finanční správy a je průběžně doplňována a aktualizována. V článku jsou shrnuta aktuálně platná pravidla pro podávání kontrolních hlášení platná od 1. 1. 2024. Nejprve je vymezeno v návaznosti na zákonnou úpravu a metodiku GFŘ, komu vzniká povinnost podat kontrolní hlášení. V návaznosti na to je v další části textu vysvětleno, v jaké formě a jakým způsobem je třeba kontrolní hlášení podávat. V další části textu jsou popsány náležitosti kontrolního hlášení a v souladu s metodikou GFŘ popsán postup při vyplňování platného tiskopisu kontrolního hlášení. V návaznosti na zákonnou úpravu jsou v souladu s metodikou GFŘ vysvětleny lhůty pro podání kontrolního hlášení, včetně opravného a následného kontrolního hlášení. V závěru textu jsou vysvětleny postupy správce daně při zjištění toho, že plátce nesplnil některou z povinností, které souvisejí s podáváním kontrolního hlášení, a to včetně ukládaní sankcí a možnosti jejich prominutí.
Obecná pravidla pro podávání
kontrolních hlášení
Vymezení daňových subjektů, které mají povinnost podávat za stanovených podmínek, kontrolní hlášení vyplývá § 101c zákona o DPH. Tuto povinnost ukládá zákon o DPH jak plátci se sídlem v tuzemsku, tak i plátci, která má sídlo v jiném členském státě či ve třetí zemi. Za skupinu podle § 5a zákona o DPH podává kontrolní hlášení zastupující člen skupiny, který podává za skupinu také daňové přiznání. Z tohoto vymezení vyplývá, že kontrolní hlášení nepodává identifikovaná osoba, která sice má ve stanovených případech povinnost přiznat daň, ale nemůže uplatňovat nárok na odpočet daně.
Plátce musí podat kontrolní hlášení zejména, pokud uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo přijal úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění. Z hlediska návaznosti na daňové přiznání to znamená, že se jedná o plátce, kterému vznikla za příslušné zdaňovací období povinnost přiznat daň na výstupu v ř. 1 nebo 2 přiznání k DPH, nebo mu vznikla povinnost přiznat uskutečnění zdanitelného plnění v režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92a zákona o DPH v ř. 25 přiznání k DPH.
Plátce má povinnost podat kontrolní hlášení také, pokud přijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo poskytl úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění. Z hlediska návaznosti na přiznání k DPH to znamená, že se jedná o plátce, který přijal zdanitelné plnění od jiného plátce ve standardním režimu zdanění, z něhož uplatňuje nárok na odpočet daně v ř. 40 nebo 41 daňového přiznání. Povinnost podat kontrolní hlášení má také plátce, který přijal zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92a zákona o DPH a kterému vznikla povinnost přiznat daň v ř. 10 nebo 11 přiznání k DPH.
Plátce má povinnost podat kontrolní hlášení také, pokud mu vznikne povinnost přiznat daň podle § 108 odst. 2a 3 zákona o DPH. Znamená to, že kontrolní hlášení musí podat i plátce, který pořídí zboží z jiného členského státu, z něhož má podle § 108 odst. 2 zákona o DPH povinnost přiznat daň v ř. 3 nebo 4 daňového přiznání, a plátce který přijme službu nebo další zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku, z nichž má tento plátce podle § 108 odst. 3 písm. a) zákona o DPH povinnost přiznat daň v ř. 5 nebo 6 či 12 nebo 13 daňového přiznání. V kontrolním hlášení plátce vykazuje také případné pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu podle § 19 odst. 4 zákona o DPH, z něhož přiznává daň v ř. 9 přiznání k DPH, tj. pořízení od osoby, která není osobou registrovanou k dani v jiném členském státě. Kontrolní hlášení je povinen podat také plátce, kterému je osobou neusazenou v tuzemsku, která není registrována jako plátce daně dodáno zboží s místem plnění v tuzemsku, z něhož má podle § 108 odst. 3 písm. b) zákona o DPH povinnost přiznat daň plátce jako kupující v ř. 12 nebo 13 daňového přiznání,
Povinnost podat kontrolní hlášení má také plátce, který přijal ve zvláštním režimu pro investiční zlato zprostředkovatelskou službu, u které byla uplatněna daň volitelným způsobem podle § 92 odst. 5 zákona o DPH. Dále také plátce, který uskutečnil dodání investičního zlata osvobozené od daně, u kterého má nárok na odpočet daně podle § 92 odst. 6 písm. b) a c), nebo plátce, který investiční zlato vyrobil nebo zlato přeměnil na investiční zlato podle § 92 odst. 7 zákona o DPH.
Kontrolní hlášení nemusí podávat za sledované období plátce, který neuskutečnil ani nepřijal za toto období žádné plnění, popřípadě neuplatňuje nárok na odpočet daně z přijatých plnění ve standardním režimu zdanění. Kontrolní hlášení nepodává ani plátce, který uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně podle § 51 zákona o DPH. Plátce však může být správcem daně vyzván k podání kontrolního hlášení, protože se správce daně domnívá, že jej plátce ve stanovené lhůtě nepodal. Pokud plátci skutečně vznikla podle § 101c zákona o DPH povinnost podat kontrolní hlášení, je povinen jej podat do 5 dnů od oznámení výzvy. Pokud je však plátce na základě jemu známého faktického stavu přesvědčen, že mu povinnost podat kontrolní hlášení podle § 101c zákona o DPH za dotčené období nevznikla, podá, jako reakci na výzvu správce daně, tzv. „nulové kontrolní hlášení“ s vyplněním pouze údajů v záhlaví kontrolního hlášení a identifikaci plátce, které podá v rámci aplikace EPO. Plátce může případně v termínu pro podání řádného kontrolního hlášení dobrovolně podat nulové kontrolní hlášení a tím se vyhnout případné výzvě k jeho podání.
Forma a způsob podání
kontrolního hlášení
Podle § 101a zákona o DPH je plátce povinen podat kontrolní hlášení elektronicky. Podle § 101a odst. 3 zákona o DPH je možno povinná elektronická podání, včetně kontrolního hlášení učinit pouze datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu nebo struktuře zveřejněné správcem daně. Podání jinou formou je neúčinné. Ve smyslu § 71 daňového řádu musí být tato datová zpráva podepsána způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, nebo dodatečně potvrzenou za podmínek uvedených v daňovém řádu.
Náležitosti kontrolního hlášení
vyplývají z § 101d zákona o DPH, který byl naposledy novelizován s účinností od 1. 1. 2018, a to v návaznosti na nález ústavního soudu. Podle § 101d odst. 1 zákona o DPH je plátce povinen v kontrolním hlášení kromě obecných náležitostí podání uvést:
• identifikační a kontaktní údaje plátce,
• údaje týkající se plnění a úplat, pokud tato plnění a úplaty zakládají povinnost podat kontrolní hlášení,
• údaje týkající se uplatnění nároku na odpočet daně,
• identifikační údaje odběratele nebo dodavatele.
Konkrétní údaje, které se uvádějí v kontrolním hlášení, vyplývají z tiskopisu kontrolního hlášení, který je od 1. 1. 2024 uveden v příloze č. 14 formulářové vyhlášky, a to včetně aktualizovaných pokynů k jeho vyplňování. Vzor tiskopisu kontrolního hlášení a pokyny k jeho vyplňování je možno vyhledat také na webových stránkách finanční správy. V aktualizovaném vzoru tiskopisu kontrolního hlášení pro rok 2024 zůstala zachována pole pro tři sazby DPH (základní a snížené), přestože novelou zákona o DPH, která je součástí konsolidačního balíčku se počet sazeb snížil ze tří na dvě. Důvodem zachování polí pro tři sazby je zejména možné uplatnění nároku na odpočet daně z přijatého zdanitelného plnění, které se uskutečnilo do konce roku 2023, v zákonné tříleté lhůtě, a také vykazování oprav základu daně a výše daně u zdanitelných plnění, která se uskutečnila do konce roku 2023 s dříve platnými sazbami daně. Dalším důvodem je i možnost podání kontrolního hlášení a následného kontrolního hlášení za období před 1. 1. 2024.
Podle Informaci k formulářům pro daň z přidané hodnoty pro rok 2024, která byla zveřejněna v listopadu 2023, jsou položky v jednotlivých částech kontrolního hlášení označené jako „Základ daně 1 a Daň 1“ určeny pro základní sazbu daně ve výši 21 %. Položky „Základ daně 2 a Daň 2“ jsou určeny pro sníženou sazbu DPH platnou od 1. 1. 2024 (12 %). V takto označených položkách se vykáží také plnění, u nichž vznikla povinnost přiznat daň do 31. 12. 2023, u kterých byla uplatněna první snížená sazba daně ve výši 15 %, a je u nich nárokován odpočet od 1. 1. 2024. Dále se zde vykáží opravy základu daně a výše daně, které se vztahují ke zdanitelným plněním uskutečněným do konce roku 2023 v sazbě 15 %. Položky „Základ daně 3 a Daň 3“ se použijí v případě plnění s datem povinnosti přiznat daň do 31. 12. 2023, u kterých byla uplatněna druhá snížená sazba daně ve výši 10 % platná do 31. 12. 2023, a je u nich nárokován odpočet od 1. 1. 2024. Dále se zde vykáží opravy základu daně a výše daně, které se vztahují ke zdanitelným plněním uskutečněným do konce roku 2023 v sazbě 10 %. V tiskopisu kontrolního hlášení byla dále zrušena položka „Identifikátor datové schránky“. Ostatní položky zůstávají beze změny, stejně jako zkratka písemnosti formuláře kontrolního hlášení DPHKH1.
Na úvodní straně tiskopisu se uvádí standardní základní a identifikační údaje plátce obdobné údajům, které se uvádí na titulní straně přiznání k DPH. V oddíle A hlášení se vykazují údaje o plněních, u kterých je plátce povinen přiznat daň a uskutečněná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti. V oddíle B hlášení se vykazují údaje o přijatých zdanitelných plněních s místem plnění v tuzemsku. V oddíle C jsou vymezeny kontrolní řádky v návaznosti na přiznání k DPH.
Na titulní straně tiskopisu plátce uvede v souladu s § § 101d odst. 1 zákona o DPH zejména předepsané identifikační a kontaktní údaje. Je zde třeba uvést, jakému finančnímu úřadu a územnímu pracovišti je kontrolní hlášení podáváno a také DIČ plátce. Do údaje „druh kontrolního hlášení“ je třeba vyznačit, zda se jedná o řádné kontrolní hlášení nebo opravné či následné kontrolní hlášení podle § 101f zákona o DPH. Jedná-li se o následné kontrolní hlášení, je třeba uvést datum, kdy vznikl důvod k jeho podání. Dále je třeba uvést číslo jednací výzvy správce daně, na kterou plátce daně reaguje. Kolonka „Rychlá odpověď na výzvu“ se vyplňuje pouze ve specifických případech jako reakce na výzvu správce daně, kdy však plátce nemá povinnost podat řádné kontrolní hlášení nebo potvrzuje správnost naposledy podaného kontrolního hlášení, tj. nemění žádné dříve vykázané údaje a nepodává tedy následné kontrolní hlášení. Dále je třeba ve smyslu § 101e zákona o DPH uvést, za jaké období, tj. kalendářní měsíc či čtvrtletí a rok je kontrolní hlášení podáváno. Je-li podáváno pouze za část zdaňovacího období, tj. v případě nové registrace či zrušení registrace plátce je třeba uvést, od kterého do kterého dne daného období je kontrolní hlášení podáváno.
V oddílu A kontrolního hlášení,
který se člení na 5 částí, plátce vykazuje zejména údaje o uskutečněných zdanitelných plněních, a to jak ve standardním režimu, tak i v režimu přenesení daňové povinnosti na příjemce zdanitelného plnění a dále údaje o stanovených přijatých plněních, ze kterých je plátce povinen přiznat daň. V jednotlivých řádcích části A.1 kontrolního hlášení uvádí plátce údaje za každé jednotlivé zdanitelné plnění uskutečněné v režimu přenesení daňové povinnosti na příjemce zdanitelného plnění podle § 92a zákona o DPH, a to bez ohledu na jejich hodnotu. Tato plnění se nečlení podle sazeb daně. Souhrn těchto plnění za sledované období musí přitom odpovídat řádku 25 přiznání k DPH.
V jednotlivých řádcích části A.2 kontrolního hlášení uvádí plátce údaje o přijatých zdanitelných plnění, u kterých je povinen přiznat daň plátce jako jejich příjemce podle § 108 odst. 2 a 3 zákona o DPH, tj. prakticky údaje o pořízení zboží z jiného členského státu, včetně pořízení nového dopravního prostředku, a dále údaje o přijatých službách a dalších zdanitelných plněních s místem plnění v tuzemsku od osob neusazených v tuzemsku. Tato přijatá zdanitelná plnění se nadále člení podle sazeb daně do tří sloupců (Základ daně a Daň 1 až 3).
Údaje v části A.3 kontrolního hlášení vykazuje prakticky pouze plátce, který ve zvláštním režimu pro investiční zlato podle § 92 zákona o DPH uskuteční pro jiného plátce či neplátce dodání investičního zlata osvobozené od daně, u kterého má podle § 92 odst. 6 písm. b) a c) zákona o DPHnárok na odpočet daně.Tato plnění se obdobně jako v části A.1 nečlení podle sazeb daně.
V jednotlivých řádcích části A.4 kontrolního hlášení uvádí plátce údaje o uskutečněných zdanitelných plnění s povinností přiznat daň podle § 108 odst. 1 zákona o DPH s hodnotou nad 10 000 Kč včetně daně a všechny provedené opravy v souvislosti s nedobytnými pohledávkami, a to bez ohledu na limit. Prakticky to znamená, že v této části kontrolního hlášení plátce vykazuje údaje z jednotlivých vystavených daňových dokladů na dodání zboží a poskytnutí služby v tuzemsku ve standardním režimu zdanění, a to pro plátce či osobu povinnou k dani, která dosud plátcem není, a pro právnické osoby nepovinné k dani. Údaje o zdanitelných plněních pro fyzické osoby nepovinné k dani se v této části nevykazují, a to i v případě, kdy je překročen hodnotový limit ve výši 10 000 Kč včetně daně. Tato uskutečněná zdanitelná plnění se nadále člení podle sazeb daně do tří sloupců (Základ daně a Daň 1 až 3).
V části A.5 kontrolního hlášení uvádí plátce souhrnně údaje o ostatních uskutečněných zdanitelných plnění s povinností přiznat daň podle § 108 odst. 1 s hodnotou do 10 000,– Kč včetně daně nebo plnění, u nichž mu nevznikla povinnost vystavit daňový doklad. Údaje se uvádějí do jednoho řádku kontrolního hlášení kumulativně za celé sledované období. Tato uskutečněná zdanitelná plnění se také člení podle sazeb daně do tří sloupců (Základ daně a Daň 1 až 3).
Prakticky to znamená, že v této části hlášení se uvádějí např. zdanitelná plnění, na která plátce vystavil zjednodušené daňové doklady, zdanitelná plnění uskutečněná pro osoby povinné k dani a právnické osoby nepovinné k dani s hodnotou do 10 000 Kč včetně daně a také veškerá zdanitelná plnění pro fyzické osobě nepovinné k dani, i když je u nich překročen limit 10 000 Kč včetně daně. V této části kontrolního hlášení se podle pokynů k vyplnění kontrolního hlášení uvádějí také plnění s místem plnění v tuzemsku pro osoby povinné k dani neusazené v tuzemsku nebo zahraniční osoby, které nemají tuzemské DIČ, a to také bez ohledu na hodnotový limit.
V oddíle B kontrolního hlášení,
který se člení na 3 části,vykazuje plátce údaje o přijatých zdanitelných plněních, a to jak ve standardním režimu, z nichž uplatňuje nárok na odpočet daně, tak i údaje o přijatých zdanitelných plněních v režimu přenesení daňové povinnosti na příjemce zdanitelného plnění. V jednotlivých řádcích části B.1 kontrolního hlášení uvádí plátce údaje o přijatých zdanitelných plněních v režimu přenesení daňové povinnosti na příjemce zdanitelného plnění podle § 92a zákona o DPH, u kterých je povinen přiznat daň. Plátce v této části uvádí údaje za každé jednotlivé zdanitelné plnění přijaté v režimu přenesení daňové povinnosti, jejichž souhrn uvádí na řádky 10 a 11 přiznání k DPH, a to bez ohledu na hodnotový limit. Tato přijatá zdanitelná plnění se i v roce 2024 člení podle sazeb daně do tří sloupců (Základ daně a Daň 1 až 3).
Vybrané údaje o přijatých zdanitelných plněních ve standardním režimu zdanění, z nichž plátce uplatňuje nárok na odpočet daně, plátce vykazuje v částech B.2 a B.3 kontrolního hlášení.V jednotlivých řádcích části B.2 kontrolního hlášení uvádí plátce údaje o přijatých zdanitelných plněních ve standardním režimu zdanění, u kterých jako jejich příjemce uplatňuje nárok na odpočet daně s hodnotou nad 10 000 Kč včetně daně a všechny provedené opravy v souvislosti s nedobytnými pohledávkami, a to bez ohledu na limit. Prakticky to znamená, že v této části hlášení plátce vykazuje údaje z jednotlivých přijatých daňových dokladů na dodání zboží a poskytnutí služby, ze kterých si v daném zdaňovacím období uplatňuje nárok na odpočet v ř. 40 nebo 41 daňového přiznání. V jednotlivých řádcích části B.2 kontrolního hlášení plátce uvádí také údaje z přijatých opravných daňových dokladů, kterými provádí opravu odpočtu daně podle § 74 zákona o DPH, pokud rozdíl mezi opravným a původním základem daně v absolutní hodnotě překračuje limit 10 000 Kč včetně daně. Také tato přijatá zdanitelná plnění vykazovaná v části B.2 uvádí plátce nadále v členění podle sazeb daně do tří sloupců (Základ daně a Daň 1 až 3).
V části B.3 kontrolního hlášení uvádí plátce souhrnně údaje o přijatých zdanitelných plněních ve standardním režimu, u kterých jako jejich příjemce uplatňuje nárok na odpočet daně s hodnotou do 10 000 Kč včetně daně. případné uplatnění nároku na odpočet z vlastních dokladů o použití podle § 72 odst. 2 písm. c) zákona o DPH, tj. zdanitelného plnění podle § 13 odst. 4 písm. d) zákona o DPH, podle něhož vzniká plátci povinnost přiznat daň v souvislosti s uvedením dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností. Údaje se uvádějí do jednoho řádku kontrolního hlášení kumulativně za celé sledované období. Prakticky to znamená, že v této části hlášení se uvádějí zejména odpočty daně ze zjednodušených daňové doklady a dalších daňových dokladů s hodnotou do 10 000 Kč včetně daně, které jsou v daňovém přiznání uváděny v řádcích 40 a 41. základ daně a daň v členění po jednotlivých sazbách daně, kterou plátce uvedl do ř. 40 a 41 daňového přiznání. Uvádějí se nadále v členění podle sazeb daně do tří sloupců (Základ daně a Daň 1 až 3).
Oddíl C kontrolního hlášení
slouží nadále pro orientační kontrolu souhrnu dat pro příslušné části přiznání k DPH. V této části kontrolního hlášení se automatizovaně načítají hodnoty z vložených dat jednotlivých částí kontrolního hlášení a automaticky se porovnávají s odpovídajícími údaji vykázanými plátcem daně v příslušných řádcích daňového přiznání.
Lhůta pro podání
kontrolního hlášení
nevyplývá z daňového řádu, protože je stanovena v § 101e zákona o DPH, které je třeba ve vztahu obecným lhůta pro podání daňového tvrzení podle daňového řádu považovat za speciální úpravu. Podle § 101e odst. 1 zákona o DPH plátce, který je právnickou osobou, podává kontrolní hlášení za každý kalendářní měsíc, a to do 25 dnů po jeho skončení. Prakticky to znamená, že jak plátci právnické osoby s měsíčním, tak i čtvrtletním zdaňovacím obdobím musí podávat kontrolní hlášení za každý kalendářní měsíc.
Oproti tomu podle § 101e odst. 2 zákona o DPH plátce, který je fyzickou osobou, podává kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání, tj. plátce s měsíčním zdaňovacím obdobím měsíčně a plátce se čtvrtletním zdaňovacím obdobím čtvrtletně. Podle § 101d odst. 3 přitom není možno lhůty podle předchozích odstavců 1 a 2 prodloužit. Jedná se tedy o odlišný přístup, než který vyplývá pro podání daňového přiznání z daňového řádu. Opožděné podání kontrolního hlášení bez vyzvání správce daně je sankcionováno podle § 101g zákona o DPH, jak je vysvětleno v dalším textu. Pokud však konec lhůty pro podání kontrolního hlášení připadne na dny pracovního volna (sobota, neděle) nebo svátek, je posledním dnem lhůty ve smyslu § 33 daňového řádu nejblíže následující pracovní den.
Obecná pravidla pro podávání opravných a následných hlášení
vyplývají z daňového řádu. Podle § 137 daňového řádu se hlášení podává do 25 dnů po uplynutí měsíce, v němž vznikla plátci daně povinnost, která je předmětem hlášení.
Pokud je s hlášením spojena i povinnost odvést daň, je daň splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání hlášení. Před uplynutím lhůty k podání hlášení může daňový subjekt podle § 138 daňového řádu nahradit hlášení, které již podal, opravným hlášením. V daňovém řízení se dále postupuje podle tohoto opravného hlášení a k předchozímu hlášení se nepřihlíží. Podle § 142 daňového řádu je plátce do uplynutí lhůty pro podání vyúčtování nebo do doby, než správce daně stanoví za určitá období daň plátci daně k přímé úhradě, je povinen podat k již podanému hlášení následné hlášení, pokud zjistí, že dosud ohlášené údaje nebyly správné. V tomto hlášení plátce daně vyznačí změny a rozdíly oproti již podanému hlášení a uvede původní den splatnosti opravovaných částek. Jsou-li dány důvody pro podání následného hlášení, je plátce daně povinen podat toto následné hlášení ve lhůtách podle § 141 odst. 1 daňového řádu, tj. do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém plátce tyto důvody zjistil. Na tuto obecnou úpravu navazuje úprava vyplývající ze zákona o DPH, z níž vyplývají pro kontrolní hlášení některá specifická pravidla, jak je vysvětleno v dalším textu.
Pravidla pro podávání opravných a následných kontrolních hlášení, a to v návaznosti na pravidla, která vyplývají z daňového řádu, jsou stanovena s určitými odchylkami od daňového řádu v § 101f zákona o DPH. Podle odstavce 1 tohoto ustanovení může plátce před uplynutím lhůty k podání kontrolního hlášení nahradit kontrolní hlášení, které již podal, opravným kontrolním hlášením. Po podání tohoto opravného hlášení se již k předchozímu kontrolnímu hlášení se nepřihlíží.
Pokud plátce po uplynutí lhůty k podání kontrolního hlášení zjistí, že v tomto kontrolním hlášení uvedl nesprávné nebo neúplné údaje, je povinen do 5 pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů podat následné kontrolní hlášení, ve kterém tyto nedostatky napraví, jak vyplývá z § 101f odst. 2 zákona o DPH. Podle metodiky GFŘ oproti obecné úpravě, která vyplývá z daňového řádu, se následné kontrolní hlášení nepodává pouze jako rozdíl proti dříve podanému kontrolnímu hlášení, ale znovu, tj. jako úplné se všemi údaji za předmětné období s promítnutím oprav.
K předložení následného kontrolního hlášení může plátce vyzvat také správce daně.
Podle § 101g odst. 2 zákona o DPH totiž správce daně údaje uvedené v kontrolním hlášení posoudí, popřípadě prověří a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve plátce, aby údaje změnil nebo doplnil, popřípadě původní údaje potvrdil. Podle navazujícího § 101g odst. 3 zákona o DPH je plátce povinen na základě výzvy správce daně nesprávné nebo neúplné údaje změnit nebo doplnit, případně původní potvrdit, a to prostřednictvím následného kontrolního hlášení. Od 1. 1. 2023 byla nově upravena lhůta pro podání následného kontrolního hlášení na základě této výzvy správce daně, ale pouze v případě doručování výzvy prostřednictvím datové schránky. Od 1. 1. 2023 musí mít totiž povinně zřízenu datovou schránku všechny podnikající fyzické osoby, advokáti, daňoví poradci a další osoby, které budou zapsány do příslušné evidence nebo rejstříku, a rovněž právnické osoby zapsané v registru osob. Vzhledem ke skutečnosti, že v případě plátců, kteří jsou osobami neusazenými v tuzemsku, povinnost mít datovou schránku ze zákona neplyne, zůstává dřívější úprava a délka lhůty do 5 pracovních dnů od oznámení výzvy zachována pro ostatní způsoby doručování než doručování prostřednictvím datové schránky.
Od 1. 1. 2023 se lhůta pro podání následného kontrolního hlášení stanoví v délce 17 kalendářních dnů ode dne dodání výzvy do datové schránky příjemce. Běh této lhůty začíná běžet od následujícího po dodání výzvy do datové schránky a nepřerušuje se o ani o sobotách, nedělích a svátcích. Na toto ustanovení navazuje sankce stanovená v § 101h odst. 1 písm. c), jak je vysvětleno v komentáři k tomuto ustanovení.
Sankce související s podáním
kontrolního hlášení
vyplývají z § 101h zákona o DPH a z navazujících § 101j a § 101k zákona o DPH vyplývá za stanovených podmínek možnost prominutí některých z těchto sankcí. Nejčastěji ukládané pokuty jsou vymezeny v § 101h odst. 1 zákona o DPH. Podle písmen a) nepodá-li plátce kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši 1 000 Kč, pokud jej dodatečně podá (po stanovené lhůtě uvedené v § 101e zákona o DPH), a to bez vyzvání správce daně.
Pokutu 10 000 Kč podle písmene b) musí plátce uhradit, pokud podá kontrolní hlášení v náhradní lhůtě poté, co jej správce daně k podání kontrolního hlášení vyzval podle § 101g odst. 1. Tato pokuta se nevyměří, pokud plátci povinnost podat kontrolní hlášení nevznikla. Pokutu 30 000 Kč podle písmene c) je povinen plátce uhradit, pokud nepodá následné kontrolní hlášení podle výzvy správce daně podle § 101g odst. 3 zákona o DPH ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení. Pokutu 50 000 Kč podle písmene d) je povinen plátce uhradit, pokud nepodá řádné kontrolní hlášení nebo ho nepodá ani v náhradní lhůtě stanovené správcem daně.
Podle § 101h odst. 2 zákona o DPH se od 1. 1. 2023 pokuty podle § 101h odst. 1 písm. b) až d) zákona o DPH, tj. pokuta ve výši 10 000 Kč za podání kontrolního hlášení v náhradní lhůtě na základě výzvy správce daně k jeho podání, 30 000 Kč za nepodání následného kontrolního hlášení a 50 000 Kč za nepodání kontrolního hlášení ani v náhradní lhůtě, pro některé plátce, zmírnily. V případě vzniku pokut ukládaných fyzickým osobám, společnostem s ručením omezeným, v nichž je fyzická osoba jediným společníkem a plátcům, jejichž zdaňovací období je kalendářní čtvrtletí, je výše uvedených pokut poloviční. Pro ostatní plátce daně se výše pokut nesnížila.
Podle § 101h odst. 3 zákona o DPH má správce daně zákonnou povinnost, a to nad rámec sankcí uvedených v odstavci 1 uložit pokutu až do výše 50 000 Kč tomu, kdo na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení.
Podle § 101h odst. 4 zákona o DPH má správce daně zákonnou povinnost uložit pokutu až do výše 500 000 Kč plátci, pokud nebude záměrně a opakovaně uvádět v kontrolním hlášení všechny požadované údaje nebo bude uvádět pouze údaje odhadované, a nikoliv údaje faktické a správce daně mu nebude moci uložit některou z pokut podle předchozích odstavců. 1 nebo 2.
Možnost prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení
Z § 101j zákona o DPH do konce roku 2022 vyplývalo, že povinnost uhradit pokutu podle § 101h odst. 1 písm. a) ve výši 1 000 Kč nevzniká, pokud v daném kalendářním roce nedošlo u plátce k jinému prodlení při podání kontrolního hlášení. Pokud se tedy plátce při podávání kontrolního hlášení v kalendářním roce opozdí pouze jednou, pokutu 1 000 Kč za toto porušení zákona mu správce daně vůbec nevyměří.
Pro plátce, který se v daném kalendářním roce s podáním kontrolního hlášení zpozdí více než jednou, již toto vyloučení vzniku pokuty neplatí. Od 1. 1. 2023 je vedle první pokuty ve výši 1 000 Kč podle ustanovení § 101h odst. 1 písm. a) zákona o DPH vyloučena i první pokuta podle ustanovení § 101h odst. 1 písm. b) zákona o DPH, tj. pokuta ve výši 10 000 Kč, která vznikne v daném kalendářním roce.
Podle § 101k zákona o DPH může plátce požádat správce daně o prominutí sankcí podle § 101h odst. 1 písm. b) až d) zákona o DPH. Prominutí či snížení těchto pokut je na správní úvaze správce daně. Podmínky, za nichž je možné plné nebo částečné prominutí uvedených pokut, vyplývají z pokynů GFŘ D-29 a D-44, které jsou zveřejněny na webových stránkách finanční správy. Podle odstavce 1 je plátce oprávněn požádat správce daně o prominutí pokuty podle § 101h odst. 1 písm. b) až d). Při podání žádosti o prominutí uvedených pokut je plátce povinen uhradit správní poplatek ve výši 1 000 Kč.
Podle § 101k odst. 2 zákona o DPH může správce daně zcela nebo zčásti prominout pokutu podle odstavce 1 z tzv. ospravedlnitelných důvodů, které jsou uvedeny v pokynech GFŘ D–29 a D–44. Podle původního znění tohoto pokynu byly těmito důvody např. nepříznivý zdravotní stav daňového subjektu nebo jeho zástupce, živelná pohroma či nefunkčnost daňového portálu finanční správy. Dodatkem č. 1 byly možnosti prominutí pokut rozšířeny.
Podle § 101k odst. 3 zákona o DPH lze žádost o prominutí pokuty podat nejpozději do 3 měsíců ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit tuto pokutu. Z § 101k odst. 4 zákona o DPH vyplývá, že podání žádosti o prominutí pokuty má odkladný účinek pro vykonatelnost platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit tuto pokutu.
Ing. Václav Benda
