Krátkodobá zaměstnání
   a minimum ve zdravotním pojištění

Platí ve zdravotním pojištění minimum i pro zaměstnance ze zahraničí? Jak se u jednoho zaměstnavatele posuzují z hlediska sčítání příjmy z pracovního poměru a na základě dohody? Může být zaměstnanec s příjmem z některé z dohod současně osobou bez zdanitelných příjmů? Je nutné, aby zaměstnavatel komunikoval se zaměstnancem v situaci, když je zúčtovaný příjem nižší než minimální mzda?

Budeme-li hledat ve zdravotním pojištění opravdu problémovou oblast, pak bude nesporně tímto tématem odvod pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance v přímé vazbě na minimální vyměřovací základ. Z tohoto důvodu musí zaměstnavatelé pečlivě dbát na to, aby při výpočtu a odvodu pojistného důsledně postupovali podle zákona.

Pokud zaměstnanec není uveden mezi osobami - výjimkami, u kterých nemusí být při odvodu pojistného dodržen minimální vyměřovací základ dle § 3 odst. 8 z. č. 592/­1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vztahuje se na zaměstnavatele takového zaměstnance povinnost postupovat při výpočtu a odvodu pojistného v přímé vazbě na zákonné minimum 20 800 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Proto by měli zaměstnavatelé věnovat obzvláštní pozornost těm zaměstnancům a situacím, kdy se zúčtovaný hrubý příjem zaměstnance pohybuje kolem minimální mzdy.

Nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, provádí zaměstnavatel dopočet (a následný doplatek) pojistného do minimálního vyměřovacího základu, v případě příjmů z více zaměstnání provádí tento dopočet a doplatek tehdy, je-li zaměstnancem pro tento účel pověřen. Tento doplatek hradí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele. Pokud by byl vyměřovací základ nižší než minimální mzda zapříčiněn z důvodu překážek v práci na straně organizace podle § 207 až § 209 zákoníku práce, přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele.

Minimální vyměřovací základ platí ve zdravotním pojištění

například i pro:

-    osoby jako zaměstnance, účastné všech systémů sociálního zabezpečení v České republice podle koordinačních nařízení Evropské unie [Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/­2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/­2009]

-    cizince z tzv. třetích zemí, zaměstnané u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území České republiky

-    případy, kdy je pracovní vztah sjednán podle cizích právních předpisů

Dopočet do minima se neprovádí ani tehdy, pokud:

-    má zaměstnavatel k dispozici potvrzení, že jiný zaměstnavatel odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu nebo

-    je v úhrnu příjmů od všech zaměstnavatelů minimální vyměřovací základ v příslušném kalendářním měsíci dodržen.

Veškeré platby (a také opravy) probíhají v rámci desetileté promlčecí doby zásadně prostřednictvím zaměstnavatele, protože zaměstnanec si sám žádné pojistné neplatí.

Pokud zaměstnavatel nemá doklad, který jej opravňuje k odvodu pojistného z příjmu nižšího než je zákonem určené minimum (tento doklad předkládá i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny), pak musí stanovené minimum dodržet.

Odvod pojistného zaměstnavatelem ve vazbě na potřebu dodržení minimálního vyměřovacího základu

V dalším textu se v právních podmínkách roku 2025 budeme primárně zabývat odvodem pojistného zaměstnavatelem ve vazbě na potřebu dodržení minimálního vyměřovacího základu (§ 3 odst. 4 a odst. 6 z. č. 592/­1992 Sb.) nebo jeho poměrné části (§ 3 odst. 9 z. č. 592/­1992 Sb.), a také na postupy v případě souběžných příjmů.

Příklad 1

Zaměstnanec pracuje na základě pracovní smlouvy s pravidelným měsíčním příjmem 32 000 Kč. Na období od 1. 1. do 30. 6. byla u téhož zaměstnavatele současně uzavřena dohoda o provedení práce, kdy pouze v měsíci červnu příjem na tuto dohodu dosáhl alespoň 11 500 Kč (činil 13 200 Kč).

Z hlediska placení pojistného a plnění oznamovací povinnosti musí zaměstnavatel vycházet z těchto zásad:

-    každý (typově odlišný) pracovněprávní vztah se posuzuje samostatně,

-    v návaznosti na dohodu o provedení práce zaměstnavatel neplní oznamovací povinnost, protože zaměstnanec je u zdravotní pojišťovny dlouhodobě přihlášen z titulu běžící pracovní smlouvy,

-    příjem z dohody o provedení práce nezakládá účast na zdravotním pojištění tehdy, pokud nedosahuje 11 500 Kč. S výjimkou měsíce června tak bude činit vyměřovací základ 32 000 Kč.

Za měsíc červen bude vyměřovací základ navýšen o 13 200 Kč a bude v úhrnu činit 45 200 Kč.

Příklad 2

Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem dohodu o provedení práce na období od 1. 4. do 30. 6. Příjem za duben činil 10 800 Kč, za květen11 450 Kč a za červen14 800 Kč.

Z hlediska plnění oznamovací povinnosti a placení pojistného je u dohody zásadní skutečností výše zúčtovaného příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce. Zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance až ke dni 1. 6. a odhlašuje jej k datu 30. 6. Oznamovací povinnost bude splněna do 21. 7. (20. 7. připadá na neděli). Pouze v měsíci červnu je totiž zaměstnanci zúčtován příjem zakládající účast na zdravotním pojištění (alespoň 11 500 Kč), tj. s plněním povinností zaměstnavatelem. Za měsíce duben a květen zúčtovaný hrubý příjem nedosáhl 11 500 Kč, pojistné zaměstnavatel za tyto měsíce neplatí. V důsledku tohoto postupu však zaměstnanec nemá v měsících dubnu a květnu řešen svůj pojistný vztah tímto zaměstnáním, proto musí být v obou měsících (postačí i po část každého z těchto měsíců) registrován u zdravotní pojišťovny:

-    jako zaměstnanec v jiném zaměstnání, zakládajícím účast na zdravotním pojištění ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) z. č. 48/­1997 Sb. nebo jako

-    osoba samostatně výdělečně činná anebo jako

-    osoba, za kterou platí pojistné stát.

Není-li splněna ani jedna z těchto alternativ, stává se takto zaměstnaný pojištěnec v měsících dubnu a květnu osobou bez zdanitelných příjmů s povinností přihlásit se u zdravotní pojišťovny do této kategorie a zaplatit za každý měsíc pojistné 2 808 Kč.

Protože se na zaměstnance a zaměstnavatele vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, provede zaměstnavatel za měsíc červen příslušný dopočet a doplatek pojistného následovně:

Ve vazbě na aktuální výši minimální mzdy odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z částky 6 000 Kč

 (20 800 – 14 800) × 0,135=810 Kč

Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši   0,135 × 20 800 = 2 808 Kč

Zaměstnanci strhne ze mzdy 1/­3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu   (14 800 × 0,135) : 3 = 666 Kč

a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem

                   810 + 666=  1 476 Kč

Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel   2 808 – 1 476 = 1 332 Kč

Poznámka:

Ze skutečné výše příjmu 14 800 Kč by se pojistné za červen odvedlo třeba v případě, kdyby byl zaměstnanec současně OSVČ a platil by měsíční zálohy alespoň 3 143 Kč, což by zaměstnavateli doložil čestným prohlášením.

Příklad 3

Zaměstnanec pracoval v červenci u jednoho zaměstnavatele na dvě dohody o pracovní činnosti. První dohoda byla uzavřena od 8. 7. do 17. 7. s příjmem 7 500 Kč a druhá od 22. 7. do 31. 7. s příjmem 8 800 Kč.

Příjmy z typově stejných dohod u jednoho zaměstnavatele sčítáme, úhrnem dosažených příjmů je osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem a pro zaměstnavatele platí povinnost:

-    do 20. 8. dvakrát přihlásit a odhlásit zaměstnance (na dobu trvání každé dohody) a

-    odvést pojistné podle zákona, tedy z úhrnu příjmů 16 300 Kč, čímž je dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet 20 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci červenci, která činí 13 419,35 Kč [(20 : 31) × 20 800].

Stejným způsobem by zaměstnavatel postupoval i tehdy, kdyby se jednalo o zaměstnání na základě dvou dohod o provedení práce.

Příklad 4

Zaměstnanec pracoval na základě dohody o pracovní činnosti do 23. května a za odpracované dny mu byl zúčtován hrubý příjem ve výši 14 600 Kč.

Poměrná část minimálního vyměřovacího základu, která musí být při odvodu pojistného dodržena, činí v návaznosti na počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci květnu 15 432,25 Kč [(23 : 31) × 20 800].

To znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 15 432,25 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 2 084 Kč (15 432,25 × 0,135). S ohledem na příjem 14 600 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 1 971 Kč. Jedna třetina (657 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (1 314 Kč) zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za 23 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci květnu. Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 832,25 Kč (15 432,25 – 14 600), tj. 113 Kč. Doplatek 113 Kč odvede zaměstnavatel  srážkou zaměstnanci.

Z celkové částky pojistného 2 084 Kč je zaměstnanci sraženo 770 Kč (657 + 113), zaměstnavatel hradí 1 314 Kč.

Kdyby se jednalo o dohodu o provedení práce, platily by stejné podmínky.

Příklad 5

Akciová společnost uzavřela se zaměstnankyní dohodu o pracovní činnosti na období od 20. 5. do 18. 6., ve kterém zaměstnankyně i pracovala. Příjem za měsíc květen činil 10 480 Kč a za červen13 800 Kč.

Při těchto podmínkách dohody o pracovní činnosti platí následující:

-    zaměstnavatel přihlásí zaměstnankyni k 20. 5. a odhlásí k 18. 6.,

-    pojistné bude odvedeno ze skutečné výše zúčtovaných příjmů, v podstatě bez ohledu na to, zda pro zaměstnankyni (a tedy i zaměstnavatele) platí zákonné minimum či nikoliv,

-    neprovádí se dopočet do poměrné části minimálního vyměřovacího základu, neboť výší příjmů je v každém z těchto měsíců poměrná část minima překročena (viz předcházející příklad),

-    v měsících květnu i červnu má zaměstnankyně tímto zaměstnáním kryté zdravotní pojištění, třebaže zaměstnání trvá pouze po část obou měsíců.

Situace z praxe

S ohledem na výši příjmu zaměstnance se objevují případy, kdy je za účelem zajištění správného postupu potřebná komunikace zaměstnavatele se zaměstnancem.

Příklad 6

Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání s příjmem nižším než minimální mzda dne 1. 1. 2025, ale doklad o tom, že jiný zaměstnavatel zabezpečuje odvod pojistného na zdravotní pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu doložil až v květnu 2025.Má zaměstnavatel provést opravu mzdy za leden až duben, tj. vrátit doplacené pojistné?

Zaměstnavatel řeší situaci, kdy vyměřovací základ zaměstnance nedosahuje minima, přičemž musí být u zaměstnance při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ dodržen.

Zaměstnavatel správně měl hned od ledna požadovat po zaměstnanci (resp. po jeho dalším zaměstnavateli) předložení potvrzení o tom, že tento jiný zaměstnavatel odvádí pojistné alespoň z minima. Pokud takové potvrzení nemá a ani jinak není zaměstnanec (a zaměstnavatel jako plátce pojistného) od povinnosti odvodu pojistného alespoň z minima osvobozen, pak se musí příslušný dopočet a doplatek provést.

Jestliže je tento doklad předložen (musí to být ve formě věrohodného potvrzení od jiného zaměstnavatele), pak je zapotřebí provést opravu za každý kalendářní měsíc, za který se fakticky neoprávněně dopočítávalo pojistné do minima. Rozhodným obdobím pro placení pojistného zaměstnavatelem, v jehož rámci je zapotřebí finanční vyrovnání provést, je právě kalendářní měsíc. Pokud bylo minimum zajištěno v jiném zaměstnání, nemusí se další zaměstnavatel zabývat problematikou dopočtu a odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu, která tak relevantně může být i nižší než minimální vyměřovací základ.

Kdyby se neprovedla náprava, pak by bylo oběma zaměstnavateli odvedeno za rozhodné období kalendářního měsíce v úhrnu na pojistném více, než jak ukládá právní úprava zdravotního pojištění – a k takové situaci od ledna docházelo.

Na základě zkušeností z praxe ještě připomínáme, že zaměstnavatel by si měl nějakým způsobem pohlídat, kdyby došlo k tomu, že skončilo jiné zaměstnání, ve kterém je odváděno pojistné alespoň z minima. Proto je důležité komunikovat například se zaměstnancem, případně s jeho dalším zaměstnavatelem. Kdyby totiž došlo k situaci, že by toto jiné zaměstnání skončilo, pak by pro zaměstnavatele s příjmem nižším než minimální mzda nastupovala povinnost provádět dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima z toho důvodu, že se stal jediným zaměstnavatelem.

Z praktického hlediska není nutné, aby se vystavené potvrzení obnovovalo například při každém zvýšení minimální mzdy, může mít (a reálně má) dlouhodobou platnost.

Ing. Antonín Daněk

§ 5 zákona č. 48/1997 Sb.
Cit. na straně 46

Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud

a) je zaměstnancem; za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti podle zvláštního právního předpisu, s výjimkou

1. osoby, která má pouze příjmy ze závislé činnosti, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny,

2. žáka nebo studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku,

3. osoby činné na základě dohody o provedení práce, popřípadě více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění (dále jen „započitatelný příjem“); započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o provedení práce se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila,

4. člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu,

5. osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu; započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o pracovní činnosti se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila,...