Kůže v zimě

MUDr. Pavel Malovič

Kůže je důležitým, poměrně složitým, největším tělesným smyslovým orgánem. Její plocha je u dospělého člověka od 1,5 do 2 m². Hmotnost kůže se někdy pohybuje až kolem 15 kilogramů. Její tloušťka se mění v závislosti na věku, pohlaví a výživě. Tloušťka podkožní tkáně je nejtenčí na víčkách, ale na některých místech těla může dosáhnout i 10 cm.

Barva kůže

je výslednicí spolupůsobení více faktorů, jako jsou např. tloušťka kůže, rozložení hnědého kožního pigmentu – melaninu, barva podkožní tkáně (žlutá barva podkožního tuku ukazuje na výraznější přítomnost karotenu, červenější barva závisí na množství a stupni nasycení hemoglobinu – krevního barviva – kyslíkem, pokud je přítomnost většího množství redukovaného hemoglobinu, je barva modro-červená). Suchá kůže je průsvitnější, proto je tmavší a nažloutlá.

Kůže plní mnoho funkcí

Kůže je důležitým ukazatelem množství tělesných tekutin i tělesné teploty a prostřednictvím mazových a potních žláz se účastní látkové výměny a dýchání. Jsou v ní přítomna zakončení nervových vláken, jimiž kůže zaznamenává množství podnětů různého druhu a intenzity. Na kůži se projevují i mnohá vnitřní onemocnění (např. cukrovka nebo zánět jater). V poslední době, zejména vlivem „pokroku“ civilizace, přibývá množství alergických reakcí, které se projevují na kůži – od těch běžných ve formě svědění a pálení až po ty nejkomplikovanější ve formě deformačních příznaků.

Kůže svou formou udržuje určité formy těla

Za pevnost kůže jsou zodpovědná kolagenová vlákna v podkoží, za její pružnost zase elastická vlákna. Více elastických vláken je v mládí, a tím je samozřejmě i vzezření kůže krásnější. Po 25. roce života se tato elasticita pomalu ztrácí. Tento proces probíhá přibližně u každého skoro stejně, ale všichni ho mohou – v pozitivním i negativním smyslu – ovlivnit. Soustavná racionální výživa se správným pitným režimem a tomu odpovídající hmotnost bez výkyvů směrem nahoru nebo dolů je jen základním faktorem, který ji udrží svěží. K tomu přistupují další faktory, jako jsou přiměřené množství spánku, ochrana před extrémními klimatickými vlivy, denní péče o pokožku (mastnější potřebuje odmastit, suchá zase opačně), skromné používání kosmetických přípravků, vyhýbání se opakovaným delším pobytům v chemicky škodlivém prostředí (např. v zakouřených prostorách). Vliv na vzhled a kvalitu kůže mají i genetické předpoklady, ale také psychické výkyvy.

Zima se často projevuje svou zničující chladnou silou, člověk má ale pocit, že dobrým oblečením její působení likviduje. Často však přitom zapomíná na svou tvář, která je pokryta velmi citlivou a všemožné podněty vnímající pokožkou. Nadměrný a dlouhotrvající chlad tento křehký kryt tváře dost výrazně poškozuje a často vznikají omrznutí. Vlivem podchlazení totiž dochází k jakoby křečovitému stažení kožních cév, rychlé devastaci jejich stěn a v tváři probíhajících podkožních nervů. Rozsah poškození závisí na délce doby působení chladu. Proto, když stav podchlazení nastane, první pomoc se musí zaměřit na šetrné, ale rychlé „odmražení“ a obnovení průtoku krve v křečovitě stažených cévách pokožky.

Omrznutí má tři stupně závažnosti – nejprve jen zčervenání a bolest (1. stupeň), pak zbělení kůže, bolest a mírné snížení citlivosti (2. stupeň), později až zmodrání (fialovění), otok až úplná necitlivost (3. stupeň), což vede k odumření kožní tkáně. Ke zmírnění následků omrznutí, a to už v prvním stadiu, které bývá často podceňováno, je třeba urychleně vyhledat teplejší prostředí. Postiženou část tváře (nejčastěji jsou to ušní boltec a nos, potom líce) vysušíme ručníkem a zabalíme do něčeho teplejšího (v případě nouze oplachujeme vodou s maximální teplotou 37 až 42 stupňů Celsia – ne horkou!) a můžeme podat lék na lepší prokrvení. Žádné tření sněhem nebo nějakou hřejivou emulzí či krémem! Pokud omrznuté místo tváře do 20–30 minut „nepřijde k sobě“ a nezlepší své krevní zásobení (nezrůžoví), je nezbytné vyhledat lékaře.

Vzniku omrzlin je možné se bránit prevencí. Před odchodem na chladný vzduch si opláchneme tvář studenou vodou a osušíme ji. Nejrizikovější místa (nejlépe celou tvář) dobře promastíme – kromě speciálních krémů proti omrzlinám, to může být i „červená“ indulona. Podstatné je, aby byla pokožka mastnější, vlhčí a vláčnější. Hlavu kryje teplá čepice hluboko do čela a podle možnosti si chráníme bradu i ústa vysokou šálou. Krémy a masti, na které jsme zvyklí, nosíme během dlouhého pobytu venku vždy u sebe a pokožku průběžně promašťujeme.