Kriterium trvalého pobytu a ZP

Kdo je ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů? Které podmínky musí být splněny při aplikaci institutu dlouhodobého pobytu pojištěnce v cizině? Kdy přechází na zaměstnavatele povinnost úhrady doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu zaměstnance?

Pro postavení českého občana
v systému zdravotního pojištění

je zásadním kritériem trvalý pobyt. Každý občan s trvalým pobytem na území České republiky je právě z titulu trvalého pobytu povinně účasten českého systému veřejného zdravotního pojištění. Z této skutečnosti vyplývají pro občana – pojištěnce určitá práva a také četné povinnosti, kdy jednou z těchto povinností je potřeba řešení pojistného vztahu tak, aby dotyčné osobě nevznikl ve zdravotním pojištění problém. Pokud pojištěnec nevěnuje této záležitosti patřičnou pozornost, může se záhy ocitnout v situaci, kdy v této věci obdrží od zdravotní pojišťovny výzvu nebo sdělení s vyčísleným dluhem na pojistném včetně penále, přičemž obojí je zdravotní pojišťovna povinna ze zákona uplatňovat. Doplňujeme, že veškeré pohledávky a závazky jsou ve zdravotním pojištění řešeny v rámci promlčecí doby, která byla do konce roku desetiletá, od 1. 1. 2026 je šestiletá.

V podstatě je mimo pochybnost, že by zdravotní pojišťovna chybný postup pojištěnce neodhalila. Zdravotní pojišťovny mají v současné době velkou legislativní podporu třeba v tom smyslu, že kromě práva na výkon kontrolní činnosti mohou pro dané účely cíleně spolupracovat s jinými orgány a institucemi obdobného zaměření, například s Finanční správou nebo se správami sociálního zabezpečení, od kterých mohou potřebné informace obdržet. Mimoto informační systémy zdravotních pojišťoven jsou téměř dokonale propracovány v tom smyslu, že u každého pojištěnce je detailně evidován jak vývoj v uplynulých letech, tak aktuální stav.

Registrace pojištěnce
u zdravotní pojišťovny

Ve zdravotním pojištění platí, že pokud sjednaný pracovněprávní vztah nezakládá povinnost placení pojistného zaměstnavatelem (nevzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání, resp. osoba není z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem), nemá tato osoba řešen tímto zaměstnáním svůj pojistný vztah. To znamená, že v rámci takového měsíce musí být evidována u zdravotní pojišťovny v některé (tedy alespoň jedné) z těchto tří kategorií:

•    zaměstnanec v jiném zaměstnání s příjmy ze závislé činnosti, které zakládají účast na zdravotním pojištění, tj. s odvodem pojistného zaměstnavatelem (například zaměstnání na základě pracovní smlouvy) nebo

•    osoba samostatně výdělečně činná anebo

•    osoba, za kterou platí pojistné stát,

přičemž postačí registrace v některé z těchto skupin osob třeba jen po část daného měsíce nebo dokonce postačí i jen jeden den evidence v tomto měsíci.

Není-li využita některá z těchto možností, stává se pojištěnec na celý příslušný kalendářní měsíc osobou bez zdanitelných příjmů. S účinností od 1. 7. 2002 se z hlediska zdravotního pojištění považuje za osobu bez zdanitelných příjmů takový pojištěnec s trvalým pobytem na území České republiky, který nemá v rámci celého kalendářního měsíce příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti anebo není za něj plátcem pojistného stát. Jinak řečeno, pokud je pojištěnec v průběhu kalendářního měsíce alespoň jeden den registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec nebo jako osoba samostatně výdělečně činná, anebo je zařazen v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, není (resp. nemůže být) v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů. Měsíční platba pojistného osoby bez zdanitelných příjmů činí v roce 2026 částku 3 024 Kč (13,5 % z minimální mzdy 22 400 Kč).

Svůj pojistný vztah má pojištěnec relevantně vyřešen i tehdy, vyvíjí-li jako podnikatel svoji činnost v paušálním režimu.

Alternativně přichází v úvahu i vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění, kdy nejpoužívanějšími možnostmi jsou:

a)  Výkon výdělečné činnosti v zahraničí ve smyslu koordinačních nařízení Evropské unie

U osob ze států Evropské unie včetně Norska, Islandu, Lichtenštejnska, Švýcarska a také Spojeného království se postupuje podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně prováděcího Nařízení č. 987/2009. Jedním ze základních principů těchto nařízení je pojištění (neboli účast ve všech systémech sociálního zabezpečení) ve státě, na jehož území je vykonávána výdělečná činnost. Toto vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění může trvat například i kratší dobu než šest měsíců (viz další bod).

b)  Dlouhodobý pobyt v zahraničí

O dlouhodobém pobytu v cizině hovoříme tehdy, jsou-li splněny tyto tři podmínky:

1. nepřetržitý pobyt v cizině trvá déle než 6 měsíců,

2. zdravotní pojištění v cizině trvá po celou dobu pobytu v cizině,

3. písemné prohlášení o ukončení platby pojistného bylo doručeno zdravotní pojišťovně před dnem ukončení platby pojistného.

Osoba splňující uvedené podmínky je tímto vyňata ze zdravotního pojištění v ČR a současně je povinna [stejně jako při ukončení pojištění z důvodu uvedeného v bodě a)] odevzdat průkaz zdravotní pojišťovny. Za osobu dlouhodobě pobývající v cizině nikdo pojistné v ČR neplatí, současně však tato osoba nemá po uvedenou dobu nárok na poskytování hrazených služeb českým systémem veřejného zdravotního pojištění.

Příklad 1

Zaměstnavatel uzavřel dohodu o pracovní činnosti s cizincem s trvalým pobytem na území České republiky. Měsíční příjem z dohody nepřesahuje 4 499 Kč. Protože zaměstnanec nemá jiné příjmy, platí si zdravotní pojištění jako samoplátce – osoba bez zdanitelných příjmů. Jak mají zaměstnavatel i pojištěnec postupovat v případě, kdyby příjem překročil 4 500 Kč?

I když se jedná o cizince, postupuje se právě z titulu trvalého pobytu podle české právní úpravy zdravotního pojištění.

Z uvedeného vyplývá, že pokud příjem na dohodu o pracovní činnosti dosáhne v roce 2026 alespoň 4 500 Kč, stává se osoba z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem a zaměstnavatel plní zákonem stanovené povinnosti. To také znamená, že pokud je osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem, nemůže být současně evidována u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů.

Kdyby příjem na dohodu o pracovní činnosti dosáhl částky alespoň 4 500 Kč například za měsíc únoru 2026, musel by se pojištěnec odhlásit u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů k 31. 1. 2026.

Minimální vyměřovací základ

Pokud se na zaměstnance ze zákona (§ 3 odst. 4 a odst. 6 zákona č. 592/ 1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) vztahuje povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění nejméně z minimálního vyměřovacího základu, musí být zajištěn odvod pojistného alespoň v minimální povinné výši zaměstnavatelem, který je plátcem pojistného za zaměstnance.

Nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, provádí zaměstnavatel dopočet (a následný doplatek) pojistného do minimálního vyměřovacího základu, v případě příjmů z více zaměstnání provádí tento dopočet a doplatek tehdy, je-li zaměstnancem pro tento účel pověřen.

Tento doplatek hradí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele. Pokud by byl vyměřovací základ nižší než minimální mzda zapříčiněn z důvodu překážek v práci na straně organizace podle § 207 až § 209 zákoníku práce, přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele.

Z těchto postupů jsou vyňaty osoby-zaměstnanci, pro které minimální vyměřovací základ neplatí. Zaměstnavatelé nemusejí dodržet minimum v případech, kdy je zaměstnancem osoba vyjmenovaná v ustanovení v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., například se jedná o osobu, za kterou je současně plátcem pojistného stát. Vyměřovacím základem zaměstnance je v těchto případech dosažený příjem, tedy částka i nižší než 22 400 Kč, a to bez ohledu na další okolnosti. To znamená, že zaměstnavatele například nezajímá, zda má zaměstnanec jiné zaměstnání, jestli současně podniká jako OSVČ (a platí si nebo neplatí zálohy), zaměstnavatel fakticky neřeší dohodnuté neplacené volno nebo vykázanou neomluvenou absenci apod.

Dopočet do minima se neprovádí ani tehdy, pokud:

•    má zaměstnavatel k dispozici potvrzení, že jiný zaměstnavatel odvádí za zaměstnance pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu nebo

•    je v úhrnu příjmů od všech zaměstnavatelů minimální vyměřovací základ v příslušném kalendářním měsíci dodržen.

Veškeré platby (a také opravy) probíhají v rámci desetileté promlčecí doby zásadně prostřednictvím zaměstnavatele, protože zaměstnanec si sám žádné pojistné neplatí.