Krátkodobé pracovní vztahy
   a zdravotní pojištění

Odvádí se u pracovní smlouvy pojistné z příjmu nižšího než 4 500 Kč? Kdy se pojištěnec stává ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů? Kdy sčítáme příjmy z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr? Musí zaměstnavatel dodržet minimální vyměřovací základ i tehdy, když je zaměstnanec současně osobou samostatně výdělečně činnou?

Nejsou výjimkou situace, kdy zaměstnavatel potřebuje přechodnou či dočasnou výpomoc, jejímž prostřednictvím by buď po určitou dobu nahradil scházejícího zaměstnance, anebo hledá zaměstnance, který by vykonal požadované práce třeba z toho důvodu, že se stávajícími zaměstnanci nemůže nastalé úkoly zabezpečit.

Z pohledu zdravotního pojištění musí zaměstnavatel posoudit, zda charakter či výše zúčtovaného příjmu podléhá odvodu pojistného (s plněním zákonných povinností zaměstnavatelem) nebo povinnosti ve zdravotním pojištění nevznikají. Pokud však zaměstnavatel neplní povinnosti ve zdravotním pojištění na straně jedné, nemá takto zaměstnaná osoba vyřešen svůj pojistný vztah na straně druhé.

Pracovní smlouva

Ve zdravotním pojištění není řešena problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu. Pokud je však na základě pracovní smlouvy zúčtován za rozhodné období kalendářního měsíce jakýkoli příjem (tedy i nižší než 4 500 Kč), pojistné se odvádí, dle situace s přihlédnutím k tomu, zda musí nebo naopak nemusí být při odvodu pojistného dodržen minimální vyměřovací základ nebo jeho poměrná část.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Dohoda o pracovní činnosti

Osoba činná na základě dohody (dohod) o pracovní činnosti není považována ve zdravotním pojištění za zaměstnance tehdy, pokud její příjem nedosáhl v kalendářním měsíci částky, která je podmínkou pro její účast na nemocenském pojištění neboli nebylo dosaženo tzv. „započitatelného příjmu“, který v roce 2026 představuje částka 4 500 Kč.

Dohoda o provedení práce

Od ledna 2012 se musejí zaměstnavatelé zabývat ve zdravotním pojištění i dohodami o provedení práce. Podmínkou pro přihlášení osoby jako zaměstnance a následnou úhradu pojistného podle zákona je výše příjmu dosahujícího v kalendářním měsíci u této dohody (dohod) příjmu alespoň 12 000 Kč. Pokud tato podmínka splněna není, pak se zaměstnavatel problematice zdravotního pojištění věnovat nemusí.

PŘIHLAŠOVÁNÍ A ODHLAŠOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ – Stanovení vyměřovacího základu, jakož i přihlašování zaměstnanců k platbě pojistného a odhlašování již není s účinností od 1. 1. 2008 vázáno na jejich účast na nemocenském pojištění. Ve smyslu ustanovení § 8 odst. 2 z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považuje v případě pracovního poměru den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru.

Bude-li zaměstnavatel zaměstnávat osobu na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, pak ji přihlašuje u zdravotní pojišťovny kódem „P“ ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začala vykonávat sjednanou práci a odhlašuje kódem „O“ ke dni, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána za podmínky, že zúčtovaný příjem činí za rozhodné období kalendářního měsíce:

-    u dohody (dohod) o pracovní činnosti alespoň 4 500 Kč,

-    u dohody (dohod) o provedení práce alespoň 12 000 Kč.

Do vyměřovacího základu zaměstnance se zahrnují

všechny položky příjmu podléhající odvodu pojistného. V příslušném měsíci taktéž zaměstnavatel započítává tuto osobu do celkového počtu zaměstnanců včetně započtení jeho příjmu do úhrnné částky vyměřovacího základu a částky pojistného všech zaměstnanců. Tyto údaje sděluje zaměstnavatel každý měsíc příslušné zdravotní pojišťovně v Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele.

Registrace zaměstnanců ve „státní kategorii“ u zdravotní pojišťovny

Aby mohl zaměstnavatel odvádět pojistné na zdravotní pojištění ze skutečně dosaženého příjmu bez povinnosti dopočtu do zákonem určeného minima, musí mít jednoznačně potvrzeno, že pro tuto osobu neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ. Například u studentů to obvykle znamená posoudit, zda jsou mladší 26 let [výjimka z hlediska věku se nevztahuje na studenty starší 26 let prvně studující v doktorském studiu uskutečňovaném vysokou školou v ČR za podmínek daných ustanovením § 7 odst. 1 písm. r) z. č. 48/1997 Sb.], s potvrzením o studiu. Jiným dokladem může být například rozhodnutí ČSSZ o přiznání důchodu, doklad z úřadu práce o pobírání rodičovského příspěvku nebo potvrzení o odvodu pojistného jiným zaměstnavatelem alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Zaměstnavatel má právo požadovat předložení příslušného dokladu z toho důvodu, že je zodpovědný za správné stanovení vyměřovacího základ zaměstnance.

Podívejme se formou příkladů na postupy zaměstnavatele i pojištěnce v právních podmínkách roku 2026.

Příklad 1

Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti na období od 1. 4. do 30. 6. Příjem za měsíc duben činil 4 260 Kč, za květen4 499 Kč a za červen 6 000 Kč.

Z hlediska plnění oznamovací povinnosti a placení pojistného je v tomto případě zásadní skutečností výše zúčtovaného příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce. Zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance až ke dni 1. 6. a odhlašuje jej k datu 30. 6. Oznamovací povinnost, tedy přihlášení a odhlášení zaměstnance, bude splněna do 20. 7. Pouze v tomto měsíci je totiž zaměstnanci zúčtován příjem zakládající účast na zdravotním pojištění (alespoň 4 500 Kč). V měsících dubnu a květnu zúčtovaný hrubý příjem nedosáhl 4 500 Kč, pojistné zaměstnavatel za tyto měsíce neplatí. V důsledku tohoto postupu však zaměstnanec nemá v měsících dubnu a květnu řešen svůj pojistný vztah tímto zaměstnáním, proto musí být v obou měsících (postačí i po část každého z těchto měsíců) registrován u zdravotní pojišťovny buď:

-    v jiném zaměstnání, zakládajícím účast na zdravotním pojištění ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) z. č. 48/1997 Sb. nebo

-    osoba samostatně výdělečně činná anebo

-    osoba, za kterou platí pojistné stát.

Nebude-li splněna ani jedna z těchto alternativ, stává se takto zaměstnaný pojištěnec v měsících dubnu a květnu osobou bez zdanitelných příjmů s povinností zaplatit za každý měsíc pojistné 3 024 Kč.

Pokud by se na zaměstnance (a na zaměstnavatele jako plátce pojistného) vztahovala povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, provedl by zaměstnavatel za měsíc červen dopočet a doplatek pojistného minimálního vyměřovacího základu. Ze skutečné výše příjmu 6 000 Kč by se pojistné za červen odvedlo třeba v případě, kdyby byl zaměstnanec současně OSVČ a platil by měsíční zálohy alespoň 3 306 Kč, což by zaměstnavateli doložil čestným prohlášením.

Příklad 2

Nezisková organizace uzavřela se zaměstnankyní dohodu o pracovní činnosti na období od 20. 1. do 12. 2., ve kterém zaměstnankyně i pracovala. Příjem za leden činil 11 800 Kč a za únor10 400 Kč.

Při těchto podmínkách dohody o pracovní činnosti platí následující:

-    zaměstnavatel přihlásí zaměstnankyni k 20. 1. a odhlásí k 12. 2.,

-    pojistné bude odvedeno ze skutečné výše zúčtovaných příjmů, v podstatě bez ohledu na to, zda pro zaměstnankyni (a tedy i zaměstnavatele) platí zákonné minimum či nikoliv,

-    neprovádí se za žádný z měsíců dopočet do poměrné části minimálního vyměřovacího základu, neboť výší příjmů je v každém z těchto měsíců poměrná část minima překročena,

-    v měsících lednu i únoru má zaměstnankyně tímto zaměstnáním kryté zdravotní pojištění, třebaže zaměstnání trvá pouze po část obou měsíců.

Příklad 3

Zaměstnanec pracoval v březnu u jednoho zaměstnavatele na dvě dohody o pracovní činnosti. První dohoda byla uzavřena od 6. 3. do 14. 3. s příjmem 8 200 Kč a druhá od 20. 3. do 31. 3. s příjmem 8 960 Kč.

Příjmy z typově stejných dohod u jednoho zaměstnavatele sčítáme a úhrnem dosažených příjmů vzniká pro zaměstnavatele ve zdravotním pojištění povinnost:

-    dvakrát přihlásit a odhlásit zaměstnance a

-    odvést pojistné podle zákona, tedy z úhrnu příjmů 17 160 Kč, protože je dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet 21 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci březnu, která činí 15 174,19 Kč [(21:31) x 22 400].

Příklad 4

Žena na rodičovské dovolené pracovala v měsíci únoru u jednoho zaměstnavatele na dohodu o pracovní činnosti s příjmem 4 000 Kč a v témže měsíci u jiného zaměstnavatele na dohodu o provedení práce s příjmem 11 800 Kč.

Příjmy nelze sčítat, neboť se jedná o typově různé dohody. Protože ani jedno zaměstnání nezaložilo výší příjmu účast na zdravotním pojištění, nezabývá se žádný ze zaměstnavatelů problematikou placení pojistného ani plněním oznamovací povinnosti. Zaměstnané ženě na rodičovské dovolené nevznikne ve zdravotním pojištění komplikace, protože její pojistný vztah je průběžně řešen registrací v kategorii osob, za které platí pojistné stát.

Příklad 5

Osoba uzavřela se zaměstnavatelem dohodu o provedení práce na období od 1. 1. do 30. 4.s tím, že v žádném z měsíců ledna až dubna příjem zaměstnance nedosáhl částky 12 000 Kč.

S ohledem na výši příjmu zúčtovaného za jednotlivé měsíce neplní zaměstnavatel v daném období ve zdravotním pojištění žádné povinnosti. Je také pravdou, že tímto zaměstnáním nemá pojištěnec vyřešený svůj pojistný vztah, takže – aby neměl ve zdravotním pojištění problém –musí postupovat podle možností uvedených v příkladě č. 1.

Příklad 6

Zaměstnanec pracuje na dohodu o provedení práce od 1. února do 30. června s příjmem převyšujícím v každém z těchto měsíců aktuální výši minimálního vyměřovacího základu 22 400 Kč. Výjimkou je pouze měsíc duben, ve kterém z důvodu nemoci činí příjem 8 000 Kč.

S účinností od 1. ledna 2025 platí, že pokud se jedná o pracovněprávní vztah sjednaný pouze formou dohody o pracovní činnosti nebo pouze formou dohody o provedení práce, pak zaměstnavatel oznamuje zdravotní pojišťovně nástup zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Tento postup platí za podmínky, že výše příjmu zakládá u příslušné dohody povinnost odvodu pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem.

Zaměstnavatel přihlásí zaměstnance u zdravotní pojišťovny k datu 1. 2. (oznamovací povinnost splní do 20. 3.) a odvádí pojistné z dosaženého příjmu. Protože se osoba nestane ve zdravotním pojištění v měsíci dubnu z titulu výše zúčtovaného příjmu zaměstnancem, odhlásí zaměstnavatel zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni 31. 3. (odhlášení provede do 20. 5.) a opětovně jej přihlásí k datu 1. 5. (s přihláškou do 22. 6. – 20. 6. připadá na sobotu). Odhlášení proběhne k datu 30. 6., tedy ukončením doby, na kterou byla dohoda sjednána.

Na základě této situace nemá osoba v dubnu řešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah, proto musí v tomto měsíci uplatnit postup podle možností výše uvedených. Pro pojištěnce ještě přichází v úvahu tato varianta. Kdyby jako zaměstnanec začal v měsíci dubnu pobírat nemocenské dávky (od 15. kalendářního dne trvání nemoci), oznámil a dokladoval by tuto skutečnost zdravotní pojišťovně, která by jej od uvedeného data zaevidovala jako příjemce dávek nemocenského pojištění, což je ve zdravotním pojištění kategorie osob, za které platí pojistné stát. Za této situace by pojištěnec nemusel platit pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů, resp. nemohl by být v měsíci dubnu evidován u zdravotní pojišťovny v této kategorii z toho důvodu, že po část měsíce (nebo třeba i jen jeden) den trvala tato „státní kategorie.“

Bez minima ve zdravotním pojištění

Z povinnosti odvodu pojistného ze zákonného minima jsou taxativním výčtem vyňaty tyto osoby – zaměstnanci:

a)  s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kteří jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,

b)  kteří dosáhli věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání,

c)  kteří současně vedle zaměstnání vykonávají samostatnou výdělečnou činnost a odvádějí jako OSVČ zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši,

d)  za které je plátcem pojistného stát,

e)  kteří jsou pouze příjemcem odměny pěstouna,

pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období (kalendářní měsíc). Vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců jejich skutečný příjem.

Minimum (resp. jeho poměrná část) nemusí být dodrženo například ani tehdy, pokud v případě pracovní smlouvy:

-    má zaměstnavatel k dispozici doklad o odvodu pojistného alespoň z minima jiným zaměstnavatelem (nutno věnovat pozornost tomu, aby toto jiné zaměstnání neskončilo),

-    úhrn příjmů u více zaměstnavatelů činí v rozhodném období kalendářního měsíce nejméně 22 400 Kč – nutná průběžná součinnost dotčených zaměstnavatelů,

-    je zaměstnanec uvolněn pro výkon veřejné funkce a zaměstnavatel má potvrzení o tom, že jiný zaměstnavatel (úřad) odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, analogicky i v situaci, kdy má zaměstnanec neplacené volno a pracuje pro jiného zaměstnavatele.

RADA!

Ve všech výše uvedených případech se pojistné v zaměstnání odvádí z dosaženého příjmu, tedy i nižšího než 22 400 Kč (případně může být příjem zaměstnance i nulový), bez ohledu na dobu trvání zaměstnání v daném kalendářním měsíci, případné neplacené volno či neomluvenou absenci, rozsah pracovního úvazku apod. V případě posuzování (sčítání) příjmů u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se bere v úvahu dohoda o pracovní činnosti při příjmu alespoň 4 500 Kč anebo dohoda o provedení práce s příjmem nejméně 12 000 Kč.

Ing. Antonín Daněk