Kurzarbeit – nově
Problémy s dodávkami energetických komponentů se dotýkají výrobní činnosti většiny firem (zaměstnavatelů). Zejména potíže spojené se zásobováním plynem ohrožují pracovní potenciál a plné zapojení zaměstnanců. Z toho důvodu vláda připravila nové nařízení, které reaguje na aktuální právní úpravu kurzarbeitu a bude se realizovat v případě omezených dodávek plynu.
KURZARBEIT NOVĚ - Do zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. (dále ZOZ) byla novelou č. 248/2021 Sb., ze dne 9. 6. 2021, vložena nová ustanovení § 120a až 1320f a ze zákoníku práce (dále ZP) byl vypuštěn pojem „částečná nezaměstnanost.“. V novele jsou uvedeny podmínky pro přiznání příspěvku při částečné zaměstnanosti (dále příspěvek), když dřívější byly zásadně přepracovány. Dřívější § 115 upravující příspěvek v době částečné nezaměstnanosti byl zrušen. Jde rozhodně o vhodnější pojem, než v období koronaviru velmi často používaný termín „částečná nezaměstnanost.“
NÁROK NA PŘÍSPĚVEK v době částečné práce má zaměstnanec v pracovním poměru při splnění stanovených podmínek po dobu nejvýše 12 měsíců. Příspěvek nelze poskytnout zaměstnavateli, který je uveden v § 109 odst. 3 ZP. Jedná se např. o zaměstnavatele, kterým je stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace, jejíž náklady na platy jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních předpisů.
Příspěvek se bude poskytovat zaměstnavateli na zaměstnance, jehož pracovní poměr trvá ke dni oznámení příslušných (zákonných) skutečností zaměstnavatelem úřadu práce alespoň 3 měsíce. Před tím je však zaměstnavatel povinen písemně informovat zaměstnance o tom, že nastala překážka v práci na jeho straně, na jejímž základě bude zaměstnavateli poskytován příspěvek v době částečné práce.
Podrobnosti v nařízení vlády
Poskytování příspěvku stanoví vláda nařízením v případě, že je závažným způsobem ohrožena ekonomika České republiky anebo její odvětví z hospodářských důvodů, které jsou charakterizovány ekonomickými ukazateli. Důvodem může být např. živelní událost spočívající v přírodní pohromě nebo epidemie, kybernetického útoku nebo jiné mimořádné situace, která je způsobena vyšší mocí. V současném období je hlavním důvodem nedostatek plynu a potíže s jeho dodávkami. Důvody pro realizaci částečné zaměstnanosti a tím i pro poskytování příspěvku může vláda operativně měnit a konkretizovat.
Vláda může nařízení vydat po projednání v Radě hospodářské a sociální dohody, což se uskutečnilo listopadu 2022. „ Důvodem přípravy nařízení vlády je zcela bezprecedentní dopad ozbrojeného konfliktu na Ukrajině na cenu energií a dostupnost energetických surovin v Evropě,“ uvádí nařízení vlády.
Souhlas Evropské komise
Nařízení vlády rovněž může omezit poskytování příspěvku na část území České republiky nebo na odvětví ekonomiky a na určitý okruh zaměstnavatelů a stanovit jim závazné ukazatele. V takovém případě nařízení vlády určí způsob posouzení naplnění závazných ukazatelů státní orgán, který bude oprávněn k posouzení, kontrole a vydání stanoviska o splnění závazných ukazatelů s určením lhůty pro jeho vydání. Důležité je, že v nařízení vlády může být poprvé stanovena doba poskytování příspěvku na 6 měsíců. Může však být prodloužena vždy maximálně o 3 měsíce, a to až do vyčerpání její maximální délky 12 měsíců.
Návrh nařízení včetně aktivace příspěvku, musí schválit také Evropská komise. Bez této takzvané notifikace ČR nemůže nástroj na podporu zaměstnanosti využívat. Evropský souhlas má bránit nedovolenému zvýhodňování určitých oborů či provozů v unijních zemích, má zaručit rovné podmínky.
Podmínkou pro vznik nároku
na poskytování příspěvku je existence překážek v práci na straně zaměstnavatele z důvodů stanovených zákonem, což bude mít za následek nepřidělování práce zaměstnancům v rozsahu nejméně 20 % a nejvíce 80 % týdenní pracovní doby rozvržené jim v písemném rozvrhu směn na příslušný kalendářní měsíc. Snížení potřeby výkonu práce se bude sledovat u každého jednotlivého zaměstnance.
Rozhodující pro výpočet a pro stanovení, zda u zaměstnavatele došlo k úbytku potřeby výkonu práce v rozsahu 20-80 %, budou pouze zaměstnanci, u nichž osobně dojde v rámci písemného rozvrhu pracovní doby dle § 84 ZP k úbytku potřeby výkonu nejméně 20 % a nejvíce 80 %. Příspěvek neposkytne úřad práce na zaměstnance, kteří budou mít zvláštní rozvrh pracovní doby podle § 86 a 87 ZP (konto pracovní doby.)
Výše příspěvku
Příspěvek bude zaměstnancům poskytovat úřad práce prostřednictvím jejich zaměstnavatele za část týdenní pracovní doby zaměstnance, po kterou mu zaměstnavatel nepřiděluje práci. Jeho výše je 80 % náhrady mzdy náležející zaměstnanci a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti vypočteného z této části náhrady mzdy, kterou má zaplatit zaměstnavatel jako poplatník.
Maximální výše příspěvku činí měsíčně 1,5 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém bude příspěvek poskytován.
Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že v současné situaci lze jen těžko předvídat, jaký rozsah by případné omezení dodávek mohlo mít z pohledu počtu zaměstnanců, kterým vznikne překážka v práci na straně zaměstnavatele.
Podle průzkumu Československé obchodní banky by třetina oslovených firem musela v případě výpadku dodávek plynu zastavit provoz nebo hledat urychleně alternativní zdroje. Velmi hrubě tak lze odhadnout, že při významnějším omezení dodávek plynu by se použití příspěvku týkalo asi 400 tisíc zaměstnanců
POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE - Příspěvek v době částečné práce bude zaměstnavateli poskytovat Úřad práce na základě písemného oznámení zaměstnavatele podaného elektronicky.
Oznámení musí obsahovat:
- identifikační údaje zaměstnavatele,
- místo a předmět podnikání nebo místo a předmět činnosti zaměstnavatele, a bližší označení částí zaměstnavatele, člení-li se zaměstnavatel na části,
- počet zaměstnanců částí zaměstnavatele, člení-li se zaměstnavatel na části, a celkový počet zaměstnanců zaměstnavatele, nečlení-li se zaměstnavatel na části,
- důvod poskytnutí příspěvku v době částečné práce,
- předpokládané období čerpání příspěvku v době částečné práce,
- předpokládaný počet zaměstnanců, na které má být příspěvek v době částečné práce poskytnut.
Důležité je prohlášení zaměstnavatele, že se zaměstnancem, na něhož bude příspěvek v době částečné práce poskytován, nerozváže pracovní poměr z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) ZP (organizační důvody) a to po dobu, za kterou je tento příspěvek poskytován, a dále po dobu počínající dnem následujícím po dni, k němuž bylo poskytování příspěvku v době částečné práce ukončeno, jejíž délka odpovídá polovině počtu kalendářních měsíců, za které byl příspěvek na tohoto zaměstnance poskytnut, zaokrouhlenou na celé měsíce nahoru. Na základě dohody uzavřené s Úřadem práce umožní zaměstnancům, na které bude příspěvek v době částečné práce poskytnut, účastnit se aktivit zabezpečovaných, zprostředkovávaných nebo doporučených Úřadem práce jako zájemcům o zaměstnání vedeným v evidenci zájemců o zaměstnání Úřadu práce nebo účastnit se rekvalifikace zaměstnanců (§ 110 ZOZ).
Od kdy je účinnost novely
Novela ZOZ, která upravuje podmínky pro příspěvek v době částečné práce, nabyla účinnosti 1. července 2021. Cesta k přijetí nové právní úpravy příspěvku při částečné práci a tím i k novému nařízení vlády, nebyla jednoduchá. Pozměňovací připomínky k původnímu návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí byly ze strany odborů, Hospodářské komory i zástupců zaměstnavatelů. Nakonec došlo po vzájemné dohodě k vypořádání připomínek a návrh novely byl přijat zákonodárnými orgány.
JINÝ TYP KURZARBEITU - Podle předsedy Českomoravské komory odborových svazů Středuly začne v roce 2023 také debata o jiném typu kurzarbeitu, který je dostupný například pro rakouské podnikatele a zaměstnavatele. „Jde o jinou formu kurzarbeitu, kterou je možné využívat v průběhu celého roku při různých problémech, které musí podnikatelé a zaměstnavatelé řešit. To v současnosti čeští podnikatelé k dispozici nemají a jsou v horším postavení v konkurenčním prostředí,“ uvedl Středula v Radě hospodářské a sociální dohody.
Podle návrhu MPSV by nástroj nevyužíval možnosti příspěvky směřovat jen do některých regionů, průmyslových odvětví či typů firem, jak bylo původně zamýšleno. Podniky by na náhrady měly mít nárok v případě nedostatku plynu na základě systému regulace dodávek.
Zdeněk Budovec
