Které situace mohou řešit zaměstnavatelé na přelomu let

Jaké postupy platí ve zdravotním pojištění při přihlašování a odhlašování zaměstnanců u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr? Pro které osoby neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ? Ve kterých situacích neodvádí zaměstnavatel za zaměstnance žádné pojistné? Proč je důležité věnovat pozornost příjmům zúčtovaným po skončení zaměstnání?

Nejen na přelomu let vycházejí zaměstnavatelé primárně z právní úpravy zdravotního pojištění, dané především zákony č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění a č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Protože však zdravotní pojištění nepůsobí izolovaně, ale je navázáno na další právní předpisy, jsou důležitými například zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění nebo zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, všechny zákony ve znění pozdějších předpisů.

Na které problémové oblasti zdravotního pojištění by se měli zaměstnavatelé na přelomu let 2022/2023 zaměřit?

ODHLAŠOVÁNÍ A PŘIHLAŠOVÁNÍ ZAMĚSTNANCE - Pracovněprávní vztahy končí poměrně často dnem 31. 12., především pak dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Předesíláme, že s účinností od 1. 1. 2023 se zvyšuje „rozhodná částka“ například u dohod o pracovní činnosti (DPČ) na 4 000 Kč, do konce roku 2022 se jednalo o 3 500 Kč.

K datu 1. 1. 2023 zůstává beze změny hodnota 10 000 Kč u dohod o provedení práce (DPP). Se kterými situacemi se mohou zaměstnavatelé setkat?

Odhlášení zaměstnance

Pokud byla dohoda sjednána do 31. 12. a následný pracovněprávní vztah není uzavřen, odhlásí zaměstnavatel osobu jako zaměstnance ke dni 31. 12., bez ohledu na to, kdy zaměstnanec na základě dohody naposledy pracoval. Podmínkou pro použití tohoto postupu je dosažení příjmu v prosinci alespoň 3 500 Kč u DPČ nebo více než 10 000 Kč u DPP.

Platí zásada, že zaměstnanec, pracující na základě některé z dohod, se odhlašuje u zdravotní pojišťovny ke dni, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána.

Odhlášení ke dni 31. 12. by proběhlo i tehdy, kdyby byl v roce 2023 sjednán nový pracovněprávní vztah, ve kterém by účast na zdravotním pojištěn vznikla až po datu 1. 1. (například pracovní smlouva by byla uzavřena od 4. 1.). Co se týká dohod, zaměstnanec se přihlašuje ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci.

Kdyby byla dohoda sjednána třeba do 15. 12., proběhlo by odhlášení zaměstnance k tomuto datu za podmínky, že za prosinec bude zaměstnanci zúčtován u DPČ příjem alespoň 3 500 Kč.

Neodhlašování zaměstnance

Zaměstnanec nebude na přelomu let odhlašován, pokud budou u téhož zaměstnavatele pracovněprávní vztahy na sebe plynule (tj. bez přerušení) navazovat. V praxi mohou nastat třeba tyto situace:

1)  Dohoda skončila dne 31. 12., nová dohoda byla uzavřena od 1. 1. a hned dne 1. 1. začal zaměstnanec na základě této nové dohody pracovat.

2)  Dohoda skončila dne 31. 12., pracovní smlouva je uzavřena od neděle 1. 1., zaměstnanec začal pracovat (nastoupil do práce) v pondělí 2. 1. Z pohledu zdravotního pojištění platí, že u pracovní smlouvy se kód „P“ používá ke dni, který je uveden v pracovní smlouvě jako den nástupu zaměstnance do práce (což může být třeba státní svátek), v podstatě tedy bez ohledu na to, kdy zaměstnanec začne skutečně pracovat. V tomto případě zdravotní pojištění návazně vychází z ustanovení § 34 odst. 1 písm. c) a § 36 zákoníku práce.

V obou popisovaných případech neprobíhá na přelomu let odhlašování zaměstnance u zdravotní pojišťovny – u dohod samozřejmě za podmínky, že příjem za prosinec i za leden je alespoň ve výši rozhodné částky zakládající účast na zdravotním pojištění.

Problematika minimálního vyměřovacího základu

Kromě plnění oznamovací povinnosti musejí zaměstnavatelé odvádět pojistné na zdravotní pojištění za své zaměstnance v souladu s právní úpravou zdravotního pojištění.

Vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného na zdravotní pojištění je úhrn příjmů ze závislé činnosti, zdaňovaných podle § 6 z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Nicméně zaměstnavatelé nesmějí zapomínat, že pokud se na zaměstnance vztahuje povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění nejméně z minimálního vyměřovacího základu, musí být zajištěn odvod pojistného alespoň v minimální povinné výši zaměstnavatelem, který je plátcem pojistného za zaměstnance.

Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Pro účel dodržení minimálního vyměřovacího základu se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce sčítají všechny příjmy zaměstnance zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění.

Pojistné se v roce 2023 tedy platí:

-    z každého příjmu na základě pracovní smlouvy a také v případě výkonu funkce. Co se týká výkonu funkce, je výjimkou situace, kdy osoba není ve zdravotním pojištění zaměstnancem a pojistné se neplatí u člena družstva, který bez pracovněprávního vztahu k družstvu vykonává pro družstvo práci (i funkci), je za tuto práci družstvem odměňován, a nedosáhl za kalendářní měsíc příjmu 4 000 Kč,

-    u dohody o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele) při příjmu alespoň 4 000 Kč,

-    u dohody o provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) při příjmu převyšujícím 10 000 Kč.

Minimální vyměřovací základ tak řeší zaměstnavatelé:

-    u pracovní smlouvy vždycky,

-    u dohody o pracovní činnosti při příjmu alespoň 4 000 Kč a 

-    u dohody o provedení práce při příjmu vyšším než 10 000 Kč.

Ve zdravotním pojištění se pro účel placení pojistného (a také dodržení zákonného minima) sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Výše příjmu na základě dohody (dohod) alespoň v úrovni rozhodné částky také řeší pojistný vztah, neboli pojištění dotyčné osoby u zdravotní pojišťovny.

Z povinnosti odvodu pojistného ze zákonného minima jsou taxativním výčtem vyňaty tyto osoby – zaměstnanci:

a)  s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kteří jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,

b)  kteří dosáhli věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání,

c)  kteří celodenně osobně a řádně pečují alespoň a jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku,

d)  kteří současně vedle zaměstnání vykonávají samostatnou výdělečnou činnost a odvádějí jako OSVČ zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši (tj. v roce 2022 nejméně v částce 2 627 Kč a od ledna 2023 alespoň 2 722 Kč),

e)  za které je plátcem pojistného stát,

f)  kteří jsou pouze příjemcem odměny pěstouna (účinné od 1. 1. 2022),

pokud tyto skutečnosti, případně i na sebe bezprostředně navazující, trvají po celé rozhodné období (kalendářní měsíc). Vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců jejich skutečný příjem bez ohledu na další okolnosti, jako jsou například trvání zaměstnání pouze po část daného měsíce, případně poskytnuté neplacené volno, nemoc, souběžná podnikatelská činnost apod.

Když zaměstnavatel odvede za zaměstnance pojistné z příjmu nižšího než je zákonné minimum, musí mít vždy k dispozici doklad, který jej bude k takovému postupu opravňovat (například rozhodnutí o přiznání důchodu, o pobírání rodičovského příspěvku, potvrzení o studiu, odvod pojistného alespoň z minima jiným zaměstnavatelem). Předložení takového dokladu je zdravotními pojišťovnami při kontrole vyžadováno.

Současně platí, že pokud ve zdravotním pojištění hradí pojistné zaměstnanec (resp. je mu zaměstnavatelem sraženo), pak tyto platby probíhají zásadně prostřednictvím zaměstnavatele, zaměstnanec si sám žádné pojistné neplatí. Zaměstnání zakládající účast na zdravotním pojištění vždy řeší pojistný vztah, neboli pokud je pojištěnec zaměstnán, nemůže mu vzniknout u zdravotní pojišťovny problém.

Pojistné na zdravotní pojištění se neplatí v těchto dvou situacích:

-    pokud se osoba nepovažuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance podle § 5 písm. a) bodů 1. – 7. z. č. 48/1997 Sb.,

-    -když se jedná plnění definované jako výjimky dle § 3 odst. 2 z. č. 592/1992 Sb.

Nulový vyměřovací základ

Ve zdravotním pojištění registrujeme i na přelomu let nemálo situací, kdy není povinností zaměstnavatele pojistné na zdravotní pojištění hradit. Pojistné neodvede zaměstnavatel například tehdy, pokud zaměstnanec v případě uzavřené pracovní smlouvy po celý kalendářní měsíc:

-    nepracuje z důvodu nemoci,

-    má jako překážku v práci na jeho straně ošetřování dítěte mladšího 10 let nebo jiného člena domácnosti dle § 191 zákoníku práce,

-    je na mateřské nebo rodičovské dovolené,

-    má po celý kalendářní měsíc neplacené volno nebo neomluvenou absenci a současně jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy,

-    má neplacené volno nebo neomluvenou absenci a zároveň patří mezi osoby, pro které neplatí minimální vyměřovací základ apod.

I když zaměstnavatel u uzavřené pracovní smlouvy v takových případech žádné pojistné za zaměstnance neodvádí, osobu jako zaměstnance neodhlašuje – ta má průběžně řešen svůj pojistný vztah právě tímto zaměstnáním.

Jinak je tomu u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Pokud má osoba u DPČ nebo u DPP příjem nulový (resp. nedosahující rozhodné částky – viz výše), pak musí být jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc odhlášena.

ZMĚNA ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY - Den 1. 1. 2023 je standardním termínem pro změnu zdravotní pojišťovny. Z právní úpravy zdravotního pojištění vyplývá povinnost pojištěnce (jako zaměstnance) oznámit zaměstnavateli do osmi dnů případnou změnu zdravotní pojišťovny v době trvání zaměstnání.

V této souvislosti bych doporučil zaměstnavateli nechat si, třeba ve druhé polovině ledna, zaslat od zdravotní pojišťovny (zdravotních pojišťoven) seznam zaměstnanců, u ní (nich) evidovaných k datu 1. 1. 2023, a tento si porovnat s vlastní evidencí. Tímto postupem se předejde případnému nesprávnému odvodu pojistného již za měsíc leden.

Obzvláštní pozornost by pak měli zaměstnavatelé vždy věnovat příjmům zúčtovaným po skončení zaměstnání, neboť v takovém případě se informace o změně zdravotní pojišťovny nemusí k zaměstnavateli dostat. Takovým příjmem může být „klasická“ odměna zúčtovaná bývalému zaměstnanci. Příjmem po skončení zaměstnání je i plnění z titulu konkurenční doložky, což může trvat až dvanáct měsíců, během nichž jsou v podstatě dva termíny pro změnu zdravotní pojišťovny (tj. ještě k 1. 7.), přičemž jeden z nich může bývalý zaměstnanec využít – zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za dvanáct měsíců.

V podstatě jedinou výjimkou, kdy se z příjmu zúčtovaného po skončení zaměstnání pojistné na zdravotní pojištění neodvádí je plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.

Odvod pojistného nesprávné zdravotní pojišťovně

Zaměstnavatel se může ocitnout v situaci, kdy mu zaměstnanec neoznámí, resp. opožděně oznámí, změnu zdravotní pojišťovny, což je vždy komplikací pro všechny zainteresované subjekty, tedy pro zaměstnavatele, pojištěnce i pro zdravotní pojišťovny.

Když zaměstnavatel toto pochybení zaměstnance zjistí, pak by měl postupovat následovně:

-    urychleně doplatit dlužné pojistné správné zdravotní pojišťovně (dnem úhrady dluhu na pojistném v plné výši přestává běžet penále a neexistence tohoto dluhu je podmínkou pro případně vstřícný postup zdravotní pojišťovny tehdy, když si zaměstnavatel podá žádost o prominutí penále – viz dále),

-    přihlásit a odhlásit zaměstnance u dotčených zdravotních pojišťoven,

-    požádat o vrácení přeplatku na pojistném se zdůvodněním (zdravotní pojišťovna je povinna vrátit vyčíslený přeplatek do jednoho měsíce, pokud vůči plátci neeviduje splatný závazek),

-    podat opravné Přehledy – oběma zdravotním pojišťovnám, neboť u každé z nich se za příslušné kalendářní měsíce mění úhrnný vyměřovací základ, částka pojistného i počet zaměstnanců.

O prominutí předepsaného penále lze požádat, přičemž není nutné toto penále předem uhradit. Pokud zdravotní pojišťovna podané žádosti o prominutí penále nevyhoví, případně jí vyhoví pouze částečně, má zaměstnavatel právo požadovat po zaměstnanci nebo po bývalém zaměstnanci úhradu penále, které zaplatil v souvislosti s neoznámením nebo opožděným oznámením změny zdravotní pojišťovny.

Ing. Antonín Daněk